rtuť při 0 o C = 470 mn m 1 15,45 17,90 19,80 21,28

Transkript

1

2 zkapalněné plyny - velmi nízké; např. helium 0354 mn m při teplotě 270 C vodík 2 mn m při teplotě 253 C roztavené kovy - velmi vysoké; např. měď při teplotě tání = 00 mn m organické látky při teplotě 25 C rtuť při 0 o C = 470 mn m Látka (mn m ) Látka (mn m ) Látka (mn m ) pentan hexan heptan oktan penten -hexen -hepten -okten cyklohexan benzen toluen ethylbenzen dichlormethan trichlormethan tetrachlormethan kys. mravenčí kys. octová kys. propionová kys. máselná chlorbenzen nitrobenzen anilin metanol etanol propanol butanol ethylether propylether aceton methylacetát ethylacetát propylacetát butylacetát voda t ( C) interpolační vzorec (mn m ) = t t 2

3 Eötvösova rovnice Povrchové napětí s teplotou vždy klesá d d 2/3 m V k V Integrovaný tvar: přepočet povrchového napětí z jedné teploty na druhou 2/3 2/3 2 2 m k ( ) 2 přibližný odhad povrchového napětí pouze ze znalosti kritické teploty c a hustoty: 2/3 k ( ) c Pro vyšší teploty (blížící se c ) - korekce: 2/3 g k ( ) nebo c g 2/3 k ( 6) c V malém teplotním rozmezí klesá povrchové napětí s teplotou prakticky lineárně. Pro hrubý odhad teplotní závislosti povrchového napětí bývají používány vztahy = a ( c ) nebo = b ( c 6) V širším teplotním rozmezí - van der Waals: = B ( r ) n r = / c (redukovaná teplota) a a b B a n - konstanty zjištěné na základě experimentálních dat (n je pro řadu kapalin 2).

4 Parachor korelace fyzikálních vlastností se strukturou [P] = ( g) / 4 / 4 prakticky nezávisí na teplotě a je aditivní funkcí atomárních a strukturních příspěvků Atomové a strukturní příspěvky k parachoru vypočtené na základě experimentálních hodnot povrchového napětí Atomární příspěvek vodík kyslík fluor chlor brom jod síra fosfor dusík arsen uhlík křemík [P].0 7 (N /4 m /4 mol ) Strukturní příspěvek dvojná vazba trojná vazba dva atomy kyslíku v esteru nebo kyselině tříčlenný kruh čtyřčlenný kruh pětičlenný kruh šestičlenný kruh [P].0 7 (N /4 m /4 mol ) Odhad povrchového napětí pomocí parachoru. Hustota kapalného benzenu při teplotě 20 C je 0879 g cm -3 hustota benzenových par při stejné teplotě je 039 kg m 3 a tlak nasycené páry je 995 kpa. Experimentální hodnota povrchového napětí je 2889 mn m. Jaký je rozdíl (v %) mezi experimentální a odhadnutou hodnotou povrchového napětí benzenu? = g [P] 4 Parachor [P] - z atomárních a strukturních příspěvků: 6 C N /4 m /4 mol 6 H šestičlenný kruh dvojné vazby [P] = N /4 m /4 mol 4 = N m mn m = = Rozdíl mezi vypočtenou a experimentální hodnotou je exp calc = 00 = 97 % exp Zanedbáme-li g proti : N m 3 = [P] = 367 = 2950 m N m exp calc exp = 00 = 2 % Chyba způsobená zanedbáním hustoty plynné fáze je malá.

5 povrchové napětí U čistých kapalin se téměř okamžitě ustaví rovnovážná hodnota povrchového napětí. U roztoků adsorpce rozpuštěné látky na povrchu roztoku ( ) Povrchové napětí roztoků s čerstvě utvořenými povrchy se liší od povrchového napětí rovnovážných systémů rov čas

6 Vliv rozpuštěné látky na povrchové napětí rozpouštědla ( o ) rozpuštěné látky záleží na povaze i rozpouštědla látky povrchově aktivní již v malých koncentracích vyvolávají znatelné snížení o 3 čisté rozpouštědlo 2 c 2 Křivka - roztoky jednoduchých organických sloučenin Křivka 2 - látky s amfipatickou stavbou molekul Křivka 3 - např. vodné roztoky anorganických elektrolytů vysoce hydratovaných organických sloučenin (např. aminokyseliny) - někdy neměřitelná změna o (např. roztok cukru ve vodě) c 2 KK látky povrchově inaktivní - slabě zvyšují povrchové napětí rozpouštědla Analytické vyjádření závislosti povrchového napětí na složení semiempirické vztahy polynom vhodného stupně (v malém koncentračním rozmezí) Vodné roztoky řady organických látek - empirická rovnice Szyszkowského (matematicky stejný tvar rovnice byl později získán termodynamickým a statistickým odvozením) povrchové napětí čistého rozpouštědla povrchový tlak o = a ln ( + b c 2 ) povrchové napětí roztoku koncentrace rozpuštěné látky (mol dm 3 ) konstanta (mol dm 3 ) - stoupá uvnitř homologické řady přibližně geometrickou posloupností s počtem C-atomů konstanta - stejná hodnotu pro všechny členy homologické řady; (mastné kyseliny a = N m )

7 Konstanta b Szyszkowského rovnice (b n+ /b n 32) kyselina b (mol dm 3 ) kyselina b (mol dm 3 ) C mravenčí C 2 octová C 3 propionová C 4 máselná C 5 valerová C 6 kapronová C 7 enanthová C 8 kaprylová C 9 pelargonová Velmi zředěné roztoky (c 2 0): ln ( + b c 2 ) b c 2 povrchové napětí - lineární funkce koncentrace: = o k c 2 k (= a b) = ( / c 2 ) - počáteční směrnice koncentrační závislosti. Gibbsův-arangoniho effekt - pohyb kapaliny podél fázového rozhraní kapalina/plyn nebo kapalina/kapalina z míst o nižším mezifázovém napětí do míst o vyšším mezifázovém napětí (u čistých kapalin i u vícesložkových systémů). Gradient povrchového napětí v důsledku místních rozdílů teploty - v místech o nižší teplotě je povrchové napětí vyšší (povrchové napětí kapalin s teplotou klesá) proudění povrchových vrstev kapaliny do těchto míst v důsledku gradientu koncentrace způsobeným rozdílnou rychlostí vypařování jednotlivých složek směsi nebo adsorpčními jevy SLZY NA SĚNÁCH SKLENICE VÍNA Roztok alkoholu ve vodě smáčí stěny sklenice a pohybuje se vzhůru po stěně. V důsledku odpařování alkoholu z roztoku na stěnách koncentrace roztoku zde klesá a povrchové napětí roztoku roste. Rozdíl povrchových napětí roztoku na stěně a na hladině roztoku ve sklenici způsobí další vzestup kapaliny po stěně. Jakmile převáží gravitace nad povrchovými silami steče kapka dolů po stěně a celý pochod se opakuje.

8 derivace mezifázového napětí podle teploty může být záporná (pro systémy s horní c což je nejčastější případ) kladná (systémy s dolní c ) může i změnit znaménko (systémy s horní i dolní c ) v blízkosti c se mezifázové napětí blíží nule. mezi kapalnými fázemi Protože dvě navzájem úplně nemísitelné složky prakticky neexistují jsou dvě stýkající se kapalné fáze tvořeny dvěma rovnovážnými roztoky. Čím větší je vzájemná mísitelnost obou složek tím menší je mezifázová energie. Hodnoty mezifázových napětí vodná fáze - nasycený uhlovodík okolo 50 mn/m vodná fáze - uhlovodíky s dvojnou vazbou - nižší mezifázová napětí voda - polární látka jako alkohol ester nebo kyselina - velmi nízká mezifázová napětí Systémy v nichž jedna fáze je tvořena rtutí - vysoká mezifázová napětí. Hodnoty mezifázového napětí některých systémů při teplotě 25 C Systém (mn m ) Systém (mn m ) Systém (mn m ) voda/n-hexan 49 voda/benzen 344 rtuť/voda 46 voda/-hexen 444 voda/hexanol 70 rtuť/hexan 378 voda/cyklohexan 502 voda/ethylacetát 68 diethylenglykol/n-heptan 06 eplotní závislost mezifázových napětí Charakter teplotní závislosti mezifázového napětí je určen teplotní závislostí vzájemné rozpustnosti obou složek Vzájemná rozpustnost může s teplotou růst i klesat

9 heterogenní oblast heterogenní oblast heterogenní oblast = ( ) homogenní oblast c horní 0 rozpustnostní křivka složení 0 = ( ) rozpustnostní křivka dolní c homogenní oblast 0 složení = ( ) c horní homogenní oblast rozpustnostní c dolní křivka homogenní oblast 0 složení Řada empirických i teoretických vztahů některé velmi komplikované. Antonovovo empirické pravidlo: γ AB = γ A γ B

10 mezifázové napětí 3 x 3 x 2 K x K x 3