Formy mrazového zvtrávání ve vybraných lokalitách Leopoldovské vrchoviny

Transkript

1 Formy mrazového zvtrávání ve vybraných lokalitách Leopoldovské vrchoviny Jií Rypl Jihoeská univerzita v eských Budjovicích, Pedagogická fakulta, katedra geografie, Jeronýmova 10, eské Budjovice, rypl@pf.jcu.cz Leopoldovská vrchovina je geomorfologickým okrskem Novohradských hor a nachází se v jejich západní ásti. Vlastní Novohradské hory jsou potom geomorfologickým celkem Šumavské subprovincie a nachází se v její jihovýchodní ásti. Na území eské republiky se nachází pouze zlomek rozsáhlejšího horského orografického celku, jehož vtší ást leží na rakouském území s názvem Freiwald nebo Weinsberger Wald a který na území Rakouska zasahuje až k Dunaji. Novohradské hory na území eské republiky mají rozlohu 162 km 2 a nejvyšší nadmoské výšky na eské stran dosahují vrcholem Kamenec (1 072 m n.m) V eské republice se nacházejí ješt další dva tisícové vrcholy a to Myslivna (1 040 m n. m.) a Vysoká (1 034 m n. m.). Další tisícové vrcholy, vetn nejvyššího vrcholu Viehbergu (1 111 m n. m.), leží již na území Rakouska. Novohradské hory jsou znan lenité, nacházejí se zde strmé zlomové svahy, hluboká íní údolí, výrazné vrcholové elevace s periglaciálními formami reliéfu i zarovnané povrchy v nadmoských výškách m n. m. tzv. Novohradské plán (Kunský, 1968). Jednotlivé partie mají charakter vrchovin i hornatin. Podrobnji o pedpokládáném geomorfologickém vývoji Novohradských hor Rypl (2003). Pro lepší pochopení výskytu periglaciálních mezoforem reliéfu na území Novohradských hor a tedy i Leopoldovské vrchoviny je nutné se zmínit o geologických pomrech. Velká ást Novohradských hor je tvoena granity a granodiority centrálního moldanubického plutonu. V jižních ástech geomorfologického podcelku Pohoské hornatiny se vyskytuje stedn zrnitý biotitický granit weinsberského typu. Ve stední ásti Leopoldovské vrchoviny (okrsek Pohoské hornatiny) navazují na výskyt granitu weinsberského typu mén odolné cordieritické ruly až nebulitické migmatity, v Žofínské hornatin (okrsek Pohoské hornatiny) potom stedn až drobn zrnitý dvojslídný granit mrákotínského typu. Na severním okraji Leopoldovské vrchoviny i Žofínské hornatiny potom opt nalezneme stedn zrnitý biotitický granit weinsberského typu, z kterého jsou složeny i dále popisované lokality Kuského, Cikánského a Zajeího vrchu. Tvary zvtrávání a odnosem granodioritu a granitu se v Novohradských horách také v nedávné dob zabýval Vítek (1995). Dále je poteba uvést, že Novohradské hory se nacházely v období pleistocénu v periglacíální klimamorfogenetické zón, na rozhraní severského, kontinentálního zalednní a alpského, horského zalednní. V dnešní holocenní dob leží v boreální klimamorfogenetické zón. Pi geomorfologickém výzkumu je postupováno tradiním geomorfologickým mapováním (Demek ed. 1972). Ke klasifikaci tvar bylo použito terminologie podle Demka (1972, 1987). Celkové geomorfologické mapování Novohradských hor se provádí do map mítka 1 : Ke zpracování schématických map vrcholových lokalit potom je píslušná mapová výse lokality o skenována a v grafickém programu zoner.callisto verze 4.0 vektorov zvtšena, následn jsou zakresleny píslušné geomorfologické jevy z terénní mapy. Tomu to programu jsou také pizpsobeny znaky legendy. Nkteré znaky nemusí souhlasit se znakami používaných v jiných grafických programech. Nejzajímavjší a nejrozsáhlejší periglaciální mezoformy jsou vytvoeny v nejodolnjších, vtšinou vyvelých horninách. V pípad Leopoldovské vrchoviny se tedy jedná o stedn zrnitý biotitický granit weinsberského typu. Výskyt periglaciálních tvar je také vázán na nadmoskou výšku lokality. Znamená to tedy, že nejzajímavjší periglaciální mezoformy nalezneme na severním okraji Leopoldovské vrchoviny. V této ásti se nacházejí následující ti lokality Kuský vrch, Zajeí vrch a Cikánský vrch. Kuský vrch (806 m n. m.): Kuský vrch se nachází v severním, granodioritovém oblouku Pohoské hornatiny a to v mapovém listu Benešov nad ernou. Ve vrcholové ásti Kuského vrchu se nachází pomrn dlouhá skalní hradba, která je protažená ve smru severozápad jihovýchod a dosahuje délky kolem 30 m. Daleko více zvtralejší a nižší je pi svém jihovýchodním konci. Pi severozápadním okraji dosahuje skalní hradba výšky až 8 m. Maximální šíka je do 6 m. Kolem skalní hradby je vytvoena vrcholová kryoplananí plošina, která je na západní stran špatn patrná a pímo pechází v kamenné moe, které zhruba v nadmoské výšce kolem 750 m n. m. pechází v kamenné pole. Severn a severovýchodn od skalní hradby je vrcholová kryoplananí plošina lépe patrná a pechází na severní stran v kamenné moe a na východní stran v kamenné pole. Plošn nejrozsáhlejší akumulaní tvar je kamenné moe severn od skalní hradby o rozmrech 30x40 m. Ve svahu, opt v nadmoské výšce kolem 750 m, je na severní stran vytvoen mrazový srub s dobe vyvinutou kryoplananí terasou. Mrazový srub je až 10 m dlouhý a asi 3 m vysoký, elní stnou obrácenou k severu Dobe vyvinutý stupe kryoplananí terasy má rozmry 15x20 m. Svahy kolem Kuského vrchu mají sklonitost nad 20.

2 V popisované lokalit Kuského vrchu bylo provedeno 53 mení puklinového systému. Smry puklin jsou znázornny v obr.1. Zajeí vrch (780 m n. m.): Zajeí vrch se nachází pes 1 km severovýchodn od Kuského vrchu opt v mapovém listu Benešov nad ernou. Na vlastním vrcholu Zajeího vrchu je vytvoen izolovaný skalní útvar o rozmrech 5x8x5 m. a kolem nho dobe vyvinutá vrcholová kryoplananí plošina o rozmrech 15x25 m. Tor je umístn spíše na východní stranu vrcholové kryoplananí plošiny, z které na severu vychází kamenné moe o rozmrech 30x40 m. Kamenné moe na západ plynule pechází v kamenné pole. V severní ásti Zajeího vrchu, asi 150 m od vrcholové kryoplananí plošiny, se rozkládá svahová plošina se zbytky kryogenního zvtrávání o rozmrech 20x30 m. Na severu je ohraniena mrazovým srubem, který má svoji elní stranu orientovanou k severu. Tento mrazový srub je 5 m. dlouhý a 3 m. vysoký a pod ním vytvoená kryoplananí terasa má rozmry 10x10 m. Jižn od vrcholové kryoplananí terasy se nachází mrazový sráz, pecházející na jihovýchod v rozsáhlé kamenné pole (50x50 m), které je na jihu omezené špatn vyvinutou kryoplananí terasou s hodn zvtralým skaním torzem. Pes znanou zvtralost torza mžeme urit jeho rozmry a to 5x5 m. s výškou do 2 m. Ve svahu na západní stran od vrcholové kryoplananí plošiny se rozkládá pomrn dobe vyvinutý mrazový srub 15 m dlouhý a až 3 m vysoký, také s pomrn dobe vyvinutou kryoplananí terasou o rozmrech 20x15 m. elní skalní stna mrazového srubu je orientována k západu Vtšina svah tvoících Zajeí vrch je sklonitosti 10 20, pouze svahy nejvýše kolem vrcholové kryoplananí plošiny jsou svahy o sklonitosti nad 20. V popisované lokalit Zajeího vrchu bylo provedeno 61 mení puklinového systému. Smry puklin jsou znázornny v obr. 2. Cikánský vrch (806 m n. m.): Cikánský vrch se nachází 1 km východn od Zajeího vrchu opt v mapovém listu Benešov nad ernou. Vlastní vrchol je tvoen vrcholovou kryoplananí plošinou o rozmrech 30x40 m, která je protažena ve smru západ východ. Vrcholová kryoplananí plošina je tvoena materiálem zejm z dívjšího toru, který je znan rozrušen a zbylo z nho pouze skalní torzo o znané délce a šíce (10x8 m.) a výšce do 2 m. Na východ a na západ navazují na vrcholovou kryoplananí plošinu kamenná pole o délce 50 m. Na jižních svazích jsou potom vytvoeny dva mrazové sruby v nadmoské výšce 780 m n. m. a jsou protaženy ve smru západ východ. Západnjší mrazový srub je dlouhý pes 20 m. a jeho skalní stupe je 5 m. vysoký. Má dobe vyvinutou kryoplananí terasu 30 m. dlouhou a 5 m. širokou, také protaženou ve smru západ východ. Jeho elní skalní stna je orientovaná na jih. Východnji položený mrazový srub je dlouhý pes 30 m. s rznou výškou nepesahující 5 m.. Pod skalním stupem je špatn vytvoená kryoplananí terasa, která pechází v kamenné moe o rozmrech 40x30 m. Severní svahy Cikánského vrchu mají sklon a jižní svahy pes 20. V popisované lokalit Cikánského vrchu bylo provedeno 63 mení puklinového systému. Smry puklin jsou znázornny v obr. 3. Z dosud provedeného geomorfologického mapování se nechá usuzovat, že na vytváení periglaciálních mezoforem reliéfu má vliv pedevším geologické podloží, nadmoská výška a klimatické podmínky. Zatím bylo zjištno, že dokonalejší periglaciální mezoformy reliéfu jsou vytvoeny v odolném granitu weinsberského typu, zatímco v mén odolné cordieritické rule se již dokonalé formy reliéfu nevytváí. Vliv nadmoské výšky je patrný, porovnáme li díve prezentované lokality Kamenec a Myslivnu, z lokalitami na severní stran Leopoldovské vrchoviny. Zde jsou sice vytvoeny ve výškách kolem 800 m n. m. periglaciální mezoformy reliéfu. Jejich kvantitativní ani kvalitativní zastoupení není takové, jako nap. v nejvyšší lokalit Novohradských hor Kamenci. Jejich zastoupení je však vtší než ve výškách 900 m n. m. (Lužnický vrch 907 m n. m.), kde geologickým podkladem je cordieritická rula. Geomorfologické mapování by nemohlo probíhat bez finanní podpory prostednictvím grantu GAAV KJB Literatura: Balatka B. (1995): Podrobné regionální lenní reliéfu eské republiky. Základní mapa v mítku 1 : , Tebo, Vyšší Brod, eské Budjovice. Praha: Katedra fyzické geografie a geoekologie. Demek J. (1972): Klasifikace a terminologie kryogenních tvar. Sborník SSZ, íslo 3, roník 1972, s Demek J. (ed.) (1972): Manual of detailed geomorphological mapping. Praha: Academia. 344 p. Demek J. (1987): Obecná geomorfologie. Praha: Academia. 480 s. Kunský J. (1968): Fyzický zempis eskoslovenska. Praha: SPN. 537 s. Pavlíek V. (2004): Geologie Novohradských hor. In Kubeš J. (ed.) Krajina Novohradských hor. Fyzicko geografické složky krajiny. eské Budjovice. JU v eských Budjovicích. s. 9-46

3 Rypl J. (2003): Souasný stav geomorfologického mapování v Novohradských horách. In: Mentlík P. (ed.) Geomorfologický sborník 2. Stav geomorfologických výzkum v roce Plze: ZU v Plzni. s Vítek J. (1995): Tvary zvtrávání a odnosu granodioritu ve vrcholových partiích Novohradských hor. Uhlí- Rudy-Geologický przkum, roník 2, íslo 3, s , Praha. Summary Forms of the periglacial disintegration in the selected parts in the Leopoldovská highlands The Novohradské Mountains is a geomorphological unit which is a part of the Šumava Subprovince and is placed on the both sides of the Czech Austrian border. Their bigger part is placed on the Austrian side and named Waldviertel. The altitudes of the Novohradské Mountains reach more then m above the sea level. The highest mountain, Viehberg, m above the sea level, is placed on the Austrian side, on the Czech side the highest mountain is Kamenec m above the sea level. There was no ice during the Pleistocene in the area of the Novohradské Mountains and therefore the most important exogenous geomorphological factor influencing the top parts was frost following by flowing water. Following article brings information of periglacial activity in selected parts in the Leopoldovská highlands.

4

5