METODICKÝ POKYN K PŘÍPRAVĚ NÁRODNÍCH ZPRÁV O STRATEGIÍCH SOCIÁLNÍ OCHRANY A SOCIÁLNÍHO ZAČLEŇOVÁNÍ Úvod

Transkript

1 METODICKÝ POKYN K PŘÍPRAVĚ NÁRODNÍCH ZPRÁV O STRATEGIÍCH SOCIÁLNÍ OCHRANY A SOCIÁLNÍHO ZAČLEŇOVÁNÍ Úvod První cyklus integrované otevřené metody koordinace (OMK) pro sociální ochranu a sociální začleňování se blíží k závěru. Díky integrovanému procesu se více strategických zpráv zaměřilo na omezenější okruh priorit, přičemž nadále zohledňovalo mnohorozměrnou povahu ožehavých prioritních otázek i z toho vyplývající nutnost řešit tyto priority z mnoha zorných úhlů. Začala fungovat pozitivní interakce mezi realizací národních strategií sociální ochrany a sociálního začleňování (národní strategické zprávy) a mezi národními reformními programy růstu a zaměstnanosti a další úsilí se zaměří zejména na posilování modernizace systémů sociální ochrany (feeding out). Na tomto základě se Výbor pro sociální ochranu a Evropská komise dohodly na tom, že navrhnou zachování společných cílů v té podobě, kterou přijala Evropská rada v březnu roku 2006, a že zůstane zachován tříletý cyklus harmonizovaný s cyklem strategie růstu a zaměstnanosti. Na základě zkušenosti s jedním uzavřeným cyklem integrované otevřené metody koordinace pro sociální ochranu a sociální začleňování mají teď členské státy za úkol převést tyto společné cíle do aktualizovaných národních strategií v každé ze tří oblastí, a to v oblasti sociálního začleňování, důchodů a zdravotní a dlouhodobé péče na období let *. Tento metodický pokyn má přípravu takových strategií usnadnit. Členské státy jsou vyzvány, aby využívaly níže uvedený společný rámec jako pomocný a orientační materiál k posilování účinnosti otevřené metody koordinace coby nástroje k výměně poznatků a k vzájemnému učení, a touto cestou prosazovaly účinnější politiky na celoevropské i na národní úrovni. Daného rámce se dá využít též k posílení součinnosti otevřené metody koordinace se strategií růstu a zaměstnanosti. Z hlediska procesu sociálního začleňování se příprava nové či revidované strategie stane příležitostí k posílení výkonu politik s ohledem na uskutečnění celkového cíle stanoveného na zasedání Evropské rady v Lisabonu v roce 2000, tedy rozhodným způsobem ovlivnit odstranění chudoby a sociálního vyloučení do roku Národní akční plán sociálního začleňování (NAPSI) bude stejně jako v roce 2006 tvořit oddíl sociálního začleňování v Národní strategické zprávě. Členským státům se důrazně doporučuje podávat zprávu o všech společných cílech. V rámci jednotlivých částí si však mohou některé členské státy zvolit kombinaci sdělení o dvou či více cílech a zároveň objasnit, jak budou navrhovaná opatření řešit každý jednotlivý cíl. Při pokrytí všech cílů se také mohou rozhodnout, že některé z nich zdůrazní, zatímco o jiných nebudou podávat tak podrobnou zprávu. Struktura Tříletý cyklus začal počátkem roku 2008 přípravou tohoto metodického pokynu a skončí v únoru 2011 přijetím Společné zprávy.

2 národních strategických zpráv může mít aktualizovanou podobu národních strategických zpráv předložených v roce 2006 (nebo zpráv z roku 2005 pro důchody). Národní strategická zpráva se bude skládat ze čtyř částí. První část bude společným přehledem obsahujícím posouzení celkové sociální situace, v němž půjde zejména o představení současných trendů v oblasti chudoby, sociálního vyloučení a nerovnosti. Zároveň také načrtne podstatná shrnující sdělení v rámci dané oblasti politik jako celku. Na závěr představí celkový strategický přístup přijatý daným členským státem pro nový cyklus. Druhá až čtvrtá část bude začínat zprávou o dosavadním pokroku, kterého se dosáhlo vzhledem k prioritám stanoveným v národních strategických zprávách , s ohledem na konkrétní problémy dané země vyjmenované ve Společné zprávě z roku 2007 a s ohledem na konkrétní doporučení poskytnutá dané zemi v rámci strategie růstu a zaměstnanosti. Zprávy budou pokračovat popisem tématických strategií pro každou ze tří konkrétních oblastí politik. Je důležité respektovat specifika každé oblasti a brát ohled na jejich rozdílné rysy a vývojové etapy. Hodnocení předchozího cyklu by se mělo zapracovat do aktualizovaných národních strategických zpráv, a vytvořit tak základ pro nové či přepracované strategie. Kromě posouzení pokroku týkajícího se národních strategických zpráv by se mělo vzít v úvahu, jak se během prvního cyklu integrované OMK rozvíjelo sdílené porozumění. 2 Bude velmi důležité zajistit kvalitní koordinaci mezi přípravou národních strategických zpráv a národními reformními programy růstu a zaměstnanosti tak, aby se tyto programy vzájemně posilovaly a doplňovaly. Také bude třeba kvalitně zkoordinovat přípravu strategií pro dané tři oblasti politik, aby se zvýšila jejich součinnost a aby se zabránilo jejich vzájemnému překrývání. Dále by se měly vypracovat křížové odkazy na příslušné reformy v rámci jiných relevantních strategií EU nebo společných iniciativ, např. na Pakt růstu a stability, Plán pro dosažení rovného postavení žen a mužů, na Vzdělávání a odbornou přípravu 2010, na Pakt mládeže a na Strategii zdravotní péče a zároveň objasnit jejich provádění. Praktické mechanismy Lhůta pro předložení: Národní strategické zprávy by se měly předložit do 15. září 2008 nebo nejpozději do 30. září 2008, pokud je k získání politické podpory třeba dodatečný čas. Velikost: Jejich velikost by neměla přesáhnout 65 stran (do nichž se nepočítají případné doplňující přílohy) při následujícím rozdělení: První část Společný přehled a shrnující sdělení max. 10 stran Druhá část Národní akční plán sociálního začleňování (NAPSI) max. 20 stran včetně stručné zprávy o pokroku Třetí část Národní zpráva o strategii v oblasti důchodů včetně stručné zprávy o pokroku max. 20 stran 2 Jak se promítly do klíčových sdělení vyvozených ve Společných zprávách 2007 a 2008: 2 2

3 Čtvrtá část Národní zpráva o strategii v oblasti zdravotní a dlouhodobé péče včetně stručné zprávy o pokroku max. 15 stran Přílohy: Stručné a cílené národní strategické zprávy mohou vycházet z podrobnější dokumentace, kterou členské státy mohou případně připojit jako přílohu. Údaje a indikátory: Je třeba využívat společně dohodnuté indikátory EU. Ty mohou být v případě potřeby doplněny indikátory vycházejícími z vnitrostátních údajů, které zdůrazňují národní specifika v konkrétních oblastech nepokrytých společnými indikátory. Národní indikátory napomáhají k interpretaci společných indikátorů a/nebo měří výkon politik. Seznam společných indikátorů pro oblast zdravotní a dlouhodobé péče přijme Výbor pro sociální ochranu v dubnu. Ve snaze pomoci národním tvůrcům politik při přípravě jejich národních strategických zpráv shromáždí Evropská komise nejnovější dostupné údaje a indikátory ze zdrojů EU, aby se daly použít v národních strategických zprávách v únoru To umožní národním tvůrcům politik lépe pochopit silné a slabé stránky svých vlastních zemí v evropském kontextu, vysvětlit národní specifika 3 a kde se to požaduje, tak tam uvést vhodnou politickou reakci. V počátečním stadiu se lze také zmínit o otázkách týkajících se spolehlivosti údajů ze zdrojů EU. Při přípravě a navrhování národních plánů se členům Výboru pro sociální ochranu důrazně doporučuje, aby byli v úzkém kontaktu se svými národními kolegy, kteří působí v Podskupině pro indikátory. Jazyk: K usnadnění procesu přípravy Společné zprávy a k šíření poznatků v členských státech i mezi všechny zainteresované subjekty, by měly být národní strategické zprávy předloženy v národním jazyce a také v překladu do jednoho z pracovních jazyků Evropské komise. Zveřejnění: Po přijetí bude každá Národní strategická zpráva zveřejněna na internetové stránce Komise. Kromě toho se všem členským státům doporučuje zprůhledňovat a zviditelňovat daný proces zveřejněním zprávy ve vhodné formě také na vnitrostátní úrovni. V příloze je předložen model pro podávání zpráv o příkladech dobré praxe. Další pomocný materiál k usnadnění příprav národních strategických zpráv je k dispozici v samostatném souboru obsahujícím i) společné cíle přijaté na zasedání Evropské rady v březnu 2006, ii) poznámku ke stanovení cílů, iii) dobrovolný plánovací nástroj pro 3 V Národní strategické zprávě tak lze vysvětlit údaje, které by mohly při mezinárodním srovnávání vyvolat klamný dojem. Příkladem mohou být teoretické náhradové poměry. Země s automatickými regulačními mechanismy pro rostoucí očekávanou dobu dožití budou mít méně příznivé náhradové poměry než země, kde se poměry regulují podle volného uvážení. Jelikož modelování vychází z platných právních předpisů, důchody nebudou vypadat tak štědře v zemích s automatickými regulačními mechanismy. Tyto země budou naopak v lepším postavení vzhledem k finanční udržitelnosti. 3 3

4 přípravu a sledování NAPSI, iv) Manuál pro gender mainstreaming 4, a v) diskusní materiál k zohledňování zdravotního postižení 5. První část - Společný přehled 1.1 Posouzení sociální situace (4 strany) Tento oddíl by měl poskytnout stručný přehled o hospodářských, sociálních a demografických souvislostech, které je třeba vzít v úvahu při určování priorit a rozvíjení politik sociálního začleňování a sociální ochrany. Mělo by sem patřit posouzení makroekonomických a mikroekonomických politik a jejich dopady na sociální politiku. Rovněž by zde měly být uvedeny hlavní trendy, nové a vznikající problémy, klíčové rizikové faktory v krátkodobém i dlouhodobém horizontu, hlavní ohrožené skupiny a trvalé nerovnosti mezi ženami a muži. Zvláštní oddíl by se měl zabývat hlavními sociálními aspekty migrace či etnických menšin 6. Tento oddíl by se měl opírat o příslušné statistiky a indikátory s důrazem na sledování změn v čase a na rozdíly mezi jednotlivými demografickými nebo socioekonomickými skupinami obyvatelstva. Všechny statistické údaje a indikátory by měly být pokud možno rozčleněny podle pohlaví a věku. 1.2 Celkový strategický přístup (asi 5 stran) Tento oddíl bude vycházet z posouzení předchozího cyklu, hlavně z dokumentace typu Společných zpráv z období let 2007 a 2008 s jejich pomocnými dokumenty. Při jeho přípravě by se mělo přihlížet ke třem společným zastřešujícím cílům (viz Pomocný dodatek č. 1). Cíl (a): Členské státy by měly popsat svou strategii pro zajištění příspěvku politik sociálního začleňování a systémů sociální ochrany k vysoké úrovni sociální ochrany, sociální soudržnosti, rovnosti mezi ženami a muži a k rovným příležitostem pro všechny při současném zachování účinnosti a udržitelnosti. Cíl (b): Členské státy by měly nastínit, pokud možno s uvedením křížových odkazů na národní programy reforem, které jsou součástí Lisabonské strategie, jakou strategii použijí k zajištění vzájemného posilování důchodové reformy, politik zdravotní a dlouhodobé péče a sociálního začleňování a strategie růstu a zaměstnanosti. Také by měly popsat všechny případy, v nichž se vyskytly problémy se zajištěním takové pozitivní součinnosti, a jakým způsobem se vypořádaly s nutností kompromisů. Celá 4 Jak bylo oznámeno v Plánu pro dosažení rovného postavení žen a mužů a zdůrazněno v Závěrech portugalského předsednictví o ukazatelích chudoby u žen, Manuál pro gender mainstreaming politik sociálního začleňování a sociální ochrany byl sestaven Komisí za účelem podpory členských států při přípravě jejich aktualizovaných národních strategických zpráv a při rozvíjení politik. 5 Materiál připravený Skupinou na vysoké úrovni pro zdravotní postižení, který se týká zohledňování zdravotního postižení v OMK pro sociální ochranu a sociální začleňování. 6 Na podporu plánovaného zohledňování otázek migrace navrhne Podskupina pro indikátory zásady pro podávání zpráv o sociálních aspektech migrace. 4 4

5 interakce by měla být zachycena v obou směrech se zvláštním důrazem na úvahy ohledně tzv. feeding out, jak se uvádí v druhém bodě níže: - za prvé, jakým způsobem pomáhají politiky sociálního začleňování, důchodová reforma a politiky zdravotní a dlouhodobé péče posilovat strategii růstu a zaměstnanosti; - za druhé, jak strategie růstu a zaměstnanosti přispívá k uskutečnění cíle v podobě větší sociální soudržnosti, jak zlepšuje přiměřenost a udržitelnost důchodů a pozitivně ovlivňuje nejen dostupnost, kvalitu a udržitelnost poskytované zdravotní a dlouhodobé péče, ale i zdraví samotné. V průběhu roku 2007 věnoval Výbor pro sociální ochranu značnou pozornost součinnosti mezi sociální OMK a strategií růstu a zaměstnanosti 7. Na základě ponaučení se proto navrhuje, aby se ve vztahu k cíli (b) a za účelem zvýšení potenciálu pro srovnávání a vzájemné učení uvedly příklady z oblastí sociálního začleňování migrantů a etnických menšin, aktivního začleňování osob nejvíce vzdálených od trhu práce, dále z oblastí dětské chudoby, prodlužování pracovního života (flexibilita ve věkové hranici pro odchod do důchodu, předčasný odchod z trhu práce) nebo z oblasti flexikurity. Členské státy by zde mohly dále uvést, jak se politiky sociálního začleňování a modernizace důchodů a zdravotní a dlouhodobé péče vzájemně ovlivňují a jak přispívají k dosahování zastřešujících cílů. Členské státy by také měly vysvětlit, jak bude strategie podporovat účinnou a vzájemnou interakci se strategií udržitelného rozvoje. Cíl (c): Tento pododdíl by měl poskytnout přehled o celkovém přístupu členských států k řádné správě, zejména vzhledem k cílům a) a b), zatímco odkazy na jednotlivé oblasti politik budou uvedené ve druhé až čtvrté části níže. V tomto oddíle by se měly vyjmenovat podobnosti a rozdíly mezi přístupy v jednotlivých oblastech politik. Mohly by se týkat např. zvyšování transparentnosti při rozhodování, zajišťování dobré koordinace mezi jednotlivými částmi systému a jednotlivými úrovněmi správy, silnějšího zapojování a konzultování zainteresovaných subjektů 8 při formulování politik, jejich realizace, sledování a hodnocení a také zlepšování informovanosti občanů jak o OMK celkově, tak o právech a nárocích vztahujících se k daným třem oblastem politik. Tento oddíl by měl zejména ukázat, jak budou mechanismy řádné správy, např. zapojení zainteresovaných subjektů, spojitě udržovány po celý cyklus OMK včetně intervenčních tématických let. Neměl by chybět ani podrobný popis koordinačních mechanismů, které byly zavedeny k zajištění zlepšeného propojení mezi OMK pro sociální ochranu a sociální začleňování a strategií růstu a zaměstnanosti. Dále by se zde měly také popsat mechanismy, které jsou nebo mohou být zavedeny za účelem sledování a hodnocení celkové realizace politik uvedených v národních 7 Viz zpráva pracovní skupiny vytvořené za tímto účelem v roce 2007: 8 Při zvažování toho, jak posílit mechanismy pro zapojení zainteresovaných subjektů, mohou členské státy využít závěry jednoho ze vzájemných hodnocení (peer review) za rok 2007 zaměřených na toto téma: 5 5

6 strategických zprávách a zejména za účelem hodnocení jejich dopadu na plnění zastřešujících cílů pro tříleté období, stejně jako cílů stanovených ve strategii, ať už vycházejí ze společně dohodnutých ukazatelů nebo z národních ukazatelů pro vstupy či výstupy. V této souvislosti se členské státy vyzývají, aby čerpaly inspiraci ze zprávy a z doporučení 9 sestavených pracovní skupinou ISG (Podskupina pro indikátory), která se zabývala dětskou chudobou a příznivými životními podmínkami dětí v rámci tématického roku 2007 o sociálním začleňování. Čerpat se dá též ze všech relevantních a podložených nezávislých výzkumů. Ačkoli budou členské státy své mechanismy sledování a hodnocení vytvářet podle své vlastní situace, je třeba zdůraznit, že hodnocení politik má zásadní význam pro podporu vzájemného učení a dobré praxe. 9 Chystá se zveřejnění na internetové stránce: 6 6

7 Druhá část - Národní akční plány sociálního začleňování (NAPSI) CÍLE A ZAMĚŘENÍ NÁRODNÍCH AKČNÍCH PLÁNŮ Při přípravě NAPSI by členské státy měly zohlednit ponaučení z realizace prvního integrovaného cyklu OMK, stejně jako z realizace předchozích kol NAPSI. Jak je podrobněji rozepsáno níže, tak sem patří zejména zkvalitnění jejich realizace a dosažení jejich účinného vlivu zajištěním integrovaného a mnohorozměrného přístupu, posílením koordinace s jinými strategiemi, zvýšením strategického zaměření, zlepšením mainstreamingu a posílením mechanismů správy. V návaznosti na hodnocení dosavadního pokroku a na ponaučení, která z tohoto pokroku vyplynula, by členské státy měly představit (nebo potvrdit) své klíčové priority při prosazování většího sociálního začleňování a vytváření rozhodujícího vlivu na odstraňování chudoby a sociálního vyloučení. Ze strukturní povahy chudoby a sociálního vyloučení vyplývá potřeba kontinuity. Stojí za připomínku, že se dětská chudoba a aktivní začleňování objevily jako klíčové priority už v předchozích NAPSI. Ve společném hodnocení národních strategických zpráv se počítalo s tím, že sociální integraci migrantů bude třeba věnovat větší pozornost. Volba klíčových priorit ovšem závisí na situaci každého členského státu, na hodnocení pokroku i na tom, zda se neobjevují nové problémy. Výběr klíčových priorit se vždy musí uskutečňovat s ohledem na konečný cíl, kterým je směřování k celkovému odstranění chudoby a sociálního vyloučení. Důraz by se měl klást na rozvíjení politik či programů, jejichž cílem je posílení vlivu, nikoli jen na podání zprávy o probíhajících činnostech. Důležitým prvkem se tak stane zajištění vzájemného doplňování a součinnosti mezi současnými a navrhovanými postupy. K získání podpory ze strany Rady a Evropského parlamentu se plánuje, že se rok 2010 symbolický cílový rok Lisabonské strategie pro boj s chudobou stane evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. V této souvislosti a s ohledem na odstranění současných nedostatků v realizaci daného cíle se členským státům doporučuje, aby věnovaly mimořádnou pozornost následujícím aspektům: i) Zvýšenému strategickému zaměření a integrovanému a mnohorozměrnému přístupu: Národní akční plány sociálního začleňování přijaly jasnější strategické zaměření určením malého počtu klíčových priorit, jejichž podkladem bylo sedm klíčových politických priorit z předchozích společných zpráv. 10 Při přípravě národních strategických zpráv jsou členské státy vyzvány, aby si stanovily jasně kvantifikované obecné cíle pro snížení chudoby a sociálního vyloučení a konkrétní cíle pro jednotlivé priority. V tomto směru by měly vzít ve všech etapách plánů v úvahu opatření proti diskriminaci a rovnost pohlaví. Zaměření na konkrétní priority by se mělo propojit s integrovaným a mnohorozměrným přístupem k potírání chudoby a sociálního vyloučení. 10 Jedná se o následující priority, jak byly uvedeny ve Společných zprávách 2005 a 2006: zvýšit účast na trhu práce, modernizovat systémy sociální ochrany, bojovat proti znevýhodnění ve vzdělávání a odborné přípravě, odstranit dětskou chudobu a zvýšit pomoc rodinám, zajistit přiměřené bydlení a bojovat proti bezdomovectví, zlepšit přístup ke kvalitním službám (zdravotní a pečovatelské služby, celoživotní učení, finanční služby, právní poradenství, doprava ), zdolat diskriminaci a zvýšit sociální začleňování osob se zdravotním postižením, etnických menšin a přistěhovalců. 7 7

8 ii) Zlepšení mainstreamingu: NAPSI se musí lépe integrovat do celkové formulace politik, jejich realizace a rozpočtového rozhodování 11 v členských státech. Mělo by se v nich uvést, jak jsou cíle v oblasti chudoby a sociálního vyloučení ovlivněny postupy uplatňovanými v jiných relevantních oblastech politik a v jakém rozsahu se využívají nástroje jako poverty proofing (hodnocení navrhovaných programů a politik z hlediska jejich dopadu na chudobu) a hodnocení sociálních dopadů. iii) Posílení správy: Správa politik a postupů v boji proti vyloučení má zásadní význam a musí být posílena. V NAPSI by se měla brát v úvahu důležitost regionální a místní dimenze. Členské státy by měly usilovat o zapojení co nejširšího a nejvyváženějšího okruhu aktérů do průběžně probíhajícího strukturovaného dialogu ve všech etapách procesu tvorby politik vztahujícího se k NAPSI 12, a to během celého cyklu. Mezi zásadní aktéry patří místní a regionální úřady, veřejní a soukromí poskytovatelé sociálních a zdravotnických služeb a poskytovatelé těchto služeb z řad nevládních neziskových a dobrovolných organizací, nevládní neziskové organizace zastupující zranitelné a vyloučené skupiny obyvatelstva, osoby se zkušeností s chudobou a sociálním vyloučením včetně uživatelů služeb, aktéři v oblasti sociální ekonomiky, profesionální sdružení působící v daném sektoru a sociální partneři. Členské státy by měly ukázat, jakým způsobem došlo k zavedení, popřípadě posílení mechanismů a kapacit ke sledování a hodnocení politik. Přípravy NAPSI by se mělo využít ke zvyšování povědomí a k podpoře debaty o otázkách chudoby a sociálního vyloučení jak mezi širokou veřejností, tak mezi klíčovými zainteresovanými subjekty, tvůrci politik a praktiky včetně národních parlamentů. 11 Společná zpráva 2008 poskytuje materiál k zamyšlení ve svém pomocném dokumentu, který obsahuje kapitolu zkoumající předpokládané využívání Evropského sociálního fondu a Evropského fondu regionálního rozvoje členskými státy z hlediska záměrů sociální ochrany a sociálního začleňování v rámci nové generace strukturálních fondů. 12 Pro zlepšení mechanismů sledování a hodnocení jsou členské státy vyzvány, aby hledaly radu i inspiraci v doporučeních vypracovaných pracovní skupinou Podskupiny pro indikátory zabývající se dětskou chudobou a dobrými životními podmínkami dětí v rámci tématického roku 2007 a schválených Výborem pro sociální ochranu na jeho prvním zasedání v roce

9 NAVRHOVANÁ STRUKTURA NÁRODNÍCH AKČNÍCH PLÁNŮ Oddíl 2.1 Pokrok ve vztahu k národním strategickým zprávám a problémy vyjmenované ve Společné zprávě z roku 2007 (4 strany) Je třeba posuzovat pokrok, kterého se dosáhlo v příslušném členském státě při realizaci priorit stanovených v Národní strategické zprávě a který se týkal zejména specifických problémů dané země vyjmenovaných ve Společné zprávě o sociální ochraně a sociálním začleňování 2007, stejně jako každého doporučení uděleného v rámci lisabonské strategie, které spadalo do působnosti strategie sociální ochrany a sociálního začleňování. Mělo by se objasnit, jaká ponaučení byla z politiky vyvozena a jakým způsobem se strategie upravila s ohledem na posílení jejího dopadu. Analýzu je třeba zaměřit zejména na oblasti, v nichž se dosáhlo nízkého pokroku, a popsat, jak se podle toho upravují politiky. Oddíl 2.2 Klíčové problémy a prioritní cíle (4 strany) Členské státy by měly vyjmenovat 3 až 4 prioritní cíle politik, které budou uskutečňovat v průběhu cyklu a které podle nich nejlépe přispějí k dosažení společných cílů (d) a (e), na nichž se členské státy dohodly. Je třeba zdůraznit, jak jsou tyto priority zakotveny v celkové strategii, jejímž cílem je potírat chudobu a sociální vyloučení. Bez opakování analýzy obsažené v prvním oddíle zprávy a v oddíle 2.1 by členské státy měly vysvětlit a odůvodnit, proč byly tyto konkrétní cíle potvrzeny či zvoleny. Při výběru klíčových cílů se tak členským státům doporučuje zohlednit: celkové posouzení sociální situace v části národních zpráv obsahující společný přehled a nejnovější dostupné údaje o chudobě a sociálním vyloučení posouzení míry pokroku dosaženého ve vztahu ke klíčovým problémům v oblasti sociálního začleňování vyjmenovaným v části věnované profilu příslušné země ve Společné zprávě o sociální ochraně a sociálním začleňování z roku 2007 zkušenosti z realizace předchozích NAPSI posouzení toho, jak vyjmenované prioritní cíle pomohou určit opatření k řešení daných potřeb a situace obzvlášť zranitelných skupin posouzení toho, jak zvolené prioritní cíle přispějí k předcházení chudobě a sociálnímu vyloučení horizontální evropské priority sociálního začleňování vyjmenované ve Společné zprávě z roku 2007 (dětská chudoba a aktivní začleňování), stejně jako zjištění, že sociální integraci migrantů musí být věnována větší pozornost. Ke snížení počtu osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením by se měly stanovit celkové kvantifikované cíle, a to v krátkodobém i střednědobém horizontu. Členské státy by tím měly vhodně navázat na práci Výboru pro sociální ochranu týkající se společně dohodnutých ukazatelů, na zprávu a doporučení pracovní skupiny pro indikátory a na všechny ostatní relevantní a podložené nezávislé výzkumy. V případě nutnosti by také mohly vycházet z údajů získaných na národní nebo nižší úrovni, pokud lépe odrážejí ty aspekty chudoby a sociálního vyloučení, které jsou pro daný členský stát prioritou. Cíle by měly být rozčleněny podle věku a pohlaví všude tam, kde jsou k dispozici patřičné údaje (viz Pomocný dodatek č

10 týkající se stanovení cílů). Členské státy možná budou chtít doplnit celkové národní cíle o případné cíle na úrovni nižší než národní. Oddíly /2.6 První až čtvrtý prioritní cíl politik (po 2 stranách) (Číslování oddílů bude záviset na počtu zvolených priorit) U každého prioritního cíle je třeba věnovat pozornost následujícím klíčovým prvkům: Opatření v oblasti politik: V tomto pododdíle by měla být popsána současná klíčová opatření, která přispějí k dosažení prioritního cíle, a každá podstatná úprava těchto opatření k posílení jejich dopadu a účinnosti. Dále by se zde mělo uvést každé důležité nové nebo doplňkové opatření politik, které bude při naplňování daného cíle zavedeno. Také by se zde měl upřesnit způsob, jakým se zohledňuje perspektiva rovnosti pohlaví, a zejména by se měly posoudit případné dopady navrhovaných opatření na muže i ženy. Nakonec by měla být jednotlivým aktérům určena jejich úloha při realizaci těchto opatření. Indikátory a mechanismy sledování: Zde by se mělo specifikovat, jaké indikátory se budou používat ke sledování pokroku při plnění daného cíle a jaké zvláštní mechanismy se zavedou k průběžnému sledování realizace postupů a k posuzování jejich dopadu na plnění daného cíle. Všude tam, kde je to možné, by se měly využívat společně dohodnuté indikátory vypracované Podskupinou pro indikátory Výboru pro sociální ochranu, které lze ve vhodných případech doplnit o národní indikátory. Přidělování zdrojů: Zde by se měly uvést konkrétní finanční prostředky přidělené k plnění daného cíle včetně využití evropských strukturálních fondů, z jakého pocházejí zdroje a jakou úroveň doplňkových prostředků to vyžaduje. Za druhé je třeba uvést, které agentury (celostátní, regionální či místní) budou zodpovídat za realizaci opatření a jak se bude jejich činnost koordinovat. Při určování politických opatření by členské státy měly vzít v úvahu důležitost mnohorozměrného přístupu a tudíž i možný příspěvek z nejrůznějších oblastí politik (hospodářské, zaměstnanosti, vzdělávání, sociální, zdravotní, životního prostředí a kulturní) 13 k naplňování stanoveného cíle politik (viz dobrovolný nástroj na plánování NAPSI v Pomocném dodatku č. 3). Rovněž bude důležité zohlednit opatření týkající se boje proti diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství nebo víry, zdravotního postižení, věku a sexuální orientace. Při určování konkrétních postupů bude důležité dosáhnout rovnováhy mezi opatřeními zabraňujícími vzniku chudoby a sociálního vyloučení a mezi nápravou situace, kdy chudoba a sociální vyloučení již existují. Oddíl 2.6/2.7 Lepší správa (4 strany) Struktura tohoto oddílu by měla vycházet ze třetího společného cíle pro sociální začleňování, na kterém se členské státy dohodly. V návaznosti na oddíl 1.2(c) by se zde měly podrobně stanovit mechanismy, jejichž realizace proběhne ve tříletém období na podporu politik a opatření k odstranění chudoby a sociálního vyloučení, a měl by se stanovit i způsob, jakým bude sledována jejich účinnost. 13 Užitečný rámec představuje v tomto ohledu skupina oblastí politik v původních cílech sociálního začleňování schválená na zasedání Evropské rady v Nice a Laekenu. 10 1

11 Kapitola by měla mít následujících pět pododdílů: Postup přípravy: Členské státy by měly krátce popsat a zhodnotit postup, kterým se řídily během přípravy svých NAPSI Zejména by mohly objasnit, jaké použily mechanismy k zapojení všech aktérů na všech úrovních, vertikálně i horizontálně, a k podpoře administrativní koordinace při jejich přípravě. Zároveň by mohly uvést podrobnosti o zapojených aktérech a zvoleném formátu. Koordinace politik: V tomto pododdíle by měly členské státy popsat zavedené mechanismy zajišťující jak koordinaci a integraci politik sociálního začleňování ve všech příslušných oblastech politik, tak zapojení všech úrovní správy (národní, regionální i místní). Spadají-li politiky sociálního začleňování převážně do pravomoci regionálních a místních úřadů, mohlo by k těmto mechanismům patřit zajištění sledování na národní úrovni. Měly by také specifikovat, jaké nové nebo doplňkové mechanismy budou zavedeny během období platnosti plánu. Mobilizace a zapojení aktérů: Zde by měly členské státy shrnout mechanismy, které již zajišťují mobilizaci a zapojení všech příslušných aktérů, včetně osob se zkušeností s chudobou, v průběhu celého cyklu OMK od koncipování strategií až po jejich realizaci, hodnocení a přezkoumání, a také uvést, které mechanismy překračují svým rozsahem intervenční tématické roky. Za druhé by měly specifikovat, jak zajistí kvalitu tohoto zapojení. Znamená to prozkoumat, do jaké míry je zajištěn opravdový participační prvek, například jestli se uskutečňuje spíše prostřednictvím výměny názorů nebo na základě informativních schůzek. Dále je třeba popsat, zda se názory a zkušenosti zainteresovaných subjektů v otázce zjištěných potřeb a navrhovaných řešení promítají do tvorby a realizace politik. 14 Členské státy by měly také upřesnit, jaká ponaučení si odnesly z oblasti řízení a jaký princip je podkladem nových nebo doplňkových mechanismů, které budou zavedeny během platnosti plánu. Mainstreaming: Zde by měly členské státy uvést, jaké mechanismy již zajišťují mainstreaming sociálního začleňování ve všech příslušných veřejných politikách (hospodářské, zaměstnanosti, vzdělávání, sociální, zdravotní, kulturní a životního prostředí) a ve strukturálních fondech. Dále by měly specifikovat, jaké nové nebo doplňkové mechanismy budou zavedeny v období platnosti plánu. Z hlediska rozvíjení priorit sociálního začleňování by mohlo být užitečné učinit zvláštní odkaz na koordinační mechanismy uplatňované mezi subjekty zodpovědnými za národní reformní programy v rámci lisabonské strategie a za NAPSI a mezi plány týkajícími se čerpání ze strukturálních fondů během současného programového období. Mechanismy sledování a hodnocení: Zde by mělo být uvedeno, jaké mechanismy zajišťují nebo budou zajišťovat sledování a hodnocení celkové realizace plánu a posouzení jeho vlivu na odstranění chudoby a sociálního vyloučení. Také by zde měla být popsána příprava metodik participativního hodnocení spolu s rozsahem, v jakém bude tento proces sledování a hodnocení využívat nezávislých výzkumů, spolu se způsobem, jakým by mohly takové mechanismy pomoci členským státům při přípravě nové Národní strategické zprávy. 14 Obecné zásady a minimální standardy pro konzultace zainteresovaných stran, jak je uplatňuje Evropská komise, mohou sloužit jako návod a inspirace:

12 Příloha 2.1 Dobrá praxe V tomto oddíle by měly členské státy podrobně představit několik příkladů dobré praxe čerpaných z opatření v oblasti politik nebo z institucionálních mechanismů (nejvýše čtyři). Mělo by se jednat o příklady klíčových politik nebo pilotních projektů, které byly vyhodnoceny a přinesly důležitá ponaučení pro tvorbu politik, nebo které se týkají klíčového institucionálního mechanismu souvisejícího s nějakým aspektem třetího společného cíle sociálního začleňování. Členským státům se doporučuje čerpat při tomto výběru ze zkušeností všech aktérů zapojených do daného procesu. Při prezentaci příkladů je rovněž užitečné uvést nejen to, co bylo vykonáno a s jakým výsledkem, ale též způsob, jakým to bylo vykonáno, případně se zmínit o pozitivních výsledcích, jichž bylo dosaženo na základě opakujícího se procesu přepracovávání politik. Velmi užitečné je také uvést podrobnosti o veškerých dostupných výsledcích sledování nebo hodnocení, neboť to podpoří šíření dobré praxe mezi ostatními členskými státy. V souvislosti s podporou poskytovanou z programu PROGRESS by bylo užitečné uvést, zda jsou tyto příklady inspirovány uplatněním hodnocení peer review nebo zda by se vyplatilo tyto příklady do takového hodnocení na evropské úrovni zahrnout. Jiné přílohy týkající se sociálního začleňování Některé členské státy se mohou rozhodnout, že připojí rozsáhlejší dokumentaci sociálního začleňování (například komplexnější strategii nebo zprávu o pokroku), která se stala základem pro výběr priorit zahrnutých do tohoto plánu. Jiné státy možná projeví přání podrobněji se vyjádřit k některému aspektu své práce v oblasti chudoby a sociálního vyloučení, který by podle jejich mínění mohl zajímat i jiné země. 12 1

13 Třetí část - Národní strategie pro důchody CÍLE A ZAMĚŘENÍ NÁRODNÍCH STRATEGICKÝCH ZPRÁV O DŮCHODECH Hlavním záměrem národních strategických zpráv je vysvětlit, jak chtějí členské státy splnit tři společné cíle, vezmou-li v úvahu současné a dohledné demografické a sociálně ekonomické problémy, s nimiž se musejí vypořádat. Vyžaduje to dlouhodobou perspektivu s časovým horizontem několika desetiletí (pro projekce veřejných výdajů a výpočet potenciálních náhradových poměrů zvolila Podskupina pro indikátory jako časový horizont rok 2050). Zprávy by měly obsahovat tři hlavní oddíly zaměřené na přiměřenost, finanční udržitelnost a modernizaci (modernizace se týká všech ostatních hlavních reformních otázek a také procesu reformy). V rámci těchto oddílů by členské státy měly poskytnout dostatečné informace umožňující zhodnotit, jak probíhá plnění každého z těchto tří cílů, ale na druhou stranu by se jim měla ponechat větší svoboda při rozvíjení těchto témat, která jsou nejpodstatnější v národním kontextu. Analýza národních strategických zpráv by nicméně měla probíhat od jednoho cíle ke druhému a autoři těchto národních strategických zpráv by měli zajistit, aby všechny silné a slabé stránky týkající se jednoho ze tří společných cílů byly jasně řešeny. Všude, kde je to možné, by se měly využívat společně dohodnuté indikátory vypracované Podskupinou pro indikátory Výboru pro sociální ochranu, které mohou být v případě potřeby doplněny národními indikátory. Národní strategické zprávy by také mohly čerpat inspiraci pro možné stanovení cílů v oblasti důchodů z Pomocného dodatku č. 2 (Stanovení cílů). Zprávu lze strukturovat formou aktualizace předchozí zprávy a může se opírat o materiál, který byl shromážděn v rámci studií Výboru pro sociální ochranu vypracovaných v období let NAVRHOVANÁ STRUKTURA ZPRÁVY 3.1 Pokrok ve vztahu k národním strategickým zprávám a problémy vyjmenované ve Společné zprávě z roku 2007 (4 strany) Tento oddíl by měl obsahovat zprávu o dosaženém pokroku při realizaci priorit stanovených v Národní strategické zprávě příslušného členského státu a také o zhodnocení problémů vyjmenovaných ve Slučovací zprávě o přiměřených a udržitelných důchodech z roku V tomto zhodnocení by se také měla objevit všechna specifická doporučení pro danou zemi vydaná v rámci lisabonské strategie nebo upozornění na rozsah, v jakém dané problémy spadají do působnosti strategie sociální ochrany a sociálního začleňování. Je třeba objasnit, jaká ponaučení byla 15 Ustanovení o minimálním příjmu pro starší osoby, prosinec 2006; Prosazování delšího pracovního života prostřednictvím důchodových reforem první část Flexibilita v ustanovení věkové hranice pro odchod do důchodu, duben 2007; Prosazování delšího pracovního života prostřednictvím důchodových reforem druhá část předčasný odchod do důchodu, leden Tyto studie Výboru pro sociální ochranu lze nalézt na:

14 z politiky vyvozena a jakým způsobem došlo k úpravě dané strategie s ohledem na posílení jejího dopadu. Mělo by se to provádět na základě konkrétního řešení klíčových problémů, které nastaly během tohoto tříletého cyklu a které jsou vyjmenované pro účely dalšího rozpracování ve Slučovací zprávě o přiměřených a udržitelných důchodech: prosazování delšího pracovního života prostřednictvím důchodových reforem: předčasný odchod z trhu práce a flexibilita ve věkové hranici pro odchod do důchodu klíčové otázky v přípravě soukromých důchodových systémů (účinný právní rámec, (ne)rovnost v pokrytí, zabezpečení, informace, náklady na přechod k novému modelu, možný příspěvek soukromých důchodových režimů k finanční udržitelnosti) úprava ustanovení o minimálním příjmu pro starší osoby (včetně vazby mezi důchody a jinými dávkami vyplácenými lidem v důchodu) posilování vazby mezi příspěvky a dávkami (umožňující přistupovat k důchodům z hlediska celého životního cyklu a uvést s tím do souladu období, kdy se neodvádějí příspěvky, a otázky rovnosti pohlaví) rozvíjení mechanismů pravidelného přezkoumání a valorizace 3.2. Přezkoumání přiměřenosti výše důchodů (6 stran) Účelem tohoto oddílu je jasně vyjádřit, jak se v současnosti plní přiměřenost výše důchodů a mezigenerační solidarita a spravedlnost a jak se bude plnit v budoucnosti. Podávání zpráv lze omezit na ty body, které se nejvíce vztahují k národní strategii nebo které byly označeny jako problémy celostátního významu v předchozích zprávách. Aktualizujte změny od poslední Národní strategické zprávy, zejména pokud jde o základní výměry či minimální výše důchodů, povinné důchodové režimy, motivační pobídky pro zaměstnanecké nebo soukromé důchodové režimy uskutečňované hlavně prostřednictvím daňových pravidel, dávky a daňové úlevy na základě zjištění finanční potřebnosti osob, věcné dávky, důchodové kredity pro různé typy přerušení kariéry (zejména v případě péče o děti a starší osoby, nezaměstnanosti, nemoci a invalidity) a způsob, jakým na sebe tyto různé nástroje vzájemně působí. Přezkoumejte poslední trendy týkající se přiměřenosti výše důchodů, hlavně pokud jde o relativní příjem starších osob, relativní úrovně důchodů vůči mzdám, relativní míru chudoby, pokrytí důchodových systémů zejména ze soukromých důchodových režimů (a jeho rozptyl). Zabývejte se pravděpodobným vývojem příjmů u starších osob a vezměte v úvahu průběh zaměstnanosti budoucích důchodců v minulosti (např. 16 SEC (2006) 304 ze Zprávu lze nalézt na internetové stránce:

15 zvýšenou účast žen v pracovním procesu, výskyt dlouhodobé nezaměstnanosti), demografický vývoj a také předpokládané nebo probíhající reformy důchodových systémů (zejména v souvislosti s metodou indexace důchodů a jiných dávek, např. prostřednictvím teoretických náhradových poměrů). Přezkoumejte dopad nedávných opatření, která mají minimalizovat rizika sociálního vyloučení u starších osob (např. garantováním minimálních příjmů a jejich valorizací v souladu s cenami či výdělky), a opatření, která starším osobám umožní udržet si přiměřenou relativní životní úroveň (např. důchodovými přírůstky při odkladu odchodu do důchodu, přístupem k soukromým důchodovým režimům). Uveďte všechna plánovaná opatření ke zlepšení přiměřenosti výše důchodů nebo prvků reforem, o nichž se v současnosti debatuje. 3.3 Přezkoumání finanční udržitelnosti důchodových systémů (6 stran) Účelem tohoto oddílu je představit věrohodnou politickou strategii, která otevře cestu k rovnováze mezi sociálními cíli předchozího oddílu, a zároveň zachová finanční udržitelnost důchodových systémů a zajistí zdravé veřejné finance. Členské státy se budou pravděpodobně v různé míře spoléhat na různé kombinace umožňující zvyšování zaměstnanosti, prodlužování pracovního života, konsolidování veřejných financí, úpravu parametrů důchodových systémů nebo přípravu fondového zajištění penzí. Podávání zpráv lze omezit na ty body, které jsou pro národní strategii nejpodstatnější, nebo které byly v předchozích zprávách označeny za problémy celostátního významu. Při podávání zpráv by se co nejvíce mělo vycházet z dostupných informací poskytovaných Pracovní skupinou pro stárnutí populace (AWG), které se dají doplnit vnitrostátními informacemi. Načasování přípravy nového souboru projekcí v AWG může přímé využití právě připravovaných projekcí ztížit. Aktualizace týkající se výdajových trendů lze zasílat na konci září. Přezkoumejte úroveň prostředků sloužících v současnosti k zajištění důchodů (též prostřednictvím speciálních systémů, např. ve veřejném sektoru) a uveďte, jak se tyto prostředky opatřují (příspěvky sociálního pojištění, daně, úloha veřejných či soukromých systémů). Zabývejte se slabými stránkami současných finančních mechanismů. Přezkoumejte budoucí očekávaný vývoj v oblasti důchodových výdajů, tedy celkové prostředky (veřejné i soukromé) potřebné v příštích desetiletích k zajištění přiměřených důchodů (doporučeným časovým horizontem je rok 2050). Přezkoumejte procentuální část HDP, která se bude muset věnovat na důchody, aby se zajistily přiměřené dávky podle národních definic. Popište citlivost výdajů a příjmů ve veřejných penzijních systémech na určité klíčové proměnné, např. na změny v míře zaměstnanosti nebo v růstu produktivity, ve vyšší době dožití nebo 15 1

16 migračních tocích atd. Členské státy se mohou opírat o zprávu týkající se dopadu stárnutí, kde jsou takové testy citlivosti k dispozici 17. Přezkoumejte mezeru ve veřejných penzijních systémech s využitím projekcí provedených Pracovní skupinou pro stárnutí populace u výdajů veřejného důchodového systému a uveďte způsob, jak tuto mezeru zaplnit z perspektivy různých finančních zdrojů a širšího kontextu politik k dosažení celkové udržitelnosti veřejných financí. Zvažte, zda dojde k nárůstu deficitů, a zaměřte se na propojení s dynamikou akumulovaných rezerv a/nebo dluhu. Obecně posuďte rámec pro zlepšení úrovně zaměstnanosti u obou pohlaví a zejména u starších pracovníků a zhodnoťte přínos zvýšené zaměstnanosti a rovnosti pohlaví ke snížení dané mezery. V důchodových systémech přezkoumejte zejména opatření vedoucí ke zvýšení zaměstnanosti (např. těsnější vztah mezi odváděnými příspěvky a pobíranými dávkami, aby se zvýšily pobídky k přijetí legálního zaměstnání), posuďte možnosti, které mají mladí lidé při přechodu ze školy na trh práce, a zvažte opatření omezující možnost předčasného odchodu do důchodu (bez pojistně matematického krácení důchodů u lidí, kteří skutečně potřebují odejít z trhu práce před standardním odchodem do důchodu). Zabývejte se úrovní prostředků, které budou muset být k dispozici ze soukromých zdrojů a které budou tvořit doplněk k zákonem stanoveným důchodům. Zaměřte se na nezbytnost jejich soukromého a fondového zajištění pro zaplnění mezery mezi dostupnými veřejnými prostředky a prostředky nezbytnými pro přiměřenou výši důchodů a dále se zaměřte na způsob, jakým lze tohoto příspěvku dosáhnout. Rozvíjejí se úrovně pokrytí a úrovně příspěvků v takových systémech do té míry, aby se předešlo nesrovnalostem v přiměřenosti výše důchodů? Jaký se dá očekávat vývoj soukromého a fondového zajištění penzí pro zaplnění mezery mezi dostupnými veřejnými prostředky a prostředky potřebnými pro přiměřenou výši důchodů? Jak lze tohoto příspěvku dosáhnout? Zabývejte se možnostmi dosažení vyšší účinnosti soukromého zajištění důchodů (nižší administrativní náklady, lepší investiční strategie). Aktualizujte popis rizik, která hrozí různým typům soukromých důchodových systémů od poslední Národní strategické zprávy. V případě dávkově definovaných systémů existuje potenciální riziko tehdy, jestliže může nastat situace, kdy příspěvky nebudou dostatečně krýt budoucí nároky. Přezkoumejte účetní náležitosti, které jsou zárukou, že společnosti a/nebo poskytovatelé důchodů disponují přesnými pojistně matematickými odhady v souvislosti s potenciálními budoucími závazky a zkontrolujte také požadavky na podávání zpráv. Přezkoumejte, jaké jsou zavedené mechanismy pro provádění korekcí pro případ zjištění schodků a zda je transparentně zřejmé, kdo by měl nést riziko. U příspěvkově 17 Viz Výbor pro hospodářskou politiku a Evropská komise (2006) Dopad stárnutí na veřejné výdaje: předpovědi pro 25 členských států EU týkající se důchodů, zdravotní péče, dlouhodobé péče, vzdělávání a nezaměstnanosti ( ), European Economy, Special Reports 1/

17 definovaných systémů vznikají rizika potenciálně nedostatečných příspěvků a nemožnosti poskytovat adekvátní příjmy v souladu s očekáváním přispěvatelů. Přezkoumejte zavedené mechanismy pro sledování reálné návratnosti příspěvkově definovaných systémů. Jsou přiměřeně transparentní? Zaměřte se na rizika spojená s finanční udržitelností fondově zajištěných důchodových systémů a zejména na otázku, jaká návratnost se očekává a zda je realistická při uvážení volatility hodnoty aktiv v držení veřejných a soukromých fondů důchodových rezerv a také při zvážení citlivosti takových aktiv vůči demografickému a makroekonomickému vývoji. Aktualizujte zavedené kontrolní struktury z předchozích národních strategických zpráv tak, aby zaručovaly, že investice v důchodových fondech se spravují obezřetným způsobem. Aktualizujte také zavedené mechanismy řešící riziko podvodu. Mají osoby, které přispívají do důchodových režimů, přiměřené informace a finanční expertizu, aby odhadly příjmové vyhlídky do budoucna a posoudily kroky, které se podnikají ke zlepšení těchto vyhlídek? Uveďte jaké další reformy důchodových systémů by byly potřebné ke snížení mezery v důchodových systémech. Zvažte, jaká kombinace opatření, včetně automatických mechanismů valorizace (např. příspěvkově definovaných režimů nebo demografických faktorů v dávkovém vzorci) by vytvořila spravedlivou rovnováhu mezi ekonomicky aktivními osobami a důchodci. 3.4 Přezkoumání modernizace důchodových systémů vzhledem k měnícím se potřebám hospodářství, společnosti a jednotlivců (4 strany) Záměrem tohoto oddílu je vyjmenovat požadavky na další změny v důchodových systémech vzhledem ke společenským a hospodářským změnám a posoudit proces důchodové reformy. Podávání zpráv lze omezit na ty body, které se nejvíc vztahují k národní strategii nebo které byly označeny jako problémy celostátního významu v předchozích zprávách. Aktualizujte změny v procentních sazbách u osob, které nejsou ve standardním pracovním poměru, zejména u osob zaměstnaných na částečný nebo dočasný úvazek a u osob samostatně výdělečně činných. Mají všechny skupiny na pracovním trhu dostatečné příležitosti k získání přiměřených důchodových práv? Posuďte, zda jsou důchodové režimy vzhledem k atypickým modelům odpracovaných let neutrální nebo zda osoby se standardním počtem odpracovaných let (v případě plného počtu odpracovaných let, práce na plný úvazek a malé mobility) získávají lepší důchody než osoby s podobnými celoživotními výdělky, ale s přerušovanou profesní kariérou, několika změnami zaměstnání a obdobími, kdy pracovaly na částečný úvazek (hlavně na konci pracovního života) atd. Posuďte, zda důchodové režimy nebrzdí profesní či zeměpisnou mobilitu. Přezkoumejte současné trendy v rizicích chudoby a v úrovních důchodů pro muže a ženy, kteří překročili hranici důchodového věku, přičemž je 17 1

18 třeba oddělit individuální práva od práv odvozených a odlišit různé věkové skupiny. Posuďte tendence v důchodových příjmech mužů a žen a v klíčových faktorech, které o nich rozhodují. Popište formy nerovného zacházení mezi muži a ženami, jejichž příčinou je důchodový systém (hlavně vzhledem k věkové hranici odchodu do důchodu, pozůstalostním dávkám, zvláštním zvýhodněním při výchově dětí, tabulkám úmrtnosti využívaným pro výpočet úrovně dávek). Posuďte, zda jsou oprávněné, a pokud nikoli, tak jakým způsobem je lze odstranit. Prozkoumejte, zda rozvod a vdovství mohou způsobit zásadní příjmové ztráty a zvýšené riziko chudoby. Vysvětlete, jak jsou nároky na důchod (důchodové zajištění z veřejných a soukromých zdrojů, kolektivní nebo individuální důchodové zajištění) sdílené mezi manžely v případě rozvodu. Předložte opatření ke zlepšení situace, pokud je to třeba. Uveďte další důležité problémy s reformami ve vaší zemi (např. může jít o složitost systému, neefektivitu, nespravedlivé zacházení s určitými skupinami osob atd.) a navrhněte opatření k jejich řešení. Posuďte kvalitu a komplexnost souhrnného sledování důchodových systémů, hlavně s ohledem na současnou a budoucí přiměřenost výše dávek a na finanční udržitelnost. Popište zejména hlavní indikátory či statistiky využívané na národní úrovni a institucionální mechanismy ke sledování přiměřenosti a finanční udržitelnosti důchodových systémů (jsou např. tvůrcům politik předkládány pravidelné zprávy?). Jsou tyto informace dostatečným pomocným materiálem k debatě o reformě a k reformnímu procesu? Popište kroky podniknuté k zajištění co nejširší shody týkající se potřeby a obsahu zavedených reforem včetně mechanismů pro šíření informací, podporu veřejné debaty a budování konsenzu. Posuďte kvalitu informací týkajících se nároků, které jsou k dispozici pro jednotlivce, a to pro současné i budoucí důchodce. Umožňují tyto informace individuální plánování odchodu do důchodu? Předložte opatření ke zlepšení souhrnných a jednotlivých informací o důchodech a opatření vedoucí k posílení adaptability důchodového systému. PŘÍLOHY Rozhodnutí o tom, jaké informace by měly být předloženy v přílohách, je ponecháno na jednotlivých členských státech. Přílohy mohou obsahovat podrobné statistické informace a doprovodné metodické poznámky nebo podrobnější informace o určitých aspektech důchodových systémů a o reformách. V jedné příloze by se mohlo podrobně uvést několik příkladů dobré praxe čerpaných z opatření v oblasti politik nebo institucionálních mechanismů. 18 1