katastrální území výměra 2224,5 počet obyvatel [k ] průměrný věk 40,7 nadmořská výška [m n. m.]

Transkript

1 Počet obyvatel Obec Temelín se nachází cca 6 km jihozápadně od Týna nad Vltavou při silnici /141. Správní území obce se skládá z 10 katastrů: Březí u Týna n/vlt., Kočín, Knín, Křtěnov, Lhota pod Horami, Litoradlice, Temelín, Temelínec, Sedlec u Temelína, Zvěrkovice u Týna nad Vltavou. Z HSTORE první písemná zmínka se datuje k roku 1381; pro odlišení od blízké vsi Temelínec, původně nazývané Malý Temelín (zanikla při výstavbě elektrárny), se název obce objevoval také v podobě Velký Temelín; od svého počátku byla osada Temelín drobným vladyckým zbožím, část náležela k majetku tvrze ve Vlhlavech; v roce 1482 prodali tehdejší majitelé Vlhlav, vladykové z Chlumu, Temelín Petru Kořenskému z Terešova. Kořenští vybudovali tvrz v Neznašově, Temelín připadl neznašovskému panství, jehož součástí byl až do poloviny 19. století; v roce 1980 byla vládou Československa schválena výstavba jaderné elektrárny Temelín. SOUČASNOST LAND USE [ha] katastrální území výměra [ha] počet obyvatel [k ] průměrný věk [k ] nadmořská výška [m n. m.] platný územní plán [datum nabytí účinnosti] stav pozemkových úprav Březí u Týna n/vlt., Kočín, Knín, Křtěnov, Lhota pod Horami, Litoradlice, Temelín, Temelínec, Sedlec u Temelína, Zvěrkovice u Týna nad Vltavou ,7 443 Územní plán Temelín chystají se KPÚ Křtěnov předpokládané zahájení ostatní k.ú. nezahájeny orná půda 478 zahrady a sady trvalé travní porosty lesní pozemky vodní plochy zastavěné plochy ostatní ,5 VÝVOJ POČTU OBYVATEL OBCE Rok

2 VYHODNOCENÍ ZASTAVTELNÝCH PLOCH zastavitelné plochy celková rozloha [m 2 ] využito [m 2 ] počet staveb plochy bydlení plochy občanského vybavení plochy rekreace plochy výroby URBANSMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJNA Kvůli výstavbě jaderné elektrárny Temelín, která začala v roce 1985, byla obec Březí zbourána. V současnosti je severní část katastru zalesněna. Jižní část opanuje zemědělský půdní fond. Hbr-1 historická NKP mohylové pohřebiště západně od hájovny U Pištory Hbr-2 historická NKP mohylové pohřebiště Velký les Hbr-3 architekt. kapličky na východě JE Temelín severně od silnice na Litoradlice Hbr-4 architekt. kaplička na východě JE Temelín jižně od silnice na Litoradlice Hbr-5 VKP ze zákona Hůrecký rybník Pbr-1 V ÚP řešeno Chátrající budova v bývalé vsi Podhájí Zbr-1 z ÚP doplnění prvků ÚSES jihovýchodně od sídla Ee33 - VVN 400kV Kočín Mírovka Ee 31 - vybudování el. vedení VVN 110 kv Kočín Veselí nad Lužnicí KP38 - Temelín - plochy pro dostavbu 3. a 4. bloku jaderné-ho elektrárny Temelín v souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008 navržené v návaznosti na stávající areál jaderné elektrárny Temelín. Ee33 - VVN 400kV Kočín Mírovka (rozděleno na úseky) Úsek Ee33/1 - elektrická stanice Kočín Hartmanice Ee 31 - vybudování el. vedení VVN 110 kv Kočín Veselí nad Lužnicí (změna ve vymezení) KP38 - Temelín - plochy pro dostavbu 3. a 4. bloku jaderné-ho elektrárny Temelín v souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008 navržené v návaznosti na stávající areál jaderné elektrárny Temelín.

3 URBANSMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJNA Sídlo Kočín je klasický příklad návesního typu vesnice s velkými zemědělskými usedlostmi rozestavěnými kolem pravidelného návesního prostoru. Mladší výstavba v průběhu 19. a 20. století je v obci situována východně od centrálního prostoru. Obec si dochovala svou historickou strukturu, která je patrná ještě ze snímkování z roku Na jihu obce byl v 2. pol. 20 století vystavěn areál zemědělské výroby. Krajinná matrice je pole. Dřívější traťová plužina a cestní síť se nedochovala. V katastru je velice málo krajinné zeleně. Ta je tvořena jen několika malými remízky v jižní části katastru a v severní části katastru v návaznosti na drobný vodní tok s malou vodní nádrží. Hkc-1 architekt. NKP venkovská usedlost čp. 13 Hkc-2 architekt. zděná boží muka severovýchodně od transformovny Kočín Hkc-3 urbanistická rozlehlý návesní prostor s rybníčkem, kapličkou, vzrostlou zelení a parterem venkovských usedlostí Hkc-4 Hkc-5 Hkc-6 VKP ze zákona remízky jihozápadně od Kočína břehové porosty kolem Dvorčického potoka rybník Dvorčice Pkc-1 ÚP Absence zákonné ochrany urbanistické hodnoty Pkc-2 ÚP Naddimenzovaná zastavitelná plocha pro fotovoltaické elektrárny na exponovaném místě Pkc-3 ÚP Splaškové vody nejsou čištěny v centrální ČOV Zkc-1 z ÚP doplnění prvků ÚSES jihovýchodně od sídla Et1 - Dálkový horkovod ETE Chlumec Munice České Budějovice Ee35 - Rozšíření stávající rozvodny Kočín Ee33 - VVN 400kV Kočín Mírovka Ee32 - ZVN 400kV a VVN 110kV ETE Kočín - záměr vyvedení výkonu z 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín do elektrické stanice Kočín Ee 31 - vybudování el. vedení VVN 110 kv Kočín Veselí nad Lužnicí Et1 - Dálkový horkovod ETE Chlumec Munice České Budějovice Ee35 - Rozšíření stávající rozvodny Kočín Ee33 - VVN 400kV Kočín Mírovka (rozděleno na úseky) Úsek Ee33/1 - elektrická stanice Kočín Hartmanice Ee32 - ZVN 400kV a VVN 110kV ETE Kočín - záměr vyvedení výkonu z 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín do elektrické stanice Kočín Ee 31 - vybudování el. vedení VVN 110 kv Kočín Veselí nad Lužnicí (změna ve vymezení)

4 URBANSMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJNA Kvůli výstavbě jaderné elektrárny Temelín, která začala v roce 1985, byla obec Knín zbourána. Pouze v západní části se nachází tvrz Býšov. Býšovská tvrz patří k jedné z nejlépe dochovaných drobných šlechtických staveb Vltavotýnska. Díky jejímu dlouhodobému využívání pro zemědělské účely nedošlo k téměř žádným stavebním úpravám, ani k její větší devastaci. V současnosti západní část katastru náleží zemědělskému půdnímu fondu a východní část je zalesněna. Hkn-1 historická NKP mohylové pohřebiště U remízu V hrobech Za hroby Hkn-2 historická NKP mohylové pohřebiště Na hrobcích V hrobcích Hkn-3 architekt. tvrz Býšov Hkn-4 historická zaniklá ves Knín Hkn-5 architekt. kaplička na jihozápadě zaniklé vsi Knín Hkn-6 Hkn-7 Hkn-8 VKP ze zákona VKP ze zákona kaskáda rybníků severně nad tvrzí Býšov Libívský rybník členité lesní porosty v jižní a jihovýchodní části katastru Pkn-1 ÚP Naddimenzované plochy pro průmysl v blízkosti u tvrze Býšov Pkn-2 ÚP Nenávaznost LBK Coufalka na LBK v ÚPD Olešník Pkn-3 Nelze řešit v ÚP Absence napojení atraktivního cíle (tvrz Býšov) na turistickou dálkovou trasu Týn n. V. Č. Budějovice Zkn-1 z ÚP doplnění prvků ÚSES Et1 - Dálkový horkovod ETE Chlumec Munice České Budějovice Ee33 - VVN 400kV Kočín Mírovka Ee 31 - vybudování el. vedení VVN 110 kv Kočín Veselí nad Lužnicí KP16 - Ekopark Býšov,plocha pro komerční a průmyslové využití Et1 - Dálkový horkovod ETE Chlumec Munice České Budějovice Ee33 - VVN 400kV Kočín Mírovka (rozděleno na úseky) Úsek Ee33/1 - elektrická stanice Kočín Hartmanice Ee 31 - vybudování el. vedení VVN 110 kv Kočín Veselí nad Lužnicí (změna ve vymezení) KP16 - Ekopark Býšov,plocha pro komerční a průmyslové využití

5 URBANSMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJNA Kvůli výstavbě jaderné elektrárny Temelín, která začala v roce 1985, byla obec Křtěnov zbourána. Na celém katastrálním území se rozkládá zařízení jaderné elektrárny Temelín. Hkt-1 architekt. NKP kostel sv. Prokopa se hřbitovem Hkt-2 historická NKP mohylové pohřebiště Les Hroby Hkt-3 architekt. zámek Vysoký hrádek CVLZAČNÍ Hkt-4 jaderná elektrárna Temelín Pkt-1 Nelze řešit v ÚPD Negativní stavební dominanta JETE Zkt-1 z ÚP doplnění prvků ÚSES D31/1 - jižní obchvat Temelína KP38 - Temelín - plochy pro dostavbu 3. a 4. bloku jaderné-ho elektrárny Temelín v souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008 navržené v návaznosti na stávající areál jaderné elektrárny Temelín. D31/1 - jižní obchvat Temelína (změna ve vymezení) KP38 - Temelín - plochy pro dostavbu 3. a 4. bloku jaderné-ho elektrárny Temelín v souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008 navržené v návaznosti na stávající areál jaderné elektrárny Temelín. URBANSMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJNA Lhota pod Horami je malé shlukové sídlo složené z dvorcových usedlostí, uprostřed s malou návsí. Jižní část se vyznačuje hmotami uzavřených zemědělských usedlostí. Severní část sídla pak skýtá menší chalupy z druhé pol. 19. století a z průběhu 20. století. Ve východní části bylo v posledních letech vybudováno víceúčelové hřiště s fotbalovým areálem a zázemím v blízkém restauračním zařízením. Lhota pod Horami má velice tvrdý přechod sídla a plužiny, jelikož je zde velice málo sídelní zeleně po okrajích zastavěného území. Krajina v okolí je intenzivně zemědělsky využívána. Severní část katastru je ovlivňována sousedním lesním komplexem. Krajinou matricí je pole. Dříve traťová plužina je již nečitelná, ztratila se i cestní síť v krajině.

6 Hlh-1 architekt. NKP venkovská usedlost při čp. 4 Hlh-2 urbanistická centrální prostor s kapličkou, požární nádrží a vzrostlou zelení a parterem venkovských usedlostí Hlh-3 urbanistická veřejný prostor s pomníkem padlých a ostrůvky zeleně Hlh-4 urbanistická samota čp. 19 v severní části katastru Hlh-5 Hlh-6 Hlh-7 VKP registrovaný Dolní Lhotský rybník remíz severně od obce fungující jako izolační zeleň kolem areálu zemědělské výroby alej podél cesty ze Lhoty pod Horami do Sedlece CVLZAČNÍ Hlh-8 Hlh-9 víceúčelové sportoviště se zázemím fungující areál zemědělské výroby severně od sídla Plh-1 V ÚP vyřešeno Splaškové vody nejsou čištěny v centrální ČOV Plh-2 V ÚP vyřešeno Chátrající zemědělský areál na jihu sídla Plh-3 Nelze řešit v ÚP Nevzhledné umístění kontejnerů na komunální a tříděný odpad na návsi Plh-4 Cyklogenerel Absence propojení cyklotras Temelínska s Píseckými horami Zlh-1 z ÚP Vybudování ČOV URBANSMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJNA Vesnice Litoradlice je malá obec semknutá kolem oválné návsi. Je tvořena menšími venkovskými usedlostmi a sídlo se zvolna rozvíjí východním směrem, kde při silnici směrem k Vltavě vyrostlo v průběhu 20. století několik menších staveb, a v začátku 21. století víceúčelové hřiště. Obec byla ušetřena výstavby areálu zemědělské výroby, které se hojně v kraji stavěly v 2. pol. 20. století. Sídlo je poměrně dobře dochováno bez další rušivé výstavby, která byla v českých sídlech nejintenzivnější v polovině 19. století a v 2. pol. 20. století. Krajina v okolí měla dříve traťovou plužinu s hustou cestní sítí, která se v průběhu 2. pol. 20. století ztratila pod sceleným zemědělským půdním fondem. Krajinný prostor kolem sídla

7 je lemován členitým ekotonem lesních pozemků. Lesní plochy zasahují až na levé břehy řeky Vltavy, která je na pomezí katastru Litoradlice a Žimutice. Hli-1 historická NKP mohylové pohřebiště Janochův vrch Hli-2 historická NKP mohylové pohřebiště v lesní trati Na vlčici Hli-3 historická NKP mohylové pohřebiště v lesní trati Schořová Hli-4 historická NKP mohylové pohřebiště v lesní trati Na hrobech Hli-5 historická NKP mohylové pohřebiště v lesní trati Schořová Hli-6 historická NKP hradiště Na hradu Hli-7 historická centrální prostor s kapličkou, vrostlou zelení a parterem venkovských usedlostí Hli-8 urbanistická veřejný prostor kolem návesního rybníčku se vzrostlou zelení Hli-9 Hli-10 památný strom Lípa v Litoradlicích členitý ekoton lesa Pli-1 ÚP ÚP neodpovídá aktuálnímu stavu území chybí plochy rekreace U Boučků Pli-2 ÚP Polovina plochy LBC15a je vymezena přes oplocené území hydroelektrárny Hněvkovice Pli-3 ÚP Zastavitelná plocha pro fotovoltaiku v přírodním prostředí Pli-4 ÚP Splaškové vody nejsou čištěny v centrální ČOV D18/2 - Vltavská vodní cesta, záměr splavnění Vltavy pro lodě do 300t, 45m délky a šířky 6m -- úsek Hněvkovice nad Vltavou Týn nad Vltavou Ee33 - VVN 400kV Kočín Mírovka Ee 31 - vybudování el. vedení VVN 110 kv Kočín Veselí nad Lužnicí NBK60 - Štěchovice - Hlubocká obora RBC763 - Janoch D18/2 - Vltavská vodní cesta, záměr splavnění Vltavy pro lodě do 300t, 45m délky a šířky 6m -- úsek Hněvkovice nad Vltavou Týn nad Vltavou (změna ve vymezení) Ee33 - VVN 400kV Kočín Mírovka rozděleno na úseky Úsek Ee33/1 - elektrická stanice Kočín Hartmanice Ee 31 - vybudování el. vedení VVN 110 kv Kočín Veselí nad Lužnicí (změna ve vymezení) NBK60 - Štěchovice - Hlubocká obora RBC763 Janoch RBC Velký les (nový)

8 URBANSMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJNA Obec Temelín je návesní forma vesnice. Z map stabilního katastru z roku 1828 je patrné, že byla složena z menších usedlostí dvorcového typu s velkým návesním prostorem, který byl zahuštěn stavbami pro veřejné užívání. V průběhu 20. století se vesnice rozvinula severním směrem k nově vybudované železniční trati. Návesní rybník v západní části sídla se zachoval až do současnosti. Obec Temelín doznala největšího rozvoje až v závěru 20. století při dostavbě JE Temelín. Sídlo bylo v severní části obohaceno o výrobní areál v návaznosti na železniční trať a v jihovýchodní menší areál zemědělské výroby. Největšího rozkvětu se obec dočkala až v posledních několika letech, kdy z fondů nadace ČEZ byly upraveny veřejné prostory a dobudována veřejná vybavenost v obci. Krajina v okolí měla v minulosti traťovou plužinu s poměrně hustou cestní sítí. Ta je v současné době zcelena do bloků orné půdy, avšak cestní síť se z části zachovala. Plochy orné půdy jsou střídány enklávami trvalých travních porostů. Na severní část katastru navazuje velký komplex lesních pozemků. Krajinná zeleň je nevyvinutá a vyskytuje se zejména ve vazbě na vodní plochy v katastru. Hte-1 architekt. NKP chalupa čp. 28 Hte-2 urbanistická veřejný prostor s kapličkou, parterem veřejných budov a vzrostou zelení na východě sídla Hte-3 urbanistická rozlehlý veřejný prostor s vodním prvkem, pomníkem padlých a parkovou úpravou Hte-4 urbanistická veřejný prostor kolem Panského rybníka se vzrostlou zelení Hte-5 VKP ze zákona Zelený rybník s břehovými porosty Hte-6 Hte-7 izolační zeleň kolem železniční tratě na severu sídla členité lesní pozemky s enklávami TTP na severu katastru CVLZAČNÍ Hte-8 Hte-9 Hte-10 meteorologická stanice na severu obce Víceúčelový sportovní areál na východě obce Čerpací stanice Pte-1 ÚP Naddimenzované rozvojové plochy Pte-2 ÚP Plochy pro fotovoltaickou elektrárnu v současné době to již lukrativní odvětví Pte-3 Již vyřešeno Křižovatka s velkým počtem dopravních nehod Pte-4 V ÚP již vyřešeno Soukromá skládka u osady Shon Pte-5 ÚP Nesoulad ÚP s aktualizací ZUR chybí NBK 176

9 Zte-1 z ÚP Vybudování ČOV D31/1 - jižní obchvat Temelína D40/3 jihozápadní obchvat Temelína D40/2 homogenizace a rozšíření silnice /138 v úseku Albrechtice nad Vltavou Všeteč Temelín D31/1 - jižní obchvat Temelína (změna ve vymezení) D40/3 jihozápadní obchvat Temelína (změna ve vymezení) D40/2 homogenizace silnice /138 v úseku Albrechtice nad Vltavou Všeteč Temelín (změna ve vymezení) URBANSMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJNA Kvůli výstavbě jaderné elektrárny Temelín, která začala v roce 1985, byla obec Temelínec zbourána. Krajinou matricí v katastru je orná půda. Krajinná zeleň je zastoupena pouze menšími remízky v severní a jižní části katastru. Htm-1 VKP ze zákona rybník na Temelínském potoce Htm-2 Htm-3 remíz v severní části katastru členité remízky na jihu katastru Ee32 - ZVN 400kV a VVN 110kV ETE Kočín - záměr vyvedení výkonu z 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín do elektrické stanice Kočín. Ee32 - ZVN 400kV a VVN 110kV ETE Kočín - záměr vyvedení výkonu z 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín do elektrické stanice Kočín.

10 URBANSMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJNA Obec Sedlec je malá ves ulicového typu složená s podlouhlých dvorcových usedlostí s rybníčkem v centrálním prostoru sídla. Obec nemá návesní prostor, usedlosti jsou rozloženy podél komunikace. Vesnice si zachovala svůj historický ráz téměř nezměněný přes obě hlavní vývojové období v pol. 19. století i 2. pol. 20. století. V obci chybí zemědělský areál a vesnice si zachovala svůj klidný venkovský charakter. Obec má velice chudý systém sídlení zeleně. Krajina v okolí se vyznačuje velkými bloky orné půdy, které překryly dříve traťovou plužinu a krajinou cestní síť. V katastru téměř chybí krajinná zeleň. Ta se vyskytuje pouze v návaznosti na břehové partie rybníků v jižní části katastru. Hse-1 urbanistická centrální prostor s kapličkou a vzrostlou zelení Hse-2 urbanistická veřejný prostor kolem návesního rybníčku s břehovými porosty Hse-3 architekt. objekt čp. 19 občanské vybavenosti zahrnující obecní úřad a hospodu v návesním prostoru Hse-4 VKP ze zákona rybník Cihelna s břehovými porosty Hse-5 remízek v severní části katastru Pse-1 Nelze řešit v ÚP Zhoršená kvalita vody v návesním rybníce vodní květ Pse-2 Cyklogenerel Nevhodně vedená cyklotrasa 1078 po silnici /141 s možností alternativní trasy po silnici nižší třídy Pse-3 ÚP Splaškové vody nejsou čištěny v centrální ČOV

11 URBANSMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJNA Obec Zvěrkovice jako malá shluková ves se zastavěným návesním prostorem tvoří jedno ze sídel správního území obce Temelín, jež nebylo mnoho pozměněno výstavbou v průběhu 19. a 20. století. Sídlo je složeno z dvorcových usedlostí větších měřítek, které neprošly zásadními stavebními úpravami, a tak si vesnice zachovala svůj venkovský charakter. Pouze v západní části došlo v průběhu 20. století k výstavbě menšího zemědělského areálu. Na sever od Zvěrkovic leží malá osada Záluží, skládající se z několika menších dvorců. Krajina v okolí Zvěrkovic je intenzivně zemědělsky využívána. Dříve traťová plužina je scelena do velkých bloků orné půdy, jež pohltily i doplňkovou cestní síť. V katastru se nachází velmi málo krajinné zeleně. Hzv-1 urbanistická centrální veřejný prostor s kapličkou, ostrůvky zeleně a parterem venkovských usedlostí ve Zvěrkovicích Hzv-2 urbanistická veřejný prostor kolem rybníčku v jižní části sídla Zvěrkovice Hzv-3 architekt. výklenková kaplička při silnici /141 v Záluží Hzv-4 urbanistická veřejný prostor s rybníčkem a vzrostlou zelení v severní části Záluží Hzv-5 Hzv-6 Hzv-7 remíz podél levostranného přítoku Palečkova potoka izolační zeleň mezi silnicí /105 a sídlem Zvěrkovice remíz v jihozápadní části katastru CVLZAČNÍ Hzv-8 víceúčelové sportoviště Pzv-1 ÚP Naddimenzované rozvojové plochy v části Záluží Pzv-2 ÚP Splaškové vody nejsou čištěny v centrální ČOV Pzv-3 ÚP, KPÚ Velké půdní celky bez krajinné zeleně SR6 - Týn nad Vltavou, plocha pro golfové hřiště SR6 - Týn nad Vltavou, plocha pro golfové hřiště

12 VODOVOD KANALZACE ČOV PLYNOFKACE ŠKOLA ŠKOLKA POŠTA KNHOVNA OBCHOD LÉKAŘSKÉ ZAŘÍZENÍ DĚTSKÉ HŘŠTĚ VÍCEÚČELOVÉ HŘŠTĚ KOUPALŠTĚ HŘBTOV STARÁ EKOLOG. ZÁTĚŽ SESUVNÉ NEBO PODDOL. ÚZEMÍ LOŽSKO NEROST. SUROVN ZÁPLAVOVÉ ÚZEMÍ ZRANTELNÁ OBLAST CHOPAV MZCHÚ, NATURA, PARK. TŘÍDA OCHRANY ZPF SOUHRNNÁ SWOT ANALÝZA OBCE nadace ČEZ financující projekty veřejné vybavenosti v obci dostatek pracovních příležitostí v obci a dobré dopravní napojení na větší města veškerá veřejná vybavenost v obci s nabídkou služeb fungující areály zemědělské výroby neustálý zájem o výstavbu rodinných domů v obci a s tím spojený nárůst počtu obyvatel stabilizace počtu trvale žijících obyvatel vysoká míra podnikatelské aktivity negativní dominanta a krajinná bariéra jaderná elektrárna Temelín velké bloky orné půdy bez krajinné zeleně naddimenzované rozvojové plochy malý podíl vodních ploch půdy ZPF v nižších třídách ochrany vybudování ČOV v místních částech realizace KPÚ vytápění sídel pomocí teplovodu z JE Temelín teroristický útok na jadernou elektrárnu Temelín