KNIŽNÍ TRH. Právní terminus technicus vydávání knih je vydávání neperiodických publikací.

Transkript

1 KNIŽNÍ TRH Právní terminus technicus vydávání knih je vydávání neperiodických publikací. HISTORICKÝ KONTEXT: tisk knih v Evropě od 15. století, mluvíme o tzv. Gutenbergově obratu či revoluci (viz stejnojmenná kniha Marshalla McLuhana) mezi slavné evropské nakladatele patřila například Elzevirs family od 16. do 18. století v Nizozemí éra masové četby od první poloviny 19. století, s nástupem industrializace (technologické vynálezy, ţeleznice atd.) nástup masových levných románů, reprintů (neautorizované tisky omezené aţ mezinárodní smlouvou o ochraně autorských práv v Bernu 1886) a geentle (kultivovanějších) publikací v anglo-americké oblasti. od konce19. století větší specializace na jednotlivé kniţní sektory dnes je kniţní průmysl největší součást kulturních průmyslů, 151 mld USD (2012) Globálně mají výhodu trhy velkých jazyků, tedy trhy s anglickými, francouzskými, německými, španělskými, ruskými, čínskými, japonskými knihami. Nejvíce kniţních titulů na světě vychází ve Velké Británii (přes 100 tis., následuje Německo, Japonsko a USA). Dnes je globální kniţní průmysl největší ze všech kulturních průmyslů, trţby za 151 mld USD (2012, zdroj: International Publishers Association), největší kniţní trh je v USA a nejvíce knih na jednoho obyvatele vydává Velká Británie, viz grafy níţe.

2

3 Z desti největších kniţních vydavatelství se šest převáţně zaměřuje na učenice či vědeckou, technickou a lékařskou literatur. Pistorius (2005) rozlišuje v Evropě 3 druhy kniţních trhů: velké (nad 35 mil. potenciálních čtenářů, př. Británie, Německo, Francie, Itálie) střední (cca 10 mil., ČR, Nizozemsko, Řecko...) malé (pod 5 mil. včetně trhů národnostních menšin, např. vlámské) Struktura trhu je tvořena komerčními knihami (trade books) spotřebními paperbacky (mass market books), učebnicemi, knihami odbornými, náboţenskými, multimediálními, ale i kniţními kluby, knihami zasílanými poštou či prostřednictvím předplatného. Např. v USA v 90. letech tvořily komerční (všeobecné) knihy 27% trhu, stejně jako učebnice. Knižní trh je kromě prodeje knih tvořen trhem s autorskými právy. Je relativně kapitálově náročný (nutnost drţet zásoby aţ tisíců či desetitisíců knih). Je specifický vzhledem ke státní kulturní politice. STÁTNÍ PODPORA můţe probíhat různými formami: daňových úlev (např. zrušením DPH ve Velké Británii, v ČR dnes 10 %), pevnými cenami (za knihu zaplatíte všude stejně, čímţ je zachována rovnováha mezi velkými a malými knihkupectvími, viz příklad Finska u Pistoria; v ČR zrušena, ale zpravidla se dodrţuje doporučená cena), přímá podpora (dotace, grantové programy, propagace knih v zahraničí... Pistorius pro konec 90. let uvádí, ţe ¾ dotačních zdrojů na knihy jde ze soukromé sféry a jen 10% z Ministerstva kultury), snížením poštovného (např. v USA), podporou knihoven a čtenářských návyků (např. týdny knihy či dotace nákupu malonákladových novinek knihovnami) osvobozením knih od cla. KNIŽNÍ TRH V ČESKÉ REPUBLICE: Po roce 1989 kniţní trh velmi rychle zprivatizován a liberální: ţivnost volná, tedy stačí pouze zaregistrovat, mít 18 let a prokázat trestní bezúhonnost. Povinná evidence nakladatelství na ministerstvu kultury skončila v roce 1995, zákon o neperiodických publikacích č. 37/1995 Sb. jiţ ani nevyţaduje, aby byl v tiráţi uveden náklad knihy. Povinnost pěti výtisků do knihoven, vybraným ostatním pak učinit nabídku k odkoupení knihy. Dohled na zajišťování autorských poplatků vykonává agentura DILIA (Divadelní, literární a audiovizuální agentura). ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA TRHU: vysoce konkurenční prostředí menší míra monopolizace trhu nízký podíl zahraničních investic nedostatek relevantních informací o trţbách a nákladech

4 podkapitalizace mnohých nakladatelství niţší míra ziskovosti v porovnání s jinými médii či většími zeměmi vysoká produktivita práce nakladatelství patříme do první desítky v Evropě v poměru počtu vydaných titulů na obyvatele nakladatelství zasahují do distribuce a prodeje velká hustota sítě knihoven 5381 v roce 2013 cca sto antikvariátů, které nyní čelí konkurenci prodeje přes internet ve srovnání s některými zeměmi EU nízká podpora kniţní kult. od ministerstva kultury byla 36 mil. Kč v roce 2014 ZÁKLADNÍ DATA KNIŽNÍHO TRHU V ČR: 2553 aktivních kniţních nakladatelů (rok 2013) vydaných titulů (rok 2013) cca 1/3 z nich překlady (přesněji 34,3 % v roce 2011) průměrná cena knihy kvalifikovaným odhadem 240 Kč (2013, zdroj: SČKN) celkové trţby odhadem 7,2 miliard Kč (2013, zdroj: SČKN) odhad: 29 milionů ročně prodaných knih (2012, zdroj: SČKN) cca 600 knihkupectví všeobecných a 50 specializovaných + dalších cca 2000 prodejen (Tesco, Albert, Kaufland, Relay atp.) = 10 knihkupectví na 100 tisíc obyvatel, např. Francie 44 a Německo 5. cca 60% knihkupectví má méně neţ 5000 titulů, 14% pak více neţ titulů (např. Palác knih Neoluxor v Praze). na trhu dále soupeří desítky distributorů (největší Kosmas, Beta-Dobrovský, PEMIC Books či Euromedia), z čehoţ pramení cenové souboje a velmi proměnlivé vztahy. Ve světě tomu tak není vţdy, například v Nizozemí zabezpečuje 75% trhu distributor Centraal Boekhuis. ZÁKLADNÍ DATA NAKLADATELSKÉHO TRHUV ČR: před rokem 1989 působilo přibliţně 70 nakladatelství; ještě před listopadem 1989 vyuţilo díru v zákoně nakladatelství Atlantis (výhradní vydavatel Milana Kundery), jako první soukromé vznikla v březnu 1990 Paseka v Litomyšli. v roce 1997 uţ existovalo kolem 2,300 a v současnosti (2013) je aktivních 2553 aktivních kniţních nakladatelů, kteří vydali (v roce 2012) alespoň jednu publikaci. Z nich však jen cca 120 vydá více neţ 20 knih do roka, 90 více neţ 30 knih a jen cca 25 pak více neţ 100 knih ročně. 200 největších nakladatelství zabezpečí 4/5 kniţní produkce v České republice, prvních 50 pak zhruba polovinu. celkový roční náklad knih odhadem cca 4 miliony kusů, knižních titulů ročně (2013, pro srovnání: v roce 1937 cca 9000 titulů, do roku , tit.), čili cca 50 knih denně; nakladatelé jsou nuceni nabízet knihy do tzv. komisního prodeje (více neţ 50 % objemu) a čelí tlaku ze strany distributorů a knihkupců na jejich vyšší rabat (někdy aţ 60 %). POČET VYDANÝCH TITULŮ V ČR ZA ROKY

5 Doplňující informace: jen zhruba polovina z těchto publikací se objeví na pultech knihkupectví, 90 % jsou novinky zhruba pětina z nich beletrie, desetina učebnice a skripta, dvacetina dětská literatura téměř třetina pak překlady (viz tabulka níţe) podle průzkumu Ústavu pro českou literaturu AV ČR (2007) byl průměrný náklad výtisků, ale tato data jsou neprůkazná, jednotliví nakladatelé si tato čísla hlídají. zhruba ¾ knih vychází v Praze. cca pětina vydaných knih vydělává 80 % celkového obratu. obecně problémy se statistikami prodeje, protoţe firmy nechtějí poskytovat data, podrobně viz Pistorius nebo zpráva SČKN z výzkumu z roku 2007 (viz Trávníček 2008) plyne, ţe lidé v ČR utratili ročně za knihy cca za 11 miliard korun a koupili celkem 57 milionů knih; zpráva SČKN za rok pak sniţuje celkové trţby odhadem 7,2 miliard Kč (2012), přičemţ průměrnou cenu knihy odhaduje na 240 Kč. PŮVOD KNIH (2011, CELKOVÝ POČET PŘEKLADOVÝCH KNIH 5494, ZDROJ: SČKN) 1. angličtina němčina francouzština slovenština italština španělština polština ruština skandinávské jazyky latina ostatní 1164 Pozn.: Trend ve srovnání s lety : angličtina jde nahoru a ostatní jazyky dolů. TEMATICKÉ SPEKTRUM KNIH (2011, ZDROJ: SČKN) 1. všeobecné, beletrie 41,1 % 2. společenské vědy, umění 25,0 % 3. ekonomie, právo, politika 15,4 % 4. přírodní vědy 11,5 % 5.technické vědy, zemědělství 7,0 % Pozn.: Trend ve srovnání s lety : cca 3% nárůst beletrie, jinak zhruba stejně.

6 NĚKTERÉ TYPY KNIH (2011, ZDROJ: SČKN) 1. dětské knihy 8,3 % 2. vysokoškolské učebnice 5,8 % 3. učebnice 2,6 % Pozn.: Trend ve srovnání s rokem 2000: narůst dětských knih o 4 % a pokles vysokoškolských učebnic o 4 %. NEJVĚTŠÍ KNIŽNÍ NAKLADATELÉ V ČR (2013, ZDROJ: SČKN): 1. Albatros Media Univerzita Palackého Euromedia Group Grada Publishing Univerzita Karlova MOBA (Bastei Lübbe) Masarykova univerzita EGMONT ČR (Dánsko) Akademie věd ČR Svojtka & Co Fragment Buchal Jiří BB Art ČVUT v Praze Mendelova univerzita v Brně VŠB Technická univerzita Baronet Mladá fronta Argo Portál Ostravská univezita 127 Pozn.: Přes 100 knižních titulů ročně vydá 29 nakladatelství, dohromady vydají 33,8 % knižních titulů. Více než polovina nakladatelů (54,2 %) vydá jen 1 knihu ročně. Zhruba pětinu knih vydá stát, vysoké školy nebo regionální a místní samospráva. Albatros Media současný největší kniţní nakladatel vznikl z tradičního nakladatelství Albatros, v posledních letech koupil Computer Press, nakladatelství XYZ či Motto, spoluvydává knihy Edice České televize, na školách působí tradiční Klub mladých čtenářů. Euromedia Group Kniţní klub přes členů, dále značky Ikar, Odeon, Balios, Universum, Edice Lidové noviny; vlastní jej pobočka Bertelsmann Group, jedné z největších multimediálních firem na světě. NEJVĚTŠÍ DISTRIBUTOŘI KNIH V ČR ( , ZDROJ: SČKN) Euromedia Group, výhradní distribuce: Ikar, Knižní klub, Odeon, Universum, Domino Kosmas, výhradní distribuce: Torst, Paseka, Argo Pemic Books, výhradní distribuce: Ottovo vydavatelství Pavel Dobrovský, výhradní distribuce: Beta, Talpress, Druhé město (Viewegh)

7 Nakladatelský servis NEJVĚTŠÍ KNIHKUPECTVÍ V ČR ( , ZDROJ: SČKN) Neoluxor, Neopalladium: 25 prodejen, vlastník Central European Books s 50 % Panta Rhei, loni odkoupil síť Bux od Euromedia Group, nejvyšší obrat Kanzelsberger: 50 poboček, většinou mimo obchodní centra, hodně regiony Kosmas: 15 prodejen známého distributora, v regionech, 4 v OC Dobrovský: 24 prodejen v obchodních centrech velkých měst Academia: 6 prodejen v Praze, Brně a Ostravě Knihcentrum: 9 prodejen, patří distribuční síti Pemic, Dům knihy v Ostravě Nakladatelský servis: 7 prodejen patřících stejnojmenné distribuční síti Levné knihy: 44 prodejen, výhradně Československý spisovatel + starší + CD NEJNAVŠTĚVOVANĚJŠÍ E-KNIHKUPECTVÍ V ČR ( , ZDROJ: SČKN) Kosmas.cz Bux.cz (pod Euromedia Group) Neoluxor.cz Knihcentrum.cz (spadá pod Pemic Books) Arara.cz (E books) Martinus.cz (spadá pod Martinus.sk) Dům-knihy.cz (pod Kanzelsbergerem) Dobrovsky.cz Pozn.: Podíl internetových knihkupectví na maloobchodních nákupech se odhaduje na %. PRODEJ E-KNIH V ČR ( , ZDROJ: SČKN): V roce 2012 se prodalo 200 tisíc = 0,35 % trţeb celého trhu, v roce tisíc ks = 0,86 % celého kniţního trhu, v roce 2014 pak 1 milion e-knih = 1,67 % kniţního trhu v ČR. Nabízeno je cca 10 tisíc kniţních titulů od 220 nakladatelů. Specifickým segmentem jsou i- učebnice (Fraus, Nová škola, Alter ). Nejvíce prodávaným ţánrem jsou detektivky a formátem mobi. (61 % prodaných e-knih). V ČR se nachází 0,5 milionu čteček a cca 1 milion tabletů. VÝZNAMNÍ DISTRIBUTOŘI A PRODEJCI E-KNIH: Palmknihy Alza ereading Kosmas Wooky (spolupráce s Ebux.cz, Rajknih.cz, Arara.cz) Martinus Na trhu audioknih, který obsahuje cca titulů mluveného slovo a utrţil za rok 2014 cca 55 milionů Kč, hraje Audioteka.cz (poloviční vlastník Pemic Books) nebo SUPRAPHOnline.cz

8 PRACOVNÍ POZICE V KNIŽNÍM TRHU (2013, ZDROJ: SČKN) KNIHKUPCI NAKLADATELŠTÍ PRACOVNÍCI AUTOŘI 800 POLYGRAFIČTÍ PRACOVNÍCI 800 GRAFICI A TYPOGRAFOVÉ 650 PŘEKLADATELÉ 600 CELKEM Odhad SČKN: kvůli zvýšení DPH na 15 % přišlo o práci v kniţním oboru 380 lidí. KNIHOVNY V ČR (2013, ZDROJ: SČKN) POČET REGISTROVANÍ ČTENÁŘI/KY VÝPŮJČKY (včetně periodik) ZAMĚSTNANCI/KYNĚ PENÍZE NA NÁKUP KNIH Přehled nepůjčovanějších domácích a zahraničních knih dle průzkumu Národní knihovny viz ppt prezentace. MALOOBCHODNÍ CENA KNIHY: nakladatelská cena (45-50%) + rabat distributora + rabat knihkupce + DPH. Náklady nakladatele zahrnují zaplacení přípravy a výroby knihy, propagaci, skladovné, provoz firmy či autorské honoráře. Struktura maloobchodní ceny knihy (viz Pistorius 2005): 40% rabat knihkupce + distributora 30-35% polygrafické náklady (na Západě i méně neţ 10%) 15-20% nakladatel (mimochodem cca zhruba 2/3 fin. nákladů nakladatelství jde na platy) 10% autoři Aktuální příklad: Kniha Šoková terapie Naomi Kleinové, nakladatelství Argo + Dokořán, 2010 (in: Respekt 9/2011, s. 61):

9 Doporučené ceny jsou obcházeny nárazově (veletrhy, autogramiáda, happy hours), zjevně (KMa) i skrytě (slevy pro stálé zákazníky, studenty ), viz cenová válka o Harry Pottera v roce 2004 mezi hypermarkety a knihkupectvími. Základní informace o vývoji kniţního trhu v ČR po roce 1989 a jeho jednotlivých aktérech se dočtete ve studii Knihy a tisk Jaroslava Císaře (2010) a ve Zprávě o stavu kniţního trhu Svazu českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) za roky (viz IS předmětu) MARKETINGOVÁ TERMINOLOGIE: Best sellers (v USA nad prodaných knih, v ČR uţ i nad 3000) například Viewegh, Šabach, Coelho, Browne, Rowlingová, v roce 2007 byl nejprodávanější knihou v zahraničí

10 Khaled Hosseini Riverhead / Lovec draků, Srovnání: po roce 1989 vyšli Švandrlíkovi Černí baroni v nákladu kusů a Ptáci v trní (1993) v nákladu 170 tis. Fast sellers (stars) rychlý nástup, ale rychlý pád, např. knihy znáte z médií, VyVolení atp. Steady sellers (cash cows) učebnice, zákony, slovníky, encyklopedie atp. Grey mice většina normálních knih, Underdogs neprodejné zboţí, které jde brzy do slevy a nakladatelům působí větší ztrátu Tzv. breakpointem (či break-even) rozumíme bod zlomu ze ztráty do zisku, u některých knih se vrací náklady aţ při 90% prodaného nákladu, u některých uţ u 20% ---) více či méně rizikové knihy. Do 3 měsíců od vydání knihy se průměrně prodá polovina z prodeje, pak dlouhodobý pokles. Samozřejmě existují výjimky způsobené například mediální recyklací díla (např. zfilmování Ţelar), smrtí autora/ky nebo proslavením se autora/ky pozdější knihou. Podle V. Pistoriuse se během prvního roku zpravidla prodá 75-85% nákladu knihy. MARKETINGOVÉ A PROMO-STRATEGIE PODPORUJÍCÍ PRODEJ KNIH (na ose autor nakladatel knihkupec čtenář, viz Zdraţil 2008): napsání schematického příběhu na atraktivní téma lákavý název a obálka knihy (dle Brayfieldové 2007 jsou to nejdůleţitější faktory) řazení do edičních řad (př. Kolumbus, Knihovna klasiků, Oko, Květy poezie...) dlouhodobé programy, např. reprinty klasiků, historické knihy, překlady slavných es sázka na autora-celebritu, Rowlingová, Coelho, Eco, Viewegh, Nesvadbová... zfilmování, př. Hrabal, Ţelary, Viewegh, Rudiš, viz filmová řada Academie pokračování úspěšného titulu, př. O čem sní ţeny, Červený trpaslík aj. propagace knihy křty, aut. čtení, rozhovory v médiích, propagační letáky atp. placená reklama v médiích, v ČR jen u největších titulů, např. Člověk či Zvíře u KK výlohy v knihkupectvích a umístění na pultech, viz tzv. stolovné níţe Tou nejspolehlivější propagací je šeptanda to, co si lidé mezi sebou řeknou, říká Miroslav Balaštík, šéfredaktor časopisu a nakladatelství Host SOUVISEJÍCÍ TRENDY POSLEDNÍCH DESETILETÍ: - vznik knihkupeckých řetězců (u nás např. Kanzelsberger, Beta-Dobrovský, KMa Levné knihy, Pergamen distribuční firmy Pemic a její kniţní klub Rodinné knihkupectví) a velkých nakladatelství, vytvářejících uvnitř jedn. zemí oligopoly. - efektivizace a flexibilizace výrobního, distribučního a prodejního procesu (např. výroba knih na klíč ve více jazycích vyrobených v rozvojové zemi kvůli niţším nákladům, importuje se zhruba 1/3 knih; nebo praxe Print On Demand, dotisky knihy podle přání klientů, viz knihovnicka.cz) - vybírání tzv. stolovného, zejména u velkých řetězců a domů, obdoba tzv. regálného v super a hypermarketech; jedná se o zaplacení viditelnějšího místa v obchodě, nejlépe novinkový pult v předvánočních týdnech; např. úspěch dětské knihy Tajemství červené krabičky Petra Síse v USA. - nástup řetězců levných knih (v ČR např. KMa Levné knihy Jana Maivalda), které prodávají buď neúspěšné tituly, nebo knihy z likvidovaných skladů nebo nízkonákladové publikace určené přímo pro tento segment trhu. KMa mj. uvádějí na český trh i DVD a CD nosiče. - vznik knižních klubů (slevy), viz u nás Kniţní klub, ve světě např. Reader s Digest - diverzifikace produktů (kromě tradičních knih dnes e-books, audiobooks či CD-romy) - sofistikace marketingových a promotional strategií (viz výše)

11 - závratné honoráře autorů (Browne, Rowlingová), vznik spisovatelských celebrit - konglomerizace, například News Corporation Ruperta Murdocha vlastní nakladatelství Harper& Collins, multimediální korporace Bertelsmann pak Random House či Doubleday atd. - globalizace kniţního trhu symbolizovaná celoplanetárními kniţními bestsellery jako Harry Potter nebo Šifra mistra Leonarda - emancipace autorů na nakladatelích, viz samovydavatelka bestsellerů Simona Monyová; - nástup e-knih, které zároveň doplňují a zároveň nahrazují standardní kniţní nabídku KNIHY A MÉDIA: Jan Halada ve výzkumu z roku 1995 soudí, ţe čtenáři jsou při koupi knihy ovlivněni spíše anotací a (krátkou) recenzí neţ podrobnější kritikou. 58% čtenářů tvrdí, ţe se nenechají při nákupu knihy ovlivnit a řídí se vlastním vkusem, 25% přiznává, ţe se nechá ovlivnit reklamou. Jan Malinda v diplomové práci z roku 2005 sledoval vliv médií na prodej několika kniţních titulů (např. komix Ţivot Jeţíše, Tabu v sociálních vědách Petra Bakaláře, Monarcha Absint Natálie Kocábové či Bohmische Dorfer J. Serkeho) a uzavírá, ţe kladná recenze má na prodej knihy minimální vliv. Obecně ovlivňují prodej knihy média, knihkupci+distributoři a ústní kritika. Důležitějšími faktory než kritika či reklama je z hlediska médií podle Malindy prosazení autora/ky do obrazových médií, tj, zejména do vysoce sledovaných TV pořadů a vysokonákladových časopisů pro ženy (např. Viewegh, Pawlovská, Nesvadbová). Mediálně se nechají ovlivnit zejména méně vzdělaní nepravidelní čtenáři, pravidelní a vzdělanější jsou hůře ovlivnitelní a navíc působí jako autority při doporučování ostatním (viz vícestupňový proces komunikace a tzv. opinion leaders v teorii mediálních účinků). Největší účinek má mediální hodnocení knihy jako kontroverzní, které nutí čtenáře ke koupi. ČTENÁŘSKÁ KULTURA V ČR: Výzkum čtenářství provedla v roce 2007 na popud Národní knihovny a Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR agentura DEMA. Základní výsledky: 83% dotazovaných si ročně přečte alespoň 1 knihu (zatímco v roce 2002 v EU jen 42%, v Portugalsku pak jen 33%). průměrně přečteme 16 knih ročně, utratíme 1300 Kč ročně a strávíme s nimi průměrně 41 minut denně (pro srovnání: TV a rozhlas cca 2 hodiny a internet 86 minut). 6% náruţivých čtenářů přečte více neţ 50 knih ročně (a celkem 40% všech knih ročně) a utratí za ně více neţ 3000 Kč. 70% populace navštěvuje knihkupectví a 40% veřejné knihovny. Čtení knih souvisí především s dosaţeným vzděláním a druhem zaměstnání (fyzickým či duševním). Mezi ţenami je o 11% více čtenářek neţ mezi muţi. Čtenáři/ky také více aktivně sportují neţ nečtenáři/ky. Celkově převaţuje četba zábavně-záţitková nad informativně-naučnou. S vyšším věkem četba uvadá, ale zato se zvětšuje počet náruţivých čtenářů. Podrobnější výsledky a interpretace viz Jiří Trávníček 2008.

12 Pro srovnání se zahraničím: Pistorius (2005) uvádí, ţe zahraniční výzkumy potvrzují rozdíl mezi čtenářstvím ţen (60%) a muţů (40%), ţe lidé za knihy utrácejí cca 0,7% příjmu (coţ se nemění s věkem ani výší příjmů) anebo ţe nejvíce utrácí věková skupina let. SOCIOLOGIE VKUSU: Čtenářské návyky stejně jako vkus v jiných oblastech (hudba, film, oblékání, jídlo ) je podmíněna procesem socializace a sociodemografickými podmínkami (věk, rod, etnicita, bydliště, status, zaměstnání ), které daný jedinec naplňuje. Například jeden britský výzkum v 60. letech 20. století zjistil, ţe jen 3% návštěvníků v knihkupectvích a ţe 18% čtenářů ve veřejných knihovnách jsou dělníci. (Mimochodem Aleš Haman v letech zkoumal trendy v půjčování knih v Československu a zjistil, ţe nejvíce se půjčuje populární literatura, pak humoristicko-satirické romány, tzv. ţenská literatura a profesní romány). Pistorius pak hovoří o dlouhodobějších trendech jako jsou odklon od beletrie a levných paperbacků a naopak příklon k odborné literatuře, vizuálních knihách (komiksy, ilustrované knihy), nástupu dětských knih a elektronických, multimediálních knih. Souvislosti mezi rozlišováním (distinction) pro či proti jednotlivým stylům a zakotvení v jisté sociální vrstvě vlivně analyzoval francouzský sociolog Pierre Bourdieu (1984), který na základě dvou os (kulturní a ekonomický kapitál) v 70. letech 20. století vypracoval vkusovou mapu francouzské společnosti. Podle Chana a Goldthorpeho (2004) současná sociologická literatura rozlišuje tři základní typy argumentů ve vztahu mezi sociální strukturou a kulturními návyky: 1. HOMOLOGICKÝ třída či status podmiňuje kulturní vzorce; viz Bourdieu 1984; 2. INDIVIDUALIZAČNÍ from habitus to freedom neboli jsme ve výběru kulturních statků čím dál svobodnější bez ohledu na náš původ ; 3. UNIVORE OMNIVORE vyšší vrstvy mají širší záběr (omnivore) kulturní konzumace, od nejumělečtějších děl po ta nejpokleslejší, kdeţto niţší vrstvy s menším kulturním kapitálem zůstávají v konzumaci jednorozměrné (např. dechovka, telenovely, červená knihovna atp.). Kulturní vkus v závislosti na společenském postavení jedinců v ČR nedávno zkoumali Ondřej Špaček s Jiřím Šafrem (viz Špaček Šafr 2010). LITERATURA: BÍLEK, PETR (2004): Literatura se stala terčem mediální manipulace. Britské listy Viz BOHUTÍNSKÁ, JANA (2007): Kniţní trh je nasycený, podnikatelská literatura však vydělává, Měšec.cz, , viz BOURDIEU, P. (1996 [1984]): Distinction: a social critique of the judgement of taste. Routledge, London. BRAYFIELD, CELIA (2007): Jak napsat bestseller: tajemství úspěšného psaní. Praha: Olympia. CÍSAŘ, JAROSLAV (2000): Knižní obor v českých zemích po 2. světové válce [online, cit ]. Dostupné z: < CÍSAŘ, JAROSLAV (2010): Knihy a tisk. In: Kulturní a kreativní průmysly v České republice. Institut umění Divadelní ústav, Praha Dostupné z:

13 GRECO, A. N. (2004): The Book Publishing Industry. Lawrence Erlbaum Associates. GREGOROVÁ, LUCIE (2006): Problematika percepce ekonomické a kulturní hodnoty knihy perspektivou Bourdieuho koncepce ekonomie kulturních statků. FSS MU Brno, bakalářská práce. HALADA, JAN (1993): Člověk a kniha. Praha, Univerzita Karlova. HALADA, JAN (2007): Encyklopedie českých nakladatelství Praha, Libri. HRDLIČKOVÁ, MARCELA (2007): Dívčí román 90. let 20. století a komerce: Bakalářská diplomová práce. Brno, MU. MALINDA, JAN (2004): Vliv recenze na prodejnost knihy. FSV UK, Praha, bakalářská práce. NĚMEC, JAN (2007): Švejk na nás něco ví. Rozhovor s Jiřím Trávníčkem, Respekt, 47, s PÍSKOVÁ, MILADA (2004): K vydavatelské explozi postmoderní doby [CD-ROM]. Opava: Slezská univerzita. PISTORIUS, VLADIMÍR (2005): Jak se dělá kniha. Paseka, Praha. PROCHÁZKOVÁ, BÁRA: Víc neţ knihu ročně, Respekt, 9/2011, s Předvánoční ţně českých knihkupců [online] [cit ]. Dostupné z: < SCHIFFRIN, A. (2001): The Business of Books: How the International Conglomerates Took Over Publishing and Changed the Way We Read. Verso. ŠIMEČEK, ZDĚNEK TRÁVNÍČEK, JIŘÍ (2014): Knihy kupovati Dějiny knižního trhu v českých zemích. Academia, Praha. ŠPAČEK, ONDŘEJ ŠAFR, JIŘÍ: Volný čas, sport a kulturní vkus: rozdíly podle společenského postavení, in: Maříková Kostelecký Lebeda Škodová (eds.): Jaká je naše společnost? SLON, Praha 2010, s TRÁVNÍČEK, JIŘÍ (2008): Čteme? Obyvatelé České republiky a jejich vztah je knize. Host, Brno. TRÁVNÍČEK, JIŘÍ (2011): Čtenáři a internauti. Host, Brno. TRÁVNÍČEK, JIŘÍ (2013): Knihy a jejich čtenáři. Host, Brno. TRÁVNÍČEK, JIŘÍ (2013): Překnížkováno. Co čteme a kupujeme. Host, Brno. WOLL, THOMAS (2002): Rukověť nakladatele. Praha, Signeta. ZDRAŢIL, FILIP (2008): Strategie českých nakladatelství užívané při vydávání knižních titulů. Diplomová práce. Brno, FF MU., viz Zpráva o českém knižním trhu 2013/2014. Svaz českých knihkupců a nakladatelů, Praha 2013, viz WEBOVÉ ODKAZY: Almanach Labyrint průvodce kniţním trhem Svaz českých knihkupců a nakladatelů Roční výkazy o knihách z Klementina: Knihovnička.cz Association of American Publishers Publishing Industry Network Publishing Central North American Book Market Zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským (autorský zákon)