Váš dopis značky Naše značka Vyfizuje/linka V Praze dne: MK 13006/2016 OPP Dvořáková Jana Ing. / 431 MK-S 11726/2015 OPP

Transkript

1 W i 3 j 6 - V teř Národní památkový ústav Došlo: :48:46 <U NPU-310/42768/2016 Listu: 1 Příloh: 3 Ministerstvo kultury Maltézské náměstí 471/ Praha 1 Telefon: Fax: epodatelna@mkcr.cz Obec Stěžery Lipová Stěžery Váš dopis značky Naše značka Vyfizuje/linka V Praze dne: MK 13006/2016 OPP Dvořáková Jana Ing. / 431 MK-S 11726/2015 OPP Věc: řízení o zrušení prohlášení budovy sýpky bez č. p. na pozemku pare. č. 3/1, k. ú. Stěžery, obec Stěžery, okres Hradec Králové, za ku ltu rn í památku - rozhodnutí V příloze Vám zasíláme rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 13006/2016 OPP ze dne ve výše uvedené věci. Mgr. Petra Ulbrichová vedoucí oddělení ochrany kulturních památek v odboru památkové péče Ministerstva kultury Praha 1-M ala Stran IČ: lid Příloha: 1 x rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 13006/2016 OPP, sp. zn. MK-S 11726/2015 OPP ze dne Stejnopis rozhodnutí: Národní památkový ústav, generální ředitelství Národní památkový ústav, územní odbor. prac. v Josefově Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor památkové péče Magistrát města Hradec Králové, úsek státní památkové péče vlastní

2 Ministerstvo kultury Maltézské náměstí 1 telefon: Praha 1 fax: epodatelna@mkcr.cz Rozhodnutí nabylo právní moci: M K C R X G S J 6 za správnost: / R O Z H O D N U T Í V Praze dne Č.j.M K 13006/2015 OPP Sp. zn. MK-S 11726/2015 OPP Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové péče podle 8 zákona číslo 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, vydává toto rozhodnutí: Ministerstvo kultury, jako příslušný orgán státní památkové péče, rozhodlo ve věci žádosti Obce Stěžery, Lipová 31, Stěžery, IČ..., v řízení o zrušení prohlášení bývalé sýpky bez č. p. na pozemku pare. č. 3/1, k. ú. Stěžery, obec Stěžery, okres Hradec Králové, Královéhradecký kraj, jíž je jediným vlastníkem a která je evidována v Ústředním seznamu kulturních památek jako součást souboru areálu zámku Stěžery č. p. 1 pod číslem 45713/6-708, za kulturní památku, takto: Ministerstvo kultury v tomto řízení podle 8 zákona číslo 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, žádosti nevyhovuje a n e r u š í prohlášení bývalé sýpky bez č. p. na pozemku pare. ě. 3/1, k. ú. Stěžery, obec Stěžery, okres Hradec Králové, Královéhradecký kraj, Královéhradecký kraj, která je evidována v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod č /6-708, jako součást souboru areálu zámku Stěžery č. p. 1, za kulturní památku. Odůvodnění Ministerstvo kultury obdrželo dne žádost Obce Stěžery o zrušení prohlášení budovy sýpky bez č. p. na pozemku pare. ě. 3/1, k. ú. Stěžery, obec Stěžery, okres Hradec Králové, za kulturní památku. Sýpka je evidována v Ústředním seznamu kulturních památek jako součást souboru areálu zámku Stěžery č. p. 1 pod rejstříkovým číslem 45713/ Jako důvod uvedli nedostatek finančních prostředků na údržbu, dále špatný technický stav, konkrétně: Obec si zadala vypracování posudku dřevěných konstrukcí z hlediska jejich napadení dřevokaznými houbami a hmyzem. Po vyhodnocení intenzity a charakteru poškození dřeva byla vyměněna část starší střešní krytiny z bobrovek a provizorní krytina z bitumenových vlnovek. Tím bylo zabráněno zatékání dešťové vody do objektu. Přesto nelze zabránit další houbové nákaze a stále existuje možnost rozšíření dřevomorkových výtrusů do dalších dřevěných částí. Zvláštní ochrana dřeva nebyla nikdy provedena, nebo je v současné době již nefunkční. Napadení dřevomorkou je rozsáhlé 1

3 a s tvorbou zralých plodnic (zbytky starých plodnic jsou patrné na vnitřním líci obvodového zdivá). Objekt je stavebně neudržovaný, bez využití a nelze omezit další chátrání stavby. Obec dále uvádí, že pro budovu nelze najít praktické využití, neboť nízké stropy nevyhoví žádným současným stavebním předpisům a nelze ji uvnitř stavebně upravit z důvodů její památkové ochrany. Dopis uvádí, že dle konzultace s nejmenovanými odbornými pracovníky památkové péče je jediným možným využitím budovy její původní účel - sušení, neboť cennou část vnitřního prostoru budovy tvoří zejména vyřezávané střední sloupy, které podporují jednotlivá podlaží a polovalbovou střechu. Na každém patře se jich nachází 6. Jde o dubové, zdobené profilované sloupy o průměru 400 x 400 mm nesoucí střední průvlak. Dopis dále sděluje, že obec zakoupila sousední pozemky a ráda by budovu využila k novému nespecifikovanému účelu. V příloze zaslala posudek dřevěných konstrukcí Ing. P. Rohlíčka z roku 2013, technickou zprávu Ing. P. Jošta z roku Z obou příloh vyplývá, že nezbytné opravy se týkají pouze dřevěné konstrukce krovu. Sýpka stojí v západní části obce pod silnicí vedoucí do Těchlovic. Původně stála v západní části hospodářského dvora v bezprostředním sousedství stěžerského zámku a zámecké zahrady. V současné době je původní urbanistická situace narušená novodobou zástavbou a rozparcelováním původní zámecké zahrady na menší soukromé zahrady. V bezprostřední blízkosti obklopují sýpku příjezdové a provozní komunikace, na jižní a západní straně je částečně zakrytá novodobými přístavbami. Jedná se o dvoupatrovou budovu zděnou ze smíšeného zdivá z lomového kamene a cihel na vápennou maltu. Střecha objektu je sedlová s podlomením, na severní a jižní straně s polovalbami. Pokrytá je částečně původními pálenými bobrovkami, částečně vlnitými šablonami na původní laťování. Jedná se o provizorní zakrytí provedené z důvodu nedostatku finančních prostředků k zamezení zatékání do objektu se souhlasem orgánů státní památkové péče. Východní a západní průčelí sýpky jsou sedmiosá, ve všech osách obdélná sýpková okna bez šambrán a ostění. Ve střední ose východního průčelí vstup s kamenným ostěním zvýrazněným obvodovými lištami a kapkami. Ve vstupu jsou osazeny původní železné dveře pobité železným plechem a ztužené diagonálními pásy v místě styku s železnou kytkou. Okno v první ose ve druhém patře je rozšířeno ubouráním parapetu. Část západního průčelí zakrývá novodobý přístavek pobitý vlnitým plechem a etemitem. Obě tato průčelí jsou završena dvoustupňovou korunní římsou bez profilace. Severní a jižní průčelí jsou dvouosá se stejnými okny jako ve východním a západním průčelí, ve štítech obou průčelí jsou obdélné štěrbinové větráky s okosenými hranami ostění a volská oka. K jižnímu průčelí přiléhá novodobý železný přístavek. V přízemí tohoto průčelí je novodobě upravený boční vstup uzavřený dvoukřídlými dřevěnými vraty. Fasáda všech průčelí je hladká bez architektonického členění, korunní římsa je zjednodušená, na západní straně při nedávném statickém zajištění vybetonovaná. Omítka je poměrně novodobá. Všechny okenní otvory jsou uzavřeny původními částečně tordovanými probíjenými mřížemi osazenými ve vnitřní části okenních otvorů. V interiéru se v části okenních otvorů dochovaly rámy dvoukřídlých oken - bez křídel, pouze s fragmenty kování. V interiéru jsou všechna podlaží včetně přízemí sýpková s Fošnovými podlahami a trámovými stropy s příčně uloženými tesanými trámy. V podélném směru jsou stropy ve všech patrech i v přízemí podepřené průvlaky na masivních výrazně profilovaných dubových sloupech s konzolami s profilovaným zaobleným zhlavím. Podlaha přízemí byla původně odvětrávaná, v současné době je vzduchová mezera pod podlahou z větší části zanesena nečistotami. V přízemí je původní sýpkový prostor druhotně předělen bedněnou stěnou na dva a dubové průvlaky doplněny mladšími sloupky v jednodušším provedení bez profilace. Ve druhém patře má část stropních trámů nově provedené výměny. Jednotlivá patra jsou mezi sebou přístupna jednokřídlým schodnicovým schodištěm, z přízemí do patra obedněným. U schodiště z přízemí do prvního patra se dochovalo zábradlí se sloupky v podobě ozdobných vyřezávaných kuželek a ozdobně vyřezávanými příčlemi. Okenní otvory mají šikmé špalety 2

4 a segmentové záklenky, na stěnách se dochovaly fragmenty původních vápenných omítek. Krov barokního typu, ve spodní úrovni je hambalková soustava s ležatými, v horní se stojatými stolicemi. Na žádost ministerstva zaslal své odborné stanovisko Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Josefově, v dopise ze dne , č. j. NPU362/71320/2015, v němž nedoporučuje zrušení památkové ochrany. Mimo výše uvedený popis objektu se v něm vyjadřuje k jeho technickému stavu a památkové hodnotě: Sýpka je pozdně barokní hospodářskou stavbou z přelomu 18. a 19. století. Přesná doba její výstavby není dosud známa, mohla by pocházet z roku 1802 nebo okolních let. V roce 1802 se přestavovala zámecká budova. Vnitřní dispozice sýpky odpovídá obvyklým dobovým standardům a způsobu jejího využití. Ne úplně obvyklé a z pohledu památkové péče do jisté míry nadstandardní je pro daný typ stavby zdobné řešení sloupků ve všech sýpkových patrech v přízemí a zdobné provedení schodiště. Všechny tyto prvky se dosud zachovaly ve velmi autentické podobě, stejně jako krov. Autenticky se dochovala také hmota objektu. Jeho památkovou hodnotu snižuje utilitární provedení fasády nejspíš až z druhé poloviny 20. století a provizorní střešní krytina na jihozápadní části střechy. V případě střešní krytiny je nutno uvést, že se jedná o provizorní řešení provedené se souhlasem orgánů státní památkové péče za účelem zamezení chátrání objektu - zamezuje zatékání. Z památkového hlediska se tedy jedná o autenticky zachovaný hospodářský objekt jako celek, nikoliv pouze o objekt s hodnotnými sloupy, jak je mylně uvedeno v žádosti o zrušení prohlášení objektu za kulturní památku. Po technické stránce se objekt nachází v zanedbaném, avšak nikoliv v havarijním stavu. Provedením, byť částečně provizorních, oprav byl objekt alespoň částečně zabezpečen. Napadení dřevěných prvků dřevokaznými škůdci považujeme u staveb podobného typu za běžné, a zcela jistě odstranitelné. V žádném případě jej nevnímáme jako důvod ke zrušení památkové ochrany objektu, stejně jako aktuální nedostatek finančních prostředku na jeho údržbu a omezené možnosti využití. Objekt se nachází ve stavu, v němž se jiné objekty mnohdy za kulturní památky naopak prohlašují. Neztotožňujeme se s tvrzením, že objekt je možné využít výhradně k činnosti, k níž byla původně určena. Ke sdělení o minimálních možnostech ke změně dispozice sdělujeme, že minimálně částečné zachování dobové dispozice je jednou z primárních úkolů památkové ochrany dané kategorie objektu. Zrušení památkové ochrany za účelem radikální přestavby objektu se změnou dispozice by bylo ztrátou smyslu památkové péče. V souvislosti se zmiňovaným stavem objektu je důležité také uvést, že v letech 2012 a 2013 byla vlastníkovi objektu poskytnuta na jeho opravu dotace. V roce 2012 od Krajského úřadu Královéhradeckého kraje ( ) a Ministerstva kultury CR ( ) na opravu střechy, v roce 2013 od Krajského úřadu Královéhradeckého kraje ( ) a Ministerstva kultury ČR ( ) na statické zajištění objektu. V řízení se vyjádřil, na základě 8 odst. 2 zákona číslo 20/1987 Sb., o státní památkové péči, Magistrát města Hradec Králové, úsek státní památkové péče. Stanovisko ze dne , č. j. M M HK/179198/2015 PP/MEJ nedoporučuje zrušení prohlášení budovy, neboť jde o výjimečný doklad historického vývoje s mimořádnou uměleckou a historickou hodnotou. Objekt je v relativně dobrém technickém stavu, který je po nezbytných opravách střešního pláště, částí krovu, okapové římsy a statickém zabezpečení zakonzervován. Tyto opravy byly realizovány s podporou dotačních programů, budova je nyní stavebně zakonzervována. Je dochována v původní hmotě téměř autenticky, novodobé nevhodné přístavky jsou odstranitelné. Dále se v řízení vyjádřil, na základě 8 odst. 2 zákona číslo 20/1987 Sb., o státní památkové péči, Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor památkové péěe, v dopise ze dne , pod zn /RG/2015-5, kde nedoporučuje prohlášení sýpky 3

5 zrušit, neboť stále vykazuje památkové hodnoty, pro něž byla zapsána. Dopis uvádí k historii a současnému stavu objektu: Barokní sýpka byla vybudována jako součást harrachovského sídla ve Stěžerech pravděpodobně v druhé polovině 18. století tj. v době, kdy Harrachově započali přestavbu zámku poškozeného jednak drancujícími pruskými vojáky v roce 1745 a poté i v důsledku selského povstání v roce Budova nebyla výrazněji stavebně upravována. Jedná se 0 třípodlažní nepodsklepenou stavbu vybudovanou na obdélném půdoryse a krytou polovalbovou střechou. Sýpka je vystavěna převážně z pískovcových kvádrů, ale částečně 1z pálených cihel, a má jednoprostorovou dispozici. Jednotlivá patra v interiéru sýpky jsou řešena totožně, tj. tesaný trámový strop je podepřený průvlakem, neseným šesti vyřezávanými sloupy, případně (především v přízemí) dalšími druhotnými podpěrami. Podlahy jsou fošnové. Jednotlivá patra (a prostor krovu) jsou propojena schodištěm, přičemž schodiště do prvního patra má zábradlí zdobené řezbou a vyřezávanými sloupky. Krov je s ležatou stolicí, nad níž je ještě další vaznice nesená sloupky s pásky. Zavětrování krovu je provedeno šikmými trámy ve spodní části střešních rovin. Fasády budovy jsou bez zdobných prvků, s výjimkou podstřešní římsy, a jsou z větší části opatřeny omítkou přírodní okrové barvy. Vnitřní prostory jsou prosvětleny obdélnými sýpkovými okénky (v interiéru mají okenní otvory segmentové záklenky). Severní a jižní průčelí budovy mají vždy sedm okenních os. V severním průčelíje ve čtvrté ose v přízemí vchod rámovaný jednoduchým pravoúhlým pískovcovým portálkem s ušima zdobenýma třemi kapkami. K jižnímu průčelí přiléhá novodobá přístavba, která však není stavebně propojena s budovou sýpky. V severním průčelí došlo v rámci oprav k rozšíření jednoho z okének, naopak okénko nad vstupem je z části zazděno. Všechna okna jsou opatřena mřížkami. Výjimkou jsou okna v západním a jižním štítě budovy. Vstupní dveře v severním průčelí jsou pobité plechem s diagonálními pásky a rozetou uprostřed. V současnosti se do prostoru sýpky vstupuje východním průčelím, kde je k sýpce přistavěna novodobá rampa. Na východní průčelí budovy sýpky pak navazuje novodobá zastřešená konstrukce. (...) Budova sýpky v současné době v uspokojivém stavu, kdy hlavní problémy byly odstraněny v minulých letech (viz výše). Zároveň se jedná o stavbu, která neprošla v minulosti žádnou výraznou modernizační úpravou či závažným znehodnocujícím utilitárním zásahem, který by se zásadně negativně projevil na její hodnotě. Naopak předmětná budova sýpky je stavbou s množstvím téměř intaktně dochovaných historických konstrukcí a prvků s historickodokumentační vypovídací hodnotou, a jednoznačně ji lze proto pokládat za doklad stavebního vývoje a technické vyspělosti řemesla a estetické úrovně stavební produkce období baroka. Budova sýpky je navíc nedílnou součástí původního zámeckého areálu, který je sice nyní, vzhledem k rozparcelování a drobnější zástavbě původně volné plochy dvora, jako celek částečně urbanisticky znehodnocen, avšak díky dochovaným objektům zámku a předmětné sýpky stále představuje významný doklad historického vývoje sídla a spolu s nedaleko stojícím kostelem Sv. Marka tak tvoří historicky a urbanisticky cenné jádro obce. Konečně pak nelze pominout také architektonickou hodnotu dané stavby. Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor regionálního rozvoje, grantů a dotací, oddělení kultury a památkové péče, sice chápe důvod, který vedl stávajícího vlastníka sýpky k podání předmětného návrhu, ale tento důvod dle jeho názoru, zvláště pak vzhledem k výše uvedenému, nemůže být dostačující proto, aby převážil veřejný zájem na zachování památkové ochrany daného objektu. Zvláště vezme-li se v potaz skutečnost, že vlastník již provedl základní zabezpečeni budovy, a to navíc za finanční podpory jak Ministerstva kultury ČR, tak i Královéhradeckého kraje. Účastník řízení byl v souladu s 36 odst. 3 správního řádu informován v dopise ze dne pod zn. MK-S 11726/2015 OPP, o tom, že již byly shromážděny všechny podklady pro rozhodnutí a byl vyzván, aby se vyjádřil jak k nim, tak ke způsobu jejich zjištění, případně navrhl jejich doplnění v zákonem stanovené lhůtě. Této možnosti nevyužil. 4

6 Během hodnocení Ministerstvo kultury zvážilo výše uvedené jednotlivě i ve vzájemných souvislostech. Konstatovalo ve shodě se všemi shromážděnými stanovisky, že budova nadále vykazuje vysokou památkovou hodnotu, pro kterou byla zapsána do státních seznamů nemovitých památek. Je nadále hodnotnou historickou součástí souboru zámek Stěžery. Technický stav objektu je stabilizovaný, po nezbytných opravách si sýpka uchovala vysokou míru původních hodnotných prvků. Dle předložených posudků technického stavu se nezbytné opravy týkají pouze dílčích částí krovu. Obec Stěžery uvádí, že hlavním důvodem podání žádosti je nemožnost budovu s nízkými stropy využít. Barokních sýpek, které jsou chráněny jako kulturní památky je na území ČR celá řada, doporučujeme proto hledat úspěšné příklady konverzí těchto typologicky navzájem velmi podobných objektů. Doporučujeme se obrátit na pracovníky Národního památkového ústavu nejen v Josefově, ale i v jiných regionech, příkladů se jistě najde celá řada, např. sýpka v Chrastu u Chrudimi (restaurace a galerie nábytku), v Ludéřově (expozice historie obce), Dolním Skrýchově u Jindřichova Hradce (galerie a ateliér) atd. Doporučujeme rovněž zjistit na webových stránkách NPÚ (knihovna), zda nebyla vydaná metodika či jiná literatura k tématu barokních sýpek. Dále podotýkáme, že nezbytná budoucí konverze stavby si jistě vyžádá zásahy v interiéru stavby, přizpůsobené nové formě využití. Tyto zásahy by však měly uchovat památkově hodnotné prvky konstrukce. Z výše uvedených důvodů dospělo ministerstvo kultury k závěru, že bývalá panská sýpka nadále vykazuje vysokou architektonickou i urbanistickou a historickou hodnotu. Je dochována s vysokou mírou autenticity. Její stav je opravitelný a v souladu se zachováním těchto hodnot. Rozhodlo proto prohlášení předmětné budovy za kulturní památku nezrušit, neboť objektivně nadále vykazuje hodnoty ve smyslu ustanovení 2 odst. 1 citovaného zákona č. 20/1987 Sb. Poučení Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. Lhůta pro podání rozkladu počíná běžet podle 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den následující po dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje 23 a 24 správního řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle 24 odst. 1 správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě lhůta pro podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje 17 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který rovněž stanoví přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. Nepřihlásí-li se adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu. Mgr. Petra Ulbnchová vedoucí oddělení ochrany kulturních památek v odboru památkové péče Ministerstva kultury 5