Příčiny úmrtí celosvětově (2016)
|
|
- Jaroslava Machová
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Bakteriální infekce
2 Příčiny úmrtí celosvětově (2016)
3 Příčiny úmrtí celosvětově (2000 vs.2016)
4 Příčiny úmrtí vysokopříjmové země (2016)
5 Příčiny úmrtí nízkopříjmové země (2016)
6 Příčiny úmrtí (USA, 1900) Pneumonie Tuberkulóza Průjmy, enteritis Nemoci srdce CMP Nemoci jater Úrazy Nádory Sešlost věkem Záškrt
7 Příčiny úmrtí (USA, 1997) Nemoci srdce Nádory CMP Chron. plicní nemoci Úrazy Pneumonie a chřipka Diabetes HIV Sebevraždy Chron. nemoci jater
8 Trend úmrtnosti na infekční choroby úprava (čištění) vody - antibiotika - vakcinace
9 Příčiny úmrtí v ČR (1990 a 2009)
10 zdroj: ÚZIS
11 Bakterie prokaryonta = nemají jadernou membránu, DNA volně v cytoplazmě nejstarší mikroorganizmy (3,5 mld. let) průměrná velikost 1μm (eukarytická buňka μm) nejhojnější forma života na zemi (90% biomasy oceánů) bakterie chloroplasty (cyanobakterie) a mitochondrie (předchůdce ricketsií) různorodý metabolismus (většina O 2 nejspíše bakteriálního původu - cyanobakterie, fixace N, CO 2 )
12 všechny bakterie: buněčná stěna cytoplazmatická membrána cytoplazma, nukleotid, ribozómy některé bakterie kapsula (glykokalyx, pouzdro) - adheze k povrchům, rezistence k fagocytóze bičíky (pohyb) fimbrie Struktura bakterií
13 Buněčná stěna Grampozitivní bakterie peptidoglykan (Nacetylglukosamin a kyselina N- acetylmuramová stěna tvoří až 20% sušiny může obsahovat další polymery (kyselina teikoová ) uvolňují exotoxiny během růstu Gramnegativní bakterie peptidoglykan (Nacetylglukosamin a kyselina N- acetylmuramová stěna tenčí stavba složitější (+ zevní membrána vně navázány lipopolysacharidy (endotoxin), fosfolipidy a lipoproteiny uvolňují exotoxiny většinou až po narušení membrány
14 Gramnegativní bakterie
15 Tvar bakterií
16 Normální bakteriální flóra u člověka bez bakterií - vnitřní orgány, svaly, mozek, krev normální výskyt bakterií kůže, sliznice (GIT, pochva, nos, nazofarynx, spojivka) symbiotická flóra (profituje, prospívá) (E. coli, Lactobacilus sp., ): - ochrana před patogeny - význam pro aktivitu a vývoj imunitního systému - nutriční faktory (vitamin K) komenzál (profituje, neškodí) parazit (profituje, škodí)
17 Mikrobiom označení souboru všech genů celé mikrobiální populace v lidském těle - bakterie, viry, plísně, protozoa používá se i pro samotné mikroorganismy v lidském těle (nepřesné, správně mikrobiota; dříve mikroflóra) theguardian.com
18 Místa vstupu infekce obvykle oblasti, které jsou v kontaktu se zevním prostředím bakterie často tkáňově specifické Vibrio cholerae intestinální epitel Chlamydie spojivka, uretra, (plíce) Neisseria gonorrhoeae uretrální, cervikální epitel respirační trakt zažívací trakt urogenitální trakt spojivka kůže extracelulární intracelulární (pomocí transportního systému buňky; využitím afinity mezi adhezinem a receptorem buňky)
19 Místa vstupu infekce Obvykle oblasti, které jsou v kontaktu se zevním prostředím - respirační trakt - zažívací trakt - urogenitální trakt - spojivka - kůže - trauma bakterie často tkáňově specifické Vibrio cholerae intestinální epitel Chlamydie spojivka, uretra, (plíce) Neisseria gonorrhoeae uretrální, cervikální epitel extracelulární intracelulární (pomocí transportního systému buňky; využitím afinity mezi adhezinem a receptorem buňky)
20 Mechanizmy bakteriální patogenity invazivita toxicita stimulace zánětlivé reakce indukce imunopatologických reakcí
21 Mechanizmy bakteriální patogenity invazivita schopnost kolonizace - adheze, průnik a množení produkce extracelulárních substancí usnadňujících invazi schopnost ochrany před defenzivními mechanizmy hostitele toxicita exotoxiny (produkovány aktivně bakteriemi) endotoxiny (lipopolysacharidy zevní membrány gramnegativních bakterií) uvolňovány při rozpadu bakterií (imunitní mechanizmy, antibiotika) či v malém množství aktivně během života bakterie toxiny mohou být transportovány krví a lymfou a působit i na vzdálených místech stimulace zánětlivé reakce indukce imunopatologických reakcí
22 Adheze nespecifické mechanizmy (elektrostatické, hydrofóbní interakce) specifické mechanizmy vazba bakteriálních adhezinů (proteiny, glykoproteiny) na buněčné receptory protein F (G+ koky) vazba na fibronektin (součást membrán eukaryont) protein M fibrilární, umožňuje adhezi, brání před fagocytózou lipoteichoová kyselina vazba na buněčné povrchy (Ig zkříženě reagují s podobnými strukturami buněčných membrán erytrocytů, s kardiolipinem) fimbrie bakterií usnadňují adhezi (G- koky a tyčky)
23 Invaze průnik bakterií do tkání - po rozpadu buněk - mezi buňkami může následovat šíření krevní a lymfatickou cestou invaziny většinou proteiny (enzymy) s lokální působností poškozují buňky, usnadňují růst a šíření, ovlivňují obranné mechanizmy
24 Invaziny hemolytické enzymy (fosfolipázy, lecitinázy, hemolyziny porušení buněčných membrán červených či bílých krvinek - nutriční faktory (Fe) - ochrana před imunitními mechanizmy koagulázy (stafylokoky) - sráží fibrin (ochrana před fagocytózou) enzymy s adenylátcyklázovou aktivitou (Bacilus anthracis, Bordetella pertussis) ovlivňují lymfocyty, makrofágy (jako sekundární projev způsobují edém)
25 Invaziny hyaluronidáza streptokoky, stafylokoky, klostridie depolymerizace kys. hyaluronové (jedna z hlavních součástí mezibuněčné hmoty) streptokináza, stafylokináza konvertuje plazminogen na palzmin stěpení fibrinu, zábrana srážení krve rychlejší šíření bakterií neuraminidáza Vibrio cholerae, Haemophilus influenzae, pseudomonas aeruginosa četné viry (influenza) rozrušuje mezibuněčné substance (kys. sialová) vstup virů do buňky kolagenáza Clostridium histolyticum, Clostridium perfringens rozrušuje mezibuněčnou hmotu
26 Ochrana před nespecifickými imunitními mechanizmy fagocytóza nezpůsobují zánětlivou reakci inhibice chemotaxe skrytí povrchových antigenů (fibrin, fibronektin) znemožnění fagocytózy (složky stěny, puzdra, fimbrie) intracelulární baktérie znemožnění lýzy v lyzosomech (zábrana tvorby / schopnost přežití / destrukce fagolyzosomu) destrukce fagocytu před / po fagocytóze komplement pouzdro enzymy inaktivující komplement (elastáza) interferony, NK buňky (viry)
27 Ochrana před specifickými imunitními mechanizmy tolerance fetální expozice antigenu vysoké hladiny cirkulujících protilátek podobnost s antigeny tělu vlastními skrytí povrchových antigenů fibrin, fibronektin imunosuprese bakterie vzácně TBC, lepra (viry, protozoa) perzistence na místech nepřístupných spec. imunitním mechanizmům intracelulární paraziti, luminální povrchy GIT neutralizace protilátek solubilní antigeny změny antigenních determinant
28 Toxiny endotoxiny gramnegativní bakterie lipopolysacharidový komplex vně od zevní membrány uvolňování rozpadem bakterie, během jejího života aktivně ve formě drobných puchýřků exotoxiny toxické bakteriálni proteiny produkty bakteriálního metabolizmu grampozitivní i gramnegativní bakterie proteiny vysoká účinnost vysoce specifické toxoidy transformované toxiny (spontánně, chemicky), které ztratily svou toxicitu aktivní imunizace (záškrt, tetanus)
29 Exotoxiny (toxické bakteriální proteiny) cytotoxické toxiny poškozují membrány eukaryotických buněk fosfolipázy C a D (poškození endotelií, DIC, šok) toxiny vázající se na cholesterol tvorba pórů v buněčné membráně (hemolyziny, tetanolyzin) intracelulárně působící toxiny vazba na specifický receptor průnik do buňky toxiny s trasferázovou aktivitou (inhibice proteosyntézy, produkce camp nebo cgmp) neurotoxiny (botulotoxin, tetanospazmin) komplexní toxin antraxový toxin 3 samostatné části PA (protektivní antigen) vytváří sekundární receptor pro edemogenní faktor letální faktor superantigeny reagují s buňkami imunitního systému (T lymfocyty, MHC II makrofágy) antigeny nevyžadující zpracování antigen prezentujícími buňkami působí polyklonální aktivaci, indukují cytotoxickou aktivitu, produkce cytokinů zvyšují vnímavost na endotoxiny enterotoxiny, toxin toxického šoku S. aureus, pyrogenní toxiny
30 Endotoxin (lipopolysacharidový komplex) toxicita se uplatňuje při systémových onemocnění, při sepsi, ve tkáních (ne v lumen zažívacího traktu) masivní zaplavení organizmu při rozpadu bakterií (vlastní enzymy meningokokcemie, cytolýza komplementem, antibiotika) vznik endotoxemie při sepsích vyvolaných gramnegativními bakteriemi vznik toxického šoku u šokových stavů různé etiologie (stres, hypovolemie, operační zátěž) porucha střevní bariéry, průnik endotoxinu cílové buňky buňky monocytomakrofágové řady, neutrofily, B lymfocyty, endotelie
31 Endotoxin (lipopolysacharidový aktivace komplementu komplex) cytolýza buněk, další uvolňování endotoxinu - zprostředkování zánětlivé reakce stimulace makrofágů produkce lyzosomálních enzymů, uvolňování cytokinů - pyrogenní reakce (IL1, TNF) - zvýšení vaskulární permeability - snížení kontrakce srdeční svaloviny - vasodilatace - plicní hypertenze - DIC (vznik trombů v malých cévách, zhoršení krevního zásobení, následné poruchy srážlivosti) hemoragická nekróza nadledvin (Waterhousův a Fridrichsenův syndrom)
32 Formy zánětlivé odpovědi u bakteriálních infekcí Hnisavý zánět Mononukleární zánět Cytopatický zánět Nekrotizující zánět Hnisavý zánět s drúzami Chronické záněty s jizvením Hypersenzitivní reakce, autoimunita Neurotoxické účinky Septický šok Endotoxiny Serózní Lymfoplazmocytární Hnisavé - absces - flegmóna Fibrinózní Gangrenózní
33 Formy zánětlivé odpovědi u bakteriálních hnisavý zánět infekcí I. vliv chemotaxe peptidy, endotoxiny, C5a formy absces, flegmóna, hnisavý katar, pyodermie hnisavý zánět s drúzami aktinomykóza mononukleární zánět 1. převaha makrofágů tyfus 2. převaha lymfocytů a plazmocytů gastritis (Helicobacteriae) 3. granulomatózní procesy tularémie, kočičí škrábnutí, tbc, syfilis cytopatický zánět virózy, chlamydie, toxiny
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49 Formy zánětlivé odpovědi u bakteriálních nekrotizující zánět pablánový zánět plynatá sněť - Clostritidium perfringens difterie Corynebacterium difteriae dyzenterie Shigella yersinióza Yersinie anthrax B. anthracis infekcí II. chronické záněty s jizvením aktinomykóza tuberkulóza
50
51
52
53 Formy zánětlivé odpovědi u bakteriálních infekcí III. hypersenzitivní reakce, autoimunita reakce proti antigenům vlastního těla revmatická horečka, glomerulonefritis (streptokoky) neurotoxické účinky tetanus C. tetani botulizmus C. botulinum septický šok výskyt při průniku agens do krve sepse příčina gramnegativní bakterie endotoxin někdy i grampozitivní bakterie a plísně endotoxiny lipopolysacharidy
54 Šíření infekce oběhem bakteriémie - mikroorganismy v oběhu, většinou přechodně - komplikace např. nephritis z vylučování septikémie, sepse masívní bakteriémie a toxémie komplikace septický tumor sleziny, septický šok pyémie infikované tromby v oběhu zdroj thrombophlebitis nebo bakteriální endokarditis komplikace - abscesy, septické infarkty
55 Septikémie, sepse Rostoucí počet baktérií (a jejich toxinů) v cirkulující krvi Systémová odpověď Tachypnoe >20 / min Tachykardie > 90 min Septická horečka Leukocytóza Lymfadenopatie Splenomegalie (DIC) (Septický šok) Vážný stav, může být fatální
56 INFEKČNÍ ZÁNĚT A SEPTICKÝ ŠOK (1/3) Endotoxin Gram- bakterií Molekuly stěn Gram+ bakterií Molekuly stěn hub Monocyty / makrofágy Komplement C3a C5a Anafylaxe Chemotaxe TNF, IL-1 Syntáza NO (NOS II, inos) Destičky aktivující faktor (PAF) NO CÉVY (ENDOTEL) IL-6, IL-8, adhezivní molekuly Zánět
57 INFEKČNÍ ZÁNĚT A SEPTICKÝ ŠOK (2/3) Endotoxin Gram- bakterií Molekuly stěn Gram+ bakterií Molekuly stěn hub Monocyty / makrofágy Komplement C3a C5a Anafylaxe Chemotaxe TNF, IL-1 Syntáza NO (NOS II, inos) Destičky aktivující faktor (PAF) NO CÉVY (ENDOTEL) IL-6, IL-8, adhezivní molekuly Zánět HYPOTHALAMUS Horečka JÁTRA Proteiny akutní fáze
58 INFEKČNÍ ZÁNĚT A SEPTICKÝ ŠOK (3/3) Endotoxin Gram- bakterií Molekuly stěn Gram+ bakterií Molekuly stěn hub Monocyty / makrofágy Komplement C3a C5a Anafylaxe Chemotaxe TNF, IL-1 Syntáza NO (NOS II, inos) Destičky aktivující faktor (PAF) NO CÉVY (ENDOTEL) IL-6, IL-8, adhezivní molekuly SRDCE Srdeční výdej ŠOK Vazodilatace SELHÁNÍ ORGÁNŮ Poškození endotelu Hemokoagulace DIK PLÍCE Difúzní poškození alveolárních kapilár (ARDS)
59
60
61 Patologické změny při septickém šoku Plíce... ARD syndrom Srdce.. vazodilatace, nekrózy Ledviny. akutní tubulární nekróza Játra.. cholestáza Pankreas nekróza GIT.. vředy v žaludku CNS.. nekrózy Nadledviny. hemoragie a nekrózy
62 Maligní nádory a infekce 90-95% všech maligních nádorů souvisí s životním stylem a faktory zevního prostředí 5-10% genetické faktory kouření 25-30% strava (složení) a obezita (30-35%) infekce (15-20%) nedostatek fyzické aktivity stres radon
63 Helicobacter pylori 1994 Hp karcinogen 1. třídy International Agency for Research on Cancer karcinomy žaludku (intestinálního typu) maligní lymfomy
64 Helicobacter pylori
65
Příčiny úmrtí v ČR (1990 a 2009)
Bakteriální infekce Příčiny úmrtí v ČR (1990 a 2009) zdroj: ÚZIS http://www.uzis.cz Mortalita - infekční nemoci 2002 (celosvětově) Bakterie prokaryonta = nemají jadernou membránu, DNA volně v cytoplazmě
Příčiny úmrtí (USA, 1900)
Bakteriální infekce Příčiny úmrtí (USA, 1900) Pneumonie Tuberkulóza Průjmy, enteritis Nemoci srdce CMP Nemoci jater Úrazy Nádory Sešlost věkem Záškrt Příčiny úmrtí (USA, 1997) Nemoci srdce Nádory CMP Chron.
Obranné mechanismy člověka a jejich role v průběhu infekčních onemocnění
Obranné mechanismy člověka a jejich role v průběhu infekčních onemocnění Obranu proti infekci zajišťuje imunitní systém Při infekci dochází ke střetu dvou živých organismů mikroba a hostitele Mikroorganismy
Infekce, patogenita a nástroje virulence bakterií. Karel Holada
Infekce, patogenita a nástroje virulence bakterií Karel Holada khola@lf1.cuni.cz Klíčová slova Komenzalismus Mutualismus Parazitismus Normální flóra Patogenita Saprofyt Obligátní patogen Oportunní patogen
Úvodní přednášky z předmětu TOXIKOLOGIE. VŠCHT Praha. Jedovatá stopa IV.
Úvodní přednášky z předmětu TOXIKOLOGIE VŠCHT Praha Jedovatá stopa IV. Bakteriální jedy Bakterie aktivně nebo při svém rozpadu uvolňují do okolí toxické látky, které poškozují hostitele a některé samy
Vztahy mezi mikroorganismy. Definice pojmů Mikroflóra lidského těla Bakteriální mikrofilmy a jejich význam v medicíně
Vztahy mezi mikroorganismy Definice pojmů Mikroflóra lidského těla Bakteriální mikrofilmy a jejich význam v medicíně Mikrobiální biofilm Jak vzniká? Pohybující se (planktonické) buňky hladovějí, přichytí
Imunitní systém.
Imunitní systém Karel.Holada@LF1.cuni.cz Klíčová slova Imunitní systém Antigen, epitop Nespecifická, vrozená Specifická, adaptivní Buněčná a humorální Primární a sekundární lymfatické orgány Myeloidní
Obsah. Seznam zkratek... 15. Předmluva k 5. vydání... 21
Obsah Seznam zkratek... 15 Předmluva k 5. vydání... 21 1 Základní pojmy, funkce a složky imunitního systému... 23 1.1 Hlavní funkce imunitního systému... 23 1.2 Antigeny... 23 1.3 Druhy imunitních mechanismů...
Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha
Humorální imunita Nespecifické složky M. Průcha Humorální imunita Výkonné složky součásti séra Komplement Proteiny akutní fáze (RAF) Vztah k zánětu rozdílná funkce zánětu Zánět jako fyziologický kompenzační
2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi
INFEKCE A IMUNITA 2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi 3) Normální rezistence k infekci Infekční onemocnění je nejčastější příčina smrti na světě 4) Faktory ovlivňující vážnost infekce 1. Patogenní faktory
Funkce imunitního systému
Téma: 22.11.2010 Imunita specifická nespecifická,, humoráln lní a buněč ěčná Mgr. Michaela Karafiátová IMUNITA je soubor vrozených a získaných mechanismů, které zajišťují obranyschopnost (rezistenci) jedince
Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu
Antigeny Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Antigeny: kompletní (imunogen) - imunogennost - specificita nekompletní (hapten) - specificita antigenní determinanty (epitopy)
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Výukové materiály: http://www.zoologie.upol.cz/osoby/fellnerova.htm Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie a cytologie. Bezprostředně
IMUNITA PROTI INFEKCÍM. Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol
IMUNITA PROTI INFEKCÍM Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol Brána vstupu Nástroje patogenicity Únikové mechanismy Množství Geny regulující imunitní reakce Aktuální kondice hostitele Epiteliální bariéry
Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím
Imunodeficience. Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím Základní rozdělení imunodeficiencí Primární (obvykle vrozené) Poruchy genů kódujících
Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 6. vydání... 23
Obsah Seznam zkratek... 17 Předmluva k 6. vydání... 23 1 Základní pojmy, funkce a složky imunitního systému... 25 1.1 Hlavní funkce imunitního systému... 25 1.2 Antigeny... 25 1.3 Druhy imunitních mechanismů...
Imunopatologie. Viz také video: 15-Imunopatologie.mov. -nepřiměřené imunitní reakce. - na cizorodé netoxické antigeny (alergie)
Imunopatologie -nepřiměřené imunitní reakce - na cizorodé netoxické antigeny (alergie) - na vlastní antigeny (autoimunita) Viz také video: 15-Imunopatologie.mov Imunopatologické reakce Reakce I.S. podobné
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc ZÁNĚT - osnova Obecná charakteristika zánětu Klasifikace zánětu: podle průběhu podle příčiny podle patologicko-anatomického obrazu Odpověď
IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány
IMUNOGENETIKA I Imunologie nauka o obraných schopnostech organismu imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány lymfatická tkáň thymus Imunita reakce organismu proti cizorodým
Protinádorová imunita. Jiří Jelínek
Protinádorová imunita Jiří Jelínek Imunitní systém vs. nádor l imunitní systém je poslední přirozený nástroj organismu jak eliminovat vlastní buňky které se vymkly kontrole l do boje proti nádorovým buňkám
SPECIFICKÁ A NESPECIFICKÁ IMUNITA
STŘEDNÍ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ A VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ ŽĎÁR NAD SÁZAVOU SPECIFICKÁ A NESPECIFICKÁ IMUNITA MGR. IVA COUFALOVÁ SPECIFICKÁ A NESPECIFICKÁ IMUNITA i když imunitní systém funguje jako
Shody a rozdíly v obranném zánětu indukovaném různými patogeny; virové a bakteriální infekce
Shody a rozdíly v obranném zánětu indukovaném různými patogeny; virové a bakteriální infekce Jan Krejsek Ústav klinické imunologie a alergologie LF UK a FN Hradec Králové člověk patogen (virus) genetické
Imunopatologie. Luděk Bláha
Imunopatologie Luděk Bláha blaha@recetox.muni.cz Imunopatologie nepřiměřené imunitní reakce na cizorodé netoxické antigeny (alergie) na vlastní antigeny (autoimunita) Viz také video: 15-Imunopatologie.mov
Nesporulující anaerobní bakterie
Nesporulující anaerobní bakterie Prezentace pro obor: Všeobecná sestra Jan Smíšek ÚLM 3. LF UK 2008 Anaerobní infekce Onemocnění neumožň žňuje odhad původce p pro podobnost Infekce většinou smíšené (Veillonova
Rod Clostridium. Prezentace pro obor: Jan Smíš. íšek
Rod Clostridium Prezentace pro obor: Všeobecné lékařství Jan Smíš íšek ÚLM 3. LF UK 2007 Morfologie Gram Morfologie Wirtz-Conklin Růst Fortnerův agar Clostridium tetani Původce tetanu Gram + sporulující
Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví
Specifická imunitní odpověd Veřejné zdravotnictví MHC molekuly glykoproteiny exprimovány na všech jaderných buňkách (MHC I) nebo jenom na antigen prezentujících buňkách (MHC II) u lidí označovány jako
Játra a imunitní systém
Ústav klinické imunologie a alergologie LF MU, RECETOX, PřF Masarykovy univerzity, FN u sv. Anny v Brně, Pekařská 53, 656 91 Brno Játra a imunitní systém Vojtěch Thon vojtech.thon@fnusa.cz Výběr 5. Fórum
III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT
GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda
Komplementový systém a nespecifická imunita. Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK
Komplementový systém a nespecifická imunita Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK IMUNITA = OBRANA 1. Rozpoznání vlastní a cizí 2. Specifičnost imunitní odpovědi 3. Paměť zachování specifických
Patogenita Toxiny L5/2015 (19. 3. 2015)
Patogenita Toxiny L5/2015 (19. 3. 2015) Termíny Infekce Růst parazitického organizmu v těle hostitele Patogenita Obecná schopnost bakterie vyvolat infekční onemocnění Virulence Stupeň patogenity (kvantitativní
ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE
ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE Základní funkce imunitního systému Chrání integritu organizmu proti škodlivinám zevního a vnitřního původu: chrání organizmus proti patogenním mikroorganizmům a jejich
Zánět Prezentace z patologické anatomie, Ošetřovatelství, 2.ročník
Zánět Prezentace z patologické anatomie, Ošetřovatelství, 2.ročník Jan Hrudka, Ústav patolgie FNKV a 3.LF UK v Praze jan.hrudka@fnkv.cz Co je zánět? Reakce cévnaté tkáně na poškození. Příčiny poškození:
Úvod do mikrobiologie
Úvod do mikrobiologie 1. Lidské infekční patogeny Subcelulární Prokaryotické o. Eukaryotické o. Živočichové Priony Chlamydie Houby Červi Viry Rickettsie Protozoa Členovci Mykoplasmata Klasické bakterie
Autoři: Jan Sítař a Dominik Mališ Školitel: MVDr. Jana Petrášová, Ph.D. IVA 2014 FVL/1200/004 Modelové patomechanizmy v interaktivním powerpointu
Patofyziologické mechanismy šoku Autoři: Jan Sítař a Dominik Mališ Školitel: MVDr. Jana Petrášová, Ph.D. IVA 2014 FVL/1200/004 Modelové patomechanizmy v interaktivním powerpointu Šok Klinický syndrom projevující
Morfologie bakteriálních infekcí GIT. Jan Stříteský Ústav patologie 1. lékařská fakulta Karlovy Univerzity Praha 2012
Morfologie bakteriálních infekcí GIT Jan Stříteský Ústav patologie 1. lékařská fakulta Karlovy Univerzity Praha 2012 1 NÁLEZY NESPECIFICKÉ A SPECIFICKÉ Nálezy etiologicky nepříznačné a příznačné Zánět
CZ.1.07/1.5.00/34.0527
Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
BAKTERIÁLNÍ INFEKCE UPOZORNĚNÍ PRO STUDENTY. Mechanismus poškození tkání při bakteriální infekci ŠÍŘENÍ BAKTERIÁLNÍ INFEKCE
UPOZORNĚNÍ PRO STUDENTY Abychom vyhověli žádostem z řad studentů,, předklp edkládáme textovou část prezentací vybraných přednp ednášek z patologie pro usnadnění orientace v přednášené látce. Nejedná se
AKUTNÍ INFEKCE A PREPARÁTY JOALIS
www.kr-stredocesky.cz AKUTNÍ INFEKCE A PREPARÁTY JOALIS Mgr. Marie Vilánková www.andelskeorgonity.cz Akutní versus chronické onemocnění Akutní trvá kratší dobu Chronické trvají delší období nebo se periodicky
PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU
PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových
Nespecifické složky buněčné imunity. M.Průcha
Nespecifické složky buněčné imunity M.Průcha Nespecifická imunita Vzájemná provázanost nespecifické přirozené a adaptivní specifické imunity Lymfatické orgány a tkáně Imunokompetentní buňky Nespecifická
prokaryotní Znaky prokaryoty
prokaryotní buňka Znaky prokaryoty Základní stavební jednotka bakterií a sinic Mikroskopická velikost viditelné pouze v optickém mikroskopu Buňka neobsahuje organely Obsahuje pouze 1 biomembránu cytoplazmatickou
Imunologie. Věda zabývající se zkoumáním imunitního systému.
Základy imunologie Imunologie Věda zabývající se zkoumáním imunitního systému. Funkce imunitního systému: obranyschopnost rozpoznání vnějších škodlivin a ochrana organismu proti patogenním mikroorganismům
Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví
Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět Veřejné zdravotnictví Doporučená literatura Jílek : Základy imunologie, Anyway s.r.o., 2002 Stites : Základní a klinická imunologie,
ZÁNĚT osnova. ZÁNĚT: definice; vymezení pojmu. DRUHY ZÁNĚTU: podle průběhu
ZÁNĚT osnova Výukové materiály: http://www.zoologie.upol.cz/osoby/fellnerova.htm Obecná charakteristika zánětu Klasifikace zánětu podle průběhu podle příčiny podle patologicko-anatomického obrazu Odpověď
Obsah. IMUNOLOGIE... 57 1 Imunitní systém... 57 Anatomický a fyziologický základ imunitní odezvy... 57
Obsah Předmluva... 13 Nejdůležitější pojmy používané v textu publikace... 14 MIKROBIOLOGIE... 23 Mikroorganismy a lidský organismus... 24 Třídy patogenních mikroorganismů... 25 A. Viry... 25 B. Bakterie...
Imunitní systém člověka. Historie oboru Terminologie Členění IS
Imunitní systém člověka Historie oboru Terminologie Členění IS Principy fungování imunitního systému Orchestrace, tj. kooperace buněk imunitního systému (IS) Tolerance Redundance, tj. nadbytečnost, nahraditelnost
Kapitola III. Poruchy mechanizmů imunity. buňka imunitního systému a infekce
Kapitola III Poruchy mechanizmů imunity buňka imunitního systému a infekce Imunitní systém Zásadně nutný pro přežití Nezastupitelná úloha v obraně proti infekcím Poruchy imunitního systému při rozvoji
Významné patogenní. KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek
Významné patogenní bakterie III KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek C. difficile G+ tyčinky 0,6 x 4-6 µm. Spory jsou termorezistentní. Stolice dětí 40 %, stolice dospělých 3-5 %. Kvasí sacharidy. 2 termolabilní
OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM
Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_04_BI2 OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM Základní znaky: není vrozená specificky rozpoznává cizorodé látky ( antigeny) vyznačuje se
SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Prezentace navazuje na základnz kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve Rozšiřuje témata: Proteiny přehled pro fyziologii
CZ.1.07/1.5.00/
Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
Variabilita takto vytvořených molekul se odhaduje na , což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě GENETICKÝ ZÁKLAD TĚŽKÉHO ŘETĚZCE
PROTILÁTKY Specifické rozpoznání v imunitním systému zprostředkují speciální proteinové molekuly jediné, které nejsou vytvářeny podle genetické matrice, ale nahodilým přeskupováním genových segmentů GENETICKÝ
bílé krvinky = leukocyty leukopenie leukocytóza - leukopoéza Rozdělení bílých krvinek granulocyty neutrofilní eozinofilní bazofilní agranulocyty
bílé krvinky = leukocyty o bezbarvé buňky o mají jádro tvar nepravidelný, proměnlivý výskyt krev, tkáňový mok, míza význam fagocytóza - většina, tvorba protilátek některé ( lymfocyty) délka života různá:
VY_32_INOVACE_07_B_17.notebook. July 08, 2013. Bakterie
Bakterie 1 Škola Autor Název SOŠ a SOU Milevsko Mgr. Jaroslava Neumannová VY_32_INOVACE_07_B_17_ZDR Téma Bakterie Datum tvorby 14.4.2013 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0557III/2 Inovace a zkvalitněnívýuky
nejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě
PROTILÁTKY Specifické rozpoznání v imunitním systému zprostředkují speciální proteinové molekuly jediné, které nejsou vytvářeny podle genetické matrice, ale nahodilým přeskupováním genových segmentů Variabilita
INFEKČNÍCH CHOROB PŘEDMĚT KLINICKÁ IMUNOLOGIE VÝUKA PŘEDMĚTU DOPORUČENÉ STUDIJNÍ PRAMENY
VÝUKA PŘEDMĚTU PŘEDMĚT KLINICKÁ IMUNOLOGIE Jednosemestrový povinně volitelný předmět zakončený zkouškou Vyučující Prof. MVDr.Miroslav Toman, CSc. MVDr. Martin Faldyna, PhD. Přednášky zaměřené na rozšíření
rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv
Představují tzv. extracelulárn rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv ství vody v tělet (voda tvoří 65-75% váhy v těla; t z toho 2/3 vody jsou vázanv zané intracelulárn rně) Lymfa (míza) Tkáňový
Endotoxiny u krav Podceňova né riziko?
Endotoxiny u krav Podceňova né riziko? Simone Schaumberger Produktový manažer pro mykotoxiny Nicole Reisinger Projektový vedoucí pro endotoxiny Endotoxiny u krav Podceňova 2 Science & Solutions červen
Proč nemáme vakcínu proti HIV-1?
UAB THE UNIVERSITY OF ALABAMA AT BIRMINGHAM UAB Proč nemáme vakcínu proti HIV-1? Jiří Městecký Department of Microbiology University of Alabama at Birmingham USA Pandemie HIV/AIDS 1983 2004 2010 2020 Popsání
Chirurgická infekce. Chirurgická propedeutika III. ročník
Chirurgická infekce Chirurgická propedeutika III. ročník Definice Infekce, které bez chirurgické léčby mají sníženou naději na úspěšné vyléčení. Probíhají obvykle v ohraničených prostorech nebo ve tkáních
VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE
TRANSPLANTAČNÍ IMUNITA Transplantace je přenos buněk, tkáně nebo orgánu z jedné části těla na jinou nebo z jednoho jedince na jiného. Transplantační reakce je dána genetickými rozdíly mezi dárcem a příjemcem.
Lékařská orální mikrobiologie I VLLM0421p
Lékařská orální mikrobiologie I VLLM0421p Týden 8: Patogeneze infekce Ondřej Zahradníček zahradnicek@fnusa.cz Definice patogeneze Patogeneze: vysvětluje vznik a vývoj chorobných příznaků Co patří do patogeneze
Tělesná teplota Horečka
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D Prof. MUDr. PhDr. Jana Mačáková, CSc. Katedra zoologie PřF UP Olomouc Tělesná teplota Horečka Normální teplota do 37 o C (Φ ve věku od 18 do 40 let 36,8 o C ± 0,4 o C) Nejnižší
HOUBY A PLÍSNĚ. Mgr. Marie Vilánková. ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena
HOUBY A PLÍSNĚ Mgr. Marie Vilánková 1 Houby a plísně Nejrozšířenější ţivotní forma zvláštní říše (1,5 mil druhů) nedílná součást ekosystému Úkol přeměna organické a anorganické hmoty, rozklad buněčné hmoty
MUDr Zdeněk Pospíšil
MUDr Zdeněk Pospíšil Imunita Charakteristika-soubor buněk,molekul a humorálních faktorů majících schopnost rozlišit cizorodé látky a odstranit je /rozeznává vlastní od cizích/ Zajišťuje-homeostazu,obranyschopnost
Autoři: Jan Sítař a Dominik Mališ Školitel: MVDr. Jana Petrášová, Ph.D IVA 2014FVL/1200/004 Modelové patomechanizmy v interaktivním powerpointu
Patofyziologie stresu Autoři: Jan Sítař a Dominik Mališ Školitel: MVDr. Jana Petrášová, Ph.D IVA 2014FVL/1200/004 Modelové patomechanizmy v interaktivním powerpointu Stres - pojmy Stres zátěž organismu
Lékařská mikrobiologie II
Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (https://www.lf2.cuni.cz) LF2 > Lékařská mikrobiologie II Lékařská mikrobiologie II Napsal uživatel Marie Havlová dne 8. Březen 2013-0:00. Sylabus praktických
KOMPLEMENT ALTERNATIVNÍ CESTA AKTIVACE KLASICKÁ CESTA AKTIVACE (LEKTINOVÁ CESTA) (humorálních, protilátkových):
KOMPLEMENT Soustava ALTERNATIVNÍ CESTA AKTIVACE (humorálních, protilátkových): KLASICKÁ CESTA AKTIVACE (LEKTINOVÁ CESTA) ZÁKLADNÍ SLOŽKY SÉROVÉ C1 (q, r, s) C2 C3 C4 Faktor B Faktor D MBL C5 C6 C7 C8 C9
INFEKČNÍ LOŽISKA A MIKROBIÁLNÍ TOXINY
http://i.lidovky.cz INFEKČNÍ LOŽISKA A MIKROBIÁLNÍ TOXINY Mgr. Marie Vilánková http://fvl.vfu.cz 1 Infekční ložiska a mikrobiální toxiny Detoxikace trochu umělé rozdělení toxinů na druhy prolínají se a
- na rozhraní mezi živou a neživou přírodou- živé jsou tehdy, když napadnou živou buňku a parazitují v ní nitrobuněční parazité
Otázka: Charakteristické vlastnosti prvojaderných organismů Předmět: Biologie Přidal(a): Lenka Dolejšová Nebuněčné organismy, bakterie, sinice, význam Systém: Nadříše- Prokaryota Podříše - Nebuněční- viry
OBRANA PROTI BAKTERIÍM 1. ÚVOD
Uební texty 3. LF UK OBRANA PROTI BAKTERIÍM pehled základních údaj Zdroje a doporuená literatura: Hoejší V., Bartková J.: Základy imunologie, 2. vydání, Triton 2002, str.158 Roitt I., Brostoff J., Male
Výskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc = ajor istocompatibility omplex Skupina genů na 6. chromozomu (u člověka) Kódují membránové glykoproteiny, tzv. MHC molekuly, MHC molekuly
GLOMERULONEFRITIDY A GLOMERULOPATIE PATOGENETICKÉ MECHANISMY
GLOMERULONEFRITIDY A GLOMERULOPATIE PATOGENETICKÉ MECHANISMY Doc. MUDr. Květoslava Dostálová, CSc. Ústav patologické fyziologie LF UP Název projektu: Tvorba a ověření e-learningového prostředí pro integraci
ANÉMIE CHRONICKÝCH CHOROB
ANÉMIE CHRONICKÝCH CHOROB (ACD anemia of chronic disease) seminář Martin Vokurka 2007 neoficiální verze pro studenty 2007 1 Proč se jí zabýváme? VELMI ČASTÁ!!! U hospitalizovaných pacientů je po sideropenii
ANTIBIOTIKA. Mgr. Marie Vilánková. Joalis s.r.o. Všechna práva vyhrazena
ANTIBIOTIKA Mgr. Marie Vilánková 1 Antibiotika - látky působící na mikroorganismy Antibiotika = původně získávána biologickou cestou (produkována plísněmi nebo bakteriemi) Chemoterapeutika = chemický původ,
M KR K O R BI B OLO L GA
SEPSE Z POHLEDU MIKROBIOLOGA Milan Kolář Ústav mikrobiologie LF UP a FNOL Sepse patří k nejzávažnějším infekčním onemocněním a nadále představuje velký terapeutický problém. Sepsi lze definovat jako systémovou
Přehled regresivních změn
Přehled regresivních změn Regresivní změny Nekrózy Gangrény Apoptóza Atrofie Dystrofie Progresivní změny Hyperplasie Hypertrofie Regenerace Metaplasie Metalaxie Dysplasie Neoplasie Regresivní změny Nekrózy
TEST:Mikrobiologiepodz2cz Varianta:originál Tisknuto:02/01/2017
TEST:Mikrobiologiepodz2cz Varianta:originál Tisknuto:02/01/2017 1. #Bacillus cereus se s oblibou pomnožuje v 1) 97% 0.10 10 * - tenkém střevu člověka 2) 89% 0.40 0 * + ve vařených těstovinách 3) 97% 0.13
Imunitní systém. selhání normálních obranných reakcí organismu IMUNODEFICITNÍ ONEM. imunitně zprostředkované poškození tkání
Imunitní onemocnění Imunitní systém fce imunitního systému: rozpoznání vnějších škodlivin a obrana proti nim rozpoznání vnitřních škodlivin (vč. vadných bb. např. nádorových) a jejich odstranění rozpoznání
Souvislost výživy s obranyschopností organismu. Lenka Konečná
Souvislost výživy s obranyschopností organismu Lenka Konečná Bakalářská práce 2013 ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá souvislostí výživy s obranyschopností organismu. Popisuje funkci imunitního systému
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
Stafylokoky v současné době patří mezi důležité bakteriální patogeny. Např. u nozokomiálních infekcí krevního řečiště jsou spolu s enterokoky
Grampozitivní bakterie Rod Staphylococcus Stafylokoky v současné době patří mezi důležité bakteriální patogeny. Např. u nozokomiálních infekcí krevního řečiště jsou spolu s enterokoky etiologickým agens
Základní vyšetření likvoru
Základní vyšetření likvoru 1. určení míry permeability hematolikvorové bariery stanovení koncentrace celkové bílkoviny v likvoru 2. určení energetických poměrů v likvorovém kompartmentu stanovení koncentrací
STAFYLOKOKOVÉ ENTEROTOXINY. Zdravotní nezávadnost potravin. Veronika Talianová, FPBT, kruh: 346 Angelina Anufrieva, FPBT, kruh: 336
STAFYLOKOKOVÉ ENTEROTOXINY Zdravotní nezávadnost potravin Veronika Talianová, FPBT, kruh: 346 Angelina Anufrieva, FPBT, kruh: 336 OBSAH: Základní charakteristika Staphylococcus aureus Stafylokokové enterotoxiny
Krev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen 2010 12:07
Krev je součástí vnitřního prostředí organizmu, je hlavní mimobuněčnou tekutinou. Zajišťuje životní pochody v buňkách, účastní se pochodů, jež vytvářejí a udržují stálé vnitřní prostředí v organizmu, přímo
STREPTOKOKOVÉ NÁKAZY. MUDr. František BEŇA
STREPTOKOKOVÉ NÁKAZY MUDr. František BEŇA CHARAKTERISTIKA Gram pozitivní koky " řetízcích" Rozdělení podle polysacharidové substance do skupin (A-V) Významné pro člověka kmeny sk. A,B,C a G Sk. A zahrnuje
Úvod do preklinické medicíny PATOFYZIOLOGIE. Kateryna Nohejlová a kol.
Úvod do preklinické medicíny PATOFYZIOLOGIE Kateryna Nohejlová a kol. Praha Univerzita Karlova v Praze 3. lékařská fakulta 2013 Úvod do preklinické medicíny: Patofyziologie Vedoucí autorského kolektivu
IMUNOLOGIE: VELKÝ OBOR OD MOLEKUL K PACIENTŮM CCA 20 NOBELOVÝCH CEN
IMUNOLOGIE: VELKÝ OBOR OD MOLEKUL K PACIENTŮM CCA 20 NOBELOVÝCH CEN ZÁKLADNÍ ÚKOLY IMUNITNÍHO SYSTÉMU: - OBRANA PROTI PATOGENŮM - ODSTRAŇOVÁNÍ ABNOMÁLNÍCH BUNĚK (NÁDOROVÝCH, POŠKOZENÝCH ) BUŇKY IMUNITNÍHO
Interpretace výsledků bakteriologických vyšetření
Interpretace výsledků bakteriologických vyšetření Veškeré nálezy vyšetření je nutno hodnotit vzhledem k diagnóze, věku, zánětlivým parametrům, klinickému stavu pacienta, ev. k dalším důležitým anamnestickým
Atestační otázky z oboru alergologie a klinická imunologie
Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze ( https://www.lf2.cuni.cz) Atestační otázky z oboru alergologie a klinická imunologie Okruh základy imunologie 1. Buňky, tkáně a orgány imunitního
CZ.1.07/1.5.00/
Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
Enterotoxiny Staphylococcus aureus. Jana Kotschwarová Andrea Koťová
Enterotoxiny Staphylococcus aureus Jana Kotschwarová Andrea Koťová Obsah Charakteristika Staphylococcus aureus Vlastnosti Faktory virulence Enterotoxiny Patogeneze Výskyt Metody stanovení Prevence výskytu
Perorální bakteriální. u alergických pacientů. Jaroslav Bystroň Ingrid Richterová
Perorální bakteriální imunomodulátory u alergických pacientů Jaroslav Bystroň Ingrid Richterová Imunitní systém Fyziologické obranné bariéry Nemají imunologickou povahu První etáží imunitní reakce jsou:
Fatální forma influenzy drůbeţe v chovu krůt
Fatální forma influenzy drůbeţe v chovu krůt Doc. MVDr. Petr Lány, Ph.D. Mgr. Kateřina Rosenbergová Ústav infekčních chorob a epizootologie MVDr. Miša Škorič, Ph.D. Ústav patologické morfologie Fakulta
Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková
Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Míza Lymfa Krevní kapiláry jsou prostupné pro určité množství bílkovin
Patogeneze infekcí herpetickými viry u imunodeficientních pacientů. K.Roubalová, NRL pro herpetické viry, SZÚ, Praha
Patogeneze infekcí herpetickými viry u imunodeficientních pacientů K.Roubalová, NRL pro herpetické viry, SZÚ, Praha Herpetické viry u imunokompetentních hostitelů Rovnovážný stav mezi virem a hostitelem
Václav Hořejší Ústav molekulární genetiky AV ČR. IMUNITNÍ SYSTÉM vs. NÁDORY
Václav Hořejší Ústav molekulární genetiky AV ČR IMUNITNÍ SYSTÉM vs. NÁDORY PROTINÁDOROVÁ IMUNITA - HISTORIE 1891 W. Coley - otec imunoterapie 1957 F.M. Burnet hypotéza imunitního dozoru 1976 A.W. Bruce