VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ STRATEGICKÝCH A DÍLČÍCH CÍLŮ STRATEGIE BEZPEČNOSTI SILNIČNÍHO PROVOZU ZLÍNSKÉHO KRAJE

Transkript

1 VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ STRATEGICKÝCH A DÍLČÍCH CÍLŮ STRATEGIE BEZPEČNOSTI SILNIČNÍHO PROVOZU ZLÍNSKÉHO KRAJE za rok

2 OBSAH 1 PLNĚNÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ STRATEGICKÉ CÍLE POZEMNÍ KOMUNIKACE CELKEM DÁLNICE SILNICE I. TŘÍDY (VČETNĚ RYCHLOSTNÍCH KOMUNIKACÍ) SILNICE II. A III. TŘÍDY MÍSTNÍ KOMUNIKACE PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ DÍLČÍ CÍLE POZEMNÍ KOMUNIKACE CELKEM SILNICE I. TŘÍDY (VČETNĚ RYCHLOSTNÍCH KOMUNIKACÍ) SILNICE II. A III. TŘÍDY MÍSTNÍ KOMUNIKACE OKOLNOSTI A PŘÍČINY DOPRAVNÍCH NEHOD VE ZLÍNSKÉM KRAJI NEHODY S VÁŽNÝMI NÁSLEDKY: VÁŽNÉ NÁSLEDKY NEHOD (U + TZ) DLE LOKALIZACE ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ

3 PLNĚNÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI 1 PLNĚNÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ 1.1 STRATEGICKÉ CÍLE Strategie bezpečnosti silničního provozu Zlínského kraje na období by měla svým podílem přispět k naplnění strategických cílů NSBSP: Snížit do roku 2020 závažné následky, tj. počet usmrcených v silničním provozu, na úroveň průměru evropských zemí a současně i snížit o 40 % počet zraněných osob. Samotné snížení počtu usmrcených na celoevropský průměr je nepochybně velmi ambiciózní. Je však nezbytným krokem k zastavení stále se propadající pozice České republiky a zastavení dosavadního vývoje směřujícího nás mezi nejnebezpečnější země Evropy. Přitom evropské orgány vytýčily svůj cíl redukovat počet usmrcených do roku 2020 na polovinu a vyslovily i předpoklad snížení počtu zraněných o 40. Ve svém důsledku to znamená pro Českou republiku redukci počtu usmrcených o cca 60 % oproti roku 2009, tj. na cca 330 osob. Pro Zlínský kraj z toho vyplývají adekvátní strategické cíle: snížit počet usmrcených oproti roku 2009 ze 43 osob na 17 osob v roce 2020, snížit počet zraněných oproti roku 2009 z 229 osob na 137 osob v roce Je to náročný úkol, který znamená každoročně v průměru snížit: počet usmrcených o 5,5 % počet zraněných o 3,6 %. Není však nereálný, poněvadž ve Zlínském kraji došlo v období k průměrnému meziročnímu poklesu počtu usmrcených o 8,7 %. 3

4 PLNĚNÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI POŘADÍ KRAJŮ DLE ZÁVAŽNOSTI NEHOD V ROCE 2013 kraj závažnost/ km silnic závažnost/ rozloha závažnost/ obyvatel závažnost/ počet os. automobilů závažnost/ mld. vozokm pořadí celkem Karlovarský Liberecký Plzeňský Královéhradecký Moravskoslezský Jihomoravský Ústecký Olomoucký Pardubický Vysočina Jihočeský Středočeský Zlínský Pro základní porovnání úrovně ovosti jednotlivých krajů, dosažené v roce 2013, bylo použito kombinace ů vztahujících počet usmrcených na jejich základní demograficko-hospodářské údaje, které zohledňují jejich specifické odlišnosti, a to na: - 1 mil. obyvatel, km silnic, - 1 mil. osobních vozidel, km 2 území, - 1 mld. vozokm. KOMENTÁŘ Krajské porovnání bylo zavedeno do systému hodnocení jako nový prvek, který dává dobrý obraz o dosažené úrovni bezpečnosti silničního provozu (tj. jak bezpečný je provoz na silnicích kraje) v porovnání s vývojem dopravní ovosti v České republice roce

5 PLNĚNÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI Ve Vyhodnocení NSBSP 2020 za rok 2013 se do určité míry potvrzuje předchozí zjištění o rozdílné úrovni ovosti v jednotlivých krajích posuzované z hlediska vývoje počtu usmrcených a zraněných osob. Aby tato porovnání však byla skutečně objektivní, je třeba je porovnávat i s nepřímými i ovosti. Jejich zjišťování je obzvláště důležité na úrovni krajů, kde četnost výskytu závažných následků, zejména smrtelných, je nízká. Tato porovnání by měla být užitečnou pomůckou a názornou výzvou pro všechny subjekty počínaje vedením kraje až po nevládní a neziskové organizace v příslušných krajích. Zlínský kraj patří, v porovnání s ostatními kraji, mezi nejméně bezpečné: rok pozice rok pozice. V roce 2013 nebyly splněny na silniční síti Zlínského kraje ve srovnání s rokem 2012 a předpokladem pro rok 2013 následující e: Smrtelné následky dopravních byly celkem vyšší o 4 osoby (13 %) oproti roku 2012, o 4 osoby (13 %) oproti předpokladu v roce Těžké následky dopravních byly celkem vyšší o 15 osob (7,8 %) oproti roku 2012, o 16 osob (8,4 %) oproti předpokladu v roce Od letošního hodnocení plnění roku 2013 byl navíc zaveden, kromě počtu usmrcených a zraněných osob, nový závažných následků (v tabulkách - ). Je vypočten jako součet počtu zraněných osob a čtyřnásobku počtu usmrcených osob. Násobitel 4 byl získán zaokrouhlením průměru poměrů počtu zraněných a usmrcených osob v období Tento dává názornější možnost posouzení celkového trendu směrování k trvalé eliminaci závažných následků - vizi 0. Má svůj význam zejména u plnění dílčích cílů, kde počty usmrcených jsou nízké a nevypovídají tak dostatečně výstižně o dosažených změnách. 5

6 PLNĚNÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI 1.2 POZEMNÍ KOMUNIKACE CELKEM Graf 1: Vývoj počtu usmrcených a zraněných (do roku 2013) a prognózovaný (do roku 2020) Zlínský kraj Tab. 1: Plnění strategických cílů - silniční síť ČR celkem Tab. 2: Plnění strategických cílů - silniční síť Zlínského kraje celkem 1 Je vypočten jako součet počtu zraněných osob a čtyřnásobku počtu usmrcených osob. Násobitel 4 byl získán zaokrouhlením průměru poměrů počtu zraněných a usmrcených osob v období

7 PLNĚNÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI 1.3 DÁLNICE Dálnice v ČR přenášejí 16,4 % z celkového dopravního výkonu. V roce 2012 na nich připadlo 2,6 usmrcených osob na 1 mld. ujetých vozokm a 7,6 zraněných osob na 1 mld. ujetých vozokm Tab. 3: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných v letech na dálnicích v ČR Ve Zlínském kraji je poměrně zanedbatelná délka dálniční sítě - k činila pouze 16,6 km (ŘSD, Správa Zlín) Tab. 4: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných v letech na dálnicích Zlínského kraje 1.4 SILNICE I. TŘÍDY (VČETNĚ RYCHLOSTNÍCH KOMUNIKACÍ) Silnice I. třídy v ČR (vč. rychlostních komunikací) přenášejí 41,4 % z celkového dopravního výkonu. V roce 2012 na nich připadlo 14,2 usmrcených osob na 1 mld. ujetých vozokm a 35,6 zraněných osob na 1 mld. ujetých vozokm Tab. 5: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných v letech na silnicích I. třídy (vč. rychlostních komunikací) v ČR Ve Zlínském kraji silnice I. třídy, včetně rychlostních, mají k délku 358,5 km (ŘSD, Správa Zlín). 7

8 PLNĚNÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI Tab. 6: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných v letech na silnicích I. třídy (vč. rychlostních komunikací) ve Zlínském kraji 1.5 SILNICE II. A III. TŘÍDY Základní údaje o vývoji počtu usmrcených a zraněných na silnicích II. a III. tříd v celé České republice dokumentuje následující tabulka. Tyto komunikace přenášejí 42,2 % z celkového dopravního výkonu Tab. 7: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných v letech na silnicích II. a III. třídy v ČR Ve Zlínském kraji silnice II. a III. třídy mají k délku 1 767,5 km (ve správě ŘS ZK) Tab. 8: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných v letech na silnicích II. a III. třídy ve Zlínském kraji 8

9 PLNĚNÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI 1.6 MÍSTNÍ KOMUNIKACE Síť místních komunikací v ČR je o téměř 20 tis. km delší než síť extravilánových komunikací. Jejich dopravní zatížení motorovou dopravou je podstatně nižší, ale k jejímu přesnějšímu stanovení nejsou dostupné podklady. Hrají však klíčovou roli pro dopravu místního významu, která je tvořena významným podílem nemotorové dopravy. Místní komunikace jsou v odpovědnosti obcí s rozšířenou působností a obcí a vzhledem k nedostupnosti podrobnějších údajů charakterizujících jejich stavební uspořádání a provozní podmínky jsou posuzovány v celkovém souhrnu jako jedna kategorie Tab. 9: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných v letech na místních komunikacích v ČR Tab. 10: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných v letech na místních komunikacích ve Zlínském kraji 9

10 PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI 2 PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ 2.1 DÍLČÍ CÍLE Dílčí cíle korespondují s dílčími cíli uvedenými a vyhodnocenými v NSBSP Porovnání úrovně ovosti Zlínského kraje v definovaných problémových oblastech s celostátním průměrem, je poměrně jednoznačným em situace v ovosti ve Zlínském kraji a je objektivním obrazem jeho postavení. Je současně i vodítkem pro podrobnější posouzení podmínek a okolností, proč se v dané oblasti tato situace lepší nebo horší. Tím se stává podnětem pro hledání možností, jak je možné tyto podmínky a okolnosti dopravních ovlivnit. Jsou zaměřeny na nejvíce kritické skupiny účastníků silničního provozu a nejnebezpečnější rizikové faktory chování a zahrnují: děti, chodce, cyklisty, motocyklisty, mladé a nové řidiče, stárnoucí populaci, alkohol a jiné návykové látky při řízení, nepřiměřenou rychlost, agresivní způsob jízdy. Pro naplnění strategických cílů je třeba vytýčit i dílčí cíle, jejichž stanovení je dáno převedením celkového snížení dopravních a jejich následků na jednotlivé specifické problémové oblasti. Tím je umožněn cíleně orientovaný přístup a výběr efektivních opatření zaměřený i na konkrétní problémy v těchto oblastech. Rovněž je možno mnohem výstižněji posoudit dílčí pokrok a citlivěji přizpůsobit použité nástroje, iniciovat jejich případnou změnu nebo i uplatnění nových prostředků. 10

11 PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - CELKEM prioritní oblast očekávaný počet usmrcených osob děti 1 3 očekávaný počet zraněných osob chodci 2 22 cyklisté 1 17 motocyklisté 2 15 mladí a noví řidiči 3 20 stárnoucí populace 1 5 alkohol a jiné návykové látky 2 17 nepřiměřená rychlost 3 26 agresivní způsob jízdy 2 12 celkem Tab. 11: Očekávané dílčí cíle ve Zlínském kraji v roce 2020 dílčí cíle usmrcení 2009 ČR - celkem 2013 skutečnost 2013 předpoklad 2009 Zlínský kraj - celkem 2013 skutečnost 2013 předpoklad děti chodci cyklisté motocyklisté mladí řidiči senioři alkohol rychlost agresivní jízda celkem Tab. 12: Porovnání plnění dílčích cílů ČR a Zlínský kraj - počet usmrcených (silnice a dálnice celkem) 11

12 PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - SILNICE I., II. + III. TŘÍDY dílčí cíle usmrcení 2009 ČR - I. tř skutečnost 2013 předpoklad 2009 Zlínský kraj - I. tř skutečnost 2013 předpoklad děti chodci cyklisté motocyklisté mladí řidiči senioři alkohol rychlost agresivní jízda celkem I. tř Tab. 13: Porovnání plnění dílčích cílů ČR a Zlínský kraj - počet usmrcených (silnice I. třídy) dílčí cíle usmrcení 2009 ČR - II. a III. tř skutečnost 2013 předpoklad Zlínský kraj - II. a III. tř skutečnost 2013 předpoklad děti chodci cyklisté motocyklisté mladí řidiči senioři alkohol rychlost agresivní jízda celk. II. + III. tř Tab. 14: Porovnání plnění dílčích cílů ČR a Zlínský kraj - počet usmrcených (silnice II. a III. třídy) 12

13 PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - MK dílčí cíle usmrcení 2009 ČR - MK 2013 skutečnost 2013 předpoklad 2009 Zlínský kraj - MK 2013 skutečnost 2013 předpoklad děti chodci cyklisté motocyklisté mladí řidiči senioři alkohol rychlost agresivní jízda celkem MK Tab. 15: Porovnání plnění dílčích cílů ČR a Zlínský kraj - počet usmrcených (místní komunikace) Ve Zlínském kraji bylo na silnicích ve správě kraje (II. a III. třídy) dosaženo významného snížení pouze u : motocyklistů, seniorů a ovlivněných alkoholem. U ostatních skupin nebylo dosaženo žádoucího snížení, buď v počtu usmrcených, nebo zraněných. U s účasti dětí zůstal stejný stav jako v roce U s účasti chodců došlo k nárůstu počtu usmrcených až na dvojnásobek a pouze nepatrnému snížení počtu zraněných. U s účasti cyklistů došlo ke snížení o 1 smrtelný úraz, 13

14 PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI- MK ale narostl počet zraněných, který je výrazně vyšší než očekávaný předpoklad. U způsobených mladými řidiči se sice snížil počet usmrcených, ale zvýšil se počet těžkých zranění. U zapříčiněných nepřiměřenou rychlostí a agresivní jízdou došlo sice ke snížení počtu zraněných osob, ale také k nárůstu usmrcených osob. 14

15 PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI CELKEM 2.2 POZEMNÍ KOMUNIKACE CELKEM Děti Tab. 16: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných dětí v letech v ČR Především je třeba zdůraznit, že u počtu usmrcených dětí se jedná o problém malých čísel (celostátně a tím více pak i ve Zlínském kraji). U počtu usmrcených došlo v roce 2013 k mimořádnému snížení. Počet dětí, které zemřely na silnicích, je nejnižší v dlouhodobém kontextu. Počet zraněných dětí dosáhl prakticky předpokládané výše. Je zde však odlišnost od celkového vývoje v ČR, kdy počet zraněných osob v roce 2013 poklesl o 21,3 % oproti roku 2009, zatímco počet zraněných dětí pouze o 14,7 %. Toto se projevilo i v celkovém hodnocení e dětí, který poklesl oproti roku 2009 o 21,1 %, zatímco celostátně poklesl o 25,5 %. Podíl usmrcených dětí na celkovém počtu usmrcených osob činil v roce ,7 % a v roce 2013 jen velmi mírně poklesl na 1,4 %. Souhrnně lze konstatovat, že vývoj vážných následků dětí byl sice příznivý, zejména u smrtelných následků, ale je třeba jej přijímat s velkou obezřetností. 15

16 PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - CELKEM rok Tab. 17: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných dětí v letech ve Zlínském kraji Vývoj počtu usmrcených dětí do 15 let je příznivý. V roce 2013 nebylo žádné dítě, ale došlo k nárůstu zraněných dětí o více než 100 % oproti roku Chodci předpoklad Předpoklad Tab. 18: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných chodců v letech v ČR U počtu usmrcených chodců došlo v roce 2013 ke snížení, avšak nižšímu než očekávanému - skutečnost byla oproti předpokladu vyšší o 11 obětí. Oproti roku 2009 poklesl počet usmrcených chodců o pouhých 14,6 % oproti celkovému celostátnímu poklesu o 29,9 %. Počet zraněných chodců rovněž nedosáhl předpokládané výše a byl vyšší o 16 osob. Oproti roku 2009 poklesl počet zraněných chodců o pouhých 12,2 %, celostátní pokles byl o 21,3 %. Toto se projevilo i v celkovém hodnocení e chodců, který poklesl oproti roku 2009 o 13,3 %, zatímco v případě všech o 25,5 %. 16

17 PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - CELKEM Zjištěné výrazné zpomalení vývoje oproti celostátnímu trendu se projevilo i na jejich podílu na celkovém počtu usmrcených osob, který činil v roce 2009 jen 18,9 % a v roce 2013 stoupl na 23,0 %. Souhrnně lze konstatovat, že vývoj vážných následků chodců je výrazně nepříznivější než celkový vývoj v ČR a chodci jsou jednou z mála cílových skupin, kde se nedaří dosáhnout potřebného snížení. rok Tab. 19: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných chodců v letech ve Zlínském kraji Vývoj usmrcených chodců je nepříznivý, a to jak v počtu usmrcených, tak i zraněných. V obou kategoriích nedošlo ke splnění předpokladu. Cyklisté Rok Usmrceno Tab. 20: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných cyklistů v letech v ČR Výsledky jsou obdobně nepříznivé jako u chodců. U počtu usmrcených cyklistů došlo v roce 2013 ke snížení oproti roku 2009 prakticky v souladu s vymezeným předpokladem. 17

18 PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - CELKEM Stejně jako v roce 2012 je však počet zraněných cyklistů alarmující. Nejenže nedosáhl předpokládaného poklesu a zůstal téměř nezměněn, ale byl oproti roku 2009 dokonce o 32 osob vyšší! Ve srovnání s rokem 2009 stoupl počet zraněných cyklistů o 7,4 %, což je naprostá odlišnost od celkového vývoje v ČR. Těžce zranění cyklisté jsou jedinou skupinou, kde je jejich počet v roce 2013 vyšší, než byl v roce 2009!!! Toto se projevilo i v celkovém hodnocení e cyklistů, který poklesl oproti roku 2009 o pouhá 3,3 %, zatímco celostátní pokles byl o 25,5 %. Zjištěné výrazné zpomalení oproti celostátnímu trendu se projevilo i na zvýšení jejich podílu na celkovém počtu usmrcených osob, který činil v roce ,7 % a v roce 2013 stoupl na 9,9 %. Souhrnně lze konstatovat, že vývoj vážných následků cyklistů je velmi výrazně nepříznivější než celkový vývoj v ČR. Stávají se nejohroženější skupinou účastníků silničního provozu a jsou spolu s chodci jednou z mála cílových skupin, kde se nedaří dosáhnout potřebného snížení. rok Tab. 21: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných cyklistů v letech ve Zlínském kraji U cyklistů zůstal celkový počet usmrcených na stejné hodnotě jako v roce 2011, ale došlo k navýšení počtu zraněných. Proti předpokladu je vyšší počet usmrcených i zraněných cyklistů. 18

19 PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - CELKEM Motocyklisté Tab. 22: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných motocyklistů v letech v ČR U počtu usmrcených motocyklistů došlo v roce 2013 k mimořádnému snížení oproti předchozímu roku a dokonce i k dosažení mírně nižšího počtu oproti předpokladu. Naopak počet zraněných motocyklistů mírně vzrostl oproti předchozímu roku, ale byl nižší než předpoklad. Výsledky roku 2013 jsou přesně opačné oproti roku Zde se opět ukazuje přínosnost celkového hodnocení e motocyklistů, který zjišťuje stejný pokles jako v celostátním měřítku, tedy příznivý vývoj. Podíl usmrcených motocyklistů na celkovém počtu usmrcených osob se v hodnoceném období prakticky nezměnil. Souhrnně lze konstatovat, že vývoj vážných následků motocyklistů se v roce 2013 zlepšil a dosáhl celostátního průměru. rok Tab. 23: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných motocyklistů v letech ve Zlínském kraji Na silnicích ve Zlínském kraji téměř došlo k naplnění všech cílů u dopravních motocyklistů. 19

20 PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJ - CELKEM U počtu usmrcených motocyklistů byl cíl překročen oproti předpokladu. Na silnicích Zlínského kraje v roce 2013 zemřel pouze jeden motocyklista. U zraněných cíl nebyl naplněn, ale počet zraněných je i vyšší, než v roce Mladí řidiči motorových vozidel (do 24 let, následky celkem) Tab. 24: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných při ách zaviněných mladými řidiči motorových vozidel v letech v ČR Počet usmrcených při ách zaviněných mladými řidiči motorových vozidel dosáhl výrazného poklesu nejen ve srovnání s předchozím rokem, ale i oproti vytýčenému předpokladu. Oproti roku 2009 poklesl počet usmrcených o 36,6 %, celostátně o 29,9 %. Pokles počtu zraněných obětí při ách byl rovněž příznivý (pokles o 37,8 %), čímž přesáhl celostátní průměr (pokles o 21,3 %). Toto se projevilo i v celkovém hodnocení e zaviněných mladými řidiči motorových vozidel, který poklesl oproti roku 2009 o 37,3 %, zatímco celostátně poklesl o 25,5 %. Podíl usmrcených při ách zaviněných mladými řidiči motorových vozidel na celkovém počtu usmrcených osob činil v roce ,4 % a v roce 2013 poklesl na 16,6 %. Souhrnně lze konstatovat, že vývoj vážných následků při ách zaviněných mladými řidiči motorových vozidel je výrazně příznivější ve srovnání s celkovým vývojem v ČR. 20

21 PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI rok Tab. 25: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných při ách zaviněných mladými řidiči motorových vozidel v letech ve Zlínském kraji U kategorie mladých řidičů bylo dosaženo snížení počtu v případě usmrcených osob. U zraněných cíle nebylo dosaženo. Stárnoucí populace (osoby nad 65 let věku) Tab. 26: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob nad 65 let věku v letech v ČR Počet usmrcených osob starších 65 let dosáhl v roce 2013 snížení, nejen ve srovnání s předchozím rokem, ale i oproti vytýčenému předpokladu. Oproti roku 2009 poklesl počet usmrcených o 18,6 %, nedosáhl však celostátního poklesu o 29,9 %. Počet zraněných dosáhl prakticky předpokládané výše. Oproti roku 2009 poklesl počet zraněných osob starších 65 let jen o 5,5 %. Toto se projevilo i v celkovém hodnocení e s účastí osob starších 65 let, který poklesl oproti roku 2009 o 12,4 %, zatímco celostátně poklesl o 25,5 %. Podíl usmrcených osob starších 65 let činil v roce ,4 % a v roce 2013 však již vzrostl na 20,2 %. Potvrzuje to očekávaný nárůst podílu starších osob při ách v souvislosti s celospolečenským problémem stárnoucí populace. 21

22 PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - CELKEM Souhrnně lze konstatovat, že vývoj vážných následků osob starších 65 let sice odpovídá nastaveným předpokladům NSBSP 2020, ale přesto je třeba jej intenzivněji řešit. rok Tab. 27: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob nad 65 let věku v letech ve Zlínském kraji V osobách nad 65 let věku bylo dosaženo cíle u obou kategorií - usmrcených i zraněných. Alkohol a jiné návykové látky při řízení Tab. 28: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných při ách s viníkem pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek v letech v ČR Počet usmrcených při způsobených řízením pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek byl v roce 2013 výrazně nižší než předpokládaná výše, i když narostl oproti předchozímu roku. Oproti roku 2009 poklesl jejich počet o 49,6 %, podstatně více než bylo dosaženo na celostátní úrovni. Počet zraněných poklesl významně nejen ve srovnání s předchozím rokem, ale i oproti vytýčenému předpokladu. Oproti roku 2009 poklesl o 32,7 %, celostátně o 21,3 %. 22

23 PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - CELKEM Toto se projevilo i v celkovém hodnocení e způsobených řízením pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek, který poklesl oproti roku 2009 o výrazných 42,3 %, zatímco celostátně poklesl o 25,5 %. Podíl usmrcených při ách způsobených řízením pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek na celkovém počtu usmrcených osob činil v roce ,8 % a v roce 2013 poklesl na 10,6 %. Souhrnně lze konstatovat, že vývoj vážných následků způsobených řízením pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek měl, stejně jako v roce 2012, velmi příznivý vývoj a dosáhl vyššího snížení oproti očekávanému předpokladu. Výrazné snížení následků v této skupině patří nesporně k úspěšnému naplňování NSBSP Tab. 29: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných při ách s viníkem pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek v letech ve Zlínském kraji V kategorii zaviněných jízdou pod vlivem alkoholu bylo cíle stanoveného pro rok 2013 dosaženo. Nepřiměřená rychlost Tab. 30: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob při ách zaviněných nepřiměřenou rychlostí v letech v ČR 23

24 PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - CELKEM Počet usmrcených při ách zaviněných nepřiměřenou rychlostí byl nižší než předpokládaná výše a byl rovněž výrazně příznivější než celostátní úroveň. Oproti roku 2009 poklesl počet usmrcených o 43,0 %. Totéž platí i pro počet zraněných obětí. Oproti roku 2009 poklesl počet zraněných o 30,7 %. Toto se projevilo i v celkovém hodnocení e zaviněných nepřiměřenou rychlostí, který poklesl oproti roku 2009 o výrazných 37,6 %, zatímco celostátně poklesl o 25,5 %. Projevilo se to i v podílu usmrcených při ách zaviněných nepřiměřenou rychlostí na celkovém počtu usmrcených osob, který činil v roce ,5 % a v roce 2013 poklesl na 36,2 %. Souhrnně lze konstatovat, že vývoj vážných následků při ách zaviněných nepřiměřenou rychlostí je velmi výrazně příznivější ve srovnání s celkovým vývojem v ČR. Měl stejně jako v roce 2012 velmi příznivý vývoj a dosáhl vyššího snížení oproti očekávanému předpokladu. Výrazné snížení následků v této skupině patří rovněž k velmi úspěšnému naplňování NSBSP Tab. 31: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných při ách zaviněných nepřiměřenou rychlostí v letech ve Zlínském kraji Nehody zaviněné nepřiměřenou rychlostí mají téměř stejný průběh od roku 2010 v počtu usmrcených. K nárůstu došlo v případě zraněných. 24

25 PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI ZK CELKEM Agresivní způsob jízdy (nesprávné předjíždění, nedání přednosti v jízdě, nesprávný způsob jízdy a jízda/vjetí jednosměrnou ulicí/silnicí) Tab. 32: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob při ách zaviněných agresivní jízdou v letech v ČR Počet usmrcených při ách způsobených agresivním způsobem jízdy dosáhl v roce 2013 očekávaného snížení oproti předchozímu roku i ve srovnání s vytýčeným předpokladem. Totéž se dosáhlo i u počtu zraněných. Mírnější nastavení předpokladů se ale projevilo v celkovém hodnocení e při ách způsobených agresivním způsobem jízdy, který poklesl oproti roku 2009 o pouhá 17,0 %, zatímco celostátně poklesl o 25,5 %. Zjištěné výrazné zpomalení oproti celostátnímu trendu se projevilo i na zvýšení jejich podílu na celkovém počtu usmrcených osob, který činil v roce ,8 % a v roce 2013 stoupl na 37,0 %. Souhrnně lze konstatovat, že vývoj vážných následků při ách způsobených agresivním způsobem jízdy je sice oproti nastaveným předpokladům příznivý, ale jejich podíl na počtu usmrcených osob se zvyšuje

26 PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI I. TŘ. + RK Tab. 33: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob při ách zaviněných agresivní jízdou v letech ve Zlínském kraji Počty usmrcených zaviněných agresivní jízdou jsou ve Zlínském kraji problémem. I když došlo ke splnění předpokladu, počet usmrcených i zraněných je vyšší než v předcházejících letech. 2.3 SILNICE I. TŘÍDY (VČETNĚ RYCHLOSTNÍCH KOMUNIKACÍ) Děti Tab. 34: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných dětí v letech na silnicích I. tříd, vč. rychlostních v ČR Počet usmrcených dětí byl výrazně nižší než původní předpoklad a došlo tak k zachování pozitivního vývoje snižujícího se počtu usmrcených dětí. Naopak v případě zraněných došlo k velmi znepokojivému nárůstu a výraznému překročení původního předpokladu. rok Tab. 35: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných dětí v letech na silnicích I. tříd, vč. rychlostních ve Zlínském kraji Cíle bylo dosaženo u usmrcených dětí, ale počet zraněných dětí byl o 1 osobu vyšší, než požadoval předpoklad pro rok

27 PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - I. TŘ. + RK Chodci Tab. 36: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných chodců v letech na silnicích I. tříd, vč. rychlostních v ČR Počet usmrcených i zraněných chodců odpovídá přepokládaným hodnotám. V případě počtu usmrcených došlo k poklesu a zachování příznivého trendu. Počet zraněných však představuje výrazné zvýšení a přiblížení k počtům v letech 2009 a rok Tab. 37: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných chodců v letech na silnicích I. tříd, vč. rychlostních ve Zlínském kraji Výsledky v kategorii chodců na silnicích I. třídy nedosáhly předpokladu u usmrcených ani u zraněných. Chodci se jeví jako problematická skupina Zlínského kraje. Cyklisté Rok Usmrceno Tab. 38: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných cyklistů v letech na silnicích I. tříd, vč. rychlostních v ČR 27

28 PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - I. TŘ. + RK Počet usmrcených i zraněných cyklistů koresponduje s kladným vývojem z posledních let. Navíc je v případě počtu usmrcených nižší než očekávaný počet, což je velmi příznivé. rok Tab. 39: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných cyklistů v letech na silnicích I. tříd, vč. rychlostních ve Zlínském kraji Cyklisté, jako skupina ohrožených účastníků silničního provozu, dosáhla cíle v případě těžkých zranění, ale u usmrcených byl počet vyšší o 1 osobu oproti předpokladu. Motocyklisté Tab. 40: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných motocyklistů v letech na silnicích I. tříd, vč. rychlostních v ČR Ve srovnání s předchozími roky jsou počty usmrcených a zraněných motocyklistů velmi pozitivní. V případě počtu zraněných je jejich počet výrazně nižší, než byl původní předpoklad. 28

29 PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - I. TŘ. + RK rok Tab. 41: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných motocyklistů v letech na silnicích I. tříd, vč. rychlostních ve Zlínském kraji Motocyklisté na silnicích I. třídy vykazují nárůst v kategorii zraněných. Mladí řidiči motorových vozidel (do 24 let, následky celkem) Tab. 42: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných při ách zaviněných mladými řidiči motorových vozidel v letech na silnicích I. tříd, vč. rychlostních v ČR Podobně jako v případě motocyklistů je zřetelný klesající trend také v počtu usmrcených a zraněných mladých řidičů. V případě srovnání předpokládaného počtu zraněných řidičů a skutečného počtu je jejich počet výrazně nižší. rok Tab. 43: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných při ách zaviněných mladými řidiči motorových vozidel v letech na silnicích I. tříd, vč. rychlostních ve Zlínském kraji U mladých řidičů bylo v roce 2013 cíle dosaženo (dokonce předpoklad byl vyšší, než skutečnost) v případě usmrcených a mírného překročení u zraněných osob. 29

30 PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - I. TŘ. + RK Stárnoucí populace (osoby nad 65 let věku) Tab. 44: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob nad 65 let věku v letech na silnicích I. tříd, vč. rychlostních v ČR Oproti původnímu předpokladu jsou počty usmrcených a zraněných starších osob výrazně nižší, což je velice příznivé. V případě počtu zraněných je počet podobný jako v loňském roce. rok Tab. 45: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob nad 65 let věku v letech na silnicích I. tříd, vč. rychlostních ve Zlínském kraji V kategorii osob nad 65 let věku byl naplněn cíl stanovený pro rok Alkohol a jiné návykové látky při řízení Tab. 46: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných při ách s viníkem pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek v letech na silnicích I. tříd, vč. rychlostních v ČR 30

31 PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - I. TŘ. + RK Oproti roku 2013 došlo k výraznému nárůstu usmrcených osob. Naopak došlo ke snížení počtu zraněných osob. V důsledku výrazného nárůstu usmrcených osob došlo také k nárůstu e Tab. 47: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných při ách s viníkem pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek v letech na silnicích I. tříd, vč. rychlostních ve Zlínském kraji Stanovený předpoklad usmrcených osob při ách s viníkem pod vlivem alkoholu byl splněn, počet zraněných však přesáhl o více než 100 % stanovený cíl. Nepřiměřená rychlost Tab. 48: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob při ách zaviněných nepřiměřenou rychlostí v letech na silnicích I. tříd, vč. rychlostních v ČR V důsledku nepřiměřené rychlosti zemřelo a bylo v roce 2013 podstatně méně osob než v roce Ukazatel byl nejnižší za posledních šest let. 31

32 PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - I. TŘ. + RK Tab. 49: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných při ách zaviněných nepřiměřenou rychlostí v letech na silnicích I. tříd, vč. rychlostních ve Zlínském kraji Celkový vývoj počtu usmrcených na silnicích I. třídy, vč. rychlostních silnic, je příznivý v případě usmrcených, ale u počtu zraněných byl zaznamenán vysoký nárůst. Agresivní způsob jízdy (nesprávné předjíždění, nedání přednosti v jízdě, nesprávný způsob jízdy a jízda/vjetí jednosměrnou ulicí/silnicí) Tab. 50: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob při ách zaviněných agresivní jízdou v letech na silnicích I. tříd, vč. rychlostních v ČR V důsledku agresivního způsobu jízdy došlo ke snížení počtu usmrcených i zraněných osob. Rovněž došlo k výraznému poklesu e, který je za posledních let šest let nejnižší Tab. 51: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob při ách zaviněných agresivní jízdou v letech na silnicích I. tříd, vč. rychlostních ve Zlínském kraji U celkového počtu usmrcených na silnicích I. třídy, vč. rychlostních komunikací, došlo ke splnění cíle v obou případech ( zranění i usmrcení). 32

33 PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - II. + III. TŘ. 2.4 SILNICE II. A III. TŘÍDY Děti Tab. 52: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných dětí v letech na silnicích II. a III. třídy v ČR Počet usmrcených a zraněných dětí se v ČR oproti roku 2012 snížil Tab. 53: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných dětí v letech na silnicích II. a III. třídy ve Zlínském kraji V roce 2013 se ve Zlínském kraji potvrdil pozitivní trend u počtu usmrcených dětí z let U počtu zraněných však došlo v roce 2013, oproti roku 2012, ke značnému nárůstu. 33

34 PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - II. + III. TŘ. Chodci Tab. 54: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných chodců v letech na silnicích II. a III. třídy v ČR Počet usmrcených a zraněných chodců se v ČR oproti roku 2012 snížil. Ke snížení rovněž došlo u e Tab. 55: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných chodců v letech na silnicích II. a III. třídy ve Zlínském kraji Příznivý trend snížení počtu usmrcených chodců ve Zlínském kraji se v roce 2013 nepotvrdil, naopak zaznamenal oproti roku 2012 dramatický nárůst. Počet zraněných chodců oproti roku 2012 mírně vzrostl. Cyklisté Tab. 56: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných cyklistů v letech na silnicích II. a III. třídy v ČR 34

35 PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - II. + III. TŘ. V ČR došlo bohužel k podstatnému zvýšení počtu zraněných cyklistů. Počet usmrcených cyklistů se snížil o jednu osobu Tab. 57: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných cyklistů v letech na silnicích II. a III. třídy ve Zlínském kraji Počet usmrcených cyklistů ve Zlínském kraji v roce 2013 zaznamenal mírný nárůst oproti roku Stejný trend je možné sledovat i v nárůstu zraněných cyklistů v roce Motocyklisté Tab. 58: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných motocyklistů v letech na silnicích II. a III. třídy v ČR V roce 2013 v ČR došlo k příznivému snížení počtu usmrcených a zraněných motocyklistů. I přes tento příznivý pokles je nutné další snížení počtu usmrcených a zraněných motocyklistů. 35

36 PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - II. + III. TŘ Tab. 59: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných motocyklistů v letech na silnicích II. a III. třídy ve Zlínském kraji Smrtelné i těžké následky motocyklistů ve Zlínském kraji zaznamenaly oproti roku 2012 výrazný pokles a byly nejnižší za sledované období let Mladí řidiči motorových vozidel (do 24 let, následky celkem) Tab. 60: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných při ách zaviněných mladými řidiči motorových vozidel v letech na silnicích II. a III. třídy v ČR Oproti roku 2012 došlo v ČR v roce 2013 ke snížení počtu usmrcených a zraněných osob. Poklesl rovněž Tab. 61: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných při ách zaviněných mladými řidiči motorových vozidel v letech na silnicích II. a III. třídy ve Zlínském kraji 36

37 PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - II. TŘ. + III. TŘ. Počet usmrcených při ách zaviněnými mladými řidiči motorových vozidel ve Zlínském kraji zaznamenal v roce 2013 pokles oproti roku Počet zraněných je na stejné úrovni jako v roce 2012, avšak je výrazně vyšší než predikce pro rok Stárnoucí populace (osoby nad 65 let věku) Tab. 62: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob nad 65 let věku v letech na silnicích II. a III. třídy v ČR V ČR došlo bohužel v roce 2013 k nárůstu počtu usmrcených seniorů. Naopak se snížil počet zraněných osob oproti roku Tab. 63: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob nad 65 let věku v letech na silnicích II. a III. třídy ve Zlínském kraji Počet usmrcených osob nad 65 let věku ve Zlínském kraji zaznamenal nárůst oproti roku Pokles byl naopak zaznamenán u počtu zraněných osob. 37

38 PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - II. TŘ. + III. TŘ. Alkohol a jiné návykové látky při řízení Tab. 64: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob při ách s viníkem pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek v letech na silnicích II. a III. třídy v ČR V důsledku požití alkoholu a jiných návykových látek při řízení došlo v roce 2013 (oproti roku 2012) k poklesu počtu usmrcených a zraněných osob. Na nejnižší hodnotu (oproti předchozím rokům) se rovněž snížil Tab. 65: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných při ách s viníkem pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek v letech na silnicích II. a III. třídy ve Zlínském kraji Dosažené výsledky v počtu usmrcených a zraněných ve Zlínském kraji v roce 2013 u dopravních s alkoholem kopírují trend z let Počet usmrcených i zraněných zaznamenal v této kategorii pokles. Pokles je také oproti predikci pro rok

39 PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - II. TŘ. + III. TŘ. Nepřiměřená rychlost Tab. 66: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob při ách zaviněných nepřiměřenou rychlostí v letech na silnicích II. a III. třídy v ČR V důsledku nepřiměřené rychlosti došlo v roce 2013 (oproti roku 2012) k výraznému poklesu počtu usmrcených a zraněných osob. Na nejnižší hodnotu se rovněž snížil Tab. 67: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob při ách zaviněných nepřiměřenou rychlostí v letech na silnicích II. a III. třídy ve Zlínském kraji Ve Zlínském kraji je závažné zvýšení počtu smrtelných zranění oproti roku Naopak došlo k poklesu počtu zraněných ve sledovaném roce oproti roku

40 PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - - II. + III. TŘ. Agresivní způsob jízdy (nesprávné předjíždění, nedání přednosti v jízdě, nesprávný způsob jízdy a jízda/vjetí jednosměrnou ulicí/silnicí) Tab. 68: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob při ách zaviněných agresivní jízdou v letech na silnicích II. a III. třídy v ČR V roce 2013 v ČR došlo k mírnému nárůstu usmrcených osob v důsledku agresivního způsobu jízdy. Naopak u zraněných osob došlo k jejich poklesu Tab. 69: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob při ách zaviněných agresivní jízdou v letech na silnicích II. a III. třídy ve Zlínském kraji Navýšení počtu smrtelných zranění ve Zlínském kraji v roce 2013 je, v porovnání s předchozími roky, alarmující. Počet zraněných zaznamenal mírný pokles. 40

41 PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - MK 2.5 MÍSTNÍ KOMUNIKACE Děti Tab. 70: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných dětí v letech na místních komunikacích v ČR Počet usmrcených a zraněných dětí na místních komunikacích zaznamenal pokles oproti roku rok Tab. 71: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných dětí v letech na místních komunikacích ve Zlínském kraji Děti jsou problematickou skupinou na síti místních komunikací v případě zraněných. Chodci Tab. 72: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných chodců v letech na místních komunikacích v ČR 41

42 PLNĚNÍ E ZLÍNSKÉM DÍLČÍCH KRAJI CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - MK Počet usmrcených chodců je na stejné úrovni roku Počet zraněných zaznamenal mírný pokles oproti roku rok Tab. 73: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných chodců v letech na místních komunikacích ve Zlínském kraji U chodců došlo na místních komunikacích k nárůstu počtu zraněných. Počet usmrcených je roven nule. Cyklisté Rok Usmrceno Tab. 74: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných cyklistů v letech na místních komunikacích v ČR Počet usmrcených cyklistů zůstal na stejné úrovni roku Počet zraněných zaznamenal pokles, avšak je nad úrovní roků rok Tab. 75: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných cyklistů v letech na místních komunikacích ve Zlínském kraji 42

43 PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - MK Na místních komunikacích se objevila problematická skupina cyklistů. Je zde zaznamenán nárůst oproti předpokladu nejen u usmrcených, ale také u zraněných. Motocyklisté Tab. 76: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných motocyklistů v letech na místních komunikacích v ČR Počet usmrcených motocyklistů mírně vzrostl ve srovnání s rokem 2012 a dostal se nad úroveň let Počet zraněných zaznamenal nárůst o 26 %. rok Tab. 77: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných motocyklistů v letech na místních komunikacích ve Zlínském kraji U motocyklistů na síti MK je předpoklad naplněn jen u usmrcených. Těžce zranění motocyklisté na MK jsou další problémová skupina Zlínského kraje. 43

44 PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI Mladí řidiči motorových vozidel (do 24 let, následky celkem) Tab. 78: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných při ách zaviněných mladými řidiči motorových vozidel v letech na místních komunikacích v ČR Počet usmrcených vinou mladých řidičů velmi výrazně poklesl ve srovnání s celým sledovaným obdobím. Počet zraněných zaznamenal mírný nárůst. rok Tab. 79: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných při ách zaviněných mladými řidiči motorových vozidel v letech na místních komunikacích ve Zlínském kraji V případě mladých řidiči na MK bylo dosaženo plánovaného cíle, a to jak u usmrcených, tak i u zraněných. Stárnoucí populace (osoby nad 65 let věku) Tab. 80: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob nad 65 let věku v letech na místních komunikacích v ČR 44

45 PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - MK Počet usmrcených seniorů výrazně poklesl oproti roku 2012 a je nejnižší v průběhu celého sledovaného období. Počet zraněných zaznamenal oproti roku pokles a kopíruje úroveň roku rok Tab. 81: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob nad 65 let věku v letech na místních komunikacích ve Zlínském kraji MK jsou nebezpečím pro osoby nad 65 let věku. Oproti předpokladu zde byly usmrceny 2 osoby a počet zraněných byl vyšší o 9 osob. Alkohol a jiné návykové látky při řízení Tab. 82: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných při ách s viníkem pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek v letech na místních komunikacích v ČR Počet usmrcených s účastí alkoholu zaznamenal výrazný nárůst, naopak mírný pokles byl zaznamenán u počtu zraněných Tab. 83: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných při ách s viníkem pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek v letech na místních komunikacích ve Zlínském kraji 45

46 PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - MK Na místních komunikacích byl splněn předpoklad daný pro rok 2013 v počtu usmrcených i zraněných při ách s viníkem pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek. Nepřiměřená rychlost Tab. 84: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob při ách zaviněných nepřiměřenou rychlostí v letech na místních komunikacích v ČR Počet usmrcených vinou nepřiměřené rychlosti mírně vzrostl oproti roku Stejný vývoj lze sledovat i u počtu zraněných Tab. 85: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných při ách zaviněných nepřiměřenou rychlostí v letech na místních komunikacích ve Zlínském kraji Při ách zaviněných nepřiměřenou rychlostí bylo dosaženo cíle v případě usmrcených, u osob s těžkým zraněním však byl meziroční nárůst téměř o 150 %. 46

47 PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - MK Agresivní způsob jízdy (nesprávné předjíždění, nedání přednosti v jízdě, nesprávný způsob jízdy a jízda/vjetí jednosměrnou ulicí/silnicí) Tab. 86: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob při ách zaviněných agresivní jízdou v letech na místních komunikacích v ČR Počet usmrcených vinou agresivního způsobu jízdy vzrostl, dramatický nárůst byl zaznamenán i u počtu zraněných Tab. 87: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob při ách zaviněných agresivní jízdou v letech na místních komunikacích ve Zlínském kraji Při ách zaviněných agresivní jízdou na MK bylo cíle téměř dosaženo, pouze v případě těžkých zranění byl počet překročen o 1 osobu. 47

48 OKOLNOSTI DOPRAVNÍCH NEHOD VE ZLÍNSKÉM KRAJI 3 OKOLNOSTI A PŘÍČINY DOPRAVNÍCH NEHOD VE ZLÍNSKÉM KRAJI 3.1 NEHODY S VÁŽNÝMI NÁSLEDKY S usmrcením U, s těžkým zraněním TZ. Byly analyzovány: silnice I. tříd ŘSD, Správa Zlín, silnice II. a III. tříd Zlínský kraj (ŘS ZK), místní komunikace obce. Nehody s vážnými následky na účelových komunikacích se vyskytují výjimečně a nejsou posuzovány. Zlínský kraj silnice I. tř. silnice II. a III. tř. místní komunikace celkem usmrcení zranění usmrcení zranění y Tab 85 Nehody s vážnými následky dle druhu komunikací 3 Na silnicích I. tříd sice poklesl počet usmrcených, ale výrazně vzrostl počet zraněných, souhrnně došlo k nárůstu. Na silnicích. II. a III. tříd výrazně vzrostl počet usmrcených, ale poklesl počet zraněných, souhrnně došlo k poklesu. Na místních komunikacích vzrostl počet usmrcených, 2 Včetně dálnic a účelových komunikací 48