Gymnázium, Brno, Elgartova 3

Transkript

1 Gymnázium, Brno, Elgartova 3 GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/ I/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti Téma: Vybraná díla z české literatury Autor: PhDr. Dana Mikulková Název: Josef Škvorecký: Zbabělci Datum: Cílová skupina: žák gymnázia Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura Anotace: Pracovní list slouží k procvičení probraného učiva Josef Škvorecký: Zbabělci

2 Josef Škvorecký : Zbabělci 1. Vyber pravdivé tvrzení: a) Josef Škvorecký se narodil v Náchodě, studoval anglistiku a filozofii na FF UK, roku 1968 odešel do USA, kde se svou ženou Hanou Novotnou založil nakladatelství českých a slovenských knih v exilu Seventy-Eight Publishers. b) Josef Škvorecký se narodil v Náchodě, na FF UK studoval anglistiku a filozofii. Roku 1968 odešel do Kanady, kde se svou ženou Zdenou Salivarovou založil vydavatelství českých a slovenských knih v exilu Sixty-Eight Publishers. c) Josef Škvrecký se narodil v Praze, zde studoval právnickou fakultu. Roku 1970 odešel do Německa, kde se svojí ženou Zdenou Honzlovou založil vydavatelství českých a slovenských knih Seventy Publishers. 2. Který český spisovatel tvořící ve stejném období jako J. Škvorecký byl zakladatelem samizdatové edice Petlice (1972)? a) Pavel Kohout b) Milan Kundera c) Ludvík Vaculík d) Ivan Klíma 3. Hlavní postavou románu Zbabělci je: a) Dany Lomnický b) Denis Smořický c) Daniel Viklický d) Dany Smiřický Hlavní postava románu je autorovo alter ego. Vysvětli tento pojem. 4. Vyber správné tvrzení: a) Děj románu se odehrává v rozmezí osmi dnů května 1945, během kterých probíhala tzv. Květnová revoluce (osvobozování Československa). Dějištěm příběhu je Náchod, rodné město Josefa Škvoreckého. Hlavní hrdina, student gymnázia, se aktivně zapojuje do osvobozování města, dění kolem sebe vnímá jako přelomový důležitý okamžik. Hrdina má tendenci si události idealizovat, vnímat je s určitým patosem. Hrdinův postoj je v přímém rozporu k postoji mladé generace, která se o události květnových dní příliš nezajímá.

3 b) Děj příběhu se odehrává v rozmezí osmi dnů ( května 1945), během kterých probíhala tzv. Květnová revoluce (osvobozování Československa). Dějištěm příběhu je Náchod. Vztah hlavního hrdiny ke květnovým událostem je poněkud nevyhraněný. Hrdina se nemůže rozhodnout, zda se do dění aktivně zapojit, nebo zda zůstat v ústraní. c) Děj románu se odehrává v rozmezí osmi dnů května 1945, během kterých probíhala tzv. Květnová revoluce (osvobozování Československa). Dějištěm románu je Kostelec. Hlavní hrdina, student gymnázia, se spíše než o osvobozování svého města zajímá o svádění dívek a o jazzovou hudbu. Hrdina reprezentuje pocity mladé generace, která má k osvobozování rezervovaný postoj a události těchto dnů líčí bez patosu, bez idealizace, spíše kriticky. 5. Přečtěte si ukázku a zodpovězte otázky: "A cos to teda řikal vo tom rádiu?" "O jakym?" "No vo tom, že má přestat hrát Praha." "Ale no to sem tak něco zaslech." "Ale co?" "No, že má prostě přestat vysílat Praha, a to má bejt znamení, že něco má začnout." "Kde? Tady taky?" "Já nevim. Snad jen v Praze. Já nevim." "A kdo ti to řek?" "Jeden kuk, prostě." "Poslyš, já mám vítr, že ty kuci začnou s nějakou blbostí." "Jak myslíš?" "To sou tydle kuci, viď? Ten Skočdopole a Vahař a Perlík a Benda a ty kuci, že?" "No já nevim. No, možná že něco maj." "Nekecej, ty vo tom přece víš." "Nevim. Čestný slovo." "Dyť pořád chodíš s tim Skočdopolem." "No chodim, ale von mi nic neřiká." "Ale vo něčem víš." "Nevim. Voni něco kuci maj, ale Přema se k ničemu nemá, aby mi něco řek, tak já to z něj nechci tahat, dyž mi to sám nechce říct, že." "Ale něco províst chtěj." "Snad. Ale já nevim." "To sou idioti. Takovýhle krávy budou blbnout, hovno udělaj, naštvou Němce a všichni to vodserem." "Beníku!" řekla tiše Helena. "Ale je to pravda. Náš fotr taky. Blbci. Plánujou s doktorem Šabatou a

4 se starym Čemelíkem převrat."[1] Pokuste se charakterizovat formální stránku úryvku. Jaké jsou jazykové prostředky, jimž autor dosahuje autentičnosti textu? Proč myslíte, že byl román krátce po jeho vydání (1958) kritizován? Jaký je postoj mladé generace k převratu? 6. Přečtěte si ukázku a zodpovězte otázky: "Teprve teď jsem si všiml, že na protějším chodníku stojí lidé a dívají se ke skladu. A mě si taky prohlíželi. Okamžitě jsem měl dobrý pocit. Škoda, že jsem šel s klukama beze zbraně. Ale to možná vypadalo dobře. Jako že jsem někdo přes ně nebo tak. Šel jsem rychle k náměstí a bylo mi dobře a na Lofa jsem přestal myslet. Slunce už nesvítilo, protože obloha se mezitím zatáhla děšťovými mraky. Přiletěly od severu a zakryly slunce a na chvíli byla celá obloha za nima. Zabočil jsem do Židovské ulice. Byla úzká, hrbolatá, liduprázdná. Na několika domech visely vlajky. Pohlédl jsem na hodinky. Už bylo poledne a lidi šli asi na oběd. V tom jim nezabránila ani revoluce. Zahnul jsem za roh a obešel jsem poštu na náměstí. Tam už zas chodili lidi normálně, ale davy zmizely. Vlajky visely z kostela a ze spořitelny a vypadaly jako osmadvacátého října v poledne. Z těch vlajek na mě padla marnost. Skoro se mi zdálo, že ze všech domů voní pečené husy. To je ono. A zaručeně je budou píct. Tak to chodí. Strach, sláva, kutálka, řeči a husaknedlíkzelí. Zas to bude tak. Vůbec nic se v tom všem nezmění. Pár vzrušených dní a pak zase ta kaše, pořád stejná a lepkavá a tahavá. A krkání po obědě. Před chvílí mi bylo dobře a příjemno, a teď jsem byl najednou otráven. Aspoň že mám jazz. Ale ani to v té chvíli nepomohlo. Aspoň půjdem do Prahy, na univerzitu. Nepomohlo to. Sakra. Aspoň Irena! Nic. " [2] Jak je v kontextu maloměstského prostředí vnímáno osvobozování Československa? Najděte v textu kritické reflexe doby. Jaké jsou vypravěčovy zájmy? Najděte v textu nespisovné výrazy a autorský novotvar.

5 Použitá literatura: [1] Škvorecký, Josef. Zbabělci. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002, s. 35. [2] Škvorecký, Josef. Zbabělci. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002, s

6 Řešení 1. b) 2. c) 3. d) alter ego druhé já 4. c) 5. Typická pro Škvoreckého texty je dialogičnost, jakoby autentické záznamy rozhovorů, v souvislosti s nimi se u autora hovoří o tzv. hemingwayovském stylu. Jazyk je hovorový až nespisovný (koncovka -ý v adjektivech všech rodů, předsouvání souhlásky -v- před ukazovací zájmena /von/, hovorové krácení samohlásek /nevim/ apod.) Autor užívá krátké věty. Všemi těmito prostředky dosahuje autentičnosti textu. Román se ihned po vydání setkal s ostrou kritikou, neboť je v něm ztvárněn hrdina nehrdinských činů, který pohlíží na událost osvobozování kriticky a s ironií. Jeho zájmy tvoří i v oněch vypjatých dobových událostech zejména hudba a děvčata. 6. V kontextu maloměstského prostředí je osvobozování Československa vnímáno ironicky a kriticky, jako plejáda panoptikálního snažení místních obyvatel. Kritické reflexe doby v textu: Skoro se mi zdálo, že ze všech domů voní pečené husy. To je ono. A zaručeně je budou píct. Tak to chodí. Strach, sláva, kutálka, řeči a husaknedlíkzelí. Zas to bude tak. Vůbec nic se v tom všem nezmění. Pár vzrušených dní a pak zase ta kaše, pořád stejná a lepkavá a tahavá. A krkání po bědě. Vypravěčovy zájmy jsou jazzová hudba a děvčata. Hrdina se také těší, až z malého města odejde na studia do Prahy. Nespisovné výrazy: klukama, nima. Autorský novotvar: husaknedlíkzelí.