Anaerobní bakterie. MUDr. Drahomíra Rottenbornová. OVZ-1 Anaerobní bakterie 1

Transkript

1 Anaerobní bakterie MUDr. Drahomíra Rottenbornová OVZ-1 Anaerobní bakterie 1

2 Dělení bakterií podle vztahu ke kyslíku aerobní: vyžadují přítomnost vzdušného kyslíku v jeho normální nebo lehce snížené koncentraci fakultativně anaerobní: kyslík nevyžadují, ale mohou žít v jeho přítomnosti mikroaerofilní: vyžadují kyslík ve velmi nízké koncentraci, při jeho vyšších koncentracích hynou. Kyslík potřebují jako stavební prvek, ne k dýchání. striktně anaerobní: nedokáží žít v přítomnosti kyslíku Bakterie nepoškozuje přímo kyslík, ale vysoce reaktivní látky, které z něj během metabolismu tvoří. Anaerobní bakterie nemají prostředky na likvidaci těchto zplodin. Patogenní anaerobní bakterie dělíme na dvě skupiny: anaeroby sporulující (rod Clostridium) anaeroby nesporulující (mnoho různých rodů), ale podobný klinický obraz a léčba OVZ-1 Anaerobní bakterie 2

3 Nesporulující anaerobní bakterie Základní podmínka rozvoje anaerobního infekčního procesu - snížený oxidoredukční potenciál (hypoxie) tkáně Disponující faktory pro vznik anaerobní infekce: destrukce tkáně (př. trauma, operace) přítomnost cizího tělesa porucha cévního zásobení (př. nádor, hematom) současná aerobní infekce (př.flegmóna, celulitida) nekomunikující tělesné dutiny (obstrukce, stáza sekretu) Jestliže se do hypoxické tkáně dostanou anaerobní bakterie, zachytí se a začnou se množit. Kyselými produkty svého metabolismu dále prohlubují hypoxii tkáně Produkované enzymy jim umožňují rychlé šíření infekce Složky imunit. systému do hypoxické tkáně špatně pronikají OVZ-1 Anaerobní bakterie 3

4 Klinický obraz: projevy nespecifické; páchnoucí hnis, někdy tvorba plynu v postižené tkáni Původ infekce: endogenní (součást mikroflóry HCD, střeva, vaginy) Často s příměsí fakultativně anaerobní flóry, jako např. E. coli, viridující streptokoky aj. Léčba infekcí způsobených nesporulujícími anaeroby: chirurgický zákrok (incize, drenáž) ATB (penicilinová, klindamycin, metronidazol, často v kombinaci s gentamycinem proti enterobakteriím), chloramfenikol oxygenoterapie Prevence: preventivní podání ATB před operací v oblasti dutiny břišní (metoda chráněného koagula) OVZ-1 Anaerobní bakterie 4

5 Příklady nemocí způsobených anaerobními bakteriemi (nebo se alespoň spoluúčastní na etiologii): absces mozku endoftalmitida infekce zubů a parodontu chronická sinusitida a mesotitida aspirační pneumonie, plicní absces, empyém mediastinitida peritonitida nitrobřišní abscesy appendicitida záněty malé pánve u žen kousnutí zvířetem diabetická noha plynatá sněť OVZ-1 Anaerobní bakterie 5

6 Laboratorní diagnostika: správný odběr materiálu (transportní půdy, ve stříkačce s jehlou zabodnutou do gumové zátky) mikroskopie (často směs bakterií) kultivace: anaerostaty, anaerobní boxy biochemická identifikace /Anaerotest/ OVZ-1 Anaerobní bakterie 6

7 OVZ-1 Anaerobní bakterie 7

8 Anaerostat princip Anaerobní a mikroaerofilní mikroorganizmy rostou za nepřítomnosti kyslíku nebo za jeho snížené tenze. Existuje několik možností kultivace anaerobních mikroorganizmů: Nejčastěji se používá kultivace ve vzduchotěsně uzavřených nádobách s řízenou atmosférou anaerostatech nebo anaerobních termostatech (komorách). Kyslík je z anaerostatu odstraňován chemickou reakcí, kdy snadno oxidovatelné látky rychle spotřebují přítomný kyslík. Dále může být vzdušný kyslík odstraněn odčerpáním nebo v případě termostatu s řízenou atmosférou nahrazen jinými plyny (N2, CO2, H2). Další z možností kultivace anaerobních mikroorganizmů je jejich očkování do vysokých vrstev kapalin o malém povrchu, ve kterých je přístup vzduchu omezen (pouze v horní vrstvě půdy). Pro omezení přístupu kyslíku v nižších vrstvách lze využít i toho, že se půda po zaočkování mikroorganizmů převrství sterilním parafínovým olejem OVZ-1 Anaerobní bakterie 8

9 G+koky G+tyčinky G-koky G-tyčinky Peptococcus Lactobacillus Veillonella Bacteroides Peptostreptococcus Propionibacterium Fusobacterium Actinomyces Aktinomyces mohou být přítomny v DÚ, GIT, pochvě přežívají uvnitř buněk -chronický granulomatózní proces (abscesy, jizvení, píštěle) formy cervikofaciální thorakální abdominální gynekologická OVZ-1 Anaerobní bakterie 9

10 Sporulující- Rod Clostridium Spóry: uloženy terminálně nebo subterminálně Výskyt: v tlustém střevě člověka aj. obratlovců v přírodě, prostředí Většinou saprofyti, některé způsobují závažné infekce (produkce toxinů) Typy onemocnění: neurointoxikace (C. tetani, C. botulinum) nekrotizující toxiinfekce měkkých tkání a nitrobřišních orgánů obsahujících svalovinu (histotoxická klostridia) toxiinfekce lokalizované ve střevě OVZ-1 Anaerobní bakterie 10

11 Původ infekce: exogenní infekce: - úrazy v přírodě (zejména v zemědělství) - válečná poranění, střelná poranění - otravy z potravin endogenní infekce: zdrojem mikroflóra tlustého střeva, žlučníku nebo vaginy mohou vznikat viscerální plynaté sněti a sepse při poruchách ve střevní pasáži spojené s místní nedokrevností, při tlaku nádorů nebo kaménků, při poranění střeva nebo po operaci na střevě OVZ-1 Anaerobní bakterie 11

12 Clostridium botulinum V lidském střevě se nevyskytuje Spóry přežijí i několikahodinový var Botulotoxin (neurotoxin); klobásový jed blok přenosu acetylcholinu v synapsích chabé parézy, poruchy funkce parasympatiku OVZ-1 Anaerobní bakterie 12

13 Onemocnění: Botulismus alimentární intoxikace (masové, zeleninové konzervy, klobásy ) Kojenecký botulismus (včelí med?) Otrava vycházející z infikované rány Terapie: trivalentní koňský IgG (proti typům A, B,E) výplach žaludku, střev ATB (CHF) podpůrná th (dech, oběh) Lab.dg: Kulltivace (z potravy, stolice) Průkaz toxinu (v séru, zvratcích, výplachu střev, v potravě, vykultivovaný kmen) Vysoké nebezpečí laboratorní nákazy! Botulotoxin také pomáhá mládnout OVZ-1 Anaerobní bakterie 13

14 Clostridium tetani Výskyt: normálně ve střevě savců, někdy i člověka Morfologie: spóry uloženy terminálně Patogenita: tetanotoxin (tetanospasmin, tetralyzin, enzym reninového účinku) Tetanospasmin: vnímaví jsou člověk, kůň, myš, morče odolní jsou kočka, ptáci Zabraňuje v neuronech uvolňování inhibičních mediátorů-snížení prahu dráždivosti motorických neuronů křeče svalů obličeje zádové ostatní kosterní svaly ID:1-3dny Zdroj spór: - exogenní (proniknou do rány) - endogenní (střevo, vagina) Predisponují rány: hluboké, zhmožděné, zhnisané, obsahující cizí těleso OVZ-1 Anaerobní bakterie 14

15 Onemocnění: tetanus OVZ-1 Anaerobní bakterie 15

16 Pupečníkový tetanus Léčba: antitetanický lidská globulin Podpůrná terapie (dech, snížení NS dráždivosti) Prevence: aktivní imunizace Profylaxe po poranění: správně ošetření rány anatoxin (aktivní imunizace) Lab.dg: Materiál: excize z rány Mikroskopie Kultivace Průkaz toxinu z kultury OVZ-1 Anaerobní bakterie 16

17 Histotoxická klostridia C. perfringens typ A C. novyi C. septicum C. difficile Onemocnění: A- Klostridiové toxiinfekce v měkkých tkáních B- Viscerální plynaté sněti C- Klostridiové toxiinfekce lokalizované ve střevě OVZ-1 Anaerobní bakterie 17

18 Patogeneze: Uplatní se ve tkáni postižené ischemií nebo nekrózou U infekcí ve střevě: při porušení integrity střevní stěny (nádor, operace) Velmi rychle se množí Produkují řadu enzymů a toxinů, které poškozují tkáně v okolí a zabíjejí přibližující se fagocyty imunitní systém není schopen infekci zastavit OVZ-1 Anaerobní bakterie 18

19 A- Klostridiové toxiinfekce v měkkých tkáních Plynatá flegmóna (klostridiová celulitida) Proces postihuje podkoží, šíří se mezi svaly, může až na fascie Původce: C. perfringens typ A Plynatá sněť (myonekróza) Postiženy svaly + celková intoxikace organismu, sepse Bolest v ráně, otok, nasládlý zápach z rány, mohutný exsudát (ztráty bílkovin, tekutin), anemie, hypotenze Vysoká úmrtnost Původ: exogenní x endogenní (viz dříve) Terapie: chirurgická (otevření rány, odstranění nekróz) ATB Podpůrná (náhrada tekutin, bílkovin, oxygenoterapie ) OVZ-1 Anaerobní bakterie 19

22 Plynatá sněť způsobená Cl. septicum po injekci kokainu Myonekróza způsobená Cl. perfringens u 56 letého alkoholika OVZ-1 Anaerobní bakterie 22

23 Profylaxe: Po poranění Řádné chirurgické ošetření rány Zajistit dostatečné prokrvení tkáně ATB, antigangrenózní sérum Před operacemi: na stehně Profylaxe ATB B - Viscerální plynaté sněti (Cl. perfringens) Např. myonekróza stěny žlučníku, stěny dělohy, stěny střeva kojenců C - Toxiinfekce lokalizované ve střevě Otrava z potravin (Cl. perfringens A) nedost. tepelně zprac.maso Pseudomembranózní kolitida (C. difficile) Průjmy vyvolané C. difficile produkujícím toxin A OVZ-1 Anaerobní bakterie 23

24 Kolitida vyvolaná Cl. difficile OVZ-1 Anaerobní bakterie 24

25 Clostridum difficile produkuje toxiny A a B výskyt asi u 3-5% zdravé populace při hospitalizaci pravděpodobnost kolonizace GIT stoupá na 10-20% nejčastější vyvolavatel průjmů i hospit. pacientů hyperviruletní kmen BI/NAP/027 Vyvolávající faktory: střevní dysmikrobie způsobená ATB léčbou imobilita střeva (po operaci, graidita..) tumory střeva, ulcerózí kolitida Klinický obraz: lehký až velmi závažný průběh (toxické megakolon-enormní dilatace střev) bolest břicha, meteorismus, oslabování až zástava peristaltiky stolice četné, ale ne objemné, horečka + - OVZ-1 Anaerobní bakterie 25

26 Diagnóza: kultivace: náročná průkaz toxinů EIA, imuochromatografie koloskopie, CT Terapie: ukončení ATB terapie, probiotika Nitrimidazoly p.os, parent., vankomycin pos Často relapsy způsobené opětovou infekcí sporami, které zamořily okolí nemocného OVZ-1 Anaerobní bakterie 26

27 Lab. dg při podezření na klostr. infekcí měkkých tkání Materiál: exsudát, excize z ložiska, pokud na výtěrovce-poslat dvě!!!při sepsi se nedoporučuje odběr na hemokulturu vzniklý hematom by mohl být zdrojem nového ložiska!!! Transport: anaerobní podmínky!!! V laboratoři ihned zpracovat Mikroskopie odebraného materiálu (g+ tyče) Kultivace Průkaz toxinu OVZ-1 Anaerobní bakterie 27