Digitální Česko? Jak moc digitální? Ladislav Chrudina

Transkript

1 Digitální Česko? Jak moc digitální?

2 Evropou obchází strašidlo, strašidlo digitálního rozdělení.

3 Digital divide rozdělení obyvatelstva (společnosti), lze definovat ve třech vrstvách : podle přístupu k digitálním technologiím podle schopnosti využívat digitální technologie ( digitální gramotnost) podle schopností využití digitálních technologií při inovaci ekonomiky (zvyšování konkurenceschopnosti)

4 První vrstva redukuje problém na pouhou konektivitu cíle agendy EU % domácností BB do roku 2013 min 30 Mbits do roku % 100 Mbits do roku 2020 česká agenda skromnější (reálnější?) základní otázky : reálná poptávka, využití

5 Je 100% poptávka domácností realitou nebo jen fantasírováním? otázka by nebyla na místě, kdyby odpověď byla ponechána na trhu, ale je zásadní, pokud intervenují vlády. Tím spíš, že je definována i struktura poptávky. analogie: síť veřejných knihoven neměla nikdy 100% využití, železnice nikdy nevedla do každé vsi protiargument: lépe mít nadbytek kapacity než nedostatek a někoho kvůli tomu vydělit (kdo to ale zaplatí?)

6 vlády by při stanovování cílů měly více důvěřovat trhu svou aktivitu by měly zaměřit na vytváření podmínek pro jeho fungování v tomto směru je politika české vlády (Digitální Česko) reálnější než ambiciózně pojaté cíle EU2020

7 Druhá vrstva občany nerozděluje jen přístup k digitálnímu světu, ale zejména možnost tento svět využít zde je prostor pro stát mnohem větší než v případě vrstvy první mohutný přístup k internetu pro nepřipravené může mít víc negativ než pozitiv (netolismus, kyberzávislosti, 451 F) naučit se žít s informacemi je těžší než žít bez informací

8 vzdělávání k životu v digitálním světě tedy není jen o práci s PC, ale především o práci s informacemi úkolem státu je ochrana před škodlivými aspekty vzdělávací systém musí využívat moderní technologie inovačním způsobem s cílem zvýšit efektivitu poskytovaných vzdělávacích služeb stát by měl podporovat průběžné vzdělávání dospělých v použití moderních IT technologií (počítačovou gramotnost) a umožnit tak nejen lepší uplatnění na trhu práce ale také efektivní a všeobecné využití ICT při komunikaci se státní správou i ve fungování občanské společnosti.

9 Třetí vrstva digitální vyčlenění se netýká jen občanů, týká se společnosti jako takové každý z nás může mít 100 mbits připojení a přitom můžeme žít v ekonomice se strukturou z minulého století Digitálně gramotná ekonomika je hlavní výzvou digital divide

10 Jak se třetí vrstva promítá do Národního programu reforem? Možnosti, výzvy, ale i limity národní hospodářské politiky ČR vyplývají z objektivních podmínek jejího postavení v rámci evropské a světové ekonomiky, které jsou určeny historickou tradicí i geografickou polohou našeho státu Inovační potenciál české ekonomiky je nutno spatřovat zejména v oblasti průmyslové výroby, čemuž musí odpovídat i politika podpory inovací, výzkumu a vývoje. Z hlediska rozložení jednotlivých odvětví je a nadále zůstane klíčovým sektorem strojírenství, jenž představuje více než polovinu veškerého vývozu ČR (54,2 % v roce 2009). Proto by se politika vlády měla i nadále zaměřovat na podporu podmínek růstu zejména v této sféře. Cit: pracovní verze Národní program reforem

11 Montovny nebo mozkovny? Z TK ICTU v červnu 2010 PRAHA (ČIA) - Průzkum Economist Intelligence Unit v 17 zemích střední a východní Evropy odhalil, že některé země v důsledku ekonomické krize zaostávají v digitálním rozvoji, zatímco jiné využívají ICT projekty k úspoře nákladů a nastartování ekonomického růstu. Mezi země, které ustoupily z některých plánovaných investic do ICT, patří také Česká republika. Průzkum: ČR ustoupila z plánovaných investic do ICT V ICT investicích naopak pokračují Estonsko, Slovinsko, Polsko, Rusko, Chorvatsko, Bulharsko, Rumunsko, Slovensko a Turecko.

12 Kde je vůle, tam je i cesta Ze stagnace se nelze vymanit tím, že podmínky, které stagnaci způsobují budeme brát jako objektivní a neměnné Národnímu programu reforem kraluje průmysl (česká chlouba už od R-U) a ostrakizovány jsou služby s vysokou přidanou hodnotou (ICT) Úkolem vlád, je definovat, co je třeba změnit, ne, co je třeba udržet (to se udrží i bez politiky)

13 ze stanoviska ICTU k Národnímu programu reforem: Další orientace českého exportu by měla směřovat do služeb s vysokou přidanou hodnotou. Podmínky pro to má ČR dostačující. Její technologická vybavenost (byť má stále rezervy) je blízko úrovně některých západoevropských zemí. Jde tedy především o vhodné nastavení institucionálního rámce, a zavedení vhodných pobídek, s jejichž pomocí lze využití tohoto potenciálu nastartovat.

14 Jak moc bude Česko digitální? Významnost (hodnocení 0-5) Zahrnuto ve strategii vlády První vrstva 3 ANO Druhá vrstva 3-4 OKRAJOVĚ Třetí vrstva 5 NEDOSTATEČNĚ

15 Děkuji za pozornost!