Znalostní ekonomika lení konkurenceschopnosti, Josef Budík

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Znalostní ekonomika lení konkurenceschopnosti, Josef Budík"

Hynek Král
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Znalostní ekonomika klíč k posílen lení konkurenceschopnosti, využit ití inovačního potenciálu Josef Budík

2 Znalostní ekonomika a inovace Základní úvaha o znalostní ekonomice: Jedinou evropskou šancí,, jak zvyšovat životní úroveň je v tom, pracovat promyšlen leněji než konkurenti, nikoliv tvrději a levněji. The Economist: znalosti nahrazují fyzické zdroje ekonomického růstur stu Inovace zpravidla jíj rozumíme me novinku, kterou představí podnik (banka) a tato novinka přinese p novou hodnotu (pro zákaznz kazníka i pro podnik)

The Economist: znalosti nahrazují fyzické zdroje ekonomického růstur stu Inovace zpravidla jíj rozumíme

3 Národní rozvojový plán Globáln lního cíle c i specifických cílůc bude dosaženo realizací rámce podpory Společenstv enství a operačních programů Mezi slabé stránky ČR R patří: Vysoký podíl l výrob s nízkou n přidanou p hodnotou, Nízká exportní schopnost MSP, Nedostatek vlastních finančních prostředk edků pro inovace, Nedostatečný rozvoj, transfer technologií a provázanost podniků s institucemi V+V a další

s nízkou n přidanou p hodnotou, Nízká exportní schopnost MSP, Nedostatek vlastních finančních

4 Prioritní osa NRP a budoucnost První prioritní osa je realizována prostřednictv ednictvím m OPPP a SROP Mezi priority pro roky 2007 aža 2013 patří Podnikání, Lidské zdroje Inovace a znalostní ekonomika

SROP Mezi priority pro roky 2007 aža 2013 patří

5 Národní inovační strategie Byla přijata p usnesením m vlády v březnu b 2004 Navazuje na lisabonskou strategii Analyzuje inovační prostřed edí v ČR Hovoří o strategických záměrech, z silných a slabých stránk nkách inovačního prostřed edí v ČR Navrhuje opatřen ení

inovační prostřed edí v ČR Hovoří o strategických záměrech, z

6 Inovace založen ené na znalostech Přispívají mimo jiné k: Akceleraci růstu r podniků, Zvýšen ení tržního podílu, Získání nových trhů, Zlepšen ení (nebo alespoň udržen ení) ) ziskovosti,

7 Možné přístupy Inovativní firma Předstartovní financování (seed capital) Rizikový kapitál Spin-off Transfer technologií Přímé zahraniční investice

8 Měření inovační aktivity Podíl l inovačních nákladn kladů na celkových tržbách inovujících ch podniků Počet prodaných licencí Počet lidí zaměstnaných ve výzkumu a vývoji Podíl l objemu investovaných prostředk edků do výzkumu a vývoje, licencí a marketingu Příspěvek oborů založených na znalostech na celkové přidané hodnotě (např.. výpočty OECD)

vývoji Podíl l objemu investovaných prostředk edků do výzkumu a vývoje, licencí a

9 Náklady na inovace Předvýrobní Vnitropodnikový V+V 24,5 % Jiné externí znalosti 9,8 % Výsledky externího V+V 9,2 % Design (formy přípravy p pravy výr.) 3,7 % Výroba (technologie) Stroje a zařízen zení 34,1 % Uvedení na trh 17,7 % (mj. také inovace způsobu prodeje, cenová politika, zahrnutí další ších produktů)

výr.) 3,7 % Výroba (technologie) Stroje a zařízen zení 34,1 % Uvedení na trh

10 Role vysokých škol Nejen vzdělávání jednotlivých studentů Nově je nutný celoživotn ivotní informační servis o nejnovější ších poznatcích ch z oboru uplatnění pro absolventy vysoké školy Současn asně si tím t m vysoké školy zabezpečuj ují zpětnou vazbu z hlediska ověř ěření relevance výsledků poznání v praxi Mnohem lépe l se jim pak odhadují budoucí požadavky dynamicky se vyvíjej jejících ch profesních trhů,, pro které mohou připravovat p své studenty Klíčový význam mám vlastní původní výzkum realizovaný vysokou školou

hlediska ověř ěření relevance výsledků poznání v praxi Mnohem lépe l se jim pak odhadují budoucí požadavky dynamicky se vyvíjej

11 Trendy v oblasti vysokoškolsk kolského vzdělávání Sociáln lní kapitál l ve smyslu permanentně reprodukované,, doplňovan ované a rozšiřovan ované kooperující absolventské sítě absolventské sítě jsou velmi efektivním způsobem získz skávání nových a kvalitních studentů a také prostředk edků z vnější šího okolí Změna složen ení populace, která prochází systémem vysokého školství

sítě jsou velmi efektivním způsobem získz skávání nových a kvalitních studentů a také

12 Vlivy na inovace produktů Rozvoj zákaznických potřeb Regulace, pravidla, omezení Produkt služba Trh a konkurence Nutnost růst

13 Inovace produktů a znalosti V oboru řízení znalostí jsou užiteu itečné víceoborové a rozptýlené týmy V jejich rámci r je zvláš ášť důležité vytvořit prostřed edí vzájemn jemné důvěry, Konkurence na jedné straně vede k ochraně znalostního bohatství firmy (jen málo m kdy jeho části veřejn ejně prezentují) Další ším m klíčovým faktorem dnešního řízení znalostí je široký rozptyl členů profesní komunity. Ti často bývají z různých r společnost ností a někdy se věnujv nují i odlišným odvětv tvím. Zdravé řízení znalostí obsahuje podle mého m názoru hlavně vzdělávání a tvorbu komunit.

veřejn ejně prezentují) Další ším m klíčovým faktorem dnešního řízení znalostí je široký rozptyl členů profesní komunity.

14 Instituce Firmy zájemci o podporu inovačních aktivit Školy (vysoké i středn ední,, soukromé i státn tní) Výrobci technologií (ICT ale nejen těch) t Poradenské firmy Další subjekty

15 Shrnutí - návrh Neziskový subjekt sdružuj ující bez významných omezení všechny, kdo mají zájem posílit konkurenceschopnost podniků těch kdo se rozhodli znalosti pro posílen lení své konkurenceschopnosti využít

konkurenceschopnost podniků těch kdo se rozhodli

16 Děkuji Vám V m za pozornost Josef.Budik@seznam.cz

Podobné dokumenty

OP Výzkum a vývoj pro inovace

OP Výzkum a vývoj pro inovace Ing. Marek Jetmar, Ph.D. Vysoká škola ekonomická v Praze Univerzita Karlova 23.10. 2007 MF certifikační orgán MMR koordinátor Evropská komise Konvergence (Cíl 1) OP ŽP (MŽP)