Povod ová situace v oblasti severovýchodních ech

Transkript

1 eský hydrometeorologický ústav pobo ka HMÚ Hradec Králové pobo ka HMÚ Praha centrální p edpov dní pracovišt HMÚ Povod ová situace v oblasti severovýchodních ech srpen 2006 P edkládá: RNDr. Zden k Šifta Zpracovali: Ing. Otto Bulí RNDr. Eugenie Han arová Ing. Ji í Jakubský Ing. Hana Machá ková Mgr. Roman Pozler RNDr. Jan Da helka, Ph.D. Ing. František Chylík Ing. Daniel Kurka Ing. Zden k Mrkvica Hradec Králové, zá í 2006

2 1. VÝVOJ SYNOPTICKÉ SITUACE Období p edcházející vzniku povod ové situace bylo charakterizováno dlouhodobou anticyklonální situací, teplotn extrémn nadnormální, kdy pr m rné denní teploty vzduchu dosahovaly hodnot od druhé dekády ervna do konce ervence v tšinou o 5 až 9 o C nad dlouhodobými teplotními normály. V severovýchodních echách bylo na stanicích HMÚ zaznamenáno v tomto období 27 tropických dní s maximálními denními teplotami nad 30 o C. Sou asn se jednalo o období velice chudé na srážky, za m síc ervenec napadlo pouze 20 až 30 % m sí ního srážkového normálu. Koncem ervence za al výškový h eben vysokého tlaku vzduchu nad st ední Evropou slábnout, v p ízemní vrstv se v málogradientním tlakovém poli za ala vytvá et vyvinutá konvektivní obla nost s výskytem p ehán k a bou ek, s denními srážkovými úhrny do 2 až 10 mm. Dne 1.8. p ešla p es naše území na p ední stran výškové brázdy nízkého tlaku vzduchu zvln ná studená fronta, která ukon ila p íliv velmi teplého vzduchu, srážkov se však výrazn ji neprojevila, denní srážkové úhrny dosáhly hodnot do 7 mm. V hladin 850 hpa se ochladilo z p vodních 15 až 17 o C konce ervence na 12 až 13 o C. V p ízemním tlakovém poli se 25. ervence za ala nad Newfoundlandem tvo it tlaková níže, která v dalších dnech postupovala k východu p es severní Atlantik, jižn Grónska a Islandu. Dne se p iblížila Britským ostrov m a za ala se vypl ovat. 1. a p echázela p es Skotsko a Severní mo e, pak p es Dánsko a m lkou brázdou nízkého tlaku vzduchu se za ala rozši ovat nad severovýchodní Polsko a B lorusko. V hladin AT 500 hpa se sou asn ídící tlaková níže p esunovala p es Skotsko a Severní mo e k východu a 3.8. m la st ed nad Dánskem, a za ala se z ní prohlubovat brázda nízkého tlaku vzduchu s osou p es Francii až nad Pyreneje. St ední Evropa se nacházela na její p ední stran. Dne 2.8. zasahoval od jihozápadu na naše území p echodn nevýrazný výb žek vyššího tlaku vzduchu a vyskytovaly se pouze ojedin lé slabé p ehá ky. Nad Itálií se 3.8. za ala prohlubovat tlaková níže, která spolu s frontální vlnou postupovala k severovýchodu p es Ma arsko nad Slovensko. V jejím týlu se ve er a v noci vyskytovaly srážky s úhrny 10 až 25 mm v oblasti Krkonoš, Jizerských hor a m.vrchoviny. Na zbývajícím území regionu severovýchodních ech 5 až 10 mm. Dne 4.8. se tlaková níže spolu se zvln nou studenou frontou p esunovala ze Slovenska dále k severu nad východní Polsko a výšková brázda nízkého tlaku vzduchu na AT 500 hpa se p esouvala ze západní nad st ední Evropu. P i tomto vývoji synoptické situace za ala zesilovat srážková innost zejména v severovýchodních echách a na okluzní front napršelo 20 až 30 mm, v Krkonoších a Orlických horách 30 až 85 mm (Pomezní boudy 85,8 mm) denních srážkových úhrn se synoptická situace ješt výrazn ji nem nila, tlaková níže nad Polskem se pomalu vypl ovala a do východních ech stále zasahovala od severu okluzní fronta. Denní srážkové úhrny se pohybovaly na horách op t na hodnotách kolem 20 až 80 mm (Lu ní bouda 81,7 mm), p i emž v oblasti Orlických hor ješt zesílily a plošn zasáhly v tší oblast. V Jizerských horách napršelo 10 až 20 mm, na ostatním území na 2 až 10 mm. Dne 5.8. se b hem dne na AT 500 ppa za ala ve výškové brázd nízkého tlaku vzduchu vytvá et samostatná tlaková níže se st edem nad západními echami, která 2

3 se prohlubovala a pomalu postupovala k východu. Dne 6.8. od ranních hodin rovn ž zesiloval projev okluzní fronty spojené s tlakovou níží nad Polskem, v jejíž týlové ásti za al zesilovat horizontální barický gradient a v d sledku toho i zesiloval vítr v nižších vrstvách atmosféry. D sledkem tohoto vývoje synoptické situace bylo zesilování srážkového projevu v týlové ásti tlakové níže se st edem nad Polskem, zpo átku nad západními echami a postupn i v severních a odpoledne i ve východních echách. Tato synoptická situace se srážkov významným potenciálem byla na náv trných stranách Jizerských hor, Krkonoš a Orlických hor dále významn orograficky zesílena. Srážky zesílily dne 6.8. v Jizerských horách a Krkonoších, s denními srážkovými úhrny 30 až 50 mm, na h ebenech pak výrazn více (Pomezní boudy 113,7 mm, Labská bouda 109 mm), v oblasti Orlických hor plošn srážky pon kud zeslábly, ale v jejich západní ásti ješt dosáhly hodnot 20 až 47 mm (Deštné v Orlických horách 46,5 mm). V oblasti eskomoravské vrchoviny rovn ž za aly srážky zesilovat a denní srážkové úhrny dosáhly 20 až 30 mm. Dne 7.8. se výšková tlaková níže p esunovala p es východní echy a Moravu a slábla, ale na týlové stran tlakové níže nad jižním Polskem se ješt zv tšil horizontální barický gradient a na náv trných stranách hor došlo k dalšímu zesílení srážkové innosti. Analýza p ízemní synoptické mapy z tohoto dne je v p íloze na obr..1. Denní srážkové úhrny se ješt významn zv tšily a dosáhly v Jizerských horách 40 až 117 mm (Desná 116,6 mm), v Krkonoších 60 až 194 mm (Labská bouda 193,1 mm), v Orlických horách 20 až 72 mm (Luisino údolí 71,2 mm), na eskomoravské vrchovin 40 až 80 mm, v nížinných oblastech severovýchodních ech kolem 20 až 30 mm.vývoj srážkových úhrn za dny od 4.8. do je po jednotlivých povodích uveden v p íloze v tabulce.1. V noci ze 7.8. na 8.8. a 8.8. p es den se tlaková níže nad Polskem vypl ovala a vertikální barický gradient v její týlové ásti se zmenšil. Ve výšce se zárove s p esunem st edu tlakové níže ze st ední Evropy k severovýchodu a zmenšováním cyklonality srážková oblast p esunula k východu nad Moravu a srážková innost výrazn zeslábla. Denní srážkové úhrny dosáhly pouze 2 až 10 mm. Hlavní p í inou povod ové situace ze za átku srpna 2006 byly mimo ádné srážky, zp sobené p echodem výškové tlakové níže p es st ední Evropu a sou asn významným zesílením horizontálního barického gradientu nad západním Polskem a echami (v týlu tlakové níže se st edem nad Polskem) ve dnech 4. až Orografie Krkonoš, Jizerských a Orlických hor rovn ž významn p isp la ke zvýšení denních srážkových úhrn. V h ebenových partiích bylo za tyto dny dosaženo dvoj až trojnásobku m sí ního srážkového normálu. V p íloze na obr..2 až 5 je plošné rozložení sou t srážkových úhrn za tyto ty i dny. 2. HYDROLOGICKÁ SITUACE Za átkem srpna se pr toky v profilech vodom rných stanic ve východních a severních echách pohybovaly v tšinou na hodnotách odpovídajících 300 až 365 denním pr tok m. Vyšší byly pouze na dolní Metuji (120 denní pr tok), což bylo zp sobeno zvýšením odtoku z VD Rozkoš, a dále na Lou né (150 až 180 denní pr tok), Jizerce a St nav (270 až 210 denní pr tok). 3

4 Vydatné srážky, které za aly již 3.8. a se vzr stající intenzitou pokra ovaly i v dalších dnech, zp sobily od asného rána dne 7.8. rychlý vzestup hladin tok p edevším v horských oblastech. Vzhledem k pokra ujícímu dešti a p edchozímu nasycení p d v povodích pak pr toky na horských tocích stoupaly ješt b hem 7.8. Na st edních a dolních úsecích v tších tok vzestupy hladin pokra ovaly až do 8. a POVODÍ HORNÍHO LABE NAD ORLICÍ A POVODÍ ST NAVY Krkonoše byly oblastí nejvíce zasaženou intenzivními srážkami. V jejich h ebenových partiích spadlo ve dnech 4.8. až 8.8. až 400 mm srážek, z toho od rána 6.8. do rána až 300 mm. V asných ranních hodinách dne 7.8. již byl dosažen 3.SPA na horním Labi ve Špindlerov Mlýn a na VD Labská. B hem rána 7.8. byl p ekro en limit 3.SPA i na horní Úp v Horním Maršov, ve Vest evi na p ítoku do VD Les Království a b hem dopoledne také na jejím odtoku. V závislosti na srážkách se p itom vzestupy a poklesy hladin na t chto horních tocích projevily p ibližn ve t ech po sob jdoucích vlnách, p i emž první byla s výjimkou odtoku z nádrží nejvyšší. Nejvyšší srážkové úhrny byly zaznamenány ve sb rné oblasti VD Labská (Labská bouda od rána 6.8. do rána mm), a to v dob, kdy povodí už bylo prakticky nasycené ze srážek ve dvou p edcházejících dnech. B hem noci a rána ze 6. na 7.8. došlo proto k velice rychlému zvýšení p ítoku do nádrže, kdy stoupla hladina Labe v profilu Špindler v Mlýn o 2 m a pr tok byl vyhodnocen v dob kulminace v poledních hodinách na 148 m 3.s -1, což odpovídá Q P i zna ném p ítoku nejen korytem Labe, ale také z okolních svah, došlo k velice rychlému zapln ní nádrže, takže na odtoku z VD Labská bylo dosaženo kulminace ve výši odpovídající Q 100 (173 m 3.s -1 ) jen asi o hodinu pozd ji než na p ítoku. Na p ítoku do VD Království ve stanici Vest ev byl dosažen maximální pr tok brzy odpoledne 7.8. na úrovni Q Podle velice ostrého pr b hu této první vlny zde však lze usuzovat, že nad profilem pravd podobn došlo k nadržení vody za náp chem a jeho následnému pr lomu, jinak by maximální pr tok byl nižší. Díky reten ní funkci VD Les Království byl odtok z této nádrže udržen až do následujícího dne mírn nad hranicí stanovenou pro 3.SPA. Ve východní oblasti Krkonoš inil srážkový úhrn od rána 6.8. do rána až 200 mm. Na horní Úp v Horním Maršov došlo k prudkému vzestupu již od rána 7.8., hladina kulminovala v poledních hodinách p i pr toku odpovídajícímu Q Brzy odpoledne se zde již hladina dostala pod limit pro 3.SPA, ale v dalších hodinách v reakci na prom nlivou intenzitu srážek ješt v n kolika vlnách znovu stoupala a klesala, op t dosáhla až t sn k limitu pro 3.SPA, ve er ale již poklesla pod hranici 2.SPA. V Horním Starém M st Úpa kulminovala brzy odpoledne 7.8. p i pr toku odpovídajícímu Q 10, odpoledne pak ve Slatin nad Úpou p i dosažení Q Vzhledem k odb ru vody do VD Rozkoš (8.8. až 30 m 3.s -1 ) byl v záv rovém profilu Úpy v eské Skalici zaznamenán kulmina ní pr tok na úrovni Q 1/2-1 a p ekro en jen limit pro 1.SPA. Menší srážkové úhrny v níže položených oblastech a reten ní ú inky nádrží v povodí horního Labe zp sobily, že hladina na Labi pod Jarom í stoupla jen nad limit, stanovený pro 1.SPA. 4

5 V povodí horní Metuje a St navy byly ve dnech 4.8. až 8.8. zaznamenány srážkové úhrny asi od 120 do 160 mm. P itom od rána 6.8. do rána 8.8. zde spadlo asi 70 až 80 mm. V povodí Olešenky, levostranného p ítoku Metuje, dokonce 100 mm srážek. Na celém toku Metuje platil b hem ranních a dopoledních hodin dne 8.8. maximáln 2.SPA. Kulmina ní pr tok dosažený 8.8. ráno na horním toku v Maršov nad Metují odpovídal Q 2-5, na st edním a dolním úseku toku prob hly kulminace hladin postupn v odpoledních hodinách p i pr toku Q 1-2. V povodí horní St navy za al prudký vzestup hladin již 7.8. ráno a brzy byl p ekro en limit stanovený pro 3.SPA, nad kterým hladina eky setrvala až do p lnoci 8.8. Povod ová vlna na horním toku St navy v Mezim stí kulminovala 8.8. asn ráno, v Otovicích o ty i hodiny pozd ji, maximální pr toky odpovídaly v obou profilech hodnot Q POVODÍ ORLICE V povodí Orlice byly úhrny spadlých srážek nižší než v povodí horního Labe. V Orlických horách spadlo celkem za dny 4.8. až 8.8. asi 100 až 190 mm srážek, v povodí Tiché Orlice 70 až 140 mm. Pr toky na tocích dosáhly maximáln úrovn Q 2, limit pro 2.SPA byl p ekro en pouze na spojené Orlici v Týništi pro území okresu Rychnov nad Kn žnou. Hladina Divoké Orlice kulminovala v poledních hodinách dne 8.8., Tichá Orlice 9.8. ráno, spojená Orlice asn ráno POVODÍ ST EDNÍHO LABE Hladina Labe pod Hradcem Králové stoupla maximáln do rozmezí stanoveného pro 1.SPA. Kulminace hladiny prob hla v profilu N m ice dne 8.8. pozd ve er p i pr toku odpovídajícímu Q 1-2. V profilu P elou kulminovalo Labe 9.8. dopoledne p i 369 m 3 /s (Q 2 ). 2.4 POVODÍ LOU NÉ, CHRUDIMKY A DOUBRAVY V t chto povodích spadlo za dny 4.8. až až 160 mm srážek, srážkové úhrny v nejvýše položených oblastech t chto povodí od rána 6.8. do rána 8.8. p esáhly 100 mm. Vzestup hladiny na st ední Lou né za al již od rána 7.8., 2.SPA byl v Cerekvici nad Lou nou dosažen až ráno 8.8. a dopoledne téhož dne zde hladina toku kulminovala p i pr toku odpovídajícímu Q 2-5. Na dolním toku v Dašicích byl dosažen jen 1.SPA a kulmina ní pr tok zaznamenaný 9.8. ve er odpovídal Q 1-2. V povodí Chrudimky byla srážkami nejvýrazn ji zasažena horní ást povodí, kde na odtoku z VD Hamry od ve erních hodin 7.8. platil 3.SPA. Odtok z VD se poda ilo udržet mírn nad stanoveným limitem pro 3.SPA, a to až do ráno, kulmina ní pr tok 8.8. ve er dosáhl Q 2-5. Na st edním toku Chrudimka kulminovala na p ítoku do VD Se již po poledni 8.8. v úrovni Q 2-5, dále po toku byla povod ová vlna soustavou nádrží transformována na prakticky neškodný odtok. Výrazn horší byla situace na p ítoku Chrudimky Novohradce, kde byl od rána 8.8. p ekro en limit pro 3.SPA, pod jehož úrove hladina poklesla až 9.8. ve er. 5

6 Kulmina ní pr tok ve stanici Úh etice byl dosažen 8.8. ve er a byl vyhodnocen bilan ní metodou na hodnot odpovídající Q 20. P esné hodnoty pr toku budou známy po zpracování hydraulického modelu. Vzhledem k odpoušt ní nádrží na Chrudimce a k p ítoku z Novohradky, áste n transformovanému rozlivy na dolním toku, byla hladina dolní Chrudimky nad úrovní 3.SPA od 8.8. ve er do rána a kulmina ní pr tok dosáhl úrovn Q Prudký vzestup hladiny nastal již od 7.8. také na horní Doubrav, kde v hlásném povod ovém profilu Bílek platil 3.SPA od 7.8. ve era do rána 9.8. Kulmina ní pr tok zaznamenaný v poledne 8.8. ve vodom rné stanici HMÚ v Bílku odpovídal Q 10. Níže po toku se kladn projevil vliv VD Pa ížov, která byla kv li opravám vyprázdn ná, takže na odtoku z nádrže byla povod ová vlna transformována a hladina jen mírn p ekro ila limit pro 3.SPA. Kulmina ní pr tok na odtoku z nádrže byl zaznamenán již ráno 8.8. na úrovni Q Na st edním toku Doubravy v profilu Žleby byl dosažen jen 2.SPA od poledních do ve erních hodin dne 8.8. Doubrava tu kulminovala v tento den odpoledne p i pr toku odpovídajícímu Q POVODÍ JIZERY A SM DÉ V povodí Jizery byla postižena intenzivními dešti p edevším jeho horní ást, od 4.8. do 8.8. zde spadlo 100 až 250 mm srážek, srážkové úhrny v nejvýše položených oblastech od rána 6.8. do rána 8.8. p esáhly 200 mm. Tyto srážky se projevily v prudkém vzestupu zejména na horním toku Jizery. Ve všech hlásných profilech na Jize e došlo k p ekro ení 3.SPA. Hladina Jizery v Jablonci nad Jizerou dosáhla limitu pro 3.SPA dne 7.8. ve 3 hodiny ráno a udržela se nad ním následujících 24 hodin. Kulminace p esáhla hranici 3.SPA o více než 220 cm a kulmina ní pr tok zaznamenaný 7.8. ve er odpovídal Q 20. V Železném Brod byl 3.SPA dosažen 7.8. odpoledne (v 15 hod.) a hladina ješt vystoupala o více než 100 cm nad jeho úrove. Na Jizerce v Dolních Št panicích byl dosažen 1.SPA. Vzhledem k omezenému plošnému rozsahu jádra srážek se doba opakování kulmina ního pr toku snižovala sm rem dol po toku Jizery. Zatímco na horní Jize e p esáhla Q 10, na dolním toku v P edm icích kulminace odpovídala pouze Q 2. Horní tok v Jablonci nad Jizerou výrazn reagoval na m nící se intenzitu srážek a vlastní povod ová vlna zde m la t i vrcholy, p i emž poslední z nich byl nejv tší. Na st edním a dolním toku již byla vlna pouze jednovrcholová. Na dolním toku pak došlo k výrazné transformaci povodn. Q 10. Sm dá ve Frýdlant kulminovala 7.8. odpoledne p i pr toku odpovídajícímu 2.6 POVODÍ DOLNÍHO LABE Na Labi pod soutokem s Jizerou hladina v Brandýse nad Labem 9.8. krátkodob vystoupala až na úrove 2.SPA. Na dolním Labi pak b hem 8. až hladina dosahovala 1. SPA. 6

7 3. INNOST P EDPOV DNÍCH PRACOVIŠ (CPP a RPP) 3.1 POPIS AKTIVIT CPP a RPP Dne vývoj meteorologické situace signalizoval na další dny možnost vysokých srážkových úhrn s p edpokladem vzestupu hladin tok sledovaných v oblasti severovýchodních ech. Po konzultaci s regionálními p edpov dními pracovišti (dále jen RPP) a centrálním p edpov dním pracovišt m (dále jen CPP) byla vydána z CPP výstraha hlásné a p edpov dní služby HMÚ, která varovala p ed vzestupy hladin tok, dne 7.8. s dosažením SPA. Tato informace se v následujících dnech potvrdila a v noci z ned le 6.8. na pond lí a b hem pond lí 7.8., p edevším v severních ástech Královéhradeckého a Libereckého kraje, dosáhly srážkové úhrny extrémních hodnot. V pond lí 7.8. již hladiny sledovaných tok výrazn stoupaly a na horních úsecích tok pramenících v oblasti Krkonoš, Jizerských hor a Broumovského výb žku již v ranních a dopoledních hodinách dosáhly 3.SPA. Výrazné srážky pokra ovaly ješt 7.8. a postupn se zvedaly hladiny na všech tocích v p sobnosti pobo ky a dosáhly etných 1., 2. SPA a 3.SPA. Za dobu trvání povod ové situace byly centrálním p edpov dním pracovišt m po konzultacích s regionálním p edpov dním pracovišt m hradecké pobo ky HMÚ vydány ty i výstražné informace, z toho dv, které varovaly p ed extrémním stupn m nebezpe í. Dále byly pracovišt m RPP i CPP každý den po dobu trvání povod ové situace vydávány informa ní zprávy, které seznamovaly orgány státní správy v územní p sobnosti p íslušného p edpov dního pracovišt s vývojem pov trnostní situace, jakož i se situací na vodních tocích. Dne p ešlo pracovišt RPP Hradec Králové i hydrologické p edpov dní pracovišt CPP v Praze na nep etržitou, 24 hodinovou provozní dobu. Sb r dat z hydrologických automatických stanic byl organizován trvale po 3 hodinách. Na tocích, kde hladiny dosahovaly nebo p ekra ovaly hodnoty 3. SPA, byl sb r dat provád n pravideln každou hodinu. Nam ená data byla z RPP i CPP po každém stažení zasílána na webové stránky hlásné a p edpov dní povod ové služby HMÚ a z RPP i na stránky pobo ky HMÚ - Hradec Králové. Dne 9.8. již situace na tocích byla stabilizovaná, s výraznými poklesy na horních a st edních ástech tok a se setrvalými stavy hladin na dolních úsecích. Byl proveden ješt ve erní sb r dat a pracovišt p ešla na normální, 12-ti hodinový provoz. Veškeré informace byly p edávány na krajská opera ní st ediska HZS, na povod ové orgány v Hradci Králové, Pardubicích, Liberci a St edo eském kraji, na VHD Povodí Labe a na Zem d lskou vodohospodá skou správu (ZVHS). V dob, kdy se krizová situace dotýkala povodí St navy, byly výstražné informace a nam ená data zasílány také polské stran prost ednictvím hydrometeorologické služby zabezpe ované IMGW ve Wroclawi. Pracovišt bylo rovn ž p ipraveno reagovat na dotazy povod ových orgán obcí s rozší enou p sobností. 3.2 VYHODNOCENÍ METEOROLOGICKÝCH A HYDROLOGICKÝCH P EDPOV DÍ Vydávané meteorologické p edpov di minimáln s dvoudenním p edstihem upozor ovaly na velice reálnou možnost vzniku povod ové situace. Úsp šnost p edpov dí po así i srážkových úhrn v pr b hu dalších dn byla vysoká a odpovídala skute nosti. Výjimkou byly dosažené úhrny v h ebenových partiích 7

8 Krkonoš, které p ed ily o ekávání a byly výrazn vyšší, než p edpokládaly výpo ty srážkových model. Výstražné informace byly vydávány v pot ebném p edstihu a v as informovaly povod ové orgány a ú astníky povod ové ochrany o hrozícím nebezpe í. Od žádných z výše uvedených orgán a institucí nebyly zaznamenány žádné výhrady k innosti p edpov dních pracoviš HMÚ. 3.3 HYDROLOGICKÉ P EDPOV DI RPP pobo ky HMÚ Hradec Králové denn vydávalo hydrologické p edpov di pro profily Labe Jarom a Metuje Jarom (pro hod. téhož dne, p edstih p edpov di 3 hodiny), a Labe P elou (pro hod. téhož dne, p edstih p edpov di 14 hodin). Každý den byla také zpracovávána p edpov hydrologickým p edpov dním modelem AquaLog (pro 7.00 hod. téhož dne, p edstih p edpov di 48 hodin). Dne , kdy byly srážky nejmohutn jší a povod ová situace vrcholila, byla modelová p edpov po ítána ješt pro hodinu. Výsledky v rozší ené verzi podle aktuáln dosažených SPA byly zasílány na VHD Povodí Labe, s.p. a na OHP-CPP HMÚ Praha a pro nejvýznamn jší profily byly zve ej ovány na webových stránkách HMÚ. Bohužel, v dob nástupu povodn tyto p edpov di nebyly p íliš p esné, a to hlavn u profil na tocích v horských oblastech a podh í, protože p edpov srážek byla podhodnocená (viz. graf.6). U v tších tok v jejich st edních a dolních tratích bylo již u modelových p edpov dí dosahováno podstatn lepších výsledk. CPP-OHP v Praze vydávalo manuální p edpov di pro Labe od Brandýsa po D ín. P edpov di hydrologickým modelem byly zpracovávány pro povodí Jizery standardn v ranním termínu a navíc rovn ž odpoledne a ve er dne Rovn ž zde vzhledem k velmi krátké dob odezvy horských ástí tok a extrémním srážkám p esnost p edpov dí pro horní toky nebyla dostate ná a docházelo k spíše podhodnocení pr toku. Pro st ední tok (Bakov nad Jizerou) byla již p edpov uspokojivá, negativn se však projevila nep esnost m rné k ivky v tomto profilu (nov instalovaná stanice bez možnosti ov ení platnosti k ivky ve vysokých stavech), zejména v nadhodnocení pr toku dolní Jizery v P edm icích a následn áste n též na Labi (pro delší p edstih p edpov dí). 3.4 SEZNAM SPOLUPRACUJÍCÍCH POVOD OVÝCH ORGÁN A Ú ASTNÍK OCHRANY P ED POVODN MI Spolupracující instituce HZS HK HZS PU Druh zprávy výstražné informace, informa ní zprávy RPP a CPP, telefonické informace o stavech, pr tocích a p edpokládaném vývoji na tocích po každém sb ru dat výstražné informace, informa ní zprávy RPP a CPP, telefonické informace o stavech, pr tocích a p edpokládaném vývoji na tocích po každém sb ru dat 8

9 HZS LB (zabezpe ovalo CPP) HZS SC (zabezpe ovalo CPP) KÚ HK (životní prost edí + krizové ízení) KÚ PU (životní prost edí + krizové ízení) KÚ LB (životní prost edí + krizové ízení) (zabezpe ovalo CPP) KÚ SC (životní prost edí + krizové ízení) (zabezpe ovalo CPP) VHD PL ZVHS KPK HK a PU IMGW Wroclaw hydroprognóza CPP výstražné informace, informa ní zprávy CPP, další informace o stavech, pr tocích a p edpokládaném vývoji na tocích výstražné informace, informa ní zprávy CPP, další informace o stavech, pr tocích a p edpokládaném vývoji na tocích výstražné informace, informa ní zprávy RPP a CPP, telefonické informace o stavech, pr tocích a p edpokládaném vývoji na tocích po každém sb ru dat výstražné informace, informa ní zprávy RPP a CPP, telefonické informace o stavech, pr tocích a p edpokládaném vývoji na tocích po každém sb ru dat výstražné informace, informa ní zprávy CPP, telefonické informace o stavech, pr tocích a p edpokládaném vývoji na tocích po každém sb ru dat výstražné informace, informa ní zprávy CPP, další informace o stavech, pr tocích a p edpokládaném vývoji na tocích výstražné informace, informa ní zprávy RPP telefonické informace o stavech, pr tocích a p edpokládaném vývoji na tocích po každém sb ru dat, zásoby vody ve sn hu informa ní zprávy RPP, výstražné informace p edpov di po así a informace o p edpokládaném vývoji odtokové situace na sledovaných tocích informa ní zprávy RPP, výstražné informace informa ní zprávy RPP 3.5 SPOLUPRÁCE S POVOD OVÝMI ORGÁNY A Ú ASTNÍKY OCHRANY P ED POVODN MI, MEDIÁLNÍMI PROST EDKY A VE EJNOSTÍ Spolupráce s povod ovými orgány a ostatními ú astníky ochrany p ed povodn mi byla na dobré úrovni a nevyskytly se situace, kdy by docházelo k n jakým problém m nebo nedorozum ním. Krom písemných informa ních zpráv, které byly z HMÚ pravideln zasílány se osv d ilo vzájemné informování prost ednictvím telefonu. Orgány obcí s rozší enou p sobností (ORP) dostávaly informace na základ jejich telefonických dotaz. Doposud není rozší ena praxe, že by ORP informovaly o situaci na tocích v jejich p sobnosti pracovišt HMÚ. 9

10 Pokud jde o spolupráci se zahrani ními partnery, v tomto p ípad s IMGW ve Wroclawi, probíhala oboustranná vým na nam ených dat z povodí St navy, dále výstražných informací a informa ních zpráv. Velmi dobrá byla spolupráce s vodohospodá ským dispe inkem Povodí Labe, kde docházelo k pravidelné vým n údaj o srážkových úhrnech, o situaci na tocích a o manipulacích na nádržích. Ve ejnost m la možnost informovat se o odtokové situaci prost ednictvím internetu na stránkách hlásné a povod ové služby HMÚ jakož i na stránkách pobo ky Hradec Králové. etné byly i dotazy po telefonu s poskytováním informací o vývoji po así a o hydrologické situaci na konkrétních tocích a m rných profilech. Po dobu trvání povod ové situace naši pracovníci informovali o dalším vývoji širokou ve ejnost prost ednictví regionálních rozhlasových stanic. 3.6 PROBLÉMY V PR B HU EŠENÍ POVOD OVÉ SITUACE Technické problémy se nevyskytly. Po celou dobu trvání povod ové situace spolehliv probíhal sb r dat z automatických stanic. Potíže nastaly dne 7.8. pouze na vodom rné stanici v Horním Maršov, kde došlo k poruše dálkového p enosu dat. Tato situace byla vy ešena díky ochot pozorovatele, který na základ požadavk RPP v Hradci Králové provád l mimo ádná pozorování. Výpo etní technika a spojení bylo bez závad. 10

11 TABULKY A GRAFY OBRAZOVÁ ÁST 11

12 Obr..1: ANALÝZA P ÍZEMNÍ MAPY 1:5 MIL. DNE :00 UTC 12

13 Obr..2: KOMBINOVANÝ PLOŠNÝ ODHAD SRÁŽEK RADAR SRÁŽKOM R ZA 24 HODIN DNE :00 UTC Obr..3: KOMBINOVANÝ PLOŠNÝ ODHAD SRÁŽEK RADAR SRÁŽKOM R ZA 24 HODIN DNE :00 UTC

14 Obr..4: KOMBINOVANÝ PLOŠNÝ ODHAD SRÁŽEK RADAR SRÁŽKOM R ZA 24 HODIN DNE :00 UTC Obr..5: KOMBINOVANÝ PLOŠNÝ ODHAD SRÁŽEK RADAR SRÁŽKOM R ZA 24 HODIN DNE :00 UTC 14

15 Tabulka.1: ÚHRN SRÁŽEK V MM ZA OBDOBÍ Povodí Stanice sou et horní Labe Labská bouda Lu ní bouda Frantova bouda Medv dín Dolní Dv r-rudolfov Plán Sn žka erný D l Vrchlabí Hostinné Úpa Pomezní boudy Pec pod Sn žkou Horní Maršov Žaclé St nava Mieroszow Broumov Orlice Luisino údolí Deštné v Orlic. horách Polom Dob any Zdobnice Orli ky Králíky Orlické Záho í Suchý vrch Hani ka Rokytnice v Orlic.horách Mitrov Slatina n. Zdobn Jizera Desná Harrachov Josef v D l Rokytnice nad Jizerou Benecko eský Dub Smržovka Vysoké nad Jizerou Lou ná Gajer Trst nice Lubná Chrudimka Svratouch Nové Hrady Vyso ina Skute Hamry Se Doubrava Mí ov, Sušice Krucemburk Gol v Jeníkov

16 Tabulka.2: VYHODNOCENÍ KULMINA NÍCH STAV A PR TOK Tok Profil Den Hodina SEL Stav [cm] Pr tok [m 3 /s] Doba opakování [roky] Labe Špindler v Mlýn : Labe Labská : Labe Vest ev : Labe Království : Úpa H.Maršov : Úpa Horní Staré M sto : Úpa Slatina n.ú : Úpa.Skalice : /2-1 Labe Jarom : Metuje Maršov n.m : Metuje Hronov : Metuje Kr ín : Metuje Jarom : D.Orlice Klášterec : D.Orlice Kostelec : T.Orlice ermná : /2-1 Orlice Týništ : /2-1 Labe N m ice : Lou ná Cerekvice : Lou ná Dašice : Chrudimka Hamry : Chrudimka P emilov : Novohradka Úh etice : * 20* Chrudimka Nemošice : Labe P elou : Doubrava Bílek : Doubrava Pa ížov : Doubrava Žleby : Mumlava Janov-Harrachov : Jizera Jablonec nad Jizerou : Jizerka Dolní Št panice : /2 Jizera Dolní Sytová : Kamenice Josef v D l : Kamenice Bohu ovsko-jesenný : Jizera Železný Brod : Jizera Bakov nad Jizerou : Jizera Tu ice-p edm ice : St nava Mezim stí : St nava Otovice : Sm dá Frýdlant : * viz textová ást 16

17 Tabulka.3: TRVÁNÍ STUP POVOD OVÉ AKTIVITY po átek ukon ení 2.SPA 3.SPA 3.SPA 2.SPA Tok Profil den as den as den as den as Labe Špindler v Mlýn Labe Špindler v Mlýn Labe Labská Labe Vest ev Labe Království Úpa Horní Maršov Metuje Maršov n.m Metuje Kr ín Orlice Týništ (RK) Lou ná Cerekvice n.l Chrudimka Hamry Chrudimka P emilov Novohradka Úh etice Chrudimka Nemošice Doubrava Bílek Doubrava Pa ížov Doubrava Žleby Jizera Jablonec nad Jizerou Jizera Dolní Sytová Jizera Železný Brod Jizera Bakov St nava Mezim stí St nava Otovice Sm dá Bílý Potok Sm dá Frýdlant Labe Brandýs nad Labem

18 Graf.1: PR M RNÉ HODINOVÉ PR TOKY HORNÍ LABE Pr tok (m 3 /s) Datum Špindler v Mlýn Labská Vest ev Graf.2: PR M RNÉ HODINOVÉ PR TOKY - ÚPA Pr tok (m 3 /s) Datum Horní Maršov Horní Staré M sto Slatina nad Úpou 18

19 Graf.3: PR M RNÉ HODINOVÉ PR TOKY - P ÍTOKY JIZERY Pr tok (m 3 /s) Datum Janov-Harrachov (Mumlava) Bohu ovsko-jesenný (Kamenice) Graf.4: PR M RNÉ HODINOVÉ PR TOKY - JIZERA Pr tok (m 3 /s) Datum Jablonec nad Jizerou Dolní Sytová Železný Brod Bakov nad Jizerou Tu ice-p edm ice 19

20 Graf.5: PR M RNÉ HODINOVÉ PR TOKY - ST NAVA Pr tok (m 3 /s) Datum Mezim stí Otovice Graf.6: P EDPOV PR TOKU MODEL AQUALOG 250 Vest ev - Labe 200 Pozorovaný pr tok P edpov h P edpov +24h - +48h Pr tok [m3.s-1] : : : : : : : : : : : : : : : :00 Datum a as 20

21 Obr..6: ŠPINDLER V MLÝN - LABE (FOTO POVODÍ LABE, s.p.) Obr..7: VD LABSKÁ - LABE (FOTO POVODÍ LABE, s.p.) 21