Povod ová situace v oblasti severovýchodních ech

Transkript

1 eský hydrometeorologický ústav pobo ka Hradec Králové Povod ová situace v oblasti severovýchodních ech b ezen - duben 2006 P edkládá: RNDr. Zden k Šifta Zpracovali: Ing. Hana Machá ková Ing. Ji í Jakubský Ing. František Chylík Ing. Dušan i man Ing. Zden k Mrkvica Mgr. Roman Pozler RNDr. Eugenie Han arová Ing. Otto Bulí Hradec Králové, kv ten 2006

2 1. VÝVOJ SYNOPTICKÉ SITUACE V období p edcházejícím po átku povod ové epizody do panovalo na našem území studené po así s pr m rnými denními teplotami vzduchu +1 až -3 o C, což bylo o p evážn 2 až 4 o C pod dlouhodobými normály. Srážky se nevyskytovaly, nebo jen slabé s denními úhrny od n kolika desetin do n kolika mm a to výlu n ve form sn hu. Tento pr b h po así byl zp soben p evážn anticyklonální synoptickou situací, kdy po jižní stran rozsáhlé tlakové výše, která zasahovala ze severních (pozd ji st edních) ástí Ruska až nad jižní Skandinávii, proudil do st ední Evropy studený a pom rn suchý vzduch od severovýchodu. Pozd ji (po 19.3.) za ala tato tlaková výše slábnout a z Barentsova mo e za ala k jihu postupovat tlaková níže, spojená s frontálním systémem, jehož studená fronta se za ala vlnit a studená ást této frontální vlny p ešla p es naše území od severu Vzhledem k tomu, že procházela ješt oblastí vyššího tlaku vzduchu, srážkov se výrazn ji neprojevila a napadlo (za 21. a 22.3) od n kolika desetin do n kolika mm srážek, p evážn ve form sn žení, pouze v Polabí p echázely srážky místy do dešt. P echod této frontální vlny ukon il do této doby panující anticyklonální situaci nad st ední Evropou, ímž se uvolnil prostor pro zm nu synoptické situace, která v následujících dnech p ímo zp sobila vznik povod ové situace. Vývoj synoptické situace nad Atlantským oceánem byl v tomto období charakterizován p esunem pom rn m lké tlakové níže z centrálních oblastí Atlantiku k východu nad Biskajský záliv, kde zanikla. Sou asn se ovšem od za ala nad Newfoundlandem prohlubovat tlaková níže, která postupovala k východu nad centrální oblasti severního Atlantiku, od se za ala velmi rychle prohlubovat a dále se p itom plošn rozši ovat. Dne se p iblížila až k Britským ostrov m. Sou asn od východního pob eží USA postupovala k východu nad centrální ásti severního Atlantiku další tlaková níže. Od se ob tlakové níže za aly spojovat a nad tém celým severním Atlantikem se vytvo ila v dalších dnech velmi rozsáhlá a velmi hluboká tlaková níže, kolem níž za al od p echodem okluzní fronty - proudit do st ední Evropy teplý a vlhký oceánský vzduch. Od se mezi tlakovou výší nad Ukrajinou a brázdou nízkého tlaku vzduchu zasahující z tlakové níže západn od Britských ostrov nad západní Evropu zesílil barický gradient a na našem území za al zesilovat vítr jihovýchodních sm r, který dosahoval v nárazech rychlosti 15 až 20 m/s, na m.vrchovin až 25 m/s. V této teplé advekci se za aly zvyšovat teploty vzduchu, odpolední maxima se pohybovala v nížinách mezi 6 až 9 o C a no ní minimální se zvýšily z -7 až -13 (23.3.) na -2 až +1 o C,na horách kolem -3 o C. Srážky nebyly významné - do 1 mm a v nížinách p echázely do dešt. Dne došlo po p echodu okluzní fronty (viz. obrázek.1 a 2) k dalšímu vzestupu teplot, odpolední maxima vzrostla na 4 až 9 o C a to i na horách. Srážkové úhrny dosahovaly hodnot pouze do 3 mm, na horách až 7 mm, ale fáze srážek už byla výlu n deš ová, pouze na h ebenech Krkonoš šlo o srážky smíšené, nebo sn hové. 2

3 Ve dnech 26. a se st ed tlakové níže udržoval stále západn od Britských ostrov a teplá advekce kolem ní dále zesilovala zejména po p echodu teplé fronty dne 26.3., který byl doprovázen srážkami a to výlu n deš ovými (i na horách) s denními úhrny 5 až 10 mm, na horách a na m.vrchovin až 15 mm. Maximální denní teploty dosáhly hodnot 6 až 11 o C, na horách 3 až 5 o C, p i emž ani no ní minima neklesala pod 0 o C (2 až 5 o C a to i na horách). Pon kud siln jší jižní až jihozápadní vítr vál pouze na n kterých místech v horských oblastech a na m. vrchovin s nárazy kolem 15 m/s. Dne v teplém sektoru frontálního systému teplá advekce od jihozápadu vrcholila, maximální teploty vystoupily v Polabí až na 21 o C, na ostatním území na 13 až 18 o C a to i na horách. Rovn ž zesílil jihozápadní vítr, který v nárazech dosahoval hodnot v nížinách kolem 10 m/s, na horách kolem 15 m/s. Tato advekce velmi teplého a vlhkého oceánského vzduchu byla ukon ena p echodem zvln né studené fronty ve er a v noci na 28.3., která ovlivnila srážkovou inností významn ji jih a východ východo eského regionu. Významné srážky ve form dešt a to i na horách (s výjimkou h ebenových partií Krkonoš, kde byly srážky smíšené), s denními úhrny 15 až 20 mm byly zaznamenány zejména v nížinných oblastech regionu a v Orlických horách. Ve vrchovinných oblastech na jihu a východ území Pardubického kraje až 26 mm. V Krkonoších a v severních ástech Královéhradeckého kraje byly zaznamenány srážkové úhrny podstatn menší (do 6 mm). Maximální denní teploty se snížily na 7 až 12 o C. P echod studené fronty byl doprovázen zesílením v tru, který zejména v oblasti m.vrchoviny dosahoval v nárazech hodnot 15 až 20 m/s. V následujících dnech do se ve studeném vzduchu rozši oval do st ední Evropy od jihozápadu výb žek vyššího tlaku vzduchu, zpo átku se však ve vyšších hladinách atmosféry ješt udržovala m lká brázda nízkého tlaku vzduchu. Denní srážkové úhrny se pohybovaly p evážn mezi 2 až 8 mm, v Krkonoších 29. a až 20 mm. Denní maximální teploty vzduchu se pohybovaly v nížinách mezi 10 až 12 o C, na horách a na m.vrchovin mezi 4 až 8 o C. No ní minimální teploty poklesly na hodnoty kolem 0 o C. V tomto období se ídící tlaková níže se st edem nad Skotskem zvolna vypl ovala a p esouvala p es Severní mo e nad jižní Skandinávii. Sou asn p es centrální ást severního Atlantiku p echázela další hluboká tlaková níže a v pr b hu postupovala p es Irsko dále k východu. Teplá fronta frontálního systému s ní spojeného p ešla tento den p es západní Evropu a jeho studená fronta se nad západní Evropou vlnila a tím se její postup k východu zpomaloval. Zmín ná teplá fronta p ešla p es východní echy odpoledne Srážkov se p echod teplé fronty neprojevil nijak významn, denní srážkové úhrny se pohybovaly v tšinou mezi 2 až 7 mm, významn jší byly v Krkonoších 10 až 20 mm (Pec pod Sn žkou 21 mm) a v Orlických horách (Luisino údolí 16 mm), na m.vrchovin kolem 10 mm. Za teplou frontou se mírn oteplilo, denní maximální teploty vzrostly o 2 až 4 o C na 10 až 13 o C v nížinách a na 5 až 7 o C na horách. S p ibližováním a p echodem teplé fronty mírn zesílil i p ízemní vítr jihozápadních sm r, který dosahoval v nárazech 10 až 15 m/s. Dne v dopoledních hodinách p ešla p es východní echy frontální vlna na studené front, na které významn zesílil p ízemní vítr jihozápadních sm r, který v nárazech dosahoval rychlosti kolem 20 m/s a ve vrchovinných oblastech na jihu Pardubického kraje 25 až 30 m/s. Srážkové úhrny se pohybovaly mezi 2 až 3

4 8 mm, v Krkonoších a Orlických horách kolem 15 mm, vyskytly se i etné bou ky a místy i kroupy. Maximální denní teploty se pohybovaly v nížinách mezi 13 až 16 o C, na horách 4 až 9 o C. Dne 1.4. se do st ední Evropy od jihu p echodn rozší il výb žek vyššího tlaku vzduchu, srážky se vyskytovaly ve form p ehán k s denním úhrnem p evážn 1 až 5 mm, p ízemní vítr zeslábl na hodnoty v nárazech 10 až 15 m/s a teploty se udržovaly na hodnotách podobných z p edchozího dne. ídící tlakové níže, jejíž st ed se p esunoval od 1.4. p es Irsko, Skotsko a 3.4. nad jižní Skandinávii, se rychle se vypl ovala. V noci na 2.4. a 3.4.ráno p echázely od západu p es východní echy další dv studené fronty spojené s touto tlakovou níží, které se výrazn ji srážkov neprojevily (srážkové úhrny od n kolika desetin do 3 mm). Na druhé z nich (3.4.) však znovu zesílil vítr s nárazy dosahujícími 15 až 20 m/s a došlo k mírnému ochlazení zejména na horách, kde no ní minimální teploty vzduchu klesaly pod bod mrazu. V pr b hu 3.4. za ala nad severními oblastmi centrálního Atlantiku zesilovat tlaková výše, která postupovala p es Velkou Británii k jihovýchodu. Na její p ední stran proudil do st ední Evropy studený vzduch od severozápadu. Od 3.4. se za aly výrazn snižovat zejména no ní minimální teploty vzduchu pod bod mrazu a od 5.4. rovn ž denní maximální teploty se snížily na 3 až 7 o C. Tato tlaková výše uzav ela sérii cyklon, které zp sobovaly po dlouhé období advekci teplého a vlhkého oceánského vzduchu do st ední Evropy. Tímto vývojem synoptické situace se odtoková situace stabilizovala a za alo docházet k poklesu hladin na tocích východních ech. Hlavní p í inou vzniku povod ové epizody v b eznu 2006 byl vývoj synoptické situace nad severním Atlantikem, kde se od 22.3.za ala prohlubovat rozsáhlá tlaková níže, která se pom rn dlouhou dobu (do 3.4.) neustále obnovovala a ve frontální zón po jejím jižní okraji proudil do st ední Evropy velmi teplý oceánský vzduch. Prudký vzestup teplot a to i na horách (viz. tabulka.1), za spolup sobení deš ových srážek (viz. tabulka.4 a obrázek.5) a ob as i zesíleného nárazového v tru roztála velmi rychle sn hová pokrývka a to nejd íve v nížinách a ve vrchovinných oblastech na jihu a východ regionu a posléze i v podhorských a áste n i horských oblastech. Výška sn hové pokrývky a její vodní hodnota je v tabulce.2. V tabulce.3 je porovnání zásob vody ve sn hu podle povodí. Pro srovnání jsou uvedeny i hodnoty z roku 2005, který byl na sn hovou pokrývku rovn ž bohatý a v n kterých sm rech i rekordní. Na horách (zejména v Krkonoších) byla zásoba vody ve sn hové pokrývce ve výškách nad 800 m oproti letošnímu roku ješt o p ibližn 15 % vyšší (na Labské boud bylo loni nam eno absolutní maximum výšky sn hové pokrývky 345 cm ). V polohách p ibližn pod 800 m však byla vodní hodnota sn hové pokrývky letos o 8 až 23 % vyšší, p i emž nejv tší rozdíl byl práv v polohách pod 400 m. Rozdíl byl oproti minulému roku hlavn v tom, že odtávání sn hové pokrývky probíhalo podstatn kratší období a toky ve východních echách nesta ily objem vody ze sn hové pokrývky odvést bez dosažení vyšších stup povod ové aktivity a docházelo k vyb ežení a místy i k rozsáhlejším rozliv m. 4

5 Bezprost ední p í inou povodn ve východních echách bylo velmi rychlé odtání sn hové pokrývky. Zásoby vody ve sn hové pokrývce dosáhly maxima , kdy v povodí Labe po P elou dosáhla vodní hodnota sn hové pokrývky 869 mil.m 3, což odpovídá výšce 136 mm vody na celé ploše povodí, v povodí Orlice po Týništ nad Orlicí to bylo 255 mil.m 3 a 159 mm, v povodí Cidliny po Sány 82 mil.m 3 a 70 mm. Tyto hodnoty se do snížily jen velmi málo. Od se však vlivem výše popsaného vývoje synoptické situace výrazn zvýšila intenzita tání sn hu (viz obrázek.3 a 4) a do 3.4. inil úbytek množství vody ve sn hové pokrývce v povodí Labe po P elou 556 mil.m 3 ( 64 %) a 87 mm, v povodí Orlice po Týništ nad Orlicí 154 mil.m 3 ( 60% ) a 96 mm. V povodí Cidliny po Sány inil úbytek 64 mil.m 3 a 55 mm, což byla tém veškerá sn hová pokrývka. 2. HYDROLOGICKÁ SITUACE Na po átku t etí dekády b ezna se v nížinných oblastech pr toky pohybovaly na hodnotách odpovídajících 60 až 150 denním pr tok m (st ední Labe a dolní úseky tok D diny, Lou né, Chrudimky, Doubravy, Cidliny a Mrliny). Ve st edních polohách byly pr toky na tocích vyhodnoceny jako 180 až 270 denní (Metuje, Divoká Orlice, Tichá Orlice). Toky v horských a podhorských oblastech v severní a severovýchodní ásti území m ly pr toky nižší, jen na úrovni 300 až 355 denních pr tok (horní Labe, Úpa, St nava). Na t chto ekách byl velice etný výskyt ledových jev. Hlavní p í inou povod ové situace bylo rychlé tání sn hové pokrývky, která byla pom rn významná i v nížinách. Tání sn hu bylo urychleno výrazným oteplením a srážkami. Pokles hladin všech tok pak následoval po ochlazení za átkem dubna, kdy už se souvislá sn hová pokrývka udržela pouze v horských oblastech. Výrazné oteplení, spojené se srážkovou inností a zesilujícím proud ním vzduchu, p edevším ve dnech a 28.3., m lo za následek od prudký vzestup hladin tok, pramenících ve st edních nadmo ských výškách - Mrliny, Cidliny, Lou né, Chrudimky, Novohradky. Na horských a podhorských úsecích tok hladiny výrazn ji stoupaly až od 31.3., kdy p i relativn vysokých teplotách vzduchu byly op t zaznamenány významn jší srážkové úhrny (horní úseky tok Labe, Metuje, Divoké Orlice, Úpy, Tiché Orlice a D diny). Na st edních a dolních úsecích výše uvedených tok se tato pov trnostní situace projevila op tovným vzestupem p edtím již klesajících hladin. V následujících dnech od 1. do 5.4. byl denní rozkyv hladin výrazn ovliv ován m nící se intenzitou odtávání sn hové pokrývky v úzké návaznosti na denní chod teplot vzduchu s odpoledním a ve erním mírným vzestupem a ranním a dopoledním poklesem. 2.1 POVODÍ HORNÍHO LABE NAD ORLICÍ A ST NAVY V povodí horního Labe nad Orlicí byla p ed za átkem povodn zaznamenána sn hová pokrývka od 7 cm v nižších polohách, kolem 60 cm ve st edních polohách, až po 220 cm na h ebenech Krkonoš. Výrazné oteplení a srážková innost m ly za následek to, že sn hová pokrývka krom horských oblastí nad 800 m.n.m. postupn prakticky roztála. 5

6 Na nejvyšším úseku toku Labe - p ítoku do nádrže Labská (profil Špindler v Mlýn) byla odtoková situace stabilizovaná a nebyl dosažen ani limit pro vyhlášení 1.SPA. Odtok z Labské nádrže pouze v noci z na 1.4. dosáhl úrovn 1.SPA. Níže po toku, kde Labe za íná p ibírat významné p ítoky z podh í Krkonoš, však intenzivn tála sn hová pokrývka, takže na p ítoku do nádrže Les Království byl p ekro en limit pro 3.SPA v poledne a pr tok dosáhl svého maxima ve er p i hodnot odpovídající Q 2-5 (Vest ev 116 m 3 /s). Odtok z nádrže byl regulován a udržován na úrovni 2. SPA, což m lo vliv na mírn jší pr b h povodn na úseku Labe pod nádrží Les Království až po soutok s Orlicí. Na horském úseku Úpy nedošlo k významným vzestup m hladin. Na jejím st edním úseku toku, kde byl nejvýrazn jší p ísp vek jak z tání sn hu, tak ze spadlých srážek, byl dosažen ve stanici Slatina nad Úpou pr tok na úrovni Q 2-5. Díky p evodu vody z Úpy do nádrže Rozkoš nep ekro ily pod tímto odb rem kulmina ní pr toky ve vodom rné stanici eská Skalice úrove Q 1/2-1 a hladina vystoupila jen nad limit pro 1. SPA. Vzestup hladin nad limit stanovený pro 2.SPA byl zaznamenán již na dolním úseku Metuje. Na celém toku Metuje byl odpoledne p ekro en limit pro 3. SPA. Hladiny ve sledovaných profilech kulminovaly v noci z na 1.4. p i dosažení pr tok odpovídajících hodnotám Q 10 (Maršov n.m.), Q 20 (Hronov) a Q (Kr ín). Na ece St nav, v úseku procházejícím územím R, za ala hladina stoupat od 28.3., nejprve v dolní ásti toku, pozd ji i v horních úsecích, a dne byl na celém toku dosažen 3.SPA. Maximální pr toky byly zaznamenány odpoledne a odpovídaly pr tok m Q POVODÍ ORLICE V povodí Orlice byly srážky etn jší a denní srážkové úhrny mírn vyšší než v povodí horního Labe. Sn hová pokrývka ležela po átkem kritického období prakticky na celém území, od n kolika cm v nížinách až po 170 cm na horách, dotace z tání sn hu inila p ibližn od 30 mm v nižších polohách do 120 mm ze st edních poloh. V období od 28. do zde spadlo v pr m ru 40 mm deš ových srážek. Na Divoké Orlici byl zaznamenán vzestup hladin již na dolním a st edním úseku toku. Vlivem nižších teplot vzduchu nedošlo k výraznému tání sn hové pokrývky v nejvyšších horských partiích povodí a p ítok do nádrže Pastviny tak dosáhl maximáln 48 m 3 /s (což odpovídá Q 2, dne 1.4. v asných ranních hodinách). Odtok byl udržován na úrovni 2.SPA. Hladina v Kostelci n.o. kulminovala dne na úrovni 2.SPA. Kulmina ní pr tok v tomto profilu odpovídal Q 10. Na p ítocích Divoké Orlice, pramenících v Orlických horách (Zdobnice, Kn žná, B lá), kulminovaly hladiny v noci ze na 1.4. p i pr tocích na hodnotách odpovídajících maximáln Q Odtoková situace v povodí Tiché Orlice byla složit jší. Nad soutokem s T ebovkou stoupla hladina nad limit pro 3.SPA krátce v noci ze na 1.4. a kulminace dosáhla úrovn Q Stejnou dobu opakování jsme zaznamenali i p i kulminaci na jejím p ítoku T ebovce v Hylvátech, kde 3.SPA s krátkou p estávkou trval od 6

7 odpoledne až do odpoledne 2.4. Hladiny výše uvedených tok kulminovaly ve er. Na dolním toku Tiché Orlice v profilu ermná nad Orlicí prob hla kulminace až 1.4. ráno p i pr tocích odpovídajících Q Nad úrovní pro 3.SPA zde byla hladina s jednodenní p estávkou od odpoledne do asného rána 3.4. Na spojené Orlici pod soutokem Divoké a Tiché Orlice trval 3. SPA od odpoledních hodin dne do ve erních hodin dne 4.4., kulminace povod ové vlny prob hla v hydrologické stanici Týništ dne 1.4. dopoledne, kdy pr tok dosáhl úrovn Q Hladina pravostranného p ítoku spojené Orlice - D diny vystoupila na dolním úseku toku nad úrove 3.SPA ráno a po mírném poklesu ješt znovu ráno K poklesu pod limit 3.SPA pak došlo až 2.4 v asných ranních hodinách. Na dolním úseku toku byl dosažen maximální pr tok v profilu Mitrov na úrovni odpovídající Q 2-5 dne ráno. Na horním úseku toku v profilu Chábory kulminovala hladina ve er, kdy byl maximální pr tok vyhodnocen na úrovni odpovídající Q POVODÍ ST EDNÍHO LABE Hladina Labe pod soutokem s Orlicí dosáhla úrovn pro vyhlášení 3. SPA v odpoledních hodinách dne a tento stupe zde trval až do rána 5.4. I zde m la v po áte ním období velký podíl dotace z roztátého sn hu z nížinných a pahorkatinných oblastí povodí. Kulminace hladiny prob hla v profilu N m ice dne 2.4. ráno p i pr toku odpovídajícímu Q V profilu P elou kulminovalo Labe 2.4. odpoledne p i 648 m 3 /s (Q ). 3. SPA na tomto úseku toku (Pardubice - Velký Osek) trval od dopoledních hodin do poledne POVODÍ LOU NÉ, CHRUDIMKY, DOUBRAVY A VRCHLICE Sn hová pokrývka, p vodn pokrývající celé území t chto povodí, tála již od a v kritickém období p idala ke spadlým srážkám od 30 do 100 mm z roztátého sn hu. Nejvíce deš ových srážek zde spadlo (do 12 mm) a (20-30 mm), v následujících t ech dnech ješt dalších asi 15 mm. Prudký vzestup hladiny na st edním úseku Lou né za al již od a asn ráno zde byl dosažen 3.SPA. Na dolním toku byl p ekro en limit pro 3.SPA odpoledne., maximální pr toky odpovídaly v profilu Cerekvice n.l. Q (ve er 29.3.), v Dašicích Q (30.3. po poledni). Pod limity pro 3.SPA klesly hladiny Lou né až 2.4. odpoledne. Na Chrudimce se projevil p íznivý vliv manipulací na soustav nádrží na odtokovou situaci p edevším v dolním úseku toku. Na st edním a horním úseku toku odpovídaly kulmina ní pr toky Q 2-5, ve stanici P emilov byl kulmina ní pr tok vyhodnocen na úrovni Q 5. Na Novohradce, nejvýznamn jším p ítoku Chrudimky, kde nádrže nejsou, došlo k prudkému vzestupu hladiny již Od ranních hodin zde byl p ekro en limit pro 3. SPA, pod jehož úrove hladina poklesla až 1.4. dopoledne. Kulmina ní pr tok ve stanici Úh etice byl p edb žn vyhodnocen na úrove Q 20-50, 7

8 vzhledem ke zna ným rozliv m však bude ješt dále p edm tem detailního hodnocení. Na dolní Chrudimce pod soutokem s Novohradkou byla hladina nad úrovní 3.SPA od rána do dopoledních hodin 3.4. a kulmina ní pr tok dosáhl úrovn Q 10. Prudký vzestup hladiny byl zaznamenán již od také na Doubrav. Na horním toku v profilu Spa ice byl dosažen maximální pr tok v úrovni Q 10-20, na odtoku z nádrže Pa ížov v úrovni Q 10. Ve stanici Žleby od rána trval po dobu jednoho dne 3.SPA. Kulmina ní pr tok zde dosáhl odpoledne úrovn Q Kulmina ní pr tok na Vrchlici v profilu pod nádrží byl ovlivn n manipulací na nádrži a vyhodnocen na úrovni Q 2-5 (28.3.). 2.5 POVODÍ CIDLINY A MRLINY V povodí t chto tok dosahovala vodní hodnota sn hu, který b hem povodn úpln roztál, v pr m ru cca 60 mm. Nejvýrazn jší deš ové srážky byly zaznamenány (5 až 15 mm) a (10 až 20 mm), následující t i dny pak nejvíce pršelo v povodí Mrliny (srážkom rná stanice Mcely celkem 13 mm). Rychlé tání zp sobilo prudký vzestup hladin na st edním a dolním toku Cidliny již od 27.3., kdy byl ve er na dolním toku v Sánech p ekro en limit pro 3.SPA. Ten zde trval až do poledne 4.4. Na st edním toku trval 3.SPA od do 2.4. Horní tok Cidliny zasáhlo tání sn hu op t o n co pozd ji, nad limitem pro 3.SPA byla po dva dny i hladina v Ji ín. Kulmina ní pr toky dosáhly v Novém Bydžov a v Sánech úrovn Q Nejkriti t jší situace nastala v nejzápadn jší ásti zájmové oblasti v povodí Mrliny, které se tém celé nachází v nižších polohách. V profilu Vestec byl limit pro 3.SPA dosažen ve er a pod n j hladina klesla až asn ráno. Ve Vestci hrozilo protržení ochranných hrází a muselo být p ikro eno k evakuaci obyvatelstva. Maximální pr tok byl v tomto profilu dosažen již ráno a odpovídal úrovni Q Vyhodnocení povod ové situace v povodí Mrliny bude p edm tem detailní hydrologické studie. 3. INNOST REGIONÁLNÍHO P EDPOV DNÍHO PRACOVIŠT (RPP) 3.1 POPIS AKTIVIT RPP Dne po vyhodnocení p edpokládaného vývoje meteorologické situace byla vzhledem k o ekávanému výraznému oteplení vydána informa ní zpráva hlásné a p edpov dní služby HMÚ, která varovala p ed vzestupy hladin tok až na 3.SPA od ned le Tato informace se v následujících dnech potvrdila a v sobotu již hladiny sledovaných tok výrazn stoupaly byla vydána výstražná informace na rozvodn ní tok s vysokým až extrémním stupn m nebezpe í. Za dobu trvání povod ové situace bylo centrálním p edpov dním pracovišt m (dále jen CPP) po konzultacích s naším regionálním p edpov dním pracovišt m vydáno víc jak 8

9 10 výstražných informací, které reagovaly na p edpokládaný vývoj povod ové situace. Od p ešlo RPP na nep etržitou, 24 hodinovou provozní dobu. Sb r dat z hydrologických automatických stanic byl organizován trvale po 3 hodinách. Po dosažení 2. a 3.SPA byl sb r dat od do 3.4. provád n pravideln každou hodinu. Nam ená data byla v t íhodinovém cyklu zasílána na webové stránky hlásné a p edpov dní povod ové služby HMÚ a v hodinovém kroku na internetové stránky pobo ky HMÚ Hradec Králové. Po celou zimní sezonu bylo 1x týdn a to vždy v pond lí provád no m ení výšky sn hové pokrývky a její vodní hodnoty. Ve dnech 23. a byla provedena mimo ádná m ení pro up esn ní zásob vody ve sn hu vzhledem k o ekávanému oteplení a následnému tání sn hu. Výsledky m ení byly p edávány na odd lení hydrologických p edpov dí CPP Praha a na vodohospodá ský dispe ink podniku Povodí Labe (VHD). Veškeré informace byly p edávány na krajská opera ní st ediska HZS, na krajské povod ové orgány v Hradci Králové a v Pardubicích, na VHD Povodí Labe a na Zem d lskou vodohospodá skou správu (ZVHS). V dob, kdy se krizová situace dotýkala povodí St navy byly výstražné informace a nam ené údaje zasílány také polské stran prost ednictvím hydrometeorologické služby zabezpe ované IMGW ve Wroclawi. Pracovišt bylo rovn ž p ipraveno reagovat na dotazy povod ových orgán obcí s rozší enou p sobností. 3.2 VYHODNOCENÍ METEOROLOGICKÝCH A HYDROLOGICKÝCH P EDPOV DÍ Vydávané meteorologické p edpov di minimáln s dvoudenním p edstihem upozor ovaly na velice reálnou možnost vzniku povod ové situace. Úsp šnost p edpov dí po así i srážkových úhrn v pr b hu dalších dn byla vysoká a odpovídala skute nosti. Výstražné informace byly vydávány v pot ebném p edstihu a v as informovaly povod ové orgány a ú astníky povod ové ochrany o hrozícím nebezpe í. Od žádných z výše uvedených orgán a institucí nebyly zaznamenány žádné zásadní výhrady. RPP pobo ky HMÚ Hradec Králové pravideln vydávalo hydrologické p edpov di pro profily Labe Jarom a Metuje Jarom (pro hod. téhož dne, p edstih p edpov di 3 hodiny), a Labe P elou (pro hod. téhož dne, p edstih p edpov di 14 hodin). Odchylky p edpovídaných pr tok od m ených byly v tšinou do 4 %, v období rychlého vzestupu na po átku povodn, kdy je situace nejsložit jší, dosáhly ve stanici P elou maximáln 14 %. P edpov di hydrologickým modelem AQUALOG (viz. graf.5) byly zpracovávány v období povodn denn a v rozší ené verzi podle aktuáln dosažených SPA zasílány na VHD Povodí Labe, s.p. a OHP- CPP HMÚ Praha a uve ej ovány na webových stránkách HMÚ. P edpov di na 10 dn byly v tomto období po ítány zkušebn 3x. 9

10 3.3 SEZNAM SPOLUPRACUJÍCÍCH POVOD OVÝCH ORGÁN A Ú ASTNÍK OCHRANY P ED POVODN MI Spolupracující instituce OPIS HZS HK OPIS HZS PU KÚ HK (životní prost edí + krizové ízení) KÚ PU (životní prost edí + krizové ízení) VHD PL ZVHS KPK HK a PU IMGW Wroclaw OHP CPP HMÚ Druh zprávy výstražné informace, informa ní zprávy RPP a CPP, operativní telefonické informace o zm nách stav, pr tok a p edpokládaném vývoji na tocích po každém sb ru dat výstražné informace, informa ní zprávy RPP a CPP, operativní telefonické informace o zm nách stav, pr tok a p edpokládaném vývoji na tocích po každém sb ru dat výstražné informace, informa ní zprávy RPP a CPP, operativní telefonické informace o zm nách stav, pr tok a p edpokládaném vývoji na tocích po každém sb ru dat výstražné informace, informa ní zprávy RPP a CPP, operativní telefonické informace o zm nách stav, pr tok a p edpokládaném vývoji na tocích po každém sb ru dat výstražné informace, informa ní zprávy RPP, operativní telefonické informace o zm nách stav, pr tok a p edpokládaném vývoji na tocích po každém sb ru dat, zásoby vody ve sn hu informa ní zprávy RPP, výstražné informace p edpov di po así a informace o p edpokládaném vývoji odtokové situace na sledovaných tocích informa ní zprávy RPP, výstražné informace, vodní stavy a pr toky na St nav informa ní zprávy RPP, vodní stavy a pr toky na tocích 10

11 3.4 SPOLUPRÁCE S POVOD OVÝMI ORGÁNY A Ú ASTNÍKY OCHRANY P ED POVODN MI, MEDIÁLNÍMI PROST EDKY A VE EJNOSTÍ Spolupráce s povod ovými orgány a ostatními ú astníky ochrany p ed povodn mi byla na dobré úrovni a nevyskytly se situace, kdy by docházelo k n jakým problém m nebo nedorozum ním. Krom písemných informa ních zpráv, které jim byly pravideln zasílány se osv d ilo vzájemné informování v telefonickém styku. Orgány obcí s rozší enou p sobností (ORP) dostávaly informace na základ jejich telefonických dotaz. Doposud není rozší ena praxe, že by ORP informovaly o situaci na tocích v jejich p sobnosti naše pracovišt. Povod ové orgány Hradeckého a Pardubického kraje dostávaly informace o sou asném stavu na tocích a dalším p edpokládaném vývoji meteorologické a hydrologické situace rovn ž na zasedáních krajských povod ových komisí, jejichž jednání se pravideln ú astnil editel pobo ky. Velmi dobrá byla spolupráce s vodohospodá ským dispe inkem Povodí Labe, kde docházelo k pravidelné vým n údaj o srážkových úhrnech, zásobách vody ve sn hu, o situaci na tocích a o manipulacích na nádržích. V pr b hu povod ové situace spolupracovalo RPP rovn ž se svým zahrani ním partnerem, kterým je na polské stran IMGW Wroclaw. Probíhala oboustranná vým na nam ených dat z povodí St navy, výstražných informací a informa ních zpráv. Ve ejnost m la možnost informovat se o odtokové situaci prost ednictvím internetu na stránkách hlásné a povod ové služby HMÚ jakož i na stránkách pobo ky Hradec Králové. etné byly i dotazy po telefonu s poskytováním informací o vývoji po así a o hydrologické situaci na konkrétních tocích a m rných profilech, které je zajímaly. Po dobu trvání povod ové situace naše pracovišt n kolikrát navštívily štáby televizních stanic ( T, NOVA, PRIMA ) a naši pracovníci s nimi natá ely krátké reportážní vstupy o aktuální situaci na tocích i o dalším p edpokládaném vývoji po así. 3.5 PROVOZNÍ, TECHNICKÉ A JINÉ PROBLÉMY V PR B HU POVODN Technické problémy se na našem pracovišti nevyskytly. Po celou dobu trvání povod ové situace spolehliv probíhal sb r dat z automatických stanic a také pozorovatelé ze stani ní sít v p ípad pot eby ochotn provád li mimo ádná pozorování. Po íta ová technika a spojení bylo bez závad. Jako velice problémové se ukázalo využití krizových mobilních telefon p i p epnutí a v jednom p ípad již p i samotném pokusu o p epnutí do krizového režimu. 11

12 TABULKY A GRAFY OBRAZOVÁ ÁST 12

13 Obr..1: ANALÝZA P ÍZEMNÍ MAPY 1:5 MIL. DNE :00 SE Obr..2: ANALÝZA P ÍZEMNÍ MAPY 1:30 MIL. DNE :00 SE 13

14 Tabulka.1: PR M RNÉ DENNÍ (AVG) A MINIMÁLNÍ P ÍZEMNÍ (TPM) TEPLOTY VZDUCHU VE O C Stanice Nadmo ská výška v m.n.m AVG TPM AVG TPM AVG TPM AVG TPM AVG TPM AVG TPM AVG TPM AVG TPM AVG TPM AVG TPM AVG TPM AVG TPM AVG TPM Labská bouda Pec p.sn Úpice Velichovky Hradec Králové Broumov Deštné Polom Rokytnice v O.h Rychnov n.kn Ústí n.o Gajer Se Mokošín Chotusice Ji ín Slatiny Pod brady

15 Tabulka.2: CELKOVÁ SN HOVÁ POKRÝVKA V CM (SCE) A VODNÍ HODNOTA SN HU V MM (SVH) K HODIN Stanice Nadmo ská výška v m.n.m. SCE SVH SCE SVH SCE SVH Labská bouda Labská p eh Míse ky Frantova bouda Vrchlabí Rudolfov istá u Horek Javorník Bílá T emešná Velichovky Hradec Králové Mokošín Pomezní boudy Pec p.sn Horní Maršov Rýchory Žaclé Úpice Náchod Polom Deštné Rokytnice v O.h Zdobnice Rychnov n.kn Králíky Ústí nad Orlicí Gajer Hamry Se Krucemburk Libice n.d Ji ín Holovousy Broumov Svratouch

16 Tabulka.3: POROVNÁNÍ ZÁSOB VODY VE SN HU PODLE POVODÍ Datum Labe po P elou mil. m 3 / mm Orlice po Týništ mil. m 3 / mm Cidlina po Sány mil. m 3 / mm / / / / / / / / 67 3 / / / 49 1 / / / / / / / / / / / / / / / / / / 55 2 / / / 28 0 / 0 Obr..3: PLOŠNÉ POKRYTÍ SN HEM (SNÍH ERVEN ) DNE :00 SE Obr..4: PLOŠNÉ POKRYTÍ SN HEM (SNÍH ERVEN ) DNE :30 SE 16

17 Tabulka.4: ÚHRN SRÁŽEK V MM ZA OBDOBÍ Stanice Nadmo ská výška v m.n.m Suma Bílá T emešná erný D l istá eská Skalice Dolní Dv r Frantova bouda Horní Maršov Ho in ves Hostinné Labská bouda Náchod Pec pod Sn žkou Police nad Metují Pomezní boudy Rýchorská bouda Teplice nad Metují Úpice Velichovky Vrchlabí Žaclé B le nad Orlicí Bílý Újezd Borohrádek Choce eské Mezi í í Dolní ermná Deštné v O. h Dob any Dobruška Králíky Letohrad Luisino údolí Orli ky Polom Rokytnice v O. h Rychnov nad Kn žnou Slatina nad Zdobnicí Ústí nad Orlicí Žamberk Zdobnice Bahno B stvina áslav

18 Tabulka.4: ÚHRN SRÁŽEK V MM ZA OBDOBÍ Stanice Nadmo ská výška v m.n.m Suma Chotusice Gajer Gol v Jeníkov Hamry He man v M stec Hradec Králové Hroch v Týnec Konárovice K ižanovice Krucemburk Libice nad Doubravou Litošice Lubná Mí ov, Sušice Mokošín Nové Hrady Olešnice Se Skute Svratouch Trst nice Vysoké Mýto Vyso ina Chlumec nad Cidlinou Dob enice Dymokury Holovousy Ji ín Kutná Hora Libá Mcely Nový Bydžov Nechanice Pod brady Radovesnice II Slatiny Zbýšov Žehu Božanov Broumov

19 Obr..5: MAPA SRÁŽKOVÝCH ÚHRN V MM ZA OBDOBÍ AŽ

20 Tabulka.5: VYHODNOCENÍ KULMINA NÍCH STAV A PR TOK Tok Stanice Plocha povodí [km 2 ] Den Hod. Vodní stav [cm] Pr tok [m 3.s -1 ] Doba opakování [roky] Labe Vest ev : Labe Království : Úpa Slatina nad Úpou : Labe Jarom : Metuje Maršov n. M : Metuje Hronov : Metuje Kr ín : Metuje Jarom : Piletický potok Pouchov : Divoká Orlice Orlické Záho í : Divoká Orlice Klášterec n. O : Divoká Orlice Neko : Rokytenka Žamberk : Divoká Orlice Kostelec n. O : Kn žná Rychnov n. Kn : B lá astolovice : Tichá Orlice Dolní Libchavy : T ebovka Hylváty : Tichá Orlice ermná nad Orlicí : Orlice Týništ nad Orlicí : D dina Chábory : D dina Mitrov : Labe N m ice : Lou ná Litomyšl : Lou ná Cerekvice n. L : Lou ná Dašice : Chrudimka Hamry : Chrudimka P emilov : Chrudimka Svídnice : Žejbro Vrbat v Kostelec : Žejbro Rosice : Novohradka Úh etice : Chrudimka Nemošice : Labe P elou : Doubrava Spa ice : Doubrava Pa ížov : Doubrava Žleby : Vrchlice Vrchlice : Javorka Lázn B lohrad : Cidlina Nový Bydžov : Byst ice Rohoznice : Cidlina Sány : Štítarský potok Svídnice : Mrlina Vestec : St nava Mezim stí : St nava Otovice :

21 Tabulka.6: TRVÁNÍ STUP POVOD OVÉ AKTIVITY po átek ukon ení Tok Stanice 2.SPA 3.SPA 3.SPA 2.SPA den hod den hod den hod den hod Labe Vest ev Labe Království Metuje Maršov n.m Metuje Hronov Metuje Kr ín Divoká Orlice Neko Kn žná Rychnov n.k Divoká Orlice Kostelec n.o Tichá Orlice Dolní Libchavy T ebovka Hylváty Tichá Orlice ermná n.o Orlice Týništ n.o D dina Mitrov D dina Chábory Labe N m ice Lou ná Litomyšl Lou ná Cerekvice n.l Lou ná Dašice Chrudimka Hamry Novohradka Úh etice Chrudimka Nemošice Labe P elou Cidlina Ji ín Cidlina Nový Bydžov Cidlina Rohoznice Cidlina Sány Mrlina Vestec Doubrava Pa ížov Doubrava Žleby St nava Mezim stí St nava Otovice

22 Graf.3: PR M RNÉ HODINOVÉ PR TOKY - HORNÍ LABE Pr tok (m 3 /s) Datum Špindler v Mlýn Vest ev Království Jarom Graf.4: PR M RNÉ HODINOVÉ PR TOKY - TICHÁ ORLICE, T EBOVKA Pr tok (m 3 /s) Datum Dolní Libchavy Hylváty ermná 22

23 Graf.1: PR M RNÉ HODINOVÉ PR TOKY - LOU NÁ Pr tok (m 3 /s) Datum Litomyšl Cerekvice Dašice Graf.2: PR M RNÉ HODINOVÉ PR TOKY - CIDLINA, MRLINA Pr tok (m 3 /s) Datum Ji ín Nový Bydžov Sány Vestec 23

24 24 Obr..6: ŠTÍTARSKÝ POTOK - VYB EŽENÍ NAD VODOM RNOU STANICÍ Datum a as : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : Pr tok [m3.s-1] P edpov h P edpov +24h - +48h Pozorovaný pr tok P elou - Labe Graf.5: P EDPOV PR TOKU MODEL AQUALOG : :00

25 Obr..7: HYDROMETRICKÉ M ENÍ NA NOVOHRADCE V HROCHOV TÝNCI Obr..8: HYDROMETRICKÉ M ENÍ NA LOU NÉ V LITOMYŠLI 25