Monitoring návštěvnosti Singltreku pod Smrkem na trase Nástupní

Transkript

1 Monitoring návštěvnosti Singltreku pod Smrkem na trase Nástupní Závěrečná zpráva za rok 2015 Zpracovali: Mgr. František Gregor, Mgr. David Zahradník, RNDr. Marek Banaš, Ph.D. Monitoring návštěvnosti s.r.o. Dolany č.p Dolany červen 2016

2 Obsah: Obsah: Základní údaje o zakázce Použitá technologie Metodika zpracování výsledků Výsledky monitoringu návštěvnosti Automatický monitoring Terénní kalibrační šetření Dotazníkový průzkum Informace o návštěvnících Singltreku pod Smrkem Singltrek pod Smrkem jako cílová destinace Spokojenost se Singltrekem pod Smrkem a nástupní místa Shrnutí Přílohy

3 1 Základní údaje o zakázce Odběratel: Zástupce: Nové Město pod Smrkem Palackého 280, Nové Město pod Smrkem Ing. Pavel Smutný starosta obce starosta@nmps.cz Dodavatel: Zástupce: Monitoring návštěvnosti s.r.o. Dolany 52, Dolany RNDr. Marek Banaš Ph.D. jednatel společnosti , info@monitoringnavstevnosti.cz Zakázka: Předkládaná zpráva poskytuje základní informaci o monitoringu návštěvnosti Singltreku pod Smrkem na trase Nástupní. Monitorovaná stezka představuje propojovací obousměrnou trasu mezi Singltrek Centrem a jednotlivými traily. Registrované jméno Registrovaná adresa (sídlo) a kontaktní adresa Regionální pracoviště Právní forma IČ DIČ Oprávněné osoby (statutární zástupce) Monitoring návštěvnosti s.r.o. č.p. 52, Dolany Nádražní 118, Ostrava Společnost s ručením omezeným CZ RNDr. Marek Banaš, Ph.D. jednatel Mobilní tel: banas@monitoringnavstevnosti.cz RNDr. Radim Misiaček jednatel Bankovní spojení /0300 DPH Subjekt je plátcem DPH 2

4 2 Použitá technologie Tepelné senzory (pyroelektrické senzory) představují technologii, reagující na prudké změny teploty v prostředí. Ve spojení s ústřednou se tento typ zařízení používá pro zaznamenání procházejících či projíždějících lidí (pěší turisté, cyklisté, in-linisté, běžkaři, atd.). Senzor reaguje na tepelnou energii, vydávanou tělem při pohybu. Identifikační vzdálenost paprsku čidla činí 4 až 5 metrů. Tato technologie sčítání spolehlivě funguje nezávisle na povětrnostních podmínkách a charakteru prostředí lze jí aplikovat jak v indoorovém prostředí, tak v náročných externích podmínkách (např. horské stezky). Instalace zařízení je jednoduchá a rychlá, velkou výhodou je praktická neviditelnost sčítače v místě použití. Napájení je realizováno třemi AA bateriemi, které zajišťují nepřetržité sčítání po dobu 10 až 12 měsíců. Výše uvedený typ zařízení sestává z následujících komponent: - Sčítací senzor - Konvertor - Záznamový datalogger - Úložný box ústředny zařízení pro použití v exteriéru Obr. 1: Schéma propojení komponent tepelného snímacího zařízení. 3

5 Sčítací senzor snímací čidlo v polyetylenovém tubusu o průměru 16 mm a délce 45 mm, doplněné kabelem pro propojení s ústřednou zařízení. Kulatá čelní strana snímacího čidla je jedinou komponentou zařízení, která je v místě sčítání viditelná. Proto bývá s ohledem na co nejmenší nápadnost přednostně umísťována do stávajících terénních objektů jako např. oplocení, zábradlí, sloupky, kmeny náletových dřevin, apod. Vhodné umístění senzoru zajišťuje maximální ochranu výsledku proti ovlivnění ze strany zvědavců a vandalů. Obr. 2: Příklad nenápadného umístění tepelného senzoru do kmene náletové dřeviny. Konvertor je segment zajišťující přenos záznamu ze sčítacího senzoru snímajícího cílové objekty monitoringu na záznamový datalogger, zajišťující nastavení parametrů sčítání, uložení paměťového média a uložení napájecí jednotky. Obě tyto komponenty konvertor a záznamový datalogger tvoří tzv. ústřednu zařízení. Ústředna zařízení tak obsahuje veškerá nastavení a získaná data. S ohledem na eliminaci rizika jejího zcizení bývá uložena pod zemským povrchem v Úložném boxu (Pelicase) pro ústřednu zařízení, což je vodotěsný a vysoce mechanicky odolný plastový box. Ústředna zařízení bývá zakopána v blízkosti snímacího senzoru ve vzdálenosti odvislé od délky kabelu senzoru (1 5 m). Obr. 3: Příklad uložení ústředny zařízení v úložném boxu. 4

6 3 Metodika zpracování výsledků Základní jednotkou průzkumu návštěvnosti je počet průjezdů. Při posuzování návštěvnosti území je třeba brát v úvahu, že monitorovaný koridor je průjezdný v obou směrech a tudíž je pravděpodobné že jej část sečtených návštěvníků využila jak pro přístup na konkrétní traily, tak pro návrat z nich a ve výsledku tak mohli být sečteni dvakrát. Rozsah této chybové proměnné nebyl aktuálně šetřen, do budoucna je však na žádost objednatele možné jeho podrobnější postihnutí v rámci rozšířeného terénního kalibračního šetření. Zpráva prezentuje výsledky návštěvnosti na různých časových škálách. Prostá datová řada, zahrnující zjištěnou návštěvnost v každém jednotlivém dni sčítání je uvedena v příloze zprávy. Data automatického monitoringu zohledňují letní i zimní posun času. Automatické sčítání bylo v roce 2015 doplněno anketním šetřením mezi uživateli singltreku. Anketa probíhala ve dvou dnech ( ) na stanovištích Singltrek Centrum a Centrum U Kyselky. Celkem bylo v jeho průběhu osloveno 200 návštěvníků. Anketa byla realizována formou dotazníkového šetření, v případě potřeby asistoval s vyplňováním dotazníků pověřený tazatel. Dotazníky byly při anketním šetření k dispozici kromě české verze také v německé a polské mutaci. Výsledky kvantitativního průzkumu návštěvnosti za rok 2015 (automatické sčítání) jsou obsaženy v první části zprávy. Výsledky kvalitativního průzkumu (dotazníkové šetření) navazují v následující kapitole. 5

7 4 Výsledky monitoringu návštěvnosti 4.1 Automatický monitoring Orientační polohu sčítacího senzoru prezentuje níže uvedený Obr. 4. Podrobnější lokalizace a popis technického řešení profilu je obsažen v neveřejné průběžné zprávě o monitoringu z července V případě zájmu je tato k dispozici u dodavatele služby. Obr. 4: Orientační znázornění lokalizace sčítacího profilu NMpS1 Singltrek, Nástupní (mapový podklad: Sčítací profil Souhrnné výsledky monitoringu Sčítací profil je na cílové lokalitě aktivní od a aktuální data jsou prezentována k Za tuto dobu (tj. cca 2,5 roku) bylo na trase Nástupní zaznamenáno návštěvníků (resp. jejich průjezdů a průchodů), což průměrně představuje 228 návštěvníků denně. V minulém roce 2015, který je zejména obsahem tohoto vyhodnocení bylo na předmětném úseku Singltreku sečteno pěších či cyklo návštěvníků, což je prozatím nejvyšší zjištěná sezónní hodnota návštěvnosti od počátku monitoringu. Těžiště této návštěvnosti bylo dosaženo během víkendových a svátečních dnů, kdy bývala návštěvnost průměrně 2x vyšší ve srovnání s dny pracovními, oproti předchozím letům však návštěvnost během pracovních dnů stoupla (viz Tab. 1 a 2). 6

8 Tab. 1: Souhrnný přehled návštěvnosti na trase Nástupní za celou dosavadní dobu monitoringu. NMpS1 - Singltrek, Nástupní Počet monitorovaných dnů 968 Počet návštěvníků celkem Průměr návštěvníků/den 228 Maximum za den ( ) Pracovní dny celkem Nepracovní dny celkem Ø Pracovní dny 146 Ø Nepracovní dny 411 Tab. 2: Souhrnný přehled návštěvnosti na trase Nástupní za rok NMpS1 - Singltrek, Nástupní Počet monitorovaných dnů 365 Počet návštěvníků celkem Průměr návštěvníků/den 224 Maximum za den ( ) Pracovní dny celkem Nepracovní dny celkem Ø Pracovní dny 174 Ø Nepracovní dny 333 Meziroční vývoj návštěvnosti na lokalitě Graf 1: Vývoj návštěvnosti v meziročním srovnání na trase NMpS1 Singltrek, Nástupní. Pozn.: v roce 2013 byl monitoring zahájen v termínu 8.5. a s ohledem na to nereprezentuje hodnota pro příslušný rok v Grafu 1 celosezónní návštěvnost. 7

9 V roce 2015 bylo na monitorovaném úseku Singltreku zjištěno návštěvníků. Ve srovnání s předchozím rokem 2014 se jedná o nárůst návštěvníků, což v procentickém vyjádření představuje meziroční zvýšení návštěvnosti o 7,3 %. Vývoj návštěvnosti na lokalitě po měsících V období leden až prosinec 2015 byla na lokalitě zjištěna nejvyšší intenzita návštěvnosti v srpnu ( návštěvníků) a červenci ( návštěvníků). Oba zmíněné letní měsíce spadají do období letních prázdnin, které byly nejfrekventovanější v roce Nejnižší hodnoty návštěvnosti byly během sezóny 2015 pozorovány v zimních měsících úvodní části roku. V lednu odpovídala frekventovanost stezky hodnotě 315 návštěvníků, v únorů pouze 190 návštěvníků. Sezónní těžiště návštěvnosti lze vymezit v období od května do září. Graf 2: Vývoj návštěvnosti na lokalitě po měsících. Vývoj návštěvnosti na lokalitě v průběhu týdne V období od 1.1. do bylo na trase Nástupní zjištěno 174 cyklistů a pěších v každý průměrný pracovní den a 333 návštěvníků připadajících průměrně na den sváteční či víkendový. Obecně tak lze říci, že ve dnech pracovního klidu byla na lokalitě pozorována cca 1,9x vyšší návštěvnost ve srovnání se dny pracovními. V rámci běžného týdenního cyklu byla v roce 2015 na předmětném úseku Singltreku nejvíce frekventovaným dnem sobota, kdy tudy průměrně projíždělo a procházelo 373 návštěvníků. V pracovních dnech byla frekventovanost trasy nejvyšší v pondělí, kdy průměrně vykazovala návštěvnost o hodnotě 262 návštěvníků. Naopak nejmenší vytížení bylo v lokalitě shledáváno ve středu (112 návštěvníků). Návštěvnost během víkendů tvořila celkem 42 % z celotýdenního objemu návštěvnosti lokality (viz Graf 5). 8

10 Graf 3: Srovnání průměrné návštěvnosti v pracovních a mimopracovních dnech během sledovaného období. Graf 4: Přehled průměrné návštěvnosti v jednotlivých dnech v týdnu během sledovaného období. 9

11 Graf 5: Přehled průměrné návštěvnosti v jednotlivých dnech v týdnu během sledovaného období v procentech. Vývoj návštěvnosti na lokalitě během 24-hodinového cyklu V analýze návštěvnické křivky v rámci 24-hodinového denního cyklu vylišujeme zvlášť návštěvnost v tzv. letní části sezóny (vymezena obdobím ) a zvlášť v zimní části sezóny (odpovídá období ). Jak dokládá Graf 6, letní část sezóny a zimní část sezóny se od sebe lišily zejména charakterem návštěvnosti v podvečerních hodinách, která v tzv. letní části sezóny trvala průměrně déle, neboť korespondovala s příznivějšími světelnými podmínkami, kterými se dané období vyznačuje. V měsících patřících do zimní poloviny roku se na Singltreku první návštěvníci zpravidla objevovali po 8. hodině a poslední kolem 19. hodiny. Návštěvnicky aktivní část dne tak v dané části sezóny průměrně trvala 11 hodin. V letní části sezóny byl nástup návštěvnosti zaznamenáván ve stejnou dobu (8. hodina), avšak poslední návštěvníci zpravidla profilem projížděli později - průměrně mezi 20. a 21. hodinou. Návštěvnicky aktivní část dne tak v dané části sezóny průměrně trvala hodin. Maxima návštěvnosti bylo v rámci průměrného dne dosahováno během celého roku stejně - průměrně před polednem, tj. mezi 11. a 12. hodinou. Ke Grafu 6, prezentující průměrné rozložení návštěvnosti během dne je vhodné doplnit dvě vysvětlující poznámky. Graf prezentuje rozložení návštěvnosti do 24-hodinového cyklu v procentech z celkového objemu průměrné návštěvnosti za den. Proto, vidíme-li např. v zimní části vrchol křivky v 15 hodin výše než v letním období, neznamená to automaticky, že by snad v tuto denní dobu projíždělo či procházelo v zimě více návštěvníků než v létě. Znamená to však, že v zimě zavítala v tuto dobu na lokalitu větší část lidí z celkového denního objemu návštěvníků, než v létě. 10

12 Graf 6: Vývoj návštěvnosti na lokalitě během 24-hodinového cyklu. Pozn.: letní část sezóny: , zimní část sezóny: Z celkového objemu sečtených průchodů a průjezdů v roce 2015 bylo 523 průchodů a průjezdů zaznamenáno v období od soumraku do úsvitu - jedná se o tzv. noční návštěvníky. Tato cifra odpovídá 0,6 % z celkového objemu záznamů. Tab. 3: Přehled užívání trasy Nástupní s ohledem na světelné podmínky v daném měsíci. Uživatelé za Uživatelé za Vymezení části dne Měsíc světla tmy po setmění * leden hodina únor hodina březen hodina duben hodina květen hodina červen hodina červenec hodina srpen hodina září hodina říjen hodina listopad hodina prosinec hodina Celkem * Informace o časech západu a východu slunce byly čerpány ze zdrojů ČHMÚ. 11

13 Tab. 4: Rozdělení návštěvnosti na lokalitě mezi denní a noční částí dne. NMpS1 - Singltrek, Nástupní počet návštěvníků celkem % průměr návštěvníků za hodinu den ,4% 17 noc 523 0,6% <1 celkem Graf 7 prezentuje distribuci návštěvnosti během tzv. noční periody, která je vymezena obdobím od průměrné doby soumraku v dané části sezóny do průměrné doby úsvitu v dané části sezóny. Jak je patrné, v zimní části roku byla noční návštěvnost ze ¾ agregována na dobu bezprostředně po soumraku, po 20. hodině již sčítací profil zaznamenal pouze zcela ojedinělé záznamy. V letní části sezóny bývaly noční záznamy generovány v průběhu celé první části noci (tj. do cca půlnoci) nejvíce jich však bylo průměrně zaznamenáno mezi 21. a 22. hodinou. šlo o několik desítek průchodů či průjezdů sčítacím profilem, které však byly zjištěny v různých termínech. Graf 7: Vývoj průměrné návštěvnosti na lokalitě během noční periody. 12

14 4.2 Terénní kalibrační šetření Fyzické sčítání (neboli terénní kalibrační šetření) proběhlo v cílovém území v aktuální sezóně ve dvou dnech a V obou případech bylo realizováno od 9 do 17 hodin. Pověřený pracovník sčítal návštěvníky na trase Nástupní v blízkosti sčítacího profilu. Za dobu své přítomnosti na stanovišti zaznamenal průchod/průjezd celkem návštěvníků ve směru monitorovaném automatickým sčítačem. Kalibračním šetřením tak byl aktuálně zachycen vzorek odpovídající 1,92 % celkového počtu návštěvníků sečtených automatickým čidlem. Tab. 5: Kalibrační tabulka přehled aktuálních výsledků automatického a fyzického sčítání. Datum fyzického sčítání Počet návštěvníků dle automatického sčítače Počet návštěvníků dle fyzického sčítání Odchylka -7,5% Dlouhodobý kalibrační koeficient 1,02 Monitorovaný úsek Singltreku pod Smrkem na stezce Nástupní mezi singltrek centrem a odbočkou na trail Hřebenáč je na základě výsledků terénního šetření využíván ve větší míře ve směru od Nového Města pod Smrkem (cca 59 % návštěvníků). Směrem od silnice 291 a od rozcestí značených tras využívá daný úsek pouze cca 41 % lidí. Graf 8: Přehled míry využívání směrů na monitorované trase na základě terénního kalibračního šetření ve dnech 12. a

15 4.3 Dotazníkový průzkum Informace o návštěvnících Singltreku pod Smrkem Kvalitativní průzkum na dvou nástupních bodech na Singltrek pod Smrkem ukázal, že mezi jeho návštěvníky s odstupem převažovali muži, kteří tvořili bezmála ¾ z celkového počtu oslovených návštěvníků, viz Graf 9. Věkově byli ve vzorku uživatelů Singltreku zastoupeni jak mladiství, tak návštěvníci důchodového věku. Nejvíce návštěvníků však bylo ve věku mezi lety (47 %) a mezi lety (29 %), viz Graf 10. Dle očekávání byla většina respondentů z České republiky (86 %). Nejvíce jich na Singltrek přijelo z Prahy (17 %) a z Liberce (6 %). Cizinci byli na Singltreku zastoupeni ze 13 %. Dle očekávání byli nejčastějšími zahraničními uživateli návštěvníci z Polska (10 %). Zastoupeni však byli rovněž návštěvníci z Německa, Belgie a dokonce z Mexika. Většina návštěvníků Singltreku měla středoškolské vzdělání s maturitou (46 %) případně vzdělání vysokoškolské (40 %). Naprostá většina návštěvníků měla rovněž stálé zaměstnání (86 %), obvykle v klasickém zaměstnaneckém poměru (56 %) v menší míře jako OSVČ (19 %). Profilovým návštěvníkem Singltreku pod Smrkem by se tak na základě uskutečněného průzkumu jevil muž ve věku mezi 30 až 44 lety z Prahy či Liberce s vyšším vzděláním (maturita či vysokoškolský diplom) pracující v zaměstnaneckém poměru. Graf 9: Struktura návštěvníků Singltreku pod Smrkem dle pohlaví. 14

16 Graf 10: Struktura návštěvníků Singltreku pod Smrkem dle věku. Graf 11: Struktura návštěvníků Singltreku pod Smrkem dle bydliště. 15

17 Graf 12: Struktura návštěvníků Singltreku pod Smrkem dle dosaženého vzdělání. Graf 13: Struktura návštěvníků Singltreku pod Smrkem dle jejich uplatnění na trhu práce. 16

18 4.3.2 Singltrek pod Smrkem jako cílová destinace Hlavním důvodem návštěvy byl u naprosté většiny návštěvníků (96 %) dotazovaných u Singltrek Centra a Centra U Kyselky skutečně Singltrek pod Smrkem (viz Graf 14). Zbytek tvořili zejména návštěvníci trávící v regionu dovolenou, u nichž představoval Singltrek pod Smrkem jednu z více atrakcí - jeho návštěva tak nebyla hlavním důvodem jejich pobytu v regionu. Našli se rovněž lidé se smyslem pro humor, kteří jako hlavní důvod návštěvy uváděli konzumaci piva v zázemí Singltreku. Graf 14: Struktura návštěvníků Singltreku pod Smrkem dle hlavního cíle jejich výletu. Graf 15: Struktura návštěvníků Singltreku pod Smrkem dle délky jejich pobytu v lokalitě. 17

19 Zajímavou informací nejen pro samotné provozovatele Singltreku či jejich partnery, ale rovněž podnikatele v okolí může být fakt, že necelá polovina návštěvníků (44 %) přijíždí na Singltrek s úmyslem strávit zde více než jeden den. Jde tedy o návštěvníky, kteří s největší pravděpodobností v regionu využívají navazující služby v podobě ubytování, stravování, apod. S ohledem na relativně vysoké zastoupení vícedenních návštěvníků Singltreku (byť lze předpokládat, že mimo letní prázdniny bude tento poměr výrazně nižší) se jeví jako zajímavé doplnění dlouhodobého monitoringu návštěvnosti o zpracování analýzy ekonomického přínosu návštěvnosti Singltreku pro malé a střední podnikatele v regionu. Z možností ubytování byl návštěvníky nejčastěji zmiňován Autokemp Nové Město (kemp u koupaliště). Z celkového počtu vícedenních návštěvníků jej volilo 29 %. 10 % návštěvníků pak volilo ubytování ve Sportovním a relaxačním centru v Novém Městě pod Smrkem (městské lázně). Z ostatních možností ubytování byl zmiňován Areál Vzlet v Lázních Libverda (10 %), hotel Antonie ve Frýdlantu (5 %), penziony v okolí vodní nádrže Souš (5 %), Raspenava (bez specifikace 5 %) a Swieradów Zdrój (rovněž bez specifikace (5 %). Ostatní možnosti ubytování byly zastoupeny méně než z 5 %. Bezmála ¾ návštěvníků oslovených v rámci dotazníkového šetření byli lidé, kteří už v minulosti Singltrek pod Smrkem navštívili a aktuálně zde byli minimálně podruhé (viz Graf 16). Z těchto návštěvníků celkem 35 % tvrdilo, že Singltrek navštěvují 1-2x ročně, 32 % udávalo intenzitu mezi cca 3-9 návštěvami do roka a 5 % se dokonce považovalo za pravidelné návštěvníky, vydávající se na tratě více než 10x ročně. 28 % návštěvníků tvrdilo, že na Singtreku jsou poprvé. Graf 16: Struktura návštěvníků Singltreku pod Smrkem dle opakování jejich návštěv. 18

20 Vedením Nového Města pod Smrkem - komunálního partnera Singltreku pod Smrkem - bude bezpochyby pozitivně vnímáno zjištění, že celých 87 % návštěvníků Singltreku vyjádřilo spokojenost s kvalitou služeb v Novém Městě pod Smrkem. 10 % návštěvníků nedokázalo svůj názor na nabídku služeb vyjádřit (volili možnost nevím ) a pouze 2 % návštěvníků zvolilo možnosti spíše nespokojen. Možnost rozhodně nespokojen nebyla vyjádřena žádným z dotazovaných návštěvníků. Graf 17: Struktura návštěvníků Singltreku pod Smrkem dle jejich spokojenosti s kvalitou služeb v Novém Městě pod Smrkem. Graf 18: Zastoupení lokalit, které v rámci návštěvy Singltreku či samostatně návštěvníci navštívili. 19

21 Návštěvníci Singltreku byli dotazování, jaká místa v oblasti v rámci své aktuální dovolené či výletu navštívili, a to buď v rámci své projížďky po Singltreku pod Smrkem či zvlášť při samostatné příležitosti. Nejčastěji byla v tomto směru skloňována lokalitě Obří sud (28 % návštěvníků) a Lázně Libverda (22 %). Celkem 14 % návštěvníků zastižených na návštěvě Singltreku se vydalo rovněž na vrchol Smrku. Na polskou stranu státní hranice (lokality Czerniawa, Świeradów Zdrój) se podívalo celkem 15 % z dotázaných návštěvníků). 2/3 návštěvníků se o Singltreku pod Smrkem dozvěděly od svých přátel, známých či příbuzných. Necelá ¼ návštěvníků (konkrétně 22 %) se o existenci této destinace dozvědělo z internetu. Ostatní formy propagace měly na povědomí o existenci Singtreku výrazně menší vliv, jak dokládá Graf 19. Graf 19: Struktura návštěvníků dle toho, odkud se dozvěděli o existenci Singltreku pod Smrkem. Jak dokládá Graf 20 níže, celkem 60 % návštěvníků pokládalo propagaci Singltreku pod Smrkem za dostatečnou. Opačný názor - tj. nedostatečnou propagaci - vyslovilo 14 % návštěvníků. Zbytek respondentů nedovedl tuto skutečnost posoudit (24 %), případně odpověď neuvedl (2 %). 20

22 Graf 20: Struktura návštěvníků dle jejich mínění o kvalitě propagace Singltreku pod Smrkem Spokojenost se Singltrekem pod Smrkem a nástupní místa Celkem 96 % respondentů uvedlo spokojenost s kvalitou Singltreku. Z toho více než 2/3 návštěvníků zvolilo možnost rozhodně spokojen. Nespokojenost vyjádřila 2 % návštěvníků, přičemž tito zvolili možnost spíše nespokojen. Volba rozhodně nespokojen nebyla zaznamenána u žádného z dotazovaných návštěvníků. Graf 21: Spokojenost návštěvníků se Singltrekem pod Smrkem. 21

23 Více než 1/3 návštěvníků vyjádřila spokojenost se Singltrekem tak, jak v současnosti je a neměla pocit, že by v jeho rámci něco nového uvítala či zlepšila (viz Graf 22). Nejčastěji skloňovaným přáním byl mezi návštěvníky větší rozsah sítě - buď co do délky tratí či počtu okruhů. V tomto duchu se vyjádřilo 21 % návštěvníků. 10 % návštěvníků se pak vyslovilo pro kvalitnější povrch trailových stezek. Ostatní přání či náměty ke zlepšení byly zastoupeny vždy u méně než 10 % návštěvníků - viz Graf. Z námětů, které zazněly nad rámec předdefinovaných možností, bylo opakovaně zmíněno kvalitnější značení na polské straně Singltreku. Několikrát návštěvníci apelovali také na preciznější údržbu krajů trailů s ohledem na větve trčící do stezek. Za zmínku stojí také přání o vybavení zázemí Singltreku větším počtem toalet, wi-fi či automatu na duše. Jeden z respondentů také zmínil nedostatečné pokrytí Singltreku taxislužbou. V neposlední řadě byl také formulován požadavek na eliminaci vos. Zda tím však tazatel myslel pouze okolí Center či celou trasu Singltreku již z vyjádření nevyplývalo. Graf 22: Přání návštěvníků ve vztahu k Singltreku pod Smrkem. Dotazování návštěvníků na nástupní a koncový bod jejich trasy na Singltreku ukázalo, že u drtivé většiny návštěvníků je nástupní a koncový bod shodný. Tj. u cca ¾ návštěvníků platilo, že Singltrek opouštějí ve stejném místě, v jakém na něj nastoupili. Celkem bylo z odpovědí respondentů vygenerováno 9 bodů, které byly využívány k zahájení či zakončení výletu po Singltreku. Nejfrekventovanějším bodem bylo Singltrek Centrum (nástup 51 % respondentů, konec 52 % respondentů). Dlužno však přiznat, že tato lokalita byla jedním z míst oslovování respondentů a proto je tímto vytíženost tohoto bodu ovlivněna. Z celkového počtu 96 nastupujících návštěvníků jich 91 udalo tento bod rovněž jako koncový. Celkem 4 návštěvníci nastupující u Centra pak podnikli přejezd na Libverdskou stranu Singltreku a končili u Obřího Sudu, 1 návštěvník udal koncový bod u Centra U Kyselky. Velmi podobné to bylo i naopak, kdy ojedinělí návštěvníci nastupující U Kyselky či v okolí Libverdy končili svůj výlet u 22

24 Singltrek Centra. Rovněž zde byla registrována jedna kombinace nástupu v lokalitě Swieradów Zdrój a konce u Singltrek Centra. Druhým nejvytíženějším bodem byl Obří Sud na libverdské straně Singltreku (nástup 17 % respondentů, konec rovněž 17 %). Z 33 lidí zde na Singltrek nastupujících končilo v totožném bodě návštěvníků udalo koncový bod v BikeCentru Libverda a 4 volili přejezd s koncem v Singltrek Centru. Centrum U Kyselky (zde stejně jako u Singltrek Centra probíhal dotazníkový průzkum) udávalo jako nástupní či koncový bod 16 % dotázaných. Z 31 nastupujících zde končilo 24 návštěvníků. 3 návštěvníci přejížděli k Singltrek Centru, 2 končili u Obřího Sudu a 2 na polské straně v lokalitě Swieradów Zdrój. Další z udávaných bodů nástupu bylo BikeCentrum Libverda (8 % nástup, 7 % konec). K nástupu na trať se v této lokalitě přihlásilo 15 lidí, z toho 11 zde rovněž končilo. Dva návštěvníci udali konec v lokalitě Hubertka (odkud patrně volili sjezd po některé z lesních cest), 2 návštěvníci končili u Singltrek Centra. Swieradów Zdrój byl nástupním místem pro 3 % návštěvníků a koncovým pro 4 % návštěvníků. Toto místo patrně udávali zejména polští návštěvníci Singltreku, neboť až na jeden případ se všichni vraceli zpět na výchozí pozici. Jeden návštěvník však končil v Singltrek Centru. Ostatní body byly zaznamenány pouze u zlomku respondentů. Patřila sem například lokalita Hubertka, k níž se mohli návštěvníci dostat po zpevněných komunikacích (např. od parkoviště u bývalé Jizerské chaty) a zde se napojili na Singltrek (nebo naopak). Obdobný postup (tj. dojezd po neznačených cestách či trasách) lze předpokládat také u nástupního bodu z obce Ludvíkov či u hraničního přechodu východně od Nového Města pod Smrkem. Jako zajímavost lze chápat ojedinělou zmínku o nástupu z lokality Smědava, odkud návštěvník pokračoval po trase 3018 po jižním úbočí Smrku a na Singltrek se napojil U Červeného buku. Graf 23: Nástupní a koncová místa návštěvníků Singltreku pod Smrkem. 23

25 Shrnutí Na trase Nástupní je meziročně pozorována rostoucí tendence ve frekvenci návštěvnosti. V roce 2015 bylo na monitorovaném úseku Singltreku zjištěno průjezdů návštěvníků. Ve srovnání s předchozím rokem 2014 se jedná o nárůst průjezdů návštěvníků, což v procentickém vyjádření představuje meziroční zvýšení návštěvnosti o 7,3 %. Těžiště návštěvnosti leželo v roce 2015 v období letních prázdnin, kdy bylo zaznamenáno cca 42 % z celoročního souhrnu průjezdů. Víkendové dny byly celoročně navštěvovány 1,9x více než dny pracovní. Celkem automatický sčítač zaznamenal 523 tzv. nočních návštěvníků, kteří předmětnou trasu využili v období mezi soumrakem a úsvitem. Hodnota odpovídá 0,6 % z celoročního objemu návštěvnosti. Noční návštěvnost bývala zaznamenávána prakticky výhradně v první polovině noci - tj. v období od soumraku do půlnoci. Během anketního dotazování v srpnu 2015 na dvou bodech Singltreku bylo návštěvnické spektrum tvořeno z 86 % Čechů (zejména z Prahy a Liberce) a 13 % zahraničních návštěvníků (zejména z Polska). Kromě polských návštěvníků byli také zaznamenáni respondenti z Německa, Belgie a dokonce z Mexika. Zajímavou informací nejen pro samotné provozovatele Singltreku či jejich partnery, ale rovněž podnikatele v okolí může být fakt, že necelá polovina návštěvníků (44 %) přijíždí na Singltrek s úmyslem strávit zde více než jeden den. Jde tedy o návštěvníky, kteří s největší pravděpodobností v regionu využívají navazující služby v podobě ubytování, stravování, apod. Samozřejmě je nutné brát v potaz, že průzkum byl realizován v létě, kdy je patrně podíl vícedenních návštěvníků nadprůměrný ve srovnání se zbytkem sezóny. 24

26 Celých 87 % návštěvníků Singltreku vyjádřilo spokojenost s kvalitou služeb v Novém Městě pod Smrkem. Pouze 2 % návštěvníků zvolila možnosti spíše nespokojen. Možnost rozhodně nespokojen nebyla vyjádřena žádným z dotazovaných návštěvníků. Celkem 96 % respondentů uvedlo spokojenost s kvalitou Singltreku. Z toho více než 2/3 návštěvníků zvolilo možnost rozhodně spokojen. Nespokojenost vyjádřila 2 % návštěvníků, přičemž tito zvolili možnost spíše nespokojen. Volba rozhodně nespokojen nebyla zaznamenána u žádného z dotazovaných návštěvníků. Dotazování návštěvníků na nástupní a koncový bod jejich trasy na Singltreku ukázalo, že u drtivé většiny návštěvníků je nástupní a koncový bod shodný. Tj. u cca ¾ návštěvníků platilo, že Singltrek opouštějí ve stejném místě, v jakém na něj nastoupili. Z tohoto zjištění však nelze automaticky usuzovat, že drtivá většina návštěvníků projíždí přes sčítací profil na trase Nástupní 2x. U návštěvníků, kteří udávali nástupní i koncový bod u Singltrek Centra totiž není znám objem těch, kteří sice vyjeli na výlet po trase Nástupní, ale na výchozí bod se vraceli obloukem po trase Hřebenáč. 25

27 5 Přílohy Příloha 1: Přehled návštěvnosti v jednotlivých dnech sledovaného období. Příloha 2: Fotodokumentace - dotazníkové šetření (srpen 2015) Příloha 3: Data xls. 26

28 Příloha 1 - Přehled aktuálních denních souhrnů návštěvnosti v roce 2015 na sčítacím profilu NMPS1 Singltrek, Nástupní Den v měsíci leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec víkendy a státní svátky v České republice svátky v Polské republice svátky v Sasku (Spolková republika Německo)

29 Příloha 2: Fotodokumentace - dotazníkové šetření (srpen 2015)