DELEGÁTŮV PRŮVODCE ECOSOC

Transkript

1 AMO.CZ TOHLE JE DELEGÁTŮV PRŮVODCE DELEGÁTŮV PRŮVODCE ECOSOC MAGDALÉNA ROZLÍVKOVÁ

2 Pražský studentský summit Pražský studentský summit je unikátní vzdělávací projekt existující od roku Každoročně vzdělává přes 300 studentů středních i vysokých škol o současných globálních tématech, a to především prostřednictvím simulace jednání tří klíčových mezinárodních organizací OSN, NATO a EU. studentsummit.cz summit@amo.cz facebook.com/studentsummit instagram.com/praguestudentsummit twitter.com/studentsummit youtube.com/studentsummit Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) AMO je nevládní nezisková organizace založená v roce 1997 za účelem výzkumu avzdělávání v oblasti mezinárodních vztahů. Tento přední český zahraničně politický think -tank není spjat s žádnou politickou stranou ani ideologií. Svou činností podporuje aktivní přístup k zahraniční politice, poskytuje nestrannou analýzu mezinárodního dění a otevírá prostor k fundované diskusi. Magdaléna Rozlívková Autorka je spolupracovnicí Asociace pro mezinárodní otázky a členkou přípravného týmu Pražského studentského summitu. Autor: Magdaléna Rozlívková Imprimatur: František Novotný Jazyková úprava: Barbora Novotná, Vojtěch Domín Sazba: Petra Hubatková Grafická úprava: Jaroslav Kopřiva Vydala Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) pro potřeby XXIV. ročníku Pražského studentského summitu. AMO 2018 Úvodní slovo 3 1 Základní informace o OSN 4 2 Základní informace o ECOSOC Struktura Hospodářské a sociální rady 5 3 ECOSOC na Summitu Orgánové specifikum 6 Seznam použitých zdrojů 7 Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Žitná 27, Praha 1 Tel.: , e -mail: summit@amo.cz IČ :

3 Úvodní slovo Va z ene delega tky, va z eni delega ti, srdečně va s vi ta m na XXIV. ročni ku projektu Praz ský studentský summit a předevši m na půdě simulovane Hospoda řske a socia lni rady (Economic and Social Council, ECOSOC). Rea lný ECOSOC je jedni m z šesti hlavni ch orga nů Organizace spojených na rodů. Tento průvodce byl připraven pro lepši orientaci v orga nech OSN, ale hlavně k tomu, aby se rozši řily vaše obzory o rea lne i simulovane Hospoda řske radě. Můz ete zde nale zt informace mimo jine o pozici ECOSOC ve struktuře OSN, o jeho agenda ch a o specifika ch jeho simulace na Praz ske m studentske m summitu. Pokud by však tento průvodce neobsahoval odpovědi na vaše ota zky, neva hejte a kontaktujte na s na u ecosoc@amo.cz. Za cele pr edsednictvo ECOSOC Va m pr eji pr i jemne c teni a hladký průběh XXIV. roc ni ku. Dalibor Stehno pr edseda 3

4 1 Základní informace o OSN Organizace spojených na rodů (OSN) vznikla v roce 1945 v San Franciscu a nava zala na činnosti předva lečne Společnosti na rodů. Jedna se o nejvýznamnějši světovou mezina rodni organizaci, jeji mz ci lem je udrz ovat mezina rodni mi r a bezpečnost, rozvi jet přa telske vztahy mezi na rody, podporovat lidska pra va a usilovat o mezina rodni spolupra ci při řešeni globa lni ch ota zek a proble mů, kterým čeli mezina rodni společenstvi. 1 Od zača tku nove ho tisi cileti je činnost organizace nami řena na podporu světove ho rozvoje a naplňova ni nejprve Rozvojových ci lů tisi cileti a na sledně od roku 2015 Agendy 2030 a Ci lů udrz itelne ho rozvoje. 2 Za kladni m dokumentem Organizace spojených na rodů je Charta OSN, 3 ktera upravuje ci le a za sady (kap. I, čl. 1-2), členstvi (kap. II, čl. 3-6) a strukturu a fungova ni organizace. Svou činnost OSN vykona va zejme na skrze šest hlavni ch orga nů ustanovených v Chartě OSN (kap. III, čl. 7), 4 z nichz kaz dý ma svou důlez itou roli při naplňova ni jeji ch ci lů: Valne shroma žděni (UNGA, kap. IV, čl. 9-22), sloz ene ze za stupců všech, nyni 193, členských sta tů, je vrcholným mezina rodni m politickým fórem a rovněz orga nem, který významně ovlivňuje chod cele organizace. Schvaluje napři klad jeji rozpočet, koordinuje pra ci mnohých orga nů a hraje důlez itou roli ve výběru jejich členů. 5 Ve svých výborech, šesti hlavni ch (jedni m z nich je Výbor pro odzbrojeni a mezina rodni bezpec nost, DISEC) a dalši ch specia lni ch, 6 řeši na pracovni úrovni široke spektrum vymezených te mat mezina rodni politiky a spolupra ce. Rozhodnuti Valne ho shroma z děni maji však pouze obecně doporučuji ci charakter, za vazna jsou jen v ota zka ch vnitřni ho fungova ni OSN. 7 Rada bezpec nosti (UNSC, kap. V, čl ), sloz ena z 5 sta lých členů určených Chartou OSN a 10 nesta lých volených na dva roky Valným shroma z děni m, nese hlavni odpovědnost za udrz ova ni mezina rodni ho mi ru a bezpečnosti. Rozhodnuti UNSC mohou být pra vně za vazna a pouze UNSC můz e rozhodnout o pouz iti si ly v při padě, kdy se nejedna o individua lni či kolektivni obranu. 8 Hospoda r ska a socia lni rada (ECOSOC, kap. X, čl ), sloz ena z 54 členů volených na tři roky Valným shroma z děni m, je hlavni m orga nem pro dialog o ekonomických, socia lni ch a environmenta lni ch ota zka ch a koordinaci souviseji ci ch politik. Koordinuje činnost cele řady organizaci v syste mu OSN a take slouz i jako hlavni platforma OSN v oblasti udrz itelne ho rozvoje. 9 Mezina rodni soudni dvůr (ICJ, kap. XIV, čl ), sloz ený z 15 soudců volených Valným shroma z děni m a Radou bezpečnosti, je hlavni m soudni m orga nem OSN. Řeši spory mezi členskými sta ty a vypracova va pro zmocněne orga ny a organizace syste mu OSN pra vni posudky. 10 Sekretaria t (kap. XV, čl ) je výkonnou a servisni sloz kou, ktera zajišťuje realizaci rozhodnuti přijatých orga ny OSN, připravuje jim odborne podklady pro jedna ni a odpovi da za kaz dodenni činnost organizace. 11 Hlavou sekretaria tu OSN je genera lni tajemni k volený Valným shroma z děni m na doporučeni Rady bezpečnosti; v současnosti tuto funkci zasta va António Guterres, a to od zača tku roku 2017 jako jiz deva tý v pořadi. 12 Úkolem Poruc enske rady (kap. XIII, čl ) bylo zajistit při pravu tzv. svěřeneckých územi na samospra vu nebo samostatnost. Vzhledem k tomu, z e z a dna takova územi jiz neexistuji, byla jeji činnost pozastavena. 13 Za běr OSN se však od jeji ho vzniku velmi rozši řil, a proto vznikla řada dalši ch důlez itých orga nů, odborných organizaci a jiných entit (programy, fondy ) začleněných v syste mu OSN. Mezi nimi napři klad: Rada pro lidska pra va (HRC) vznikla v roce 2007 na za kladě rezoluce Valne ho shroma z děni jako jeho pomocný orga n a nahradila tak zrušenou Komisi OSN pro lidska pra va. Skla da se z 47 členů volených na tři roky Valným shroma z děni m. 14 Program OSN pro životni prostr edi (UNEP) byl zři zen v roce 1972 Valným shroma z děni m, a je tedy při mo souča sti OSN. Jeho orga ny jsou výkonný ředitel, Výbor sta lých za stupců a od roku 2014 Environmenta lni shroma z děni OSN (UNEA) sloz ene ze za stupců všech členských sta tů OSN. 15 Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) 4

5 vznikla v roce 1945 jako mezina rodni organizace přidruz ena k OSN (odborna organizace OSN). Ma vlastni orga ny Genera lni konferenci, Výkonnou radu a Sekretaria t, v jehoz čele stoji genera lni ředitelka a jeji členska za kladna zahrnuje k 1. za ři 2018 (sta le ještě) 195 sta tů a z drtive ča sti se překrýva s členskými sta ty OSN. 16 Úr ad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) vznikl v roce 1997 jako souča st Sekretaria tu OSN vedena výkonným ředitelem. Jeho činnost je ři zena dvěma komisemi Komisi OSN pro prevenci kriminality a trestni spravedlnost (CCPCJ) a Komisi OSN pro narkotika (CND), v nichz zasedaji členske sta ty volene Hospoda řskou a socia lni radou OSN Základní informace o ECOSOC Hospoda řska a socia lni rada (ECOSOC) ma v ja dru Organizace spojených na rodů za ci l předevši m věnovat se třem dimenzi m udrz itelne ho rozvoje ekonomicke, socia lni a environmenta lni. Da le napoma ha Valne mu shroma z děni při podpoře mezina rodni hospoda řske a socia lni spolupra ce. Hospoda řska a socia lni rada byla zři zena Chartou OSN v roce 1945 jako jeden z šesti hlavni ch orga nů nově vznikle Organizace spojených na rodů. ECOSOC je ústředni m diskuzni m fórem k projedna va ni mezina rodni ch ekonomických i socia lni ch ota zek. Vypracova va studie a zpra vy a předkla da členským sta tům OSN doporučeni týkaji ci se napři klad mezina rodni ch ekonomických a socia lni ch ota zek. ECOSOC se take podi li na při pravě velkých mezina rodni ch konferenci v socia lni a ekonomicke oblasti a na sledně koordinuje vyuz iti jejich za věrů. Zaseda ni Hospoda řske a socia lni rady probi haji dvakra t ročně na dvou mi stech. Jednou v New Yorku, kde je hlavni si dlo ECOSOC, a podruhe v Ženevě Struktura Hospodářské a sociální rady ECOSOC ma celkem 54 členů. Všichni jsou voleni Valným shroma z děni m tak, aby bylo dodrz eno pevne zastoupeni regiona lni ch skupin. Pro zvoleni sta tu je vyz adova na dvoutřetinova většina hlasů. Členove maji tři lete funkčni obdobi a členstvi můz e být obnoveno okamz itě pote, co vyprši. Některe členske sta ty rovněz působi v komisi ch a výborech zři zených ECOSOC. Členy těchto komisi voli ECOSOC sa m, a to na tři - nebo čtyřlete funkčni obdobi. Předseda Hospoda řske a socia lni rady je volen na jeden rok a je vybi ra n mezi za stupci malých či středni ch členských sta tů zastoupených v ECOSOC. Nynějši předsedkyni je od července letošni ho roku diplomatka souostrovi Svatý Vincence a Grenadiny, Inga Rhonda King. Pod ECOSOC spada několik specia lni ch orga nů v čele s pěti regiona lni mi komisemi Evropska hospoda řska komise, Hospoda řska a socia lni komise pro Asii a Tichomoři atd. Úkolem těchto komisi je iniciovat opatřeni na podporu ekonomicke ho rozvoje při slušne ho regionu a posi leni ekonomických vztahů mezi zeměmi. Dalši mi orga ny jsou tzv. provozni komise, ktere se zabývaji globa lni mi proble my napři klad Komise o postaveni z en, Komise pro socia lni rozvoj Da le sta le výbory, třeba Výbor pro program a koordinaci. ECOSOC ma take odborne orga ny sloz ene z vla dni ch odborni ků, jako je Skupina odborni ků OSN pro geograficke na zvy, a odborne orga ny sloz ene z členů, kteři nejsou jmenova ni svou vla dou a pracuji při mo pod OSN, a kteři slouz i v jejich osobni působnosti, při kladem budiz Sta le fórum o domorodých ota zka ch. Hospoda řska a socia lni rada da le dohli z i nad celou řadou subjektů syste mu OSN. Samostatně dohli z i nad všemi tzv. specializovanými agenturami OSN, kam spada napři klad i Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Da le pak pod ni spada řada různých fondů, programů, institutů a jiných subjektů, na ktere dohli z i spolu s Valným shroma z děni m. Mezi ně patři napři klad Úřad vysoke ho komisaře OSN pro uprchli ky (UNHCR), Dětský fond OSN (UNICEF) nebo Program OSN pro z ivotni prostředi (UNEP). Toto ukazuje, jak rozsa hle pole působnosti ECOSOC ma. Společně s Radou pro lidska pra va podporuje dodrz o- 5

6 va ni a respektova ni lidských pra v a svobod. ECOSOC take dojedna va spolupra ci s přidruz enými odbornými mezina rodni mi organizacemi, jako jsou třeba Světova banka (WB) nebo Světova zdravotnicka organizace (WHO). 3 ECOSOC na Summitu V minulých letech došlo k dvoulete odmlce simulace ECOSOC na Praz ske m studentske m summitu, jeji z mi sto po tuto dobu nahradila simulace Hospoda řske ho a finančni ho výboru Valne ho shroma z děni OSN (ECOFIN). Minulý rok byla ovšem simulace ECOSOC na půdě Praz ske ho studentske ho summitu opět obnovena. Letos bude probi hat jedna ni na te ma boje proti měnove manipulaci, zaměři me se i na budoucnost dohod o volne m obchodu a v ra mci bodu agendy Přelidněni planety projedna me, zda -li neni počet obyvatel planety Země za sta vaji ci ho vyuz iti zdrojů hranični. Na XXIV. ročni ku Praz ske ho studentske ho summitu zasedne 40 delega tů z řad středoškola ků, doplněných za stupci pozorovatelských organizaci. Jedna ni bude probi hat hromadně; v průběhu ročni ku však budou delega ti rozděleni do regiona lni ch skupin, ve kterých budou při padně pracovat. Na hladký průběh a organizaci bude dohli z et šestičlenne předsednictvo. Nezapomeňte, z e pro účast v simulovane m ECOSOC neni podmi nkou mi t znalosti ekonomie, či být dokonalý re tor. Postači otevřenost učit se novým věcem či snaha prosadit si sve Orgánové specifikum Rezoluce Valne ho shroma z děni 70/1 Přeměna našeho světa: Agenda pro udrz itelný rozvoj 2030, ve ktere jsou stanoveny Ci le udrz itelne ho rozvoje, zada va ECOSOC, aby na sve m kaz doročni m Politicke m fóru na vysoke úrovni o udrz itelne m rozvoji (High Level Political Forum on Sustainable Development) prova děla hodnoceni plněni SDGs. 18 Toto hodnoceni, nazvane Voluntary National Review (VNR), je pro sta ty OSN dobrovolne a probi ha formou vystoupeni vysokých představitelů sta tu, obvykle ministrů, s prezentaci, ktera informuje o stavu implementace jiste ča sti Ci lů udrz itelne ho rozvoje v dane zemi. 19 Tato ča st je da na pro všechny stejně, a to volbou te matu fóra. V roce 2018 mělo fórum napři klad te ma Transformace na udrz itelne a odolne společnosti. 20 Hodnoceni plněni SDGs v oblastech vymezených te matem fóra se mimo členských sta tů OSN účastni napři klad i relevantni organizace syste mu OSN i vně něj. 21 V průběhu letošni ho ročni ku budeme na půdě ECOSOC simulovat Politicke fórum na vysoke úrovni o udrz itelne m rozvoji a spolu s ni m i VNR. Te ma, na ktere se letos zaměři me, bude určeno předsednictvem po domluvě s delega ty v průběhu při pravných setka ni. Na konferenci nejprve dojde na prezentace delega tů o stavu implementace určitých SDG v jejich sta tech, z nichz nejlepši budou oceněny. Z kaz de regiona lni skupiny bude vystupovat jeden sta t, jehoz za stupce pro VNR připravi prezentaci ve spolupra ci s mi stopředsedou zodpovědným za jeho regiona lni skupinu. Na sledovat bude jedna ni o textu ministerske deklarace a hlasova ni o jeji m přijeti. 6

7 Seznam použitých zdrojů 1 About UN: Overview. United Nations [online]. [cit ]. Dostupne z: 2 What We Do: Promote Sustainable Development. United Nations [online]. [cit ]. Dostupne z: -do/promote-sustainabledevelopment/index.html 3 Charter of the United Nations. United Nations [online]. [cit ]. Dostupne z: 4 About UN: Main Organs. United Nations [online]. [cit ]. Dostupne z: html 5 General Assembly of the United Nations: Functions and powers of the General Assembly. United Nations [online]. [cit ]. Dostupne z: 6 General Assembly of the United Nations: Main Committees. United Nations [online]. [cit ]. Dostupne z: maincommittees/index.shtml 7 Are UN resolutions binding? United Nations [online]. [cit ]. Dostupne z: 8 United Nations Security Council. United Nations [online]. [cit ]. Dostupne z: 9 ECOSOC: About Us. United Nations [online]. [cit ]. Dostupne z: 10 The Court. International Court of Justice [online]. [cit ]. Dostupne z: 11 About UN: Secretariat. United Nations [online]. [cit ]. Dostupne z: 12 United Nations Secretary General: Biography. United Nations [online]. [cit ]. Dostupne z: 13 The United Nations and Decolonization: Trusteeship Council. United Nations [online]. [cit ]. Dostupne z: 14 Human Rights Council: About Council. United Nations Human Rights: Office of the High Commissioner [online]. [cit ]. Dostupne z: 15 DESAI, B. The Advent of the United Nations Environment Assembly. ASIL Insights [online]. Washington DC: American Society of International Law, 2015, 19(2), 4 s. [cit ]. Dostupne z: 16 Who We Are: The Organization s history. United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization [online]. [cit ]. Dostupne z: 17 About UNODC. United Nations Office on Drugs and Crime [online]. [cit ]. Dostupne z: 18 Resolution adopted by the General Assembly on 25 September 2015: Transforming our world: the 2030 Agenda for Sustainable Development (A/ RES/70/1). United Nations Documents [online]. [cit ]. Dostupne z: undocs.org/a/res/70/1 19 Voluntary National Reviews. United Nations: Sustainable Development Knowledge Platform [online]. [cit ]. Dostupne z: sustainabledevelopment.un.org/vnrs/ 20 High Level Political Forum. United Nations: Sustainable Development Knowledge Platform [online]. [cit ]. Dostupne z: 21 Tamte z. 7

8 tohle je generální partner tohle jsou TOP partneři tohle jsou partneři tohle jsou podporovatelé tohle jsou mediální partneři 8