Distribuce tepla při frézování hliníku využití přenosových funkcí
|
|
- Leoš Kašpar
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Distribuce tepla při frézování hliníku využití přenosových funkcí Ing. Jiří Vyroubal Abstrakt Analýza vzniku tepla v průběhu frézování představuje problém, který je schopen negativně ovlivnit jak kvalitu obráběného povrchu, tak životnost nástroje a potažmo způsobit tepelnou deformaci stroje a snížit tak celkovou přesnost výroby. Přímé měření teplot v místě řezu není možné díky odletujícím třískám, rotujícímu nástroji, chladící kapalině atd. Je tedy nutné volit nepřímé metody. Jedním z perspektivních přístupů je využití tepelných přenosových funkcí. Prezentovaný příspěvek řeší mohutnost tepla v místě řezu při frézování hliníku právě touto metodou. Na základě měření teplot v obrobku a jeho následné kalibraci je vytvořená přenosová funkce, která umožňuje určit velikost tepla, vznikajícího mezi nástrojem a obrobkem. Klíčová slova Obráběcí stroj, frézování, přenosové funkce 1. Teplo generované v místě řezu a jeho vliv na obrábění Nároky dnešní doby nutí výrobce a uživatele obráběcích strojů neustále zvyšovat schopnosti produkovaných strojů a získat univerzální stroj, který bude provádět hrubovací i dokončovací operace v minimálním čase a na jedno upnutí obrobku. Z ekologického hlediska lze zaznamenat snahy o využívání netradičních metod obrábění. Jednou z nich je například obrábění bez chladící kapaliny. Při tomto procesu dochází v místě řezu ke vzniku velkého množství tepla vlivem tření nástroje o obrobek, plastické a elastické deformaci materiálu. Část tepla je okamžitě odváděna do obrobku, část teče do nástroje a část je obsažena v třískách, které po oddělení prolétají pracovním prostorem a dopadají na různé části konstrukce stroje. Teplo v obrobku způsobuje jeho objemovou a geometrickou změnu, která může v krajním případě způsobit až nedodržení předepsaných tolerancí. Pokud je frézování navíc prováděno na univerzálním stroji, může nastat případ, kdy je obrobek při hrubování zdeformován teplem od řezného procesu a při následném finišování chladne a mění opět svůj tvar. Dochází tak k obrábění jiného než předepsaného tvaru. Podobná situace nastává také na vlastním stroji. Při opracování zejména rozměrných částí dochází k dlouhému tepelnému zatížení nástroje vlivem tepla vznikajícího v místě řezu, viz Obr.1. Teplo skrze nástroj může projít až do samotného vřetena, kde dojde k tepelné deformaci a tedy snížení pracovní přesnosti stroje. Poslední část tepla odchází z řezu v třískách a způsobuje ohřátí pracovního prostoru stroje, potažmo lokální tepelnou deformaci konstrukce v místě dopadu. Uvedené vlivy na přesnost výroby není jednoduché exaktně popsat. Lze je pouze přibližně kvantifikovat pomocí měření, kterými jsou podpořeny určité výpočty a provést experimentální ověření vyslovených předpokladů.
2 Obr.1. Příklad ohřevu a chladnutí nástroje během frézování oceli. 2. Výpočetní model pro distribuci tepla Výchozí úvahou pro provedení experimentu je zjištění teploty v místě oddělení třísky od obráběného materiálu a pak sledování kvantity zbytkového tepla v třísce, obrobku a nástroji při dopadu na povrch stroje. Proto byly sestaveny, na základě energetické bilance, rovnice pro výpočet. Ty zohledňují výkony, zmařené v obrobku, nástroji a třískách. Rovnice pro výpočetní termický model: P = P + P + P (1) rp n t o d Prp = Ft ϖ (2) 2 Z rovnic vyplývá nutnost měřit tyto veličiny: Normálová složka řezné síly F t Teplota dopadajících špon Teploty obrobku během řezu (pro výpočet tepla vznikajícího v řezu, pomocí přenosových funkcí viz 5.2) Dále je nutné znát některé technologické parametry - axiální a radiální hloubku řezu, rychlost posuvu a parametry obrobku - hmotnost, objem, hustotu a délku dráhy řezu atd.. Při znalosti těchto veličin lze pro výpočet tepla v místě řezu využít uvedené rovnice. 3. Příprava experimentu Prvním požadavkem pro úspěšné provedení experimentu je vhodný nástroj. Pro vyloučení vlivů, daných typem nástroje, je vybrán jeden, který umožňuje frézovat různé materiály (hliník, ocel, titan,...). Podstatnou podmínkou pro určení normálové síly během řezu je jeho
3 nulová geometrie. Druhý požadavek pak představuje takový tvar zkušebního kusu, který umožní provést kalibrační měření, nutné pro využití tepelných přenosových funkcí. Třetí podmínkou je dostatečná masa materiálu kolem místa řezu, aby nedocházelo k okamžitému odlivu tepla z řezu do konstrukce stroje prostřednictvím upnutí obrobku. Výsledkem těchto podmínek je zkušební kus na Obr.2. Vhodnou variantou je využití žebra, které lze dobře sledovat teplotními čidly, umístěnými do těsné blízkosti řezu. Celkem je použito 10 teplotních snímačů (typu Pt100) tak, aby pokryly celý frézovaný úsek. Aby bylo možné využít přenosové funkce a určit velikost tepla v místě řezu, jsou seskupeny do dvojic. Vzdálenost od řezu je pro řadu 1 15 mm a pro řadu 2 je vzdálenost 20mm. Rozměry frézovaného žebra jsou: 200 mm délka, hloubka 10 mm a výška 12 mm. Prostor mezi stykovou plochou senzoru a materiálem je vyplněn speciální pastou s vysokou tepelnou vodivostí. Povrchové teploty nástroje a obrobku jsou sledovány termokamerou. Předpokladem pro její správné využítí je zajištění přesně definovaného infračerveného vyzařování obrobku. Parametrem, určujícím tento stav je tzv. emisivita materiálu. Podstata konstrukce termokamery je na tento parametr citlivá. Zjistit však přesnou hodnotu emisivity materiálu je poměrně složitý úkol. Obrobek je proto nastříkán černým sprejem ThermaSpravy 800, jehož emisivita je přesně určena hodnotou ε=0.96. Výsledkem je pak homogenita vyzařování v daném spektru a tedy i přesné určení teploty měřeného místa, což je vidět na Obr.12. Ošetřený nástroj a obrobek jsou zobrazeny na Obr.3. senzory Oblast řezu Obr.2. Testovaný duralový obrobek (vlevo), detail umístění čidel (vpravo). Pro sledování zbytkové teploty třísek po dopadu na předpokládanou pracovní plochu stroje je sestavena vodní nádrž s definovaným objemem vody. Ta oproti vzduchu představuje dobrý tepelný vodič a proto lze využít zjednodušení, kdy třísky, dopadající do vody homogenně prohřejí oblast dopadu. Voda je oddělena od stroje soustavou izolantů. V nádrži jsou upevněna dvě teplotní čidla (typ Pt100). Jedno v místě dopadu třísek uprostřed nádrže (voda 1) a druhé (voda 2) ve větší vzdálenosti od místa dopadu tak, aby bylo možné sledovat teplotní gradienty v nádrži. Celá zkušební sestava je vidět na Obr.3.
4 Obr.3. Zkušební sestava. Optimální technologické podmínky jsou zvoleny tak, že je maximálně využita kapacita nástroje v kombinaci s velmi nízkým rozptylem dopadu třísek. 98% třísek je tak zachyceno v nádrži na malé ploše okolo čidla voda 1. Zvolené podmínky ukazuje Tabulka 1 4. Měřené veličiny Tabulka 1. Zvolené technologické podmínky. Posuv f 1400 mm.min -1 Otáčky vřetena min -1 Axiální hloubka řezu 3 mm Radiální hloubka řezu 11 mm 4.1. Měření řezné síly Řezná síla se nemění, pokud nejsou změněny řezné podmínky. Pro zjednodušení celého experimenty je řezná síla změřena na identickém zkušebním obrobku, za dodržení podmínek shodných s vlastním experimentem, pomocí dynamometru. Pro rovnici (2) je nutné vyhodnotit normálovou sílu. F t = 203 N Obr.4. Průběh řezné síly pro 4 přejezdy.
5 Tu lze určit poměrně přesně právě díky tomu, že nástroj má nulovou geometrii. Průběh síly, sestavený ze 4 přejezdů je na Obr.4. Pro výpočty je použita střední hodnota z množiny změřených hodnot Frézování a měření teplot Vzhledem k možnostem nástroje je frézování provedeno ve čtyřech přejezdech tak, aby na konci bylo zfrézováno celé žebro. Při každém přejezdu jsou měřeny teploty v obrobku a v nádrži. Mezi přejezdy jsou z nádrže odstraněny třísky, aby svou kapacitou neovlivňovaly další měření. Doba mezi přejezdy je zvolena dostatečně dlouhá pro ustálení teploty obrobku i nádrže. Průběhy teplot jsou patrné z následujících grafů Průběh teplot při 1. přejezdu Ovřev vody při 1. přejezdu čidlo ve vodě 1 čidlo ve vodě Obr.5. Přejezd 1: teploty obrobku (vlevo) a vody (vpravo) Průběh teplot při 2. přejezdu Ovřev vody při 2. přejezdu čidlo ve vodě 1 čidlo ve vodě Obr.6. Přejezd 2: teploty obrobku (vlevo) a vody (vpravo) Průběh teplot při 3. přejezdu Ovřev vody při 3. přejezdu čidlo ve vodě 1 čidlo ve vodě Obr.7. Přejezd 3: teploty obrobku (vlevo) a vody (vpravo).
6 Průběh teplot při 4. přejezdu Ovřev vody při 4. přejezdu čidlo ve vodě 1 čidlo ve vodě Obr.8. Přejezd 4: teploty obrobku (vlevo) a vody (vpravo). Průběhy teplot v obrobku odpovídají předpokladům. Je zde patrný prudký nárůst teploty, indikující objem tepla, indukovaný řezným procesem a jeho okamžité odvádění do obrobku, kde po jistou dobu zůstává a způsobuje tak jeho rozměrovou deformaci. Průběhy teplot ve vodní nádrž indikují předpokládaný tepelný vliv třísek na konstrukci stroje v případě jejich koncentrace v určité oblasti Kalibrační měření pro přenosové funkce V poslední fázi experimentu jsou na ploše ofrézovaného žebra umístěny řízené heatry (obr. 9), které produkují definované množství tepla. Tento postup je nutný pro získání přenosových funkcí, kdy je pro jejich nalezení nutné mít zdroj tepla s možností řídit průběh jeho tepelného výkonu. Jako definovaná zátěž je zvolen skokový nárůst výkonu a doba trvání výkonu je shodná z délkou frézování. Pak výkon opět skokově končí. Pro větší přiblížení ke skutečnému stavu se paralelně k zahřívání heatry pohybuje nad žebrem i roztočený nástroj. a to stejnou rychlostí a otáčkami jako při frézování. Při kalibračním měření již není nutné sledovat teplotu v nádrži, protože nejsou produkovány třísky Průběh teplot při kalibraci Obr.9. Kalibrace pro tepelné přenosové funkce a průběh teplot během kalibrace. 5. Výsledky výpočtů 5.1. Výkon řezného procesu Výpočtem pomocí rovnice (2) s využitím parametrů z Tabulka 1 je určeno celkové teplo, které vnáší do řezného procesu samotný stroj. Výsledkem je celková velikost tepla: P rp = 1700W
7 5.2. Tvorba přenosových funkcí pro určení tepla jdoucího do obrobku Pro určení hodnoty tepla, které je z místa řezu odváděno do obrobku lze využít přenosových funkcí, popsaných v [1]. Pro identifikaci je použito kalibrační měření pomocí heateru viz 4.3. V první fázi je nutné nalézt vhodný přenosový model, který dostatečně popíše vazbu mezi vstupem u(t) výkonem heateru a odezvou y(t) teplotním gradientem mezi zvolenou dvojicí čidel. Při hledání modelu je použito postupů uvedených v [3]. Poté, je tento model invertován a jako vstup je použit teplotní gradient zjištěný během frézování. Výsledkem výpočtu je tak velikost tepla, které proudí během frézování do obrobku. Hledaný model je stanoven pomocí metod odhadu parametrů při zvolení struktury modelu, stupňů polynomu v čitateli a jmenovateli atd., na základě porovnání vstupního signálu a odezvy. Vzhledem k reálnému systému, nutně zahrnujícím při identifikaci také určitou chybu, byl po analýze zvolen model typu ARX, který je definován v tomto obecném tvaru: B( z z) = A(z 1 Y M ( -1 ). U (z) + ε (z) ) (3) Pomocí identifikace byl nalezen vhodný přenos v diskrétním tvaru z z G ( z) = K. (4) 2 z z Grafický průběh shody identifikace kalibračního zdroje tepla a vypočtené odezvy přes nalezenou přenosovou funkci je na Obr Identifikace průběhu teplot identifikace změřeno Změna teploty [ C] Čas [s] Obr.10. Identifikace výkonu kalibračního heateru. K nalezenému modelu (4) je poté vytvořen invertovaný model a použit filtr II. řádu ve tvaru 1 2 s 2. ξ + s + 1 Ω2 Ω (5)
8 Pomocí invertovaného modelu je vypočteno teplo, proudící do obrobku, o velikosti Q o = 95W 5.3. Teplo odvedené třískami do stroje Pro identifikaci tepla odvedeného třískami do vody je využito čidlo voda 2, které sleduje prohřátí vody. Bilanční rovnice pak určují množství tohoto tepla pro parametry hliníku: Hmotnost třísek = 0,018 kg c p třísek = 900 J.kg -1.K Hmotnost odebraného materiálů pro jednotlivý přejezd činí 18g. Z grafů na obr. 5 až obr. 8 lze odvodit z průběhů nárůstů teplot, že zde došlo k průměrnému nárůstu teploty o hodnotu T=0,38 C. Pro výpočet vneseného tepla je použita rovnice Q = m. c. T (7) p Z výpočtu vyplívá, že teplo, které je obsaženo v třískách, a tedy přímo ovlivňuje pracovní prostor stroje a jeho konstrukci, má hodnotu Q t = 185W 5.4. Teplo jdoucí do nástroje Teplo jdoucí do nástroje lze získat z rovnice (1), protože všechny ostatní veličiny jsou již známy a toto teplo tvoří doplněk do celkové tepla vzniklého řezným procesem. Jeho velikost je tedy Q n = 1420W Průběh ohřevu nástroje je dobře viditelný na sekvenci termo-snímků na Obr.11. Zde je vidět postupné ohřívání nástroje během řezu. V detailním zobrazení na Obr.12 je pak patrný teplotní rozdíl v počátečním studeném stavu a po dokončení řezu. Rozdíl činí 13,4 C. Dále je patrné, že v případě delší doby záběru teplo doteče do držáku nástroje a dále do vřetena, kde způsobí jeho tepelnou deformaci.
9 Obr.11. Průběh teplot během frézování. 24,0 C 37,4 C Obr.12. Detail počáteční a koncové teploty nástroje. 6. Shrnutí Výzkum odhalil, že většina tepla je odváděna pryč z místa řezu nástrojem. Dochází tak k malému tepelnému ovlivnění obrobku, což je cílem dané výrobní technologie. Z hlediska stroje však tento stav není ideální, protože velká většina tepla je uložena v nástroji a nezanedbatelná část i v třískách, které jej předávají do konstrukce. V případě dlouhých výrobních časů tak může dojít k poměrně výraznému ovlivnění konstrukce, což má za následek snížení přesnosti stroje. Je proto nutné tento proces uvažovat při použití tepelných kompenzací na stroji. Během experimentu se podařilo ověřit navrženou metodiku s využitím tepelných přenosových funkcí pro frézování duralu. V dalším postupu je kvantifikováno teplo jdoucí z řezu do nástroje pomocí bezkontaktního způsobu měření využitím termokamery. Pro získání širšího přehledu je nutné stanovit vliv třísek také pro další materiály z oblasti ocelí a pro různé řezné podmínky. Seznam symbolů P rp tepelný výkon řezného procesu [W] P n tepelný výkon do nástroje [W] P t tepelný výkon do třísek [W] P o tepelný výkon do obrobku [W] F t normálová řezná síla [N] d průměr nástroje [m] ω otáčky nástroje [1.min -1 ] c p specifické měrné teplo [J.kg -1.K -1 ] m hmotnost [kg] T gradient teploty [ C] ε emisivita [] Seznam použité literatury [1] Bárta P., Frekvenční přenosové funkce v mechanice, disertační práce, ČVUT v Praze, 2008, Praha, 83s. [2] Nishiwaki N., Hri S., Heat transfer from Piled Chips to Machine Tool Structure. Dept. of Mech., System Engineering, Tokyo University of Agriculture and Technology, Japan, 2005, pp [3] Noskievič P., Modelování a identifikace systémů. Montanex a.s., 2001, 276 s.
Katedra obrábění a montáže, TU v Liberci při obrábění podklad pro výuku předmětu TECHNOLOGIE III - OBRÁBĚNÍ je při obrábění ovlivněna řadou parametrů řezného procesu, zejména řeznými podmínkami, geometrií
VíceMinimaster Plus Minimaster Plus 398
Minimaster Plus 398 Výběr řezné hlavičky, držáku a řezných podmínek. Výběr velikosti kužele Vhodná velikost kužele je určena tvarem obrobku a zamýšleným způsobem obrábění. Pro nejvyšší tuhost a stabilitu
Více6. Geometrie břitu, řezné podmínky. Abychom mohli určit na nástroji jednoznačně jeho geometrii, zavádíme souřadnicový systém tvořený třemi rovinami:
6. Geometrie břitu, řezné podmínky Abychom mohli určit na nástroji jednoznačně jeho geometrii, zavádíme souřadnicový systém tvořený třemi rovinami: Základní rovina Z je rovina rovnoběžná nebo totožná s
VíceNESTABILITY VYBRANÝCH SYSTÉMŮ. Úvod. Vzpěr prutu. Petr Frantík 1
NESTABILITY VYBRANÝCH SYSTÉMŮ Petr Frantík 1 Úvod Úloha pokritického vzpěru přímého prutu je řešena dynamickou metodou. Prut se statickým zatížením je modelován jako nelineární disipativní dynamický systém.
VíceTMV-920 A/ TMV-1100A CNC vertikální obráběcí centrum
TMV-920 A/ TMV-1100A CNC vertikální obráběcí centrum - Určeno pro silovější obrábění - Rychlá výměna nástroje 2,8 sec, s řezu do řezu 4 sec - Ergonomický design a komfortní obsluha - Dostupné v provedení
VíceINOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CZ.1.07/1.1.00/08.0010 NUMERICKÉ SIMULACE ING. KATEŘINA
VíceNÁVRH A REALIZACE ÚLOH DO FYZIKÁLNÍHO PRAKTIKA Z
NÁVRH A REALIZACE ÚLOH DO FYZIKÁLNÍHO PRAKTIKA Z MECHANIKY A TERMIKY Ústav fyziky a biofyziky Školitelka: Studentka: Ing. Helena Poláková, PhD. Bc. Lenka Kadlecová AKTUÁLNOST ZPRACOVÁNÍ TÉMATU Původně
VíceZadání soutěžního úkolu:
Zadání soutěžního úkolu: a) Vytvořte NC program pro obrobení součásti (viz obr. 1), přičemž podmínkou je programování zcela bez použití CAD/CAM technologií (software SinuTrain nebo jiný editor řídicího
VíceTMV 850 / TMV 1050 CNC vertikální obráběcí centrum
TMV 850 / TMV 1050 CNC vertikální obráběcí centrum - Určeno pro vysokorychlostní vrtání, frézování a řezání závitů - Rychlá výměna nástroje 3 sec, s řezu do řezu 4,7 sec - Ergonomický design a komfortní
VíceKritický stav jaderného reaktoru
Kritický stav jaderného reaktoru Autoři: L. Homolová 1, L. Jahodová 2, J. B. Hejduková 3 Gymnázium Václava Hlavatého Louny 1, Purkyňovo gymnázium Strážnice 2, SPŠ Stavební Plzeň 3 jadracka@centrum.cz Abstrakt:
VíceTechnologický proces
OBRÁBĚCÍ STROJE Základní definice Stroj je systém mechanismů, které ulehčují a nahrazují fyzickou práci člověka. Výrobní stroj je uměle vytvořená dynamická soustava, sloužící k realizaci úkonů technologického
VíceMěření při revizích elektrických instalací měření zemních odporů
Měření při revizích elektrických instalací měření zemních odporů Ing. Leoš KOUPÝ, ILLKO, s.r.o. Blansko, ČR 1. ÚVOD Zemní odpor je veličina, která má značný vliv na bezpečnost provozu nejrůznějších elektrických
VíceODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ
Projekt: ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ Téma: Nové typy nástrojů pro soustružení Obor: Obráběč kovů Ročník: 1. Zpracoval(a): Rožek Pavel Střední průmyslová škola Uherský Brod, 2010 Obsah Soustružení 3
VíceM370. Aplikace s vysokými posuvy Řada M370
Aplikace s vysokými posuvy Řada M370 Řada M370 je vybavena nejmodernější technologií břitových destiček s nejvyšším výkonem a spolehlivostí a je určena pro vysokou produktivitu dosaženou vysokými posuvy.
VíceIdentifikace kontaktní únavy metodou akustické emise na valivých ložiscích Zyková Lucie, VUT v Brně, FSI
Identifikace kontaktní únavy metodou akustické emise na valivých ložiscích Zyková Lucie, VUT v Brně, FSI II. ročník doktorského studia 00 ukončení studia na MZLÚ - Téma diplomové práce Odlišení stádií
VíceTECHNOLOGIE OHREVU PÁNVÍ NA VOD A JEJÍ PRÍNOSY TECHNOLOGY OF HEATING OF VOD LADLES AND ITS BENEFITS. Milan Cieslar a Jirí Dokoupil b
TECHNOLOGIE OHREVU PÁNVÍ NA VOD A JEJÍ PRÍNOSY TECHNOLOGY OF HEATING OF VOD LADLES AND ITS BENEFITS Milan Cieslar a Jirí Dokoupil b a) TRINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s., Prumyslová 1000, 739 70 Trinec Staré Mesto,
VíceBroušení rovinných ploch
Obvodové rovinné broušení Broušení rovinných ploch Rovinné broušení se používá obvykle pro obrábění načisto po předcházejícím frézování nebo hoblování. Někdy se používá i místo frézování, především u velmi
VíceVliv prosklených ploch na vnitřní pohodu prostředí
Vliv prosklených ploch na vnitřní pohodu prostředí Jiří Ježek 1, Jan Schwarzer 2 1 Oknotherm spol. s r.o. 2 ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí Abstrakt Obsahem příspěvku je určení
VíceSNÍMAČE PRO MĚŘENÍ TEPLOTY
SNÍMAČE PRO MĚŘENÍ TEPLOTY 10.1. Kontaktní snímače teploty 10.2. Bezkontaktní snímače teploty 10.1. KONTAKTNÍ SNÍMAČE TEPLOTY Experimentální metody přednáška 10 snímač je připevněn na měřený objekt 10.1.1.
VíceEXPERIMENTÁLNÍ METODY V OBRÁBĚNÍ
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA FAKULTA STROJNÍ KATEDRA TECHNOLOGIE OBRÁBĚNÍ EXPERIMENTÁLNÍ METODY V OBRÁBĚNÍ ÚLOHA č. 4 (Skupina č. 1) OPTIMALIZACE ŘEZNÉHO PROCESU (Trvanlivost břitu, dlouhodobá zkouška obrobitelnosti
VíceÚvod. Povrchové vlastnosti jako jsou koroze, oxidace, tření, únava, abraze jsou často vylepšovány různými technologiemi povrchového inženýrství.
Laserové kalení Úvod Povrchové vlastnosti jako jsou koroze, oxidace, tření, únava, abraze jsou často vylepšovány různými technologiemi povrchového inženýrství. poslední době se začínají komerčně prosazovat
Vícevelký GURMÁN SNGX 13 LNET 16 S DESTIČKAMI VE ŠROUBOVICI
velký GURMÁN www.pramet.com Nové HRUBOVACÍ VÁLCOVÉ FRÉZY S ESTIČKAMI VE ŠROUBOVICI SNGX 13 LNET 16 Nové frézy s destičkami ve šroubovici Nová koncepce fréz estičky s 8 řeznými hranami okonalé upnutí Vnitřní
VíceNÁZEV ŠKOLY: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640. V/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
NÁZEV ŠKOLY: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640 ŠABLONA: NÁZEV PROJEKTU: REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU: V/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Zlepšení podmínek pro vzdělávání
VíceCENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL
Projekt: CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL Kurz: Stavba a provoz strojů v praxi 1 OBSAH 1. Úvod Co je CNC obráběcí stroj. 3 2. Vlivy na vývoj CNC obráběcích strojů. 3 3. Směry vývoje CNC obráběcích
VíceAnalýza sálavé charakteristiky elektrických topných
České vysoké učení technické v Praze Univerzitní centrum energeticky efektivních budov Třinecká 1024 273 43 Buštěhrad www.uceeb.cz Analýza sálavé charakteristiky elektrických topných panelů FENIX závěrečná
VíceTMV 510 AII / TMV 510 CII CNC vertikální obráběcí centrum
TMV 510 AII / TMV 510 CII CNC vertikální obráběcí centrum - Určeno pro vysokorychlostní vrtání, frézování a řezání závitů - Rychlá výměna nástroje 0,8 sec, s řezu do řezu 2 sec - Ergonomický design a komfortní
VíceTHERMO INDUSTRY, a.s
Odvětví průmyslu: Gumárenský Pracoviště: RUBENA a.s. Náchod Datum realizace: 2014 Realizace: Obrázek 1: Dvouetážový vulkanizační lis Buzuluk před aplikací termoaktivní stěrky Aplikace termoaktivní stěrky
VíceFunkční vzorek průmyslového motoru pro provoz na rostlinný olej
Funkční vzorek průmyslového motoru pro provoz na rostlinný olej V laboratořích Katedry vozidel a motorů Technické univerzity v Liberci byl vyvinut motor pro pohon kogenerační jednotky spalující rostlinný
VíceTERMOMECHANIKA 15. Základy přenosu tepla
FSI VUT v Brně, Energetický ústav Odbor termomechaniky a techniky prostředí Prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. TERMOMECHANIKA 15. Základy přenosu tepla OSNOVA 15. KAPITOLY Tři mechanizmy přenosu tepla Tepelný
VíceModelování a simulace Lukáš Otte
Modelování a simulace 2013 Lukáš Otte Význam, účel a výhody MaS Simulační modely jsou nezbytné pro: oblast vědy a výzkumu (základní i aplikovaný výzkum) analýzy složitých dyn. systémů a tech. procesů oblast
VíceNUMERICKÝ MODEL NESTACIONÁRNÍHO PŘENOSU TEPLA V PALIVOVÉ TYČI JADERNÉHO REAKTORU VVER 1000 SVOČ FST 2014
NUMERICKÝ MODEL NESTACIONÁRNÍHO PŘENOSU TEPLA V PALIVOVÉ TYČI JADERNÉHO REAKTORU VVER 1000 SVOČ FST 2014 Miroslav Kabát, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika ABSTRAKT
VíceAkce JARO 2017 JONGEN. UNI-MILL. akční nabídka frézovacích těles a destiček AKCE
AKCE 2017 Akce JARO 2017 akční nabídka frézovacích těles a destiček Milling tools made by JONGEN. UNI-MILL VarioTool s.r.o. Hálkova 2827/60 CZ-301 00 Plzeň tel.: (+420) 371 120 072 info@variotool.cz www.variotool.cz
VícePŘÍPRAVA TEPLÉ VODY návrhový software
PŘÍPRAVA TEPLÉ VODY návrhový software Roman Vavřička ČVUT v Praze, Fakulta strojní Ústav techniky prostředí 1/25 Vstupní parametry výpočtu systému TV 1. Potřeba teplé vody [m 3 /měrná jednotka perioda]
VíceEXPERIMENTÁLNÍ MECHANIKA 1. Jan Krystek
EXPERIMENTÁLNÍ MECHANIKA 1 2. přednáška Jan Krystek 27. září 2017 ZÁKLADY TEORIE EXPERIMENTU EXPERIMENT soustava cílevědomě řízených činností s určitou posloupností CÍL EXPERIMENTU získání objektivních
VíceZapojení odporových tenzometrů
Zapojení odporových tenzometrů Zadání 1) Seznamte se s konstrukcí a použitím lineárních fóliových tenzometrů. 2) Proveďte měření na fóliových tenzometrech zapojených do můstku. 3) Zjistěte rovnici regresní
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STROJNÍ TECHNOLOGICKÉ POSTUPY
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STROJNÍ Ústav strojírenské technologie TECHNOLOGICKÉ POSTUPY 1. Hodnocení přilnavosti odtrhem (ČSN EN ISO 4624) 2. Tribologická analýza Tribometr TOP 3 1. Hodnocení
VíceZVLÁŠTNOSTI PRAKTICKÉHO POUŽÍVÁNÍ DYNAMOMETRU KISTLER PŘI BROUŠENÍ S PROCESNÍMI KAPALINAMI
ZVLÁŠTNOSTI PRAKTICKÉHO POUŽÍVÁNÍ DYNAMOMETRU KISTLER PŘI BROUŠENÍ S PROCESNÍMI KAPALINAMI Ing. Jaroslav VOTOČEK Technická univerzita v Liberci, Studentská 2, 461 17 Liberec, tel. +420 485 353 371, e-mail:
VíceModelování úbytku chloru a nárůstu koncentrací železa v distribuční síti pitné vody
Modelování úbytku chloru a nárůstu koncentrací železa v distribuční síti pitné vody Ing. Kateřina Slavíčková, Ph.D., Prof. Ing. Alexander Grünwald, CSc, Ing. Marek Slavíček, Ph.D., Ing. Bohumil Šťastný,
VíceRozsah průmyslového výzkumu a vývoje Etapa 9 Systém kontroly povrchových vad
Příloha č. 1a Popis předmětu zakázky Rozsah průmyslového výzkumu a vývoje Etapa 9 Systém kontroly povrchových vad Zadání Výzkum kontrolního zařízení pro detekci povrchových vad sochoru, návrh variant systému
VíceTK frézy GP UNI/INOX
TK frézy GP /INOX všechny nástroje ihned k dodání Video GP fréza 3z obrábí mat. 1nCr5 Video GP fréza z obrábí mat. C5 Video GP fréza INOX z obrábí mat. 1.301 (X5 CrNi1-) Enrich your performance. 1 3 břity
VíceKOMPLEXNÍ VZDĚLÁVÁNÍ KATEDRA STROJNÍ SPŠSE a VOŠ LIBEREC
KOMPLEXNÍ VZDĚLÁVÁNÍ KATEDRA STROJNÍ SPŠSE a VOŠ LIBEREC CNC CAM CNC frézování Heidenhain Kapitola 1 - Základy ISO kódu, kompenzace rádiusu frézy a struktura zápisu NC kódu. Kapitola 2 - Seznámení s prostředím
VíceKOMPLEXNÍ VZDĚLÁVÁNÍ KATEDRA STROJNÍ SPŠSE a VOŠ LIBEREC
KOMPLEXNÍ VZDĚLÁVÁNÍ KATEDRA STROJNÍ SPŠSE a VOŠ LIBEREC CNC CAM CNC frézování Heidenhain Kapitola 1 - Základy ISO kódu, kompenzace rádiusu frézy a struktura zápisu NC kódu. Kapitola 2 - Seznámení s prostředím
VíceČást 5.1 Prostorový požár
Část 5.1 Prostorový požár P. Schaumann T. Trautmann University of Hannover J. Žižka České vysoké učení technické v Praze 1 ZADÁNÍ Cílem je stanovit teplotu plynů plně rozvinutého požáru v kanceláři. Pro
VíceAnalýza sálavého toku podlahového a stropního vytápění Výzkumná zpráva
Analýza sálavého toku podlahového a stropního vytápění Výzkumná zpráva Ing. Daniel Adamovský, Ph.D. Ing. Martin Kny, Ph.D. 20. 8. 2018 OBSAH 1 PŘEDMĚT ZAKÁZKY... 3 1.1 Základní údaje zakázky... 3 1.2 Specifikace
VíceVLIV OKRAJOVÝCH PODMÍNEK NA VÝSLEDEK ZKOUŠKY TEPELNÉHO VÝKONU SOLÁRNÍHO KOLEKTORU
Energeticky efektivní budovy 2015 sympozium Společnosti pro techniku prostředí 15. října 2015, Buštěhrad VLIV OKRAJOVÝCH PODMÍNEK NA VÝSLEDEK ZKOUŠKY TEPELNÉHO VÝKONU SOLÁRNÍHO KOLEKTORU Bořivoj Šourek,
VíceHodnoticí standard. Broušení kovových materiálů (kód: 23-024-H) Odborná způsobilost. Platnost standardu Standard je platný od: 22.11.
Broušení kovových materiálů (kód: 23-024-H) Autorizující orgán: Ministerstvo průmyslu a obchodu Skupina oborů: Strojírenství a strojírenská výroba (kód: 23) Povolání: Obráběč kovů Doklady potvrzující úplnou
VíceVY_52_INOVACE_H 02 23
Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory 1.5
VíceMěření měrné tepelné kapacity látek kalorimetrem
Měření měrné tepelné kapacity látek kalorimetrem Problém A. Změření kapacity kalorimetru (tzv. vodní hodnota) pomocí elektrického ohřevu s měřeným příkonem. B. Změření měrné tepelné kapacity hliníku směšovací
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV MECHANIKY TĚLES, MECHATRONIKY A BIOMECHANIKY FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF SOLID MECHANICS,
Více9 OHŘEV NOSNÍKU VYSTAVENÉHO LOKÁLNÍMU POŽÁRU (řešený příklad)
9 OHŘEV NOSNÍKU VYSTAVENÉHO LOKÁLNÍMU POŽÁRU (řešený příklad) Vypočtěte tepelný tok dopadající na strop a nejvyšší teplotu průvlaku z profilu I 3 při lokálním požáru. Výška požárního úseku je 2,8 m, plocha
VícePožární zkouška v Cardingtonu, ocelobetonová deska
Požární zkouška v Cardingtonu, ocelobetonová deska Modely chování konstrukcí za vysokých teplot při požáru se opírají o omezené množství experimentů na skutečných objektech. Evropské poznání je založeno
VíceKatedra obrábění a montáže, TU v Liberci Příklady k procvičení podklad pro výuku předmětu TECHNOLOGIE III - OBRÁBĚNÍ Příklad 1 - ŘEZNÁ RYCHL. A OBJEMOVÝ SOUČINITEL TŘÍSEK PŘI PROTAHOVÁNÍ Doporučený objemový
VíceProduktivita a jakost při obrábění
Produktivita a jakost při obrábění Pavel Zeman, Matěj Sulitka Setkání obchodních ředitelů členských podniků SST 1.6.2017 ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STROJNÍ Ústav výrobních strojů a zařízení
VíceSypaná hráz výpočet neustáleného proudění
Inženýrský manuál č. 33 Aktualizace: 3/2016 Sypaná hráz výpočet neustáleného proudění Program: MKP Proudění Soubor: Demo_manual_33.gmk Úvod Tento příklad ilustruje použití modulu GEO5 MKP Proudění při
VíceSafety First. 1 8 March 2012 Department Name. by Walter AG
Safety First 1 8 March 2012 Department Name Safety First Haimer Safe- λock řezné rozhraní Obsah Safe-λock Popis produktu Výhody pro zákazníka Odvětví pro použití Konkurence Výsledky z trhu Výrobní sortiment
VíceTERMOMECHANIKA 1. Základní pojmy
1 FSI VUT v Brně, Energetický ústav Odbor termomechaniky a techniky prostředí prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. TERMOMECHANIKA 1. Základní pojmy OSNOVA 1. KAPITOLY Termodynamická soustava Energie, teplo,
VíceCvičebnice programování ISO - frézka
Název projektu: Sbližování teorie s praxí Datum zahájení projektu: 01.11.2010 Datum ukončení projektu: 30.06.2012 Obor: Mechanik Ročník: Třetí, čtvrtý seřizovač Zpracoval: Josef Dominik Modul: Cvičebnice
VíceÚvod do zpracování signálů
1 / 25 Úvod do zpracování signálů Karel Horák Rozvrh přednášky: 1. Spojitý a diskrétní signál. 2. Spektrum signálu. 3. Vzorkovací věta. 4. Konvoluce signálů. 5. Korelace signálů. 2 / 25 Úvod do zpracování
VíceUrčení řezných podmínek pro frézování v systému AlphaCAM
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: AlphaCAM - frézování Definice řezných
VíceRozvoj tepla v betonových konstrukcích
Úvod do problematiky K novinkám v požární odolnosti nosných konstrukcí Praha, 11. září 2012 Ing. Radek Štefan prof. Ing. Jaroslav Procházka, CSc. Znalost rozložení teploty v betonové konstrukci nebo její
VíceKenFeed 2X Nejnovější a inovativní koncept pro nejmodernější strategie vysokorychlostního frézování
KenFeed 2X Nejnovější a inovativní koncept pro nejmodernější strategie vysokorychlostního frézování Hlavní aplikace KenFeed 2X jsou oboustranné trojúhelníkové břitové destičky se šesti řeznými hranami,
VíceHOBLOVÁNÍ A OBRÁŽENÍ
1 HOBLOVÁNÍ A OBRÁŽENÍ Hoblování je obrábění jednobřitým nástrojem, hlavní pohyb přímočarý vratný koná obvykle obrobek. Vedlejší pohyb (posuv) přerušovaný a kolmý na hlavní pohyb koná nástroj. Obrážení
VíceObsah 1 Technologie obrábění na CNC obráběcím stroji... 2
Obsah 1 Technologie obrábění na CNC obráběcím stroji... 2 Souřadnicový systém... 2 Vztažné body... 6 Absolutní odměřování, přírůstkové odměřování... 8 Geometrie nástroje...10 Korekce nástrojů - soustružení...13
VíceASM 5osé univerzální centrum
5osé univerzální centrum 3 Přesnost Polohování P 0,01mm, Ps 0,005mm. Rychlost 40 m/min, zrychlení 3 m/s-2 Obrábění Univerzální 5osé, 57/75 kw výkon, možnost vertikálního soustružení. 6 D ynamický vřeteník
VíceSoustružení složitých vnějších válcových ploch s osazením
Hrubování Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Soustružení složitých vnějších válcových ploch s osazením Cílem je odebrat co nejvíce materiálu za
VíceCFD SIMULACE VE VOŠTINOVÉM KANÁLU CHLADIČE
CFD SIMULACE VE VOŠTINOVÉM KANÁLU CHLADIČE Autoři: Ing. Michal KŮS, Ph.D., Západočeská univerzita v Plzni - Výzkumné centrum Nové technologie, e-mail: mks@ntc.zcu.cz Anotace: V článku je uvedeno porovnání
VíceJIŘÍ HÁJEK, ANTONÍN KŘÍŽ
SLEDOVÁNÍ TRIBOLOGICKÝCH TENKÝCH VRSTEV JIŘÍ HÁJEK, ANTONÍN KŘÍŽ VLASTNOSTÍ MOTIVACE EXPERIMENTU V SOUČASNÉ DOBĚ: PIN-on-DISC velmi důležitá analýza z hlediska správného využití příslušného typu systému
VíceCZ Přehled chlazení páry
02-12.0 11.16.CZ Přehled chlazení páry -1- Chlazení páry V energetických procesech se pára využívá jako nosič mechanické práce (turbíny) nebo jako teplonosná látka (výměníky). Každý z těchto procesů vyžaduje
VíceKopírovací frézy s výměnnými břitovými destičkami KDMB-KDMT
Kopírovací frézy s výměnnými břitovými destičkami KDMB-KDMT Hlavní aplikace Kulové a torické frézy pro hrubování a dokončování. Koinstrukce navržena za pomoci nejnovějších technologií a díky široké nabídce
VícePříloha k průběžné zprávě za rok 2015
Příloha k průběžné zprávě za rok 2015 Číslo projektu: TE02000077 Název projektu: Smart Regions Buildings and Settlements Information Modelling, Technology and Infrastructure for Sustainable Development
VíceZKUŠEBNÍ ZAŘÍZENÍ PRO HODNOCENÍ SKRÁPĚNÝCH TRUBKOVÝCH SVAZKŮ
ZKUŠEBNÍ ZAŘÍZENÍ PRO HODNOCENÍ SKRÁPĚNÝCH TRUBKOVÝCH SVAZKŮ Rok vzniku: 29 Umístěno na: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního ženýrství, Technická 2, 616 69 Brno, Hala C3/Energetický ústav
VíceVLIV KMITÁNÍ TRUBKY NA PŘESTUP TEPLA V KANÁLU MEZIKRUHOVÉHO PRŮŘEZU
VLIV KMITÁNÍ TRUBKY NA PŘESTUP TEPLA V KANÁLU MEZIKRUHOVÉHO PRŮŘEZU Autoři: Ing. Petr KOVAŘÍK, Ph.D., Katedra energetických strojů a zařízení, FST, ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI, e-mail: kovarikp@ntc.zcu.cz
VíceKOMPLEXNÍ VZDĚLÁVÁNÍ KATEDRA STROJNÍ SPŠSE a VOŠ LIBEREC
KOMPLEXNÍ VZDĚLÁVÁNÍ KATEDRA STROJNÍ SPŠSE a VOŠ LIBEREC CNC CAM CNC CNC OBECNĚ (Kk) SOUSTRUŽENÍ SIEMENS (Ry) FRÉZOVÁNÍ SIEMENS (Hu) FRÉZOVÁNÍ HEIDENHEIM (Hk) CAM EdgeCAM (Na) 3D OBJET PRINT (Kn) CNC OBECNĚ
VíceMechanika s Inventorem
CAD data Mechanika s Inventorem Optimalizace FEM výpočty 4. Prostředí aplikace Petr SCHILLING, autor přednášky Ing. Kateřina VLČKOVÁ, obsahová korekce Tomáš MATOVIČ, publikace 1 Obsah cvičení: Prostředí
VíceExperimentální realizace Buquoyovy úlohy
Experimentální realizace Buquoyovy úlohy ČENĚK KODEJŠKA, JAN ŘÍHA Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého, Olomouc Abstrakt Tato práce se zabývá experimentální realizací Buquoyovy úlohy. Jedná se o
VíceOPOTŘEBENÍ A TRVANLIVOST NÁSTROJE
Poznámka: tyto materiály slouží pouze pro opakování STT žáků SPŠ Na Třebešíně, Praha 10; s platností do r. 2016 v návaznosti na platnost norem. Zákaz šíření a modifikace těchto materiálů. Děkuji Ing. D.
VíceAutokláv reaktor pro promíchávané vícefázové reakce
Vysoká škola chemicko technologická v Praze Ústav organické technologie (111) Autokláv reaktor pro promíchávané vícefázové reakce Vypracoval : Bc. Tomáš Sommer Předmět: Vícefázové reaktory (prof. Ing.
VíceTNL-130AL. CNC soustruh
TNL 130AL CNC soustruh Typ Max. oběžný průměr nad ložem Max. oběžný průměr nad suportem Max. průměr obrábění TNL-130AL Ø 620 mm Ø 410 mm Ø 410 mm - Tuhá litinové lože vyrobené z jednoho kusu se sklonem
VíceCNC stroje. Definice souřadného systému, vztažných bodů, tvorba NC programu.
CNC stroje. Definice souřadného systému, vztažných bodů, tvorba NC programu. R. Mendřický, P. Keller (KVS) Elektrické pohony a servomechanismy Definice souřadného systému CNC stroje pro zadání trajektorie
VíceValivé ložisko klíč k vyšší účinnosti
Valivé ložisko klíč k vyšší účinnosti Úvod» Novinky» Valivé ložisko klíč k vyšší účinnosti 17. 02. 2012 Valivé ložisko klíč k vyšší účinnosti Valivá ložiska a energetická účinnost tyto dva pojmy lze používat
VíceVyměnitelné břitové destičky
Vyměnitelné břitové destičky Obr. Sortiment nejběžnějších normalizovaných vyměnitelných břitových destiček ze slinutého karbidu a řezné keramiky (bílé a černé destičky). Vyměnitelné břitové destičky (VBD)
VíceNespojitá vlákna. Technická univerzita v Liberci kompozitní materiály 5. MI Doc. Ing. Karel Daďourek 2008
Nespojitá vlákna Technická univerzita v Liberci kompozitní materiály 5. MI Doc. Ing. Karel Daďourek 2008 Vliv nespojitých vláken Zabývejme se nyní uspořádanými nespojitými vlákny ( 1D systém) s tahovým
VíceOPERATIVNÍ TEPLOTA V PROSTORU S CHLADICÍM STROPEM
ANOTACE OPERATIVNÍ TEPLOTA V PROSTORU S CHLADICÍM STROPEM Ing. Vladimír Zmrhal, Ph.D. ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí Technická 4, 66 7 Praha 6 Vladimir.Zmrhal@fs.cvut.cz Pro hodnocení
VíceDIAGNOSTICKÝ SYTÉM M PRO KONTROLU ITÍM M METODY AKUSICKÉ EMISE
DIAGNOSTICKÝ SYTÉM M PRO KONTROLU LOŽISEK S VYUŽIT ITÍM M METODY AKUSICKÉ EMISE autor: Ing. školitel: doc. Ing. Pavel Mazal, CSc. Čím více víme, tím více zjišťujeme, kolik toho ještě nevíme. 2 /15 OBSAH
VíceVYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 9
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 9 Nestacionární vedení tepla v rovinné stěně Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 2013 Tento
VíceROVNOMĚRNĚ ZRYCHLENÝ POHYB
ROVNOMĚRNĚ ZRYCHLENÝ POHYB Pomůcky: LabQuest, sonda čidlo polohy (sonar), nakloněná rovina, vozík, který se může po nakloněné rovině pohybovat Postup: Nakloněnou rovinu umístíme tak, aby svírala s vodorovnou
VíceSemestrální práce z předmětu X37CAD (CAD pro vysokofrekvenční techniku)
NÁVRH ÚZKOPÁSMOVÉHO ZESILOVAČE Semestrální práce z předmětu X37CAD (CAD pro vysokofrekvenční techniku) Číslo zadání 32 Jméno: Kontakt: Jan Hlídek hlidej1@feld.cvut.cz ( hlidek@centrum.cz ) ZADÁNÍ: Návrh
VíceZadavatel: Hella Autotechnik, s.r.o. Družstevní 338/16 789 85 Mohelnice
Zadavatel: Hella Autotechnik, s.r.o. Družstevní 338/16 789 85 Mohelnice Konzultant: Ivo Straka Pozice: Vedoucí konstrukčního oddělení SE1 email: Ivo.Straka@hella.com telefon: +420 583 498 642 Název: Pružné
VíceCoroMill 390 Stopkové frézy s velikostí břitových destiček 07 Třída GC1130 pro obrábění ocelí
CoroMill 390 Stopkové frézy s velikostí břitových destiček 07 Třída GC1130 pro obrábění ocelí S novými stopkovými frézami malých průměrů, opatřenými břitovými destičkami velikosti 07, lze nyní osvědčenou
VíceSystém nízkoúrovňových válečkových a řetězových dopravníků
Systém nízkoúrovňových válečkových a řetězových dopravníků Bc. Vít Hanus Vedoucí práce: Ing. František Starý Abstrakt Tématem práce je návrh a konstrukce modulárního systému válečkových a řetězových dopravníků
VíceSklářské a bižuterní materiály 2005/06
Sklářské a bižuterní materiály 005/06 Cvičení 4 Výpočet parametru Y z hmotnostních a molárních % Vlastnosti skla a skloviny Viskozita. Viskozitní křivka. Výpočet pomocí Vogel-Fulcher-Tammannovy rovnice.
VícePráce a síla při řezání
Poznámka: tyto materiály slouží pouze pro opakování STT žáků SPŠ Na Třebešíně, Praha 10; s platností do r. 2016 v návaznosti na platnost norem. Zákaz šíření a modifikace těchto materiálů. Děkuji Ing. D.
VíceVýpočtové nadstavby pro CAD
Výpočtové nadstavby pro CAD 4. přednáška eplotní úlohy v MKP Michal Vaverka, Martin Vrbka Přenos tepla Př: Uvažujme pro jednoduchost spalovací motor chlazený vzduchem. Spalováním vzniká teplo, které se
VíceVLIV ŘEZNÝCH PODMÍNEK NA KVALITU OBROBKU A ZATÍŢENÍ VŘETENA PŘI BROUŠENÍ NA 5-TI OSÉ BRUSCE SVOČ FST 20017
VLIV ŘEZNÝCH PODMÍNEK NA KVALITU OBROBKU A ZATÍŢENÍ VŘETENA PŘI BROUŠENÍ NA 5-TI OSÉ BRUSCE SVOČ FST 20017 Bc. Jindřich Farský, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 22, 306 14 Plzeň Česká republika
VíceCo je nového v RhinoCAMu 2012
Co je nového v RhinoCAMu 2012 6. únor Tento dokument popisuje nové funkce a vylepšení, které přináší RhinoCAM 2012, CAM systém pro Rhinoceros 4.0 a Rhinoceros 5.0 od společnosti MecSoft Corporation. 2012,
VíceNÁSTROJE A TECHNOLOGIE ČESKÉ VÝROBKY VE ŠPIČKOVÉ KVALITĚ
2015/08 NÁSTROJE A TECHNOLOGIE ČESKÉ VÝROBKY VE ŠPIČKOVÉ KVALITĚ FRÉZY PRO VÝROBU FOREM MIKROFRÉZY 70 HRC KULOVÉ 70 HRC KULOVÉ 55 HRC KUŽELOVÉ 5 FRÉZY VÁLCOVÉ UNIVERZÁLNÍ HRUBOVACÍ DOKONČOVACÍ 70 HRC
VíceANALÝZA NAPĚTÍ A DEFORMACÍ PRŮTOČNÉ ČOČKY KLAPKOVÉHO RYCHLOUZÁVĚRU DN5400 A POROVNÁNÍ HODNOCENÍ ÚNAVOVÉ ŽIVOTNOSTI DLE NOREM ČSN EN 13445-3 A ASME
1. Úvod ANALÝZA NAPĚTÍ A DEFORMACÍ PRŮTOČNÉ ČOČKY KLAPKOVÉHO RYCHLOUZÁVĚRU DN5400 A POROVNÁNÍ HODNOCENÍ ÚNAVOVÉ ŽIVOTNOSTI DLE NOREM ČSN EN 13445-3 A ASME Michal Feilhauer, Miroslav Varner V článku se
VíceHCW HORIZONTÁLNÍ FRÉZOVACÍ A VYVRTÁVACÍ STROJE
HCW 2000-4000 HORIZONTÁLNÍ FRÉZOVACÍ A VYVRTÁVACÍ STROJE ŠKODA HCW 2000-4000 Společnost Škoda představuje novou generaci obráběcích strojů HCW 2000-4000. Unikátní koaxiální pohon vřetene zaručuje bezkonkurenční
VíceExperimentální ověření možností stanovení příčné tuhosti flexi-coil pružin
Jaromír Zelenka 1, Jakub Vágner 2, Aleš Hába 3, Experimentální ověření možností stanovení příčné tuhosti flexi-coil pružin Klíčová slova: vypružení, flexi-coil, příčná tuhost, MKP, šroubovitá pružina 1.
VíceEFEKTIVNÍ FRÉZOVÁNÍ FERITICKO-MARTENZITICKÝCH OCELÍ VLIV MIKROGEOMETRIE NÁSTROJE NA ŘEZNÝ PROCES SVOČ FST 2013
EFEKTIVNÍ FRÉZOVÁNÍ FERITICKO-MARTENZITICKÝCH OCELÍ VLIV MIKROGEOMETRIE NÁSTROJE NA ŘEZNÝ PROCES SVOČ FST 2013 Bc. Petele Jan, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika
Více