ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA ELEKTROENERGETIKY A EKOLOGIE
|
|
- Jakub Toman
- před 9 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA ELEKTROENERGETIKY A EKOLOGIE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Stav a vývoj produkce skleníkových plynů v České republice Autor práce: Václav Lipka 2009 Vedoucí práce: Mgr. Eduard Ščerba, Ph.D.
2 Stránka 2
3 Stránka 3
4 Anotace Tato práce je zaměřena na skleníkové plyny, které jsou produkovány lidskou činností. Pozornost je věnována produkci skleníkových plynů v České republice. Tato práce také popisuje obchodování s emisními povolenkami. Klíčová slova klima, oxid uhličitý, oxid dusný, metan, ozon, vodní pára, HFCs, PFCs, SF6, skleníkový efekt, Kjótský protokol, CDM, JI, IET, EU ETS, validace, verifikace, ratifikace, EU, skleníkový plyn, národní alokační plán, emise, povolenka, emisní obchodní schéma, globální oteplování. State and development to production of greenhouse gases in the Czech Republic. Annotation The Bachelor work is deals with greenhouse gases which are produced by human activity. Attention is attended to producing of greenhouse gases in the Czech Republic. The work describes to trade in emission allowances, too. Keywords climate, carbon dioxide, nitrous oxide, methane, ozone, water vapour, HFCs, PFCs, SF6, greenhouse effect, Kyoto Protocol, CDM, JI, IET, EU ETS, AAU, National Allocation Plan, emission, allowance, emission trading scheme, global warming. Stránka 4
5 Prohlášení Předkládám tímto k posouzení a obhajobě bakalářskou práci zpracovanou na závěr studia na Fakultě elektrotechnické Západočeské univerzity v Plzni. Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracoval samostatně s použitím odborné literatury a pramenů uvedených v seznamu, který je součástí této bakalářské práce. V Plzni dne: Podpis bakaláře Stránka 5
6 Poděkování Děkuji svému vedoucímu bakalářské práce Mgr. Eduardu Ščerbovi, Ph.D. za jeho vedení a odborné rady týkající se obsahu této práce. Největší poděkování však patří mým rodičům, kteří mě po celou dobu studia podporovali a umožnili zhotovení této práce. Stránka 6
7 OBSAH Úvod. str Skleníkové plyny a změny klimatu. str Změny klimatu v důsledku globálního oteplování. str příčiny změn klimatu.....str Dosavadní změny klimatu.....str Pozorované změny klimatu v ČR.... str Skleníkový efekt... str Princip.... str Skleníkový efekt přírodní a antropogenní...str Skleníkové plyny......str Oxid uhličitý (CO2) str Metan (CH4)...str Oxid dusný (N2O) str Vodní pára str Ozon (O3).... str F plyny......str Stav a vývoj skleníkových plynů v České republice...str Stav skleníkových plynů str Významné zdroje emisí v ČR......str Mobilní zdroje str Energetika Stacionární zdroje. str Fugitivní emise....str Zemědělství...str F plyny. str Opatření na snížení emisí skleníkových plynů..str Obchodování se skleníkovými plyny....str Kjótský protokol (Kyoto Protokol)... str Základní poznatky o Kjótském protokolu...str Flexibilní mechanismy Kjótského protokolu.. str Co bude po Kjótském protokolu?...str EU ETS (Emission Trading Scheme)....str Základní poznatky o EU ETS.str Činnosti zahrnuté do EU systému obchodování s emisemi......str.32 Stránka 7
8 3.2.3 Klíčové elementy EU ETS..str EU ETS v ČR....str Klimaticko energetický balíček....str Obchodování s emisemi skleníkových plynů....str Vliv obchodování s emise na produkci skleníkových plynů v ČR......str EU ETS.. str Kjótský protokol. str.39 Závěr str.40 Seznam použité literatury.str.42 Seznam tabulek.. str.45 Seznam grafů.....str.46 Seznam obrázků.....str.46 Seznam příloh....str. 46 Evidenční list.....str. 47 Přílohy....str. 48 Stránka 8
9 Úvod V dnešní době se z různých médií dozvídáme v rámci ochrany ovzduší pojmy jako skleníkový efekt, skleníkové plyny, oxid uhličitý atd. Všechny tyto pojmy mají společný jmenovatel a tím je globální oteplovaní planety Země. Jedná se z hlediska ochrany životního prostředí o jeden z nejvíce globálně diskutovaných problémů současnosti. Z dosavadních poznatků je již patrné, že průměrná teplota planety Země skutečně roste. Podle dosavadních měření se zjistil nárůst teploty od konce 19. století o 0,5 C i více. Hlavní, ne však jedinou příčinou tohoto nárůstu je zvyšující se koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, kde způsobují vyšší účinnost skleníkového efektu. Hlavním zdrojem skleníkových plynů je sama příroda, která uvolňovanými plyny do atmosféry dala za vznik tzv. přírodnímu skleníkovému efektu. Bez tohoto efektu by teplota na Zemi klesla přibližně o 33 C, což by znemožnilo život na Zemi, jak ho známe. Kde je tedy problém? Problém spočívá v nárůstu antropogenních skleníkových plynů v atmosféře, kde tyto plyny posilují účinnost přirozeného skleníkového efektu. Zvyšování efektivnosti skleníkového efektu přispívá k zvyšování průměrných teplot na Zemi, což může v budoucnu způsobit výrazné změny klimatu. Zdrojem antropogenních plynů je člověk resp. lidské činnosti jako spalování, skládkování, těžba apod., při kterých dochází k uvolňování skleníkových plynů do atmosféry. S hrozbou klimatických změn, zapříčiněných antropogenními činnostmi se většina vlád světa rozhodla, že je potřeba tuto situaci začít řešit a pokusit se těmto změnám předejít. Prvním krokem v boji s hrozbou změny klimatu se stal klimaticko-ekonomický prvek zvaný Kjótský protokol. Druhým prvkem na poli v boji proti klimatickým změnám je Evropská směrnice EU ETS. Kjótský protokol a EU ETS jsou v současnosti hlavními nástroji světových politik pro snižování emisí skleníkových plynů z lidských činností. Základ obou systémů tvoří tzv. obchodování s emisními povolenkami skleníkových plynů. Obchod probíhá mezi jednotlivými státy, zahrnutými v těchto systémech a má zajistit co nejefektivnější snížení produkce skleníkových plynů na území těchto států. Oba systémy jsou navzájem propojeny, aby usnadnily spolupráci mezi jednotlivými státy. Cílem této práce je seznámit čtenáře se systémy obchodování s emisními povolenkami a jejich vlivem na produkci skleníkových plynů na území České republiky. Tento bod popisuje historii těchto systémů, jejich klíčové elementy i jejich chystanou budoucnost. Druhým hlavním bodem této práce je seznámit čtenáře se stavem a vývojem skleníkových plynů na území České republiky. V tomto bodě jsou uvedeny hodnoty zahrnující období od roku 1990 do současnosti, významní producenti skleníkových plynů i některá opatření, mající pomoci zamezit zvyšující se produkci těchto plynů. V práci je také stručně nastíněna problematika globálního oteplování, vysvětlen pojem skleníkový efekt, uvedeny některé pozorované změny klimatu a v neposlední řadě jsou uvedeny stručné charakteristiky jednotlivých skleníkových plynů. Stránka 9
10 1. Skleníkové plyny a změny klimatu 1.1 Změny klimatu v důsledku globálního oteplování příčiny změn klimatu V průběhu vývoje Země se klimatické podmínky měnili bez vlivu člověka. Tyto změny označujeme jako přirozené a patří mezi ně např. (změny sluneční konstanty, parametrů oběžné dráhy Země kolem Slunce, rozložení pevnin a oceánů, sopečná činnost, změny fyzikálních a chemických vlastností oceánů, oceánická cirkulace, stav a vývoj biosféry, aj). Člověk na své okolí působil už od počátku své existence. V dnešní době člověk ovlivňuje klimatické podmínky planety nejen lokálně, ale i globálně. Činnosti člověka ovlivňující klima nazýváme antropogenní a dělíme je do dvou skupin změna složení atmosféry a změna využívání krajiny. V současné době existují vědecké poznatky, že antropogenní produkce skleníkových plynů ovlivňuje klima Země, ale stále není přesně stanoveno, jaký podíl na těchto změnách mají antropogenní činnosti. Problém klimatické změny představuje rostoucí teplota (globální oteplování), která způsobuje destabilizaci klimatu a tím i změnu jednotlivých klimatických složek. [1] Nejvýznamnější roli v globálním oteplování hrají skleníkové plyny, způsobující tzv. skleníkový efekt. Mezi tyto plyny patří vodní pára, oxid uhličitý (CO2), oxid dusný (N2O), metan (CH4), ozon a nově tzv. F - plyny. Díky přirozené koncentraci skleníkových plynů v atmosféře byla koncem doby ledové průměrná teplota na Zemi 15 C. Koncem 18. století přišla uhelná a pak ropná ekonomika, začal se rozvíjet průmysl, zemědělství, doprava atd., což mělo za následek rostoucí koncentraci skleníkových plynů v atmosféře. Za posledních 200 let stoupla teplota Země o 0,9 C a podle vědeckých očekávání, by do konce tohoto století měla stoupnout ještě o 2 4,5 C.[2] Dosavadní změny klimatu Jeden z problémů při určení působení antropogenních činností na klimatický systém je schopnost rozlišit, které jevy vychází z přirozené změny klimatu a které jsou vyvolány působením člověka. Dle zprávy "Změna klimatu 2007: Fyzikální základy", kterou vydal Mezivládní panel pro změnu klimatu (Intergovernmental Panel on Climate Change - IPCC), byl učiněn pokrok v chápání (na 90%), jak člověk ovlivňuje oteplování Země.[2] Tato zpráva vychází z předchozích hodnotících zpráv IPCC a zohledňuje nové poznatky z posledních šesti let výzkumu.[3] Dle této zprávy bude oteplování stále stoupat a bude mít za následek vlny veder, změnu charakteru proudění vzduchu, ještě více sucha v suchých oblastech, a naopak podstatně více srážek v jiných regionech. Zpráva dále přináší důkazy o tom, že ledový příkrov v Antarktidě a Grónsku ztrácí na své síle a již přispívá ke zvyšování hladiny moří.[3] Fakta ze zprávy [3] : [2] - Za posledních sto let se teplota na Zemi zvýšila přibližně o 0,74 C ( ). Jedenáct z posledních dvanácti let bylo mezi 12 nejteplejšími roky v dějinách měření od roku V příštích dvou desetiletích se předpokládá zvýšení průměrné teploty vždy o 0,2 C. - Pokrývka sněhu klesá ve všech regionech světa. Maximální rozsah zmrzlé půdy v období zima-jaro, se v druhé polovině 20. století na severní polokouli snížil o 7%. Stránka 10
11 - Od sedmdesátých let minulého století se zvýšila délka i intenzita suchých období zejména v tropických a subtropických oblastech. Obr. 1 - Objem skleníkových plynů zdaleka přesáhl hodnoty z preindustriální doby. Koncentrace kysličníku uhličitého stouply z 280 ppm (parts per million, částic na milion) v preindustriálním období na 379 ppm v roce Koncentrace metanu se zvýšily ze 715 ppb na ppb v roce Podle novější studie, která byla vypracována Světovým fondem na ochranu přírody (World Wildlife Fund) vyplývá, že změny klimatu jsou rychlejší, než uvádí studie IPCC. Například nové odhady vzestupu mořské hladiny přesahují dvojnásobek uvedený v zprávě IPCC. Navíc se zdá, že už byly překročeny některé kritické body v klimatickém systému, čemuž nasvědčuje i to, že tání mořského ledu na severní polokouli probíhá nečekaně velkou rychlostí. To by samo o sobě mohlo vést k náhlé a prudké změně podnebí.[4] Pozorované změny klimatu v ČR Stejně jako v ostatních státech světa i v ČR dochází působením skleníkového efektu ke klimatickým změnám. Hlavním dokumentem ČR v tomto ohledu, je Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR z roku 2004, zabývající se definováním cílů a opatření v oblasti změny klimatu. Dne bylo vydáno [5], posuzující opatření, která byla realizována od přijetí Národního programu do konce roku 2006 a obsahuje návrhy na snižování emisí skleníkových plynů a adaptační opatření.[5] Tato zpráva uvádí i některá pozorované změny klimatu na území ČR. Pro odhad změn jsou použita data měřící stanice Praha-Klementinum. Použitá data zahrnují období Trend teplotních změn: Během 20. stol. měla průměrná roční teplota převážně rostoucí trend, zrychlující se od 80-tých let, kdy také došlo k výraznému zvýšení letních teplot. [5] Tab. 11 :Trend teplotních změn Trend výskytu extrémních teplot: V posledních letech dochází k nárůstu tropických dnů (maximální denní hodnota Tmax > 30 C) a tropických nocí (minimální denní hodnota Tmin < 20 C), naopak dochází rovněž k poklesu mrazových dnů (Tmin < 0 C). Tyto změny horkých a studených dnů mají za následek časový posun těchto extremalit. [5] Tab. 12 :Trendy změn výskytu extrémních teplot Stránka 11
12 Trend ročních srážek: V posledních deseti letech byl zaznamenán v ČR úbytek ročních i letních srážek, ale naopak došlo k mírnému nárůstu srážek zimních.[5] Tab. 13: Trend změn srážek Tyto a další klimatické změny se v současné době projevují v České republice nejvíce ve změnách vodního režimu, zemědělství a lesnictví, ale v budoucnu nelze vyloučit ani dopady na zdravotní stav obyvatelstva, energetiku či turistický ruch. [5] 1.2 Skleníkový efekt Pojem skleníkový efekt prakticky patří k pojmu globální oteplování, na kterém se tento jev podílí. V následujícím bodě této práce si stručně vysvětlíme, jak tento jev funguje a čím je vyvolán Princip Planeta je oteplována díky slunečnímu záření, které má největší intenzitu v krátkých vlnových délkách (desetiny µm). Většina tohoto záření projde atmosférou a dopadne na zemský povrch, který následně ohřeje. Ohřátý povrch pak stejné množství energie ve formě dlouhovlnného záření (1 10ky µm) uvolní zpět do prostoru. Část tohoto dlouhovlnného záření pohltí atmosférické plyny a vyzáří jej zpět k zemskému povrchu. Princip je názorněn na obr. 2. Největší vliv mají vodní pára, oxid uhličitý (CO2), metan (CH4) a ozón (O3).[12] Obr. 2 :Průnik zářením atmosférou a podstata skleníkového efektu Jak je vidět z obr. 2, tak ne všechno sluneční záření dopadne na povrch. Část slunečního záření, které nedopadne na zemský povrch je odraženo od mraků v atmosféře (v horních vrstvách) zpět do vesmíru a část záření pohltí ovzduší a následně je vyzáří všemi směry jako difuzní. Záření dopadající na povrch je částečně odraženo do prostoru a část je pohlcena povrchem. Teplo zachycené v ovzduší a teplo zachycené zemským povrchem musí být vyzářeno do kosmu. V závislosti na vlnových délkách tohoto záření (z povrchu, ovzduší) dochází k zachycení tohoto záření skleníkovými plyny ve vrstvách atmosféry. Tepelné záření vyzařované ze zemského povrchu a záření zachycené skleníkovými plyny je z větší části vyzářeno zpět k zemskému povrchu a tak je energie uvolněné do kosmu mnohem menší, než kdyby v atmosféře tyto plyny nebyly. Prakticky lze tento jev sledovat u skleníků, kde sklo představuje skleníkové plyny v atmosféře. Jako skleníkové plyny působí i mraky v nižších vrstvách atmosféry, kdy část tepelného záření odrazí do kosmu, část pohltí a tuto energii následně vyzáří všemi směry do prostoru.[12] Stránka 12
13 1.2.2 Skleníkový efekt přírodní a antropogenní Brát skleníkový efekt jako škodlivý jev je nesmyslné, neboť bez skleníkového efektu by dnes teplota na Zemi byla přibližně o 33 C nižší. Taková teplota by pro dnešní život (jak ho dnes známe) byla zcela nepřijatelná. Skleníkový efekt je na naší planetě od jejího vzniku a zajišťuje vhodné klimatické podmínky pro život mnoha organismů. Tomuto skleníkovému efektu říkáme přírodní skleníkový efekt. Bavíme-li se o antropogenním skleníkovém efektu, máme na mysli zvyšování účinnosti skleníkového efektu, která je způsobena vypouštěním skleníkových plynů, jejichž původ je antropogenní (z lidské činnosti). Mezi tyto plyny patří: oxid uhličitý, oxid dusný, metan a halogenované uhlovodíky. 1.3 Skleníkové plyny O skleníkových plynech již byla zmínka v textu výše. Nyní si uvedeme některé zdroje těchto plynů, a jaký mají vliv na životní prostředí oxid uhličitý (CO2) Jedná se o bezbarvý plyn bez zápachu. Není hořlavý a je 1,5 x těžší než vzduch. Zdroje emisí: Přírodní zdroj emisí CO2 představuje dýchání aerobních organismů, požáry, sopečné činnosti atd. Zvyšování CO2 v atmosféře značně urychluje člověk a to nejvíce spalováním fosilních uhlíkatých paliv, které představují velmi významný zdroj emisí. Další antropogenní emise CO2 tvoří: spalování zemního plynu, ropných produktů, uhlí, koksu, paliv biologického původu (biomasy, dřeva, bionafty a bioplynu). Odvětví vypouštějící emise CO2 jsou: spalovací procesy, koksárenství, rafinerie olejů a plynu, hutnictví a kovoprůmysl, cementárny, sklárny, tavení nerostných materiálů, zpracování celulózy a dřeva, aj.[6] Dopady na životní prostředí: Oxid uhličitý v atmosféře absorbuje infračervené záření zemského povrchu, které by jinak uniklo do kosmu, a přispívá tak ke vzniku tzv. skleníkového efektu a následně ke globálnímu oteplování planety.[6] Jeho koncentrace se od konce 18. století zvýšila v důsledku spalování fosilních paliv o 36 procent a v roce 2006 dosáhla úrovně 381,2 ppm. Přibližně 45 % emisí z fosilních paliv pohltily oceány a biosféra. [7] Metan (CH4) Metan je za normálního tlaku a teploty bezbarvý a bez zápachu. Je vysoce hořlavý a při určité koncentraci ve směsi se vzduchem i výbušný. Zdroje emisí: Zdrojem jsou především biologické pochody probíhající bez přístupu kyslíku (vyhnívání). Zhruba 80% současných emisí metanu je biologického původu. Mezi přírodní zdroje emisí metanu patří: všechny druhy mokřadů, výměna plynů mezi atmosférou a oceány. Mezi antropogenní zdroje patří: chov domácích zvířat, emise z těžby a zpracování fosilních paliv, spalování biomasy aj. Antropogenní emise metanu tvoří přibližně 60% celosvětových emisí CH4.[6] Dopady na životní prostředí: Metan stejně jako oxid uhličitý absorbuje infračervené záření a podporuje skleníkový efekt. Schopnost molekul metanu absorbovat infračervené záření je odhadem 23x větší, než dokážou molekuly CO2. Molekuly metanu však mají v atmosféře životnost 12 let, což dává možnost uvažovat (pokud nedojde k nárůstu) o zpomalení globálního oteplování.[6] Množství metanu se oproti roku 2005 snížilo o 1 ppb (parts per billion, částic na miliardu) na úroveň 1782 ppb v roce [7] Stránka 13
14 1.3.3 oxid dusný (N2O) Za normálních podmínek je N2O nehořlavý, bezbarvý plyn s nasládlou vůní tzv. rajský plyn. Zdroje emisí: Mezi přírodním zdroje patří především nitrifikace a denitrifikace probíhající v půdách a vodách činností mikroorganismů. Hlavní zdroje v oblasti antropogenní tvoří: zemědělská činnost (hlavně používání dusíkatých průmyslových hnojiv poskytujících zdroj dusíku pro nitrifikaci a denitrifikaci), výroba kyseliny dusičné a adipové, spalovací procesy v energetice a dopravě, raketová a letecká technika.[6] Dopady na životní prostředí: Stejně jako CO2 a metan podporuje N2O účinnost skleníkového efektu. Tento plyn má schopnost absorpce infračerveného záření x vyšší než CO2.[6] V roce 2006 byla koncentrace N2O v atmosféře 320, 1 ppb. [7] vodní pára Ve spodních vrstvách atmosféry je vždy obsažena vodní pára, která vzniká vypařováním rozsáhlých vodních ploch moří, jezer, řek, ale také vody obsažené v půdě, rostlinách a živých organismech.[8] Antropogenní činnosti se na množství páry v atmosféře přímo nepodílejí, ale oteplování planety může vést k rychlejšímu vypařování vody z vodních ploch, a tím i k zvýšení vodní páry v atmosféře. Vodní pára, stejně jako ostatní skleníkové plyny, absorbuje infračervené záření, jehož část následně vyzáří zpět k povrchu. Vodní pára se na skleníkovém efektu podílí z více jak 60%.[9] ozon (O3) Reaktivní plyn vznikající v atmosféře působením elektrických výbojů, ultrafialového záření (stratosférický ozón) nebo fotochemickými reakcemi (troposférický ozón).[1] Přízemní ozon ničí rostliny, čímž jim zabraňuje absorbovat CO2 z atmosféry a napomáhá tak oteplování planety. Ve vyšších vrstvách atmosféry se chová jako klasický skleníkový plyn. Podle studie zveřejněné v časopise Natural journal, je vliv přízemního ozonu ničící rostliny větší, než vliv ozonu v horních vrstvách atmosféry.[10] F plyny Fluorované skleníkové plyny, označované také jako tzv. F-plyny, se dělí do skupin obsahujících částečně fluorované uhlovodíky (látky HFC), zcela fluorované uhlovodíky (látky PFC), a fluorid sírový (SF6). F-plyny se používají hlavně v oboru chladírenství, klimatizace a tepelných čerpadel, ve výrobě a aplikacích tepelných izolací, jako hasiva v požární ochraně, při výrobě obuvi, průmyslových elektrických spínačů apod. Chemicky jsou velmi stálé a v atmosféře přetrvávají desítky až stovky let.[11] Tyto plyny jsou vyráběny a tak jejich vliv na globálním oteplování je výhradně lidská chyba. Jejich koncentrace v atmosféře je sice velmi malá, za to je jejich absorpce tepla o to větší. SF6 má oproti CO2 absorpci až x vyšší, HFC zhruba x vyšší a Chlorofluorouhlovodíky (CFC) dokonce x vyšší.[6] Největší podíl na radiačním působení skleníkových plynů (kromě vodní páry) má CO2 s 63 %, následuje CH4 s 18,6 %, freony (chlorofluorovodíky, CFC) s 12 % a N2O s 6,2 %.[7] Stránka 14
15 2. Stav a vývoj skleníkových plynů v České republice Česká republika je jako ostatní země světa zapojena do programů, které mají vést k snížení emisí skleníkových plynů uvolňovaných do ovzduší. V této kapitole se zaměříme na produkci a vývoj množství skleníkových plynů na území České republiky. Dále si také uvedeme některá opatření mající vést k redukci skleníkových plynů. 2.1 Skleníkové plyny v ČR Stav skleníkových plynů v ČR je sledován Českým hydrometeorologickým ústavem, který zpravuje Národní inventarizační systém skleníkových plynů (NIS). Tento systém byl vytvořen dle Mezinárodních smluv přijatých za účelem regulace emisí skleníkových plynů (Rámcová úmluva OSN o změně klimatu a Kjótský protokol) a vyžadujících jednotný, transparentní, konzistentní a kontrolovatelný způsob národní inventarizace emisí skleníkových plynů. Inventarizace je pak prováděna v souladu s mezinárodní metodikou Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC). [1] V rámci úmluvy OSN je sledováno i zachycování CO2 (propady) v sektoru Využívání území, změny ve využívání území a lesnictví (LULUCF - Land Use, Land Use Change and Forestry Activities).[13] Výsledky inventarizací za roky jsou uvedeny v tabulkách 9 a 10 (příloha). Tyto hodnoty poukazují na vývoj produkce skleníkových plynů v ČR. Česká republika je jako většina zemí světa zapojena do systému Kjótského protokolu, ke kterému má závazek, že do prvního kontrolního období ( ) sníží své emise skleníkových plynů o 8% v porovnání s emisemi z roku Tento závazek byl splněn s rezervou. Celkové emise (bez LULUCF) poklesly z 194,2 Mt CO2 ekv. v roce 1990 na hodnotu 148,2 Mt CO2 ekv. v roce 2006, což je pokles o 23,7 % v porovnání s rokem [13] Graf 1: Vývoj emisí v letech v sektorovém členění v ČR (mil.tco 2ekv. ) Stránka 15
16 V roce 2007 bylo množství vyprodukovaných emisí 151 Mt CO2 ekv., což v porovnání s rokem 2006 značí mírný nárůst. ČR tímto množstvím přispívá 0,3% k celosvětovému znečištění. Hůře je na tom ČR ve srovnání produkovaných emisí na obyvatele, kde vychází hodnota 14,2 Mt CO2 ekv., což je o 35% více než průměrná hodnota zemích v EU a 7x vyšší než v Indii.[55] Největší pokles emisí byl již v letech , kdy došlo k restrukturalizaci výroby a ekonomické transformaci. Emise od r poklesly z 196 Mt CO2 ekv. na 154 Mt CO2 ekv. Od r hodnoty skleníkových plynů spíše stagnovali, i když v posledních letech byl zaznamenán mírný nárůst (viz Graf 1). Podle současných opatření, vývoje ekonomiky a technologií lze očekávat do roku 2020 pokles na 143 Mt CO2 ekv.[55] Největší zastoupení v celkovém množství skleníkových plynů v roce 2006 má CO2, jehož podíl na celkovém množství je 86, 3% (bez LULUCF). Dále pak podíl emisí CH4 je 8,1%, podíl emisí N2O je 5,0 % a podíl plynů obsahujících fluór, tzv. F-plynů je 0,7 %.[13] Graf 4: Zastoupení jednotlivých plynů v celkovém množství skleníkových plynů v ČR (mil. t CO 2 ekv. ) Stránka 16
17 V následující tabulce (Tab. 8) jsou uvedeny hodnoty jednotlivých skleníkových plynů a jejich vyprodukované množství v závislosti na jednotlivých sektorech. Hodnoty se vztahují na rok V tab. 8 nejsou uvedeny hodnoty pro F-plyny, protože se na celk. množství SP v ČR podílejí méně než 1%. Tab. 8 Stav skleníkových plynů v závislosti na sektorech v roce 2006 sektor CO 2 [Mt] CH 4 [Mt CO 2 ekv.] N 2 O [Mt CO 2 ekv.] celkem [Mt CO 2 ekv.] celkem [%] Energetický průmysl Zpracovatelský průmysl Doprava Ostatní sektory Ostatní (Energetika) Fugitivní emise z paliv Průmyslové procesy Používání rozpouštědel a dalších látek Zemědělství Odpady Stránka 17
18 2.2 Významné zdroje emisí v ČR Mezi nejvýznamnější zdroje skleníkových plynů v ČR patří energetika, přesněji stacionární spalovací procesy (výroba tepla a elektrické energie). Jak je vidět z následujícího grafu (Graf 2), tak stacionární energetika zaznamenala vůči roku 1990 pokles (zejména podniková energetika, služby, instituce a domácnosti) a v posledních letech její hodnoty víceméně stagnují. Graf 2: Relativní vývoj emisí skleníkových plynů po sektorech (Mt CO2 ekv )vyjádřený v procentech ve srovnání s referenčním rokem v letech Mobilní zdroje Jak je z grafu výše patrné, je zaznamenán strmý nárůst emisí z mobilních zdrojů (tj. automobilová, letecká aj. doprava). Tento nárůst prakticky kompenzoval snížení emisí z energetiky a zemědělství. V roce 1990 byl podíl mobilních zdrojů na celkovém množství emisí skleníkových plynů 4,7 %, tato hodnota se však zvýšila a v roce 2006 již tyto zdroje představují 13% z celkového množství emisí. [13] Nárůst individuální automobilové dopravy a letecké dopravy stále pokračuje. Počet registrovaných vozidel se meziročně zvyšuje o 4 % u osobních a 14% u nákladních vozidel a v této tendenci růstu bude zřejmě pokračovat i v dalších letech. [15] Růst nákladní dopravy je zapříčiněn především rostoucí ekonomikou v oblasti zahraničního obchodu a transitními trasami vedoucí územím ČR.[23] V červnu v roce 2008 již bylo v ČR registrováno 7 milionů všech motorových vozidel.[16] Emise z mobilních zdrojů závisí jak na spotřebě paliva, tak i na druhu paliva (zemní plyn má nižší emisní faktor, u biopaliv se počítá s nulovými emisemi CO2).[23] V dnešní době se tyto zdroje zasluhují o to, že emise skleníkových plynů neklesají, nýbrž stoupají. Výraznou část mobilních zdrojů má právě silniční doprava, která se na celkovém množství v roce 1990 podílela 3,9 % a v roce 2006 je tato hodnota 12,6%. [13] Dalším faktorem, který hraje roli v mobilní dopravě, je stáří dopravních prostředků jezdících po našich silnicích, kde starší automobily nemají tak účinné technologické prvky k zamezení vypouštění emisí jako automobily nové. ČR disponuje v porovnání s jinými státy Stránka 18
19 zastaralým vozovým parkem (v roce 2006 bylo více než 33 % nákladních vozidel registrovaných v ČR starších 10 let, u osobního automobilu je situace ještě horší nad 10 let stáří bylo 54 % vozidel).[23] Jak je vidět tak automobilová doprava může v rámci životního prostření do budoucna znamenat velký problém. Lidé by se měli sami zamyslet nad využíváním svého osobního automobilu a začít více využívat k přepravě hromadné dopravní prostředky, jízdní kola ap. Jednou z možností, se kterou se do budoucna počítá, je přechod k automobilům na ekologická paliva. V dnešní době v ČR těchto automobilů jezdí minimálně, i když jich v posledních letech výrazně přibylo. Přitom například z výfuků automobilů na zemní plyn vychází až o 20% méně škodlivin, než z auta na benzín. Ke konci roku 2006 byl počet aut na propan-butan 117 tisíc, na stlačený zemní plyn 1,4 tisíce a na elektrický pohon osmdesát. Pro srovnání: na benzín v roce 2006 jezdilo 4,1 miliony vozidel a na naftu 1,4 milionu. [17] Mobilní zdroje produkují nejvíce emise skleníkového plynu CO2 (hodnoty v tab. 4). Dále celkové množství emisí z dopravy v roce 2006 je tun CH4 a tun N2O. [18] Tab. 4:Produkce CO2 jednotlivými druhy dopravy [tis.tun] Stránka 19
20 Energetika Stacionární zdroje Jak bylo již výše zmíněno, mezi největší producenty skleníkových plynů (především CO2) patří nejen v ČR, ale i v celém světě stacionární zdroje (viz Graf 3). I když na rozdíl od mobilních zdrojů (tendenci růstu) emise ze stacionárních zdrojů jsou víceméně stabilizované, stále jsou stacionární zdroje číslem jedna v produkci emisí skleníkových plynů. Graf 3: Podíl sektorů na celkových emisích skleníkových plynů v roce 2006 Při výrobě tepla a energie v ČR vzniká emisní znečištění převyšuje průměrné hodnoty zemí EU. Toto znečištění je důsledek používání uhlí, které se na výrobě tepla a energie podílí z 60%. [55] Při spalování pevných paliv vzniká na jednotku energie více oxidu uhličitého než při spalování kapalných či plynných paliv (viz Graf 5).[19] Další zdroje energie tvoří: jaderná energie s podílem 31%, plynové elektrárny (5%), obnovitelné zdroje (4%). Tyto zdroje společně emitují znečištění 0,62 tuny CO2 / MWh hrubé výroby. [55] Podniky v ČR vykazují rostoucí trend v produkci skleníkových plynů, který souvisí se zvýšením průmyslové výroby v posledních letech. Dle odhadů emisí z roku 2007 se jedná o nárůst 4% (přibližně 6 Mt CO2) za rok. Hlavní příčinou je oblast výroby energie (nárůst 4 Mt CO2), dále pak průmyslová výroba (0,7 Mt CO2) a doprava (1,1 Mt CO2). [13] Česká republika patří k průmyslovým zemím s energeticky náročnou výrobou (výroba železa a oceli, vápna, cementu, chemická výroba, atd.) a s vysokým podílem spalování tuhých paliv pro výrobu tepla a elektrické energie. Kvůli těmto a dalším faktorům patří ČR k největším producentům emisí CO2 ekv. v EU. [13] ČR dnes produkuje 14,5 tun CO2 ekv. na jednoho obyvatele, což výrazně převyšuje průměrnou produkci zemí EU s 10,4 tunami CO2 ekv. na obyvatele. [14] Při započítání propadů LULUCF produkuje ČR 14,2 tun CO2 ekv. na jednoho obyvatele a emise CO2 na obyvatele jsou 12,5 tun.[13] Graf 5 : Emisní faktory Stránka 20
21 Energetické zdroje ČR jsou stále Graf 6 :Využívání primárních energet. zdrojů v r převážně orientovány na uhlí a další uhlíkatá paliva (viz Graf 6), což je důvod proč má ČR vyšší množství měrných emisí CO2 než jiné státy EU. [19] Jak je vidět z grafu 5, tak uhlí patří k palivům, která mají největší znečištění oxidem uhličitým, a tedy z toho lze už odhadnout, největšími znečišťovateli budou uhelné elektrárny. Uhelné elektrárny Největším znečišťovatelem (podle IRZ - Integrovaný registr znečištění) je elektrárna Prunéřov patřící společnosti ČEZ. Tato elektrárna v roce 2007 vypustila emise oxidu uhličitého v množství 10,1 milionu tun, což je více než vyprodukují ročně všechny osobní automobily v ČR. Na druhém místě je ArcelorMittal Ostrava se 7,41 tun patřící ArcelorMittal, a na třetím místě je elektrárna Počerady s 6,9 tun patřící společnosti ČEZ. [20] Uhelné elektrárny tvoří čtrnáct ze dvaceti největších producentů oxidu uhličitého. Mezi nejhoršími v žebříčku jsou také železárny, chemičky, teplárny či celulózky (viz tab. 5).[21] Prvních 10 největších producentů (tab. 5) produkují přibližně 51,7 tun CO2 ročně, což je více než třetina znečištění skleníkovými emisemi v ČR. V této desítce převažují více než polovinou právě uhelné elektrárny. V roce 2004 podle [22] z roku 2005 dodala česká energetika přibližně 56 terawathodin elektřiny. Dominantní na českém trhu s elektřinou je společnost ČEZ, která pokrývá více jak 63% domácí poptávky. Zbytek pokrývají menší společnosti, teplárny a závodní elektrárny. Většina elektráren společnosti ČEZ Tab. 6 : Zdroj el. Energie v ČR v roce 2004 používá hnědé uhlí. Za využití uhlí bylo v roce 2004 vyrobeno přibližně 62% elektrické energie (viz. Tab).[22] Podle [23] kterou vypracovala pro MŽP společnost Enviros je více jak 60% tepla vyráběno v tepelných elektrárnách a teplárnách, skoro 30% v jaderných elektrárnách a pouze 1% pochází z obnovitelných zdrojů. Mezi roky poklesla výroba tepla z fosilních paliv (cca o 5%), ale tento pokles byl vyrovnán spuštěním jaderné elektrárny Temelín. Výroba tepla má neustále zvyšující se tendenci a stejnou tendenci má i výroba elektrické energie, v které jsou stále dominantní tepelné elektrárny. Spotřeba tepla i elektřiny má tendenci růstu a v důsledku pokračování hospodářského růstu, bude tato tendence patrně pokračovat. V tab. 7 je uvedena spotřeba el. energie v letech Tab. 7 : spotřeba el. energie v letech Stránka 21
22 Opatření Jak je vidět z tab. 7, tak v ČR je tendence spotřeby energii neustále rostoucí, proto by měla být z hlediska ochrany ovzduší podniknuta opatření jak zamezit stále většímu spalování fosilních paliv (především uhlí) a s tím spojené vypouštěné emise znečišťujících látek do ovzduší. Ekologická opatření společnosti ČEZ Společnost ČEZ vlastnící většinu uhelných elektráren způsobujících většinu znečištění ovzduší v ČR podnikla proti znečišťování ovzduší z uhelných elektráren v letech největší a nejrychlejší ekologický a rozvojový program (ekologizace) v Evropě. Díky tomuto programu se podařilo oproti úrovni na počátku 90. let snížit emise SO 2 o 92 %, pevných částic popílku o 95 %, emise oxidů dusíku o 50 % a oxidu uhelnatého o 77 %. [24] Dalším významným programem je Program obnovy uhelných zdrojů Skupiny ČEZ, který je zaměřený zejména na snížení CO2. Hlavním cílem tohoto programu je zvýšení účinnosti kotlů a celých bloků elektráren. Právě malá účinnost a zastaralé technologie jsou jedním z důvodů, proč uhelné elektrárny mají tak velkou produkci emisí. K tomuto programu se ČEZ také rozhodl z důvodu blížící se konce životnosti odsířených uhelných elektráren, jejichž technologie má životnost 15 let a dlouhodobě nevyhovuje podmínkám na ochranu ŽP.[24] Tyto elektrárny představují více jak 50% výkonu ČEZu. Obnova zdrojů ČEZ je kombinací výměny zastaralé technologie za moderní (tzv. retrofit), výstavby nových tepelných hnědouhelných elektráren a řízeného definitivního ukončení provozu některých technicky a morálně zastaralých bloků. Tento program je největší projekt snížení emisí škodlivých látek z výroby el. energie v EU a bude stát přibližně 100 miliard korun.[24] Projekt obnovy uhelných zdrojů byl zahájen v roce 2005 nezbytnou analýzou procesu změn, první opatření ke snížení CO 2 se začala realizovat v roce Konkrétní výsledky těchto opatření se projeví v průběhu období [24] Na závěr je uveden graf (Graf 7) o vývoji emisí CO2 v ČR v období z energetiky a průmyslu. Graf 7 : Emise CO2 (mil. t CO2) Stránka 22
23 2.2.3 Fugitivní emise V kapitolách a jsme se zabývali znečištěním ovzduší převážně oxidem uhličitým (CO2), v této kapitole se podíváme na další významný (i když méně podílející se na celk. množství SP v ČR) zdroj skleníkových plynů a to na fugitivní emise. Fugitivní emise jsou emise z těžby, úprav a jakékoli jiné manipulace s fosilními palivy. Tyto emise jsou především zdrojem skleníkového plynu metanu (CH4) a podílejí se na jeho uvolňování do ovzduší z více jak 50%. V ČR dochází k uvolňování CH4 především při hlubinné těžbě černého uhlí (přibližně z 80%) v oblasti Ostravsko karvinské pánve. Tento metan se postupně uvolňuje nejen v průběhu těžení, ale i při úpravách jako drcení, třídění, skládání a i během dopravy. Menší podíl produkce metanu při povrchové těžbě a potěžebním zpracování má hnědé uhlí. Dalším zdroj CH4 (přibližně 10%) představuje těžba, úprava, distribuce atd. plynu a ropy. Pokles produkce metanu od r je způsoben především modernizací technologických prostředků.[26] Klesající trend bude zřejmě pokračovat v souvislosti s postupným útlumem těžby černého uhlí (ekonomicky nevýhodné) i hnědého uhlí (územní limit těžby).[23] Z grafu 8 lze vidět podíl fugitivních emisí na CH4 v porovnání s ostatními produkujícími sektory. Graf 8 : Emise CH 4 bez LULUCF (Gg CH 4 ) Zemědělství Zemědělství v ČR je zdrojem dvou významných skleníkových plynů a to metanu (CH4) a oxidu dusného (N2O). Emise metanu pocházejí především z enterické fermentace (trávení) chovných zvířat. Tato fermentace se v ČR nejvíce projevuje u skotu. Další emise CH4 pochází z rozkládajícího se zvířecího trusu (hnoje), kde vzniká za anaerobních podmínek.[26] např. v jímkách, v podnicích pro výrobu bioplynu atd. Emise oxidu dusného vznikají při rozkládání dusíkatých látek v půdě.[23] Dusík se do půdy dostává buď vyměšováním zvířat v podobě dusíkatých sloučenin, nebo ve formě dusíkatých Stránka 23
24 hnojiv (výživa plodin). Plodiny však všechen dusík využít nemohou, a tak se z přebytku pomocí mikrobiálních činností v půdě tvoří plynné formy dusíku včetně N2O.[27] V roce se v ČR spotřebovalo přibližně tun dusíkatých hnojiv, jaké množství se přeměnilo na N2O není přesně známo. Teoreticky při přeměně 5% hnojiv na N2O by se do ovzduší dostalo t N 2 O, což převedeno na oxid uhličitý odpovídá 3,33 milionu tun CO 2 ekv.[27] Z grafu 9 lze vidět podíl zemědělství na produkci N2O v porovnání s ostatními produkujícími sektory. Stav CH4 viz Graf 8 Graf 9: Emise N2O bez LULUCF (Gg CH 4 ) Z grafu je patrný klesající trend těchto emisí od roku Pokles metanu byl způsoben snížením počtu hospodářských zvířat a lepším nakládáním s hnojivy. Pokles N2O byl způsoben především tím, že se od roku 1990 do roku 2005 snížilo používání dusíkatých hnojiv o 50%.[23] F plyny Tyto plyny tvoří v ČR téměř nevýznamnou součást celkového množství skleníkových plynů, a proto se o nich jen zmiňuji. Tyto plyny se nazývají fluorované uhlovodíky a patří mezi ně HFCs, PFCs a SF6. I když trend těchto plynů je rostoucí, tak stále zaujímají méně než 1% z celkové bilance skleníkových plynů v ČR. Největší růst byl zaznamenán u plynu HFCs, který se používá v klimatizacích, nebo tepelných čerpadlech. Relativně stabilní je používání fluoridu sírového (SF6), který je používán v elektrických zařízeních a jako výplň v izolacích oken.[23] Celkové množství F plynů a jejich vývoj od r je uveden v tab. 9 (příloha) Stránka 24
25 2.3 Opatření na snížení emisí skleníkových plynů V posledním bodu této kapitoly, bych chtěl uvést některá opatření mající vést k snížení emisí skleníkových plynů ze sektorů produkce uvedených v bodu 2.2. Uvedená opatření jsou obsahem studie [23] (kterou pro MŽP vypracovala společnost Enviros a která byla zveřejněna MŽP 13. dubna 2008) podle níž je možné snížit emise skleníkových plynů do roku 2020 o 40% a o 50% do roku 2050 oproti roku Tyto hodnoty jsou dokonce větší než hodnoty, které na základě schválení klimaticko energetického balíčku (z ledna 2008) stanovila Evropská komise, která pomocí tohoto prvku chce snížit emise skleníkových plynů v EU do roku 2020 o 20% oproti roku 1990.[25] Dle ministra ŽP Martina Bursíka by měla ke snížení CO2 vést níže uvedená opatření:[25] a) náhrada uhlí zemním plynem v energetice (15400 tis. tun) b) zvýšení využívání biomasy při výrobě elektřiny i tepla (11137 tis. tun) c) zvýšení efektivity využití paliv v dopravě (5104 tis. tun) d) zvyšování energetické efektivity v průmyslu a energetice (4670 tis. tun) e) zvýšení využití bioplynu (3724 tis. tun) f) úspory energií v sektoru domácností (3567 tis. tun) g) kombinovaná výroba tepla a elektřiny (244O tis. tun) V závorce je uveden předpoklad úspor CO2 k roku Cena těchto opatření se pohybuje okolo 2000 KČ za 1t CO2.Opatření by měla vést k snížení o 3 tuny CO2 na obyvatele za rok.[25] Nyní se na některá opatření z této zprávy podíváme blíž. 1) Zvyšování efektivnosti využívání paliv v dopravě Toto opatření se poměrem zvyšování výkonů automobilů k množství spotřebovaného paliva a snížení množství zbytných cest (cesty bez nákladu, cesty, které je možno uskutečnit hromadnou dopravou). Nástroje na realizaci: - zvyšování spotřebních daní na pohonné hmoty - budování integrovaných systému hromadné dopravy osob - podpora hromadné přepravy osob - plošné silniční mýtné, závazné emisní limity na produkci skleníkových plynů pro nové automobily - zavedení registračních daní odstupňovaných podle emisí CO2 - energetické štítkování prodávaných vozidel - investice do infrastruktury železniční dopravy - diferenciace sazeb poplatku a daní v závislosti na emisích CO2 V současné době jsou tyto nástroje v ČR realizovány zavedením spotřební daně z minerálních olejů, mýtným zavedeným na českých dálnicích pro nákladní automobily nad hmotnost 12 t, emisní limity jsou platné pouze na látky poškozující zdraví a emise CO2 nejsou limitovanou škodlivinou. Další opatření vyplývá z přijatého klimaticko energetického balíčku, v němž by měly být průměrné emise CO2 u nových automobilů sníženy do roku 2012 na 120g CO2/km (v současnosti dosahují průměrné emise 160g CO2/km). Zlepšením technologií výroby motoru by přitom měl být dosažen cíl 130 g CO2/km, dalších 10 % by měla zajistit jiná technická vylepšení.[28] Stránka 25
26 2) Nahrazení uhlí zemním plynem Toto opatření se zabývá přechodem domácností a podniků využívajících jako zdroj energie elektřinu nebo uhlí na zemní plyn, mající na GJ menší produkci CO2 než uhlí. Nástroje na realizaci: - nižší zdanění zemního plynu spotřebními daněmi - vyšší poplatky za znečišťování ovzduší - zpřísňování emisních standardu kladených na nové zdroje Realizace tohoto opatření byla v ČR zprostředkována tím, že v předchozích letech bylo mnoho obcí na území České republiky plynofikováno a zemní plyn byl osvobozen od spotřebních daní platících od První dvě opatření se týkala především omezení CO2, nyní uvedu některá opatření týkající se ostatních skleníkových plynů. 3) Snižování emisí metanu a oxidu dusného ze zemědělství Opatření se týká snižování dusíkatých hnojiv aplikovaných na zemědělskou půdu a lepší způsoby této aplikace, které by snížili uvolnění nežádoucích emisí. Další snížení emisí by mělo být dosaženo kontrolovanou fermentací zemědělských odpadů a zachycování vzniklého bioplynu a jeho dalšího využití. Nástroje na realizaci: - zavadění postupu správné zemědělské praxe a systému cross-compliance při poskytování dotací - podpora využívání zemědělského odpadu jako energetické suroviny - dotace na přeměnu orné pudy na trvalé travní porosty a zalesňování Snižování dusíkatých hnojiv v zemědělských půdách je jedním z cílů současných politik. Vystavění bioplynových stanic je ale pomalý a budují se převážně jako součást čističek odpadních vod. V zemědělství se bioplynové stanice vyskytují pouze v malém množství. V ČR je zalesňování a zatravňování dostatečně podporováno 4) Snižování fugitivních emisí uvolňovaných při těžbě a dopravě paliv včetně emisí z rozpouštědel Při hlubinné těžbě uhlí je možné částečně využít metan jako zdroj energie, těžba zemního plynu či ropy je v ČR pouze okrajová a tak by se opatření v tomto sektoru projevila jen minimálně v celkové bilanci snižování emisí. Snížení emisí ze zemního plynu je například možné zlepšením jeho stavu vedení. Dále snížení fugitivních emisí je možné při omezením, zachytáváním nebo náhradou organických rozpouštědel v průmyslu a domácnostech. Nástroje na realizaci: - zvyšování požadavků na těžbu a manipulaci s rozpouštědly a pohonnými hmotami - podpora zachytávání a energetického využívání důlních plynů V ČR snížení fugitivních emisí závisí především na uhelném sektoru. Při patřičném útlumu těžby, s kterým se počítá do roku 2050 a s dostatečným zachytáváním CH4 v energetických odvětvích lze snížení těchto emisí očekávat. Uvedl jsem několik opatření, která mají vést k významnému snížení emisí skleníkových plynů v ČR. Tato a další opatření jsou uvedena v studii [23] Stránka 26
27 3. Obchodování se skleníkovými plyny Skleníkové plyny nejsou problémem jednotlivých států, ale tato problematika se týká všech lidí na planetě. Jedním z řešení redukce skleníkových plynů je obchodování s jejich povolenkami. Toto obchodování má přimět producenty skleníkových plynů (státy, podniky, atd.) aby se snažili produkci těchto plynů omezit co možná nejvíce. Existují dva základní systémy obchodu s povolenkami skleníkových plynů a to Kjótský protokol a směrnice EU ETS. Oba tyto principy si nyní podrobněji rozebereme. 3.1 Kjótský protokol (Kyoto Protocol) Základní poznatky o Kjótském protokolu? Kjótský protokol je protokol k Rámcové úmluvě OSN o klimatických změnách, která byla přijata v červnu 1992 na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji (UNCED) v Rio de Janeiru a vstoupila v platnost Cílem této úmluvy je stabilizovat koncentraci skleníkových plynů v atmosféře tak, aby se zabránilo nebezpečné interferenci antropogenních vlivů s klimatickým systémem. Do Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu ratifikovalo nebo k ní přistoupilo celkem (191 států světa). [29] Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu byl pojmenován podle japonského města Kjóto, ve kterém byl 11. prosince 1997 na Třetí konferenci smluvních stran (COP-3) dojednán.[30] Kjótský protokol zavazuje signatářské země, aby snížili emise šesti skleníkových plynů (CO 2, CH 4, N 2 O, PFCs, HFCs, SF 6 ) a to nejméně o 5,2% v porovnání s emisemi z roku Seznam těchto států (průmyslově vyspělé země) je uveden v Dodatku I Kjótského protokolu a jejich 1. kontrolní období je stanoveno na rok [30] Tab. 14 Největší producenti skleníkových plynů v roce Země Mt CO2 ekv. t. CO2 ekv. /obyvatele Čína ,7 USA ,5 EU ,5 Rusko ,8 Indie ,1 Kjótské cíle v EU viz Tab. 1 (příloha) Nesplnění emisních cílů Pokud by se stalo, že některý stát v 1. kontrolním období nesplní svůj emisní cíl, bude muset v druhém závazném období (po roce 2012) tento rozdíl vyrovnat. Dále pak tento stát musí vytvořit tzv. kontrolní akční plán, v kterém uvede opatření pro dosažení požadovaných cílů. Takovémuto státu bude navíc omezena způsobilost pro obchodování s emisními povolenkami dle mezinárodního systému Protokolu o obchodování s emisemi. Na členské státy EU-15 se kontrolní mechanismy Protokolu vztahují, jen pokud EU-15 jako celek nesplní daný emisní limit. Evropská komise pak má dle závazné právní dohody o sdílení břemene právo zahájit patřičné kroky proti členským zemím EU - 15, které svůj emisní nesplní. [34] Stránka 27
28 Ratifikace Kjótský protokol vstoupil v platnost 16. února 2005 tj. po více jak 7 letech od jeho vzniku. Důvodem byl čas na splnění podmínek pro jeho platnost: 1) Ratifikace alespoň 55 státy 2) Ratifikace tolika státy z Dodatku I (průmyslově vyspělé země), aby podíl emisí těchto států byl vzhledem k celkovému množství emisí všech států Dodatku I v roce 1990 nejméně 55%. U první podmínky nebyl významnější problém, jelikož Kjótský protokol neukládá rozvojovým zemím významnější závazky. [9] Větší problém nastal u druhé podmínky, kdy bylo nutné čekat s ratifikací, až Kjótský protokol ratifikuje dostatečný počet průmyslově vyspělých států. Zdržení nastalo poté, co Kjótský protokol 28. března 2001 zcela odmítli Spojené státy americké, které se drží na špičce světových znečišťovatelů skleníkovými plyny.[35] Spojené státy se na celosvětové produkci oxidu uhličitého podílejí jednou čtvrtinou, přičemž množství emisí v USA se každoročně zvyšuje o 1,5 procenta.[36] K USA se dále připojili země jako Austrálie, Čína, Indie, i když ty postupem času k ratifikaci přistoupily. Důvodem USA a Austrálie neratifikovat Kjótský protokol byl ten, že by snaha o snížení emisí způsobila zpomalení ekonomického rozvoje země. Tyto dvě země však chtějí snižovat globální oteplování rozvíjením nových technologií a jim výhodnějším systémem obchodu s emisemi. [36] Podmínka byla splněna až koncem roku 2004, kdy po naléhání EU 18. listopadu 2004 Kjótský protokol ratifikovalo Rusko, které mělo v roce ,4%-tní podíl na světových emisích. Po tom co Rusko ratifikovalo a byla přijata přesná pravidla pro tzv. flexibilní mechanismy, tak už platnosti nestálo nic v cestě. EU-15 ratifikovala 31.května 2002 a zavázala se, že sníží emise skleníkových plynů do roku 2010 o 8 % v vzhledem k roku [31] Všech 12 zemí, které od roku 2004 přistoupily k EU, s výjimkou Kypru a Malty, má podle protokolu stanoveny individuální cíle. Do konce roku 2005 klesly emise v zemích EU-15 o 1,5 % pod hodnotu z roku Společné emise z 27 dnešních členských států byly nižší o 7,9 % [33] Obr. 3 Česká republika podepsala Kjótský protokol na základě Usnesení vlády č.669 ze dne a ratifikovala jej Česká republika jako jeden z největších evropských producentů skleníkových plynů se stejně jako EU zavázala snížit emise skleníkový o 8%. Dále Japonsko, Kanada, Maďarsko, Polsko sníží emise o 6%, Nový Zéland, Ruská federace, Ukrajina budou emisní hodnoty stabilizovat na hodnotách z roku Oproti tomu Norsko může zvýšit emisní hodnoty o 1%, Austrálie o 8%, Island o 10% a stále budou splňovat emisní limity dané Kjótským protokolem. [30] K 23. říjnu 2007 ke Kjótskému protokolu přistoupilo 175 zemí a jedno hospodářské sdružení (EEC). Podíl emisí produkovaných ratifikujícími státy ke stejnému datu představuje 61,6% celkového objemu. [32] Stránka 28
29 3.1.2 Flexibilní mechanismy Kjótského protokolu Kjótský protokol stanovuje 3 základní tzv. flexibilní mechanizmy, které mají umožnit státům snížení maximálního množství emisí za minimální náklady. Jde o to, že znečištění skleníkovými plyny je problém globální, tak nezáleží na místě, kde se prostředky vynaloží, ale spíše jaký budou mít efekt. Tyto mechanismy tedy umožňují, aby vyspělejší stát s menšími náklady snížil větší množství emisí v méně vyspělém státě, než aby za stejné množství investic snižoval menší množství emisí ve více vyspělém státě.[39] Mechanismy tedy umožní vyspělým zemím ekonomicky dosáhnout svých cílů obchodováním s emisemi mezi sebou a získáváním kreditů za projekty omezující emise v zahraničí. Kjótský protokol definuje tři základní mechanismy, kterými jsou: mechanismus čistého rozvoje (CDM Clean Development Mechanism, upravený článkem 12 Protokolu), projekty společné implementace (JI - Joint Implementation, upravené článkem 6 Protokolu) a mezinárodní emisní obchodování (IET International Emissions Trading, upravené článkem 17 Protokolu). Nyní se na jednotlivé mechanismy podíváme trochu podrobněji. Projekty společné implementace (JI) Tento mechanismus lze využít u všech ekonomicky vyspělých zemí (v Dodatku I), které podepsali a ratifikovali Kjótský protokol, tedy i ČR. JI umožňuje vyspělejším zemím zčásti dostát svým závazkům ve snížení emisí na půdě jiného (méně vyspělého) státu. V praxi je tento mechanismus uskutečňován v zemích s přechodnou ekonomikou např. ve střední a východní Evropě. Tyto země mají větší potenciál na snižování emisí za nižší náklady. [41] Princip systému je v tom, že Investorská země vloží svůj kapitál v podobě grantu do projektu, který je vypracován hostitelskou zemí a má vést k snížení emisí na území hostitelského státu. JI projekt může např. představovat nahrazení uhelné elektrárny mnohem efektivnější kogenerační technologií nebo také obnovu lesních ekosystémů v krajině. Kjótský protokol požaduje, aby určité JI projekty byly vystaveny validaci a (nebo) verifikaci nezávislým subjektem, tj. třetí stranou. Tyto služby poskytují různé akreditované firmy. [41] Projektem uspořené emise se určí jako rozdíl v produkci dvou scénářů a to projektového (realizovaný) a tzv. baseline scénáře (kdyby projekt nebyl realizován).[40] Za snížené emise z tohoto projektu dostane investorský stát příslušné množství emisních kreditů. Emisním kreditem se rozumí 1 t CO2 ekv. a nazývá se ERU - Emission Reduction Unit. S těmito kredity bude možné obchodovat v 1. Kjótském období tj. v roce [40]. Mechanismus čistého rozvoje (CDM) Tento mechanismus je obdobou mechanismu JI (Joint Implementation), který je zaměřen na realizaci projektů snižujících emise skleníkových plynů za cenově výhodných podmínek v zemích uvedených v Dodatku I. V mechanismu CDM je investorem projektu země Dodatku I (ekonomicky vyspělá země) a hostitelskou zemí je země, která nemá závazky vůči Kjótskému protokolu (rozvojové země).[42] Vzhledem k tomu že CDM projekty jsou uskutečňovány v rozvojových zemích požaduje Kjótský protokol, aby všechny CDM projekty byly předmětem validace a ověření (certifikace) třetí stranou, tj. nezávislým ověřovatelem. Tyto služby jsou poskytovány příslušnými akreditovanými společnostmi.[41] Množství emisí snížených protokolem se určí stejně jako v JI tak, že se udělá rozdíl emisí dle 2 scénářů, kde jeden počítá s implementovaným projektem a druhý bez něj. Za každou 1 t CO2 ekv. sníženou projektem, dostane investující země emisní kredit 1 CER Stránka 29
Oxid uhličitý, biopaliva, společnost
Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý Oxid uhličitý v atmosféře před průmyslovou revolucí cca 0,028 % Vlivem skleníkového efektu se lidstvo dlouhodobě a všestranně rozvíjelo v situaci, kdy
SKLENÍKOVÝ EFEKT. Přečti si text a odpověz na otázky, které jsou za ním uvedeny.
SKLENÍKOVÝ EFEKT Přečti si text a odpověz na otázky, které jsou za ním uvedeny. SKLENÍKOVÝ EFEKT: SKUTEČNOST NEBO VÝMYSL? Živé věci potřebují k přežití energii. Energie, která udržuje život na Zemi, přichází
Úloha ČHMÚ při národní inventarizaci skleníkových plynů:
Úloha ČHMÚ při národní inventarizaci skleníkových plynů: souhrn výsledků předaných v roce 2009 Pavel Fott a Dušan Vácha (ČHMÚ) Ochrana ovzduší, Č. Budějovice, listopad 2009 Obsah Změna klimatu (ZK) Základní
J i h l a v a Základy ekologie
S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 16. Skleníkový jev a globální oteplování Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284
VÝROBA ELEKTRICKÉ ENERGIE V ČR
INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CZ.1.07/1.1.00/08.0010 VÝROBA ELEKTRICKÉ ENERGIE V ČR
5. hodnotící zpráva IPCC. Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav
5. hodnotící zpráva IPCC Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav Mění se klima? Zvyšuje se extremita klimatu? Nebo nám jenom globalizovaný svět zprostředkovává informace rychleji a možná i přesněji
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - ovzduší V této kapitole se dozvíte: Co je to ovzduší. Jaké plyny jsou v atmosféře. Jaké složky znečišťují
lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009
Aktuáln lní vývoj v energetickém m využívání biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009 Úvod Státní energetická koncepce Obsah prezentace Národní program hospodárného nakládání s energií
POLITIKA OCHRANY KLIMATU V ČESKÉ REPUBLICE
POLITIKA OCHRANY KLIMATU V ČESKÉ REPUBLICE Návrh Ministerstva životního prostředí ČR ÚVODNÍ SLOVO Milí přátelé, změna klimatu se stává každodenní realitou. Koncentrace skleníkových plynů v zemské atmosféře
Potenciál biopaliv ke snižování zátěže životního prostředí ze silniční dopravy
Potenciál biopaliv ke snižování zátěže životního prostředí ze silniční dopravy Vojtěch MÁCA vojtech.maca@czp.cuni.cz Doprava a technologie k udržitelnému rozvoji Karlovy Vary, 14. 16. 9. 2005 Definice
Politika ochrany klimatu
Politika ochrany klimatu Liberec, 14. 6. 2010 Mgr. Jiří Jeřábek, Centrum pro dopravu a energetiku dva přístupy jak reagovat na změnu klimatu Adaptace vs Mitigace Adaptace Přizpůsobení se změnám klimatu
Politika ochrany klimatu
Politika ochrany klimatu Brno, 4.5. 2010 Mgr. Jiří Jeřábek, Centrum pro dopravu a energetiku Adaptace vs Mitigace Adaptace zemědělství, lesnictví, energetika, turistika, zdravotnictví, ochrana přírody,..
4. Životní prostředí. Půdní fond: Orná půda dlouhodobě ubývá...
4. Životní prostředí Půdní fond: Orná půda dlouhodobě ubývá... Z celkové výměry kraje tvoří téměř dvě třetiny nezemědělská půda, tzn. lesní pozemky, zastavěné plochy a nádvoří, vodní plochy a ostatní plochy.
Co je to CO 2 liga? Víš, co je to CO 2??? Naučil/a jsi se něco nového???
Co je to CO 2 liga? Je to celorepubliková soutěž, která je učena pro týmy 3-10 studentů ve věku cca 13-18 let (ZŠ, SŠ). Zabývá se tématy: klimatické změny, vody, energie a bydlení, jídla, dopravy. Organizátorem
Jak učit o změně klimatu?
Jak učit o změně klimatu? Tato prezentace vznikla v rámci vzdělávacího projektu Jak učit o změnách klimatu? Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska
Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci
Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci Ing. Martin Kloz, CSc. konference Globální a lokální přístupy k ochraně klimatu 8. 12. 2014 Strana 1 Skleníkový efekt a změna klimatu 1 Struktura
Využívání nízkoemisních zdrojů energie v EU. Praha, 20. září 2010
Využívání nízkoemisních zdrojů energie v EU Praha, 20. září 2010 Pohled na energetiku V posledních letech se neustále diskutuje o energetické náročnosti s vazbou na bezpečné dodávky primárních energetických
lní vývoj v ČR Biomasa aktuáln pevnými palivy 2010 Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase 3.11. 4.11.2010 v Hotelu Skalní mlýn
Biomasa aktuáln lní vývoj v ČR Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase Seminář: Technologické trendy při vytápění pevnými palivy 2010 3.11. 4.11.2010 v Hotelu Skalní mlýn Výroba elektřiny z biomasy
ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030
ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo
Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno e-mail:roznovsky@chmi.cz http://www.chmi.cz telefon: 541 421 020, 724 185 617 Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních
Odhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba. 8 000 kj (množství v potravě)
Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam
Stav a výhled životního prostředí v ČR a prioritní investiční oblasti. Mgr. Richard Brabec ministr životního prostředí
Stav a výhled životního prostředí v ČR a prioritní investiční oblasti Mgr. Richard Brabec ministr životního prostředí Životní prostředí v ČR Stav životního prostředí ČR se dlouhodobě od roku 1990 zlepšuje,
11. PROJEKCE BUDOUCÍHO KLIMATU NA ZEMI
11. PROJEKCE BUDOUCÍHO KLIMATU NA ZEMI 11.1 RADIAČNÍ PŮSOBENÍ JEDNOTLIVÝCH KLIMATOTVORNÝCH FAKTORŮ podíl jednotlivých klimatotvorných faktorů je vyjádřen jejich příspěvkem ve W.m -2 k radiační bilanci
Politika ochrany klimatu v České republice. Návrh Ministerstva životního prostředí České republiky
0 1 Politika ochrany klimatu v České republice Návrh Ministerstva životního prostředí České republiky Politika ochrany klimatu je příspěvkem k celosvětové aktivitě 80./90. léta 2005 2006 2007 2008 2009
8 Emisní bilance základních škodlivin a CO 2
1 8 Emisní bilance základních škodlivin a CO 2 Zdroje, emitující do ovzduší znečišťující látky, jsou celostátně sledovány v registru emisí a stacionárních zdrojů podle 7, odst. 1 zákona č. 201/2012 Sb.,
Představení tématu. Viktor Třebický CI2, o. p. s.
Představení tématu Viktor Třebický CI2, o. p. s. CI2, o.p.s. http://www.ci2.co.cz indikatory.ci2.co.cz http://adaptace.ci2.co.cz/ Kateřinská 26, Praha 2 1 CI2, o.p.s. www.ci2.co.cz indikatory.ci2.co.cz
Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek
Smart City a MPO FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014 Ing. Martin Voříšek Smart City Energetika - snižování emisí při výrobě elektřiny, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, bezpečnost dodávek Doprava snižování
Očekávaný vývoj energetiky do roku 2040
2040 Technické, ekonomické a bezpečnostní ukazatele 2040 1 Strategické cíle energetiky ČR Bezpečnost dodávek energie = zajištění nezbytných dodávek energie pro spotřebitele i při skokové změně vnějších
Klimatická změna minulá, současná i budoucí: Příčiny a projevy
Klimatická změna minulá, současná i budoucí: Příčiny a projevy Radan HUTH Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i. Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. O čem
Celkem 1 927,8 PJ. Ostatní OZE 86,2 PJ 4,3% Tuhá palia 847,8 PJ 42,5% Prvotní elektřina -33,1 PJ -1,7% Prvotní teplo 289,6 PJ 14,5%
Energetický mix Primární energetické zdroje v teplárenství Ing. Vladimír Vlk Praha 30. listopadu 2009 1 Obsah prezentace Energetický mix v České republice Aktuální podíl PEZ při výrobě tepla Celkový podíl
Využití sluneční energie díky solárním kolektorům Apricus
Využití sluneční energie díky solárním kolektorům Apricus Základní princip solárního ohřevu Absorpce slunečního záření Sluneční energie, která dopadá na zemský povrch během slunečného dne, se dokáže vyšplhat
NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663
EU - PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:
lní vývoj a další směr r v energetickém Mgr. Veronika Bogoczová
Aktuáln lní vývoj a další směr r v energetickém využívání biomasy Mgr. Veronika Bogoczová Hustopeče e 5. 6. května 2010 Obsah prezentace Úvod Výroba elektřiny z biomasy Výroba tepelné energie z biomasy
Koncentrace CO 2 v ovzduší / 1 ppmv
Žijeme v pětihorách Pojem pětihory označuje současné geologické období, kdy se přírodní transport látek ze zemské kůry stal menší než látkové toky provozované lidmi. Jde přitom o veškerou těžební činnost
METODICKÝ LIST: INDIKÁTOR A.2 MÍSTNÍ PŘÍSPĚVEK KE GLOBÁLNÍM ZMĚNÁM KLIMATU
Název METODICKÝ LIST: INDIKÁTOR A.2 MÍSTNÍ PŘÍSPĚVEK KE GLOBÁLNÍM ZMĚNÁM KLIMATU Titulkový indikátor: Emise CO 2 na 1 obyvatele Ukazatel: ekvivalentní emise CO 2 (celkové množství a změna vzhledem k referenčnímu
Analýza teplárenství. Konference v PSP
Analýza teplárenství Konference v PSP 11.05.2017 Vytápění a chlazení V EU vytápění a chlazení představuje polovinu celkové spotřeby energie, kdy 45%spotřeby je bytový sektor, 37% průmysl a 18% služby V
MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti
MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro
NPSE. zpracování vyžaduje ustanovení 8 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění
NPSE Národní program snižování emisí ČR zpracování vyžaduje ustanovení 8 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění Aktualizace minimálně 1x za 4 roky Aktualizace do 18 měsíců pokud nejnovější
FOSILNÍ PALIVA A JADERNÁ ENERGIE
Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Člověk a příroda 7.ročník červenec 2011 FOSILNÍ PALIVA A JADERNÁ ENERGIE Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_ Čap-Z 7.,8.15 Vzdělávací oblast: fosilní paliva,
Informace o emisních inventurách a emisních projekcích České republiky 2005
Informace o emisních inventurách a emisních projekcích České republiky 2005 II. 1. Emisní inventura Zpracování této zprávy ukládá nařízení vlády č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy
Metodiky inventarizace emisí jednotlivě a hromadně sledovaných zdrojů
Metodiky inventarizace emisí jednotlivě a hromadně sledovaných zdrojů Emisní databáze Registr emisí a stacionárních zdrojů (REZZO) Bilance emisí od r. 2000 Historické údaje o emisích stacionárních zdrojů
FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB
FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace
VÝVOJ EMISNÍ ZÁTĚŽE OVZDUŠÍ Z DOPRAVY
Jiří Jedlička Vladimír Adamec Jiří Dufek Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed.): XIV. Česko-slovenská bioklimatologická konference, Lednice na Moravě 2.-4. září 2002, ISBN 80-85813-99-8, s. 146-153 VÝVOJ
SKLENÍKOVÝ EFEKT 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D.
SKLENÍKOVÝ EFEKT 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Skleníkový efekt V této kapitole se dozvíte: Co je to skleníkový efekt. Jaké jsou skleníkové plyny. Co je to tepelné záření. Budete schopni: Vysvětlit
Environmentální problémy. Znečišťování ovzduší a vod
GLOBÁLNÍ PROBLÉMY LIDSTVA Environmentální problémy Znečišťování ovzduší a vod Bc. Hana KUTÁ, Brno, 2010 OSNOVA Klíčové pojmy 1. ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ Definice problému Přírodní zdroje znečištění Antropogenní
Akční plán pro biomasu
Akční plán pro biomasu Potenciál zemědělské a lesní biomasy Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. OZE v perspektivě EU 2. Národní akční plán pro obnovitelnou energii 3. Akční Plán pro biomasu
EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION JIŽNÍ ČECHY DOLNÍ BAVORSKO
EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION JIŽNÍ ČECHY DOLNÍ BAVORSKO Vytápění a větrání nízkoenergetických a pasivních budov Investice do Vaší budoucnosti Projekt je spolufinancován Evropskou Unií prostřednictvím Evropského
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty 1 2 chemického složení
CO JE TO GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ
CO JE TO GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Co je to globální oteplování V této kapitole se dozvíte: Co je to globální oteplování. Co je to změna klimatu. Co jsou to antropogenní změny.
Obnovitelné zdroje energie
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie 1.hodina doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 Obsah Představení Časový plán
Globální problémy, vlivy antropogenních aktivit na biosféru a antroposféru
Globální problémy, vlivy antropogenních aktivit na biosféru a antroposféru Globální problémy - příčiny primární postupná dominance člověka jako druhu, jeho nadvláda nad predátory, oslabení přirozených
SPOTŘEBA ENERGIE ODKUD BEREME ENERGII VÝROBA ELEKTŘINY
SPOTŘEBA ENERGIE okamžitý příkon člověka = přibližně 100 W, tímto energetickým potenciálem nás pro přežití vybavila příroda (100Wx24hod = 2400Wh = spálení 8640 kj = 1,5 kg chleba nebo 300 g jedlého oleje)
AKTUALIZACE STUDIE DOPADŮ KLIMATICKO-ENERGETICKÉHO BALÍČKU EU NA VYBRANÉ SPOLEČNOSTI ČESKÉHO CHEMICKÉHO PRŮMYSLU
AKTUALIZACE STUDIE DOPADŮ KLIMATICKO-ENERGETICKÉHO BALÍČKU EU NA VYBRANÉ SPOLEČNOSTI ČESKÉHO CHEMICKÉHO PRŮMYSLU 23. 9. 2010 Jaroslav Suchý, SCHP ČR Výbor pro energetiku a změnu klimatu Praha 1 27 550
J i h l a v a Základy ekologie
S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 14. Energie klasické zdroje Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš Krásenský
SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2)
SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2) KLÍČOVÁ SDĚLENÍ Studie WETO-H2 rozvinula referenční projekci světového energetického systému a dvouvariantní scénáře, případ omezení uhlíku
Metodiky inventarizace emisí jednotlivě a hromadně sledovaných zdrojů
Metodiky inventarizace emisí jednotlivě a hromadně sledovaných zdrojů Emisní databáze Registr emisí a stacionárních zdrojů (REZZO) Bilance emisí od r. 2000 Historické údaje o emisích stacionárních zdrojů
PŘÍČINY ZMĚNY KLIMATU
PŘÍČINY ZMĚNY KLIMATU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Příčiny změny klimatu V této kapitole se dozvíte: Jaké jsou změny astronomických faktorů. Jaké jsou změny pozemského původu. Jaké jsou změny příčinou
Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství
Dostupnost primárních zdrojů biomasy a priority jejich rozvoje Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020 Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. Cíle v rozvoji OZE do roku 2020 2.
Ing. Josef Březina, CSc Česká zemědělská univerzita v Praze
Porovnání výše zdanění vybraných paliv spotřební a ekologickou daní. Ing. Josef Březina, CSc Česká zemědělská univerzita v Praze 1. Úvod Česká republika se připravovala několik let na zavedení ekologických
Biomasa, bioplyn a energetika Olomouc
Transpozice směrnice 2015/2193/EU o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení a Aktivity Ministerstva životního prostředí k omezení negativních vlivů dopravy
Chytrá energie vize české energetiky
31. května 2011 Chytrá energie vize české energetiky Ing. Edvard Sequens Calla - Sdružení pro záchranu prostředí Obsah Česká energetika Chytrá energie alternativní koncept Potenciál obnovitelných zdrojů
PATRES Školící program
Národní energetická politika České republiky využití obnovitelných zdrojů energie v budovách Jiří Spitz ENVIROS, s. r. o. 1 Státní energetická koncepce platná připravovaná aktualizace Obsah Národní akční
VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI
VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI Oheň - zdroj tepla,tepelná úprava potravin Pěstování plodin, zavodňování polí Vítr k pohonu lodí Orientace budov tak, aby využily co nejvíce denního světla
Změna Klimatu. EMISE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ: Co vedlo k jejich nejvýznamnějšímu snížení?
Změna Klimatu EMISE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ: Co vedlo k jejich nejvýznamnějšímu snížení? F-plyny jsou skleníkové plyny, které mohou skleníkový efekt snižovat! Při svých použitích přispívají F-plyny k významně
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 22.3.2013
Podprogram klima programu LIFE. Politické priority 2016
Podprogram klima programu LIFE Politické priority 2016 Cíle LIFE CLIMA Přispět k posunu směrem k účinném využívání zdrojů, nízkouhlíkovému hospodářství a rozvoji odolnému vůči změně klimatu Zlepšit rozvoj,
Podklady poznámky pro PPT1
Podklady poznámky pro PPT1 Slide 1 Změna klimatu Věda nabízí přesvědčivé důkazy Cílem prezentace je představit téma klimatických změn a poskytnout (stručný) přehled aktuálních vědeckých poznatků. Naposledy
Obnovitelné zdroje energie
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie 1.hodina doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 Obsah Představení Časový plán
Program podpory alternativních paliv v dopravě
Program podpory alternativních paliv v dopravě Udržitelná doprava ve městech, NSZM MD, Praha, 14.9.24 Dr. Martin Bursík, poradce MŽP pro energetiku a ŽP Motivace Program podpory alternativních paliv v
Opatření Střednědobé strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR
Seminář Ekomonitor, Praha, 21.2.2017 Opatření Střednědobé strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR Kurt Dědič odbor ochrany ovzduší MŽP Obsah Strategie Emisní a imisní analýza Scénáře vývoje
energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
Priority českého předsednictví v energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Priority českého předsednictví Úvod do energetické politiky EU Energetická bezpečnost Vnitřní trh energií Důsledky
CS Jednotná v rozmanitosti CS A8-0249/139. Pozměňovací návrh. Jens Gieseke za skupinu PPE Jens Rohde a další
21.10.2015 A8-0249/139 139 Jens Rohde a další Čl. 4 odst. 1 1. Členské státy omezí své roční antropogenní emise oxidu siřičitého (SO 2 ), oxidů dusíku (NO X ), nemethanických těkavých organických látek
Teplárenství jako klíč k efektivnímu využití obnovitelných zdrojů v ČR
Biomasa & Energetika 2011 Teplárenství jako klíč k efektivnímu využití obnovitelných zdrojů v ČR Ing. Mirek Topolánek předseda výkonné rady 29. listopadu 2011, ČZU Praha Výhody teplárenství 1. Možnost
VÝVOJ EMISNÍ BILANCE OD ROKU 1990, EMISNÍ ANALÝZY, VÝVOJ PODÍLŮ NA EMISÍCH A EMISNÍ PROJEKCE. Pavel Machálek Oddělení emisí a zdrojů
VÝVOJ EMISNÍ BILANCE OD ROKU 1990, EMISNÍ ANALÝZY, VÝVOJ PODÍLŮ NA EMISÍCH A EMISNÍ PROJEKCE Pavel Machálek Oddělení emisí a zdrojů Emise Emisní bilance a projekce Databáze REZZO Inventarizace skleníkových
Chytrá energie. koncept nevládních organizací ke snižování emisí
Chytrá energie koncept nevládních organizací ke snižování emisí Chytrá energie Konkrétní a propočtený plán, jak zelené inovace a nová odvětví mohou proměnit českou energetiku Obsahuje: příležitosti efektivního
Mezinárodní klimatická politika
Mezinárodní klimatická politika Brno, 2. 9. 2013 - historie multilaterálních smluv - historie klimatických vyjednávání - jak vyjednávání fungují - budoucnost Historie environmentálních multilaterálních
OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín
OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín 3) Mezinárodní spolupráce v ochraně životního prostředí 2 Ochrana ŽP vyžaduje
NEGATIVNÍ PŮSOBENÍ PROVOZU AUTOMOBILOVÝCH PSM NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
NEGATIVNÍ PŮSOBENÍ PROVOZU AUTOMOBILOVÝCH PSM NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Provoz automobilových PSM je provázen produkcí škodlivin, které jsou emitovány do okolí: škodliviny chemické (výfuk.škodliviny, kontaminace),
Znečištění ovzduší Mgr. Veronika Kuncová, 2013
Znečištění ovzduší Mgr. Veronika Kuncová, 2013 Zdroje znečištění ovzduší Zdroje související s činností člověka Tepelné elektrárny a továrny Silniční doprava Freony Metan ze skládek Spalování materiálu
VÝZNAMNÉ SMOGOVÉ SITUACE A JEJICH ZÁVISLOST NA METEOROLOGICKÝCH PODMÍNKÁCH V ČR
VÝZNAMNÉ SMOGOVÉ SITUACE A JEJICH ZÁVISLOST NA METEOROLOGICKÝCH PODMÍNKÁCH V ČR Jana Šimková, Robert Skeřil, Gražyna Knozová Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Smogová situace je podle zákona
od myšlenek k aplikacím Rut Bízková, předsedkyně TA ČR
od myšlenek k aplikacím Rut Bízková, předsedkyně TA ČR index (2=1) Stav životního prostředí v ČR Energetická náročnost hospodářství Energetická náročnost HDP v ČR [%], 23 211 Energetická náročnost hospodářství
6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU
6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním
Klima, uhlíková stopa podniku a energie
Klima, uhlíková stopa podniku a energie Viktor Třebický, PRAHA 27. 6. 2018 1 CI2, o. p. s. 2 Změna klimatu. Nedaří se a nedaří. Kjótský Protokol (1997) závazek pro průmyslové země snížit emise o 5,2 %
NEKONVENČNÍ ZPŮSOBY VÝROBY TEPELNÉ A ELEKTRICKÉ ENERGIE. Ing. Stanislav HONUS
NEKONVENČNÍ ZPŮSOBY VÝROBY TEPELNÉ A ELEKTRICKÉ ENERGIE Ing. Stanislav HONUS ORGANICKÝ MATERIÁL Spalování Chemické přeměny Chem. přeměny ve vodním prostředí Pyrolýza Zplyňování Chemické Biologické Teplo
Konečná spotřeba energie. Emise skleníkových plynů. Emise okyselujících látek. Celkové odběry vody
1/ Teplotní a srážkové charakteristiky KLÍČOVÁ OTÁZKA Jaké byly v roce 29 teplotní a srážkové poměry na území ČR? KLÍČOVÁ SDĚLENÍ V ČR byl rok 29 teplotně mírně nadprůměrný a srážkově průměrný. Průměrná
Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky Jaroslav Rožnovský Naše podnebí proč je takové Extrémy počasí v posledních
Česká energetika a ekonomika Martin Sedlák, , Ústí nad Labem Čistá energetika v Ústeckém kraji
Česká energetika a ekonomika Martin Sedlák, 29. 11. 2012, Ústí nad Labem Čistá energetika v Ústeckém kraji Kolik stojí dnešní energetika spalování uhlí v energetice: asi polovina českých emisí (cca 70
Změny klimatu za posledních 100 let
Příloha A Změny klimatu za posledních 100 let Níže uvedené shrnutí změn klimatu za posledních 100 let bylo vypracováno na základě zpráv IPCC (2007) a WMO (2011). Podle vyhodnocení údajů za rok 2010 předními
AUDIT V OBLASTI UDRŽITELNÉ ENERGIE
AUDIT V OBLASTI UDRŽITELNÉ ENERGIE Příručka pro nejvyšší kontrolní instituce PRAHA, DUBEN, 2017 Audit v oblasti udržitelné energie Příručka pro nejvyšší kontrolní instituce Pomůcka pro provádění auditu
POTENCIÁL ÚSPOR KONEČNÉ SPOTŘEBY ENERGIE V OBDOBÍ DLE CÍLŮ EU
POTENCIÁL ÚSPOR KONEČNÉ SPOTŘEBY ENERGIE V OBDOBÍ 2021-2030 DLE CÍLŮ EU Ing. Jan Harnych Svaz průmyslu a dopravy ČR, Freyova 948/11 20.11.2017 Potenciál úspor KSE v období 2021-2030 dle cílů EU 2 Cíle
Kjótský protokol na konci, co dál? Brno, Klára Sutlovičová, Centrum pro dopravu a energetiku
Kjótský protokol na konci, co dál? 2005 2007 Brno, 13. 10. 2009 Klára Sutlovičová, Centrum pro dopravu a energetiku Obsah 1. Základy nové globální dohody na ochranu klimatu 2. Příspěvek České republiky
GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ A JEHO DOPADY
GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ A JEHO DOPADY 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Globální oteplování a jeho dopady V této kapitole se dozvíte: Co je to globální oteplování. Jak ovlivňují skleníkové plyny globální
Veřejná deklarace ČEZ k udržitelnosti rozvoje a reinvestici povolenek
Veřejná deklarace ČEZ k udržitelnosti rozvoje a reinvestici povolenek ČEZ vnímání společenské odpovědnosti ČEZ si je vědom společenské odpovědnosti za podstatný podíl emisí skleníkových plynů i jiných
Prameny právní úpravy OVZDUŠÍ. Ilona Jančářová. Ochrana ovzduší před vnášením znečišťujících látek. Ochrana ozónové vrstvy Země.
PRÁVN VNÍ REŽIM OCHRANY OVZDUŠÍ Ilona Jančářová 2012 PRÁVN VNÍ REŽIM OCHRANY OVZDUŠÍ Ochrana ovzduší před vnášením znečišťujících látek Ochrana ozónové vrstvy Země Ochrana klimatu Prameny právní úpravy
Obchodování s povolenkami na emise
Obchodování s povolenkami na emise skleníkových kových plynů České republice a návrh NárodnN rodního alokačního plánu Samostatné oddělení změny klimatu Ing. Tomáš Chmelík Ministerstvo životního prostředí
Role teplárenství v transformaci energetiky
XXVII. SEMINÁŘ ENERGETIKŮ Role teplárenství v transformaci energetiky Ing. Martin Hájek, Ph.D. 26. ledna 2017, hotel Harmonie, Luhačovice Pařížská dohoda vstoupila v platnost 4.11. 2016 Ratifikovalo 126
Školící program PATRES využití obnovitelných zdrojů energie v budovách
Evropská politika, směrnice a regulace Školící program PATRES využití obnovitelných zdrojů energie v budovách Ing. Michael ten Donkelaar ENVIROS, s.r.o. 1 Obsah Energetická politika EU Energetický balíček
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Přírodní zdroje Neobnovitelné zdroje,
Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU
4. ročník konference s mezinárodní účastí Trendy evropské energetiky Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU Obsah Globální pohled Evropský pohled Národní pohled na vývoj energetiky a potřebu plynu
HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ
HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Současná etapa je charakterizována: populační explozí a nebývalým rozvojem hospodářské činnosti společnosti řadou antropogenních činností s nadměrnou produkcí škodlivin