HOSPODÁŘSKÁ GEOGRAFIE

Transkript

1 HOSPODÁŘSKÁ globalita regionalita nacionalita GEOGRAFIE

2

3 Hospodářská geografie garant: prof. Ing. Ivan Jáč, CSc. Telefon (linka): (školní): Konzultační hodiny: pondělí,

4 LITERÁRNÍ A OSTATNÍ ZDROJE A) POVINNÁ LITERATURA: 1) HOSPODÁŘSKÁ GEOGRAFIE - IVAN JÁČ (SKRIPTUM), ) HOSPODÁŘSKÁ GEOGRAFIE EVROPSKÉ UNIE - IVAN JÁČ (SKRIPTUM), ) HOSPODÁŘSKÁ GEOGRAFIE SEVEROAMERICKÉ ZONY VOLNÉHO OBCHODU NAFTA - IVAN JÁČ (SKRIPTUM),

5

6 B) DOPORUČENÉ ZDROJE: THE WORLD IN EKONOM HOSPODÁŘSKÉ NOVINY THE ECONOMIST,WIRTSCHAFTSWOCHE A DALŠÍ C) OSTATNÍ ZDROJE INTERNETOVÉ - NAPŘ. - BUSINESS INFO - WIKIPEDIA

7

8 HOSPODÁŘSKÁ GEOGRAFIE (STRUČNÁ OSNOVA PŘEDMĚTU) 1.TEORETICKÁ EXPOZICE - GENEZE, FUNKCE, CÍLE VĚDNÍ DISCIPLINY -TERITORIÁLNÍ SYSTÉMY - I.-IV. 2.POLITICKÁ MAPA SVĚTA - AKTUÁLNÍ STAV KONFIGURACE - BIPOLARITA JEJÍ ZMĚNY - ČLENĚNÍ ZEMÍ DO SKUPIN DLE RŮZNÝCH FOREM VLÁDY - OSN JEJÍ REFORMA? 3.HOSPODÁŘSKÁ MAPA SVĚTA(HMS) - GENEZE,CHARAKTERISTIKA ETAP VÝVOJE (HMS) - SEVER X JIH

9 - INDIKÁTORY HOSP. ÚROVNĚ - INTEGRACE JAKO PROCES - INTEGRAČNÍ USKUPENÍ (UNIE) JEJICH HIERARCHIE - VÝZNAMNÉ HOSPODÁŘSKÉ ORGANIZACE NAPŘ.: OECD,WB,WTO,IMF,G-7(8),G20 - PERSPEKTIVY (HMS) HODNOCENÍ GLOBALIZACE (+, -,?,! ) 4.HOSPODÁŘSKÁ DEMOGRAFIE - ZÁKLADNÍ KATEGORIE - PROBLEMATIKA STÁRNUTÍ POPULACE - CHARAKTERISTIKA SÍDELNÍCH ÚTVARŮ 5.GEOGRAFIE PRŮMYSLU - SOFISTIKACE PRŮMYSLOVÝCH OBORŮ (MECHATRONICKÉ SYSTEMY )

10 6. Geografie zemědělských a přidružených činností - klasifikace z.č. - klimatická pásma - produkční a spotřebitelské oblasti 7. Geografie dopravy - druhy opravy 8. Geografie služeb - kategorizace terciárního sektoru

11 HOSPODÁŘSKÁ GEOGRAFIE 1. PŘEDNÁŠKA TEORETICKÁ EXPOZICE 1.1 GENEZE, FUNKCE A CÍLE VĚDNÍ DISCIPLINY 1.2 VYHODNOCENÍ VZTAHŮ SPOLEČNOST X PŘÍRODA 1.3 PŘEDMĚT ZÁJMU HOSPODÁŘSKÉ GEOGRAFIE - ČINITELÉ ROZMÍSTĚNÍ 1.4 HLAVNÍ ČINITELÉ ROZMÍSTĚNÍ 1.5 ÚZEMNÍ DĚLBA PRÁCE 1.6 TERITORIÁLNÍ SYSTÉMY

12 kategorizace Geografie obecně Geografie - Věda o obecných zákonitostech přírody a společnosti oborově Geografie socio-ekonomická o společnosti Geografie oborů průmyslu, demografie Teritoriálně Globální aspekty Geografie Regionální geografie Destinační geografie zaměření na destinaci

13

14 Význam, aktuálnost a využití poznatků geografické discipliny

15

16 astně oslavuje? - stoupenci tzv. better together = NE!

17 Islámský stát je hrozbou pro celý svět, varuje Irák. Mapa chalífátu zahrnuje i Evropu Islamističtí radikálové vyhlášením chalífátu vyslali vzkaz, že jsou hrozbou pro celý svět. V reakci na vytvoření chalífátu s názvem Islámský stát to v pondělí agentuře Reuters řekl irácký armádní mluvčí Kásim Atta. Islamisté zveřejnili mapu, na níž chalífát rozsáhlá území v Evropě.

18 13 Nejvýkonnější stíhací stíhací stroj stro současnosti - F-22 Raptor na letecké show na základně Barksdale v Louisianě

19 1.1 GENEZE - geografické poznatky již v nejstarších civilizacích umožňovaly lepší orientaci ve světě a efektivnější využívání přírodních zdrojů. Původní představy o světě (viz. starověk Ptolemaios, Aristoteles a další ) byly z převážně popisujícího (pasivního) stavu transformovány do současného aplikovaného (aktivního), schopného nejen předpovídat jevy a procesy, ale též je účinně ovlivňovat. FUNKCE - Geografie má tři možné funkce: a) poznávací b) všeobecně vzdělávací c) aplikační CÍLE - cíle lze formulovat následovně hierarchicky:

20 1) první cíl spočívá v osvojení si : základní prostorové představy o světě tj. výstižně charakterizovat oblasti, země či kontinenty a tyto informace shromaždovat, třídit a pořádat v logicky otevřené soubory a databáze. 2) druhý cíl spočívá v: zvládnutí samostatné práce s prostorově lokalizovanými informacemi mapami, statistickými podklady apod. 3) třetí cíl spočívá v : pochopení základů vztahů mezi společností a přírodou

21 1.2 VYHODNOCENÍ VZTAHŮ PŘÍRODA X SPOLEČNOST V historickém průřezu lze rozlišit 3 fáze: 1. úsek: fáze determinace nejdelší, nejstarší příroda určuje (determinuje) vývoj společnosti, ta žije s přírodou v tzv.harmonii. 2. úsek: fáze konkurence střet průmyslové revoluce s přírodou, devastace, globální poruchy (ozon. deficit, ůbytek zdrojů..) 3. úsek: fáze kooperace technické a finanční možnosti umožňují zachovávat nebo obnovovat rovnováhu přírodního prostředí- viz (trvale) udržitelný rozvoj, enviromentální prostředí

22 1.3 PŘEDMĚT ZÁJMU HG:ČINITELÉ ROZMÍSTĚNÍ Společnost existuje a rozvíjí se : V konkrétních sociálně ekonomických vztazích (Ekonomie) V čase (Historie) V územně prostorových souvislos tech (Geografie) ÚZEMÍ PROSTOR tvoří nezbytnou základnu pro hospodářskou činnost a existenci společnosti. Tato kategorie (Ú_P) pak je využívána pro: Využívání a transformace přírodních sil a zdrojů Výroba a spotřeba produktů a služeb Získávání a zpracovávání informací Lokalizace objektů, které tyto funkce umožňují

23 Definice rozmísťování hospodářství : je formou prostorového projevu = seberealizace = a existence společnosti. Jedná se v podstatě o dynamický stav rozložení jednotlivých složek (objektů) hospodářství na konkrétním teritoriu odvozených ze sociálně ekonomických poměrů a přírodních podmínek. Potom existující stav rozmístění - je výsledkem konfrontace vlivů z minulosti a tendencemi ke změnám v současnosti Viz. obrázek:.nový objekt ČINITELÉ ROZMÍSTĚNÍ tvoří soubor různorodých vnitřních a vnějších ekonomických (ale i jiných) skutečností (vlivů), které určují vztah mezi daným objektem rozmístění (lokalizace) a teritoriem.

24 Přírodní okolí Obr. : nový objekt Sociální okolí Historické vazby Inovační tendence nový objekt

25 1.4 HLAVNÍ ČINITELÉ ROZMÍSTĚNÍ 1. Obyvatelstvo v několika rolích ( 3 ): a) jako činitel pracovní síly, tj. (kvalifikované či nekvalifikované) k zajištění výrobních a provozních aktivit b) jako iniciátor (manažer) a realizátor rozhodnutí v ekonomické sféře c) jako činitel bezprostřední spotřeby přes kapacitu trhu 2. Činitel energetický působí na rozmístění přes množství en ergie nutné k zajištění 3. Činitel trhu působí přes kapacitu a strukturu spotřeby včetně geografické polohy

26 4. Činitel dopravy přes dopravní vzdálenosti, dopravní náklady a kapacitu a propustnost komunikací 5. Činitel surovinový přes množství jak suroviny tak v případě výroby finálních výrobků i polotovarů 6. Činitel ekologický přes ochranu a rovnováhu(rekonverzi) životního prostředí = enviromentální přístup 7. Činitel přírodního charakteru přes dispozici přírodních charakteristik nutných pro lokalizaci ekonomických aktivit (zemědělství ) 8. Činitel specifický přes zájmy a požadavky státní a národní úrovně

27 1.5 ÚZEMNÍ (GLOBÁLNÍ) DĚLBA PRÁCE je prostorový projev objektivního procesu prohlubování společenské (nadnárodní) dělby práce. Existuje ve dvou formách: Vnitrostátní mezi správně administrativními jednotkami oblastmi Mezinárodní/globální - mezi jednotlivými státy a kontinenty 1.6 TERITORIÁLNÍ SYSTÉM(y) T S je soubor komponentů ( složek, prvků, objektů) společenskoekonomického a přírodního původu, pro který jsou v konkrétním čase a na určitém teritoriu charakteristické určité vazby vyplývající z jejich územního rozptylu (disperze) a ekonomic., technolog a jiných skutečností. Jejich rozptyl vytváří charakteristický model územní struktury, který lze rozčlenit do (4) základních typů TS.

28 TS lokálního rozvoje nízká úroveň hospodářského rozvoje, primitivní a nedostatečná infrastruktura, slabé mezioblastní kooperace. Tento typ TS je charakteristický pro většinu rozvojových zemí!! TS prvotní diferenciace je již podmíněn určitým rozvojem hospodářství, zlepšenou dopravní infrastrukturou a růstem mezioblastní kooperace. V hospodářství se prosazují tzv. střediska (oblasti), která získávají předstih vůči ostatním. Tím začínají předpoklady územních disproporcí a formují se tzv. prosperující a periferní oblasti, také disparity nehomogenní a hospodářsky slabé oblasti - HSO!!!

29 TS dominujících center a oblastí je pokračováním předcházející diferenciace a následné koncentrace moderního hospodářského potenciálu do územně nevelkých areálů, které těží z tradice, kvalifikace pracovních sil, vědeckého potenciálu apod. Mohou tak získat výrazný předstih před ostatními oblastmi a tyto disproporce tak často bývají zdrojem vnitropolitické lability. TS postupující decentralizace prosazuje se v poslední době, protože koncentrace hosp. potenciálu v dominujících centrech již nepřináší výhody, ale naopak převažují negativní stránky jako např.: Znehodnocování životního prostředí Růst tzv. polohové renty Vyšší životní náklady Sociálně slabé skupiny obyv..

30