PRACOVNÍ SKUPINA OSOBY OHROŽENÉ SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM

Transkript

1 PRACOVNÍ SKUPINA OSOBY OHROŽENÉ SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM Zápis setkání Termín konání: středa Časové rozvržení: 13:00 15:00 (občerstvení zajištěno) Místo konání: budova Magistrátu města Brna, Malinovského nám. 3 zasedací místnost 153 PROGRAM: 1. Přivítání, program, prezence 2. Informace k výsledkům dotačního řízení na sociální služby pro rok 2014 a k vyúčtování dotací z roku Technické informace pro poskytovatele sociálních služeb 4. Plán činností v rámci procesu komunitního plánování v roce Informace ohledně podkladů pro zhodnocení Akčního plánu sociálních služeb města Brna pro rok Diskuze 7. Závěr ad 1. Přivítání, program, prezence Vedoucí pracovní skupiny L. Ptáček přivítal přítomné a předal slovo koordinátorovi komunitního plánování R. Janíkovi. Ten přítomné seznámil s programem, který se od avizovaného programu v pozvánce trochu liší. Poté R. Janík přešel k prvnímu bodu programu, a to informacím o výsledcích dotačního řízení 2014 a k vyúčtování dotací ad 2. Informace k výsledkům dotačního řízení na sociální služby na rok 2014 a k vyúčtování dotací z roku 2013 Ve stanoveném termínu (do ) bylo přijato a zaevidováno 124 projektů od 64 organizací. Hodnoceno bylo 123 projektů, neboť jedna organizace nesplnila podmínku registrace dané sociální služby před podáním žádosti. Celkový požadovaný objem finančních prostředků činil Kč. Požadavky poskytovatelů se tedy oproti minulým rokům opět více přiblížily reálným možnostem financování. V rámci dotačního titulu na registrované sociální služby poskytované NNO v souladu s 3. Komunitním plánem sociálních služeb ve městě Brně byla alokována celková částka Kč. Došlo tedy oproti minulému roku k navýšení o Kč, jak bylo avizováno na podzim. Z této částky je Kč určeno pro NNO poskytující registrované sociální služby (program I), Kč je určeno na doplňující služby v sociální oblasti (program II). Pozn.: Částka pro program II byla nakonec navýšena o Kč, neboť jedna z organizací žádajících o dotaci v rámci programu I zrušila registraci poskytované sociální služby, pro kterou byla tato částka schválena. Následně byly tyto finanční prostředky převedeny do programu II. Z důvodu zmíněného přesunu Kč do dotačního titulu II bude návrh na rozdělení dotací v programu II předložen ZMB v dubnu.

2 Při hodnocení žádostí byla zohledněna kritéria stanovená Metodikou hodnocení registrovaných sociálních služeb v JMK (šlo o porovnání služeb stejného typu, a to včetně služeb, které poskytují příspěvkové organizace). Na tvorbě Metodiky město Brno s JMK úzce spolupracovalo. Hodnocení žádostí, a tedy navržené částky dotací, ovlivnila jak zmíněná Metodika, tak i samotné navýšení celkové částky na poskytnutí dotací a v neposlední řadě také priority Akčního plánu sociálních služeb města Brna pro rok Bylo vypracováno pořadí dle jednotlivých typů služeb, které vycházelo z toho, jak se která služba odchýlila od mediánu pro daný typ služby (viz Metodika - k dispozici na nebo na Při hodnocení se přihlíželo k mnoha aspektům a bylo poměrně složité. U každého typu služby byl proveden přepočet, který určil pořadí dané služby (jak se služba v rámci hodnocení umístila), zároveň bylo důležité, zda se služba pohybovala v optimálním intervalu určeném pro daný typ služby, přičemž do konečného návrhu zasáhly také priority obsažené v AP Brno pro rok Více informací k přepočtům a optimálním intervalům je k dispozici v Metodice. V případě, že v Brně existuje pouze jedna služba daného typu, např. průvodcovské a předčitatelské služby, je tato služba porovnávána s obsahově a typově podobnou službou, v tomto případě s osobní asistencí. Protože se jednalo o první, pilotní hodnocení služeb dle nové Metodiky, byla zvolena mírnější varianta návrhu konkrétních dotací, tzn., že šlo především o eliminaci extrémů (služby, které se vychylovaly od optimálního intervalu, v rámci daného typu služeb). Rozptyl od do (optimální interval dle metodiky pro každý typ služby), při kterém byla zachována výše dotace z roku 2013, byl dán pro rok 2014 velmi široce. Pro rok 2015 bude tento rozptyl zúžen a výsledné pořadí služeb se do návrhu dotací promítne výrazněji. Důvodem pro mírnější hodnocení byl také fakt, že některé údaje organizace doposud neevidovaly nebo je evidovaly různým způsobem. Vstupní data v rámci projektových fichí pro potřeby hodnocení dle nové metodiky tedy nebyla v některých případech úplně přesná (někdy šlo o kvalifikované odhady, pokud organizace dosud požadovaný údaj neevidovala, často projektové fiche obsahovaly chybná data nebo některé údaje zcela chyběly - bylo tedy nutné tyto data ještě následně upřesňovat). Nyní však všichni poskytovatelé vědí, co přesně mají v rámci dané služby evidovat a jakým způsobem. S novou podobou projektové fiche a s konkrétními požadovanými údaji se organizace již seznámily v rámci dotačního řízení a následně také v rámci vyúčtování. Pro příští rok již nebude brán zřetel na kvalifikované odhady nebo na odůvodnění s tím, že organizace dané údaje neeviduje. Jak při podávání žádostí, tak pak především v rámci vyúčtování byly kontaktovány všechny organizace, které poskytly chybné údaje. Zástupci těchto organizací byli na chyby upozorněni, poskytnutá data byla ověřována a individuálně bylo s organizacemi řešeno, co konkrétně bylo uvedeno chybně a jak má být daný údaj uveden správně. V rámci každoročního setkání bude znovu upřesněno, co a jak vykazovat a evidovat a bude upozorněno na nejčastější chyby, včetně nejčastějších dotazů ze strany poskytovatelů. Na základě analýzy dat z vyúčtování bude Metodika aktualizována budou zúženy optimální intervaly v rámci jednotlivých typů služeb, bude aktualizováno a ještě více upřesněno pojmosloví. Metodika bude aktualizována do konce června Vycházet se bude z podkladů dodaných v rámci vyúčtování, které odráží realitu (žádosti obsahují předpoklady poskytovatelů) a také ze zpětné vazby organizací u některých problémových specifických situací. Aktualizovanou metodiku bude možné před jejím schválením připomínkovat (KrÚ JMK ji organizacím k připomínkování rozešle). Výsledky dotačního řízení budou organizacím rozeslány jako obvykle em spolu s informací, v jakém termínu bude možné přijít podepsat smlouvu o dotaci. Paní PhDr. Iva Řežábková, dv. č. 123, bude k tomuto účelu k dispozici i mimo úřední dny a hodiny. Je důležité, aby všechny organizace podepsaly smlouvu v daném termínu. Pokud některé organizace nepodepíší smlouvu do určeného termínu, zdržují tím výplatu dotací všem organizacím, kterým byla dotace přiznána. Organizacím bude

3 také rozesláno pořadí služeb (jak se služba v rámci hodnocení dle nové metodiky umístila). Toto první pořadí služeb dle nového hodnocení je třeba brát s určitou rezervou. Vstupní data od organizací (v rámci projektových fichí) nebyla úplně přesná (viz výše) a v rámci aktualizace Metodiky a zpřesnění údajů od poskytovatelů se může pro příští rok změnit. Rovněž JMK bude pořadí služeb zveřejňovat. Pořadí JMK a Brna se bude samozřejmě lišit, a to proto, že JMK srovnával cca dvojnásobný počet služeb oproti Brnu a hodnotil i další kritéria, např. dostupnost služeb v rámci daných lokalit, jedinečnost služby v rámci JMK (oproti tomu jedinečnost služby v rámci města Brna) atd. Dalším faktorem je pak také skutečnost, že některé organizace poskytly rozdílné informace městu Brnu a jiné JMK (tento problém by měla do budoucna eliminovat plánovaná softwarová aplikace, do které budou organizace zadávat jednotná data jak pro město Brno, tak pro JMK). ad 3. Technické informace pro poskytovatele sociálních služeb Databáze kontaktů (mailing list). Referát komunitního plánování pracuje s dvěma databázemi ových kontaktů. Jedna je široká a obsahuje všechny ové kontakty uvedené v prezenčních listinách pracovních skupin v rámci procesu komunitního plánování, případně kontakty na ty, kteří o zařazení do této databáze požádali. Na tyto kontakty jsou zasílány pozvánky na pracovní skupiny, pozvánky na různé akce, důležitá sdělení, výzva k podávání žádostí o dotace apod. Druhá, užší databáze obsahuje pouze kontakty na organizace, které žádaly o dotace. Na tyto kontakty jsou zasílány výsledky dotačního řízení, výzva k podpisu smluv o poskytnutí dotací, výzva k pololetnímu a k závěrečnému vyúčtování. Tato databáze obsahuje kontakty uvedené v projektových fichích. Zpravidla se jedná o obecný na organizaci, na statutárního zástupce a na vedoucího služby. Do užší databáze jsou zahrnuty všechny y uvedené v žádosti (je možné uvádět více ových kontaktů, některé organizace např. uvádí kromě u na vedoucího služby také kontakt na ekonoma, projektového manažera apod.). Je nutné, aby organizace změny těchto kontaktů oznamovaly. Pokud se např. v čase mezi podáním žádosti a závěrečným vyúčtováním změní vedoucí služby a nový není nahlášen (nestačí, že se nový zaměstnanec zúčastnil pracovní skupiny tím pádem je jeho uveden v první, široké databázi, ale musí být sdělena informace, že je to nový vedoucí služby a že má být jeho změněn v databázi vytvářené na podkladě žádostí o dotace), je informace o vyúčtování zaslána na člověka, který již v organizaci nepracuje. V tomto případě se předpokládá, že si lidé v organizaci informace předají mezi sebou. Další záležitost týkající se databáze kontaktů je skutečnost, že některé organizace využívají ové kontakty (které jsou viditelné v rozesílaných ech, neboť nemohou být dány do skryté kopie, vysvětlení níže) pro rozesílání pozvánek na akce, semináře apod. Referát komunitního plánování apeluje na organizace, aby tak nečinily. ové kontakty Referátu KPSS poskytují členové pracovních skupin pro účely související s plánováním a nikoliv pro libovolné použití. Pokud budou chtít organizace nějakou informaci sdělit ostatním, nechť prosím s bližšími informacemi, přílohou apod. zašlou na Referát komunitního plánování sociálních služeb, který dané informace organizacím rozešle. Hromadné y - adresy ve skryté kopii. Odborem městské informatiky MMB bylo Referátu KPSS sděleno, že údajně není možné posílat hromadné y ve skryté kopii (je to možné jen do určitého počtu adres), neboť je tím přetěžován magistrátní server. Z tohoto důvodu tedy bohužel není možné vyjít vstříc opakovaným žádostem organizací, aby byly y zasílány ve skryté kopii. Spolupráce v rámci procesu KPSS. V rámci nové Metodiky bude nově sledována spolupráce organizace v rámci procesu KPSS. Je tedy žádoucí se komunitního plánování účastnit, popřípadě se ze setkání předem omluvit. Je důležité zapisovat se do prezenčních listin. Neznamená to, že každá neúčast na pracovní skupině bude nějak sankcionována nespoluprací se rozumí dlouhodobější neúčast na procesu plánování. Jedná se také o včasné zasílání podkladů pro AP, KP, aktualizace údajů

4 na Portále soc. péče apod. Jsou organizace, které dané termíny nedodržují a je složité od nich potřebné informace získat (ty organizace, které podklady dodávají v termínech a v požadované kvalitě tak budou oproti těm, které termíny nedodržují bodově zvýhodněny). Rovněž se také jedná o komunikaci v situaci, kdy organizace plánuje vznik nové služby či rozvoj služby stávající. Referát KPSS tímto tedy organizace upozorňuje, že v rámci nové Metodiky je spolupráce bodově hodnocena (přesněji řečeno za nespolupráci viz výše, budou v rámci hodnocení odečítány body). Aktualizace Portálu sociální péče ve městě Brně. Povinnost aktualizovat informace na Portále vyvstává organizacím ze smlouvy o dotaci. Je to také jedna z forem spolupráce. Je žádoucí, aby informace aktualizovaly i organizace, které dotaci neobdržely. Portál je hojně využíván veřejností, Socio info centrum i další pracovníci OSP MMB na něj odkazují v případě dotazů na soc. služby. Je to také jedna z forem prezentace organizace navenek. Momentálně jsou na Portále u některých organizací zastaralé informace. Jedná se např. o kontakty na vedoucího zařízení, adresy, kapacity, výše úhrady apod. Nahlášení změny právní formy v souvislosti s novým Občanským zákoníkem. Pokud organizace uvažuje o změně právní formy, bylo by vhodné kontaktovat Referát KPSS a společně se dohodnout na nejvhodnějším načasování vzhledem k výplatě jednotlivých splátek dotací. V případě změny právní formy bude totiž nutné přepracovat rozpočtové opatření, které musí být následně nově schváleno Zastupitelstvem města Brna. Údaje, které organizace dosud neevidovaly. Jedná se např. o hodiny strávené na cestě a další. Do žádosti na rok 2014 a do vyúčtování roku 2013 byly uváděny kvalifikované odhady. Nyní již je nutné veškeré požadované údaje evidovat (viz projektová fiche - třetí sešit excelové tabulky služby a ukazatele ). Při pololetním a závěrečném vyúčtování roku 2014 a při žádosti na rok 2015 již bude nutné uvádět reálné údaje, nikoliv kvalifikované odhady nyní každá organizace ví, co přesně a jak evidovat. Formální a obsahová správnost žádosti o dotace. Pokud bude žádost o dotaci na rok 2015 obsahovat formální nebo obsahové chyby či nedostatky, bude jejich seznam s termínem pro opravu či doplnění zveřejněn na webu (odkaz samozřejmě žadatelé obdrží). V případě, že žadatel v termínu neučiní nápravu, bude žádost z dotačního řízení vyřazena. V září proběhne k dotačnímu řízení tak jako každý rok seminář a následně bude možné (stejně jako každý rok) využít osobních, telefonických či ových konzultací. I přes pořádaný seminář a možnost následných konzultací obsahovaly žádosti na rok 2014 velké množství chyb. Bylo tomu do jisté míry proto, že fiche byla v některých částech změněna, ale také částečně proto, že většina žadatelů žádných konzultací nevyužila. Největší problémy se ukazovaly v rámci požadovaných personálních údajů (především přepočet úvazků, náklady na jeden úvazek v NP, PSP a PP). Z důvodu nedostatku času nebylo možné všechny organizace jednotlivě kontaktovat, proto tam, kde kontakt nebyl vyloženě nutný, byly tyto údaje přepočítávány. Z výše uvedených důvodů nebyly chybně vyplněné fiche vyřazovány nebo sankcionovány. To však již pro rok 2015 platit nebude bude použit výše zmíněný systém (je časově i organizačně neúnosné, aby Referát KPSS kontaktoval jednotlivé žadatele, kterých jsou desítky, a individuálně řešil chyby v žádostech k tomu jsou určeny konzultace v rámci dotačního řízení). Nicméně tento problém by do budoucna měla do jisté míry řešit zmíněná softwarová aplikace. Termíny pro odevzdávání program I i program II. Termín pro odevzdání projektové fiche je vždy do , pololetní vyúčtování je nutné odevzdat do a závěrečné vyúčtování do Termíny jsou vždy uvedeny v průvodním dopise a v pokynech. Na Portálu sociální péče je u vkládání dokumentů uvedeno datum následující po termínu. To je však pouze z technických důvodů, aby bylo možné ještě poslední den do půlnoci materiály nahrávat. Den poté se systém pro organizace

5 uzavře a nahrávání dokumentů již není možné. Referát KPSS tedy upozorňuje, že platí datum, které je uvedeno v pokynech a v průvodním dopise, nikoliv datum uvedené na webu u tabulky pro nahrání dokumentů (kdyby zde bylo datum 31. již ten den by systém vkládání dokumentů uzavřel). Výše uvedená data jsou pořád stejná, pokud by došlo ke změně, samozřejmě by o tom byli všichni informováni. ad 4. Plán činností v rámci procesu komunitního plánování v roce 2014 Do konce února je nutné odevzdat podklady pro zhodnocení AP JMK Poskytovatelé, kteří v něm figurují, budou osloveni a vyzváni k vyplnění jednoduché tabulky. Poskytovatelé uvedou, zda bylo opatření splněno, částečně splněno či nesplněno, a to i s odůvodněním. Do konce února bude také termín pro odevzdání podkladů pro zhodnocení AP Brno Rovněž bude rozeslána tabulka, kde bude opatření pojmenováno, stručně charakterizováno a zhodnoceno, zda bylo splněno, částečně splněno či nesplněno včetně zdůvodnění. AP Brno 2014 je v elektronické podobě k dispozici na Portálu sociální péče V dubnu bude JMK opět posílat poskytovatelům sociálních služeb dopis s informacemi ohledně financování služeb v roce to znamená, rozvoj kterých služeb JMK pro příští rok bude či nebude podporovat. V současné době není vůbec jasné, zda budou finance na rozvoj sociálních služeb (a pokud nějaký rozvoj bude, tak zřejmě minimální). AP JMK 2015 bude tedy zřejmě obsahovat rozvoj pouze vybraných služeb a to v omezené míře (bude-li nějaký rozvoj vůbec možný) především z důvodu končícího IP JMK na služby soc. prevence (viz níže). Podobná situace se dá očekávat také na úrovni města Brna, vše bude ještě upřesněno. AP JMK 2015 a také AP Brno 2015 ovlivní končící navazující IP JMK na vybrané služby sociální prevence. Vybrané služby sociální prevence, které byly po šest let financovány z tohoto projektu, se budou vracet do dotačních řízení města, JMK a MPSV. Před šesti lety činil celkový objem finančních prostředků na tyto služby v rámci dotačního řízení města Brna cca Kč. Nyní to bude více, neboť během uvedené doby se služby rozšířily. Tuto síť služeb sociální prevence (a následně také sít služeb sociální péče a poradenství) bude nutné optimalizovat. Optimalizace sítě služeb sociální prevence bude řešena na úrovni příslušných orgánů města Brna a na úrovni OSP MMB a Koordinační skupiny KPSS. Co se týká služeb sociální prevence, bude mít KrÚ (a potažmo tedy i město Brno) k dispozici analýzu potřebnosti služeb sociální prevence v JMK, která bude vycházet ze statistických dat, jako jsou například míra nezaměstnanosti v dané lokalitě, objem příspěvků a doplatků na bydlení, narůst či pokles klientů těchto služeb, kriminalita v dané lokalitě atd. Rovněž budou shromážděna a analyzována data o službách sociální prevence, které byly v IP JMK, a to pro potřebu srovnání s ostatními službami dle nové Metodiky, např. vysoká nákladovost může hrát roli v rozhodování, zda službu zachovat či nikoli. KrÚ JMK bude iniciovat setkání s politickými zástupci dotčených obcí. O tom, které služby zachovat a které služby úplně či částečně omezit, bude samozřejmě rozhodovat Zastupitelstvo města Brna. OSP MMB pro toto rozhodnutí poskytne podklady. Do tohoto rozhodování mohou určitým způsobem také zasáhnout podzimní komunální volby. V tuto chvíli je tedy velice předčasné předjímat, jaká bude situace. Co se tedy týká AP Brno 2015, bude město stát před stejným problémem jako JMK, a to nastavit minimální potřebou síť služeb sociální prevence v Brně. Z tohoto důvodu budou možnosti rozvoje služeb v roce 2015 buď velmi omezené, nebo dokonce nebude možné podpořit žádný další rozvoj na úkor zachování služeb stávajících (včetně některých financovaných dosud z IP JMK). Navíc do procesu plánování a financování mohou také určitým způsobem zasáhnout již zmíněné podzimní komunální volby.

6 Letošní rok končí platnost současného Střednědobého plánu sociálních služeb JMK ( Komunitní plán JMK ) a bude se tedy připravovat nový na roky Střednědobý plán JMK je důležitý dokument, který nastavuje prioritní oblasti v rámci JMK na další tři roky. Plán je dokumentem rámcového charakteru, není možné v něm uvádět detailní záměry. Dokument by měl být schválen Zastupitelstvem JMK v září, předtím proběhne jeho připomínkování. V polovině roku 2014 bude JMK shromažďovat podklady především na základě platných komunitních plánu jednotlivých ORP JMK, případně budou osloveni koordinátoři KPSS. JMK respektuje priority daných lokalit obsažené v jejich aktuálních Komunitních plánech, ale je samozřejmě v jeho kompetenci rozhodnout, jak s těmito podklady bude pracovat (nelze do Střednědobého plánu automaticky překlopit vše, je důležité hledat společné priority, provázanost služeb a především bílá nepokrytá místa v rámci sítě služeb v kraji). Do Střednědobého plánu budou zahrnuty jen ty záměry, které se budou v daném období realizovat (nebo existuje reálný předpoklad jejich realizace). Nelze do tohoto dokumentu uvádět záměry, u kterých není jasné, kdo je zrealizuje a kdo je bude financovat. Nicméně v rámci poskytnutí podkladů za město Brno budou KrÚ JMK rovněž předány informace týkající se tzv. neřešených oblasti, které byly v rámci procesu KPSS ve městě Brně identifikovány a jsou uvedeny v aktuálním 3. Komunitním plánu města Brna. Na konci února byl ukončen Grantový projekt Podpora komunitního plánování sociálních služeb v Brně. Hlavním cílem projektu byla tvorba komunitního plánu a akčních plánů. Dalšími výstupy byly tři úkolové skupiny, které se sešly v rámci projektu čtyřikrát. Jednalo se o úkolové skupiny řešící problematiku bydlení s doprovodnou sociální službou, propojování sociálních a zdravotních služeb a zaměstnávání osob se zdravotním postižením. K těmto tématům vznikly závěrečné zprávy, které zpracovaly vedoucí úkolových skupin a také odborné studie, které zpracovala FSS MU. Zprávy i studie jsou k dispozici na proces-kpss /. FSS MU zpracovala v rámci projektu ještě jednu studii s názvem Problematika lidí pečujících o blízkou osobu v městě Brně, je k dispozici tamtéž. Zprávy i studie budou dány na vědomí SZK RMB, ÚP ČR a JMK. Referát KPSS byl informován ÚP ČR krajskou pobočkou v Brně, že organizace, které žádaly o přípěvek na vyhrazení společensky účelného pracovního místa pro uchazeče o zaměstnání (příspěvek na mzdu) a tento neobdržely, si mají požádat znovu (je to lepší než podávat odvolání). Prostředky na tyto příspěvky k dispozici jsou. ÚP rovněž informoval o projektu Příležitost pro mladé do 30 let, více informací naleznete na V rámci této komunikace Referát KPSS rovněž předal ÚP výše zmíněné informace ohledně identifikovaných neřešených oblastí a výstupy ze setkání zmíněných úkolových skupin. Tyto podklady byly také poskytnuty Oddělení implementace evropských fondů MMB, které připravuje za jednotlivé oblasti návrhy projektů pro nové programové období EU. Tyto podklady byly rovněž využity již dříve v rámci nastavování jednotlivých operačních programů, kdy referát KPSS připomínkoval příslušný dokument zpracovaný Svazem měst a obcí. Veškeré zmíněné podklady byly (a kdykoliv mohou být) relevantně využity a jejich zpracování tedy nebylo zbytečné. V rámci schůzky se zástupci Oddělení implementace evropských fondů MMB Referát KPSS informoval o dlouhodobě potřebných a neřešených problémech v rámci sociální oblasti v městě Brně (především se jedná o finančně náročné investiční projekty). V rámci Integrovaného regionálního operačního programu budou vyčleněny finance na investiční záměry, jejichž financování není z běžných zdrojů možné (v rámci klasických dotačních titulů). Co se týče sociální oblasti, na schůzce byly diskutovány zejména tři nejohroženější cílové skupiny, které v rámci procesu komunitního plánování dlouhodobě identifikujeme. Jedná se o lidi s duševním onemocněním, kteří zpravidla nedosahují na příspěvek na

7 péči a nemohou tak využívat soc. služeb, které potřebují. Jedná se také o ty, kteří jsou v rámci reformy psychiatrické péče po několikaleté hospitalizaci v Psychiatrické nemocnici propouštěni, přičemž nemají rodinné zázemí, ocitají se bez domova a jsou často mimo jiné zneužíváni k různým podvodům apod. Tento problém do jisté míry řeší stávající služby, nicméně dlouhodobě chybí pro tuto cílovou skupinu chráněné bydlení (jeho současné kapacity jsou nedostačující) a domov se zvláštním režimem. Další neméně ohroženou cílovou skupinou jsou lidé ocitající se v extrémním sociálním vyloučení jedná se o tzv. vícečetné, kumulované diagnózy, kdy jde např. o osobu bez přístřeší, s vážnými zdravotními problémy, vozíčkáře, se závislostí na alkoholu, bez příjmů, zadluženého atd. Tedy situace, kdy se problémy extrémně nakumulují a péče o takového člověka je natolik náročná, že jej nelze trvale umístit do některého ze stávajících zařízení. Je zde tedy potřeba specifického zařízení, které bude nízkoprahové, bude schopno poskytnout jak sociální, tak i zdravotní péči a bude moci flexibilně reagovat v krizových situacích (kdy je třeba takového klienta okamžitě umístit a poskytnout mu např. následnou zdravotní péči po hospitalizaci apod.). Třetí, rovněž velmi ohroženou cílovou skupinou jsou lidé s poruchou autistického spektra, především těžší formy tohoto postižení (např. agresivita vůči sobě i okolí). V Brně dlouhodobě chybí kapacity pro tuto cílovou skupinu, chybí speciální zařízení domov pro osoby se zdravotním postižením nebo chráněné bydlení. Práce s těmito lidmi je velmi náročná a vyžaduje individuální péči. Zároveň není možné tyto lidi umísťovat do běžných zařízení pro lidi s mentální retardací, případně autismem lehčí formy. Péče o tyto lidi je plně na bedrech jejich rodičů či příbuzných, ovšem není v jejich silách takto náročnou péči vykonávat dlouhodobě. R. Janík vyzval organizace, aby se nad operačními programy zamýšlely již nyní, sledovaly výzvy a hlavně aby se na ně dopředu připravovaly. Zpracování investičního projektu není otázka týdne. Dle jeho názoru budou výzvy nastaveny lépe než v předchozím programovém období. Kromě výše zmíněného operačního programu bude také možné čerpat prostředky z Operačního programu Zaměstnanost, který obsahuje podporu zaměstnanosti a adaptibility pracovní síly, sociální integraci a boj s chudobou, sociální inovace, mezinárodní spolupráci a efektivní veřejnou správu. To vše dává velký prostor pro inovativní projekty, na které dlouhodobě nejsou prostředky. OSP MMB tedy v rámci IROP navrhl výše zmíněná potřebná zařízení, nicméně to neznamená, že by se o podobné potřebné projekty nemohly pokusit i poskytovatelé služeb z řad NNO (naopak by to bylo žádoucí). Spolupráce s JMK na navazujícím třetím individuálním projektu. Tisková zpráva k zahájení individuálního projektu "Podpora plánování rozvoje sociálních služeb v Jihomoravském kraji III." je k dispozici na Kromě dalších klíčových aktivit půjde především o tzv. síťování služeb (odborné sociální poradenství, služby sociální péče a sociální prevence). S tím souvisí výše zmiňované ukončení financování vybraných služeb sociální prevence. JMK bude síťování řešit na úrovni okresů, město Brno bude své služby řešit samostatně (ovšem rovněž ve spolupráci s JMK). V rámci zmíněných okresů plánuje JMK navrhnout minimální síť služeb prevence do konce června 2014, dále pak síť služeb poradenství (předpoklad podzim 2014) a nakonec síť služeb sociální péče (předpoklad v první polovině roku 2015). Se síťováním souvisí plánovaná kontrolní šetření kvality sociálních služeb. Tato šetření v žádném případě nenahrazují inspekce kvality sociálních služeb a budou také mnohem menšího rozsahu. Cílem je získat v krátké době základní přehled o kvalitě služeb poskytovaných v Jihomoravském kraji, výsledná zjištění propojit s financováním služeb a současně dát poskytovatelům služeb zpětnou vazbu s metodickým doporučením. Hlavním cílem je získání měřitelných a vzájemně srovnatelných výstupů pro hodnocení kvality služeb v rámci dotačních řízení. Kritérium kvality služby se na systému hodnocení služeb, dle schválené Metodiky pro hodnocení registrovaných sociálních služeb, podílí 15 %. Pro realizaci výše uvedené aktivity sestavil JMK desetičlenný inspekční tým, jehož

8 náplní bude realizace kontrolních šetření v sociálních službách se zařízením na území Jihomoravského kraje. Kontrolní šetření bude realizovat 5 dvoučlenných týmů inspektorů kvality sociálních služeb ve třech tříměsíčních etapách (jaro 2014, podzim 2014 a jaro 2015), přehled termínů je k dispozici na Předmětem kontrol kvality služeb bude především (v souladu se schválenou Metodikou) osobní dokumentace uživatelů záznam o uzavření smlouvy, plán průběhu služby pro uživatele, záznam o poskytování služby a hodnocení naplňování osobních cílů. V případě zjištěných pochybení v rámci výše uvedených kontrolovaných oblastí dojde u dané služby při nejbližším dotačním řízení k odečtení bodů. Pokud kontrola kvality nebude moci být v daném termínu provedena (poskytovatel služby ji odmítne nebo bude nedostupný), kritérium kvality bude u dané služby hodnoceno 0 body. Jelikož tyto kontroly budou realizovány teprve v roce 2014, v rámci podzimního dotačního řízení pro rok 2014 dostaly všechny organizace v rámci hodnocení kvality plný počet bodů. Dále by měla vzniknout softwarová aplikace, která bude sloužit jak pro potřeby JMK, tak i jednotlivých ORP včetně města Brna. V praxi to bude znamenat, že žadatelé o dotaci budou nahrávat jedny informace a ty budou sloužit jako podklad pro dotační řízení JMK i Brna. Tímto dojde ke sjednocení, administrativnímu zjednodušení a zároveň k eliminaci nejednotných informací. Aplikace by měla vzniknout v době, kdy se předpokládá přechod financování z MPSV na jednotlivé kraje. Se síťováním služeb souvisí také fakt, že v momentě, kdy dojde k přesunu financování z ministerstev na kraje, bude JKM požadovat kofinancování služeb ze strany obcí (tedy včetně města Brna) ve větší míře než doposud (zároveň by však mělo postupně dojít ke srovnání poměru výše poskytnutých dotací z města a kraje nyní je tento poměr u jednotlivých služeb často velice různý). Také proto je nutné, aby si každá obec a město definovalo svou minimální a optimální síť služeb s tím, že je nutné počítat s jejich kofinancováním jde o tedy o to, co všechno bude v možnostech města spolufinancovat a na co již prostředky nebudou. Síť sociálních služeb nebude uzavřená, ale budou nastavena určitá pravidla, která vstup do sítě umožní (jedním z kritérií bude např. právě zmíněné kofinancování). Přepokládá se, že na jaře 2014 (květen/červen) proběhnou pracovní skupiny, na kterých by měly být řešeny podklady pro AP 2015, a to jak města Brna, tak JMK. Jak již bylo zmíněno, je velmi pravděpodobné, že finance na rozvoj služeb, jak z JMK, tak z Brna, budou minimální nebo dokonce žádné, a to z důvodu nutnosti řešit financování služeb prevence z končícího IP JMK. Jak bude k dispozici více informací, bude OSP MMB poskytovatele informovat o strategii pro příští rok. Na podzim 2014 před vyhlášením dotačního řízení proběhne pravidelné setkání se zástupci NNO k dotačnímu řízení na sociální služby pro rok Seminář bude veden především prakticky a bude určen pro projektové manažery organizací (případně ekonomy nebo ty pracovníky, kteří v rámci organizace zpracovávají projekty). Bude představena projektová fiche (zřejmě dojde k menším úpravám), budou se řešit případné nejasnosti a bude se upozorňovat na nejčastější chyby při vyplňování (budou použity praktické příklady, samozřejmě se bude možné na cokoliv zeptat). ad 5. Informace ohledně podkladů pro zhodnocení Akčního plánu sociálních služeb města Brna pro rok 2013 L. Ptáček vyzval organizace k reflexi roku P. Kosorin, Armáda spásy Opatření 3.1 Podpora rozvoje terénní sociální práce s lidmi bez domova.

9 Snahou organizace bylo v roce 2013 pomoci lidem na ulici, byla posílena kapacita noclehárny. Byla registrována služba terénní programy, pracovníci se pohybují v ulicích, jsou v kontaktu s klienty. Každý rok narůstá počet nejohroženějších klientů. Nízkoprahové denní centrum zaznamenalo zvýšený nárůst klientů. V roce 2011 to bylo 1200 unicitních klientů, na konci roku 2013 bylo 1800 klientů. Dále P. Kosorin informoval o inovativním projektu práce s rodinami s dětmi. Organizace má k dispozici dva tréninkové byty, ve dvou městských částech. Byty budou obsazeny vybranými rodinami, které v nich budou žít za podpory sociální služby. Projekt se nazývá Prevence bezdomovectví. J. Dolák, Společnost podané ruce, o.p.s., uvedl, že organizace byla zapojena ve více opatřeních. Opatření 1.1 Podpora rozvoje a realizace myšlenky case managementu jako efektivního způsobu spolupráce partnerů a nástroje práce s klientem Projekt skončil, ale case management se stal standardní součástí práce v organizaci. Opatření 2.2 Podpora aktivit vedoucích k posilování sociálních dovedností znevýhodněných osob při vstupu nebo návratu na otevřený trh práce V rámci aktivit terapeutické dílny Eikón nedošlo k navýšení kapacity dílny pro vstup dalších klientů do programu pracovní terapie. Zájem klientů je větší, než je organizace schopná uspokojit. Opatření 3.2 Podpora a rozvoj individuálního a rodinného poradenství pro osoby závislé na alkoholu nebo jiných drogách a jejich blízké Drogové služby ve vězení a následná péče odborné poradenství (individuální i skupinové) pro osoby blízké a rodinné příslušníky klientů v roce 2013 probíhalo díky dotacím z Ministerstva spravedlnosti. Opatření 4.1 Podpora realizace a rozvoje služby chráněného bydlení pro osoby ohrožené syndromem závislosti Přechodové byty Pasáž (chráněné bydlení) se staly samostatným centrem. Organizace přemýšlí o zavedení projektu Housing first, kdy je jako první služba klientovi nabídnuto bydlení, a to nastálo. V současné době je bydlení až posledním krokem. L. Kymličková, Lotos doléčovací centrum, o.p.s. Opatření 3.2 Podpora a rozvoj individuálního a rodinného poradenství pro osoby závislé na alkoholu nebo jiných drogách a jejich blízké Zájem klientů o poradenství se zvedl v okamžiku, kdy službu začal doporučovat brněnský psychiatr specializující se na léčbu závislostí. Momentálně je kapacita služby naplněna. Opatření 4.1 Podpora realizace a rozvoje služby chráněného bydlení pro osoby ohrožené syndromem závislosti Organizace není uvedena jako realizátor ani partner opatření, ale organizace provozuje Byty na půl cesty. O službu je setrvalý zájem, kapacita je naplněná. D. Oplatek, Občanská poradna Brno Opatření 1.2 Vysílaní expertů na dluhové poradenství k jiným organizacím, jejichž klienti tuto službu potřebují

10 V roce 2013 proběhla domluva s organizací ROZKOŠ bez RIZIKA, nicméně se nepodařilo získat finanční prostředky. Pro letošní rok jsou nějaké minimální finanční prostředky k dispozici, bude ověřeno, jestli tento způsob služby bude mít smysl. Opatření 1.3 Zajištění dostupnosti občanského poradenství alespoň v dosavadním rozsahu zvláště pro cílové skupiny, pro které je jiná forma pomoci méně dostupná (osoby v dluhové pasti, matky samoživitelky a další skupiny osob) Co se týká dluhového poradenství, zájem klientů se zvyšuje. Organizace rozšířila konzultační hodiny z 12 hodin na 17 hodin týdně. J. Purdjak, AGAPO, o.p.s. Opatření 2.1 Rozšíření spolupráce s firmami v oblasti podpory zaměstnávání znevýhodněných osob na otevřeném trhu práce Organizace byla partnerem opatření. Organizace oslovovala zaměstnavatele individuálně. Byly pořádány osvětové akce zaměřené na zaměstnavatele. Zaměstnavatelé projevili menší zájem, než se předpokládalo. V současné době organizace jedná s DCHB CELZUS o uskutečnění společných aktivit. R. Janík se zeptal, co by mohlo demotivaci zaměstnavatelů prolomit. J. Purdjak odpověděl, že motivací pro zaměstnavatele je finanční stránka. Nicméně zaměstnavatelé záhy zjistí, že s vyřizováním finanční podpory je více papírování než užitku. Ale když už se zaměstnavatele podaří prvotně zaangažovat, organizace pak apeluje na sociální charakter projektu. Někteří zaměstnavatelé jsou pak ochotni zaměstnat i bez finančních výhod. Opatření 2.2 Podpora aktivit vedoucích k posilování sociálních dovedností znevýhodněných osob při vstupu nebo návratu na otevřený trh práce Organizace byla partnerem opatření. Organizace pracuje s klienty na prohlubování dovedností, je prováděn nácvik jednání apod. Ze strany klientů je evidován velký zájem, který převyšuje kapacitu. Aktivita je především skupinová, ale organizace pracuje s klienty i individuálně. M. Konečná, DCHB CELZUS Opatření 2.1 Rozšíření spolupráce s firmami v oblasti podpory zaměstnávání znevýhodněných osob na otevřeném trhu práce Byla rozšířena spolupráce s firmami v oblasti zaměstnávání. Začala fungovat tzv. Burza práce a do projektu začali vstupovat klienti. Organizace naráží na neochotu zaměstnavatelů zaměstnat osoby sociálně znevýhodněné. Raději zaměstnají osobu se zdravotním postižením. Přesto organizace zaznamenala úspěch, kdy se např. podařilo zaměstnat mladou klientku. Proběhla schůzka s AGAPEM, konkrétní spolupráce zatím ještě není přesně vydiskutována a nastavena. Opatření 2.2 Podpora aktivit vedoucích k posilování sociálních dovedností znevýhodněných osob při vstupu nebo návratu na otevřený trh práce Dle AP 2013 měla mít organizace 20 klientů - účastníků vzdělávacích seminářů. Zde pravděpodobně došlo k překlepu, neboť v třetí čtvrtině roku 2013 absolvovalo semináře již cca 200 klientů. Proběhlo 18 individuálních a skupinových aktivit. Ze strany klientů je velký zájem. Organizace má v plánu i nadále pokračovat v projektu Burza práce.

11 B. Václavková, A Kluby ČR, o.p.s. B. Václavková na úvod sdělila, že spolupráci jejich organizace na komunitní plánování převzala po kolegyni. Dále informovala o tom, že organizace změnila místo poskytování služeb, nyní jsou pracovníci k dispozici na adrese Hybešova 1, Brno. Opatření 1.2 Vysílaní expertů na dluhové poradenství k jiným organizacím, jejichž klienti tuto službu potřebují Organizace je partnerem opatření. Klienti dluhové poradenství potřebují, organizace se snaží pokrývat poptávku, nicméně má naplněné kapacity. Opatření 2.2 Podpora aktivit vedoucích k posilování sociálních dovedností znevýhodněných osob při vstupu nebo návratu na otevřený trh práce Organizace je partnerem opatření. Kapacita služby je naplněna. Opatření 4.1 Podpora realizace a rozvoje služby chráněného bydlení pro osoby ohrožené syndromem závislosti Provoz chráněného bydlení s terapeutickým režimem pro osoby odléčené za závislosti na návykových látkách se nepodařilo obnovit. K. Zoufalá, DCHB denní centrum pro lidi bez domova Opatření 3.1 Podpora rozvoje terénní sociální práce s lidmi bez domova Organizace je v AP 2013 zmíněna u opatření jako participující. Vzhledem ke změnám v organizaci byly řešeny spíše vnitřní záležitosti, nicméně od myšlenky práce v terénu upuštěno nebylo. R. Chloupková, ROZKOŠ bez RIZIKA R. Chloupková uvedla, že pracovní skupiny se zúčastňuje jako zástup za paní Musilovou, konkrétní data budou tedy dodána v písemném zhodnocení. Organizace byla realizátorem dvou opatření. Opatření 1.1 Podpora rozvoje a realizace myšlenky case managementu jako efektivního způsobu spolupráce partnerů a nástroje práce s klientem Opatření 2.2 Podpora aktivit vedoucích k posilování sociálních dovedností znevýhodněných osob při vstupu nebo návratu na otevřený trh práce R. Chloupková informovala o situaci jejich klientek, kdy se stává stále častějším trendem, že se klientky z nočních klubů přesouvají do privátních bytů a tím se pro organizaci stávají hůře dostupné. V Olomouckém a Zlínském Kraji se kvůli konkurenčnímu boji kluby dokonce přímo zavírají. Organizace provádí monitoring skrze inzeráty, klientky jsou aktivně vyhledávány. Klientky služeb organizace využívají, navštěvují poradnu a ordinaci. V poslední době se při lékařských vyšetřeních na pohlavně přenosné choroby vyskytly pozitivní záchyty na syfilis. Zaměstnanci v organizaci prošli školením zaměřeným na dluhové poradenství. ad 6. Diskuze D. Oplatek, Občanská poradna Brno, se zeptal, jestli k operačním programům proběhne informační seminář. Dále D. Oplatek informoval o tom, že organizace obdržela v dotačním řízení 110

12 000 Kč obdržela organizace na základě AP D. Oplatek se zeptal, jestli má být těch vedeno odděleně a jestli má být zdůrazněno, na co byly použity. R. Janík odpověděl, že nastavení programů se teď finalizuje. Poté by mohlo k setkání dojít, pravděpodobně v červnu, bude-li zájem. Dále R. Janík odpověděl, že činnosti uvedené v AP 2014 organizace zrealizuje v rámci sociální služby a v rámci služby také celou dotaci vyúčtuje (s tím, že určitě je vhodné nějakým způsobem zdůraznit co bylo nadstavbou v souvislosti s AP 2014). M. Lattenbergová, Právní občanská poradna DIALOG, uvedla, že organice má v plánu výjezdy za klienty. Organizace má předběžně ověřený zájem v azylových domech pro matky s dětmi. Cílovou skupinou organizace jsou mimo jiné matky samoživitelky. Organizace zahájila jednání o detašovaném pracovišti v Senior pointu ve Vyškově. Ve Slavkově organizace jedná se starostou. M. Lattenbergová informovala o tom, že organizace je personálně poddimenzovaná. Organizace zažádala na ÚP o přípěvek na vyhrazení společensky účelného pracovního místa, ale řešení žádosti se komplikuje. Organizace bude mít nižší počet klientů jak v předchozích letech. To je způsobeno skutečností, že jeden klient přijde do organizace vícekrát s různými problémy (ztráta zaměstnání, ztráta bydlení, dluhy apod.). L. Nevrkla, Sdružení pěstounských rodin, informoval o největším problému, který řeší v Domu na půli cesty v Pohořelicích. Problém spočívá v tom, že se nedaří klienty zaměstnat. Firmy redukují výrobu, přešly na agenturní zaměstnávání. Klienty sice zaregistrují, ale poté se již neozvou. J. Pitáková, SOS dětské vesničky, sdělila, že organizace na začátku roku zaregistrovala služby domy na půl cesty a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. V současné době se v organizaci zaměřují na standardy kvality. L. Ptáček uvedl, že Oddělení sociální prevence a pomoci MMB (kurátoři) se aktivně účastní case managementu. Skupina je otevřená spolupráci s dalšími subjekty. Minulé setkání proběhlo u kurátorů, příští bude v Prahu. L. Ptáček zhodnotil, že klientů přibývá, přibývá závažností situací, avšak naopak ubývá možností jak tyto situace řešit. Úspěchem minulého roku je vyčlenění deseti lůžek pro osoby se zdravotním postižením bez domova v Domově pro seniory na Štefánikově ulici. Hlavní událostí minulého roku byla pro kurátory amnestie, kdy nárazově přibylo cca tři sta klientů. Nyní jsou již tito klienti rozptýleni v rámci běžného provozu. Podle předběžné statistiky je 28 % amnestovaných zpět ve výkonu trestu. Dále informoval o tom, že začátkem března proběhne sčítání bezdomovců. V Brně projekt sčítání, či spíše kvalifikovaný odhad proběhl již dvakrát, a to v roce 2006 a Projekt je nástrojem zjišťování dat v oblasti sociální práce s lidmi bez domova a bez přístřeší. V roce 2010 měl projekt za cíl aktualizovat informace o počtech lidí bez domova, jejich struktuře a místech, kde žijí. Získaná data budou srovnávána a vyhodnocována. ad 7. Závěr Na závěr R. Janík poděkoval zástupcům organizací za stručné shrnutí a požádal je, aby hodnocení AP 2013 dodali písemně v elektronické formě do konce února. Dále informoval o tom, že příští setkání pracovní skupiny se uskuteční pravděpodobně na přelomu května až června (dle aktuální situace), a jak již bylo zmíněno, obsahem by měla být diskuze ohledně AP Brno a AP JMK na rok Pozvánku s programem účastníci pracovní skupiny zavčas obdrží em. Poté se koordinátor komunitního plánování R. Janík a vedoucí pracovní skupiny L. Ptáček s přítomnými rozloučili. Zapsali: J. Stárková, R. Janík Dne: