TRANSPORT PŘES BUNEČNÉ MEMBRÁNY
|
|
- Žaneta Brožová
- před 9 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 TRANSPORT PŘES BUNEČNÉ MEMBRÁNY Plasmatická membrána - selektivně permeabilní bariera: esenciální molekuly (cukry, AA, lipidy.) vstupují do bunky; metabolické intermediáty zustávají v bunce; odpadní látky se odstranují Fosfolipidová dvojvrstva: - neprostupná pro vetsinu hydrofilních molekul (glukosa, AA, ionty) - transport prostrednictvím specifických transportních proteinu - plasmatická membrána i organely - hydrofobní molekuly - mohou projít Difuse malých molekul přes fosfolipidovou dvojvrstvu Pasivní difuse - nevyzaduje energii (po gradientu) 1. pohyb molekuly z vodného roztoku do hydrofobní dvojvrstvy 2. Difuse v lipid. dvojvrstvě hydrofobní vrstva x více viskosní nez voda - limitujíci krok rychlosti difuse
2 Membránové transportní proteiny Integrální transmembránové proteiny - vysoká specifita pro substráty, studium v liposomech 1. ATPasové pumpy - využívají energii z hydrolysy ATP pro pohyb iontu a malých molekul přes membrány proti chemickému koncentracnímu gradientu nebo elektrickém potenciálu - aktivní transport - transport iontu, udržení H + gradientu 2. Kanály - transportují vodu nebo specifické ionty po smeru jejich koncentracního gradientu nebo elektrického potenciálu 3. Transportery - specifický transport iontu a jinych molekul, prenesení substrátu vyzaduje konformacní zmenu transporteru (nizsi rychlost prenosu ATPasové pumpy Iontové kanály Transportery 3 typy transporteru Kotransportery Po smeru gradientu Uniportery Symportery Antiportery Pohyb jednoho substrátu po smeru gradientu spojen s pohybem druhého substrátu proti gradientu
3 LIPOSOMY, UMĚLÉ MEMBRÁNY - specifita transportu
4 Uniportery Pohyb substrátu po smeru koncntracního gradientu - usnadnená difuse -učinnost je vyšší než u difuse, molekuly nevstupují ( nezdrzí se ) v hydrofobní vrstve - transport je specifický (uniporter transportuje bud specifické molekuly nebo skupiny molekul - transport se uskutečňuje prostřednictvím omezeného počtu uniporterových molekul (ne přes fosfolipidickou vrstvu) Vmax = maximální hladina transportu Při otočení koncentracního gradientu - otočení transportu - tj. Napr. uvolňování glukosy ven z bunek
5 GLUT1 = transport glukosy do savčích buněk 2 konformacní stavy - 1) vazebné místo pro glukosu obrácené ven 2) vazebné místo pro glukosu obrácené dovnitr glukosa konformační změna návrat k původní konformaci
6 Vnitrobunečné iontové prostředí a elektrický membránový potenciál Transport iontu přes plasmatickou membránu - ovlivnen jednak iontovou koncentrací, jednak elektrickým potenciálem na membráně. - Iontové slození cytosolu - lisí se od vnejsího prostredí - vetšina buněk - cytosolické ph ~ 7.2, - cytosolická koncentrace K+ >> Na+ - volný Ca 2+ - koncentrace v cytosolu < 0.2 μm (>1000 x nižší než v krvi) - elektrický potenciál ~ 70 milivoltu (mv) - uvnitr bunek negativni - tloušťka plasmatické membrány nm, tj V / cm - duležitý pro radu procesu (napr. elektrické impulsy v neuronech, příjem živin proti koncentračnímu gradientu ) savčí bunky - elektrický potenciál je dán predevším pohybem cytosolického K + přes kanály do okolí (buňka má mnoho otevřených K + kanálů resting kanály x málo otevřených Na + a Cl - kanálů), pro udržení potenciálu nutná funkce Na + /K + ATPasy udržuje Na + /K + gradient rostliny + houby - elektrický potenciál je udrzován predevsím ATPasami pumpujícími H + ven z buněk
7 Negativně nabité proteiny
8 Aktivní transport ATPasami - Transportují ionty a různé malé molekuly proti koncentračnímu gradientu P-class pumps - 2 podjednotky (katalytická, regulační), často tvoří tetramery (2katalytické + 2 regulacní) -během transportu - vetsinou α-podjednotka fosforylována -? Transportovaný iont se pohybuje přes ni Na+/K+ ATPasa plasmatické membrány - udrzuje Na+/K+ hladiny ruzné Ca2+ ATPasy - pumpují Ca2+ z cytosolu ven z bunky nebo do ruzných kompartmentu regulacní katalytická P-class pump F and V-class pump ABC superfamily H+, Na+,K+,Ca+ Pouze H+ Ionty a ruzné malé molekuly H+ ATPasa udrzující membránový potenciál (rostliny, houby, bakterie) F & V-class pumps - obsahují alespon 3 typy transmembránových proteinu + dalsí proteiny (5 druhu) tvorící cytosolickou doménu transportují H+ (není fosforylace) V-class - udrzení nízkého ph vakuol a lysosomu F-class - bakteriální plasmatická membrána, mitochondrie, chloroplasty ABC superfamily (ATP binding cassette): heterogenní, > 100 ruzných transportních proteinů, 2 transmembránové + 2 cytosolické domény
9 ATPasy více vazebných míst pro ATP, nehydrolyzují ATP na ADP+Pi pokud to není spojeno s transportem iontu nebo jiných molekul -propojení dějů nervové nebo ledvinné bunky - cca 25% ATP použito pro iontový transport ; erythrocyty - 50% ATP Ca 2+ ATPasy Zmeny koncentrace volného Ca 2+ - signál pro bunečné změny, tj. klidová cytosolická koncentrace Ca 2+ nízká μm Ca 2+ ATPasa plasmatické membrány: transport Ca 2+ ven z buňky, -kromě katalytické α-podjednotky, obsahují Ca 2+ -vazebný regulační protein calmodulin, zvýšení cytosolického Ca2+ - vazba na calmodulin, aktivace Ca 2+ ATPasy - transport Ca2+ pryč z buněk, rychlé obnovení původní cytosolické koncentrace Ca 2+ Ca 2+ ATPasa svalu - pumpuje Ca 2+ z cytosolu do sarcoplasmického retikula (organela skladující Ca 2+ ), Ca 2+ důležitý pro svalovou kontrakci; tvoří > 80 % integrálních membránových proteinu SR Disociace Ca 2+ Konformace E1-2 Ca 2+ vazba do vysokoafinitního vazebného místa Vazba ATP + fosforylace - E1~P Změna konformace na E2 - vytvoření 2 nízkoafinitních Ca 2+ vazebných míst - Ca 2+ se na ne přemístí a zároven se inaktivují vysokoafinitní místa Defosforylace a návrat ke konformaci E1 Afinita Ca 2+ k cytosolickému místu je 1000 x vyšší než k místu nízkoafinitnímu
10 Konformační změna Ca 2+ ATPasa
11 Na+/K+ ATPasy Na + /K + ATPasa plasmatické membrány savcích bunek - tetramer (α2, β2), při transportu se vymění 3 Na + ionty (ven) za 2 K + ionty (dovnitr) / 1 ATP Mechanismus podobný jako u Ca 2+ ATPasy
12 H+ ATPasy V-class (vakuolární a lysosomální membrána) - Transport pouze H+ - acidifikace lumen lysosomu ph - není fosforylace/defosforylace během transportu - nemohou acidifikovat samy - pumpování H+ by vyvolalo positivní náboj na vnitrní strane membrány vesiklu (a negativní na strane cytoplasmy) - tj. elektrický gradient, který by bránil transportu dalsích H+ dríve, nez by se ustanovil dostatecný H+ gradient; - transport H+ dovnitr organel je doprovázen bud a) pohybem aniontu ve stejném smeru (lysosomy a rostlinné vakuoly, iontové kanály) nebo b) pohybem jiných kationtu v opacném smeru Tvorba elektrického gradientu na membránách rostlinných a kvasinkovách bunek - plasmatická H+ ATPasa (Pclass)
13 ACIDIFIKACE LUMEN LYSOSOMU/VAKUOLY - Vyrovnání náboje
14 ABC superfamily - transport různých substrátu Bakteriální permeasy plasmatické membrány - využívají energii z ATP pro transport AA, cukru, vitaminu, peptidu.. do bakterie proti koncentracnímu gradientu - často inducibilní - závisí na koncentraci v prostředí a potřebách buněk - pr. permeasa histidinu Vazba histidinu v periplasmě Není fosforylace transporteru MDR (multidrug resistance) transport proteins - savcí bunky - zvýsená resistence nádorových bunek k lékum - zvýsení exprese MDR transportních proteinu (amplifikace) - energie z ATP hydrolysy - pro export ruzných toxických látek ven z bunky, - vetsinou malé hydrofobní molekuly, které mohou difundovat do bunek, velké spektrum molekul - kvasinky
15 - mechanismus transportu?? FLIPPASE model Substrát - molekuly rozpustné v lipidech- 1-více positivních náboju - orientace v membráne - vazba na vazebné místo MDR proteinu - uvnitr membrány - flip ven -hydrolysaatp PUMP model Vazba substrátu do místa small-molecule - vazebné místo na cytosolické strane MDR proteinu hydrolysa ATP- pohyb substrátu proteinem ven z bunky
16 Ko-transport - symportery a antiportery - Transport iontu a malých molekul proti koncentracnímu gradientu - Energie z elektrochemického gradientu Na+ nebo H+ iontu Na+ - spřažené symportery pro import AK a glukosy - Transport Na+ do buněk - 2 síly - a) Na+ koncentrační gradient (Na+ koncentrace uvnitř nízká) b) vnitrní negativní elektrický membránový potenciál - Na+/glucose symporter - 14 transmembránových α=helixu Na+ - spřažený antiporter pro export Ca2+ -srdeční sval - Na+/Ca2+ antiporter pro udržení nízké koncentrace Ca2+ (dulezitejsí nez Ca2+ATPasa) - 3 ionty Na+ dovnitr x 1 iont Ca2+ ven (koncentracní gradient Ca2+ > 10000x více Ca2+ vne; koncentrace Ca2+ uvnitř 2 x M, vně 2 x 10 M)
17 AE1 protein: Cl-/HCO3 antiporter - Nezbytný pro transport CO 2 v erythrocytech - aniontový transporter - výměna 1 Cl- za 1 HCO3-, tj. není ovlivnen náboj a membránový potenciál; reakce závislá na koncentracních gradientech transportovaných iontu - nezbytný pro dulezitou funkci erythrocytu = transport odpadního CO2 do plic - CO2 uvolnený z bunek do kapilár difunduje přes membránu erythrocytu Plynný CO2 je spatne rozpustný ve vodném prostredí; carbonic anhydrasa (CA) ho konvertuje na dobře rozpustný hydrogenuhličitan (HCO3-) Uvolnení O 2 z hemoglobinuindukuje konformacní zmenu globinu - His postranní retezec váze proton produkovaný CA Výmena aniontu - cca 50 milisekund - 5 x 109 HCO3- iontu exportováno z buněk
18 Plíce - CO2 difunduje z erythrocytu - vydechován - snízená koncentrace CO2 v cytosolu - zpetná reakce carbonic anhydrasy - O2 se váže na hemoglobin - H+ se uvolní z hemoglobinu - snízená koncentrace HCO3- uvnitr erythrocytu vyvolá vstup HCO3- výmenou za Cl- Regulace cytosolického ph ko-transportery - udrzování cytoplasmatického ph, odstranovaní H+ vznikajícího během metabolismu - Na+HCO3- / Cl- ko-transporter = import 1 Na+ po směru koncentračního gradientu spolu s 1 HCO3-; výmenou za 1 Climportovaný HCO3- + H+ = vzniká CO2, který difunduje z bunek - Na+/H+ antiporter = 1 Na+ dovnitr / 1 H+ ven - Na+ nezávislý Cl-/HCO3- antiporter (podobný AE1) = export HCO3 = snížení cytosolického ph (HCO3- = OH- + CO2) - aktivita těchto antiporteru závislá na ph = kontrola cytosolického ph Intracelulární ph
19 KANÁLY A PORINY IONTOVÉ KANÁLY 2. největší skupina transportních porteinů Často tvořeny 4 subjednotkami (tetramery), každá má transmembránové α-helixy (hydrofobní) interagují s helixy sousedních subjednotek Extra/intracelulární domény interakce s různými faktory (ligandy) - regulace kanálu Větší ionty/molekuly neprocházejí X Majoritně transportovaný iont Menší ionty/molekuly Procházejí s menší účinností (nedostatečná interakce s AK kanálu, např. s O 2 karbonylových skupin) Selektivita závisí na konkrétním proteinu Selektivita může záviset na dalších faktorech př. heterologně exprimované kanály
20 VOLTAGE GATED Na + KANÁL 4 TM domény - centrální pór Voltage-sensing α-helixy - orientace k cytosolické straně membrány ( - náboj) gate segment blokuje kanál (Na + nevstupuje) Depolarizace membrány Voltage sensing α-helixy rotace směrem k povrchu membrány konformační změna otevření kanálu RYCHLÉ procesy Voltage- sensing helixy rychlý návrat na původní posici uzavření kanálu ( gate )
21 PORINY Mnohonásobné β řetězce tvoří barel procházející membránou (Membrane-Spanning Barrel) = odlišná struktura od kanálů AK sekvence převážně polární (nemají dlouhé hydrofobní segmenty typické pro transmembránové proteiny s α-helixy) Často trimery identických podjednotek (16 β-řetězců v každé podjednotce) Porinový barel - hydrofilní vnitřek pór (průchod malých ve vodě rozpustných molekul přes membránu), hydrofobní vnějšek-interakce s mastnými kyselinami membrány (nebo jinými monomery porinů) OmpX, porin ve vnější membráně E. coli Odlišná struktura aquaporinů mají mnohonásobné transmembránové α-helixy.
22 Osmosa, vodní kanály a regulace objemu bunky - Osmosa = pohyb vody z oblasti nizsí koncentrace rozpustených látek do oblasti s vyšší koncentrací - fosfolipidová dvojvrstva - málo permeabilní pro vodu role vodních kanálů - kontrola buněčného objemu: některé bunky (napr erythrocyty) dostanou-li se do hypotonického prostredí - osmotická lyse x hypertonické prostredí - isotonické prostredí - nutné pro udrzení savcích bunek - bunky mající bunecnou stenu - umístení do hypotonického prostredí- nezvýsí se objem, ale vnitrobunecný tlak (turgor) Vodní kanály - urychlují pruchod vody - ne ve všech bunkách (napr zabí oocyty jsou odolné proti osmotické lysi) - AQUAPORIN = tetramer identických 28 kdal podjednotek
23 AQUAPORINY - 2 základní skupiny = AQUAPORINY (selektivní transport vody) AQUAGLYCEROPORINY (transport vody + dalších látek = glycerol, močovina - savčí buňky - 13 různých typů Aquaporinů (1 a 2 skupina)
24 Transport glukosy GLUCOSE
25 Acidifikace lumen žaludku specialisované epiteliální buňky (parietal cells) 0.1 M HCl (aktivace při vyšším ph) kompenzace náboje (P-class) odstraňování (ph) x H + gradient
26 MEMBRÁNOVÉ MIKRODOMÉNY - RAFTY AFM sfingomyelinové rafty na pozadí dioleoylfosfatidylcholinu. alkalická fosfatasa
27 Lokalizace membránových proteinů - membránové mikrodomény (rafty) Velké struktury (cca 50 nm) obohacené cholesterolem (ergosterol) a sphingolipidy - saturované řetězce X nesaturované mastné kyseliny fosfolipidů mimo rafty -asociace s proteiny (např. GPI proteiny, Src tyrosin kinasy, palmitoyl a myristoyl proteiny, proteiny vážíci se na cholesterol (caveolin), heterotrimeric G proteins; phospholipid vazebné proteiny (annexin) Detergent resistant membrane fraction SPHINGOLIPIDY CHOLESTEROL
28 glykosfingolipid alkalická fosfatasa Vazba a cross-linking Transferrin receptor KOLOKALIZACE
29 GPI proteiny Mozaika různých domén Raft-microdomains Raft-patches
30 Transportery u kvasinek Různé typy raftových mikrodomén Can1p - GFP Pma1p - RFP Změny lokalizace raftových mikrodomén - Změny vnějšího prostředí (např. ph) Ato1p-GFP
BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ
BIOMEMRÁNA BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA - všechny buňky na povrchu plazmatickou membránu - Prokaryontní buňky (viry, bakterie, sinice) - Eukaryontní buňky vnitřní členění do soustavy membrán KOMPARTMENTŮ - za
TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA
TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA 1 VÝZNAM TRANSPORTU PŘES MEMBRÁNY V MEDICÍNĚ Příklad: Membránový transportér: CFTR (cystic fibrosis transmembrane regulator) Onemocnění: cystická fibróza
Eva Benešová. Dýchací řetězec
Eva Benešová Dýchací řetězec Dýchací řetězec Během oxidace látek vstupujících do různých metabolických cyklů (glykolýza, CC, beta-oxidace MK) vznikají NADH a FADH 2, které následně vstupují do DŘ. V DŘ
3) Membránový transport
MBR1 2016 3) Membránový transport a) Fyzikální principy b) Regulace pohybu roztoků membránami a jejich transportéry c) Pumpy 1 Prokaryotická buňka Eukaryotická buňka 2 Pohyb vody první reakce klidných
3 a) Fyzikální principy. 5 Chemický potenciál (µ s ) (volná energie na jeden mol: J/mol) * = chemický potenciál roztoku s za standartních podmínek
MBRO1 1 2 2017 3) Membránový transport Prokaryotická buňka Eukaryotická buňka a) Fyzikální principy b) Regulace pohybu roztoků membránami a jejich transportéry c) Pumpy Pohyb vody první reakce klidných
Struktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 10. Struktury signálních komplexů Ivo Frébort Typy hormonů Steroidní hormony deriváty cholesterolu, regulují metabolismus, osmotickou rovnováhu, sexuální funkce
5. Lipidy a biomembrány
5. Lipidy a biomembrány Obtížnost A Co je chybného na často slýchaném konstatování: Biologická membrána je tvořena dvojvrstvou fosfolipidů.? Jmenujte alespoň tři skupiny látek, které se podílejí na výstavbě
Vnitřní prostředí organismu. Procento vody v organismu
Vnitřní prostředí organismu Procento vody v organismu 2 Vnitřní prostředí organismu Obsah vody v různých tkáních % VODY KREV 83% SVALY 76% KŮŽE 72% KOSTI 22% TUKY 10% ZUBNÍ SKLOVINA 2% 3 Vnitřní prostředí
Struktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 4. Membránové proteiny Ivo Frébort Lipidová dvojvrstva Biologické membrány Integrální membránové proteiny Transmembránové proteiny Kovalentně ukotvené membránové
Rostlinná cytologie. Přednášející: RNDr. Jindřiška Fišerová, Ph.D. Rostlinná cytologie, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK
Rostlinná cytologie MB130P30 Přednášející: RNDr. Kateřina Schwarzerová,PhD. RNDr. Jindřiška Fišerová, Ph.D. Přijďte na katedru experimentální biologie rostlin vypracovat svou bakalářskou nebo diplomovou
MEMBRÁNOVÝ TRANSPORT
MEMBRÁNOVÝ TRANSPORT Membránový transport Soubor procesů umožňujících látkám různého typu překonat barieru biologické membrány. Buněčné membrány jsou polopropustné (semipermeabilní) Volný přístup přes
Tělesné kompartmenty tekutin. Tělesné kompartmenty tekutin. Obecná patofyziologie hospodaření s vodou a elektrolyty.
Obecná patofyziologie hospodaření s vodou a elektrolyty. 2. 4. 2008 Tělesné kompartmenty tekutin Voda je v organismu kompartmentalizovaná do několika oddílů. Intracelulární tekutina (ICF) zahrnuje 2/3
d) Kanály e) Přenašeče a co-transportéry, mediátory difúze a sekundární aktivní transport f) Intracelulární transport proteinů
MBR2 2016 2) Membránový transport 1 d) Kanály e) Přenašeče a co-transportéry, mediátory difúze a sekundární aktivní transport f) Intracelulární transport proteinů d) Kanály Rostliny: iontové kanály a akvaporiny
Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození
Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození bunka - stejná genetická výbava - funkce (proliferace, produkce látek atd.) závisí na diferenciaci diferenciace tkán - specializovaná produkce
pátek, 24. července 15 BUŇKA
BUŇKA ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA mitochondrie ribozom hrubé endoplazmatické retikulum cytoplazma plazmatická membrána mikrotubule lyzozom hladké endoplazmatické retikulum Golgiho aparát jádro jadérko chromatin volné
Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii
Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta Buňka. Stavba a funkce buněčné membrány. Transmembránový transport. Membránové organely, buněčné kompartmenty. Ústav pro histologii a embryologii Doc. MUDr.
Lodish et al, Molecular Cell Biology, 4-6 vydání Alberts et al, Molecular Biology of the Cell, 4 vydání
Lodish et al, Molecular Cell Biology, 4-6 vydání Alberts et al, Molecular Biology of the Cell, 4 vydání http://web.natur.cuni.cz/~zdenap/zdenateachingnf.html CHEMICKÉ SLOŽENÍ BUŇKY BUŇKA: 99 % C, H, N,
Lipidy a biologické membrány
Lipidy a biologické membrány Rozdělení a struktura lipidů Biologické membrány - lipidové složení Membránové proteiny Transport látek přes membrány Přenos informace přes membrány Lipidy Nesourodá skupina
BIOMEMBRÁNY. Sára Jechová, leden 2014
BIOMEMBRÁNY Sára Jechová, leden 2014 zajišťují ohraničení buněk- plasmatické membrány- okolo buněčné protoplazmy, bariéra v udržování rozdílů mezi prostředím uvnitř buňky a okolím a organel= intercelulární
Obecný metabolismus.
mezioborová integrace výuky zaměřená na rostlinnou biochemii a fytopatologii CZ.1.07/2.2.00/28.0171 Obecný metabolismus. Regulace glykolýzy a glukoneogeneze (5). Prof. RNDr. Pavel Peč, CSc. Katedra biochemie,
CZ.1.07/2.2.00/ Obecný metabolismus. Membránové kanály a pumpy (12).
mezioborová integrace výuky zaměřená na rostlinnou biochemii a fytopatologii CZ.1.07/2.2.00/28.0171 Obecný metabolismus Membránové kanály a pumpy (12). Prof. RNDr. Pavel Peč, CSc. Katedra biochemie, Přírodovědecká
Přírodní polymery proteiny
Přírodní polymery proteiny Funkční úloha bílkovin 1. Funkce dynamická transport kontrola metabolismu interakce (komunikace, kontrakce) katalýza chemických přeměn 2. Funkce strukturální architektura orgánů
Metabolismus bílkovin. Václav Pelouch
ZÁKLADY OBECNÉ A KLINICKÉ BIOCHEMIE 2004 Metabolismus bílkovin Václav Pelouch kapitola ve skriptech - 3.2 Výživa Vyvážená strava člověka musí obsahovat: cukry (50 55 %) tuky (30 %) bílkoviny (15 20 %)
Membránové potenciály
Membránové potenciály Vznik a podstata membránového potenciálu vzniká v důsledku nerovnoměrného rozdělení fyziologických iontů po obou stranách membrány nestejná propustnost membrány pro různé ionty různá
Energetický metabolizmus buňky
Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie
Intracelulární Ca 2+ signalizace
Intracelulární Ca 2+ signalizace Vytášek 2009 Ca 2+ je universální intracelulární signalizační molekula (secondary messenger), která kontroluje řadu buměčných metabolických a vývojových cest intracelulární
Mendělejevova tabulka prvků
Mendělejevova tabulka prvků V sušině rostlin je obsaženo přibližně 45% uhlíku, 42% kyslíku, 6,5% vodíku, 1,5% dusíku a 5% minerálních prvků. Tzv. organogenní prvky (C, O, H, N) představují tedy 95% veškerých
Lékařská chemie přednáška č. 3
Lékařská chemie přednáška č. 3 vnitřní prostředí organismu transport látek v membráně Václav Babuška Vaclav.Babuska@lfp.cuni.cz Vnitřní prostředí organismu Procento vody v organismu 2 Vnitřní prostředí
5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku
5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování
MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY
MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY Gorila východní horská Gorilla beringei beringei Uganda, 2018 jen cca 880 ex. Biologie 9, 2018/2019, Ivan Literák MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY živá buňka =
STRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY
Morfologie (tvar) bakterií STRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY Tři základní tvary Koky(průměr 0,5-1,0 µm) Tyčinky bacily (šířka 0,5-1,0 µm, délka 1,0-4,0 µm) Spirály (délka 1 µm až100 µm) Tvorba skupin
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta UP
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta UP Funkce cytoplazmatické membrány Cytoplazmatická membrána odděluje vnitřní obsah buňky od vnějšího prostředí. Pro většinu látek
Schéma epitelu a jeho základní složky
Schéma epitelu a jeho základní složky Těsný spoj Bazální membrána Transcelulární tok Paracelulární tok LIS - Laterální intercelulární prostor Spojovací komplexy epiteliálních buněk Spojovací komplexy epiteliálních
Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat
Biologie buňky 1665 - Robert Hook (korek, cellulae = buňka) Cytologie - věda zabývající se studiem buňek Buňka ozákladní funkční a stavební jednotka živých organismů onejmenší známý uspořádaný dynamický
LRR/BUBCV CVIČENÍ Z BUNĚČNÉ BIOLOGIE 2. PLASMATICKÁ MEMBRÁNA
LRR/BUBCV CVIČENÍ Z BUNĚČNÉ BIOLOGIE 2. PLASMATICKÁ MEMBRÁNA TEORETICKÝ ÚVOD: Cytoplasmatická membrána je lipidová dvouvrstva o tloušťce asi 5 nm oddělující buňku od okolního prostředí. Nejvíce jsou v
9. Lipidy a biologické membrány
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 9. Lipidy a biologické membrány Ivo Frébort Buněčné membrány Jádro buňky Golgiho aparát Funkce buněčných membrán Bariéry vůči toxickým látkám Pomáhají akumulovat
glukóza *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*
Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie, stavby a transportu přes y Doplňující prezentace: Proteiny, Sacharidy, Stavba, Membránový transport, Symboly označující animaci resp. video (dynamická
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Biomembrány
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Biomembrány Biomembrány polopropustné membrány rozhraní, oddělující dvě kapalná (nebo plynná, ne v biochemii) prostředí, prostupné jenom
Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Dynamický fluidní model membrány 2008/11
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Rozšiřuje přednášky: Stavba cytoplazmatické membrány Membránový
Rostlinná buňka jako osmotický systém
Rostlinná buňka jako osmotický systém Voda se do rostlinné buňky i z ní pohybuje pouze pasivně, difusí. Hnací silou difuse vody jsou rozdíly tzv. vodního potenciálu ( ). Vodní potenciál je chemický potenciál
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 2. Posttranslační modifikace a skládání proteinů Ivo Frébort Biosyntéza proteinů Kovalentní modifikace proteinů Modifikace proteinu může nastat předtím než je
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 2. Posttranslační modifikace a skládání proteinů Ivo Frébort Biosyntéza proteinů Kovalentní modifikace proteinů Modifikace proteinu může nastat předtím než je
Regulace translace REGULACE TRANSLACE LOKALIZACE BÍLKOVIN V BUŇCE. 4. Lokalizace bílkovin v buňce. 1. Translační aparát. 2.
Regulace translace 1. Translační aparát 2. Translace 3. Bílkoviny a jejich posttranslační modifikace a jejich degradace 5. Translace v mitochondriích a chloroplastech REGULACE TRANSLACE LOKALIZACE BÍLKOVIN
Anorganické látky v buňkách - seminář. Petr Tůma některé slidy převzaty od V. Kvasnicové
Anorganické látky v buňkách - seminář Petr Tůma některé slidy převzaty od V. Kvasnicové Zastoupení prvků v přírodě anorganická hmota kyslík (O) 50% křemík (Si) 25% hliník (Al) 7% železo (Fe) 5% vápník
Milada Roštejnská. Helena Klímová. Buňka. Pankreas. Ledviny. Mozek. Kost. Srdce. Sval. Krev. Vajíčko. Spermie. Obr. 1.
Milada Roštejnská Buňka Helena Klímová Ledviny Pankreas Mozek Kost Srdce Sval Krev Spermie Vajíčko Obr. 1. Různé typy buněk (1. část) Typy buněk Prokaryotní buňka Eukaryotní buňka Jádro, jadérko a jaderná
Biologické membrány a bioelektrické jevy
Přednášky z lékařské biofyziky Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně Biologické membrány a bioelektrické jevy Autoři děkují doc. RNDr. K. Kozlíkové, CSc., z LF UK v Bratislavě za poskytnutí některých
Přednášky z lékařské biofyziky Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně
Přednášky z lékařské biofyziky Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně Biologické membrány a bioelektrické jevy Autoři děkují doc. RNDr. K. Kozlíkové, CSc., z LF UK v Bratislavě za poskytnutí některých
STRUKTURA A FUNKCE BIOLOGICKÝCH MEMBRÁN Základní biologická struktura
STRUKTURA A FUNKCE BIOLOGICKÝCH MEMBRÁN Základní biologická struktura Biologické membrány jsou tvořeny dvojvrstvou fosfolipidù.???? Základní funkce: oddělení podprostorů (různé složení jednotlivých kompartmentů):
Bp1252 Biochemie. #11 Biochemie svalů
Bp1252 Biochemie #11 Biochemie svalů Úvod Charakteristickou funkční vlastností svalu je schopnost kontrakce a relaxace Kontrakce následuje po excitaci vzrušivé buněčné membrány je přímou přeměnou chemické
Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech
Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Organismy se skládají z molekul rozličných látek Jednotlivé látky si organismus vytváří sám z jiných látek,
Struktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 3. Enzymy a proteinové motory Ivo Frébort Enzymová katalýza Mechanismy enzymové katalýzy o Ztráta entropie při tvorbě komplexu ES odestabilizace komplexu ES
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc 2008/11. *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc 2008/11 Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Rozšiřuje přednášky: Stavba cytoplazmatické membrány
VAKUOLY - voda v rostlinné buňce
VAKUOLY - voda v rostlinné buňce Úvod: O vakuole: Vakuola je membránová struktura, která je součástí většiny rostlinných buněk. Může zaujímat 30-90% objemu buňky. Vakuola plní v rostlinné buňce mnoho důležitých
Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.
Fyziologie buňky RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D. Přeměna látek v buňce = metabolismus Výměna látek mezi buňkou a prostředím Buňka = otevřený systém probíhá výměna látek i energií s prostředím Některé
Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.
Toxikodynamika toxikodynamika (řec. δίνευω = pohánět, točit) interakce xenobiotika s cílovým místem (buňkou, receptorem) biologická odpověď jak xenobiotikum působí na organismus toxický účinek nespecifický
Bílkoviny a rostlinná buňka
Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny Rostliny --- kontinuální diferenciace vytváření orgánů: - mitotická dělení -zvětšování buněk a tvorba buněčné stěny syntéza bílkovin --- fotosyntéza syntéza bílkovin
Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku
Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán
Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:
Biotechnologie interakce, polarita molekul. Hydrofilní, hydrofobní a amfifilní molekuly. Stavba a struktura prokaryotní a eukaryotní buňky. Viry a reprodukce virů. Biologické membrány. Mikrobiologie -
Metabolismus. - soubor všech chemických reakcí a příslušných fyzikálních procesů, které souvisejí s aktivními projevy života daného organismu
Metabolismus Obecné znaky metabolismu Získání a využití energie - bioenergetika Buněčné dýchání (glykolysa + CKC + oxidativní fosforylace) Biosynthesa sacharidů + fotosynthesa Metabolismus lipidů Metabolismus
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce
Katabolismus - jak budeme postupovat
Katabolismus - jak budeme postupovat I. fáze aminokyseliny proteiny polysacharidy glukosa lipidy Glycerol + mastné kyseliny II. fáze III. fáze ETS itrátový cyklus yklus trikarboxylových kyselin, Krebsův
Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings
Biologie I Buňka II Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings BUŇKA II centrioly, ribosomy, jádro endomembránový systém semiautonomní organely peroxisomy
BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA
BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA MITOSA - fáze: Profáze - kondensace chromosomů - 30 nm chromatine fibres vázané na matrix Rozpad Metafáze - párové ( sesterské ) chromatidy - vázané centromerou, seřazené
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Transport elektronů a oxidativní fosforylace
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Transport elektronů a oxidativní fosforylace Oxidativní fosforylace vs. fotofosforylace vyvrcholení katabolismu Všechny oxidační degradace
TUKY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013. Ročník: devátý
TUKY Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí s lipidy. V rámci tohoto
10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách
10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách Extrémní půdy: Kyselé Alkalické Zasolené Kontaminované těžkými kovy Kyselé půdy Procesy vedoucí k acidifikaci (abnormálnímu okyselení): Zvětrávání hornin
Mechanismy hormonální regulace metabolismu. Vladimíra Kvasnicová
Mechanismy hormonální regulace metabolismu Vladimíra Kvasnicová Osnova semináře 1. Obecný mechanismus působení hormonů (opakování) 2. Příklady mechanismů účinku vybraných hormonů na energetický metabolismus
Nervová soustává č love ká, neuron r es ení
Nervová soustává č love ká, neuron r es ení Pracovní list Olga Gardašová VY_32_INOVACE_Bi3r0110 Nervová soustava člověka je pravděpodobně nejsložitěji organizovaná hmota na Zemi. 1 cm 2 obsahuje 50 miliónů
9. Lipidy a biologické membrány
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 9. Lipidy a biologické membrány Ivo Frébort Buněčné membrány Jádro buňky Golgiho aparát Funkce buněčných membrán Bariéry vůči toxickým látkám Pomáhají akumulovat
Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách
Buňka Historie 1655 - Robert Hooke (1635 1703) - použil jednoduchý mikroskop k popisu pórů v řezu korku. Nazval je, podle podoby k buňkám včelích plástů, buňky. 18. - 19. St. - vznik buněčné biologie jako
VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost
VAKUOLA membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA Funkce: uložiště odpadů a uskladnění chemických látek (fenolické
BUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY JADÉRKO ENDOPLASMATICKÉ RETIKULUM (ER)
BUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY Buněčné jádro- v něm genetická informace Úkoly jádra-1) regulace dělení, zrání a funkce buňky; -2) přenos genetické informace do nové buňky; -3) syntéza informační RNA (messenger
Současná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav
Buněčná teorie: Počátky formování: 1840 a dále, Jan E. Purkyně myšlenka o analogie rostlinného a živočišného těla (buňky zrníčka) Schwann T. Virchow R. nové buňky vznikají pouze dělením buněk již existujících
Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA
Slide 1a ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1b Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1c Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna Slide 1d Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna plasmodesmy Slide
Úvod do biologie rostlin Transport látek TRANSPORT. Krátké, střední, dlouhé vzdálenosti
Slide 1a TRANSPORT Krátké, střední, dlouhé vzdálenosti Slide 1b TRANSPORT Krátké, střední, dlouhé vzdálenosti Aktivní, pasivní Slide 1c TRANSPORT Krátké, střední, dlouhé vzdálenosti Aktivní, pasivní Kapalin,
Schéma rostlinné buňky
Rostlinná buňka 1 2 3 5 vakuola 4 5 6 Rostlinná buňka je eukaryotní buňkou se základními charakteristikami tohoto typu buňky. Krom toho má některé charakteristiky typické pro rostlinné buňky, jako je předevšímř
B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY
B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY mikrotubuly střední filamenta aktinová vlákna CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY funkce cytoskeletu - udržovat
Vodní režim rostlin. Transport kapalné vody
Vodní režim rostlin Transport kapalné vody Transport vody přes membránu Příjem vody kořenem Radiální transport vody v kořenech Kořenový vztlak Příjem vody nadzemníčástí Základní charakteristiky transportu
Úvod do mikrobiologie
Úvod do mikrobiologie 1. Lidské infekční patogeny Subcelulární Prokaryotické o. Eukaryotické o. Živočichové Priony Chlamydie Houby Červi Viry Rickettsie Protozoa Členovci Mykoplasmata Klasické bakterie
Glykolýza Glukoneogeneze Regulace. Alice Skoumalová
Glykolýza Glukoneogeneze Regulace Alice Skoumalová Metabolismus glukózy - přehled: 1. Glykolýza Glukóza: Univerzální palivo pro buňky Zdroje: potrava (hlavní cukr v dietě) zásoby glykogenu krev (homeostáza
Buněčné membránové struktury. Buněčná (cytoplazmatická) membrána. Jádro; Drsné endoplazmatické retikulum. Katedra zoologie PřF UP Olomouc
Buněčné membránové struktury Katedra zoologie PřF UP Olomouc Většina buněčných membránových struktur jsou vzájemně propojeny (neustálá komunikace, transport materiálu) Zásobní Zásobní Endocytóza Endocytóza
METABOLISMUS SLOUČENINY S MAKROERGNÍMI VAZBAMI
METABOLISMUS SLOUČENINY S MAKROERGNÍMI VAZBAMI Obsah Formy organismů Energetika reakcí Metabolické reakce Makroergické sloučeniny Formy organismů Autotrofní x heterotrofní organismy Práce a energie Energie
*Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*
Faktory ovlivňující transport přes membrány Velikost molekul: Malé molekuly jako voda, kyslík, kysličník uhličitý mohou volně procházet přes membrány, na rozdíl od většiny větších molekul. Rozpustnost
Biologie 31 Příjem a výdej, minerální výživa, způsob výživy, vodní režim
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 31 Příjem a výdej, minerální výživa, způsob výživy, vodní režim Ročník
PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY
PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY 1 VÝZNAM MEMBRÁNOVÝCH RECEPTORŮ V MEDICÍNĚ Příklad: Membránové receptory: adrenergní receptory (receptory pro adrenalin a noradrenalin) Funkce: zprostředkování
MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK
MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK PLASMATICKÁ MEMBRÁNA EUKARYOTICKÝCH BUNĚK Všechny buňky (prokaryotické a eukaryotické) jsou ohraničeny membránami zajišťujícími integritu a funkci buněk Ochrana
OXIDATIVNÍ FOSFORYLACE
OXIDATIVNÍ FOSFORYLACE OBSAH Mitochondrie Elektronový transport Oxidativní fosforylace Kontrolní systém oxidativního metabolismu. Oxidace a syntéza ATP jsou spojeny transmembránovým tokem protonů Dýchací
Biopolymery. struktura syntéza
Biopolymery struktura syntéza Nukleové kyseliny Proteiny Polysacharidy Polyisopreny Ligniny.. Homopolymery Kopolymery (stat, alt, block, graft) Lineární Větvené Síťované kombinace proteiny Funkční úloha
Průduchy regulace příjmu CO 2
Průduchy regulace příjmu CO 2 Průduchy: regulace transpiračního proudu / výměny plynů transpiration photosynthesis eartamerica.com Průduchy svěrací buňky - zavírání při ztrátě vody (poklesu turgoru) -
Buňky, tkáně, orgány, soustavy
Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma
Minerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů
Minerální výživa na extrémních půdách Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů Procesy vedoucí k acidifikaci půd Zvětrávání hornin s následným vymýváním kationtů (draslík,
Metody práce s proteinovými komplexy
Metody práce s proteinovými komplexy Zora Nováková, Zdeněk Hodný Proteinové komplexy tvořeny dvěma a více proteiny spojenými nekovalentními vazbami Van der Waalsovy síly vodíkové můstky hydrofobní interakce
12. Elektrochemie základní pojmy
Důležité veličiny Elektroda, článek Potenciometrie Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Důležité veličiny proud I (ampér - A) náboj Q (coulomb - C) Q t 0 I dt napětí, potenciál
AMPK AMP) Tomáš Kuc era. Ústav lékar ské chemie a klinické biochemie 2. lékar ská fakulta, Univerzita Karlova v Praze
AMPK (KINASA AKTIVOVANÁ AMP) Tomáš Kuc era Ústav lékar ské chemie a klinické biochemie 2. lékar ská fakulta, Univerzita Karlova v Praze 2013 AMPK PROTEINKINASA AKTIVOVANÁ AMP přítomna ve všech eukaryotních
Kosterní svalstvo tlustých a tenkých filament
Kosterní svalstvo Základní pojmy: Sarkoplazmatické retikulum zásobárna iontů vápníku - depolarizace membrány uvolnění vápníku v blízkosti kontraktilního aparátu vazba na proteiny zajišťující kontrakci
BIOCHEMIE GIT. Tomáš Kuˇ. cera
BIOCHEMIE GIT ˇ MALABSORP CNÍ SYNDROM Tomáš Kuˇ cera tomas.kucera@lfmotol.cuni.cz Ústav lékaˇrské chemie a klinické biochemie 2. lékaˇrská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Fakultní nemocnice v Motole
Kompartmentace metabolických dějů v buňce. Biochemický ústav LF MU E.T. 2013
Kompartmentace metabolických dějů v buňce Biochemický ústav LF MU E.T. 2013 1 Buňky prokaryontů a eukaryontů Charakteristika prokaryont eukaryont Velikost buňky (nm) 1-10 >10 Jádro (karyon) není je DNA
KREVNÍ ELEMENTY, PLAZMA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
KREVNÍ ELEMENTY, PLAZMA Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2010 Mgr. Jitka Fuchsová KREV Červená, neprůhledná, vazká tekutina Skládá
Lipidy. biomembrány a membránový transport
Lipidy biomembrány a membránový transport - velmi nesourodá skupina Lipidy - def. podle fyzikálních vlastností - rozpustné v nepolárních a nerozpustné v polárních rozpouštědlech -jednoduché lipidy - acylglyceroly