MULTIFUNKČNÍ ZEMĚDĚLSTVÍ PROSTŘEDEK K ROZVÍJENÍ MIMOPRODUKČNÍCH FUNKCÍ ZEMĚDĚLSKY VYUŽÍVANÉ KRAJINY #

Transkript

1 MULTIFUNKČNÍ ZEMĚDĚLSTVÍ PROSTŘEDEK K ROZVÍJENÍ MIMOPRODUKČNÍCH FUNKCÍ ZEMĚDĚLSKY VYUŽÍVANÉ KRAJINY # MULTIFUNCTIONAL AGRICULTURE MEANS TO DEVELOPMENT OF THE NON-PRODUCTION FUNCTION IN THE LANDSCAPE VÁCHAL, J., PÁRTLOVÁ, P., VÁCHALOVÁ R., KOUPILOVÁ, M., MORAVCOVÁ J. KREJČA, M., ŠÍR, M. Abstract The current position of the agricultural sector in the national-economic system does not correspond with the real needs of the modern society in the 21 st century. This situation is felt in the most intensive way in the marginal fields, where further existence of agriculture is based on its coexistence with nature protection subject to economic interests, which are more important than the nature protection. Reasonable agricultural use of landscape on the basis of the multifunctional agriculture with parallel harmonisation of production and non-production functions can be very favourable for the landscape in many aspects. Economic effectiveness of this kind of system is negative and therefore it is necessary to support it by the State. Approaches of the society to this solution are primary and invincibly positive Key words: multifunctional agriculture, production and non-production functions, sustainable development, marginal fields. Abstrakt Multifunkční zemědělství prostředek k restrukturalizaci marginálních oblastí. Současné postavení agrárního sektoru v národohospodářském systému neodpovídá reálným potřebám moderní společnosti 21. Století. Nejintenzivněji je tento stav pociťován v marginálnich oblastech, kde další existence zemědělství spočívá v jeho koexistenci s ochranou přírody a v podřízení ekonomických zájmů vyšším cílům ochrany přírody. Úměrné zemědělské využívání krajiny na bázi multifunkčního zemědělství při současné harmonizaci produkčních a mimoprodukčních funkcí může být v mnoha směrech krajině prospěšné. Ekonomická efektivnost tohoto systému hospodaření je ztrátová, nezbytná je proto cílová podpora státu. Celospolečenské přístupy tohoto řešení jsou prioritní a nezvratné. Klíčová slova: multifunkční zemědělství, produkční a mimoprodukční funkce, trvale udržitelný rozvoj, marginální oblasti. # Práci podporovaly tyto instituce: Výzkumná záměr JU ZF MSM , Akademie věd ČR (Výzkumný záměr ÚH AVČR, v.v.i. AV0Z a Interní grantová agentura Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích. 678

2 Úvod Současné vymezení agrárního sektoru v národohospodářském systému neodpovídá reálným potřebám moderní společnosti. Stále intenzivněji se projevují faktory (ekonomické, strukturální, institucionální i environmentální) zdůrazňující měnící se roli zemědělství v národním hospodářství. Má-li tento trend obecný charakter, pak v marginálních oblastech je pociťován nejsilněji. Jedinou účelnou alternativou řešení je multifunkční zemědělství, které umožní harmonizaci produkčních a mimoprodukčních funkcí zemědělské krajiny v těchto oblastech. Literární přehled Definovány jsou hlavní funkce multifunkčního zemědělství (Váchal, Pártlová, 2005): produkční (potravinářská a nepotravinářská) mimoprodukční : ekologické funkce (péče o veřejné statky půda, voda, vzduch, diverzita atd.), sociální funkce (zaměstnanost, příjmy, služby, bydlení, vzdělání atd.), kulturní funkce (péče o krajinu, stavby, spolková činnost, lidová umělecká činnost, církevní sdružení, tradice, zvyky, řemesla, společenská akce, stravovací zvyky, jazyk, atd.), rekreativní funkce (využívaní volného času, areály turistického ruchu, ubytování, stravování, místní doprava, areály zdraví, prodej potravin, atd.). Zahraniční poznatky (Demo, 2005, Gomora, 2004, Heissenhuber, 2007) ze zemí s multifunkčním zemědělstvím naznačují, že tento způsob hospodaření vytváří předpoklad pro restrukturalizační proces, který je ekonomickou nutností a environmentálním příkazem udržitelného rozvoje společnosti. Materiál a metody Při rozvoji multifunkčního zemědělství pro příslušnou oblast se následující postup: schéma č.1. doporučuje Výsledky Schéma č. 1 Zásady projekce multifunkčního zemědělství v LFA Šumava Váchal, Váchalová, 2005) Etapa Subetapa Část Obsah I. A 1. Sběr vstupních informací 2. Specifické charakteristiky 3. Výchozí podklady (zpracované rozvojové studie) 679

3 B 1. Vývojové tendence zemědělství do roku Vývojové tendence zemědělství v letech Vývojové tendence zemědělství po roce 1989 C 1. Vyhodnocení důsledků intenzifikace zemědělství 2. Charakteristika stávajících subjektů hospodaření 3. Hodnotová orientace obyvatelstva D 1. Socioekonomická analýza 2. Analýza infrastruktury 3. Zemědělství a limitující faktory ochrany přírody E 1. Privatizace majetku - stav a vývoj 2. Konverze a životní prostředí 3. Zemědělství ve zvlášť chráněných územích (CHKO, NP, biosferická rezervace Šumava) F 1. Stávající legislativa a nedostatky 2. Krajinotvorné programy 3. Dotační politika státu II. A 1. SWOT analýza 2. Stanovení strategické vize 3. Návrh rámcových zásad koncepce 4. Vymezení strategických cílů a směrů III. A 1. Rámcová koncepce zemědělských systémů hospodaření a jejich diferenciace 2. Dílčí projekty multifunkčního a ekologického zemědělství pro jednotlivé subjekty hospodaření 3. Návrh kontrolního systému Zdroj: vlastní výzkum (Váchal, Váchalová, 2005) Obr. č.1: Návrh monitorovacích indikátorů setrvalého zemědělství pro marginální oblast Šumavy A - výrobní, produkční a delimitační - (např. soulad či nesoulad s produkčním potenciálem půd, struktura ( %) rostlinné a živočišné výroby, % zornění, VDJ/100 ha), B - technologickou (technologie a mechanizační vybavení v RV a ŽV a v oblasti přípravy a zpracování půdy, atd.), C - agrochemie, výživa a ochrana rostlin (např. spotřeba hnojiv v kg č.ž., druh, způsob aplikace, rozpětí dávek), 680 A F environmentální výrobní produkční delimitační ekonomická E ISZ B technologickou agrochemie výživa a ochrana rostlin veterinární péče v oblasti CHHZ D C

4 D - E - F - veterinární péče v oblasti chovu hospodářských zvířat (forma, způsob, charakter,atd.), ekonomickou (např. výnosy, užitkovost, efektivnost, nákladovost, ziskovost, rentabilita v RV, ŽV a v ostatních činnostech např. energetické, ochranářské, průmyslové povahy), environmentální: - % zastoupení produkčních a mimoprodukčních funkcí, - koeficient ekologické stability, - stupeň ekologické stability území, - zatížení fyzikální, - zatížení chemické, - zatížení biologické (koncentrace ploch a plodin), - stupeň erozního ohrožení území, - kvalita povrchových a podzemních vod, - depozice imisí a emisí, - látkově-energetická bilance území (poměr vstupů a výstupů), - plošný rozsah druhotné vegetace, - % podíl ÚSES a kostry a ekologické stability. Obr.č.2: Příklad grafického zobrazení Indexu setrvalého zemědělství - ISZ (orientační vymezení pro marginální oblast Šumavy) Zdroj: vlastní výzkum (Váchal, Váchalová, 2005) Diskuse Extenzivní ekologické zemědělství v podmínkách náhorní Šumavy bude vyjímečně ziskové. Řešení nepříznivé ekonomické situace může být tzv. multifunkční zemědělství, kdy vedle produkční funkce-extenzivních zemědělských systémů hospodaření, hospodářský subjekt zajišťuje nejrůznější doplňkové či vedlejší činnosti, které nejsou zajišťovány jiným podnikatelským subjektem. Jedná se o činnosti většinou blízké zemědělské výrobě a navíc zpravidla sezónního charakteru. S ohledem na nadbytek zemědělské produkce v EU, zvyšující se poptávku po zdravotně vyhovujících potravinách v tuzemsku i v zahraničí, nutnosti zvýšit konkurenceschopnost zemědělské produkce zvýšením produktivity a snížením nákladovosti, je postupné uplatňování multifunkčních forem hospodaření 681

5 v marginálních oblastech jedinou reálnou alternativou zachování zemědělské činnosti. Výsledkem výše naznačených analytických a syntetických pracích jsou diferencované modely pro multifunkční hospodářské jednotky. Jako kontrolní mechanismus jsou navrženy monitorovací indikátory pro setrvalé zemědělství. (obr.č.1). Závěr Multifunkční extenzivní ekologické zemědělství v podhorských a horských oblastech v České republice není produktem nového vědeckého poznání ani módní záležitostí. Objektivně je potřeba konstatovat, že tato forma zde byla již uplatňována do doby poválečné ( ). Dokumentuje to vývoj zemědělství v navazujících regionech na německé straně (Bayerisher Wald) a na rakouské straně (Mühlviertel), kde tato forma hospodaření v krajině, přirozeně na vyšší kvalitativní úrovni, je úspěšně uplatněna, což se příznivě projevuje na dosaženém stupni kultivace krajiny i hospodářské stabilitě. Restrukturalizace těchto oblastí v ČR, resp. její úplné dokončení je ekonomickou nutností a environmentálním příkazem naší doby. Literatura [1] Váchal, J.; Trantinová, M.; Váchalová, R.; Váchalová, P.: Production potential of land as a factor of water protection in the landscape. Integrated Land and Water Resources Management: Towards Sustainable Rural Development, Frankfurt (Oder), Germany and Slubice, Poland, May, [2] Váchal, J.; Váchalová, R.; Váchalová, P.: Water protection in landscape accomplished by means of material energy flows regulation. Integrated Land and Water Resources Management: Towards Sustainable Rural Development, Frankfurt (Oder), Germany and Slubice, Poland, May, [3] Váchal, J., Váchalová, R., Vlčková, Koupilová, M., Moravcová, J. Anthropoecological zoning of farmland as a basis for land adjustment design. Ekológia vol.25, Bratislava, 2006, s., ISSN X Kontaktní adresa: Prof. Ing. Jan Váchal, CSc. JU v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta Katedra pozemkových úprav Studentská 13, , České Budějovice Česká republika E mail: vachal.jan@seznam.cz 682