REGIONÁLNÍ DISPARITA FENOMÉN REGIONÁLNÍHO ROZVOJE REGIONAL DISPARITY - REGIONAL DEVELOPMENT PHENOMENON

Transkript

1 REGIONÁLNÍ DISPARITA FENOMÉN REGIONÁLNÍHO ROZVOJE REGIONAL DISPARITY - REGIONAL DEVELOPMENT PHENOMENON STRAKOVÁ, Jarmila, PÁRTLOVÁ, Petra, VÁCHAL, Jan Abstrakt V současné etapě vývoje jednotlivých regionů v rámci evropského prostoru se ukazuje jako rozhodujícím kritériem pro vymezení strategického rámce jejich rozvoje regionální disparita. V příspěvku je v obecné rovině vydefinována regionální disparita, její druhy a klasifikační kritéria. Na příkladu podhorské oblasti Šumava je demonstrován jeden z možných přístupů při navrhovaní regionálních rozvojových záměrů se specifikací na zemědělsky využívanou krajinu. Nejde jen o vymezení extenzivních forem zemědělského hospodaření v těchto oblastech, ale o multifunkční využití venkovské krajiny jako celku v celém svém bohatém spektru produkčních a mimoprodukčních aktivit. Dosavadní poznatky naznačují, že přesně definované a vymezené regionální disparity umožňují daleko přesnější stanovení strategických rozvojových záměrů příslušného regionu, než bez jejich podrobné klasifikace. Klíčová slova: disparity, regionální rozvoj, multifunkční zemědělství, udržitelný rozvoj Abstract In the present period of particular regions development within the European space frame the regional disparity seems to be the critical criterion for their specification, but also the basis for objective assessment of the strategic frame of their development. The regional disparity, its kinds and classification criteria are generally defined in the paper. One of the possible accesses for regional development objects with the concentration on agriculturally used landscape is demonstrated on the example of Šumava sub-mountainous area. It s not dealing only with extensive agriculture forms defining in these localities, but also with multifunctional use of rural landscape as the complex within its rich spectrum of production and non-production activities. Present knowledge indicates that the preciously defined and limited regional disparities enable much more precious determination of strategic intentions of particular region than without their detailed classification. Key words: disparities, regional development, multifunctional agriculture, sustainable development Úvod Obecně je disparita (z lat. slova disparatus = rozdělený) popsána ve slovníku cizích slov jako nesoulad, nerovnost nebo nepoměr různých jevů. Pojem regionální disparita ve slovnících ani encyklopediích nenajdeme. Lze ji vymezit jako rozdílnost nebo nerovnost znaků, jevů či procesů majících jednoznačné územní umístění (lze je alokovat ve vymezené územní struktuře) a vyskytujících se alespoň ve dvou entitách této území struktury (HUČKA, 202

2 KUTSCHERAUER, TOMÁNEK, 2008). Regionální disparity (rozdíly mezi jednotlivými územními celky regiony (sociální, ekonomické, environmentální, atd.), jako fenomén regionálního rozvoje, jsou velmi frekventovaným pojmem posledního desetiletí. Přestože jsou disparity správně identifikovány, chybí nástroje a mechanizmus jejich klasifikace, vzájemného srovnávání a vyhodnocování (KUTSCHERAUER, 2007). Všeobecně se disparity vymezují ve čtyřech základních oblastech: přírodní, ekonomické, sociální a environmentální. Tyto základní oblasti jsou modifikovány, případně rozšiřovány o další respektive podrobnější deskriptory: např. životní úroveň obyvatelstva, infrastruktura, přírodní a kulturní bohatství, apod. Ukazuje se, že přesně definované a vymezené regionální disparity umožňují daleko přesnější stanovení strategických rozvojových záměrů než bez jejich podrobné klasifikace. Cílem tohoto příspěvku je na příkladu podhorské oblasti Šumava demonstrovat navržený postup pro analýzu regionální disparity jako základ pro multifunkční využívání obdobných oblastí. Obecně je konstatováno, že v těchto podhorských oblastech respektive v oblastech LFA se doporučuje multifunkční forma zemědělství (VÁCHAL, VÁCHALOVÁ, PÁRTLOVÁ, 2006). Vlastní obsah a naplnění multifunkčního zemědělství však zpravidla zůstává v obecné rovině. Řešením se ukazuje dvouetapový přístup při navrhování strategických záměrů regionálního rozvoje, kdy v prvé části budou přesně vymezeny regionální disparity s využitím základních i dílčích charakteristik (část analytická) s návazností na druhou část řešení, ve které budou již navrhovány a specifikovány jednotlivé směry regionálního rozvoje a v našem případě půjde o konkretizaci obsahové náplně multifunkčního zemědělství, konkrétně v oblasti Šumava. Materiál a metodika Zájmové území zahrnuje regiony Český Krumlov a Prachatice a svým geografickým umístěním, přírodními, historickými a kulturními cennostmi patří mezi strategicky významné území jižních resp. jihozápadních Čech. Tato část Šumavy zahrnuje katastrální území horské Šumavy a méně příznivé oblasti Podšumaví, horského typu H A, H B, eventuelně kategorie O A a O B. Vymezené území má značně rozdílné přírodní podmínky určující způsoby zemědělského obhospodařování. Do náhorní Šumavy jsou začleněna katastrální území od 800 m n.m. výše, kde již byla (nebo dodatečně bude) převedena orná půda do luk a pastvin. V tomto 1. pásmu regionu má prioritu zvýšená ochrana přírodního prostředí, kde zemědělské využívání bude spočívat především v údržbě krajiny. Významným faktorem ovlivňujícím hospodářskou činnost a nutnost respektovat přírodu je existence Šumavského národního parku a na něj navazujících Chráněných krajinných oblastí. V této oblasti se tak vytvořila kulturní, pestrá, rozmanitá, harmonická a ekologicky vyvážená krajina s mnoha cennými prvky, které byly podmíněny právě tímto způsobem využití. Maximální nadmořská výška dosahuje v okrese Český Krumlov 1332 m n. m., v okrese Prachatice 1378 m n. m., přičemž zemědělské podniky existují maximálně ve výšce m n. m. Vlastnické poměry jsou ovlivňovány především existencí bývalého Oborového podniku Státní statky Šumava (do r. 1989), který hospodařil na výměře ha zemědělské půdy a zajišťoval v době své existence zemědělskou výrobu prakticky v celé této oblasti s méně výhodnými podmínkami pro intenzivní zemědělskou výrobu. V současnosti lze zemědělské podniky regionu rozdělit do těchto skupin: zemědělské podniky - typu a.s., s r.o., malé rodinné farmy, generační rodinné statky a společné podniky družstva. Teoretickým východiskem pro zkoumání disparit je identifikace jejich charakteristik, zkoumání sfér, ve kterých působí a které ovlivňují. Znamená to provést jejich typologii. V domácí i zahraniční literatuře se vyskytují různé přístupové roviny k vymezování a 203

3 klasifikace disparit. Při zobecnění lze dojít k závěru, že převládá následující rozdělení disparit: přírodní (fyzické), ekonomické, sociální a environmentální. Obrázek 1 - Deskripce environmentální oblasti pro účely analýzy regionálních disparit Ovzduší Ostatní Voda Krajina a půda Envirnomentální oblast Příroda a biodiverzita Lesy Odpady Zdroj: ROZEHNAL (2007) Dle deskripce regionů analyzované v rámci Strategie regionálního rozvoje ČR (2000) byly použity následující charakteristiky: souhrnná charakteristika regionu, ekonomický potenciál, lidský potenciál, technická vybavenost území a životní prostředí. Pro potřebu řešení problematiky zemědělsky využívané krajiny je rozhodující deskripce environmentální oblasti (obrázek 1), východiskem pro indikaci vhodných indikátorů pro měření regionálních disparit v environmentální oblasti pak indikátorová pyramida (obrázek 2). Obrázek 2 - Indikátorová pyramida Zdroj: Stockholm Environment Institute,

4 Výsledky a diskuse Za základ multifunkčního využití zájmové oblasti je potřebné považovat navození rovnovážného stavu mezi produkčními a mimoprodukčními funkcemi. Z hlediska využití tohoto regionu stojí v popředí zemědělské diverzifikované extenzivní aktivity skloubené s pracovními aktivitami respektující přírodní potenciál území. Extenzivní ekologické zemědělství v podmínkách náhorní Šumavy bude výjimečně ziskové. Řešení nepříznivé ekonomické situace může být tzv. multifunkční zemědělství, kdy vedle produkční funkceextenzivních zemědělských systémů hospodaření hospodářský subjekt zajišťuje nejrůznější doplňkové či vedlejší činnosti, které nejsou zajišťovány jiným podnikatelským subjektem. Obrázek 3 - Postup projekce multifunkčního zemědělství 205

5 Jedná se o činnosti většinou blízké zemědělské výrobě a navíc zpravidla sezónního charakteru. S ohledem na zvyšující se poptávku po zdravotně vyhovujících potravinách v tuzemsku i v zahraničí, nutnosti zvýšit konkurenceschopnost zemědělské produkce zvýšením produktivity a snížením nákladovosti, je postupné uplatňování multifunkčních forem hospodaření v marginálních oblastech jedinou reálnou alternativou zachování zemědělské činnosti. Postup projekce multifunkčních jednotek hospodaření a obecný model této jednotky znázorňuje obrázek 4 a 5. Jako kontrolní mechanismus jsou navrženy indikátory udržitelnosti pro zájmovou oblast (obrázek 3) a provedeno jejich orientační vyhodnocení v řešené oblasti (obrázek 6). Obrázek 4 - Model hospodářské jednotky (variantní řešení) s multifunkčním zemědělstvím na bázi ekologických principů hospodaření 206

6 Obrázek 5 - Návrh indikačních faktorů trvalé udržitelnosti pro marginální oblast Šumavy Indikátory setrvalého zemědělství zahrnují následující oblasti: A - výrobní, produkční a delimitační - (např. soulad či nesoulad s produkčním potenciálem půd, struktura ( %) rostlinné a živočišné výroby, % zornění, VDJ/100 ha), B - technologickou (technologie a mechanizační vybavení v RV a ŽV a v oblasti přípravy a zpracování půdy, atd.), C - agrochemie, výživa a ochrana rostlin (např. spotřeba hnojiv v kg č.ž., druh, způsob aplikace, rozpětí dávek), A F environmentální výrobní produkční delimitační ekonomická E ISZ B technologickou agrochemie výživa a ochrana rostlin veterinární péče v oblasti CHHZ D C D - E - F - veterinární péče v oblasti chovu hospodářských zvířat (forma, způsob, charakter,atd.), ekonomickou (např. výnosy, užitkovost, efektivnost, nákladovost, ziskovost, rentabilita v RV, ŽV a v ostatních činnostech např. energetické, ochranářské, průmyslové povahy), environmentální: - % zastoupení produkčních a mimoprodukčních funkcí, - koeficient ekologické stability, - stupeň ekologické stability území, - zatížení fyzikální, - zatížení chemické, - zatížení biologické (koncentrace ploch a plodin), - stupeň erozního ohrožení území, - kvalita povrchových a podzemních vod, - depozice imisí a emisí, - látkově-energetická bilance území (poměr vstupů a výstupů), - plošný rozsah druhotné vegetace, - % podíl ÚSES a kostry a ekologické stability. Obrázek 6 - Příklad grafického zobrazení Indexu setrvalého zemědělství - ISZ (orientační vymezení pro marginální oblast Šumavy) 207

7 Závěr Výzkum a následné řešení regionálních disparit není produktem nového vědeckého poznání ani módní záležitostí, ale teprve v posledním období je této problematice věnována systematická a komplexní pozornost. Je tomu tak proto, že řada výstupů z této problematiky se stala relevantním podkladem pro zpracování rozvojových strategických záměrů řešených oblastí či regionů. V podhorské oblasti Šumava je na základě poznání regionálních disparit a jejich dimenzí považována za optimální využití této oblasti implementace multifunkčního extenzivního využívání. Restrukturalizace obdobných oblastí v ČR je ekonomickou nutností a environmentálním příkazem naší doby. Literatura [1] VÁCHAL, J., a kol. Impact of antropogenic and natural catchment characteristics in DOC export in an upland peat water supply catchment.european Geosciences Union,Vienna, 2005, 357 s. [2] VÁCHAL, J., a kol. Produktion Potential of Land as a Factor of Water Protection in the Landscape.Frankfurt, Germany, 2005, topic s. [3] VÁCHAL, J., VÁCHALOVÁ, R., VLČKOVÁ, Z., KOUPILOVÁ, M., MORAVCOVÁ, J. Anthropoecological zoning of farmland as a basis for land adjustment design. Ekológia, 2006, vol. 25, s [4] VÁCHAL, J., VÁCHALOVÁ, R., PÁRTLOVÁ, P. New principle of farmland fproduction potential determination. Agriculture, vol. 52/3, Journal for agricultural science, 2006, s ISSN [5] KUTSCHERAUER, A. Východiska výzkumu regionálních disparit v územním rozvoji České republiky. Regionální disparity Working Papers, 2007, č. 1, s ISSN [6] ROZEHNAL, K. K problematice měření regionálních disparit v environmentální oblasti v podmínkách ČR. Regionální disparity Working Papers, 2007, č. 1, s ISSN [7] HUČKA, M., KUTSCHERAUER, A., TOMÁNEK, P. Metodologická východiska zkoumání regionálních disparit. Regionální disparity Working Papers, 2008, č. 2, s ISSN [8] Stockholm Environmental Institute. Indicators of Environment and Sustainable Development.[on-line], Dostupné z: < m/texis/master/search/mysite.txt?q=indicators+of+environment+and+sustainable+devel opment&order=r&id=400852f15089d8d5&cmd=xml>. Kontaktní adresa: Ing. Jarmila Straková Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Ekonomická fakulta Katedra strukturální politiky EU a rozvoje venkova Studentská České Budějovice strakova@vstecb.cz