MOŽNOSTI REGIONÁLNÍHO ROZVOJE PODHORSKÉ OBLASTI ŠUMAVA # THE POSSIBILITIES REGIONAL DEVELOPMENT OF THE MARGINAL AREA BOHEMIA FOREST

Transkript

1 MOŽNOSTI REGIONÁLNÍHO ROZVOJE PODHORSKÉ OBLASTI ŠUMAVA # THE POSSIBILITIES REGIONAL DEVELOPMENT OF THE MARGINAL AREA BOHEMIA FOREST VÁCHAL, J., PÁRTLOVÁ, P., VÁCHALOVÁ, R., MORAVCOVÁ J.,KOUPILOVÁ M KREJČA, M., ŠÍR, M.. Abstract Within the region of South Bohemia, 49.3 % of the total area is farmland utilized by agriculture; 60 % of this area belong to LFA category. The basic target of regional development is defined as sustainable development of the production and non-production functions of agriculture in compliance with social-economic aspects and the regional policy of the Czech Republic. The necessity to maintain agriculture in these areas is based on the principles of current European agricultural policy whose priorities are production methods aimed at preserving the environment and the landscape. Both foreign and our own experience indicates that the retreat of farming from the landscape means its gradual devastation affecting the natural, production, economic, architectural as well as social and cultural spheres, and, last but not least, the ecological situation. The author of the article attempted to treat the above mentioned issues with the full complexity to present a purposeful contribution aimed at the solution of the problems arising in the mountain and sub mountain areas of the Sumava Mts. The scientists should provide farmers with such management systems that do not harm landscape components. It can be achieved only on the basis of integrated landscape management, governed by multifunctional principles of diversified agriculture, and with substantial financial assistance of the state, mainly in the sphere of environmental activities. Keywords: regional development, LFA area, integrated landscape management, diversified agriculture. Abstrakt V Jihočeském kraji obhospodařuje zemědělství 49,3 % rozlohy, z toho více jak 60 % se nachází v tzv. oblastech LFA. Základní strategickou vizí kraje v oblasti zemědělství je trvale udržitelný rozvoj produkčních a mimoprodukčních funkcí zemědělství v souladu se sociálně ekonomickými aspekty a regionální politikou ČR. Nutnost udržení zemědělských aktivit v těchto oblastech vyplývá ze samotného aspektu současného evropského zemědělství, jehož prioritou jsou výrobní metody šetrné k životnímu prostředí a udržování krajiny. Zahraniční, částečně i naše současné zkušenosti z těchto oblastí naznačují, že ústup hospodáře z krajiny znamená její postupnou devastaci a to jak přírodní, výrobní, ekonomickou, architektonickou, tak i sociální, kulturní a v neposlední řadě i ekologickou. Na tuto velmi aktuální, náročnou ale # Práci podporovaly tyto instituce: Výzkumná záměr JU ZF MSM , Akademie věd ČR (Výzkumný záměr ÚH AVČR, v.v.i. AV0Z a Interní grantová agentura Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích. 672

2 i rozporuplnou problematiku je zaměřena předkládaný článek. Je skromným příspěvkem k řešení tolik potřebné problematiky se specifikací na horskou a podhorskou oblast Šumava. Povinností vědecké fronty je vybavit zemědělce takovými systémy hospodaření, které by nepoškozovaly složky krajiny. Je to možné pouze na základě integrovaného hospodaření v krajině, jehož principem musí být diverzifikované zemědělství na multifunkčním principu za výrazné finanční podpory státu zejména na environmentální aktivity. Klíčová slova: regionální rozvoj, oblasti LFA, krajinný management, diverzifikace zemědělství. Úvod Snahy o řešení zemědělských výrobních struktur v podhorských a horských oblastech, resp. v oblastech se ztíženými podmínkami hospodaření (např. CHKO, vodoochranná pásma, příhraniční oblasti), mají celoevropský rozměr. Výměra těchto oblastí se v jednotlivých zemích EU výrazně liší (od 2,4 % v Nizozemsku po 75,6 % a 78,3 % v Portugalsku a Řecku). V ČR představují tyto oblasti cca 50 % zemědělské půdy. Vize agrární politiky v těchto oblastech předpokládá konsolidovaný venkovský prostor prostřednictvím multifunkčních forem hospodaření. Předpokladem naplnění tohoto cíle v ČR je dokončení restrukturalizace konvenčních forem hospodaření za současné diverzifikace podnikatelských činností u nově vzniklých resp. předpokládaných podnikatelských subjektů při zohlednění regionálních specifik (krajinného resp. regionálního potenciálu). Literární přehled Problémy, s nimiž se potýkají naši zemědělci v oblastech méně příznivých pro zemědělskou produkci, jsou obdobné těm, které se řeší v současné době i v ostatních zemích Evropy. Jak uvádějí Střeleček a kol. (1995), lze v našem zemědělství vymezit dva základní typy oblastí zemědělské oblasti s příznivými podmínkami a zemědělské oblasti s méně příznivými podmínkami. Postavení zemědělství v naší republice je definováno zákonem č. 252/1997Sb. o zemědělství. Zákon stanovuje dva základní druhy funkcí zemědělství:funkce produkční mimoprodukční. Do popředí se stále více prosazovaly funkce zemědělství související s venkovským prostorem. Výsledkem tohoto procesu v evropském kontextu byl vznik nového evropského multifunkčního modelu zemědělství (Gozora, 2002, Váchal, 2005). Na úrovni podniku lze charakterizovat zemědělské produkční systémy podle různých hledisek: (Moudrý, Váchal, 2002) podle zaměření produkce specializované: pěstování rostlin, chov zvířat, lov a sběr, syntetická produkce, smíšené; podle stupně uspokojení potřeb: samozásobitelské, komerční; podle kontinuity produkce: permanentní, nepermanentní; 673

3 podle vně využité techniky: mechanizované, nemechanizované; podle množství energeticko-materiálových toků : intenzivní, extenzivní. Členění zemědělských systémů dle intenzity vstupů (Váchal, 2006) Podle objemu energetických a materiálových vstupů a úrovně řízení jejich toků rozdělujeme v současné době zemědělství do tří základních systémů: konvenční, ekologické a integrované zemědělství. Materiál a metody Rajonizace environmentálních funkcí v LFA Šumava se stává jednou s priorit regionální politiky v této oblasti. Reálně a objektivně stanovené vzorce environmentálních funkcí pro příslušné územní regiony ČR resp. části umožní jejich harmonizaci za současné optimalizace (diverzifikace) stávajících systémů hospodaření s využitím komparativních výhod v souladu s potenciálem regionu. Na základě těchto vzorců pak zpřesnit, napřímit a zefektivnit peněžní toky cílené k příslušným podnikatelským subjektům hospodařícím na multifunkční bázi. Výsledky Rozhodovací algoritmus pro regionální (lokální) rajonizaci rozhodovací spektrum bodů bodů Výsledky Productions - P Non Productions NP Schéma 1.: Návrh věcné a časové posloupnosti řešení regionální rajonizace Etapa Charakteristika jednotlivých etap 1 Analýza zájmového území (základní charakteristika) 2 Vymezení zásad projekce multifunkčního zemědělství v LFA Šumava 3 Specifikace koncepčních záměrů diverzifikace v LFA Šumava 4 Screening produkčních a mimoprodukčních funkcí v LFA Šumava - mikroregion Vímperk- Zdíkovsko 5 Výpočet celkového produkčního potenciálu zemědělských půd území (CPP2 = PP2p + EP2p) 6 Výpočet produkčního potenciálu zemědělských půd PP2p 7 Stanovení environmentálního mimoprodukčního potenciálu zemědělských půd EP2p 8 Návrh rajonizačních vzorců. Věcné vymezení (intenzita, rizikovost) 9 Zpracování paspart multifunkčních aktivit s diverzifikovaným aspektem 674

4 10 11 Zpracování vzorových diverzifikačních modelů hospodaření (základní představitele podnikatelských subjektů v zájmovém území s hospodářsko-ekonomickou a organizační charakteristikou) Implementace zásad transformace podnikatelských subjektů na bázi multifunkčnosti a diverzifikace činností Zdroj: vlastní výzkum (Váchal, Váchalová, 2005) Schéma 2.: Model hospodářské jednotky (variantní řešení) s multifunkčním zemědělstvím na bázi ekologických principů hospodaření Část A - Extenzivní (ekologické) zemědělství mimoprodukční chov skotu, ovcí a koz, chov masného skotu, chov krav bez tržní produkce mléka, netržní chov ovcí a koz, lesní obory, plantáže léčivých rostlin, lesní školky, pěstební plantáže vánočních stromků, pěstování biomasy jako energetického zdroje. Část B Doplňkové a vedlejší činnosti péče o krajinu (zajišťování nejrůznějších udržovacích a kultivačních prací v rámci biosférické rezervace CHKO a NPŠ), zpracování a prodej bioproduktů (maso, mléko), zpracování kůží, vlny, malé mlékárny (zpracování mléka, mléčné výrobky jogurt, sýry aj.), malá jatka (výroba místních specialit, prodej uzenin, masa aj.), využití koní, hypoturistika (jízdy hostů penzionu krajinou), hypoterapie (rehabilitační jízdy), využití traktoru, práce v lese, protahování zasněžených komunikací, údržba silnic a polních cest, provozování rodinného penzionu (agroturistika, dovolená na statku ), rybolov s možností vlastního zpracování, sběr lesních plodů, cykloturistika půjčovna kol, občerstvovací stánky sezónní (klasické venkovské občerstvení, včetně přímé účasti na výrobě domácí chléb, máslo, různá mléka, sýry atd.), průvodcovské služby (obecné a cílené), provozování tradičních řemesel (dřevovýroba, výroba proutěného zboží, tkalcovství apod.). Zdroj: vlastní výzkum (Váchal, Váchalová, 2005) Tab.1.: Vize a koncepce diverzifikačního procesu pro region Šumava Přeshraniční hospodářský rozvoj Zahrnuje hospodářský rozvoj, cestovní ruch, zemědělství a lesnictví a transfer technologií. Udržitelný rozvoj prostoru a životního prostředí 675

5 S prostorovým plánováním, ochranou přírody a životního prostředí a rozvojem venkova. Přeshraniční infrastruktura S dopravou, technickou infrastrukturou, informačními a komunikačními technologiemi. Lidské zdroje S všeobecným a odborným vzděláním, trhem práce, vědou, kulturou a zdravotnictvím. Instituciální rozvoj S technickou pomocí, vytvářením a podporou kooperačních sítí a zajištěním bezpečnosti. Diskuse Stále používané (v legislativě) striktní dělení funkcí zemědělství na produkční a mimoprodukční (např. filtrační, pufrační, transformační, akumulační, transportní, biologická, genová, asanační, historická, energetická, surovinová, společenská, apod.) není v rámci obecně uznávaného antropoekologického (holistického) přístupu ke krajině opodstatněné. Oba druhy funkcí, v případě jejich správné rajonizace i implementace, je možno považovat za environmentální s možností nabývat tzv. produkční i mimoprodukční charakter Závěr Předpokladem efektivního regionálního rozvoje oblastí LFA v podhorských a horských oblastech předpokládá na vědeckém základě stanovení produkčního potenciálu a rajonizaci environmentálních funkcí. Na tuto problematiku je zaměřen uvedený příspěvek. Použitá literatura [1] Váchal, J.; Váchalová, R.; Váchalová, P.: Water protection in landscape accomplished by means of material energy flows regulation. Integrated Land and Water Resources Management: Towards Sustainable Rural Development, Frankfurt (Oder), Germany and Slubice, Poland, May, [2] Váchal, J.; Matějková, Š.; Váchalová, R. Možnosti a postup harmonizace environmentálních funkcí v marginálních oblastech. Collection of scientific papers, Faculty of agriculture in České Budějovice : series for crop sciences. Vol. 21, 2004, 2-3, Special issue : Agroregion České Budějovice, České Budějovice, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích [3] Váchal, J., Pártlová, P., Váchalová, R. The possibilities regional development of the marginal area Bohemia forest. Regióny-vidiek-životné prostredie-zborník vedeckých prispevkov z Mezinárodní konference. Nitra, 2006, s., ISNB Kontaktní adresa: Prof. Ing. Jan Váchal, CSc. JU v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta 676

6 Katedra pozemkových úprav Studentská , České Budějovice, Česká republika E mail: vachal.jan@seznam.cz 677