ZPRÁVA O HODNOCENÍ MNOŽSTVÍ POVRCHOVÝCH VOD V OBLASTI POVODÍ ODRY ZA ROK 2010

Transkript

1 Vodohospodá ská bilance oblasti povodí Odry ZPRÁVA O HODNOCENÍ MNOŽSTVÍ POVRCHOVÝCH VOD V OBLASTI POVODÍ ODRY ZA ROK 2010 Povodí Odry, státní podnik, odbor vodohospodá ských koncepcí a informací Ostrava, zá í 2011

2

3 OBSAH 1. Úvod Popis hydrologické situace Srážkové pom ry Teplotní pom ry Odtokové pom ry Zdroje vody Vodní toky Vodní nádrže Vodárenské nádrže a nádrže s vodárenským využitím Ostatní vodní nádrže P evody vody Ostatní vodní zdroje Požadavky na zdroje vody Minimální pr toky Odb ry vody vypoušt ní vod P ehled nejvýznamn jších odb r povrchové vody P ehled nejvýznamn jších odb r podzemní vody P ehled nejvýznamn jších vypoušt ní vod do vod povrchových Bilan ní hodnocení Vodní toky Vodní nádrže vliv hospoda ení vodních nádrží na režim vodních tok Vodárenské nádrže a nádrže s vodárenským využitím Ostatní vodní nádrže Bilan ní (kontrolní) profily P ehled kontrolních profil Bilan ní hodnocení v kontrolních profilech Minimální pr toky Záv r Seznam zkratek Seznam p íloh

4 Textová ást 1. Úvod Povodí Odry, státní podnik, jako správce povodí podle ustanovení 54 zákona. 254/2001 Sb., o vodách a o zm n n kterých zákon (vodní zákon), ve zn ní pozd jších p edpis, zajiš uje v souladu s ustanovením 5 odst. 3 vyhlášky Ministerstva zem d lství. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, zp sobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci sestavení vodohospodá ské bilance v oblasti povodí Odry. Vodohospodá ská bilance se zpracovává pro jednotlivé oblasti povodí, což je souvislé území eské republiky vymezené hydrologickými hranicemi a k nim p i azenými hydrogeologickými rajony ( 25 vodního zákona). Oblast povodí Odry je vymezena vyhláškou Ministerstva zem d lství. 292/2002 Sb., o oblastech povodí ve zn ní vyhlášky.390/2004 Sb. a v této oblasti p sobí správce povodí státní podnik Povodí Odry. Hlavní poslání státního podniku Povodí Odry stanoví zákon. 305/2000 Sb., o povodích, zakládací listina, statut, vodní zákon a další právní p edpisy. V roce 2010 vykonával státní podnik Povodí Odry innost na území o celkové rozloze km 2, což je zhruba 8 % plochy rozlohy eské republiky a pe oval o km vodních tok (z toho více než 80 % iní významné vodní toky), 7 vodních d l první a druhé kategorie, 20 pohyblivých a 62 pevných jez a 16 turbín na malých vodních elektrárnách. Vodní zákon zavedl nabytím své ú innosti dnem 1. ledna 2002 nový institut Vodní bilance. Vodní bilance sestává z hydrologické bilance a vodohospodá ské bilance. Hydrologická bilance porovnává p ír stky a úbytky vody a zm ny vodních zásob povodí, území nebo vodního útvaru za daný asový interval. Vodohospodá ská bilance porovnává požadavky na odb ry povrchové a podzemní vody a vypoušt ní odpadních vod s využitelnou kapacitou vodních zdroj z hledisek množství a jakosti vody a jejich ekologického stavu ( 22 odst. 1 vodního zákona). Vodohospodá ská bilance v oblasti povodí Odry za rok 2010 je sestavena v souladu s ustanoveními 5-9 vyhlášky Ministerstva zem d lství. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, zp sobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci (dále jen vyhláška o bilanci ) a podle Metodického pokynu MZe pro sestavení vodohospodá ské bilance oblasti povodí j / ze dne , který stanovuje postupy jejího sestavení, minimální rozsah výstup a zp sob jejího zp ístupn ní ve ejnosti. Vodohospodá ská bilance obsahuje v souladu s 5 odst. 2 vyhlášky o bilanci: a) ohlašované údaje b) hodnocení množství povrchových vod c) hodnocení jakosti povrchových vod d) hodnocení množství podzemních vod e) hodnocení jakosti podzemních vod. Podkladem pro sestavení Vodohospodá ské bilance za rok 2010 jsou zejména ohlašované údaje pro vodní bilanci podle 22 odst. 2 vodního zákona, jejichž rozsah a zp sob ohlašování je dán ustanovením 10 a 11 vyhlášky o bilanci, a výstupy hydrologické bilance, p edané eským hydrometeorologickým ústavem podle 2 odst. 5 vyhlášky o bilanci. Popis vstupních údaj pro jednotlivá hodnocení je uveden v p íslušných kapitolách zprávy. P edkládaná Vodohospodá ská bilance v oblasti povodí Odry za rok 2010 p edstavuje hodnocení minulého kalendá ního roku a obsahuje tyto výstupy: Zprávu o hodnocení množství povrchových vod v oblasti povodí Odry za rok 2010, (ustanovení 5 odst. 2 písm. a), b) vyhlášky o bilanci), strana 1

5 Zprávu o hodnocení jakosti povrchových vod v oblasti povodí Odry za období (ustanovení 5 odst. 2 písm. c) vyhlášky o bilanci), Zprávu o hodnocení množství a jakosti podzemních vod v oblasti povodí Odry za rok 2010 (ustanovení 5 odst. 2 písm. d), e) vyhlášky o bilanci). Vodohospodá ská bilance oblasti povodí Odry za rok 2010 je v n kterých svých ástech zpracována v omezeném rozsahu podle dostupnosti pot ebných podkladních dat. Zpráva o hodnocení množství povrchových vod v oblasti povodí Odry za rok 2010 se lení na Textovou ást a Tabelární ást. Textová ást obsahuje kapitoly o zdrojích vody, požadavcích na zdroje vody a vlastní bilan ní hodnocení v etn p íslušných komentá. Tabelární ást obsahuje tabelární výstupy bilan ního hodnocení (p ehledy, ovlivn ní vodních tok, hospoda ení vodních nádrží a bilan ní vyhodnocení jednotlivých kontrolních profil ). Tabelární ást je dopln na grafy a mapami. Výstupy vodohospodá ské bilance oblasti povodí Odry za rok 2010 se využijí zejména: - p i vydávání stanovisek a vyjád ení správce povodí ( 54 vodního zákona) a správce vodních tok ( 47 vodního zákona); - p i rozhodování vodoprávních ú ad, jakož i orgán státní správy; - p i plánování v oblasti vod ( 25 vodního zákona); - p i zjiš ování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod ( 21 vodního zákona); - p i dalších innostech správce povodí podle vodního zákona. Hlavní druhy užívání vod, které vodohospodá skou bilanci ovliv ují rozhodujícím zp sobem, lze rozd lit na odb ry vod povrchových odb ry vod podzemních vypoušt ní vod Podle kategorizace ekonomických inností, tzn. za azení subjekt užívajících vodu, rozlišujeme základní odv tví - ve ejné vodovody a kanalizace, zem d lství, energetika, pr mysl a ostatní. P ehled o objemech a po tu uživatel v oblasti povodí Odry v roce 2010 je patrný z následující tabulky a na ni navazujících graf G1-3 (viz p ílohy v Tabelární ásti zprávy): Tab.1 Celkové odb ry vod Odb rné množství [tis. m 3 /rok] Po et odb ratel Ve ejné vodovody Zem d lství (bez rybá ství) Energetika Pr mysl Ostatní Celkem strana 2

6 Vypoušt ní vod Vypoušt né množství [tis. m 3 /rok] Po et uživatel Ve ejné kanalizace Zem d lství (bez rybá ství) Energetika Pr mysl Ostatní Celkem Popis hydrologické situace 2.1 Srážkové pom ry Pr m rný ro ní úhrn srážek v roce 2010 inil v povodí Odry mm, což p edstavuje 140 % normálu. Rok hodnotíme jako srážkov mimo ádn nadnormální. Srážkov mimo ádn nadnormální byl m síc kv ten (297 %), siln nadnormální byl m síc leden (163 %). Srážkov nadnormální byly m síce ervenec (150 %), srpen (134 %), zá í (173 %) a listopad (132 %). Srážkov podnormální byl m síc íjen (32 %). Ostatní m síce byly srážkov normální. Nejvyšší ro ní úhrn srážek, mm, byl zaznamenán ve stanici Lysá hora. Tamtéž byl zjišt n i nejvyšší m sí ní úhrn srážek, a to 586 mm v m síci kv tnu. Nejvyšší denní úhrn srážek, 172 mm, byl nam en 31. srpna na stanici Visalaje. 2.2 Teplotní pom ry Pr m rná ro ní teplota vzduchu v roce 2010 byla v povodí Odry 7.0 C. Rok hodnotíme jako teplotn normální. M síce únor až kv ten byly teplotn normální. Teplotn mimo ádn nadnormální byl m síc ervenec (+3.1 C). Teplotn siln nadnormální byl m síc listopad (+3.0 C) a teplotn nadnormální pak m síce erven (+1.5 C) a srpen (+1.3 C). Teplotn podnormální byly m síc leden (-3.0 C), zá í (-1.2 C), íjen (-2.3 C) a prosinec (-3.4 C). Nejvyšší denní maximální teplota vzduchu byla nam ena 17. ervence ve stanici Mošnov, a to C. Nejnižší minimální denní teplota vzduc hu byla nam ena 27. ledna ve stanici Opava, a to C. 2.3 Odtokové pom ry Za kalendá ní rok 2010 odteklo z povodí Odry k záv rovému profilu v Bohumín 2,65 mil. m 3 vody. Z hlediska vodnosti tok lze rok 2010 charakterizovat jako siln nadpr m rný. Ve srovnání s dlouhodobými pr m ry (Q a ) za období dosáhla eka Opava v Krnov 165 % Q a, v Opav 188 % Q a a v D hylov 197 % Q a, Opavice v Krnov 168 % Q a, Moravice v Brance 204 % Q a, Ostravice ve Sviadnov i v Ostrav 181 % Q a, Olše v eském T šín 177 % Q a a ve V ovicích 179 % Q a, Lubina v Pet vald 197 % Q a, Odra ve Svinov 210 % Q a a v Bohumín 194 % Q a. Rozložení odtoku bylo b hem roku nerovnom rné. K odtokov nejbohatším m síc m pat ily kv ten, erven a zá í, naopak nejsuššími byly ervenec a srpen. Minimální pr toky na úrovni Q 300d -Q 330d byly zaznamenány v ervenci a v srpnu na Od e v Bartošovicích, v lednu na Ostravici ve Sviadnov a v lednu a v únoru na Olši v eském T šín. Pr tok na úrovni Q 270d -Q 300d byl dosažen v ervenci a v srpnu na Moravici v Brance a na Od e ve Svinov, v srpnu na Opav v Opav i v D hylov a na Od e v Bohumín a v listopadu a v prosinci strana 3

7 na Ostravici v Ostrav. Pr tok na úrovni Q 240d -Q 270d byl nam en v ervenci na Olši ve V ovicích. Nejvýznamn jší povod ová situace prob hla v kv tnu, kdy srážky trvalejšího charakteru zp sobily na celém území povodí Odry výrazné zv tšení pr tok. 3. SPA byl dosažen na Olši ( eský T šín a V ovice), Ostravici (Sviadnov a Ostrava) a Od e (Bartošovice, Svinov a Bohumín), 2. SPA byl zaznamenán na Opav (D hylov) a 1. SPA na Opavici (Krnov) a Opav (Opava). Další významná povod ová situace nastala v ervnu. Pr toky odpovídající 3. SPA byly zaznamenány na Opav (D hylov), 2. SPA na Opav (Opava), Od e (Bartošovice) a Olši ( eský T šín a V ovice) a 1. SPA na Ostravici (Ostrava) a Od e (Svinov a Bohumín). Na p elomu srpna a zá í došlo k lokálním vzestup m hladin dosažením 3. SPA na Olši ( eský T šín), 2. SPA na Olši (V ovice) a 1. SPA na Od e (Bohumín) a Ostravici (Sviadnov). Na konci kv tna a za átku ervna roku 2010 došlo vlivem intenzivních p ívalových srážek k extrémním odtokovým situacím, jejichž stru ný popis je následující: Hlavní povod ová epizoda se odehrála ve dnech 16. až s kulminacemi p evážn dne Ta byla doprovozena tzv. p idruženou povodní ve dnech 1. až s kulminacemi dne P í inou obou epizod byly p esouvající se tlakové níže, jejichž st ed postupoval p es Ma arsko a Slovensko k severovýchodu. Na jejich týlu docházelo k proud ní chladného vzduchu na naše území, které zap í inilo výskyt vydatných a trvalých srážek v severovýchodní ásti eské republiky. Další p í inou povodn bylo také zcela nasycené povodí p edchozími srážkami. Toky potom reagovaly na jakýkoliv déš velice rychle a mohutn. Prvotní srážkovou innost lze charakterizovat vysokými srážkovými úhrny ve východní ásti povodí Odry, tedy cca východn od áry vedené m sty Odry, Bílovec a Hlu ín. Jejich výše dosahovala hodnot od 160 do 380 mm. Extrémních srážek bylo dosaženo nejen na severních náv trných svazích Beskyd, ale také na Ostravsku. Množství spadlých srážek dosáhlo p ibližn hodnoty 1 mld. m 3. Odezvou na tuto extrémní srážkovou innost bylo prudké a vysoké zvýšení pr tok v korytech významných vodních tok. Nejv tších dob opakování až cca 100 let - bylo dosaženo na st ední Ostravici, Morávce, dolní Olši a na Od e na soutoku s Olší v oblasti Bohumína. Doby opakování 50 let bylo dosaženo na st ední Olši v oblasti eského T šína a Karviné, Ostravici v Ostrav, Lubin p i ústí do Odry a také na Petr vce na Karvinsku. Na ece Ostravici se významnou m rou projevily ú inné transformace nádrží vodohospodá ské soustavy povodí Odry, jmenovit údolních p ehrad Šance, Morávka, Olešná a Žermanice. V dob probíhajících kulminací na vodních tocích v podpovodí výše uvedených nádrží, dosahovaly hodnoty odtok vody z p ehrad zlomku skute n p itékajícího množství, tj. Šance kulmina ní p ítok 200 m 3 /s, odtok 10 m 3 /s; Morávka - kulmina ní p ítok 120 m 3 /s, odtok 6 m 3 /s; Olešná - kulmina ní p ítok 45 m 3 /s, odtok 5 m 3 /s; Žermanice - kulmina ní p ítok 78 m 3 /s, odtok 10 m 3 /s. Touto skute ností došlo k významnému snížení kulmina ních pr tok v profilech Frýdek - Místek, Ostrava a k zamezení vyb ežení vody z koryt vodních tok v jejich intravilánech a vzniku škod na majetku pob ežník. Zásobní i využitelné reten ní prostory nádrží byly využity tém ze sta procent. Vysoké pr toky v delším asovém období vedly p i velkých sklonech beskydských tok a tomu odpovídajících rychlostech k poškozením úprav tok zejména b ehovými nátržemi a poškozením spádových objekt. Na sestupné v tvi docházelo k usazování velkého objemu splavenin št rk, nejvíce na dolní Od e ímž byly sníženy kapacity koryt. V místech, kde byla p ekro ena stávající kapacita koryta docházelo k zaplavování dom, pr myslových objekt a infrastruktury ve zmín ných Petrovicích u Karviné, Bohumín, v n kterých ástech Ostravy, na ece Lubin v Košatce a dalších místech. strana 4

8 Pozitivní byl vliv již dokon ených staveb na ochranu p ed povodn mi nap. stavba na Lubin v P íbo e p evedla velkou vodu letos i p i ni ivých lo ských povodních. Zatopení zabránily rozší ení koryt na Bílovce ve Velkých Albrechticích, zvýšené hráze v Karviné a na Ostravici. Proti erozi p sobily výrazn stavby na Morávce. áste n fungovala i protipovod ová ochrana m sta Bohumín, kde se ovšem eká v Šunychlu a Starém Bohumín na dokon ení posledního úseku dálnice D47, jejíž vodohospodá ské ásti jsou rovn ž sou ástí systému. Výrazn pomohly také rozestav né stavby i p es velké škody zaplavení zástavby poprvé zabránily rozší ená koryta ve Staré Vsi nad Ond ejnicí a v Ostrav -Porub a Svinov. K ešení naopak zbývá problém tzv. vnit ních vod u dokon ované hráze v Ostrav Antošovicích. Druhé srážkov významné období (od 1. do ) se srážkovými úhrny od 80 do 120 mm/3dny postihlo op tovn severní náv trnou stranu Beskyd, Ostravsko, ale nov také Opavsko. V d sledku zna né nasycenosti povodí a vysoké hladiny podzemní vody, zp sobené p edcházející srážkovou inností, došlo k rychlé odezv povodí na spadlé srážky a pr toky ve sledovaných profilech zaznamenaly strmý nár st. Kulmina ní pr toky pod údolními nádržemi na Ostravici a jejích p ítocích dosahovaly s p isp ním významného transforma ního ú inku nádrží nižších hodnot než v p edcházejícím období, nap. 2 leté vody ve m st Ostrav a na Od e nad soutokem s Olší ve m st Bohumín. Extrémní situace byla však op tovn zaznamenána v obci Petrovice u Karviné na toku Petr vka, kde bylo dosaženo p ibližn stejné doby opakování jako v poslední dekád m síce kv tna, tj. 50 let. Ve stanicích D tmarovice a V ovice na ece Olši pr tok nedostoupil úrovn 5 leté vody. Druhá vlna byla nebezpe ná zejména tím, že zasahovala í ní koryta již poškozená extrémními pr toky z vlny první. K zaplavení docházelo výjime n op t v Petrovicích u Karviné, nov také na Opavsku. Z dokon ených staveb protipovod ových program zabránily podruhé po roce 2007 zaplavení obce hráze ve Velkých Hošticích. Poprvé také zafungovalo a záplav zabránilo rozestav né širší koryto v obci Otice na Hvozdnici. V sum za období od do na st ední ásti povodí Ostravice a Olše spadlo 240 až 500 mm srážek, což na zasažené oblasti bylo p ibližn 50 % pr m rné ro ní srážky. STUPN POVOD OVÉ AKTIVITY ZA POVODN V KV TNU 2010 Tok Profil Plocha povodí km 2 Hladina max. cm SPA Ji ínka Nový Ji ín SPA Lubina Pet vald SPA Porubka V esina SPA Odra Svinov SPA Ostravice VD Šance SPA Ostravice Hodo ovice SPA strana 5

9 STUPN POVOD OVÉ AKTIVITY ZA POVODN V KV TNU 2010 Tok Profil Plocha povodí km 2 Hladina max. cm SPA Slaví Slaví SPA Morávka VD Morávka SPA Morávka Vyšní Lhoty SPA Ostravice Frýdek - Místek SPA Lu ina Domaslavice SPA Lu ina VD Žermanice SPA Lu ina Radvanice SPA Ostravice Slezská Ostrava SPA Odra Bohumín SPA Olše eský T šín SPA Stonávka Hradišt SPA Stonávka VD T rlicko SPA Olše D tmarovice SPA Petr vka Zebrzydowice SPA Olše V ovice SPA STUPN POVOD OVÉ AKTIVITY ZA POVODN V ERVNU 2010 Tok Profil Plocha povodí km 2 Hladina max. cm SPA Odra Odry SPA Porubka V esina SPA Hvozdnice Otice SPA Opava D hylov SPA Lu ina Domaslavice SPA Ostravice Slezská Ostrava SPA Odra Bohumín SPA Stonávka Hradišt SPA Petr vka Zebrzydowice SPA strana 6

10 3. Zdroje vody 3.1 Vodní toky Vodní toky jsou útvary povrchových vod tekoucí v koryt ve sm ru jeho sklonu trvale nebo po p evažující ást roku a odvád jí vodu z povodí vodního toku. Státní podnik Povodí Odry vykonává v oblasti povodí Odry správu na km tzv. významných vodních tok (ve smyslu Vyhlášky MZe.470/2001 Sb.) a na 253 km tzv. drobných vodních tok. Ostatní drobné vodní toky z celkové délky cca 5 tisíc km v oblasti povodí Odry jsou spravovány Lesy R, Zem d lskou vodohospodá skou správou, obcemi i p ípadn jinými subjekty podle ú elu a související innosti. Zásadními zdroji vody a p edm tem vodohospodá ského bilancování je páte ní sí hlavních vodních tok, spadajících do kategorie tok významných. Bilance je zpracována pro 8 vodních tok, které jsou hodnoceny ve svém podélném profilu a je sledováno jejich ovlivn ní realizovanými odb ry a vypoušt ním vod. Vodní tok HP pramene vodního toku HP záv rového profilu vodního toku Délka vodního toku Plocha povodí [km] [km 2 ] Odra ,5 4720,6 Opava ,3 2088,8 Olše ,8 * 1120,0 Moravice ,2 901,1 Ostravice ,2 826,8 Lu ina ,7 197,1 Morávka ,2 149,2 Stonávka ,2 131,3 * na území R Tyto vodní toky jsou hodnoceny také v bodových bilan ních (kontrolních) profilech, kterých je v oblasti povodí Odry celkem 16, jak je z ejmé z tab. TA Vodní nádrže Vodní nádrže jsou prostory vytvo ené vzdouvací stavbou na vodním toku umož ující akumulaci povrchových vod, sloužící k ízení odtoku a zajiš ující r zné ú ely zásobování pitnou vodou obyvatel, zásobování pr myslu, ochranu p ed povodn mi, zajišt ní minimálních pr tok v tocích pod profily nádrží, ovliv ování jakosti vod v tocích, energetické využití, rekreaci, rybá ství. Vodohospodá skou bilanci v povodí Odry významn ovliv uje 9 nádrží, z nichž 7 je ve správ Povodí Odry s.p., zbývající jsou spravovány jejich uživateli. Jejich základní údaje umíst ní, velikost objemu, akumula ní sou initele, sou initele nadlepšení a znázorn ní jejich situování jsou patrné z tabulky TA12 a mapové p ílohy. strana 7

11 3.2.1 Vodárenské nádrže a nádrže s vodárenským využitím Vodárenské nádrže v povodí Odry jsou: Kružberk na ece Moravici, Šance na Ostravici Morávka na Morávce K nádržím s vodárenským využitím je azena nádrž Slezská Harta na Moravici, která zajiš uje svým objemem zabezpe enost odb ru vody pro Ostravský oblastní vodovod z nádrže Kružberk a je jejím stabilizátorem kvality vody. Hospoda ení vodou v nádržích v jednotlivých m sících roku 2010 probíhalo ve standardním režimu bez mimo ádných manipulací. Údaje o kótách hladin, objemech a zatopených plochách (vždy k 1. dni v m sících) jsou uvedeny v tabulce TA Ostatní vodní nádrže K ostatním významným nádržím v povodí Odry, které nejsou uvedeny ve Vyhlášce MŽP.137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží, adíme p t nádrží, a to: Olešná na Olešné Žermanice na Lu in a T rlicko na Stonávce ve správ státního podniku Povodí Odry V t kovice na Sv ceném potoce (správce KOMTERM, a.s.) He manice na Stružce (provozovatel Green Gas DPB, a.s.) Jejich využití je u prvních ty ech z nich spojeno se zásobováním pr myslu ostravské aglomerace vodou. Hlavním ú elem nádrže He manice na Stružce je dávkování slaných d lních vod pro zajišt ní pot ebné kvality vody v hrani ním profilu eky Odry (hrani ní profil na vstupu do Polské republiky). Úrovn hladin, objem a ploch (vždy k 1. dni v m sících) jsou patrné z tabulky TA P evody vody P evody vody umož ují efektivn ji využívat vodní zdroje v jednotlivých díl ích povodích a do hospoda ení vodou v povodí Odry jsou nejvýznamn ji zapojeny 4 p evody vody: - p evad Morávka Žermanice - tento p evod od jezu Vyšní Lhoty na ece Morávce po konec zátopy údolní nádrže Žermanice na ece Lu in zhoj uje vodnost povodí Lu iny o ást povodí Morávky, ímž je dosahováno výrazn jšího vodohospodá ského efektu vodního díla Žermanice pro zásobení pr myslových podnik ArcelorMittal Ostrava a.s. a Biocel Paskov a.s., energetické využití, jakost vody a rekreaci. - odleh ovací rameno eky Olešné plní jednoú elovou funkci povod ové ochrany, za povodní odvádí zvýšené pr toky z eky Olešné nad exponovanou oblastí prostoru obcí Paskov Sta í do eky Ostravice. Odleh ovací rameno vodohospodá skou bilanci vody ovliv uje jen v m sících s vyskytujícími se povod ovými pr toky, tzn. v tšinou v m sících nadpr m rn vodných. - Hodo ovický náhon slouží p edevším k využívání energetického potenciálu v malých vodních elektrárnách soukromých osob, p evádí konstantní množství vody z povodí Ostravice do povodí Olešné, kde rovn ž zajiš uje vyšší zabezpe enost odb r vody bá ského sektoru z eky Olešné. strana 8

12 - p evod vody z Ropi anky do Stonávky p evod od jezu ve Smilovicích na ece Ropi ance do povodí T rlické nádrže. Celkové p evád né množství vody v roce 2010 uvedenými významnými p evody inilo 77,9 mil. m 3, bližší podrobnosti plynou z tab. TA Ostatní vodní zdroje K tzv. ostatním vodním zdroj m v povodí je azena jen lokalita št rkopískového jezera Hlu ín v hydrogeologickému rajonu fluviálních a glaciálních sediment v povodí Opavy (rajon. 1520). Jezero nyní slouží výhradn k rekrea ním ú el m. 4. Požadavky na zdroje vody Požadavky na zdroje vody vyplývají z innosti subjekt užívajících vodu, a adí se k nim požadavky na odb ry povrchových a podzemních vod pro ve ejné vodovody a zásobování obyvatel pitnou vodou, pro energetiku, ostatní pr mysl, zem d lství apod. a požadavky na zachování minimálních pr tok ve vodních tocích. Správci povodí vedou evidenci údaj o realizovaných odb rech povrchových a podzemních vod a vypoušt ní vod, a to na základ vyhlášky MZe. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, zp sobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci. Údaje pro tuto evidenci a vodní bilanci ohlašují odb ratelé povrchových nebo podzemních vod, jakož i ti, kte í využívají p írodní lé ivé zdroje nebo zdroje p írodních minerálních vod a vody, které jsou vyhrazenými nerosty, a dále ti, kte í vypoušt jí do vod povrchových nebo podzemních vody odpadní nebo d lní v množství p esahujícím v kalendá ním roce m 3 nebo 500 m 3 v kalendá ním m síci, nebo ti, jejichž povolený objem povrchové vody vzduté vodním dílem ve vodním toku nebo povrchové vody vodním dílem akumulované p esahuje m Minimální pr toky Minimální z statkový pr tok (MZP) je takový pr tok povrchových vod, který ješt umož uje obecné nakládání s povrchovými vodami a ekologické funkce vodního toku ( 36 zákona o vodách). Ur ení minimálních pr tok ve vodních tocích jako požadavkové složky vodohospodá ské bilance vychází z pot eby zohlednit ekologická hlediska a ochranu ekosystém vázaných na vodní tok, a to zejména v úsecích pod vodními díly a pod místy odb r a odvád ní vod. Pro tento ú el se vychází ze skute ného výskytu nízkých pr tok na vodních tocích ješt p ed ovlivn ním antropogenní innosti, a to ze sledovaných a statisticky vyhodnocených pr tok Q 364d, Q 355d a Q 330d. Podle nich je stanoven tzv. minimální z statkový pr tok ve vodních tocích, jehož hodnota je ur ována diferencovan v závislosti na vodnosti p íslušného toku. Stanovení a zp sob kontroly dodržování hodnot MZP v profilech vodních tok, ovlivn ných nakládáním vodami, se ídí Metodickým pokynem. 9, vydaným ve V stníku MŽP, ástka 5, ro ník Stav bilan ní napjatosti ve vztahu k t mto MZP v jednotlivých posuzovaných bilan ních profilech je z ejmý z kapitol a této zprávy. 4.2 Odb ry vody vypoušt ní vod Druhým základním lánkem pot ebným k sestavení požadavkové ásti vodohospodá ské bilance jsou informace o odb rech vody a o jejím vypoušt ní. Rozsah, periodicita a úplnost toku t chto informací je dána již zmi ovanou vyhláškou o bilanci. V povodí Odry je nad limit užívání vod m 3 v kalendá ním roce nebo 500 m 3 v kalendá ním m síci celkov evidováno a sledováno: 120 odb r povrchové vody 217 odb r podzemní vody 498 vypoušt ní vod strana 9

13 4.2.1 P ehled nejvýznamn jších odb r povrchové vody Celkové odb ry povrchové vody sledovaných subjekt dosáhly v roce 2010 v povodí Odry 152 mil.m 3, což znamená oproti roku 2009 zvýšení o 3,6 %. K nejvýznamn jším odb r m povrchové vody, tzn. odb r m p esahujícím 500 tis. m 3 v hodnoceném roce, adíme v roce 2010 v povodí Odry 35 odb r, z toho je evidováno 6 odb r s vodárenským využitím a 29 s jiným než vodárenským využitím. K nejv tším odb r m s vodárenským využitím pat í již tradi n odb ry pro SmVaK, a.s., Ostravský oblastní vodovod, ze 3 vodárenských nádrží Kružberk, Šance a Morávka, které v roce 2010 inily v sou tu 66,2 mil m 3. Oproti p edchozímu bilancovanému roku došlo ke snížení t chto odb r o 1,8 %, diferencovan se jednalo o -4,2 % na Kružberku, - 0,7 % na Šancích a + 6 % na Morávce. V jednotlivých kalendá ních m sících byly odb ry pom rn rovnom rn rozd leny. Odb ry s jiným než vodárenským využitím byly realizovány v nejv tším objemu podnikem ArcelorMittal Ostrava a.s. (15,8 mil.m 3 ), d lními podniky Ostravska (OKD a.s., 14,3 mil.m 3 ), T ineckými železárnami (Energetika T inec a.s., 11,1 mil.m 3 ) a a.s. Biocel Paskov (10,6 mil.m 3 ). Ve srovnání s rokem 2009 došlo u sledovaných subjekt ke snížení odb r o 1% u Energetiky T inec a.s. a ke zvýšení odb ru o 19% u ArcelorMittal Ostrava a.s., o 5% u Biocel Paskov a.s. K významným uživatel m vod pat í také rybni ní soustavy v povodí, které v roce 2010 využily podle údaj poskytnutých jednotlivými provozovateli okolo 25 mil.m 3. Bližší íselné údaje a m sí ní rozd lení odb r povrchové vody je u vodárenských odb r patrné z tab. TA4 a u odb r s jiným než vodárenských využitím z tab. TA P ehled nejvýznamn jších odb r podzemní vody Celkové odb ry podzemní vody, které jsou z p evážné ásti tvo eny odb ry pro zásobování obyvatel, dosáhly v roce 2010 u sledovaných subjekt v povodí Odry 20,7 mil.m 3, což znamená oproti roku 2009 zvýšení o cca 3%. K nejvýznamn jším odb r m podzemní vody jsou azeny ty, které p esáhly v hodnoceném roce mez 315 tis. m 3, což odpovídá pr m rnému odb ru 10 l/s. V roce 2010 bylo v povodí evidováno 11 t chto odb r, z toho 8 s vodárenským využitím a 3 s jiným než vodárenským využitím. Nejv tším uživatelem podzemní vody v povodí je OVaK a.s. Ostrava, který odebral ze svých 10 zdroj v r celkem 8,9 mil.m 3, což je oproti roku 2009 zvýšení o 14%. V po adí další významný odb ratel podzemní vody pro zásobování obyvatel pitnou vodou je SmVaK Ostrava a.s. OOV s odb rem ve výši 3,1 mil.m 3, což oproti roku 2009 znamená pokles o 9 %. K nejvýznamn jším uživatel m podzemní vody s jiným než vodárenským využitím pat í Diamo s.p. s odb rem podzemní vody (5,7 mil. m 3 a 1,3 mil. m 3 ) z vodní jámy Jeremenko a Žofie za ú elem snižování její hladiny Bližší íselné údaje a m sí ní rozd lení odb r podzemní vody je u vodárenských odb r patrné z tab. TA2 a u odb r jiných než s vodárenským využitím pak z tab. TA P ehled nejvýznamn jších vypoušt ní vod do vod povrchových Celkové množství vypoušt ných vod v povodí Odry dosáhlo v roce 2010 u sledovaných subjekt 215,1 mil.m 3, což znamená oproti roku 2009 zvýšení o cca 15 %. Vypoušt ní vod z ve ejných kanalizací dosáhlo 130,5 mil.m 3 (index 2010/2009 1,13). K nejvýznamn jším vypoušt ním vod do vod povrchových se adí ty, u kterých vypoušt né množství odpadních vod v hodnoceném roce p esáhlo 500 tis. m 3. T ch je v oblasti povodí Odry evidováno 64, z nichž u 28 se jednalo o vypoušt ní z istíren odpadních vod s p evažujícím zam ením na išt ní splaškových vod. Nejv tším producentem ze sféry komunálních vod v oblasti povodí byla v r Úst ední istírna strana 10

14 odpadních vod (Ú OV P ívoz) v Ostrav (40,5 mil.m 3 v etn odleh ení), se zvýšením vypoušt ného množství oproti roku 2009 cca o 18 %. Následovala OV Frýdek-Místek s množstvím 8,7 mil.m 3. Nejv tším producentem odpadních vod z pr myslového sektoru je ArcelorMittal Ostrava a.s., která ze svých OV vypustila 13,9 mil.m 3 a Biocel Paskov a.s. s 9,6 mil. m 3. Zdroje zne išt ní p esahující ur itou mez za kalendá ní rok jsou sledovány ve dvou kategoriích. V první jsou to zdroje s produkovaným zne išt ním nad 500 t BSK 5, ve druhé zdroje s vypoušt ním nad 15 t v ukazateli BSK 5. První kriterium spl uje 11 zdroj, z nichž nejv tším je Biocel Paskov a.s. (11,8 tisíc t BSK 5, 2010/2009 1,17), pak následuje Ú OV Ostrava - P ívoz (6,2 tisíc t) a OV Frýdek - Místek (2,5 tisíc t). Podle druhého kriteria s vypoušt ním nad 15 t BSK 5 /rok z 9 sledovaných zne išt ní jsou nejv tšími odleh ení Ú OV Ostrava P ívoz (218 t), Ú OV Ostrava - P ívoz (124 t), Biocel Paskov a.s. (86 t) a BorsodChem MCHZ, s.r.o. (76 t). Bližší p ehled nejvýznamn jších vypoušt ní vod v oblasti povodí Odry (v etn rozd lení po kalendá ních m sících) plyne z tab. TA8, p ehled zdroj zne išt ní s produkovaným zne išt ním nad 500 t v ukazateli BSK 5 a zdroj zne išt ní s vypoušt ním nad 15 t v ukazateli BSK 5 z tab. TA9 a TA10 (obojí s p ehledem i v dalších ukazatelích - CHSK Cr, NL, RAS, N-NH + 4, N anorg, P celk ). 5. Bilan ní hodnocení 5.1 Vodní toky Podkladem pro výpo et bilan ního hodnocení vodního toku jsou údaje o povolených a skute n realizovaných nakládáních s vodou - odb rech a vypoušt ních jednotlivých subjekt užívajících povrchové a podzemní vody. Hodnocení stavu vodohospodá ské bilance v oblasti povodí Odry je provedeno pro 8 hlavních tok. V hydrologickém po adí se jedná o tyto toky: Odra Opava Moravice Ostravice Morávka Lu ina Olše Stonávka Set íd ní tok podle velikosti plochy povodí s uvedením po tu kontrolních profil je náplní tab. TA11. Bilan ní hodnocení tok vychází z jejich ovlivn ní realizovanými odb ry vod nebo vypoušt ní vod podle jejich situování ve vztahu k hydrologickému po adí v podélném profilu. Odb ry vody (v etn odb r vod podzemních) bilan n p edstavují úbytek (-) a vypoušt ní do vod povrchových (+) p ír stek pr toku v toku. Toto hodnocení je provád no sm rem od pramene po toku na ítan jako celková zm na pr toku, p i emž se zohled uje vliv užívání vod na p ítocích hlavního hodnoceného toku. V následující ásti zprávy jsou pro jednotlivé bilancované vodní toky komentovány nejvýznamn jší ovlivn ní, které kvantitativn v jejich podélném profilu v roce 2009 p sobí, p ípadn jsou popsány n které p í iny t chto zm n pr tok a jsou vybráni nejvýznamn jší uživatelé vod, jejichž nakládání s vodami tok ovliv uje nejvýrazn ji. Komentá rovn ž upozor uje na nesoulad mezi skute nými a povolenými hodnotami odb r vod a vypoušt ní dle rozhodnutí vodoprávních ú ad u vybraných uživatel. A to z d vodu, aby byla šet ena p í ina tohoto nesouladu (nevyužívání nebo p ekra ování povoleného množství) a aby p íslušný vodoprávní ú ad mohl v d vodných p ípadech iniciovat ešení tohoto stavu. strana 11

15 Podrobn je pr b h bilan ního ovlivn ní po hodnocených vodních tocích uveden v tab. TA16. Ty obsahují seznam uživatel vod na hlavním toku s povoleným a skute n realizovaným množstvím v objemových jednotkách v tis.m 3 a v l/s; užívání vod na p ítocích páte ního toku jsou uvedena sumárn bez popisu jednotlivých užívání. Odra Vodohospodá ská bilance páte ního toku oblasti povodí Odry je ovliv ována zm nami pr tok na 36 p ímých p ítocích, z nichž 3 nejd ležit jší - Opava, Ostravice a Olše - jsou touto zprávou o hodnocení množství povrchových vod popisovány samostatn v dalším textu. K nejv tšímu ovlivn ní pr toku v Od e však dochází p ítokem erného p íkopu ( l/s), které zap í i uje vypoušt ní z Ú OV Ostrava v P ívoze do tohoto recipientu. Z dalších p ítok krom již výše uvedených je významn ovlivn na Stružka, Bohumínská Stružka a Lubina. Na horním toku Odry se projevují p edevším zm ny pr toku vlivem vypoušt ní z obecních OV na p ítocích, následují odb ry podzemních vod SmVaK Ostrava a.s. OOV, odvád ní vody z Odry náhonem pro napájení soustavy rybník a odb ry povrchových vod pr myslovými subjekty ve m st Odry, které snižují kladné ovlivn ní toku, ale pod profilem výusti z OV Odry dosahuje zm na pr toku + 36 l/s. Tato hodnota je dále zvýšena p ítokem Vraženského potoka, do kterého je zaúst n rybni ní náhon (+ 13 l/s), a p edevším Ji ínky, která je ovlivn na významnými vypoušt ními (+ 119 l/s). Pod tímto p ítokem je ovlivn ní Odry l/s. Na úseku zhruba 10 í ních km je vodní tok Odra ochuzen o užívání vod rybni ní soustavou ve Studénce (hodnotou 39 l/s podle odhadu provozovatele soustavy) a nad p ítokem Lubiny dosahuje ovlivn ní l/s. Po zaúst ní kladn ovlivn né Lubiny do Odry se hodnota ovlivn ní zvyšuje na l/s s tím, že toto kladné ovlivn ní Odry je v Ostrav postupn snižováno odb ry podzemních vod OVaK a.s. o 218 l/s a pod t mito prameništi nad ústím Opavy dosahuje ovlivn ní hodnoty ješt l/s. eka Opava p ináší výrazn zápornou zm nu pr toku (- 561 l/s) a ovlivn ní Odry nad erným p íkopem je l/s. erný p íkop, jak je již uvedeno výše, nejvíce ovliv uje pr tok v Od e, a to l/s a kompenzuje tak na krátkém úseku po soutok Odry s Ostravicí zápornou bilanci hlavního toku a ovlivn ní Odry je zde l/s. Následuje p ítok samostatn hodnocené Ostravice s 523 l/s, p i emž zm na pr toku v Od e k tomuto profilu dosahuje hodnoty l/s. Zaúst ním Stružky (+ 224 l/s) spolu s dalším p ítokem Bohumínskou Stružkou (+ 148 l/s) dochází k nadlepšení pr toku v Od e celkem cca o l/s (obecní OV, vypoušt ní d lních a pr myslových vod) a v záv rném profilu nad ústím Olše bylo celkové ovlivn ní Odry v roce l/s. S celkovou zm nou pr toku Olše - 35 l/s inilo v roce 2010 bilan ní hodnocení vodního toku Odra a jeho povodí bez zahrnutí vlivu hospoda ení (manipulací a výparu) vodních nádrží v hrani ním profilu do Polské republiky l/s. Na vlastní ece Od e je celkem sledováno 12 odb r povrchové vody a 22 vypoušt ní, tok je také ovliv ován 16 odb ry podzemní vody. Z porovnání povolených a skute ných hodnot u významn jších užívání vod v roce 2010 jsou podstatn jší rozdíly vykazovány u (v závorce uvedeno skute né / povolené množství) odb ry povrchových vod Denas rybníky Studénka (39 / l/s) OKK Koksovny, a.s. - Koksovna Šverma (22 / 111 l/s) OKK Koksovny, a.s. - Koksovna Svoboda (31 / 127 l/s) Povolené množství je p ekra ováno u vypoušt ní odpadních vod EUROVIA - Lom Jakub ovice (o 21%), Ostravské komunikace výtlak z kolektoru (o 51%), odb ru podzemních vod OVaK Ostrava a.s. Nová Ves (o 10%) a Ostravské komunikace snižování hladiny (o 59%). V tabulce TA 16/1 jsou uvedeny údaje o ovlivn ní vodního toku Odra v etn jeho p ítok. strana 12

16 Opava eka Opava je mimo odb ry a vypoušt ní, které jsou realizovány p ímo na ní, ovliv ována celkem 21 svými p ímými p ítoky a jejich zm nami pr toku, z nichž nejvýznamn jší vodní tok Moravice je touto zprávou hodnocen samostatn. Z dalších p ítok došlo k nejv tší zm n v r k profilu ústí Opavice (- 25 l/s), p i emž toto ochuzení je zap í in no odb rem podzemní vody pro vodárenské ú ely KVaK Krnov (prameništ Zlatá Opavice). Na vlastní Opav se projevuje ochuzení toku odb rem podzemních vod stejného subjektu z prameništ Krnov Kostelec (- 26 l/s). Pod ústím Opavice pak dochází k nadlepšení pr toku vypoušt ním z OV Krnov (+ 133 l/s). V tomto profilu iní celkové ovlivn ní eky Opavy + 87 l/s, které se udržuje bez výrazn jších rozdíl p es m sto Opava (~ 95 l/s) až k profilu vyúst ní vod z OV Opava (+ 223 l/s), kde nar stá na l/s. Vzáp tí je však tok Opavy záporn ovlivn n na l/s významn bilan n ochuzeným p ítokem Moravice (- 888 l/s) a toto ovlivn ní se projevuje až po profil odb ru Elektrárny T ebovice v í ním km 1,3 (- 76 l/s). Celková zm na pr toku k záv rnému profilu na ece Opav iní l/s. Na Opav je celkem registrováno 12 odb r povrchové vody a 25 vypoušt ní. Vodní tok je rovn ž ovlivn n 20 realizovanými odb ry podzemních vod. Z porovnání povolených a skute ných hodnot u významn jších užívání vod v roce 2010 jsou podstatn jší rozdíly vykazovány u (v závorce uvedeno skute né / povolené množství) odb ry povrchových vod Elektrárna O.-T ebovice (76 / 190 l/s) EVI Ostrava (rezervní zdroj) (6 / 159 l/s) odb ry podzemních vod vypoušt ní OÚ Brumovice PUSTÝ MLÝN (3 / 10 l/s) AQUAstop OV Vrbno p.p. (24 / 38 l/s) Elektrárna O.-T ebovice (31 / 49 l/s) Povolené množství je p ekra ováno u vypoušt ní HÁJ VE SLEZSKU kanaliza ní výus POD JEZEM (o 127%). V tabulce TA 16/2 jsou uvedeny konkrétní údaje o ovlivn ní vodního toku Opava. Moravice Mimo nakládání s vodami realizovanými na vlastním toku Moravice se do její bilance promítají zm ny pr tok v d sledku realizovaných odb r a vypoušt ní na 17 p ímých p ítocích. Z nich nejv tší ovlivn ní p ináší Podolský potok s + 41 l/s a erný potok s l/s. Ihned na horním toku je Moravice ovliv ována významnými vodárenskými odb ry VaK Bruntál (ÚV Karlov s ochuzením - 93 l/s), toto ovlivn ní se pak po toku odpady z OV v tších m st (Rýma ov, B idli ná a Bruntál) postupn kompenzuje, nad p ítokem erného potoka iní - 29 l/s, pod ním již + 78 l/s a dále pod profilem odb ru z nádrže Slezská Harta pro VaK Bruntál iní + 55 l/s. Následuje nejvýrazn jší celková zm na pr toku na Moravici, a to v profilu nádrže Kružberk v d sledku vodárenského odb ru pro SmVaK Ostrava a.s. OOV do ÚV Podhradí (v r l/s) a odb ru pro energetické využití v MVE HCI ( l/s). Toto ovlivn ní HCI mizí vypoušt ním totožného množství v profilu vyrovnávací nádrže v Podhradí, ovlivn ní odb rem OOV se propaguje na toku Moravice až k jejímu ústí (- 888 l/s). Na ece Moravici bylo v roce 2010 celkem evidováno 15 odb r povrchové vody a 13 vypoušt ní. Dále je tok ovlivn n 5 odb ry podzemní vody. Nejv tší ochuzení pr tok v roce 2010 zde zp sobovaly již uvedené vodárenské odb ry pro SmVaK Ostrava a.s. OOV a VaK Bruntál - ÚV Karlov a Slezská Harta, nejv tší p ímý p ír stek pr toku tvo ilo vypoušt ní z ÚV Podhradí (+ 72 l/s) a AL INVEST B idli ná (+ 23 l/s). Významn je také tok strana 13

17 ovlivn n provozem Rybá ství Tylov (ochuzení o 782 l/s na krátkém úseku) a MVE HCI (ochuzení v pr m rné hodnot o l/s na úseku zhruba 17 km). Z porovnání povolených a skute ných hodnot u významn jších užívání vod v roce 2010 jsou podstatn jší rozdíly vykazovány u (v závorce uvedeno skute né / povolené množství) odb ry povrchových vod AL INVEST B idli ná (1 / 10 l/s) VaK Bruntál VD S.Harta (23 / 100 l/s) SmVaK Ostrava a.s. OOV - VD Kružberk (1 024 / l/s) energetické využití MVE HCI - Podhradí (4 881 / 7600 l/s) Povolené množství je p ekra ováno u vypoušt ní OÚ DOLNÍ MORAVICE - OV (o 77 %) a odb ru podzemních vod AL INVEST B IDLI NÁ (o 5 %). Tabulka TA 16/4 obsahuje p ehled ovlivn ní vodního toku Moravice. Ostravice Vodohospodá ská bilance eky Ostravice je ovliv ována celkem 15 svými p ímými p ítoky a jejich zm nami pr toku, z nichž dva nejvýznamn jší - Morávka a Lu ina - jsou touto zprávou hodnoceny samostatn. Ihned na horním toku Ostravice dochází k výrazné zm n pr toku v d sledku vodárenského odb ru SmVaK Ostrava a.s. OOV pro ÚV Nová Ves z údolní nádrže Šance (- 846 l/s). Následuje mírné nadlepšení vypoušt ním z ÚV Nová Ves na LP Bílého potoka a OV Frýdlant n.o. (v sum + 62 l/s), ale v profilu jezu Hodo ovice záporná zm na pr toku nar stá na hodnotu l/s p evodem vody Hodo ovickým náhonem (- 350 l/s). Další výrazná zm na nastává p ítokem Morávky (s ochuzením l/s) - zde op t d sledkem dalšího klí ového vodárenského odb ru SmVaK a.s. OOV z VD Morávka a p evodem vody Morávka Žermanice od jezu ve Vyšních Lhotách. Pod ústím Morávky iní ovlivn ní Ostravice l/s. Po zapo tení dalších realizovaných nakládání s vodami ve m st Frýdku-Místku se záporné ovlivn ní pr toku v toku snižuje v profilu vypoušt ní OV Frýdek- Místek (+ 276 l/s) a OV ArcelorMittal a.s. Frýdek Místek (+ 120 l/s). Další významná zm na pr toku nastává zaúst ním eky Olešné s kladným ovlivn ním l/s zp sobeným p evahou p evodu vody (Hodo ovický náhon) nad odb rem a.s. Biocel Paskov z nádrže Olešná. Pod soutokem s Olešnou tak iní ovlivn ní Ostravice l/s. Dále je významný odb r ArcelorMittal Ostrava a.s. (rezervní zdroj l/s), EVI Ostrava z S Hrab vka (- 155 l/s) a vypoušt ní a.s. Biocel Paskov (+ 304 l/s). V tomto profilu iní ovlivn ní eky Ostravice l/s. Dále po toku se tato hodnota snižuje vypoušt ním d lních a pr myslových vod a p edevším zaúst ním Lu iny ( l/s) na kone ných 523 l/s v ústí do eky Odry. Na ece Ostravici je celkem registrováno 6 odb r povrchové vody, 1 p evod vody a 26 vypoušt ní a dále je tok ovlivn n 10 drobnými odb ry a sana ními erpáními podzemní vody. Z porovnání povolených a skute ných hodnot u významn jších užívání vod v roce 2010 jsou podstatn jší rozdíly vykazovány u (v závorce uvedeno skute né / povolené množství) odb ry povrchových vod ArcelorMittal a.s. F-M (92 / 174 l/s) ArcelorMittal a.s. Ostrava rezervní zdroj (142 / 228 l/s) odb ry podzemních vod vypoušt ní ArcelorMittal a.s. F-M - sana ní erpání (8 / 38 l/s) SmVaK Ostrava a.s. OOV ÚV N.Ves (20 / 50 l/s) ArcelorMittal a.s. Ostrava OV (33 / 83 l/s) strana 14

18 EZ ES OSTRAVA Dorry KOKSOVNA SVOBODA (24 / 174 l/s) (4 / 63 l/s) Povolené množství je p ekra ováno u vypoušt ní OÚ epišt (o 20 %). Tabulka TA16/5 obsahuje podrobné údaje o ovlivn ní vodního toku Ostravice. Morávka Relativn krátký vodní tok Morávka, který je výrazn byst inného charakteru, je svými p ítoky ovliv ován jen zanedbateln, nejvíce levostranným p ítokem Mohelnicí s ochuzením - 8 l/s. Výrazným zp sobem eku ovliv uje vodárenský odb r SmVaK Ostrava a.s. OOV z nádrže Morávka pro ÚV Vyšní Lhoty (- 230 l/s) a p evod vody od jezu ve Vyšních Lhotách do povodí eky Lu iny ( l/s). Výsledná zm na pr toku eky Morávky v jejím ústí inila tedy v roce l/s. P ímo na toku Morávky jsou evidovány 4 odb ry povrchových vod a 4 vypoušt ní. Dále je tok ovlivn n ty mi odb ry podzemních vod. Krom odb ru SmVaK Ostrava a.s. OOV (230 / 460 l/s, tj. využití z 50 %), Saft Ferak Raškovice (0,7 / 1,6 l/s, tj. využití z 47 %) a Pivovaru Radegast (5 / 12,0 l/s, tj. využití z 37 %) žádné z dalších užívání vody nevykazovalo enormní rozdíly mezi povoleným a realizovaným nakládáním. Povolené množství pro p evod Morávka - Žermanice vychází z maximálního p evád ní vod za zvýšených pr tok a skute né množství je dáno vodností p íslušného roku a je rovn ž závislé na pln ní nádrže Žermanice na ece Lu in. V tabulce TA 16/8 jsou uvedeny další údaje o ovlivn ní vodního toku Morávka. Lu ina Vodohospodá ská bilance eky Lu iny je ovliv ována 7 p ímými p ítoky, nejvýznamn ji vodním tokem Vencl vka s ochuzením o - 51 l/s. Na vlastním toku Lu iny dochází k nejvýrazn jší zm n k profilu údolní nádrže Žermanice. Nad zátopou této nádrže je do Lu iny zaúst n p evod vody z povodí Morávky ( l/s), z nádrže jsou realizovány odb ry vody pro ArcelorMittal Ostrava a.s. (- 359 l/s) a Biocel Paskov a.s. (- 230 l/s) a voda z nádrže je rovn ž využívána pro rybné hospodá ství Žermanice (- 150 l/s s vyúst ním t sn pod p ehradní profil). Pod t mito nakládáními s vodou je tok nadlepšen o l/s. Tato hodnota dále vzr stá p ítokem Sušanky (kladné ovlivn ní) a vypoušt ním OV Haví ov (+ 204 l/s) na zhruba l/s. K další výrazné zm n v kladném sm ru dochází v profilu zaúst ní odpadu ArcelorMittal Ostrava a.s. (+ 409 l/s). Celková zm na pr toku k záv rnému profilu Lu iny v roce 2010 inila l/s. Na vlastní Lu in mimo uvedené odb ry (ArcelorMittal Ostrava a.s. a Biocel Paskov a.s.) z nádrže Žermanice existují další 2 odb ry povrchových vod a tok je rovn ž ovlivn n 2 sledovanými odb ry podzemních vod resp. jedním vodárenským odb rem a jedním erpáním podzemních vod za ú elem snižování jejich hladiny z prameništ D l ák. Na dolním toku je Lu ina ovliv ována p edevším vypoušt ním vod, kterých je celkem evidováno 22. Povolené množství pro p evod Morávka - Žermanice vychází z maximálního p evád ní vod za zvýšených pr tok a skute né množství je dáno vodností p íslušného roku a je rovn ž závislé na pln ní nádrže Žermanice na ece Lu in. Z porovnání povolených a skute ných hodnot u významn jších užívání vod v roce 2010 jsou podstatn jší rozdíly vykazovány u (v závorce uvedeno skute né / povolené množství) odb ry povrchových vod BIOCEL PASKOV a.s. VD Žermanice (230 / 412 l/s) ArcelorMittal Ostrava a.s. (359 / 1015 l/s) Povolené množství je p ekra ováno u vypoušt ní CEMENT HRANICE (o 34 %) a OVaK OSTRAVA - kanalizace HV ZDNÁ (o 34 %). strana 15

19 Konkrétní údaje o ovlivn ní vodního toku Lu ina jsou uvedeny v tabulce TA 16/6. Olše Mimo nakládání s vodami realizovanými na vlastním toku Olše se do její bilance promítají zm ny pr tok v d sledku realizovaných odb r a vypoušt ní na 21 p ímých p ítocích, z nichž bilan n nejvýznamn jší - Stonávka (- 211 l/s) - je touto zprávou hodnocena samostatn. Po toku po realizovaných drobných odb rech a vypoušt ních a ovlivn ním na p ítocích lze v tší ochuzení vysledovat až v profilu horního jezu v T inci odb rem Energetiky T inec (- 307 l/s). Pod areálem T ineckých železáren se záporná hodnota ovlivn ní ruší vypoušt ním z jejich OV (+ 171 l/s) a z OV T inec (+ 157 l/s). Dále se zde projevuje p ítok Ropi anka s ochuzením o - 51 l/s zp sobeným p edevším p evodem vody do povodí Stonávky. Do kladných hodnot ovlivn ní se eka dostává pod vypoušt ním z OV eský T šín na + 80 l/s, které je propagováno až k ústí Stonávky, která se vyzna uje ochuzením pr toku o již zmín ných l/s. Pod tímto p ítokem záporné ovlivn ní zm ny pr toku dále vzr stá p edevším odb ry bá ského sektoru (- 180 l/s) a rybni ní soustavy Olšiny (- 303 l/s) s áste ným snížením pod výústí OV Karviná (+ 221 l/s). U odb ru EZ pro Elektrárnu D tmarovice (- 176 l/s) iní ovlivn ní Olše l/s. Po zaúst ní Karvinského potoka (+ 164 l/s) a odpadu z rybni ní soustavy Olšiny klesá záporné ovlivn ní toku na hodnotu 111 l/s a celková zm na pr toku k záv rnému profilu na ece Olši iní v roce l/s. Vlastní tok Olše je ovlivn n 9 p ímými odb ry povrchové vody a 11 vypoušt ní, dále je zde sledováno 2 odb ry podzemních vod. Z porovnání povolených a skute ných hodnot u významn jších užívání vod v roce 2010 jsou podstatn jší rozdíly vykazovány u (v závorce uvedeno skute né / povolené množství) odb ry povrchových vod ArcelorMittal PRODUCTS TUBULAR KARVINÁ (8 / 22 l/s) Teplárna SA Karviná (1 / 16 l/s) ŽDB a.s. BOHUMÍN (1 / 32 l/s) vypoušt ní Energetika T inec K OV 1 (150 / 254 l/s) OÚ Byst ice - OV (1 / 16 l/s) Bližší podrobnosti o ovlivn ní vodního toku Olše jsou uvedeny v tabulce TA 16/3. Stonávka Bilan ní situaci na Stonávce z jejich p ítok významn ovliv uje jen erný potok, který je dotován vodou p evodem z povodí Ropi anky (+ 49 l/s). Zásadním ovlivn ním toku jsou až odb ry bá ského a t žkého pr myslu z vodního díla T rlicko. Ty celkov tvo í v profilu p ehrady ochuzení Stonávky o 290 l/s. Do eky Olše p ináší Stonávka bilan ní deficit l/s. Nejv tšími odb rateli vody na Stonávce jsou z údolní nádrže T rlicko OKD D l SM (- 163 l/s), OKD D l Lazy (celkem - 50 l/s), OKD D l Darkov (- 33 l/s) a Energetika T inec (- 44 l/s). Kladné ovlivn ní toku zp sobují výusti z OV T rlicko (+ 10 l/s) a OV Albrechtice (+ 10 l/s) a krom nich ješt 7 vypoušt ní p ímo na ece Stonávce. Z porovnání povolených a skute ných hodnot u významn jších užívání vod v roce 2010 jsou podstatn jší rozdíly vykazovány u (v závorce uvedeno skute né / povolené množství) strana 16

20 odb ry povrchových vod Energetika T inec z VD T rlicko (44 / 174 l/s) Povolené množství je p ekra ováno u vypoušt ní OÚ HNOJNÍK - biologický rybník (o 69%), OBEC KOMORNÍ LHOTKA - OV (o 44%) a u odb ru povrchových vod OKD D L SM Stonava (o 20 %). Bližší podrobnosti jsou uvedeny v tabulce TA 16/9. Záv r V tabulce TA24 je uveden p ehled bilan ního zpracování vyhodnocení zm ny pr tok v záv rových profilech nejvýznamn jších vodních tok v oblasti povodí Odry za období let 2002 až Pro lepší názornost jsou hodnoty p evedeny do grafického vyjád ení v grafech GA6. Ze srovnání jednotlivých let a hodnocených vodních tok vyplývá nap íklad, že nejvýznamn ji je ochuzena Morávka a to vlivem p evodu vody od jezu ve Vyšních Lhotách do povodí Lu iny, a nejvýznamn ji nadlepšena práv Lu ina tímto p evodem vody. U Ostravice a Opavy (zde vlivem jejího nejvýznamn jšího p ítoku Moravice) je patrné ochuzení pr tok, a to významnými odb ry povrchových vod pro zásobení obyvatel. V záv rném profilu vodního toku Odra (nad soutokem s Olší) bylo v hodnoceném osmiletí dosaženo jak mírn kladné, tak mírn záporné zm ny pr toku. U vodního toku Olše nyní mírn p evládají odb ry nad vypoušt ními vod, tedy je zde sledováno ochuzení pr tok, p edevším vlivem jejího p ítoku Stonávky. 5.2 Vodní nádrže vliv hospoda ení vodních nádrží na režim vodních tok Hodnocení vodních nádrží vychází ze zm n pr tok vlivem jejich hospoda ení b hem jednoho m síce, resp. z celkových zm n pr tok vlivem jejich hospoda ení, je-li zapo ítáván k tomu i výpar z vodní hladiny. Mimo to je hodnocena i maximální zm na pr toku vlivem hospoda ení nádrže vyjád ená v procentech pr m rného pr toku v daném profilu (Q a ), a to bez rozdílu, zda se jedná o zadržování vody v nádrži i o nadlepšování pr toku. Hodnocení se provádí zvláš pro nádrže vodárenské a zvláš pro nádrže ostatní. Na všech sledovaných vodních nádržích bylo hospoda eno dle schválených manipula ních ád, bez provád ní mimo ádných manipulací. Údaje hladin, objem a zatopených ploch (vždy k 1. dni v m sících) v roce 2010 jsou uvedeny v tabulkách TA6 a TA7. Grafické znázorn ní pr b hu hladin a pln ní zásobního prostoru je patrné z graf GA Vodárenské nádrže a nádrže s vodárenským využitím U vodárenských nádrží a nádrží s vodárenským využitím docházelo k významné akumulaci vod v období tání sn hu (b ezen duben) a zvýšených srážek (kv ten). Využití zásobního prostoru jednotlivých nádrží je z ejmé z následujícího textu a z tab. TA20. Zm ny pr tok vlivem hospoda ení nádrží ve vztahu k pr m rnému pr toku jsou uvedeny v tab. TA 18/2. Vodní dílo Šance: Za átek roku 2010 (kóta hladiny 499,90 m n. m., tj. 87 % napln ní zásobního prostoru nádrže) se vyzna oval až do 20. b ezna 2010 p evládajícím poklesovým trendem hladiny vody v nádrži, kdy bylo dosaženo ro ního minima na kót 495,41 m n. m. V pr b hu následujících 30 dn docházelo k pln ní zásobního prostoru nádrže až na hodnotu 84 % (kóta hladiny 499,32 m n. m.) v závislosti na odtávání sn hové pokrývky. M síc kv ten se vyzna oval vysoce nadpr m rnými srážkovými úhrny, které vyvolaly povod ové p ítoky vody do nádrže. Vlivem uvedené situace a použitého operativního zp sobu ízení nádrže bylo dne 18. kv tna 2010 dosaženo ro ního maxima, což p edstavuje napln ní reten ního neovladatelného prostoru nádrže ze 60 % (kóta 505,86 m n. m.). Tato úrove hladiny byla druhá nejvyšší v historii vodního díla, po hladin dosažené za povodn v roce Reten ní prostor nádrže byl využit pouze pro ú elnou transformaci pr toku vody nádrží a již dne 22. kv tna se hladina vrátila na úrove maximální zásobní hladiny. Po strana 17

21 odezn ní tohoto srážkov významného období docházelo až do konce m síce srpna p evážn ke klesání hladiny vody v nádrži, které bylo zakon eno dne 1. zá í (kóta 498,73 m n. m.) rychlým vzestupem hladiny vlivem lokální významné srážkové innosti v povodí nádrže. Kulminace hladiny bylo dosaženo dne 2. zá í na kót 503,28 m n. m., což odpovídá napln ní reten ního ovladatelného prostoru nádrže z 63 %. O t i dny pozd ji již bylo dosaženo hladiny maximálního zásobního prostoru nádrže. Až do poloviny m síce listopadu následoval sestupný trend hladiny vody v nádrži, který byl završen dosažením kóty 498,52 m n. m. Zbývající ást roku 2010 se nesla v pozvolném pln ní zásobního objemu a dne 31. prosince bylo dosaženo kóty 501,33 m n. m. (96 % napln ní zásobního prostoru nádrže). Vodní dílo Morávka: Za átek roku se vyzna oval setrvalým poklesem hladiny vody v zásobním prostoru nádrže (kóta 504,96 m n.m. ze dne 1. ledna 2010). Uvedený trend p etrvával až do konce m síce února, kdy bylo dosaženo ro ního minima na kót 499,38 m n. m. (37 % napln ní zásobního prostoru nádrže). Od konce února docházelo k významné akumulaci zvýšených odtok vody z povodí nádrže vlivem jarního tání sn hové pokrývky, p i emž dne 28. b ezna bylo dosaženo maximální zásobní hladiny. Následn hladina v nádrži oscilovala kolem této hodnoty až do 11. kv tna, kdy došlo k ú elnému p edpušt ní zásobního objemu nádrže p ed p edpovídaným obdobím výrazné srážkové innosti. Vlivem této situace a použitého operativního zp sobu ízení nádrže bylo dne 18. kv tna 2010 dosaženo ro ního maxima, což p edstavovalo napln ní reten ního neovladatelného prostoru nádrže ze 75 % (kóta 516,51 m n. m.). Tato dosažená úrove hladiny byla t etí nejvyšší za dobu existence vodního díla, po hladinách dostoupených p i povod ových situacích v letech 1972 a Reten ní prostor nádrže byl využit pouze pro ú elnou transformaci pr toku vody nádrží a již dne 22. kv tna se hladina vrátila na úrove maximální zásobní hladiny. Ve zbývající ásti roku se hladina vody pohybovala v horní t etin zásobního objemu nádrže s výjimkou transformace zvýšených p ítok reten ním ovladatelným objemem nádrže z po átku m síce zá í (vliv výrazn jší lokální srážkové innosti). Tento reten ní objem byl využit po dobu 77 hodin p i maximálním napln ním 44 % (kóta 510,90 m n. m.). Hladina vody v nádrži na konci roku 2010 byla zaznamenána na kót 506,80 m n. m., tj. 100 % napln ní zásobního prostoru nádrže. Vodní dílo Kružberk: Kóta hladiny vody v nádrži na za átku roku 2010 byla na hodnot 424,70 m n. m., což znamenalo napln ní zásobního prostoru nádrže z 65 %. Tento stav na nádrži p edstavoval minimální hladinu vody v roce Po dopln ní zásobního objemu vodou z jarního tání (dne 1. b ezna 2010) hladina ve zbývající ásti roku neklesla pod úrove 84 % napln ní nádrže. Ro ního maxima bylo dosaženo dne 19. dubna na kót 429,23 m n. m., což p edstavuje 27 % napln ní reten ního ovladatelného prostoru nádrže, tato manipulace byla provedena za ú elem odstran ní pláví z hladiny nádrže odtokem p es hrazené p elivy. Vodní dílo Slezská Harta: Na po átku roku 2010 se hladina v nádrži nacházela na kót 493,77 m n. m. (tj. 94 % napln ní zásobního prostoru) a do 20. února p evládal klesající trend hladiny vody v nádrži. Uvedený den bylo dosaženo ro ního minima na kót 492,30 m n. m. s 88 % napln ním zásobního prostoru nádrže. Od této chvíle se objem vody v nádrži Slezská Harta plnil, až bylo dne 9. dubna dosaženo maximální zásobní hladiny. Hodnota ro ního maxima byla zaznamenána o týden pozd ji na kót 496,22 m n.m., tj. 64 % napln ní reten ního ovladatelného prostoru. Následovalo období charakteristické kolísáním hladiny v blízkosti maximální letní zásobní hladiny. Kalendá ní rok 2010 byl zakon en s hladinou na kót 496,13 m n. m. strana 18

22 Jakost surové vody ve vodárenských nádržích Šance, Kružberk a Morávka byla v roce 2010 velmi dobrá a nevyžadovala složit jší úpravu na vodu pitnou. Na vodní nádrži Kružberk byl v pr b hu letních m síc zaznamenán výskyt netoxické sinice Anabaena circinalis, jejíž celková biomasa však nebyla významná. V srpnových vzorcích byly v menší mí e nalezeny také kolonie sinice Microcystis aeruginosa. Ve vod z vodárenské nádrže Kružberk byla v lo ském roce mírn p ekro ená sm rná hodnota limitu t ídy A2 u ukazatele mikroskopický obraz (dle vyhlášky. 428/2001 Sb. ve zn ní pozd jších p edpis ). U ostatních sledovaných ukazatel nebyly sm rné hodnoty kategorie A2 p ekro eny Ostatní vodní nádrže U ostatních vodních nádrží byla situace obdobná. K zadržování vody docházelo významn v období p edjarních srážek a tání sn hu. Využití zásobního prostoru jednotlivých nádrží je z ejmé z tab. TA20, pr b h hospoda ení v jednotlivých m sících roku pak z tab. TA19/2. Vodní dílo T rlicko: Na po átku roku 2010 se hladina v nádrži nacházela na kót 275,56 m n. m. (tj. 99 % napln ní zásobního prostoru) a její pr b h do konce druhé dekády m síce února se vyzna oval sestupným trendem. Následovalo tém t í m sí ní období rostoucího pr b hu hladiny vody v zásobním prostoru nádrže, jež bylo dne 12. kv tna završeno dosažením kóty 275,53 m n. m., což p edstavovalo 98 % napln ní zásobního prostoru. Vlivem operativního povod ového ízení nádrže za povod ové situace byl v následujících t ech dnech snížen objem o cca 2 mil. m 3 za ú elem dosažení lepšího transforma ního ú inku nádrže. V pr b hu kv tnové povodn byla zaznamenána hodnota ro ního maxima hladiny vody v nádrži na kót 277,19 m n. m. (78 % napln ní reten ního neovladatelného prostoru). Následovalo prázdn ní akumulovaného objemu až na úrove cca 1,0 m pod maximální zásobní hladinu, která byla dosažena dne 24. kv tna. Ve zbývající ásti roku pr b h hladiny kolísal kolem kóty 274,50 m n. m., tj. cca kolem 88 % napln ní zásobního prostoru. Dne 1. ervna bylo dosaženo ro ního minima na kót 274,08 m n. m., tj. 84 % napln ní zásobního objemu nádrže. Vodní dílo Žermanice: Na po átku roku 2010 se hladina v nádrži nacházela na kót 290,94 m n. m. (tj. 98 % napln ní zásobního prostoru). Zásobní objem nádrže byl dopln n vodou z postupného odtávání sn hové pokrývky a dne 24. b ezna byla dosažena maximální zásobní hladina. Následovala stagnace hladiny v blízkosti této úrovn až do 10. kv tna, kdy operativním zp sobem ízení nádrže došlo k p edpušt ní jejího objemu p ed kv tnovou povodní o cca 1,0 mil. m 3 vody. Dne 18. kv tna bylo dosaženo ro ního maxima hladiny vody v nádrži na kót 293,41 m n. m. (92 % napln ní reten ního ovladatelného prostoru). Tato dosažená úrove hladiny byla nejvyšší za dobu existence vodního díla. Na sestupné v tvi povod ového hydrogramu docházelo k prázdn ní akumulovaného objemu vody až na úrove cca 0,5 m pod maximální zásobní objem. Následn pr b h hladiny vody v zásobním prostoru nádrže do konce m síce zá í kolísal v rozmezí od 87 do 100 % napln ní a od tohoto okamžiku docházelo k pozvolnému zaklesávání hladiny, až bylo dne 7. prosince dosaženo ro ního minima na kót 289,31 m n. m. (80 % napln ní zásobního prostoru nádrže). Ve zbývající ásti roku docházelo k op tovnému pln ní nádrže, p i emž dne 26. prosince byl celý zásobní objem dopln n a hladina vody do konce roku stagnovala na této úrovni. Z nevodárenských nádrží ve správ Povodí Odry s.p. byla zhoršená jakost zaznamenána p edevším na nádrži Žermanice, kde byla voda prakticky po celé letní období ozna ena jako nevhodná ke koupání resp. jako voda se zhoršenou jakostí. Ze sinic zde p evládaly sinice rodu Anabaena planctonica. K díl ím problém m s jakostí vody došlo také na nádržích Baška a Olešná. strana 19

23 5.3 Bilan ní (kontrolní) profily Podkladem pro výpo et bilan ního hodnocení profil jsou údaje o realizovaných odb rech a vypoušt ních, manipulacích na vodních dílech (údaje uživatel vod a správce povodí), hodnoty minimálních pr tok a údaje o množství povrchových vod (údaje poskytnuté HMÚ). Napjatost kvantitativní bilance v p íslušném roce se hodnotí v kontrolních profilech na jednotlivých hlavních tocích povodí v m sí ním kroku porovnáváním požadavk na zachování minimálních bilan ních pr tok se skute nými pr m rnými m sí ními pr toky. Tyto pr toky v sob zahrnují všechny aktivity hospoda ení s vodou. Bilan ní stavy, kterých je rozlišováno 5 (BS1 až BS5 viz níže), vyjad ují vztah velikosti ovlivn ného pr m rného m sí ního pr toku (QMO), vypo teného z nam ených hodnot v kontrolním profilu, ke statisticky vyhodnocenému výskytu tzv. m-denních vod (blíže viz Metodický pokyn MZe pro sestavení vodohospodá ské bilance oblasti povodí), resp. k minimálnímu z statkovému pr toku (MZP) danému obecn závazným p edpisem (viz kap. 4.1 této zprávy). První dva bilan ní stavy (BS1 a BS2) vyjad ují uspokojivý a vyvážený stav vodních zdroj, další dva (BS3 a BS4) ozna ují napjatý bilan ní stav, poslední (BS5) signalizuje pasivní stav vodních zdroj. BS1 pro p ípad QMO > Q 330d BS2 pro p ípad Q 330d > QMO > Q 355d BS3 pro p ípad Q 355d > QMO > Q 364d BS4 pro p ípad Q 364d > QMO BS5 pro p ípad MQ (MZP) > QMO P ehled kontrolních profil Na hlavních tocích povodí Odry je hodnoceno celkem 16 kontrolních profil, p i emž rozd lení profil po jednotlivých tocích je následující: Odra 3 profily Bartošovice, Svinov, Bohumín Opava 2 profily Krnov, D hylov Opavice 1 profil Krnov Moravice 2 profily Kružberk pod p ehradou, Branka Ostravice 3 profily Šance pod p ehradou, Sviadnov, Ostrava Morávka 1 profil Morávka pod p ehradou Lu ina 1 profil Žermanice pod p ehradou Olše 2 profily eský T šín, V ovice Stonávka 1 profil T rlicko pod p ehradou Bližší hydrologické charakteristiky jednotlivých profil jsou popsány v tab. TA21 a TA Bilan ní hodnocení v kontrolních profilech Bilan ní hodnocení vodního toku v kontrolních profilech je proveden pomocí sou tové áry ovlivn ní vodního toku v jeho podélném profilu. Toto hodnocení je zpracováno ve variant ovlivn ní vodního toku realizovanými odb ry vod, vypoušt ním vod a p evody vody v etn zahrnutí vlivu hospoda ení vodních nádrží a zohledn ní výparu z jejich vodní hladiny. Hodnocení je zpracováno v m sí ním kroku a v ro ním pr m ru, p i emž p epo et množství z hlášení uživatel (tis.m 3 ) na hodnoty v m 3 /s je stanoven za p edpokladu rovnom rného provozu daného užívání vody. strana 20

24 Stru ný popis bilan ního hodnocení v kontrolních profilech je proveden po jednotlivých tocích, graficky je pak znázorn n v grafech GA5: Odra Tok je hodnocen ve t ech profilech po toku v profilech Bartošovice, Svinov a Bohumín. V roce 2010 bylo ve všech sledovaných profilech dosaženo uspokojivého bilan ního stavu (BS1). Pom r mezi p irozeným a ovlivn ným pr tokem se v profilu Bartošovice pohyboval od 97 do 99 %, ve Svinov od 96 do 99 %, tzn. bez významn jšího ovlivn ní vodního toku užíváním vod. V záv rném hrani ním profilu v Bohumín tento pom r v jednotlivých m sících kolísal v rozmezí 90 až 114 % (b ezen 84,3 / 74,2 m 3 /s), celoro n pak inil 100 %. Opava eka Opava je hodnocena ve dvou profilech Krnov a D hylov. V nich bylo ve všech m sících dosaženo uspokojivého stavu vodních zdroj (BS1). Pom r mezi p irozeným a ovlivn ným pr tokem se pohyboval v Krnov po celý rok v úrovni 100%. V profilu situovaném v dolní trati Opavy, v D hylov, kde se již projevuje vliv hospoda ení kaskády nádrží Kružberk a Slezská Harta na ece Moravici, se pom r mezi p irozeným a ovlivn ným pr tokem v jednotlivých m sících pohyboval v rozmezí 95% ( íjen) až 126 % (b ezen), celoro ní pr m r pak dosáhl 104%. Opavice Vodní tok Opavice je hodnocen v jednom kontrolním profilu - v Krnov. Zde bylo ve všech m sících roku 2010 dosaženo uspokojivého bilan ního stavu (BS1). Rozdíl mezi p irozeným a ovlivn ným pr tokem byl ve všech m sících nepatrný (pom r dosahoval 100 % až 104%). Moravice Tok Moravice je hodnocen ve dvou kontrolních profilech v p ehradním profilu Kružberk a v profilu Branka na dolním toku. Celkový bilan ní stav vodních zdroj na Moravici v r lze hodnotit jako uspokojivý a vyvážený. V profilu Kružberk i Branka byl ve všech m sících dosažen bilan ní stupe první (BS1). Pom r mezi p irozeným a ovlivn ným pr tokem se pohyboval na Kružberku intervalu od 157 % (kv ten) do 880 % (b ezen), celoro ní pr m r inil 278 %, tedy ovlivn ný pr tok inil 3,7 m 3 /s a vyhodnocený p irozený 10,2 m 3 /s. Významné ovlivn ní pr toku bylo patrné i v níže situovaném profilu Branka, kde se pom r mezi p irozeným a ovlivn ným pr tokem pohyboval mezi 93 % a 168 %, celoro n pak inil 114 %. Ostravice Ostravice je posuzována ve t ech profilech: v profilu údolní nádrže Šance, ve Sviadnov u Frýdku-Místku a na dolním toku v Ostrav. Hodnocení profilu ve Sviadnov v sob zahrnuje krom jiných ovlivn ní také vliv údolní nádrže Morávka, profil v Ostrav navíc i vliv nádrží Olešná na Olešné a Žermanice na Lu in. Ve všech m sících roku 2010 bylo v t chto kontrolních profilech dosaženo uspokojivého bilan ního stavu vodních zdroj BS1. Pom r mezi p irozeným a ovlivn ným pr tokem se v profilu Šance pohyboval od 60 % (únor) do 322 % (prosinec) s ro ním pr m rem 122 %, v profilu Sviadnov od 100 % do 184 % s ro ním pr m rem 120 %. V profilu Ostrava pak od 79 % v íjnu, kdy byl pom r p irozeného k ovlivn nému pr toku 8,9 k 11,2 m 3 /s s významným nadlepšením nádržemi v hodnot 3 m 3 /s, až do 130 % (b ezen a prosinec), s celoro ním pr m rem 102 %. strana 21

25 Morávka Vodní tok Morávka je hodnocen v jednom bilan ním míst, a to v p ehradním profilu údolní nádrže Morávka. V roce 2010 zde bylo ve všech m sících dosaženo uspokojivého bilan ního stavu vodních zdroj (BS1). Pom r mezi vyhodnoceným p irozeným a ovlivn ným pr tokem v tomto profilu kolísal mezi 85 % (leden) a 217 % (b ezen), celoro n inil 109 %, tj. ochuzení vodního toku o 248 l/s. Lu ina Vodní tok Lu ina je posuzován v profilu p ehradní hráze údolní nádrže Žermanice. Bilan n bylo celoro n dosaženo uspokojivého stavu vodních zdroj (BS1). Pom r mezi p irozeným a ovlivn ným pr tokem se pohyboval mezi -53 % v lednu až 122 % v prosinci, celoro ní pr m r inil 53 %, tzn. že pr tok v profilu byl výrazn nadlepšen. M ený pr tok inil 2,2 m 3 /s a vyhodnocený p irozený 1,1 m 3 /s. Toto vysoké procento ovlivn ní pr toku ve vztahu k pr toku p irozenému je zp sobeno vlivem významného p evodu vody z eky Morávky pomocí p evad e od jezu Vyšní Lhoty do eky Lu iny nad nádrží Žermanice. Záporný p irozený pr tok v m síci lednu byl zp soben tím, že množství p evád né vody z eky Morávky je m eno v profilu Vyšní Lhoty a po trase p evad e dochází ke ztrátám vody, a tím i ovlivn ní bilance vodní nádrže Žermanice. Olše eka Olše je posuzována v profilech eský T šín a Ve ovice, z nichž níže situovaný - V ovice - v sob zachycuje i ovlivn ní údolní nádrží T rlicko na Stonávce. V obou kontrolních profilech bylo celoro n dosaženo uspokojivého bilan ního stavu vodních zdroj (BS1). Jak vyplývá z hodnot pom ru mezi p irozeným a ovlivn ným pr tokem, oba profily vykazovaly minimální ovlivn ní, které se v pr b hu roku pohybovalo od 98 do 102 % a v ro ním pr m ru byl pom r roven 1 jak v eském T šín, tak i ve V ovicích. Stonávka Tok Stonávky je posuzován v bilan ním profilu p ehradní hráze T rlicko. V pr b hu celého roku zde bylo dosaženo uspokojivého stavu vodních zdroj (BS1). Pom r mezi p irozeným a ovlivn ným pr tokem se pohyboval mezi 84 % v lednu, kdy byl pom r p irozeného k ovlivn nému pr toku 0,85 k 1,02 m 3 /s s nadlepšením nádrží v hodnot 0,4 m 3 /s, až 172 % (listopad) a celoro ní pr m r byl 104 %, tedy mírné ochuzení pr toku Minimální pr toky Pro hodnocení množství povrchových vod v oblasti povodí Odry jsou jako základ používány požadované minimální pr toky (MQ) pro zachování podmínek pro biologickou rovnováhu v toku a umožn ní obecného nakládání s vodami, které byly stanoveny v r podle Zásad Sm rného vodohospodá ského plánu. Po nov jším vydání Metodického pokynu OOV MŽP ke stanovení hodnot minimálních z statkových pr tok (MZP) v roce 1999 jsou jako hodnotící kriterium použity i tyto mezní hodnoty pr tok, jejichž stanovení bere na z etel již i širší spektrum požadavk, v etn zohledn ní jakosti vody a vlivu na podzemní vody, a hodnoty t chto minimálních pr tok u jednotlivých profil jsou vyšší než MQ a kriterium je p ísn jší. Hodnocení množství povrchových vod v oblasti povodí Odry je provád no vzhledem k ob ma stanoveným pr tok m. Bilan ní stav pasivní bilance vodních zdroj (BS5) nastává, je-li hodnota MQ nebo MZP vyšší než m ený pr tok v daném profilu. Bilan ní stavy pro MQ a MZP pro jednotlivé kontrolní profily p ehledn plynou z tab. TA23. strana 22

26 Ze šestnácti kontrolních profil hodnocených vodohospodá skou bilancí v povodí Odry neexistuje žádný z nich, u n hož by v roce 2010 došlo k nedodržení hodnot minimálních pr tok MQ stanovených v roce 1985 podle Zásad SVP nebo minimálních pr tok MZP stanovených v roce Záv r Zpráva o hodnocení množství povrchových v oblasti povodí Odry za rok 2010 je sestavována na základ vyhlášky. 431/2001 Sb. o obsahu vodní bilance, zp sobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci a Metodického pokynu pro sestavení vodohospodá ské bilance oblasti povodí, jenž podobu této bilance upravuje. Zpráva vychází z provedených bilan ních hodnocení a výpo t ve vodních tocích, údolních nádržích a kontrolních profilech oblasti povodí Odry. Rok 2010 pat il v povodí Odry k rok m hydrologicky nadpr m rným. V d sledku extrémních p ívalových srážek na konci kv tna a za átku ervna se zde vyskytla významná povod ová situace. Obecn lze konstatovat, že bilan ní stavy pro minimální pr toky MQ byly v hodnocených profilech posouzeny jako uspokojivé a pr toky reprezentovaly vyvážený stav vodních zdroj. Hospoda ení s vodou a spln ní požadavk na vodu jednotlivých uživatel probíhalo v pr b hu roku bez omezení. V Ostrav 26. zá í 2011 Odbor vodohospodá ských koncepcí a informací Vedoucí odboru: Zpracovali: Ing. B etislav Ture ek Ing. Andrea Gelnarová, Ing. Lukáš Pavlas strana 23

27 Seznam zkratek: BS CVS HP OV HGR MQ MZP PO POD POV QMO QMN QRN QRO Q a Q 364d Q 355d Q 330d SVP Vz VYP ZPN ZPNC ZPR sou initel nadlepšení odtoku akumula ní sou initel vodní nádrže bilan ní stav íslo vodom rné stanice íslo hydrologického po adí istírna odpadních vod hydrogeologický rajon minimální bilan ní pr tok minimální z statkový pr tok pom r mezi p irozeným pr tokem a pr tokem m eným (ovlivn ným) podzemní vody povrchové vody pr m rný m sí ní m ený pr tok pr m rný m sí ní pr tok p irozený pr m rný ro ní p irozený pr tok pr m rný ro ní m ený pr tok dlouhodobý pr m rný ro ní pr tok pr m rný denní pr tok dosažený nebo p ekro ený po dobu 364 dní v roce pr m rný denní pr tok dosažený nebo p ekro ený po dobu 355 dní v roce pr m rný denní pr tok dosažený nebo p ekro ený po dobu 330 dní v roce Sm rný vodohospodá ský plán objem zásobního prostoru nádrže vypoušt ní (odpadních a d lních) vod do vod povrchových sou et zm n pr tok vlivem vodních nádrží nad kontrolním profilem zm na pr tok vlivem vodní nádrže v etn vlivu výparu z volné hladiny zm na pr toku celkem HMÚ MZe MŽP VÚV eský hydrometeorologický ústav Ministerstvo zem d lství Ministerstvo životního prost edí Výzkumný ústav vodohospodá ský T.G.Masaryka, v.v.i

28 Seznam p íloh: 1) Tabulka TA1 P ehledné údaje o odb rech a vypoušt ní vod v roce ) Graf GA1 Srovnání užívání vod v roce 2009 a ) Graf GA2 P ehled odb r a vypoušt ní vod v roce ) Graf GA3 Odb ry a vypoušt ní vod v oblasti povodí Odry v letech ) Tabulka TA2 Nejvýznamn jší odb ry podzemních vod s vodárenským využitím v oblasti povodí Odry v roce ) Tabulka TA3 Nejvýznamn jší odb ry podzemní vody s jiným než vodárenským využitím v oblasti povodí Odry v roce ) Mapa Odb ry podzemní vody v oblasti povodí Odry 8) Tabulka TA4 Nejvýznamn jší odb ry povrchové vody s vodárenským využitím v oblasti povodí Odry v roce ) Tabulka TA5 Nejvýznamn jší odb ry povrchové vody s jiným než vodárenským využitím v oblasti povodí Odry v roce ) Mapa Odb ry povrchové vody v oblasti povodí Odry 11) Tabulka TA6 Vodárenské nádrže v oblasti povodí Odry v roce ) Tabulka TA7 Nejvýznamn jší vodní nádrže s jiným než vodárenským využitím v oblasti povodí Odry v roce ) Graf GA4 Pln ní sledovaných údolních nádrží v oblasti povodí Odry v roce ) Tabulka TA8 Nejvýznamn jší vypoušt ní vod v oblasti povodí Odry v roce ) Mapa Vypoušt ní vod v oblasti povodí Odry 16) Tabulka TA9 P ehled zdroj zne išt ní s produkovaným zne išt ním nad 500 tun v ukazateli BSK 5 v oblasti povodí Odry v roce ) Tabulka TA10 P ehled zdroj zne išt ní s vypoušt ním nad 15 tun v ukazateli BSK 5 v oblasti povodí Odry v roce ) Tabulka TA11 Nejvýznamn jší vodní toky v oblasti povodí Odry 19) Tabulka TA12 Nejvýznamn jší vodní nádrže v oblasti povodí Odry 20) Tabulka TA13 Nejvýznamn jší p evody v oblasti povodí Odry 21) Tabulka TA14 Nejvýznamn jší ostatní vodní zdroje št rkopísková jezera v oblasti povodí Odry 22) Mapa Vodní díla v oblasti povodí Odry 23) Tabulka TA15 Minimální pr toky ve vodních tocích v oblasti povodí Odry 24) Tabulka TA16 Bilan ní hodnocení sledovaných vodních tok ro ní 26) Tabulka TA17 P ehled bilan ního vyhodnocení nejvýznamn jších vodních tok v oblasti povodí Odry v roce ) Tabulka TA18 Hospoda ení vodárenských nádrží v oblasti povodí Odry v roce ) Tabulka TA19 Hospoda ení nejvýznamn jších vodních nádrží s jiným než vodárenským využitím v oblasti povodí Odry v roce ) Tabulka TA20 Nejvýznamn jší vodní nádrže v oblasti povodí Odry v roce 2010 p ehled hospoda ení nádrží 30) Tabulka TA21 Hodnocené kontrolní (bilan ní) profily v oblasti povodí Odry v roce ) Tabulka TA22 Výsledky bilan ního vyhodnocení 32) Tabulka TA23 P ehled výsledk bilan ního vyhodnocení bilan ních profil v oblasti povodí Odry v roce ) Graf GA5 Hodnocení bilan ních profil v roce ) Tabulka TA24 P ehled bilan ního vyhodnocení nejvýznamn jších vodních tok v oblasti povodí Odry za období ) Graf GA6 P ehled bilan ního vyhodnocení nejvýznamn jších vodních tok v oblasti povodí Odry za období

29 Tabulka TA1 P ehledné údaje o odb rech a vypoušt ní vod v roce 2010 len ní dle základních hospodá ských odv tví Odb ry celkem Kódy CZ-NACE Odb rné množství Po et [tis. m 3 /rok] odb ratel Ve ejné vodovody Zem d lství Energetika Pr mysl bez Ostatní Celkem Odb ry podzemních vod Kódy CZ-NACE Odb rné množství Po et [tis. m 3 /rok] odb ratel Ve ejné vodovody Zem d lství Energetika Pr mysl bez Ostatní Celkem Odb ry povrchových vod Kódy CZ-NACE Odb rné množství Po et [tis. m 3 /rok] odb ratel Ve ejné vodovody Zem d lství Energetika Pr mysl bez Ostatní Celkem Vypoušt ní vod Kódy CZ-NACE Vypoušt né množství Po et [tis. m 3 /rok] uživatel Ve ejné kanalizace Zem d lství Energetika Pr mysl bez Ostatní bez Celkem

30 Graf GA1 Srovnání odb r vod v roce 2009 a debrané množství v mil. m3/rok v roce 2009 Odb rné množství [mil. m 3 ] debrané množství v mil. m3/rok v roce Ve ejné VaK Pr mysl Energetika Ostatní Zem d lství Srovnání vypoušt ní vod v roce 2009 a 2010 Vypoušt né množství vod [mil. m 3 ] Vypoušt né množství v mil. m3/rok v roce 2009 Vypoušt né množství v mil. m3/rok v roce , Ve ejné VaK Pr mysl Energetika Ostatní Zem d lství

31 Graf GA2/1 P ehled odb r vod v roce Odebrané množství v mil. m3/rok 150 Po et odb ratel vod 150 Odb rné množství [mil. m 3 ] Po et odb ratel Ve ejné VaK Pr mysl Energetika Ostatní Zem d lství 0 P ehled odb r povrchových vod v roce 2010 Odb rné množství povrchové vody [mil. m 3 /rok] Odebrané množství v mil. m3/rok Po et odb ratel vod Ve ejné VaK Pr mysl Energetika Ostatní Zem d lství Po et odb ratel

32 Graf GA2/2 P ehled odb r podzemních vod v roce Odb rné množství podzemní vody [mil. m 3 ] Odebrané množství v mil. m3/rok Po et odb ratel vod Ve ejné VaK Pr mysl Energetika Ostatní Zem d lství Po et odb ratel P ehled vypoušt ní vod v roce Vypoušt né množství vod [mil. m 3 ] Vypoušt né množství v mil. m3/rok Po et uživatel Po et uživatel Ve ejné kanalizace Pr mysl Energetika Ostatní Zem d lství 0

33 Odb ry a vypoušt ní vod v oblasti povodí Odry v letech Graf GA Množství vod [mil. m 3 ] Odb ry povrchových vod v mil.m3/rok Odb ry podzemních vod v mil.m3/rok Vypoušt ní vod v mil.m3/rok Rok

34 Tabulka TA2 Nejvýznamn jší odb ry podzemní vody s vodárenským využitím v oblasti povodí Odry v roce 2010 Název odb ru Hydrogeologický HP Odb rné množství v r Odb rné množství v r Index odb ru rajon [tis. m 3 /rok] [tis. m 3 /rok] [2010/2009] OVaK OSTRAVA - STARÁ B LÁ - PALESEK OVaK OSTRAVA - DUBÍ OVaK OSTRAVA - II.VODOVOD OVaK OSTRAVA - NOVÁ VES KVaK KRNOV - KOSTELEC KVaK KRNOV - ZLATÁ OPAVICE,ÚV SmVaK a.s. OOV - VELKÉ HOŠTICE OVaK OSTRAVA - D L ÁK Název odb ru Odb r podzemní vody v jednotlivých m sících roku 2010 [tis. m 3 ] Rok 2010 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII [tis. m 3 /rok] OVaK OSTRAVA - STARÁ B LÁ - PALESEK OVaK OSTRAVA - DUBÍ OVaK OSTRAVA - II.VODOVOD OVaK OSTRAVA - NOVÁ VES KVaK KRNOV - KOSTELEC KVaK KRNOV - ZLATÁ OPAVICE.ÚV SmVaK a.s. OOV - VELKÉ HOŠTICE OVaK OSTRAVA - D L ÁK

35 Tabulka TA3 Nejvýznamn jší odb ry podzemní vody s jiným než vodárenským využitím v oblasti povodí Odry v roce 2010 Název odb ru Hydrogeologický HP Odb rné množství v r Odb rné množství v r Index odb ru rajon [tis. m 3 /rok] [tis. m 3 /rok] [2010/2009] OVaK OSTRAVA sniž. hladiny (Ú OV P ÍVOZ) DIAMO - VODNÍ JÁMA ŽOFIE - snižování hladiny DIAMO - VODNÍ JÁMA JEREMENKO sniž.hladiny Název odb ru Odb r podzemní vody v jednotlivých m sících r [tis. m 3 /rok] Rok 2010 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII [tis. m 3 /rok] OVaK OSTRAVA sniž. hladiny (Ú OV P ÍVOZ) DIAMO - VODNÍ JÁMA ŽOFIE - snižování hladiny DIAMO - VODNÍ JÁMA JEREMENKO sniž.hladiny

36

37 Tabulka TA4 Nejvýznamn jší odb ry povrchové vody s vodárenským využitím v oblasti povodí Odry v roce 2010 Název odb ru Zdroj Úpravna Vodní í ní km Odb rné množství v r Odb rné množství v r Index odb ru odb ru vody tok odb ru [tis. m 3 /rok] [tis. m 3 /rok] [2010/2009] VaK BRUNTÁL - Moravice s p ítoky Vodní tok Karlov Moravice VaK BRUNTÁL - VD Slezská Harta Vodní nádrž Leskovec Moravice SmVaK a.s. OOV - VD Kružberk Vodní nádrž Podhradí Moravice SmVaK a.s. OOV - VD Šance Vodní nádrž Nová Ves Ostravice SmVaK a.s. OOV - VD Morávka Vodní nádrž Vyšní Lhoty Morávka JVS JESENÍK - Šumný potok Vodní tok Adolfovice Šumný potok Název odb ru Odb r povrchové vody v jednotlivých m sících r [tis. m 3 ] I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII celkem VaK BRUNTÁL - Moravice s p ítoky VaK BRUNTÁL - VD Slezská Harta SmVaK OOV - VD Kružberk SmVaK OOV - VD Šance SmVaK OOV - VD Morávka JVS JESENÍK - Šumný potok

38 Tabulka TA5/1 Nejvýznamn jší odb ry povrchové vody s jiným než vodárenským využitím v oblasti povodí Odry v roce 2010 Název odb ru Zdroj Vodní tok í ní km Odb rné množství Odb rné množství Index odb ru odb ru odb ru v r v r [tis. m 3 /rok] [tis. m 3 /rok] [2010/2009] DENAS spol.s.r.o. - RYBNÍKY STUDÉNKA Vodní tok Odra KOMTERM, a.s. Vodní tok Lubina POVODÍ ODRY - PETR V RYBNÍK KRNOV Vodní tok Opava RYBÁ STVÍ HODONÍN s.r.o. - RYBNÍK NEZMAR D. BENEŠOV Vodní tok Opava DALKIA ESKÁ REPUBLIKA a.s. - ELEKTRÁRNA T EBOVICE Vodní tok Opava OKK Koksovny, a.s. - KOKSOVNA ŠVERMA OSTRAVA Vodní tok Odra BorsodChem MCHZ. s.r.o. OSTRAVA Vodní tok Odra OKK Koksovny, a.s. - KOKSOVNA SVOBODA OSTRAVA Vodní tok Odra ArcelorMittal Frýdek Místek a.s. Vodní tok Ostravice BIOCEL PASKOV a.s. VD Olešná Vodní nádrž Olešná OKD, a.s. D L PASKOV Vodní tok Olešná EZ ENERGETICKÉ SLUŽBY OSTRAVA, s.r.o..st. Hrab vka Vodní tok Ostravice ArcelorMittal Ostrava a.s. Ostravice Vodní tok Ostravice ArcelorMittal Ostrava a.s. VD Žermanice Vodní nádrž Lu ina BIOCEL PASKOV a.s. VD Žermanice Vodní nádrž Lu ina RYBÁ STVÍ RYCHVALD spol.s.r.o. - RYBNÍK VOLENSKÝ Vodní tok Vencl vka RYBÁ STVÍ RYCHVALD spol.s.r.o. - RYBNÍK KOŠ ÁLOVSKÝ Vodní tok Daty ka RYBÁ STVÍ RYCHVALD spol.s.r.o. - RYBNÍK V.CIHEL ÁK Vodní tok Michálkovický potok RYBÁ STVÍ RYCHVALD spol. s r.o. - RYBNÍK ZÁBLATÍ Vodní tok Bohumínská Stružka ENERGETIKA T INEC a.s. Olše Horní jez Vodní tok Olše ENERGETIKA T INEC a.s. VD T rlicko Vodní nádrž Stonávka OKD, a.s. D L SM STONAVA VD T rlicko Vodní nádrž Stonávka OKD, a.s. D L DARKOV záv.3 (lok.9.kv TEN) VD T rlicko Vodní nádrž Stonávka OKD, a.s. D L LAZY - lok. LAZY VD T rlicko Vodní nádrž Stonávka OKD, a.s. D L SA - lok. JAN KAREL.st. Sovinec Vodní tok Olše OKD, a.s. D L DARKOV.st.Špluchov Vodní tok Olše DALKIA ESKÁ REPUBLIKA. a.s.teplárna KARVINÁ Vodní tok Olše RYBÁ STVÍ RYCHVALD. s.r.o RYBNI NÍ SOUSTAVA OLŠINY Vodní tok Mlýnka (náhon) EZ a.s. ELEKTRÁRNA D TMAROVICE Vodní tok Olše

39 Tabulka TA5/2 Nejvýznamn jší odb ry povrchové vody s jiným než vodárenským využitím v oblasti povodí Odry v roce 2010 Název odb ru Odb r povrchové vody v jednotlivých m sících r [tis. m 3 ] I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII celkem DENAS spol.s.r.o. - RYBNÍKY STUDÉNKA KOMTERM, a.s POVODÍ ODRY - PETR V RYBNÍK KRNOV RYBÁ STVÍ HODONÍN s.r.o. - RYBNÍK NEZMAR D. BENEŠOV DALKIA ESKÁ REPUBLIKA a.s. - ELEKTRÁRNA T EBOVICE OKK Koksovny, a.s. - KOKSOVNA ŠVERMA OSTRAVA BorsodChem MCHZ. s.r.o. OSTRAVA OKK Koksovny, a.s. - KOKSOVNA SVOBODA OSTRAVA ArcelorMittal Frýdek Místek a.s BIOCEL PASKOV a.s. VD Olešná OKD, a.s. D L PASKOV EZ ENERGETICKÉ SLUŽBY OSTRAVA, s.r.o..st. Hrab vka ArcelorMittal Ostrava a.s. Ostravice ArcelorMittal Ostrava a.s. VD Žermanice BIOCEL PASKOV a.s. VD Žermanice RYBÁ STVÍ RYCHVALD spol.s.r.o. - RYBNÍK VOLENSKÝ RYBÁ STVÍ RYCHVALD spol.s.r.o. - RYBNÍK KOŠ ÁLOVSKÝ RYBÁ STVÍ RYCHVALD spol.s.r.o. - RYBNÍK V.CIHEL ÁK RYBÁ STVÍ RYCHVALD spol. s r.o. - RYBNÍK ZÁBLATÍ ENERGETIKA T INEC a.s. Olše Horní jez ENERGETIKA T INEC a.s. VD T rlicko OKD, a.s. D L SM STONAVA VD T rlicko OKD, a.s. D L DARKOV záv.3 (lok.9.kv TEN) VD T rlicko OKD, a.s. D L LAZY - lok. LAZY VD T rlicko OKD, a.s. D L SA - lok. JAN KAREL.st. Sovinec OKD, a.s. D L DARKOV.st.Špluchov DALKIA ESKÁ REPUBLIKA. a.s.teplárna KARVINÁ RYBÁ STVÍ RYCHVALD. s.r.o RYBNI NÍ SOUSTAVA OLŠINY EZ a.s. ELEKTRÁRNA D TMAROVICE

40

41 Tabulka TA6 Vodárenské nádrže a nádrže s vodárenským využitím v oblasti povodí Odry v roce 2010 Hladina Název Vodní tok í ní km Kóta hladiny k 1. dni m síce [m n. m.] nádrže hráze I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII VD SLEZSKÁ HARTA Moravice VD KRUŽBERK Moravice VD ŠANCE Ostravice VD MORÁVKA Morávka Vodárenské nádrže a nádrže s vodárenským využitím v oblasti povodí Odry v roce 2010 Objem Název Vodní tok í ní km Objem vody k 1. dni m síce [mil. m 3 ] nádrže hráze I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII VD SLEZSKÁ HARTA Moravice VD KRUŽBERK Moravice VD ŠANCE Ostravice VD MORÁVKA Morávka Vodárenské nádrže a nádrže s vodárenským využitím v oblasti povodí Odry v roce 2010 Plocha Název Vodní tok í ní km Zatopená plocha k 1. dni m síce [ha] nádrže hráze I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII VD SLEZSKÁ HARTA Moravice VD KRUŽBERK Moravice VD ŠANCE Ostravice VD MORÁVKA Morávka

42 Tabulka TA7 Ostatní nejvýznamn jší vodní nádrže v oblasti povodí Odry v roce 2010 Hladina Název Vodní tok í ní km Kóta hladiny k 1. dni m síce [m n. m.] nádrže hráze I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII VODNÍ NÁDRŽ V T KOVICE Sv cený p VD OLEŠNÁ Olešná VD ŽERMANICE Lu ina VODNÍ NÁDRŽ HE MANICE Stružka VD T RLICKO Stonávka Ostatní nejvýznamn jší vodní nádrže v oblasti povodí Odry v roce 2010 Objem Název Vodní tok í ní km Objem vody k 1. dni m síce [mil. m 3 ] nádrže hráze I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII VODNÍ NÁDRŽ V T KOVICE Sv cený p VD OLEŠNÁ Olešná VD ŽERMANICE Lu ina VODNÍ NÁDRŽ HE MANICE Stružka VD T RLICKO Stonávka Ostatní nejvýznamn jší vodní nádrže v oblasti povodí Odry v roce 2010 Plocha Název Vodní tok í ní km Zatopená plocha k 1. dni m síce [ha] nádrže hráze I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII VODNÍ NÁDRŽ V T KOVICE Sv cený p VD OLEŠNÁ Olešná VD ŽERMANICE Lu ina VODNÍ NÁDRŽ HE MANICE Stružka VD T RLICKO Stonávka

43 Údolní nádrž SLEZSKÁ HARTA na ece Moravici Graf GA4/1 Objem nádrže [mil. m 3 ] Objem zásobního prostoru Objem nádrže Pln ní zásobního prostoru M síc Pln ní zásobního prostoru [%] Údolní nádrž KRUŽBERK na ece Moravici Objem nádrže [mil. m 3 ] Objem nádrže Objem zásobního prostoru Pln ní zásobního prostoru Pln ní zásobního prostoru [%] M síc

44 Graf GA4/2 Údolní nádrž ŠANCE na ece Ostravici Objem nádrže [mil. m 3 ] Objem zásobního prostoru 78 Objem nádrže Pln ní zásobního prostoru M síc Pln ní zásobního prostoru [%] Údolní nádrž MORÁVKA na ece Morávce Objem nádrže [mil. m 3 ] Objem nádrže 82 Objem zásobního prostoru Pln ní zásobního prostoru M síc Pln ní zásobního prostoru [%]

45 Graf GA4/3 Údolní nádrž ŽERMANICE na ece Lu in Objem nádrže [mil. m 3 ] Objem nádrže Objem zásobního prostoru Pln ní zásobního prostoru M síc Pln ní zásobního prostoru [%] Údolní nádrž T RLICKO na ece Stonávce Objem nádrže [mil. m 3 ] Objem nádrže Objem zásobního prostoru Pln ní zásobního prostoru M síc Pln ní zásobního prostoru [%]

46 Nejvýznamn jší vypoušt ní vod v oblasti povodí Odry v roce 2010 Tabulka TA8/1a Název uživatele - vypoušt ní Vodní tok í ní km Vypoušt ní v r Vypoušt ní v r Index P vod vypoušt ní [tis. m 3 /rok] [tis. m 3 /rok] [2010/2009] vypoušt ní VÚ 8129 M STO LIBAVÁ - OV Libavský potok splaškové SmVaK Ostrava, a.s. - OV VÍTKOV ermná splaškové SmVaK Ostrava, a.s. - OV ODRY Odra splaškové SmVaK Ostrava, a.s. - OV NOVÝ JI ÍN Ji ínka splaškové KOTOU ŠTRAMBERK, spol. s r.o. Sedlnice d lní VaK STUDÉNKA s.r.o. - OV STUDÉNKA Odra splaškové SmVaK Ostrava, a.s. - OV BÍLOVEC Bílovka splaškové SmVaK Ostrava, a.s. - OV FRENŠTÁT p/r Lubina splaškové SmVaK Ostrava, a.s. - OV KOP IVNICE Kop ivni ka splaškové KOMTERM, a.s. Sýkore ka jiné - pr m. SmVaK Ostrava, a.s. - OV P ÍBOR Lubina splaškové ADVANCED PLASTICS, s.r.o. VRBNO p/pr St ední Opava jiné - chladící AQUASTOP, v.o.s. BRUNTÁL - OV VRBNO Opava splaškové KVaK, s.r.o. KRNOV - OV KRNOV Opava splaškové SmVaK Ostrava, a.s. - OV OPAVA Opava splaškové M STSKÉ SLUŽBY RÝMA OV, s.r.o. OV Podolský potok splaškové AL INVEST B IDLI NÁ, a.s. Moravice splaškové SmVaK Ostrava, a.s. - OV BRUNTÁL erný potok splaškové SmVaK Ostrava, a.s. správa OOV - ÚV PODHRADÍ Moravice jiné Teva Czech Industries s.r.o. OPAVA - Komárov - OV Opava jiné - pr m. SmVaK Ostrava, a.s. OV DOLNÍ BENEŠOV Mlýnská strouha splaškové VaK HLU ÍN, s.r.o. - OV HLU ÍN Jasénka splaškové Dalkia eská republika, a.s. Elektrárna T ebovice Opava jiné - chladící BC MCHZ, s.r.o. OSTRAVA - hlavní odpad Odra jiné - chladící OVaK, a.s. OSTRAVA odleh ení Ú OV Odra splaškové OVaK, a.s. OSTRAVA Ú OV P ÍVOZ erný potok splaškové OVaK, a.s. OSTRAVA kanalizace PLZE SKÁ ervený potok splaškové SmVaK Ostrava, a.s. správa OOV - ÚV NOVÁ VES Bílý potok jiné SmVaK Ostrava, a.s. - OV FRÝDLANT n/ostr Ostravice splaškové ArcelorMittal Frýdek Místek a.s. kanalizace B Ostravice jiné - pr m. SmVaK Ostrava, a.s. - OV FRÝDEK MÍSTEK Ostravice splaškové ArcelorMittal Frýdek Místek a.s. hlavní odpad OV Ostravice jiné - pr m.

47 Tabulka TA8/1b Název uživatele vypoušt ní Vodní tok í ní km Vypoušt ní v r Vypoušt ní v r Index P vod vypoušt ní [tis. m 3 /rok] [tis. m 3 /rok] [2010/2009] vypoušt ní BIOCEL PASKOV a.s. Ostravice jiné - pr m. OKD, a.s. D L PASKOV Ostravice d lní EZ Energetické služby, s.r.o. - erné jezero Ostravice jiné ArcelorMittal Ostrava a.s. - OV Ostravice Ostravice jiné - chladící DIAMO,s.p.- ODRA - vodní jáma JEREMENKO Ostravice d lní EZ, a.s. Teplárna Vítkovice - odpopílk.nádrž Ostravice jiné EZ Energetické služby, s.r.o. - Dorry Ostravice jiné - chladící SmVaK Ostrava, a.s. - OV HAVÍ OV Lu ina splaškové ArcelorMittal Ostrava a.s. - OV Lu ina jiné - chladící Cement Hranice, a.s. Lu ina jiné OKD, a.s. D L KARVINÁ - lok. LAZY Orlovská Stružka d lní OKD, a.s. D L KARVINÁ - lok. SA DOUBRAVA Doubravská Stružka d lní SmVaK Ostrava, a.s. - OV PET VALD Pet valdská Stružka splaškové DIAMO, s.p. - D L ODRA - vodní jáma Žofie Stružka d lní SmVaK Ostrava, a.s. - OV ORLOVÁ PORUBA Stružka splaškové ŽD, a.s. BOHUMÍN DRÁTOVNY - hlavní odpad Bajc vka jiné - chladící ŽD, a.s. BOHUMÍN ŽELEZÁRNY OV Bohumínská Stružka jiné - pr m. SmVaK Ostrava, a.s. - OV BOHUMÍN Bohumínská Stružka splaškové SmVaK Ostrava, a.s. - OV JABLUNKOV Olše splaškové ENERGETIKA T INEC, a.s. - K OV 1 Olše jiné - chladící ENERGETIKA T INEC, a.s. - K OV 2 Olše jiné - chladící SmVaK Ostrava, a.s. - OV T INEC Olše splaškové SmVaK Ostrava, a.s. - OV ESKÝ T ŠÍN Olše splaškové SmVaK Ostrava, a.s. - OV KARVINÁ Olše splaškové MD, a.s. D L SM STONAVA Solecký potok d lní OKD, a.s. D L DARKOV hlavní odpad + OV Karvinský potok d lní OKD, a.s. D L KARVINÁ - lok. SA - JAN KAREL Karvinský potok d lní EZ,a.s.ELEKTRÁRNA D TMAROVICE-.st.2 Mlýnka jiné - pr m. EZ,a.s.ELEKTRÁRNA D TMAROVICE-.st.1 Mlýnka jiné pr m. GYPSTREND, s.r.o. KOBE ICE - d lní vody Bílá voda d lní DIAMO, s.p. záv. RD ZLATÉ HORY Zlatý potok d lní JVS, s.r.o. - OV JESENÍK v ESKÉ VSI B lá splaškové

48 Název uživatele vypoušt ní Vypoušt ní vod v jednotlivých m sících r [tis.m 3 /rok] Tabulka TA8/2a I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII celkem VÚ 8129 M STO LIBAVÁ OV SmVaK Ostrava, a.s. - OV VÍTKOV SmVaK Ostrava, a.s. - OV ODRY SmVaK Ostrava, a.s. - OV NOVÝ JI ÍN KOTOU ŠTRAMBERK, spol. s r.o VaK STUDÉNKA s.r.o. - OV STUDÉNKA SmVaK Ostrava, a.s. - OV BÍLOVEC SmVaK Ostrava, a.s. - OV FRENŠTÁT p/r SmVaK Ostrava, a.s. - OV KOP IVNICE KOMTERM, a.s SmVaK Ostrava, a.s. - OV P ÍBOR ADVANCED PLASTICS, s.r.o. VRBNO p/pr AQUASTOP, v.o.s. BRUNTÁL - OV VRBNO KVaK, s.r.o. KRNOV - OV KRNOV SmVaK Ostrava, a.s. - OV OPAVA M STSKÉ SLUŽBY RÝMA OV, s.r.o. OV AL INVEST B IDLI NÁ, a.s SmVaK Ostrava, a.s. - OV BRUNTÁL SmVaK Ostrava, a.s. správa OOV - ÚV PODHRADÍ Teva Czech Industries s.r.o. OPAVA - Komárov - OV SmVaK Ostrava, a.s. OV DOLNÍ BENEŠOV VaK HLU ÍN, s.r.o. - OV HLU ÍN Dalkia eská republika, a.s. Elektrárna T ebovice BC MCHZ, s.r.o. OSTRAVA - hlavní odpad OVaK, a.s. OSTRAVA odleh ení Ú OV OVaK, a.s. OSTRAVA Ú OV P ÍVOZ OVaK, a.s. OSTRAVA kanalizace PLZE SKÁ SmVaK Ostrava, a.s. správa OOV - ÚV NOVÁ VES SmVaK Ostrava, a.s. - OV FRÝDLANT n/ostr ArcelorMittal Frýdek - Místek a.s. kanalizace B SmVaK Ostrava, a.s. - OV FRÝDEK MÍSTEK ArcelorMittal Frýdek Místek a.s. hlavní odpad OV

49 Název uživatele - vypoušt ní Vypoušt ní vod v jednotlivých m sících r [tis. m 3 /rok] Tabulka TA8/2b I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII celkem BIOCEL PASKOV a.s OKD, a.s. D L PASKOV EZ Energetické služby, s.r.o. - erné jezero ArcelorMittal Ostrava a.s. - OV Ostravice DIAMO,s.p.- ODRA - vodní jáma JEREMENKO EZ, a.s. Teplárna Vítkovice - odpopílk.nádrž EZ Energetické služby, s.r.o. - Dorry SmVaK Ostrava, a.s. - OV HAVÍ OV ArcelorMittal Ostrava a.s. - OV Cement Hranice, a.s OKD, a.s. D L KARVINÁ - lok. LAZY OKD, a.s. D L KARVINÁ - lok. SA DOUBRAVA SmVaK Ostrava, a.s. - OV PET VALD DIAMO, s.p. - D L ODRA - vodní jáma Žofie SmVaK Ostrava, a.s. - OV ORLOVÁ PORUBA ŽD, a.s. BOHUMÍN DRÁTOVNY - hlavní odpad ŽD, a.s. BOHUMÍN ŽELEZÁRNY OV SmVaK Ostrava, a.s. - OV BOHUMÍN SmVaK Ostrava, a.s. - OV JABLUNKOV ENERGETIKA T INEC, a.s. - K OV ENERGETIKA T INEC, a.s. - K OV SmVaK Ostrava, a.s. - OV T INEC SmVaK Ostrava, a.s. - OV ESKÝ T ŠÍN SmVaK Ostrava, a.s. - OV KARVINÁ MD, a.s. D L SM STONAVA OKD, a.s. D L DARKOV hlavní odpad + OV OKD, a.s. D L KARVINÁ - lok. SA - JAN KAREL EZ,a.s.ELEKTRÁRNA D TMAROVICE-.st EZ,a.s.ELEKTRÁRNA D TMAROVICE-.st GYPSTREND, s.r.o. KOBE ICE - d lní vody DIAMO, s.p. záv. RD ZLATÉ HORY JVS, s.r.o. - OV JESENÍK v ESKÉ VSI

50

51

52 Tabulka TA9 P ehled zdroj zne išt ní s produkovaným zne išt ním nad 500 tun v ukazateli BSK 5 v oblasti povodí Odry v roce 2010 Zdroj zne išt ní Vodní tok í ní km Vypoušt né vody BSK 5 CHSK Cr NL RAS N-NH 4 + N anorg vypoušt ní [tis. m 3 /rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] KVaK KRNOV - OV KRNOV Opava SmVaK Ostrava, a.s. - OV OPAVA Opava N Teva Czech Industries Opava - OV Opava N 2.1 OVaK, a.s. OSTRAVA - Ú OV O.- P ÍVOZ erný p íkop N SmVaK Ostrava, a.s. - OV FRÝDEK - MÍSTEK Ostravice N N 35.1 BIOCEL PASKOV a.s. Ostravice N N N N N SmVaK Ostrava, a.s. - OV HAVÍ OV Lu ina N 52.3 P celk SmVaK Ostrava, a.s. - OV ORLOVÁ Orlovská Stružka N 19.1 SmVaK Ostrava, a.s. - OV T INEC Olše N 14.1 SmVaK Ostrava, a.s. - OV ESKÝ T ŠÍN Olše N 9.1 SmVaK Ostrava, a.s. - OV KARVINÁ Olše N 37.8 Poznámka: N údaj nesledován nebo není k dispozici

53 Tabulka TA10 P ehled zdroj zne išt ní s vypoušt ním nad 15 tun v ukazateli BSK 5 v oblasti povodí Odry v roce 2010 Zdroj zne išt ní Vodní tok í ní km Vypoušt né vody BSK 5 CHSK Cr NL RAS N-NH 4 + N anorg P celk vypoušt ní [tis. m 3 /rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] SmVaK Ostrava a.s. OV OPAVA Opava N BC MCHZ OSTRAVA - odv.p íkop - hl.odp. Odra OVaK, a.s. OSTRAVA - odleh ení Ú OV Odra N 31.1 N 6,5 OVaK, a.s. OSTRAVA Ú OV P ÍVOZ erný potok SmVaK Ostrava,a.s. - OV FRÝDEK - MÍSTEK Ostravice N BIOCEL PASKOV a.s. Ostravice ArcelorMittal Ostrava a.s. - OV Lu ina SmVaK Ostrava,a.s. - OV T INEC Olše N SmVaK Ostrava a.s. OV KARVINÁ Olše N Poznámka: N údaj nesledován nebo není k dispozici

54 Hodnocení množství povrchových vod Tabulka TA11 Nejvýznamn jší vodní toky v oblasti povodí Odry Vodní tok Identifikátor Délka toku HP záv rového profilu Plocha povodí Po et kontrolních profil Poznámka HEIS [km] vodního toku [km 2 ] státní sít pro sestavení bilance povodí Odra Opava Olše Moravice Ostravice Lu ina Opavice Morávka Stonávka

55 Hodnocení množství povrchových vod Tabulka TA12 Nejvýznamn jší vodní nádrže v oblasti povodí Odry Název nádrže Vodní tok Umíst ní hráze Zásobní objem nádrže Akumula ní sou initel nádrže β Sou initel nadlepšení odtoku α [ í ní km] [mil. m 3 ] VODNÍ NÁDRŽ V T KOVICE Sv cený potok VD SLEZSKÁ HARTA Moravice / * 1.08 VD KRUŽBERK Moravice HLU ÍNSKÉ JEZERO Opava VD ŠANCE Ostravice / * VD MORÁVKA Morávka VD OLEŠNÁ Olešná VD ŽERMANICE Lu ina ** VODNÍ NÁDRŽ HE MANICE Stružka VD T RLICKO Stonávka *** *) zásobní prostor v letním období ( ) / zimním období ( ) Akumula ní sou initel nádrže β pom r objemu zásobního prostoru nádrže a pr m rného ro ního odtoku v profilu nádrže Sou initel nadlepšení odtoku α pom r mezi nadlepšeným pr tokem a dlouhodobým pr m rným pr tokem v profilu nádrže **) s p evodem vody z Morávky ***) s p evodem z Ropi anky

56 Hodnocení množství povrchových vod Tabulka TA13 Nejvýznamn jší p evody vody v oblasti povodí Odry Název p evodu Profil Hydrologické po adí Název vodního toku, í ní km odbo ení Profil zaúst ní Hydrologické po adí vody odvád ní vod profilu odvád ní ze kterého se voda p evodu p evodu vody zaúst ní povrchové vody p evodu p evádí p evodu vody Hodo ovický náhon Hodo ovice Ostravice 31.1 Místek Odleh ovací rameno Olešné P evad Morávka - Žermanice P evad Smilovice - T rlicko Místek Olešná 9.6 Sviadnov Vyšní Lhoty Morávka 11.2 nad nádrží Žermanice Smilovice Ropi anka 8.0 Horní T anovice Název p evodu Název vodního toku, í ní km Délka p evodu Technická kapacita Pr m rné ro ní Druh p evodu Poznámka vody do kterého se voda zaúst ní vody p evodu p evád né *) p evádí p evodu v [km] v [m 3 /s] množství v [mil. m 3 ] Hodo ovický náhon Olešná P,E Odleh ovací rameno Olešné P evad Morávka - Žermanice P evad Smilovice - T rlicko *) P - zásobení pr myslu vodou O - povod ová ochrana R - rekreace E - výroba elektrické energie Ostravice O Lu ina P,O,R,E Stonávka P

57 Hodnocení množství povrchových vod Tabulka TA14 Nejvýznamn jší ostatní vodní zdroje št rkopísková jezera - v oblasti povodí Odry íslo hydrogeologického Název rajonu Lokalita št rkopískového Poznámka rajonu jezera 1520 Kvartérní sedimenty v povodí Odry Kvartér Opavy Hlu ín

58