ZPRÁVA O HODNOCENÍ MNOŽSTVÍ POVRCHOVÝCH VOD V OBLASTI POVODÍ ODRY ZA ROK 2009

Transkript

1 Vodohospodá ská bilance oblasti povodí Odry ZPRÁVA O HODNOCENÍ MNOŽSTVÍ POVRCHOVÝCH VOD V OBLASTI POVODÍ ODRY ZA ROK 2009 Povodí Odry, státní podnik, odbor vodohospodá ských koncepcí a informací Ostrava, zá í 2010

2

3 OBSAH 1. Úvod Popis hydrologické situace Srážkové pom ry Teplotní pom ry Odtokové pom ry Zdroje vody Vodní toky Vodní nádrže Vodárenské nádrže a nádrže s vodárenským využitím Ostatní vodní nádrže P evody vody Ostatní vodní zdroje Požadavky na zdroje vody Minimální pr toky Odb ry vody vypoušt ní vod P ehled nejvýznamn jších odb r povrchové vody P ehled nejvýznamn jších odb r podzemní vody P ehled nejvýznamn jších vypoušt ní vod do vod povrchových Bilan ní hodnocení Vodní toky Vodní nádrže vliv hospoda ení vodních nádrží na režim vodních tok Vodárenské nádrže a nádrže s vodárenským využitím Ostatní vodní nádrže Bilan ní (kontrolní) profily P ehled kontrolních profil Bilan ní hodnocení v kontrolních profilech Minimální pr toky Záv r...21 Seznam zkratek Seznam p íloh Povodí Odry, státní podnik Ostrava

4

5 Textová ást 1. Úvod Povodí Odry, státní podnik, jako správce povodí podle ustanovení 54 zákona. 254/2001 Sb., o vodách a o zm n n kterých zákon (vodní zákon), ve zn ní pozd jších p edpis, zajiš uje v souladu s ustanovením 5 odst. 3 vyhlášky Ministerstva zem d lství. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, zp sobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci sestavení vodohospodá ské bilance v oblasti povodí Odry. Vodohospodá ská bilance se zpracovává pro jednotlivé oblasti povodí, což je souvislé území eské republiky vymezené hydrologickými hranicemi a k nim p i azenými hydrogeologickými rajony ( 25 vodního zákona). Oblast povodí Odry je vymezena vyhláškou Ministerstva zem d lství. 292/2002 Sb., o oblastech povodí ve zn ní vyhlášky.390/2004 Sb. a v této oblasti p sobí správce povodí státní podnik Povodí Odry. Hlavní poslání státního podniku Povodí Odry stanoví zákon. 305/2000 Sb., o povodích, zakládací listina, statut, vodní zákon a další právní p edpisy. V roce 2009 vykonával státní podnik Povodí Odry innost na území o celkové rozloze km 2, což je zhruba 8 % plochy rozlohy eské republiky a pe oval o km vodních tok (z toho více než 80 % iní významné vodní toky), 7 vodních d l první a druhé kategorie, 20 pohyblivých a 60 pevných jez a 16 turbín na malých vodních elektrárnách. Vodní zákon zavedl nabytím své ú innosti dnem 1. ledna 2002 nový institut Vodní bilance. Vodní bilance sestává z hydrologické bilance a vodohospodá ské bilance. Hydrologická bilance porovnává p ír stky a úbytky vody a zm ny vodních zásob povodí, území nebo vodního útvaru za daný asový interval. Vodohospodá ská bilance porovnává požadavky na odb ry povrchové a podzemní vody a vypoušt ní odpadních vod s využitelnou kapacitou vodních zdroj z hledisek množství a jakosti vody a jejich ekologického stavu ( 22 odst. 1 vodního zákona). Vodohospodá ská bilance v oblasti povodí Odry za rok 2009 je sestavena v souladu s ustanoveními 5-9 vyhlášky Ministerstva zem d lství. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, zp sobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci (dále jen vyhláška o bilanci ) a podle Metodického pokynu MZe pro sestavení vodohospodá ské bilance oblasti povodí j / ze dne , který stanovuje postupy jejího sestavení, minimální rozsah výstup a zp sob jejího zp ístupn ní ve ejnosti. Vodohospodá ská bilance obsahuje v souladu s 5 odst. 2 vyhlášky o bilanci: a) ohlašované údaje b) hodnocení množství povrchových vod c) hodnocení jakosti povrchových vod d) hodnocení množství podzemních vod e) hodnocení jakosti podzemních vod. Podkladem pro sestavení Vodohospodá ské bilance za rok 2009 jsou zejména ohlašované údaje pro vodní bilanci podle 22 odst. 2 vodního zákona, jejichž rozsah a zp sob ohlašování je dán ustanovením 10 a 11 vyhlášky o bilanci, a výstupy hydrologické bilance, p edané eským hydrometeorologickým ústavem podle 2 odst. 5 vyhlášky o bilanci. Popis vstupních údaj pro jednotlivá hodnocení je uveden v p íslušných kapitolách zprávy. P edkládaná Vodohospodá ská bilance v oblasti povodí Odry za rok 2009 p edstavuje hodnocení minulého kalendá ního roku a obsahuje tyto výstupy: Zprávu o hodnocení množství povrchových vod v oblasti povodí Odry za rok 2009, (ustanovení 5 odst. 2 písm. a), b) vyhlášky o bilanci), strana 1

6 Zprávu o hodnocení jakosti povrchových vod v oblasti povodí Odry za období (ustanovení 5 odst. 2 písm. c) vyhlášky o bilanci), Zprávu o hodnocení množství a jakosti podzemních vod v oblasti povodí Odry za rok 2009 (ustanovení 5 odst. 2 písm. d), e) vyhlášky o bilanci). Vodohospodá ská bilance oblasti povodí Odry za rok 2009 je v n kterých svých ástech zpracována v omezeném rozsahu podle dostupnosti pot ebných podkladních dat. Zpráva o hodnocení množství povrchových vod v oblasti povodí Odry za rok 2009 se lení na Textovou ást a Tabelární ást. Textová ást obsahuje kapitoly o zdrojích vody, požadavcích na zdroje vody a vlastní bilan ní hodnocení v etn p íslušných komentá. Tabelární ást obsahuje tabelární výstupy bilan ního hodnocení (p ehledy, ovlivn ní vodních tok, hospoda ení vodních nádrží a bilan ní vyhodnocení jednotlivých kontrolních profil ). Tabelární ást je dopln na grafy a mapami. Výstupy vodohospodá ské bilance oblasti povodí Odry za rok 2009 se využijí zejména: - p i vydávání stanovisek a vyjád ení správce povodí ( 54 vodního zákona) a správce vodních tok ( 47 vodního zákona); - p i rozhodování vodoprávních ú ad, jakož i orgán státní správy; - p i plánování v oblasti vod ( 25 vodního zákona); - p i zjiš ování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod ( 21 vodního zákona); - p i dalších innostech správce povodí podle vodního zákona. Hlavní druhy užívání vod, které vodohospodá skou bilanci ovliv ují rozhodujícím zp sobem, lze rozd lit na odb ry vod povrchových odb ry vod podzemních vypoušt ní vod Podle kategorizace ekonomických inností, tzn. za azení subjekt užívajících vodu, rozlišujeme základní odv tví - ve ejné vodovody a kanalizace, zem d lství, energetika, pr mysl a ostatní. P ehled o objemech a po tu uživatel v oblasti povodí Odry v roce 2009 je patrný z následující tabulky a na ni navazujících graf G1-3 (viz p ílohy v Tabelární ásti zprávy): Tab.1 Celkové odb ry vod Odb rné množství [tis. m 3 /rok] Po et odb ratel Ve ejné vodovody Zem d lství (bez rybá ství) Energetika Pr mysl Ostatní Celkem strana 2

7 Vypoušt ní vod Vypoušt né množství [tis. m 3 /rok] Po et uživatel Ve ejné kanalizace Zem d lství (bez rybá ství) - 0 Energetika Pr mysl Ostatní Celkem Popis hydrologické situace 2.1 Srážkové pom ry Pr m rný ro ní úhrn srážek v roce 2009 inil v povodí Odry 899 mm, což p edstavuje 109 % normálu. Rok je hodnocen jako srážkov normální. Srážkov siln nadnormální byl m síc b ezen (254 %). Srážkov nadnormální byly m síce únor (154 %), erven (162 %) a íjen (198 %). Srážkov podnormální byly m síce srpen (54 %) a zá í (35 %). Srážkov siln podnormální byl m síc duben (21 %). Ostatní m síce byly srážkov normální. Nejvyšší ro ní úhrn srážek, mm, byl zaznamenán ve stanici Lysá hora. Tamtéž byl zjišt n i nejvyšší m sí ní úhrn srážek, a to 294 mm v m síci ervnu. Nejvyšší denní úhrn srážek, 124 mm, byl nam en 24. ervna ve stanici B lotín. 2.2 Teplotní pom ry Pr m rná ro ní teplota vzduchu v roce 2009 byla v povodí Odry 8,2 C, což p edstavuje odchylku od normálu +1,2 C. Rok je hodnocen jako t eplotn siln nadnormální. M síce leden až b ezen, kv ten, erven a prosinec byly teplotn normální. Teplotn mimo ádn nadnormální byl m síc duben (+4,4 C). Teplotn siln nadnormální byly m síce ervenec (+2,3 C), srpen (+1,9 C) a listopad (+2,9 C) a teplotn nadnormální pak m síc zá í (+1,6 C). Teplotn podnormální byl m síc íjen (-1,2 C). Nejvyšší denní maximální teplota vzduchu byla nam ena 23. ervence ve stanicích Ostrava Poruba a Ropice, a to +34,1 C. Nejnižší minimální denní teplota vzduchu byla nam ena 20. prosince ve stanici Lysá hora, a to -21,9 C. 2.3 Odtokové pom ry Za kalendá ní rok 2009 odteklo z povodí Odry k záv rovému profilu v Bohumín mil. m 3 vody. Z hlediska vodnosti tok lze rok 2009 charakterizovat jako pr m rný až nadpr m rný. Ve srovnání s dlouhodobými pr m ry (Q a ) za období dosáhla eka Opava v Krnov 103 % Q a, v Opav 105 % Q a a v D hylov 95 % Q a, Opavice v Krnov 107 % Q a, Moravice v Brance 74 % Q a, Ostravice ve Sviadnov 76 % Q a a v Ostrav 91 % Q a, Olše v eském T šín 107 % Q a a ve V ovicích 120 % Q a, Lubina v Pet vald 141 % Q a, Odra ve Svinov 118 % Q a a v Bohumín 101 % Q a. Rozložení odtoku bylo b hem roku nerovnom rné. K odtokov nejbohatším m síc m pat ily b ezen a duben, naopak nejsuššími byly zá í a íjen. Minimální pr tok se vyskytl v íjnu na Opavici v Krnov, kde dosáhl úrovn 364denních vod. Pr tok na úrovni Q 355 byl zaznamenán v zá í na Olši v eském T šín. Úrovn 330denních vod bylo dosaženo v zá í na Opav strana 3

8 v Krnov a Opav a na Od e ve Svinov a v íjnu na Moravici v Brance, Ostravici ve Sviadnov i Ostrav. Pr toky na úrovni 300denních vod byly nam eny v zá í na Opav v D hylov, Olši ve V ovicích, Lubin v Pet vald a Od e v Bohumín. První povodn v roce 2009 se vyskytly již v b eznu, a to v d sledku srážek spojených s táním sn hu. Druhý SPA byl dosažen na Od e ve Svinov a na Ostravici v Ostrav, první SPA pak na Od e (Odry, Bohumín), Lubin (Pet vald) a Olši (V ovice). Nejvýznamn jší povod ová situace prob hla v ervnu, kdy vlivem extrémních p ívalových srážek došlo k rychlému vzestupu hladin a byl dosažen 3.SPA na Od e (Bartošovice), Lubin (Pet vald), Ji ínce (Nový Ji ín), Opav (Karlovice) a erné Opav (Mnichov). Druhý SPA byl zaznamenán na Od e (Svinov a Bohumín), Porubce (V esina) a Opav (Opava) a první SPA na Od e (Odry), Opav (Krnov a D hylov), Opavici (Krnov) a Ostravici (Sviadnov a Ostrava). Další, ale již jen lokální a mén významné povod ové epizody s pr toky, které dosáhly 1. SPA, nastaly v dubnu, v ervenci a v prosinci na Opav v Karlovicích a v listopadu na Od e (Svinov a Bohumín), Ostravici (Ostrava), Lubin (Pet vald) a Olši (V ovice). V ervnu a ervenci roku 2009 došlo vlivem intenzivních p ívalových srážek k extrémním odtokovým situacím, jejichž stru ný popis je následující: Dne byly v Jeseníkách zaznamenány denní srážkové úhrny 40 až 60 mm a na B lé v Mikulovicích byl dosažen III.SPA. Téhož dne spadla extrémní srážka v oblasti Novoji ínska, kde nam ené srážkové úhrny za cca 3 hodiny (mezi 18 až 21 hod) byly v B lotín 124 mm, Hodslavicích 122 mm a Mo kov 105 mm. Mimo ádná byla intenzita srážek - cca 50 mm/hod. P ívalová srážka vyvolala prudký vzestup hladin na Ji ínce s výrazným p ekro ením Q100. Nam ená kulmina ní hladina na Ji ínce v Novém Ji ín (dne po 21. hodin ) p ekro ila o cca 2,5m výšku hladiny p i Q100. Na pravostranných p ítocích Odry - Sedlnici, Lubin a Ond ejnici - byly dosaženy kulmina ní pr toky Q10 až Q20. Postiženy byly hlavn obce Jeseník nad Odrou (Luha), Životice, Nový Ji ín, Šenov u Nového Ji ína, Kunín (Ji ínka), Ženklava a Závišice (Sedlnice), Frenštát pod Radhošt m a Pet vald (Lubina). K ohrožení zástavby došlo nejen vyb ežením vody z koryta eky, ale i p ímo povrchovým odtokem z krajiny. Extrémní pr toky na p ítocích se následn transformovaly v široké niv eky Odry, a to se následující dny projevilo dosažením III. SPA v Bartošovicích a II. SPA ve Svinov, což odpovídalo zhruba pr toku Q2. Další vlna srážek p išla ve ve erních hodinách dne a postihla hlavn oblast Jeseník (povodí B lé a Vidnávky, áste n i horní Opavy). Denní srážkové úhrny v postižené oblasti inily 50 až 65 mm a srážky m ly p ívalový charakter s opakovanými vysokými intenzitami (maximum 44 mm za 45 minut). Srážky zp sobily op t povrchový odtok a k záplavám docházelo ješt p ed tím, než voda dosáhla koryt vodních tok. Vidnávka a B lá kulminovaly kolem p lnoci p i dosažení cca Q50. erná Opava kulminovala p i Q10 a po vtoku do eky Opavy se transformovala na Q5 a v Krnov na Q2. Bou kové srážky ze dne postihly hlavn povodí Olešné (úhrn za den 55 mm) a povodí Olše (T šínsko a T inecko), kde byl v odpoledních hodinách dosažen III. SPA na Stonávce v Hradišti a II. SPA na Petr vce na státní hranici. Pr toky na Olešné a Stonávce byly transformovány vodními díly Olešná a T rlicko. Poslední epizodou byla lokální srážka v povodí Husího potoka, kde dne mezi 16. až 17. hodinou spadlo 45 mm srážek. Tato p ívalová srážka vyvolala prudký vzestup hladiny Husího potoka s kulminací t sn p ed 17. hodinou. Byl p ekro en III. SPA p i pr toku 35,6 m 3 /s, což p edstavuje Q50 až Q100 ve Fulneku. Jádro bou kové innosti se pak p esunulo severovýchodním sm rem a zasáhlo op t území povodí Petr vky (II. SPA) a Stonávky. V tabulce jsou uvedeny profily na tocích s extrémními pr toky, kde byly kulmina ní pr toky vyhodnoceny na základ hydraulických model VUT Praha : strana 4

9 Vodní tok, profil Plocha povodí [km 2 ] Stoletý pr tok [m 3 /s] Vyhodnocený kulmina ní pr tok [m 3 /s] Odhad chyby [%] Luha ústí 95, ±20 Ji ínka nad Zrzávkou 37, ±15 Zrzávka ústí 32, ±20 Ji ínka pod Zrzávkou 70, ±20 Ji ínka ústí 113, ±15 Sedlnice Ženklava nad nádrží Štramberk 4,3 16,4 75 ±15 3. Zdroje vody 3.1 Vodní toky Vodní toky jsou útvary povrchových vod tekoucí v koryt ve sm ru jeho sklonu trvale nebo po p evažující ást roku a odvád jí vodu z povodí vodního toku. Státní podnik Povodí Odry vykonává v oblasti povodí Odry správu na km tzv. významných vodních tok (ve smyslu Vyhlášky MZe.470/2001 Sb.) a na 244 km tzv. drobných vodních tok. Ostatní drobné vodní toky z celkové délky cca 5 tisíc km v oblasti povodí Odry jsou spravovány Lesy R, Zem d lskou vodohospodá skou správou, obcemi i p ípadn jinými subjekty podle ú elu a související innosti. Zásadními zdroji vody a p edm tem vodohospodá ského bilancování je páte ní sí hlavních vodních tok, spadajících do kategorie tok významných. Bilance je zpracována pro 8 vodních tok, které jsou hodnoceny ve svém podélném profilu a je sledováno jejich ovlivn ní realizovanými odb ry a vypoušt ním vod. Vodní tok HP pramene vodního toku HP záv rového profilu vodního toku Délka vodního toku Plocha povodí [km] [km 2 ] Odra ,5 4720,6 Opava ,3 2088,8 Olše ,8 * 1120,0 Moravice ,2 901,1 Ostravice ,2 826,8 Lu ina ,7 197,1 Morávka ,2 149,2 Stonávka ,2 131,3 * na území R Tyto vodní toky jsou hodnoceny také v bodových bilan ních (kontrolních) profilech, kterých je v oblasti povodí Odry celkem 16, jak je z ejmé z tab. TA22. strana 5

10 3.2 Vodní nádrže Vodní nádrže jsou prostory vytvo ené vzdouvací stavbou na vodním toku umož ující akumulaci povrchových vod, sloužící k ízení odtoku a zajiš ující r zné ú ely zásobování pitnou vodou obyvatel, zásobování pr myslu, ochranu p ed povodn mi, zajišt ní minimálních pr tok v tocích pod profily nádrží, ovliv ování jakosti vod v tocích, energetické využití, rekreaci, rybá ství. Vodohospodá skou bilanci v povodí Odry významn ovliv uje 9 nádrží, z nichž 7 je ve správ Povodí Odry s.p., zbývající jsou spravovány jejich uživateli. Jejich základní údaje umíst ní, velikost objemu, akumula ní sou initele, sou initele nadlepšení a znázorn ní jejich situování jsou patrné z tabulky TA12 a mapové p ílohy Vodárenské nádrže a nádrže s vodárenským využitím Vodárenské nádrže v povodí Odry jsou: Kružberk na ece Moravici, Šance na Ostravici Morávka na Morávce K nádržím s vodárenským využitím je azena nádrž Slezská Harta na Moravici, která zajiš uje svým objemem zabezpe enost odb ru vody pro Ostravský oblastní vodovod z nádrže Kružberk a je jejím stabilizátorem kvality vody. Hospoda ení vodou v nádržích v jednotlivých m sících roku 2009 probíhalo ve standardním režimu bez mimo ádných manipulací. Údaje o kótách hladin, objemech a zatopených plochách (vždy k 1. dni v m sících) jsou uvedeny v tabulce TA Ostatní vodní nádrže K ostatním významným nádržím v povodí Odry, které nejsou uvedeny ve Vyhlášce MŽP.137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží, adíme p t nádrží, a to: Olešná na Olešné Žermanice na Lu in a T rlicko na Stonávce ve správ státního podniku Povodí Odry V t kovice na Sv ceném potoce (správce KOMTERM, a.s.) He manice na Stružce (provozovatel Green Gas DPB, a.s.) Jejich využití je u prvních ty ech z nich spojeno se zásobováním pr myslu ostravské aglomerace vodou. Hlavním ú elem nádrže He manice na Stružce je dávkování slaných d lních vod pro zajišt ní pot ebné kvality vody v hrani ním profilu eky Odry (hrani ní profil na vstupu do Polské republiky). Úrovn hladin, objem a ploch (vždy k 1. dni v m sících) jsou patrné z tabulky TA P evody vody P evody vody umož ují efektivn ji využívat vodní zdroje v jednotlivých díl ích povodích a do hospoda ení vodou v povodí Odry jsou nejvýznamn ji zapojeny 4 p evody vody: - p evad Morávka Žermanice - tento p evod od jezu Vyšní Lhoty na ece Morávce po konec zátopy údolní nádrže Žermanice na ece Lu in zhoj uje vodnost povodí Lu iny strana 6

11 o ást povodí Morávky, ímž je dosahováno výrazn jšího vodohospodá ského efektu vodního díla Žermanice pro zásobení pr myslových podnik ArcelorMittal Ostrava a.s. a Biocel Paskov a.s., energetické využití, jakost vody a rekreaci. - odleh ovací rameno eky Olešné plní jednoú elovou funkci povod ové ochrany, za povodní odvádí zvýšené pr toky z eky Olešné nad exponovanou oblastí prostoru obcí Paskov Sta í do eky Ostravice. Odleh ovací rameno vodohospodá skou bilanci vody ovliv uje jen v m sících s vyskytujícími se povod ovými pr toky, tzn. v tšinou v m sících nadpr m rn vodných. - Hodo ovický náhon slouží p edevším k využívání energetického potenciálu v malých vodních elektrárnách soukromých osob, p evádí konstantní množství vody z povodí Ostravice do povodí Olešné, kde rovn ž zajiš uje vyšší zabezpe enost odb r vody bá ského sektoru z eky Olešné. - p evod vody z Ropi anky do Stonávky p evod od jezu ve Smilovicích na ece Ropi ance do povodí T rlické nádrže. Celkové p evád né množství vody v roce 2009 uvedenými významnými p evody inilo 79,7 mil. m 3, bližší podrobnosti plynou z tab. TA Ostatní vodní zdroje K tzv. ostatním vodním zdroj m v povodí je azena jen lokalita št rkopískového jezera Hlu ín v hydrogeologickému rajonu fluviálních a glaciálních sediment v povodí Opavy (rajon. 1520). Jezero nyní slouží výhradn k rekrea ním ú el m. 4. Požadavky na zdroje vody Požadavky na zdroje vody vyplývají z innosti subjekt užívajících vodu, a adí se k nim požadavky na odb ry povrchových a podzemních vod pro ve ejné vodovody a zásobování obyvatel pitnou vodou, pro energetiku, ostatní pr mysl, zem d lství apod. a požadavky na zachování minimálních pr tok ve vodních tocích. Správci povodí vedou evidenci údaj o realizovaných odb rech povrchových a podzemních vod a vypoušt ní vod, a to na základ vyhlášky MZe. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, zp sobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci. Údaje pro tuto evidenci a vodní bilanci ohlašují odb ratelé povrchových nebo podzemních vod, jakož i ti, kte í využívají p írodní lé ivé zdroje nebo zdroje p írodních minerálních vod a vody, které jsou vyhrazenými nerosty, a dále ti, kte í vypoušt jí do vod povrchových nebo podzemních vody odpadní nebo d lní v množství p esahujícím v kalendá ním roce m 3 nebo 500 m 3 v kalendá ním m síci, nebo ti, jejichž povolený objem povrchové vody vzduté vodním dílem ve vodním toku nebo povrchové vody vodním dílem akumulované p esahuje m Minimální pr toky Minimální z statkový pr tok (MZP) je takový pr tok povrchových vod, který ješt umož uje obecné nakládání s povrchovými vodami a ekologické funkce vodního toku ( 36 zákona o vodách). Ur ení minimálních pr tok ve vodních tocích jako požadavkové složky vodohospodá ské bilance vychází z pot eby zohlednit ekologická hlediska a ochranu ekosystém vázaných na vodní tok, a to zejména v úsecích pod vodními díly a pod místy odb r a odvád ní vod. Pro tento ú el se vychází ze skute ného výskytu nízkých pr tok na vodních tocích ješt p ed ovlivn ním antropogenní innosti, a to ze sledovaných a statisticky vyhodnocených pr tok Q 364d, Q 355d a Q 330d. Podle nich je stanoven tzv. minimální z statkový pr tok ve vodních tocích, jehož hodnota je ur ována diferencovan v závislosti na vodnosti p íslušného toku. Stanovení a zp sob kontroly dodržování hodnot MZP v profilech vodních strana 7

12 tok, ovlivn ných nakládáním vodami, se ídí Metodickým pokynem. 9, vydaným ve V stníku MŽP, ástka 5, ro ník Stav bilan ní napjatosti ve vztahu k t mto MZP v jednotlivých posuzovaných bilan ních profilech je z ejmý z kapitol a této zprávy. 4.2 Odb ry vody vypoušt ní vod Druhým základním lánkem pot ebným k sestavení požadavkové ásti vodohospodá ské bilance jsou informace o odb rech vody a o jejím vypoušt ní. Rozsah, periodicita a úplnost toku t chto informací je dána již zmi ovanou vyhláškou o bilanci. V povodí Odry je nad limit užívání vod m 3 v kalendá ním roce nebo 500 m 3 v kalendá ním m síci celkov evidováno a sledováno: 119 odb r povrchové vody 217 odb r podzemní vody 480 vypoušt ní vod P ehled nejvýznamn jších odb r povrchové vody Celkové odb ry povrchové vody sledovaných subjekt dosáhly v roce 2009 v povodí Odry 146,7 mil.m 3, což znamená oproti roku 2008 pokles o 9,6 %. Pokles byl zp soben p edevším snížením odb r technologických vod pr myslovými podniky (hut, ocelárny) v d sledku negativního hospodá ského vývoje ve sv t. K nejvýznamn jším odb r m povrchové vody, tzn. odb r m p esahujícím 500 tis. m 3 v hodnoceném roce, adíme v roce 2009 v povodí Odry 33 odb r, z toho je evidováno 6 odb r s vodárenským využitím a 27 s jiným než vodárenským využitím. K nejv tším odb r m s vodárenským využitím pat í již tradi n odb ry pro SmVaK, a.s., Ostravský oblastní vodovod, ze 3 vodárenských nádrží Kružberk, Šance a Morávka, které v roce 2009 inily v sou tu 67,4 mil m 3. Oproti p edchozímu bilancovanému roku došlo ke snížení t chto odb r o 1,7 %, diferencovan se jednalo o - 0,4 % na Morávce, - 7,6 % na Šancích a + 3,3 % na Kružberku. V jednotlivých kalendá ních m sících byly odb ry pom rn rovnom rn rozd leny. Odb ry s jiným než vodárenským využitím byly realizovány v nejv tším objemu d lními podniky Ostravska (OKD a.s., 14,8 mil.m 3 ), podnikem ArcelorMittal Ostrava a.s. (13,3 mil.m 3 ), T ineckými železárnami (Energetika T inec a.s., 11,2 mil.m 3 ) a a.s. Biocel Paskov (10,1 mil.m 3 ). Ve srovnání s rokem 2008 došlo u sledovaných subjekt ke snížení odb r o 37% u ArcelorMittal Ostrava a.s., o 8% u Energetiky T inec a.s. a ke zvýšení odb ru o 2% u Biocel Paskov a.s. K významným uživatel m vod pat í také rybni ní soustavy v povodí, které v roce 2009 využily podle údaj poskytnutých jednotlivými provozovateli okolo 22 mil.m 3. Bližší íselné údaje a m sí ní rozd lení odb r povrchové vody je u vodárenských odb r patrné z tab. TA4 a u odb r s jiným než vodárenských využitím z tab. TA P ehled nejvýznamn jších odb r podzemní vody Celkové odb ry podzemní vody, které jsou z p evážné ásti tvo eny odb ry pro zásobování obyvatel, dosáhly v roce 2009 u sledovaných subjekt v povodí Odry 20,1 mil.m 3, což znamená oproti roku 2008 pokles o cca 13%. K nejvýznamn jším odb r m podzemní vody jsou azeny ty, které p esáhly v hodnoceném roce mez 315 tis. m 3, což odpovídá pr m rnému odb ru 10 l/s. V roce 2009 bylo v povodí evidováno 11 t chto odb r, z toho 9 s vodárenským využitím a 2 s jiným než vodárenským využitím. Nejv tším uživatelem podzemní vody v povodí je OVaK a.s. Ostrava, který odebral ze svých 9 zdroj v r celkem 7,8 mil.m 3, což je oproti roku 2008 pokles o 6 %. V po adí další významný odb ratel podzemní vody pro zásobování obyvatel pitnou vodou je SmVaK Ostrava a.s. OOV s odb rem ve výši 3,4 mil.m 3, což oproti roku 2008 znamená pokles o 26 %. strana 8

13 K nejvýznamn jším uživatel m podzemní vody s jiným než vodárenským využitím pat í Diamo s.p. s odb rem podzemní vody (5,4 mil. m 3 a 1,3 mil. m 3 ) z vodní jámy Jeremenko a Žofie za ú elem snižování její hladiny Bližší íselné údaje a m sí ní rozd lení odb r podzemní vody je u vodárenských odb r patrné z tab. TA2 a u odb r jiných než s vodárenským využitím pak z tab. TA P ehled nejvýznamn jších vypoušt ní vod do vod povrchových Celkové množství vypoušt ných vod v povodí Odry dosáhlo v roce 2009 u sledovaných subjekt 187,5 mil.m 3, což znamená oproti roku 2008 zvýšení o 2 %. Vypoušt ní vod z ve ejných kanalizací dosáhlo 115,4 mil.m 3 (index 2009/2008 1,04). K nejvýznamn jším vypoušt ním vod do vod povrchových se adí ty, u kterých vypoušt né množství odpadních vod v hodnoceném roce p esáhlo 500 tis. m 3. T ch je v oblasti povodí Odry evidováno 59, z nichž u 27 se jednalo o vypoušt ní z istíren odpadních vod s p evažujícím zam ením na išt ní splaškových vod. Nejv tším producentem ze sféry komunálních vod v oblasti povodí byla v r Úst ední istírna odpadních vod (Ú OV P ívoz) v Ostrav (34,3 mil.m 3 v etn odleh ení), se zvýšením vypoušt ného množství oproti roku 2008 cca o 7 %. Následovala OV Frýdek-Místek s množstvím 8,5 mil.m 3. Nejv tším producentem odpadních vod z pr myslového sektoru je ArcelorMittal Ostrava a.s., která ze svých OV vypustila 14,4 mil.m 3 a Biocel Paskov a.s. s 9,5 mil. m 3. Zdroje zne išt ní p esahující ur itou mez za kalendá ní rok jsou sledovány ve dvou kategoriích. V první jsou to zdroje s produkovaným zne išt ním nad 500 t BSK 5, ve druhé zdroje s vypoušt ním nad 15 t v ukazateli BSK 5. První kriterium spl uje 14 zdroj, z nichž nejv tším je Biocel Paskov a.s. (10,1 tisíc t BSK 5, 2009/2008 1,12), pak následuje Ú OV Ostrava - P ívoz (6,4 tisíc t) a OV Frýdek - Místek (2,5 tisíc t). Podle druhého kriteria s vypoušt ním nad 15 t BSK 5 /rok z 8 sledovaných zne išt ní jsou nejv tšími Ú OV Ostrava - P ívoz (119 t, 2009/2008 1,04), odleh ení Ú OV Ostrava P ívoz (100 t), Biocel Paskov a.s. (76 t) a BorsodChem MCHZ, s.r.o. (57 t). Bližší p ehled nejvýznamn jších vypoušt ní vod v oblasti povodí Odry (v etn rozd lení po kalendá ních m sících) plyne z tab. TA8, p ehled zdroj zne išt ní s produkovaným zne išt ním nad 500 t v ukazateli BSK 5 a zdroj zne išt ní s vypoušt ním nad 15 t v ukazateli BSK 5 z tab. TA9 a TA10 (obojí s p ehledem i v dalších ukazatelích - CHSK Cr, NL, RAS, N-NH + 4, N anorg, P celk ). 5. Bilan ní hodnocení 5.1 Vodní toky Podkladem pro výpo et bilan ního hodnocení vodního toku jsou údaje o povolených a skute n realizovaných nakládáních s vodou - odb rech a vypoušt ních jednotlivých subjekt užívajících povrchové a podzemní vody. Hodnocení stavu vodohospodá ské bilance v oblasti povodí Odry je provedeno pro 8 hlavních tok. V hydrologickém po adí se jedná o tyto toky: Odra Opava Moravice Ostravice Morávka Lu ina Olše Stonávka strana 9

14 Set íd ní tok podle velikosti plochy povodí s uvedením po tu kontrolních profil je náplní tab. TA11. Bilan ní hodnocení tok vychází z jejich ovlivn ní realizovanými odb ry vod nebo vypoušt ní vod podle jejich situování ve vztahu k hydrologickému po adí v podélném profilu. Odb ry vody (v etn odb r vod podzemních) bilan n p edstavují úbytek (-) a vypoušt ní do vod povrchových (+) p ír stek pr toku v toku. Toto hodnocení je provád no sm rem od pramene po toku na ítan jako celková zm na pr toku, p i emž se zohled uje vliv užívání vod na p ítocích hlavního hodnoceného toku. V následující ásti zprávy jsou pro jednotlivé bilancované vodní toky komentovány nejvýznamn jší ovlivn ní, které kvantitativn v jejich podélném profilu v roce 2009 p sobí, p ípadn jsou popsány n které p í iny t chto zm n pr tok a jsou vybráni nejvýznamn jší uživatelé vod, jejichž nakládání s vodami tok ovliv uje nejvýrazn ji. Komentá rovn ž upozor uje na nesoulad mezi skute nými a povolenými hodnotami odb r vod a vypoušt ní dle rozhodnutí vodoprávních ú ad u vybraných uživatel. A to z d vodu, aby byla šet ena p í ina tohoto nesouladu (nevyužívání nebo p ekra ování povoleného množství) a aby p íslušný vodoprávní ú ad mohl v d vodných p ípadech iniciovat ešení tohoto stavu. Podrobn je pr b h bilan ního ovlivn ní po hodnocených vodních tocích uveden v tab. TA16. Ty obsahují seznam uživatel vod na hlavním toku s povoleným a skute n realizovaným množstvím v objemových jednotkách v tis.m 3 a v l/s; užívání vod na p ítocích páte ního toku jsou uvedena sumárn bez popisu jednotlivých užívání. Odra Vodohospodá ská bilance páte ního toku oblasti povodí Odry je ovliv ována zm nami pr tok na 40 p ímých p ítocích, z nichž 3 nejd ležit jší - Opava, Ostravice a Olše - jsou touto zprávou o hodnocení množství povrchových vod popisovány samostatn v dalším textu. K nejv tšímu ovlivn ní pr toku v Od e však dochází p ítokem erného p íkopu ( l/s), které zap í i uje vypoušt ní z Ú OV Ostrava v P ívoze do tohoto recipientu. Z dalších p ítok krom již výše uvedených je významn ovlivn na Stružka, Bohumínská Stružka a Lubina. Na horním toku Odry se projevují p edevším zm ny pr toku vlivem vypoušt ní z obecních OV na p ítocích nebo p ímo na hlavním toku, následují odb ry podzemních vod SmVaK Ostrava a.s. OOV a odb ry povrchových vod pr myslovými subjekty ve m st Odry snižující kladné ovlivn ní, ale pod profilem výusti z OV Odry dosahuje zm na pr toku + 35 l/s. Tato hodnota je dále zvýšena p edevším p ítokem Ji ínky, která je ovlivn na významnými vypoušt ními (+ 108 l/s) a ovlivn ní Odry pod tímto p ítokem je l/s. Na úseku zhruba 10 í ních km je vodní tok Odra ochuzen o užívání vod rybni ní soustavou (hodnotou 31 l/s podle odhadu provozovatele soustavy) a nad p ítokem Lubiny dosahuje ovlivn ní l/s. Po zaúst ní kladn ovlivn né Lubiny do Odry se hodnota ovlivn ní zvyšuje na l/s s tím, že toto kladné ovlivn ní Odry je v Ostrav postupn snižováno odb ry podzemních vod OVaK a.s. o 224 l/s a pod t mito prameništi nad ústím Opavy dosahuje ovlivn ní hodnoty ješt l/s. eka Opava p ináší výrazn zápornou zm nu pr toku (- 760 l/s) a ovlivn ní Odry se pohybuje od tohoto profilu po zaúst ní erného p íkopu zhruba v úrovni l/s. erný p íkop, jak je již uvedeno výše, nejvíce ovliv uje pr tok v Od e, a to l/s a kompenzuje tak na krátkém úseku po soutok Odry s Ostravicí zápornou bilanci hlavního toku a ovlivn ní Odry je zde l/s. Následuje p ítok samostatn hodnocené Ostravice s l/s, p i emž zm na pr toku v Od e k tomuto profilu dosahuje hodnoty l/s. Zaúst ním Stružky (+ 210 l/s) spolu s dalším p ítokem Bohumínskou Stružkou (+ 141 l/s) dochází k nadlepšení pr toku v Od e celkem cca o l/s (obecní OV, vypoušt ní d lních a pr myslových vod) a v záv rném profilu nad ústím Olše bylo celkové ovlivn ní Odry v roce l/s. S celkovou zm nou pr toku Olše l/s inilo v roce 2009 bilan ní hodnocení vodního toku Odra a jeho povodí bez zahrnutí vlivu hospoda ení (manipulací a výparu) vodních nádrží v hrani ním profilu do Polské republiky l/s. strana 10

15 Na vlastní ece Od e je celkem sledováno 10 odb r povrchové vody a 16 vypoušt ní, tok je také ovliv ován 14 odb ry podzemní vody. Z porovnání povolených a skute ných hodnot u významn jších užívání vod v roce 2009 jsou podstatn jší rozdíly vykazovány u (v závorce uvedeno skute né / povolené množství) odb ry povrchových vod Denas rybníky Studénka (31 / l/s) OKK Koksovny, a.s. - Koksovna Šverma (22 / 111 l/s) OKK Koksovny, a.s. - Koksovna Svoboda (23 / 127 l/s) vypoušt ní OVaK OSTRAVA - odleh ení Ú OV po mech.p ed išt ní (43 / 111 l/s) Povolené množství je p ekra ováno u vypoušt ní odpadních vod EUROVIA - Lom Jakub ovice (o 93%). V tabulce TA 16/1 jsou uvedeny údaje o ovlivn ní vodního toku Odra v etn jeho p ítok. Opava eka Opava je mimo odb ry a vypoušt ní, které jsou realizovány p ímo na ní, ovliv ována celkem 17 svými p ímými p ítoky a jejich zm nami pr toku, z nichž nejvýznamn jší vodní tok Moravice je touto zprávou hodnocen samostatn. Z dalších p ítok došlo k nejv tší zm n v r k profilu ústí Opavice (- 28 l/s), p i emž toto ochuzení je zap í in no odb rem podzemní vody pro vodárenské ú ely KVaK Krnov (prameništ Zlatá Opavice). Na vlastní Opav se projevuje ochuzení toku odb rem podzemních vod stejného subjektu z prameništ Krnov Kostelec (- 26 l/s). Pod ústím Opavice pak dochází k nadlepšení pr toku vypoušt ním z OV Krnov (+ 95 l/s). V tomto profilu iní celkové ovlivn ní eky Opavy + 42 l/s, které se udržuje bez výrazn jších rozdíl p es m sto Opava (~ 40 l/s) až k profilu vyúst ní vod z OV Opava (+ 187 l/s), kde nar stá na l/s. Vzáp tí je však tok Opavy záporn ovlivn n na l/s významn bilan n ochuzeným p ítokem Moravice (- 971 l/s) a toto ovlivn ní se projevuje až po profil odb ru Elektrárny T ebovice v í ním km 1,3 (- 77 l/s). Celková zm na pr toku k záv rnému profilu na ece Opav iní l/s. Na Opav je celkem registrováno 14 odb r povrchové vody a 28 vypoušt ní. Vodní tok je rovn ž ovlivn n 23 realizovanými odb ry podzemních vod. Z porovnání povolených a skute ných hodnot u významn jších užívání vod v roce 2009 jsou podstatn jší rozdíly vykazovány u (v závorce uvedeno skute né / povolené množství) odb ry povrchových vod Elektrárna O.-T ebovice (77 / 190 l/s) EVI Ostrava (rezervní zdroj) (0,5 / 159 l/s) odb ry podzemních vod OÚ Brumovice PUSTÝ MLÝN (3 / 10 l/s) vypoušt ní AQUAstop OV Vrbno p.p. (21 / 38 l/s) OV Krava e (3 / 13 l/s) Elektrárna O.-T ebovice (20 / 49 l/s) strana 11

16 Povolené množství je p ekra ováno u odb ru podzemní vody - SmVaK - OV OPAVA (o 20%) a vypoušt ní HÁJ VE SLEZSKU kanaliza ní výus POD JEZEM (o 124%). V tabulce TA 16/2 jsou uvedeny konkrétní údaje o ovlivn ní vodního toku Opava. Moravice Mimo nakládání s vodami realizovanými na vlastním toku Moravice se do její bilance promítají zm ny pr tok v d sledku realizovaných odb r a vypoušt ní na 17 p ímých p ítocích. Z nich nejv tší ovlivn ní p ináší Podolský potok s + 44 l/s a erný potok s + 80 l/s. Ihned na horním toku je Moravice ovliv ována významnými vodárenskými odb ry VaK Bruntál (ÚV Karlov s ochuzením - 90 l/s), toto ovlivn ní se pak po toku odpady z OV v tších m st (Rýma ov, B idli ná a Bruntál) postupn kompenzuje, nad p ítokem erného potoka iní - 31 l/s, pod ním již + 50 l/s a dále pod profilem odb ru z nádrže Slezská Harta pro VaK Bruntál iní + 26 l/s. Následuje nejvýrazn jší celková zm na pr toku na Moravici, a to v profilu nádrže Kružberk v d sledku vodárenského odb ru pro SmVaK Ostrava a.s. OOV do ÚV Podhradí (v r l/s) a odb ru pro energetické využití v MVE HCI ( l/s). Toto ovlivn ní HCI mizí vypoušt ním totožného množství v profilu vyrovnávací nádrže v Podhradí, ovlivn ní odb rem OOV se propaguje na toku Moravice až k jejímu ústí (- 971 l/s). Na ece Moravici bylo v roce 2009 celkem evidováno 14 odb r povrchové vody a 13 vypoušt ní. Dále je tok ovlivn n 5 odb ry podzemní vody. Nejv tší ochuzení pr tok v roce 2009 zde zp sobovaly již uvedené vodárenské odb ry pro SmVaK Ostrava a.s. OOV a VaK Bruntál - ÚV Karlov a Slezská Harta, nejv tší p ímý p ír stek pr toku tvo ilo vypoušt ní z ÚV Podhradí (+ 66 l/s) a AL INVEST B idli ná (+ 17 l/s). Významn je také tok ovlivn n provozem Rybá ství Tylov (ochuzení o 780 l/s na krátkém úseku) a MVE HCI (ochuzení v pr m rné hodnot o l/s na úseku zhruba 17 km). Z porovnání povolených a skute ných hodnot u významn jších užívání vod v roce 2009 jsou podstatn jší rozdíly vykazovány u (v závorce uvedeno skute né / povolené množství) odb ry povrchových vod AL INVEST B idli ná (1 / 10 l/s) VaK Bruntál VD S.Harta (24 / 100 l/s) SmVaK Ostrava a.s. OOV - VD Kružberk (1 070 / l/s) energetické využití MVE HCI - Podhradí (2 722 / 7600 l/s) Povolené množství je p ekra ováno u vypoušt ní OÚ DOLNÍ MORAVICE - OV (o 13 %). Tabulka TA 16/4 obsahuje p ehled ovlivn ní vodního toku Moravice. Ostravice Vodohospodá ská bilance eky Ostravice je ovliv ována celkem 12 svými p ímými p ítoky a jejich zm nami pr toku, z nichž dva nejvýznamn jší - Morávka a Lu ina - jsou touto zprávou hodnoceny samostatn. Ihned na horním toku Ostravice dochází k výrazné zm n pr toku v d sledku vodárenského odb ru SmVaK Ostrava a.s. OOV pro ÚV Nová Ves z údolní nádrže Šance (- 852 l/s). Následuje mírné nadlepšení vypoušt ním z ÚV Nová Ves a OV Frýdlant n.o. (v sum + 55 l/s), ale v profilu jezu Hodo ovice záporná zm na pr toku nar stá na hodnotu l/s p evodem vody Hodo ovickým náhonem (- 357 l/s). Další výrazná zm na nastává p ítokem Morávky (s ochuzením l/s) - zde op t d sledkem dalšího klí ového vodárenského odb ru SmVaK a.s. OOV z VD Morávka a p evodem vody Morávka Žermanice od jezu ve Vyšních Lhotách. Pod ústím Morávky iní ovlivn ní Ostravice l/s. Po zapo tení dalších realizovaných nakládání s vodami ve m st Frýdku-Místku se strana 12

17 záporné ovlivn ní pr toku v toku snižuje v profilu vypoušt ní OV Frýdek-Místek (+ 270 l/s) a OV ArcelorMittal a.s. Frýdek Místek (+ 97 l/s). Další významná zm na pr toku nastává zaúst ním eky Olešné s kladným ovlivn ním l/s zp sobeným p evahou p evodu vody (Hodo ovický náhon) nad odb rem a.s. Biocel Paskov z nádrže Olešná. Pod soutokem s Olešnou tak iní ovlivn ní Ostravice l/s. Dále je významný odb r EVI Ostrava z S Hrab vka (- 160 l/s) a vypoušt ní a.s. Biocel Paskov (+ 300 l/s). V tomto profilu iní ovlivn ní eky Ostravice l/s. Dále po toku se tato hodnota snižuje vypoušt ním d lních a pr myslových vod a p edevším zaúst ním Lu iny ( l/s) na kone ných l/s v ústí do eky Odry. Na ece Ostravici je celkem registrováno 9 odb r povrchové vody, 1 p evod vody a 34 vypoušt ní a dále je tok ovlivn n 10 drobnými odb ry a sana ními erpáními podzemní vody. Z porovnání povolených a skute ných hodnot u významn jších užívání vod v roce 2009 jsou podstatn jší rozdíly vykazovány u (v závorce uvedeno skute né / povolené množství) odb ry povrchových vod ArcelorMittal a.s. F-M (77 / 174 l/s) ArcelorMittal a.s. Ostrava rezervní zdroj (22 / 228 l/s) SLEZAN záv.04 FRÝDEK MÍSTEK (2 / 52 l/s) odb ry podzemních vod vypoušt ní ArcelorMittal a.s. F-M - sana ní erpání (6 / 38 l/s) SmVaK Ostrava a.s. OOV ÚV N.Ves (20 / 50 l/s) ArcelorMittal a.s. Ostrava OV (11 / 83 l/s) EVI OSTRAVA Dorry (16 / 174 l/s) KOKSOVNA SVOBODA (2 / 63 l/s) Povolené množství je p ekra ováno u vypoušt ní Pr myslové centrum - OSADA MÍRU KUN I KY (o 3%). Tabulka TA16/5 obsahuje podrobné údaje o ovlivn ní vodního toku Ostravice. Morávka Relativn krátký vodní tok Morávka, který je výrazn byst inného charakteru, je svými p ítoky ovliv ován jen zanedbateln, nejvíce levostranným p ítokem Mohelnicí s ochuzením - 8 l/s. Výrazným zp sobem eku ovliv uje vodárenský odb r SmVaK Ostrava a.s. OOV z nádrže Morávka pro ÚV Vyšní Lhoty (- 217l/s) a p evod vody od jezu ve Vyšních Lhotách do povodí eky Lu iny ( l/s). Výsledná zm na pr toku eky Morávky v jejím ústí inila tedy v roce l/s. P ímo na toku Morávky jsou evidovány 3 odb ry povrchových vod a 6 vypoušt ní. Dále je tok ovlivn n t emi odb ry podzemních vod. Krom odb ru SmVaK Ostrava a.s. OOV (217 / 460 l/s, tj. využití z 47 %), Saft Ferak Raškovice (0,5 / 1,6 l/s, tj. využití z 31 %) a Pivovaru Radegast (6 / 12,0 l/s, tj. využití z 50 %) žádné z dalších užívání vody nevykazovalo enormní rozdíly mezi povoleným a realizovaným nakládáním. Povolené množství pro p evod Morávka - Žermanice vychází z maximálního p evád ní vod za zvýšených pr tok a skute né množství je dáno vodností p íslušného roku a je rovn ž závislé na pln ní nádrže Žermanice na ece Lu in. Povolené množství je p ekra ováno u vypoušt ní OBEC MORÁVKA - kanalizace (o 4%). V tabulce TA 16/8 jsou uvedeny další údaje o ovlivn ní vodního toku Morávka. strana 13

18 Lu ina Vodohospodá ská bilance eky Lu iny je ovliv ována 5 p ímými p ítoky, nejvýznamn ji vodním tokem Vencl vka s ochuzením o - 49 l/s. Na vlastním toku Lu iny dochází k nejvýrazn jší zm n k profilu údolní nádrže Žermanice. Nad zátopou této nádrže je do Lu iny zaúst n p evod vody z povodí Morávky ( l/s), z nádrže jsou realizovány odb ry vody pro ArcelorMittal Ostrava a.s. (- 401 l/s) a Biocel Paskov a.s. (- 195 l/s) a voda z nádrže je rovn ž využívána pro rybné hospodá ství Žermanice (- 138 l/s s vyúst ním t sn pod p ehradní profil). Pod t mito nakládáními s vodou je tok nadlepšen o l/s. Tato hodnota dále vzr stá p ítokem Sušanky (kladné ovlivn ní) a vypoušt ním OV Haví ov (+ 174 l/s) na zhruba l/s. K další výrazné zm n v kladném sm ru dochází v profilu zaúst ní odpadu ArcelorMittal Ostrava a.s. (+ 359 l/s). Celková zm na pr toku k záv rnému profilu Lu iny v roce 2009 inila l/s. Na vlastní Lu in mimo uvedené odb ry (ArcelorMittal Ostrava a.s. a Biocel Paskov a.s.) z nádrže Žermanice existují další 3 odb ry povrchových vod a tok je rovn ž ovlivn n 1 sledovaným odb rem podzemních vod resp. erpáním podzemních vod za ú elem snižování jejich hladiny. Na dolním toku je Lu ina ovliv ována p edevším vypoušt ním vod, kterých je celkem evidováno 25. Povolené množství pro p evod Morávka - Žermanice vychází z maximálního p evád ní vod za zvýšených pr tok a skute né množství je dáno vodností p íslušného roku a je rovn ž závislé na pln ní nádrže Žermanice na ece Lu in. Z porovnání povolených a skute ných hodnot u významn jších užívání vod v roce 2009 jsou podstatn jší rozdíly vykazovány u (v závorce uvedeno skute né / povolené množství) odb ry povrchových vod BIOCEL PASKOV a.s. VD Žermanice (195 / 412 l/s) ArcelorMittal Ostrava a.s. (401 / 1015 l/s) Povolené množství je p ekra ováno u vypoušt ní DP OSTRAVA provozovna HRANE NÍK (o 70%). Konkrétní údaje o ovlivn ní vodního toku Lu ina jsou uvedeny v tabulce TA 16/6. Olše Mimo nakládání s vodami realizovanými na vlastním toku Olše se do její bilance promítají zm ny pr tok v d sledku realizovaných odb r a vypoušt ní na 17 p ímých p ítocích, z nichž bilan n nejvýznamn jší - Stonávka (- 166 l/s) - je touto zprávou hodnocena samostatn. Po toku po realizovaných drobných odb rech a vypoušt ních a ovlivn ním na p ítocích lze v tší ochuzení vysledovat až v profilu horního jezu v T inci odb rem Energetiky T inec (- 301 l/s). Pod areálem T ineckých železáren se záporná hodnota ovlivn ní ruší vypoušt ním z jejich OV (+ 156 l/s) a z OV T inec (+ 150 l/s). Dále se zde projevuje p ítok Ropi anka s ochuzením o - 94 l/s zp sobeným p edevším p evodem vody do povodí Stonávky. Do kladných hodnot ovlivn ní se eka dostává pod odpady dol OKD na 3 l/s, které je propagováno až k ústí Stonávky, která se vyzna uje ochuzením pr toku o již zmín ných l/s. Pod tímto p ítokem záporné ovlivn ní zm ny pr toku dále vzr stá p edevším odb ry bá ského sektoru (- 170 l/s) a rybni ní soustavy Olšiny (- 295 l/s) s áste ným snížením pod výústí OV Karviná (+ 164 l/s). U odb ru EZ pro Elektrárnu D tmarovice (- 129 l/s) iní ovlivn ní Olše l/s. Po zaúst ní Karvinského potoka (+ 156 l/s) a odpadu z rybni ní soustavy Olšiny klesá záporné ovlivn ní toku na hodnotu 155 l/s a celková zm na pr toku k záv rnému profilu na ece Olši iní v roce l/s. Vlastní tok Olše je ovlivn n 11 p ímými odb ry povrchové vody a 14 vypoušt ní, dále je zde sledováno 3 odb ry podzemních vod. Z porovnání povolených a skute ných hodnot u významn jších užívání vod v roce 2009 jsou podstatn jší rozdíly vykazovány u (v závorce uvedeno skute né / povolené množství) strana 14

19 odb ry povrchových vod ArcelorMittal PRODUCTS TUBULAR KARVINÁ (7 / 22 l/s) Teplárna SA Karviná (2 / 16 l/s) ŽDB a.s. BOHUMÍN (2 / 32 l/s) vypoušt ní Energetika T inec K OV 1 (137 / 254 l/s) OKD D l SM Stonava (1 / 8 l/s) OKD D L Darkov (1 / 8 l/s) Povolené množství je p ekra ováno u vypoušt ní OKD a.s. D L SM STONAVA záv. JIH (o 9%) a u odb ru povrchových vod RYBNI NÍ SOUSTAVA OLŠINY (o 5 %). Bližší podrobnosti o ovlivn ní vodního toku Olše jsou uvedeny v tabulce TA 16/3. Stonávka Bilan ní situaci na Stonávce z jejich p ítok významn ovliv uje jen erný potok, který je dotován vodou p evodem z povodí Ropi anky (+ 92 l/s). Zásadním ovlivn ním toku jsou až odb ry bá ského a t žkého pr myslu z vodního díla T rlicko. Ty celkov tvo í v profilu p ehrady ochuzení Stonávky o 230 l/s. Do eky Olše p ináší Stonávka bilan ní deficit l/s. Nejv tšími odb rateli vody na Stonávce jsou z údolní nádrže T rlicko OKD D l SM (- 152 l/s), OKD D l Lazy (celkem - 45 l/s), OKD D l Darkov (- 34 l/s) a Energetika T inec (- 54 l/s). Kladné ovlivn ní toku zp sobují výusti z OV T rlicko (+ 12 l/s) a OV Albrechtice (+ 9 l/s) a krom nich ješt 7 vypoušt ní p ímo na ece Stonávce. Z porovnání povolených a skute ných hodnot u významn jších užívání vod v roce 2009 jsou podstatn jší rozdíly vykazovány u (v závorce uvedeno skute né / povolené množství) odb ry povrchových vod Energetika T inec z VD T rlicko (54 / 174 l/s) Povolené množství je p ekra ováno u vypoušt ní OÚ HNOJNÍK - biologický rybník (o 5%), OV STONAVA HOLKOVICE (o 41%) a u odb ru povrchových vod OKD D L SM Stonava (o 11 %). Bližší podrobnosti jsou uvedeny v tabulce TA 16/9. Záv r V tabulce TA26 je uveden p ehled bilan ního zpracování vyhodnocení zm ny pr tok v záv rových profilech nejvýznamn jších vodních tok v oblasti povodí Odry za období let 2002 až Pro lepší názornost jsou hodnoty p evedeny do grafického vyjád ení v grafech GA6. Ze srovnání jednotlivých let a hodnocených vodních tok vyplývá nap íklad, že nejvýznamn ji je ochuzena Morávka a to vlivem p evodu vody od jezu ve Vyšních Lhotách do povodí Lu iny, a nejvýznamn ji nadlepšena práv Lu ina tímto p evodem vody. U Ostravice a Opavy (zde vlivem jejího nejvýznamn jšího p ítoku Moravice) je patrné ochuzení pr tok, a to významnými odb ry povrchových vod pro zásobení obyvatel. V záv rném profilu vodního toku Odra (nad soutokem s Olší) bylo v hodnoceném osmiletí dosaženo jak mírn kladné, tak mírn záporné zm ny pr toku. U vodního toku Olše nyní mírn p evládají odb ry nad vypoušt ními vod, tedy je zde sledováno ochuzení pr tok, p edevším vlivem jejího p ítoku Stonávky. strana 15

20 5.2 Vodní nádrže vliv hospoda ení vodních nádrží na režim vodních tok Hodnocení vodních nádrží vychází ze zm n pr tok vlivem jejich hospoda ení b hem jednoho m síce, resp. z celkových zm n pr tok vlivem jejich hospoda ení, je-li zapo ítáván k tomu i výpar z vodní hladiny. Mimo to je hodnocena i maximální zm na pr toku vlivem hospoda ení nádrže vyjád ená v procentech pr m rného pr toku v daném profilu (Q a ), a to bez rozdílu, zda se jedná o zadržování vody v nádrži i o nadlepšování pr toku. Hodnocení se provádí zvláš pro nádrže vodárenské a zvláš pro nádrže ostatní. Na všech sledovaných vodních nádržích bylo hospoda eno dle schválených manipula ních ád, bez provád ní mimo ádných manipulací. Údaje hladin, objem a zatopených ploch (vždy k 1. dni v m sících) v roce 2009 jsou uvedeny v tabulkách TA6 a TA7. Grafické znázorn ní pr b hu hladin a pln ní zásobního prostoru je patrné z graf GA Vodárenské nádrže a nádrže s vodárenským využitím U vodárenských nádrží a nádrží s vodárenským využitím docházelo k významné akumulaci vod v období tání sn hu (b ezen duben) a zvýšených srážek ( ervenec). Využití zásobního prostoru jednotlivých nádrží je z ejmé z následujícího textu a z tab. TA21. V dob nízkých p irozených pr tok tyto nádrže významn nadlepšovaly pr toky na tocích pod vodními díly. Nap. v profilu Šance pod p ehradou inil ovlivn ný pr tok v m síci kv ten 2,1 m 3 /s, p i emž p irozený pr tok byl vyhodnocen na 0,7 m 3 /s. Zm ny pr tok vlivem hospoda ení nádrží ve vztahu k pr m rnému pr toku jsou uvedeny v tab. TA 19/2. Vodní dílo Šance: Za átek roku 2009 (kóta hladiny 496,76 m n. m., tj. 73 % napln ní zásobního prostoru nádrže) se až do 5. b ezna 2009 vyzna oval st ídáním vzestupných a poklesových trend hladiny vody v nádrži v závislosti na tání sn hové pokrývky, kdy byla dosažena kóta hladiny 499,58 m n. m., tj. 72 % napln ní zásobního prostoru nádrže. Následovalo relativn rychlé dopln ní zásobního prostoru nádrže vlivem jarního tání sn hové pokrývky a dne 6. dubna kulminovala hladina na kót 503,85 m n. m., což odpovídá napln ní reten ního ovladatelného objemu z 86 %. Po dosažení maximální ro ní hodnoty docházelo k prázdn ní reten ního ovladatelného prostoru nádrže a maximální zásobní hladiny bylo dosaženo dne 9. dubna. V pr b hu celého jarního a ásti letního období p evládal pozvolný pokles hladiny až na kótu 498,46 m n. m. (19. ervna), který byl završen obdobím srážkov významným, v jehož d sledku došlo k dopln ní zásobního objemu na 92 % (kóta 500,30 m n. m. ze dne 13. ervence 2009). Po odezn ní tohoto srážkov významného období docházelo op t k soustavnému zaklesávání hladiny a dne 12. íjna bylo dosaženo hladiny vody v nádrži Šance 496,75 m n. m. (72 % napln ní zásobního prostoru nádrže). Sestupný trend hladiny vody v nádrži vlivem srážkov podpr m rného období byl op t vyst ídán srážkov výrazn jším obdobím, které vedlo k dopln ní tém celého zásobního prostoru nádrže (99 % napln ní zásobního prostoru nádrže). Konec roku se nesl v pozvolném prázdn ní nádrže a dne 31. prosince bylo dosaženo kóty zásobního prostoru nádrže 499,95 m n. m. (88 % napln ní zásobního prostoru nádrže). Vodní dílo Morávka: Na po átku roku byl zásobní prostor nádrže zcela zapln n (kóta 506,93 m n.m.). Úrove hladiny vody se do 28. b ezna pohybovala nad úrovní 80 % napln ní zásobního prostoru nádrže. Od konce b ezna docházelo k významné akumulaci zvýšených odtok z povodí nádrže vlivem jarního tání sn hové pokrývky, p i emž bylo dne 10. dubna dosaženo ro ního maxima na kót 515,19 m n. m., tj. 99 % napln ní reten ního ovladatelného prostoru nádrže. Zvýšenými odtoky vody z nádrže následn došlo k prázdn ní reten ního objemu a maximální zásobní hladiny bylo dosaženo dne 30. dubna. Od této chvíle až do poloviny ervna p evládal sestupný trend hladiny, který se zastavil na kót 503,76 m n. m. (71 % napln ní zásobního prostoru). Naopak v období do za átku ervence došlo k op tovnému napln ní celého zásobního objemu (3. ervenec), jenž bylo op t vyst ídáno obdobím klesajícího trendu, na konci kterého bylo dne 12. íjna dosaženo ro ního strana 16

21 minima (kóta 500,33 m n. m., tj. 44 % napln ní zásobního prostoru). Vlivem srážkov významn jšího podzimu došlo k postupnému dopln ní zásobního prostoru nádrže (15. listopad) a po zbývající ást m síce listopadu hladina setrvala na kót maximální zásobní hladiny. V prosinci došlo k postupnému zaklesávání zásobního prostoru nádrže a hladina na konci roku 2009 byla zaznamenána na kót 504,99 m n. m. Vodní dílo Kružberk: Kóta hladiny vody v nádrži na za átku roku 2009 byla rovna hodnot 425,81 m n. m., což znamenalo napln ní zásobního prostoru nádrže ze 74 %. V období do 9. íjna hladina v nádrži neklesla pod úrove 88 % napln ní zásobního prostoru nádrže vlivem spolupráce s výše situovanou nádrží Slezská Harta. Po zbývající ást roku lze pr b h hladiny charakterizovat setrvalým pozvolným zaklesáváním, které dne 31. prosince dosáhlo ro ního minima na kót 424,71 m n. m., tj. 65 % napln ní zásobního prostoru nádrže. Naopak ro ního maxima bylo dosaženo dne 17. b ezna na kót 428,64 m n. m., což p edstavuje 5 % napln ní reten ního ovladatelného prostoru nádrže vlivem zvýšených p ítok do nádrže v pr b hu jarního tání. Vodní dílo Slezská Harta: Na po átku roku 2009 se hladina v nádrži nacházela na kót 492,75 m n. m. (tj. 90 % napln ní zásobního prostoru) a do 4. b ezna p evládal klesající trend hladiny vody v nádrži, tj. dosažení ro ního minima na kót 490,64 m n. m. s 81 % napln ním zásobního prostoru nádrže. Od této chvíle se zadržený objem vody v nádrži Slezská Harta zvyšoval, až bylo dne 11. ervence dosaženo ro ního maxima v t sné blízkosti maximální zásobní letní hladiny (kóta 495,37 m n. m.). Následovalo období charakteristické klesajícím trendem hladiny vody v nádrži, které bylo ukon eno v polovin m síce íjna (491,89 m n. m.) a po zbývající ást roku se zásobní objem pozvolna dopl oval až na hodnotu 493,69 m n. m., tj. kalendá ní rok byl završen s 94 % napln ním zásobního objemu nádrže. Jakost surové vody ve vodárenských nádržích Šance, Kružberk a Morávka byla v roce 2009 velmi dobrá a nevyžadovala složit jší úpravu na vodu pitnou. Na vodní nádrži Kružberk byl v pr b hu letních m síc zaznamenán výskyt netoxické sinice Anebaena signoidea, jejíž celková biomasa však nebyla významná. Ani v jednom ze sledovaných ukazatel nebyl p ekro en limit kategorie A2 (dle vyhlášky. 428/2001 Sb. ve zn ní pozd jších p edpis ) Ostatní vodní nádrže U ostatních vodních nádrží byla situace obdobná. K zadržování vody docházelo významn v období p edjarních srážek a tání sn hu, k výraznému nadlepšování pr tok pak v suchém období zá í - íjen. Využití zásobního prostoru jednotlivých nádrží je z ejmé z tab. TA21, pr b h hospoda ení v jednotlivých m sících roku pak z tab. TA20/2. Vodní dílo T rlicko: Na po átku roku 2009 se hladina v nádrži nacházela na kót 275,43 m n. m. (tj. 98 % napln ní zásobního prostoru) a její pr b h po dobu sedmi m síc se pohyboval s menšími i v tšími odchylkami v t sné blízkosti maximální zásobní hladiny. Následovalo tém ty m sí ní období klesajícího pr b hu hladiny vody v zásobním prostoru nádrže, jenž bylo dne 10. íjna završeno dosažením ro ního minima na kót 274,53 m n. m., což p edstavovalo 89 % napln ní zásobního prostoru. Ve zbývající ásti roku byl pr b h hladiny zaznamenán s p evážn rostoucím trendem a dne 31. prosince bylo dosaženo kóty 275,51 m n. m. (99 % napln ní zásobního prostoru). Dne 13. listopadu bylo dosaženo ro ního maxima na kót 276,27 m n. m., tj. 5 % napln ní reten ního neovladatelného objemu nádrže v d sledku rychlého tání sn hové pokrývky, provedenou manipulací bylo maximální zásobní hladiny dosaženo již 15. listopadu. Vodní dílo Žermanice: Pr b h hladiny vody v nádrži na za átku roku 2009 se vyzna oval rostoucím trendem, který byl zakon en dne 11. b ezna p i dosažení kóty hladiny 291,70 m n. strana 17

22 m. s 24 % napln ním reten ního ovladatelného prostoru nádrže. Následující období, tj. do za átku m síce srpna, lze charakterizovat kolísáním hladiny kolem maximální zásobní hladiny s nevýznamnými odchylkami. Od tohoto okamžiku až do poloviny íjna se za al projevovat sestupný trend, jehož d sledkem bylo dosažení hladiny (289,16 m n. m.). Maximální zásobní objem byl však v nejbližších dvou týdnech op t dopln n a po zbytek roku hladina v nádrži op t kolísala v blízkosti úrovn maximální zásobní hladiny. Na nevodárenských nádržích ve správ Povodí Odry s.p. došlo v roce 2009 k významn jšímu zhoršení jakosti vody v pr b hu koupací sezóny na nádržích Žermanice (srpen-zá í), kde ve spole enství fytoplanktonu p evládaly sinice Microcystis aeruginosa a Microcystis flos-aquae. B hem tohoto období byla voda v nádrži ozna ena dle metodického pokynu Krajské hygienické stanice jako nevhodná ke koupání. Díl í problémy provázely koupací sezónu také na nádržích T rlicko a Baška. 5.3 Bilan ní (kontrolní) profily Podkladem pro výpo et bilan ního hodnocení profil jsou údaje o realizovaných odb rech a vypoušt ních, manipulacích na vodních dílech (údaje uživatel vod a správce povodí), hodnoty minimálních pr tok a údaje o množství povrchových vod (údaje poskytnuté HMÚ). Napjatost kvantitativní bilance v p íslušném roce se hodnotí v kontrolních profilech na jednotlivých hlavních tocích povodí v m sí ním kroku porovnáváním požadavk na zachování minimálních bilan ních pr tok se skute nými pr m rnými m sí ními pr toky. Tyto pr toky v sob zahrnují všechny aktivity hospoda ení s vodou. Bilan ní stavy, kterých je rozlišováno 5 (BS1 až BS5 viz níže), vyjad ují vztah velikosti ovlivn ného pr m rného m sí ního pr toku (QMO), vypo teného z nam ených hodnot v kontrolním profilu, ke statisticky vyhodnocenému výskytu tzv. m-denních vod (blíže viz Metodický pokyn MZe pro sestavení vodohospodá ské bilance oblasti povodí), resp. k minimálnímu z statkovému pr toku (MZP) danému obecn závazným p edpisem (viz kap. 4.1 této zprávy). První dva bilan ní stavy (BS1 a BS2) vyjad ují uspokojivý a vyvážený stav vodních zdroj, další dva (BS3 a BS4) ozna ují napjatý bilan ní stav, poslední (BS5) signalizuje pasivní stav vodních zdroj. BS1 pro p ípad QMO > Q 330d BS2 pro p ípad Q 330d > QMO > Q 355d BS3 pro p ípad Q 355d > QMO > Q 364d BS4 pro p ípad Q 364d > QMO BS5 pro p ípad MQ (MZP) > QMO P ehled kontrolních profil Na hlavních tocích povodí Odry je hodnoceno celkem 16 kontrolních profil, p i emž rozd lení profil po jednotlivých tocích je následující: Odra 3 profily Bartošovice, Svinov, Bohumín Opava 2 profily Krnov, D hylov Opavice 1 profil Krnov Moravice 2 profily Kružberk pod p ehradou, Branka Ostravice 3 profily Šance pod p ehradou, Sviadnov, Ostrava Morávka 1 profil Morávka pod p ehradou Lu ina 1 profil Žermanice pod p ehradou Olše 2 profily eský T šín, V ovice Stonávka 1 profil T rlicko pod p ehradou Bližší hydrologické charakteristiky jednotlivých profil jsou popsány v tab. TA22 a TA24. strana 18

23 5.3.2 Bilan ní hodnocení v kontrolních profilech Bilan ní hodnocení vodního toku v kontrolních profilech je proveden pomocí sou tové áry ovlivn ní vodního toku v jeho podélném profilu. Toto hodnocení je zpracováno ve variant ovlivn ní vodního toku realizovanými odb ry vod, vypoušt ním vod a p evody vody v etn zahrnutí vlivu hospoda ení vodních nádrží a zohledn ní výparu z jejich vodní hladiny. Hodnocení je zpracováno v m sí ním kroku a v ro ním pr m ru, p i emž p epo et množství z hlášení uživatel (tis.m 3 ) na hodnoty v m 3 /s je stanoven za p edpokladu rovnom rného provozu daného užívání vody. Stru ný popis bilan ního hodnocení v kontrolních profilech je proveden po jednotlivých tocích, graficky je pak znázorn n v grafech GA5: Odra Tok je hodnocen ve t ech profilech po toku v profilech Bartošovice, Svinov a Bohumín. V roce 2009 bylo ve všech sledovaných profilech dosaženo uspokojivého bilan ního stavu (BS1), pouze v m síci zá í byl v profilu Bartošovice zaznamenán bilan ní stav BS2. Pom r mezi p irozeným a ovlivn ným pr tokem se v profilu Bartošovice pohyboval od 91 do 99 %, ve Svinov od 89 do 99 %, tzn. bez významn jšího ovlivn ní vodního toku užíváním vod. V záv rném hrani ním profilu v Bohumín tento pom r v jednotlivých m sících kolísal v rozmezí 52 % (zá í 7,8 / 15 m 3 /s) až 108 % (b ezen 150,6 / 139 m 3 /s), celoro n však inil 100 %. V m síci zá í byl z ejmý výrazný nadlepšovací ú inek nádrží vodohospodá ské soustavy povodí Odry, kdy tyto navyšovaly do profilu Bohumín nízké pr toky o 7,8 m 3 /s! Opava eka Opava je hodnocena ve dvou profilech Krnov a D hylov. V nich bylo ve všech m sících dosaženo uspokojivého stavu vodních zdroj (BS1, jen v Krnov v m síci zá í BS2). Pom r mezi p irozeným a ovlivn ným pr tokem se pohyboval v Krnov po celý rok v úrovni 100%. Výrazn odlišný stav v ovlivn ní toku, tedy kolísání pom ru p irozený/ovlivn ný pr tok, byl v profilu situovaném v dolní trati Opavy, v D hylov, kde se již projevuje vliv hospoda ení kaskády nádrží Kružberk a Slezská Harta na ece Moravici. Pom r mezi p irozeným a ovlivn ným pr tokem v profilu D hylov se v jednotlivých m sících pohyboval v rozmezí 37% (zá í), tzn. tok byl významn nadlepšován (pr m rn 5,5 m 3 /s), až 127 % (prosinec), celoro ní pr m r pak dosáhl 104%. Opavice Vodní tok Opavice je hodnocen v jednom kontrolním profilu - v Krnov. Zde se v m síci zá í vyskytl neuspokojivý stav vodního zdroje (BS5), kdy m ené pr toky klesly v pr m ru na hodnotu Q 364d Q 355d. Rozdíl mezi p irozeným a ovlivn ným pr tokem byl ve všech m sících nepatrný (pom r dosahoval 100 %, pouze v m síci zá í 102 %). Moravice Tok Moravice je hodnocen ve dvou kontrolních profilech v p ehradním profilu Kružberk a v profilu Branka na dolním toku. Celkový bilan ní stav vodních zdroj na Moravici v r lze hodnotit jako uspokojivý a vyvážený. V profilu Kružberk i Branka byl ve všech m sících dosažen bilan ní stupe první (BS1). Pom r mezi p irozeným a ovlivn ným pr tokem se pohyboval na Kružberku ve velice širokém intervalu od 49 % (zá í) do 849 % (b ezen), celoro ní pr m r inil 309 %, tedy ovlivn ný pr tok inil 1,7 m 3 /s a vyhodnocený p irozený 5,3 m 3 /s. Významné ovlivn ní pr toku bylo patrné i v níže situovaném profilu Branka, kde se pom r mezi p irozeným a ovlivn ným pr tokem pohyboval mezi 19 % (zá í), tedy byl výrazn nadlepšován a 244 % (prosinec), celoro n pak inil 116 %. strana 19

24 Ostravice Ostravice je posuzována ve t ech profilech: v profilu údolní nádrže Šance, ve Sviadnov u Frýdku-Místku a na dolním toku v Ostrav. Hodnocení profilu ve Sviadnov v sob zahrnuje krom jiných ovlivn ní také vliv údolní nádrže Morávka, profil v Ostrav navíc i vliv nádrží Olešná na Olešné a Žermanice na Lu in. Ve všech m sících roku 2009 bylo v t chto kontrolních profilech dosaženo uspokojivého bilan ního stavu vodních zdroj BS1, pouze v lednu pro profil Šance a v zá í v Ostrav a Sviadnov byl zaznamenám BS2. Pom r mezi p irozeným a ovlivn ným pr tokem se v profilu Šance pohyboval od 35 % (kv ten) do 332 % (b ezen) s ro ním pr m rem 147 %, v profilu Sviadnov od 88 % (kv ten) do 179 % ( íjen) s ro ním pr m rem 139 %. V profilu Ostrava pak od 58 % v zá í, kdy byl pom r p irozeného k ovlivn nému pr toku 1,93 k 3,32 m 3 /s s významným nadlepšením nádržemi v hodnot 2,30 m 3 /s, až do 135 % ( íjen), s celoro ním pr m rem 106 %. Morávka Vodní tok Morávka je hodnocen v jednom bilan ním míst, a to v p ehradním profilu údolní nádrže Morávka. V roce 2009 zde bylo ve všech m sících dosaženo uspokojivého bilan ního stavu vodních zdroj (BS1, jen v m síci zá í BS2). Pom r mezi vyhodnoceným p irozeným a ovlivn ným pr tokem v tomto profilu kolísal mezi 55 % (srpen) a 185 % ( erven), celoro n inil 113 %, tj. ochuzení vodního toku o 178 l/s. Lu ina Vodní tok Lu ina je posuzován v profilu p ehradní hráze údolní nádrže Žermanice. Bilan n bylo celoro n dosaženo uspokojivého stavu vodních zdroj (BS1). Pom r mezi p irozeným a ovlivn ným pr tokem se pohyboval mezi -24 % v zá í až 132 % v lednu, celoro ní pr m r inil 33 %, tzn. že pr tok v profilu byl výrazn nadlepšen. M ený pr tok inil 1,8 m 3 /s a vyhodnocený p irozený 0,6 m 3 /s. Toto vysoké procento ovlivn ní pr toku ve vztahu k pr toku p irozenému je zp sobeno vlivem významného p evodu vody z eky Morávky pomocí p evad e od jezu Vyšní Lhoty do eky Lu iny nad nádrží Žermanice. Záporný p irozený pr tok v m sících srpen, zá í a prosinec byl zp soben tím, že množství p evád né vody z eky Morávky je m eno v profilu Vyšní Lhoty a po trase p evad e dochází ke ztrátám vody, a tím i ovlivn ní bilance vodní nádrže Žermanice. Olše eka Olše je posuzována v profilech eský T šín a Ve ovice, z nichž níže situovaný - V ovice - v sob zachycuje i ovlivn ní údolní nádrží T rlicko na Stonávce. V obou kontrolních profilech bylo celoro n dosaženo uspokojivého bilan ního stavu vodních zdroj (BS1, v zá í v profilu eský T šín BS2). Jak vyplývá z hodnot pom ru mezi p irozeným a ovlivn ným pr tokem, oba profily vykazovaly minimální ovlivn ní, které se v pr b hu roku pohybovalo od 94 do 113 % a v ro ním pr m ru byl pom r roven 1 jak v eském T šín, tak i ve V ovicích. Stonávka Tok Stonávky je posuzován v bilan ním profilu p ehradní hráze T rlicko. V pr b hu celého roku zde bylo dosaženo uspokojivého stavu vodních zdroj (BS1). Pom r mezi p irozeným a ovlivn ným pr tokem se pohyboval mezi 14 % v zá í, v zá í, kdy byl pom r p irozeného k ovlivn nému pr toku 0,03 k 0,23 m 3 /s s významným nadlepšením nádrží v hodnot 0,48 m 3 /s, až 194 % ( íjen) a celoro ní pr m r byl 111 %, tedy mírné ochuzení pr toku.. strana 20

25 5.3.3 Minimální pr toky Pro hodnocení množství povrchových vod v oblasti povodí Odry jsou jako základ používány požadované minimální pr toky (MQ) pro zachování podmínek pro biologickou rovnováhu v toku a umožn ní obecného nakládání s vodami, které byly stanoveny v r podle Zásad Sm rného vodohospodá ského plánu. Po nov jším vydání Metodického pokynu OOV MŽP ke stanovení hodnot minimálních z statkových pr tok (MZP) v roce 1999 jsou jako hodnotící kriterium použity i tyto mezní hodnoty pr tok, jejichž stanovení bere na z etel již i širší spektrum požadavk, v etn zohledn ní jakosti vody a vlivu na podzemní vody, a hodnoty t chto minimálních pr tok u jednotlivých profil jsou vyšší než MQ a kriterium je p ísn jší. Hodnocení množství povrchových vod v oblasti povodí Odry je provád no vzhledem k ob ma stanoveným pr tok m. Bilan ní stav pasivní bilance vodních zdroj (BS5) nastává, je-li hodnota MQ nebo MZP vyšší než m ený pr tok v daném profilu. Bilan ní stavy pro MQ a MZP pro jednotlivé kontrolní profily p ehledn plynou z tab. TA24 a TA25. Ze šestnácti kontrolních profil hodnocených vodohospodá skou bilancí v povodí Odry neexistuje žádný z nich, u n hož by roce 2009 došlo k nedodržení hodnot minimálních pr tok MQ stanovených v roce 1985 podle Zásad SVP nebo minimálních pr tok MZP stanovených v roce Pouze p i hodnocení vodního toku Opavice v kontrolním profilu v Krnov se v m síci zá í vyskytl neuspokojivý stav vodního zdroje (BS5), kdy m ené pr toky klesly v pr m ru na hodnotu Q 364d Q 355d. 6. Záv r Zpráva o hodnocení množství povrchových v oblasti povodí Odry za rok 2009 je sestavována na základ vyhlášky. 431/2001 Sb o obsahu vodní bilance, zp sobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci a Metodického pokynu pro sestavení vodohospodá ské bilance oblasti povodí, jenž podobu této bilance upravuje. Zpráva vychází z provedených bilan ních hodnocení a výpo t ve vodních tocích, údolních nádržích a kontrolních profilech oblasti povodí Odry. Rok 2009 pat il v povodí Odry k rok m hydrologicky pr m rným až nadpr m rným. Vyskytla se významná povod ová situace v d sledku extrémních p ívalových srážek v ervnu a ervenci, naopak v m síci zá í v d sledku podnormálního srážkového úhrnu dosahovaly pr toky nízkých hodnot, z ehož pramenilo i dosažení napjatého bilan ního stavu. Obecn lze ale konstatovat, že bilan ní stavy pro minimální pr toky MQ byly v hodnocených profilech posouzeny jako uspokojivé a pr toky reprezentovaly vyvážený stav vodních zdroj. Hospoda ení s vodou a spln ní požadavk na vodu jednotlivých uživatel probíhalo v pr b hu roku bez omezení. V Ostrav 24.zá í 2010 Odbor vodohospodá ských koncepcí a informací Vedoucí odboru: Zpracovali: Ing. B etislav Ture ek Ing. Andrea Gelnarová, Ing. Lukáš Pavlas strana 21

26 Seznam zkratek: BS CVS HP OV HGR MQ MZP PO POD POV QMO QMN QRN QRO Q a Q 364d Q 355d Q 330d SVP Vz VYP ZPN ZPNC ZPR sou initel nadlepšení odtoku akumula ní sou initel vodní nádrže bilan ní stav íslo vodom rné stanice íslo hydrologického po adí istírna odpadních vod hydrogeologický rajon minimální bilan ní pr tok minimální z statkový pr tok pom r mezi p irozeným pr tokem a pr tokem m eným (ovlivn ným) podzemní vody povrchové vody pr m rný m sí ní m ený pr tok pr m rný m sí ní pr tok p irozený pr m rný ro ní p irozený pr tok pr m rný ro ní m ený pr tok dlouhodobý pr m rný ro ní pr tok pr m rný denní pr tok dosažený nebo p ekro ený po dobu 364 dní v roce pr m rný denní pr tok dosažený nebo p ekro ený po dobu 355 dní v roce pr m rný denní pr tok dosažený nebo p ekro ený po dobu 330 dní v roce Sm rný vodohospodá ský plán objem zásobního prostoru nádrže vypoušt ní (odpadních a d lních) vod do vod povrchových sou et zm n pr tok vlivem vodních nádrží nad kontrolním profilem zm na pr tok vlivem vodní nádrže v etn vlivu výparu z volné hladiny zm na pr toku celkem HMÚ MZe MŽP VÚV eský hydrometeorologický ústav Ministerstvo zem d lství Ministerstvo životního prost edí Výzkumný ústav vodohospodá ský T.G.Masaryka, v.v.i

27 Seznam p íloh: 1) Tabulka TA1 P ehledné údaje o odb rech a vypoušt ní vod v roce ) Graf GA1 Srovnání užívání vod v roce 2008 a ) Graf GA2 P ehled odb r a vypoušt ní vod v roce ) Graf GA3 Odb ry a vypoušt ní vod v oblasti povodí Odry v letech ) Tabulka TA2 Nejvýznamn jší odb ry podzemních vod s vodárenským využitím v oblasti povodí Odry v roce ) Tabulka TA3 Nejvýznamn jší odb ry podzemní vody s jiným než vodárenským využitím v oblasti povodí Odry v roce ) Mapa Odb ry podzemní vody v oblasti povodí Odry 8) Tabulka TA4 Nejvýznamn jší odb ry povrchové vody s vodárenským využitím v oblasti povodí Odry v roce ) Tabulka TA5 Nejvýznamn jší odb ry povrchové vody s jiným než vodárenským využitím v oblasti povodí Odry v roce ) Mapa Odb ry povrchové vody v oblasti povodí Odry 11) Tabulka TA6 Vodárenské nádrže v oblasti povodí Odry v roce ) Tabulka TA7 Nejvýznamn jší vodní nádrže s jiným než vodárenským využitím v oblasti povodí Odry v roce ) Graf GA4 Pln ní sledovaných údolních nádrží v oblasti povodí Odry v roce ) Tabulka TA8 Nejvýznamn jší vypoušt ní vod v oblasti povodí Odry v roce ) Mapa Vypoušt ní vod v oblasti povodí Odry 16) Tabulka TA9 P ehled zdroj zne išt ní s produkovaným zne išt ním nad 500 tun v ukazateli BSK 5 v oblasti povodí Odry v roce ) Tabulka TA10 P ehled zdroj zne išt ní s vypoušt ním nad 15 tun v ukazateli BSK 5 v oblasti povodí Odry v roce ) Tabulka TA11 Nejvýznamn jší vodní toky v oblasti povodí Odry 19) Tabulka TA12 Nejvýznamn jší vodní nádrže v oblasti povodí Odry 20) Tabulka TA13 Nejvýznamn jší p evody v oblasti povodí Odry 21) Tabulka TA14 Nejvýznamn jší ostatní vodní zdroje št rkopísková jezera v oblasti povodí Odry 22) Mapa Vodní díla v oblasti povodí Odry 23) Tabulka TA15 Minimální pr toky ve vodních tocích v oblasti povodí Odry 24) Tabulka TA16 Bilan ní hodnocení sledovaných vodních tok ro ní 25) Tabulka TA17 neobsazeno 26) Tabulka TA18 P ehled bilan ního vyhodnocení nejvýznamn jších vodních tok v oblasti povodí Odry v roce ) Tabulka TA19 Hospoda ení vodárenských nádrží v oblasti povodí Odry v roce ) Tabulka TA20 Hospoda ení nejvýznamn jších vodních nádrží s jiným než vodárenským využitím v oblasti povodí Odry v roce ) Tabulka TA21 Nejvýznamn jší vodní nádrže v oblasti povodí Odry v roce 2009 p ehled hospoda ení nádrží 30) Tabulka TA22 Hodnocené kontrolní (bilan ní) profily v oblasti povodí Odry v roce ) Tabulka TA23 Výsledky bilan ního vyhodnocení 32) Tabulka TA24 P ehled výsledk bilan ního vyhodnocení bilan ních profil v oblasti povodí Odry v roce ) Tabulka TA25 P ehled výsledk hodnocení bilan ních profil v oblasti povodí Odry v roce 2009 ve vztahu k minimálním pr tok m 34) Graf GA5 Hodnocení bilan ních profil v roce ) Tabulka TA26 P ehled bilan ního vyhodnocení nejvýznamn jších vodních tok v oblasti povodí Odry za období ) Graf GA6 P ehled bilan ního vyhodnocení nejvýznamn jších vodních tok v oblasti povodí Odry za období

28 Tabulka TA1 P ehledné údaje o odb rech a vypoušt ní vod v roce 2009 len ní dle základních hospodá ských odv tví Odb ry celkem Kódy OKE Odb rné množství Po et [tis. m 3 /rok] odb ratel Ve ejné vodovody 41 a 90 bez Zem d lství (bez rybá ství) bez Energetika Pr mysl bez 401 a Ostatní bez Celkem Odb ry podzemních vod Kódy OKE Odb rné množství Po et [tis. m 3 /rok] odb ratel Ve ejné vodovody 41 a 90 bez Zem d lství (bez rybá ství) bez Energetika Pr mysl bez 401 a Ostatní bez Celkem Odb ry povrchových vod Kódy OKE Odb rné množství Po et [tis. m 3 /rok] odb ratel Ve ejné vodovody 41 a 90 bez Zem d lství (bez rybá ství) bez Energetika Pr mysl bez 401 a Ostatní bez Celkem Vypoušt ní vod Kódy OKE Vypoušt né množství Po et [tis. m 3 /rok] uživatel Ve ejné kanalizace 41 a 90 bez Zem d lství (bez rybá ství) bez Energetika Pr mysl bez 401 a Ostatní bez Celkem

29 Graf GA1 Srovnání odb r vod v roce 2008 a debrané množství v mil. m3/rok v roce 2008 Odb rné množství [mil. m 3 ] debrané množství v mil. m3/rok v roce Ve ejné VaK Pr mysl Energetika Ostatní Zem d lství Srovnání vypoušt ní vod v roce 2008 a Vypoušt né množství vod [mil. m 3 ] Vypoušt né množství v mil. m3/rok v roce 2008 Vypoušt né množství v mil. m3/rok v roce Ve ejné VaK Pr mysl Energetika Ostatní Zem d lství

30 Graf GA2/1 P ehled odb r vod v roce Odebrané množství v mil. m3/rok 150 Po et odb ratel vod 150 Odb rné množství [mil. m 3 ] Po et odb ratel Ve ejné VaK Pr mysl Energetika Ostatní Zem d lství 0 P ehled odb r povrchových vod v roce 2009 Odb rné množství povrchové vody [mil. m 3 /rok] Odebrané množství v mil. m3/rok Po et odb ratel vod Ve ejné VaK Pr mysl Energetika Ostatní Zem d lství Po et odb ratel

31 Graf GA2/2 P ehled odb r podzemních vod v roce 2009 Odb rné množství podzemní vody [mil. m 3 ] Odebrané množství v mil. m3/rok Po et odb ratel vod Ve ejné VaK Pr mysl Energetika Ostatní Zem d lství Po et odb ratel P ehled vypoušt ní vod v roce Vypoušt né množství vod [mil. m 3 ] Vypoušt né množství v mil. m3/rok Po et uživatel Po et uživatel Ve ejné kanalizace Pr mysl Energetika Ostatní Zem d lství 0

32 Odb ry a vypoušt ní vod v oblasti povodí Odry v letech Graf GA Množství vod [mil. m 3 ] Odb ry povrchových vod v mil.m3/rok Odb ry podzemních vod v mil.m3/rok Vypoušt ní vod v mil.m3/rok Rok

33 Tabulka TA2 Nejvýznamn jší odb ry podzemní vody s vodárenským využitím v oblasti povodí Odry v roce 2009 Název odb ru Hydrogeologický HP Odb rné množství v r Odb rné množství v r Index odb ru rajon [tis. m 3 /rok] [tis. m 3 /rok] [2009/2008] OVaK OSTRAVA - STARÁ B LÁ - PALESEK OVaK OSTRAVA - DUBÍ OVaK OSTRAVA - II.VODOVOD OVaK OSTRAVA - NOVÁ VES AQUAstop BRUNTÁL - VRBNO p.p KVaK KRNOV - KOSTELEC KVaK KRNOV - ZLATÁ OPAVICE,ÚV JVS JESENÍK - K ÍŽOVÝ VRCH SmVaK a.s. OOV - VELKÉ HOŠTICE Název odb ru Odb r podzemní vody v jednotlivých m sících roku 2009 [tis. m 3 ] Rok 2009 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII [tis. m 3 /rok] OVaK OSTRAVA - STARÁ B LÁ - PALESEK OVaK OSTRAVA - DUBÍ OVaK OSTRAVA - II.VODOVOD OVaK OSTRAVA - NOVÁ VES AQUAstop BRUNTÁL - VRBNO p.p KVaK KRNOV - KOSTELEC KVaK KRNOV - ZLATÁ OPAVICE,ÚV JVS JESENÍK - K ÍŽOVÝ VRCH SmVaK a.s. OOV - VELKÉ HOŠTICE

34 Tabulka TA3 Nejvýznamn jší odb ry podzemní vody s jiným než vodárenským využitím v oblasti povodí Odry v roce 2009 Název odb ru Hydrogeologický HP Odb rné množství v r Odb rné množství v r Index odb ru rajon [tis. m 3 /rok] [tis. m 3 /rok] [2009/2008] DIAMO - VODNÍ JÁMA ŽOFIE - snižování hladiny DIAMO - VODNÍ JÁMA JEREMENKO sniž.hladiny Název odb ru Odb r podzemní vody v jednotlivých m sících r [tis. m 3 /rok] Rok 2009 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII [tis. m 3 /rok] DIAMO - VODNÍ JÁMA ŽOFIE - snižování hladiny DIAMO - VODNÍ JÁMA JEREMENKO sniž.hladiny

35

36 Tabulka TA4 Nejvýznamn jší odb ry povrchové vody s vodárenským využitím v oblasti povodí Odry v roce 2009 Název odb ru Zdroj Úpravna Vodní í ní km Odb rné množství v r Odb rné množství v r Index odb ru odb ru vody tok odb ru [tis. m 3 /rok] [tis. m 3 /rok] [2009/2008] VaK BRUNTÁL - Moravice s p ítoky Vodní tok Karlov Moravice VaK BRUNTÁL - VD Slezská Harta Vodní nádrž Leskovec Moravice SmVaK a.s. OOV - VD Kružberk Vodní nádrž Podhradí Moravice SmVaK a.s. OOV - VD Šance Vodní nádrž Nová Ves Ostravice SmVaK a.s. OOV - VD Morávka Vodní nádrž Vyšní Lhoty Morávka JVS JESENÍK - Šumný potok Vodní tok Adolfovice Šumný potok Název odb ru Odb r povrchové vody v jednotlivých m sících r [tis. m 3 ] I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII celkem VaK BRUNTÁL - Moravice s p ítoky VaK BRUNTÁL - VD Slezská Harta SmVaK OOV - VD Kružberk SmVaK OOV - VD Šance SmVaK OOV - VD Morávka JVS JESENÍK - Šumný potok

37 Tabulka TA5/1 Nejvýznamn jší odb ry povrchové vody s jiným než vodárenským využitím v oblasti povodí Odry v roce 2009 Název odb ru Zdroj Vodní tok í ní km Odb rné množství Odb rné množství Index odb ru odb ru odb ru v r v r [tis. m 3 /rok] [tis. m 3 /rok] [2009/2008] DENAS spol.s.r.o. - RYBNÍKY STUDÉNKA Vodní tok Odra KOMTERM, a.s. Vodní tok Lubina RYBÁ STVÍ HODONÍN s.r.o. - RYBNÍK NEZMAR D. BENEŠOV Vodní tok Opava DALKIA ESKÁ REPUBLIKA a.s. - ELEKTRÁRNA T EBOVICE Vodní tok Opava OKK Koksovny, a.s. - KOKSOVNA ŠVERMA OSTRAVA Vodní tok Odra BorsodChem MCHZ. s.r.o. OSTRAVA Vodní tok Odra OKK Koksovny, a.s. - KOKSOVNA SVOBODA OSTRAVA Vodní tok Odra ArcelorMittal Frýdek Místek a.s. Vodní tok Ostravice BIOCEL PASKOV a.s. VD Olešná Vodní nádrž Olešná OKD a.s. D L PASKOV Vodní tok Olešná EZ ENERGETICKÉ SLUŽBY OSTRAVA, s.r.o..st. Hrab vka Vodní tok Ostravice ArcelorMittal Ostrava a.s. Ostravice Vodní tok Ostravice ArcelorMittal Ostrava a.s. VD Žermanice Vodní nádrž Lu ina BIOCEL PASKOV a.s. VD Žermanice Vodní nádrž Lu ina RYBÁ STVÍ RYCHVALD spol.s.r.o. - RYBNÍK VOLENSKÝ Vodní tok Vencl vka RYBÁ STVÍ RYCHVALD spol.s.r.o. - RYBNÍK KOŠ ÁLOVSKÝ Vodní tok Daty ka RYBÁ STVÍ RYCHVALD spol.s.r.o. - RYBNÍK V.CIHEL ÁK Vodní tok Michálkovický potok ENERGETIKA T INEC a.s. Olše Horní jez Vodní tok Olše ENERGETIKA T INEC a.s. VD T rlicko Vodní nádrž Stonávka OKD, a.s. D L SM STONAVA VD T rlicko Vodní nádrž Stonávka OKD, a.s. D L DARKOV záv.3 (lok.9.kv TEN) VD T rlicko Vodní nádrž Stonávka OKD, a.s. D L LAZY - lok. LAZY VD T rlicko Vodní nádrž Stonávka OKD, a.s. D L SA - lok. JAN KAREL.st. Sovinec Vodní tok Olše OKD, a.s. D L DARKOV.st.Špluchov Vodní tok Olše DALKIA ESKÁ REPUBLIKA. a.s.teplárna KARVINÁ Vodní tok Olše RYBÁ STVÍ RYCHVALD. s.r.o RYBNI NÍ SOUSTAVA OLŠINY Vodní tok Mlýnka (náhon) EZ a.s. ELEKTRÁRNA D TMAROVICE Vodní tok Olše

38 Tabulka TA5/2 Nejvýznamn jší odb ry povrchové vody s jiným než vodárenským využitím v oblasti povodí Odry v roce 2009 Název odb ru Odb r povrchové vody v jednotlivých m sících r [tis. m 3 ] I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII celkem DENAS spol.s.r.o. - RYBNÍKY STUDÉNKA KOMTERM, a.s RYBÁ STVÍ HODONÍN s.r.o. - RYBNÍK NEZMAR D. BENEŠOV DALKIA ESKÁ REPUBLIKA a.s. - ELEKTRÁRNA T EBOVICE OKK Koksovny, a.s. - KOKSOVNA ŠVERMA OSTRAVA BorsodChem MCHZ. s.r.o. OSTRAVA OKK Koksovny, a.s. - KOKSOVNA SVOBODA OSTRAVA ArcelorMittal Frýdek Místek a.s BIOCEL PASKOV a.s. VD Olešná OKD, a.s. D L PASKOV EZ ENERGETICKÉ SLUŽBY OSTRAVA, s.r.o..st. Hrab vka ArcelorMittal Ostrava a.s. Ostravice ArcelorMittal Ostrava a.s. VD Žermanice BIOCEL PASKOV a.s. VD Žermanice RYBÁ STVÍ RYCHVALD spol.s.r.o. - RYBNÍK VOLENSKÝ RYBÁ STVÍ RYCHVALD spol.s.r.o. - RYBNÍK KOŠ ÁLOVSKÝ RYBÁ STVÍ RYCHVALD spol.s.r.o. - RYBNÍK V.CIHEL ÁK ENERGETIKA T INEC a.s. Olše Horní jez ENERGETIKA T INEC a.s. VD T rlicko OKD, a.s. D L SM STONAVA VD T rlicko OKD, a.s. D L DARKOV záv.3 (lok.9.kv TEN) VD T rlicko OKD, a.s. D L LAZY - lok. LAZY VD T rlicko OKD, a.s. D L SA - lok. JAN KAREL.st. Sovinec OKD, a.s. D L DARKOV.st.Špluchov DALKIA ESKÁ REPUBLIKA. a.s.teplárna KARVINÁ RYBÁ STVÍ RYCHVALD. s.r.o RYBNI NÍ SOUSTAVA OLŠINY EZ a.s. ELEKTRÁRNA D TMAROVICE

39

40 Tabulka TA6 Vodárenské nádrže a nádrže s vodárenským využitím v oblasti povodí Odry v roce 2009 Hladina Název Vodní tok í ní km Kóta hladiny k 1. dni m síce [m n. m.] nádrže hráze I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII VD SLEZSKÁ HARTA Moravice VD KRUŽBERK Moravice VD ŠANCE Ostravice VD MORÁVKA Morávka Vodárenské nádrže a nádrže s vodárenským využitím v oblasti povodí Odry v roce 2009 Objem Název Vodní tok í ní km Objem vody k 1. dni m síce [mil. m 3 ] nádrže hráze I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII VD SLEZSKÁ HARTA Moravice VD KRUŽBERK Moravice VD ŠANCE Ostravice VD MORÁVKA Morávka Vodárenské nádrže a nádrže s vodárenským využitím v oblasti povodí Odry v roce 2009 Plocha Název Vodní tok í ní km Zatopená plocha k 1. dni m síce [ha] nádrže hráze I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII VD SLEZSKÁ HARTA Moravice VD KRUŽBERK Moravice VD ŠANCE Ostravice VD MORÁVKA Morávka

41 Tabulka TA7 Ostatní nejvýznamn jší vodní nádrže v oblasti povodí Odry v roce 2009 Hladina Název Vodní tok í ní km Kóta hladiny k 1. dni m síce [m n. m.] nádrže hráze I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII VODNÍ NÁDRŽ V T KOVICE Sv cený p VD OLEŠNÁ Olešná VD ŽERMANICE Lu ina VODNÍ NÁDRŽ HE MANICE Stružka VD T RLICKO Stonávka Ostatní nejvýznamn jší vodní nádrže v oblasti povodí Odry v roce 2009 Objem Název Vodní tok í ní km Objem vody k 1. dni m síce [mil. m 3 ] nádrže hráze I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII VODNÍ NÁDRŽ V T KOVICE Sv cený p VD OLEŠNÁ Olešná VD ŽERMANICE Lu ina VODNÍ NÁDRŽ HE MANICE Stružka VD T RLICKO Stonávka Ostatní nejvýznamn jší vodní nádrže v oblasti povodí Odry v roce 2009 Plocha Název Vodní tok í ní km Zatopená plocha k 1. dni m síce [ha] nádrže hráze I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII VODNÍ NÁDRŽ V T KOVICE Sv cený p VD OLEŠNÁ Olešná VD ŽERMANICE Lu ina VODNÍ NÁDRŽ HE MANICE Stružka VD T RLICKO Stonávka

42 Údolní nádrž SLEZSKÁ HARTA na ece Moravici Graf GA4/1 Objem nádrže [mil. m 3 ] Pln ní zásobního prostoru M síc Objem zásobního prostoru Objem nádrže Pln ní zásobního prostoru [%] Údolní nádrž KRUŽBERK na ece Moravici Objem nádrže [mil. m 3 ] Pln ní zásobního prostoru Objem nádrže Objem zásobního prostoru Pln ní zásobního prostoru [%] M síc 120

43 Graf GA4/2 Údolní nádrž ŠANCE na ece Ostravici 45 Objem nádrže 70 Objem nádrže [mil. m 3 ] Objem zásobního prostoru Pln ní zásobního prostoru Pln ní zásobního prostoru [%] M síc 110 Údolní nádrž MORÁVKA na ece Morávce 6.0 Objem nádrže 50 Objem nádrže [mil. m 3 ] Objem zásobního prostoru Pln ní zásobního prostoru M síc Pln ní zásobního prostoru [%]

44 Graf GA4/3 Údolní nádrž ŽERMANICE na ece Lu in 22 Objem nádrže 65 Objem nádrže [mil. m 3 ] Objem zásobního prostoru Pln ní zásobního prostoru Pln ní zásobního prostoru [%] M síc 115 Údolní nádrž T RLICKO na ece Stonávce Objem nádrže [mil. m 3 ] Objem nádrže Objem zásobního prostoru Pln ní zásobního prostoru Pln ní zásobního prostoru [%] M síc 104

45 Nejvýznamn jší vypoušt ní vod v oblasti povodí Odry v roce 2009 Tabulka TA8/1a Název uživatele - vypoušt ní Vodní tok í ní km Vypoušt ní v r Vypoušt ní v r Index P vod vypoušt ní [tis. m 3 /rok] [tis. m 3 /rok] [2009/2008] vypoušt ní SmVaK Ostrava, a.s. - OV VÍTKOV ermná splaškové SmVaK Ostrava, a.s. - OV ODRY Odra splaškové SmVaK Ostrava, a.s. - OV NOVÝ JI ÍN Ji ínka splaškové MIS, a.s. STUDÉNKA - OV STUDÉNKA Odra splaškové SmVaK Ostrava, a.s. - OV BÍLOVEC Bílovka splaškové SmVaK Ostrava, a.s. - OV FRENŠTÁT p/r Lubina splaškové SmVaK Ostrava, a.s. - OV KOP IVNICE Kop ivni ka splaškové KOMTERM, a.s. Sýkore ka jiné - pr m. SmVaK Ostrava, a.s. - OV P ÍBOR Lubina splaškové ADVANCED PLASTICS, s.r.o. VRBNO p/pr St ední Opava jiné - chladící AQUASTOP, v.o.s. BRUNTÁL - OV VRBNO Opava splaškové KVaK, s.r.o. KRNOV - OV KRNOV Opava splaškové SmVaK Ostrava, a.s. - OV OPAVA Opava splaškové M STSKÉ SLUŽBY RÝMA OV, s.r.o. OV Podolský potok splaškové AL INVEST B IDLI NÁ, a.s. Moravice splaškové SmVaK Ostrava, a.s. - OV BRUNTÁL erný potok splaškové SmVaK Ostrava, a.s. správa OOV - ÚV PODHRADÍ Moravice jiné SmVaK Ostrava, a.s. OV DOLNÍ BENEŠOV Opusta splaškové VaK HLU ÍN, s.r.o. - OV HLU ÍN Jasénka splaškové Dalkia eská republika, a.s. Elektrárna T ebovice Opava jiné - chladící BC MCHZ, s.r.o. OSTRAVA - hlavní odpad Odra jiné - chladící OVaK, a.s. OSTRAVA odleh ení Ú OV Odra splaškové OVaK, a.s. OSTRAVA Ú OV P ÍVOZ erný potok splaškové OVaK, a.s. OSTRAVA kanalizace PLZE SKÁ ervený potok splaškové SmVaK Ostrava, a.s. správa OOV - ÚV NOVÁ VES Bílý potok jiné SmVaK Ostrava, a.s. - OV FRÝDLANT n/ostr Ostravice splaškové ArcelorMittal Frýdek Místek a.s. kanalizace B Ostravice jiné - pr m. SmVaK Ostrava, a.s. - OV FRÝDEK MÍSTEK Ostravice splaškové ArcelorMittal Frýdek Místek a.s. hlavní odpad OV Ostravice jiné - pr m.

46 Tabulka TA8/1b Název uživatele vypoušt ní Vodní tok í ní km Vypoušt ní v r Vypoušt ní v r Index P vod vypoušt ní [tis. m 3 /rok] [tis. m 3 /rok] [2009/2008] vypoušt ní BIOCEL PASKOV a.s. Ostravice jiné - pr m. OKD, a.s. D L PASKOV Ostravice d lní EZ Energetické služby, s.r.o. - erné jezero Ostravice jiné DIAMO,s.p.- ODRA - vodní jáma JEREMENKO Ostravice d lní EZ, a.s. Teplárna Vítkovice - odpopílk.nádrž Ostravice jiné EZ Energetické služby, s.r.o. - Dorry Ostravice jiné - chladící SmVaK Ostrava, a.s. - OV HAVÍ OV Lu ina splaškové ArcelorMittal Ostrava a.s. - OV Lu ina jiné - chladící Cement Hranice, a.s. Lu ina jiné OKD, a.s. D L KARVINÁ - lok. LAZY Doubravská Stružka d lní OKD, a.s. D L KARVINÁ - lok. SA DOUBRAVA Doubravská Stružka d lní SmVaK Ostrava, a.s. - OV PET VALD Pet valdská Stružka splaškové DIAMO, s.p. - D L ODRA - vodní jáma Žofie Stružka d lní SmVaK Ostrava, a.s. - OV ORLOVÁ PORUBA Stružka splaškové ŽD, a.s. BOHUMÍN DRÁTOVNY - hlavní odpad Bajc vka jiné - chladící ŽD, a.s. BOHUMÍN ŽELEZÁRNY OV Bohumínská Stružka jiné - pr m. SmVaK Ostrava, a.s. - OV BOHUMÍN Bohumínská Stružka splaškové SmVaK Ostrava, a.s. - OV JABLUNKOV Olše splaškové ENERGETIKA T INEC, a.s. - K OV 1 Olše jiné - chladící ENERGETIKA T INEC, a.s. - K OV 2 Olše jiné - chladící SmVaK Ostrava, a.s. - OV T INEC Olše splaškové SmVaK Ostrava, a.s. - OV ESKÝ T ŠÍN Olše splaškové SmVaK Ostrava, a.s. - OV KARVINÁ Olše splaškové MD, a.s. D L SM STONAVA Solecký potok d lní OKD, a.s. D L DARKOV hlavní odpad + OV Karvinský potok d lní OKD, a.s. D L KARVINÁ - lok. SA - JAN KAREL Karvinský potok d lní EZ,a.s.ELEKTRÁRNA D TMAROVICE-.st.2 Mlýnka jiné - pr m. GYPSTREND, s.r.o. KOBE ICE - d lní vody Bílá voda d lní DIAMO, s.p. záv. RD ZLATÉ HORY Zlatý potok d lní JVS, s.r.o. - OV JESENÍK v ESKÉ VSI B lá splaškové

47 Tabulka TA8/2a Název uživatele vypoušt ní Vypoušt ní vod v jednotlivých m sících r [tis.m 3 /rok] I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII celkem SmVaK Ostrava, a.s. - OV VÍTKOV SmVaK Ostrava, a.s. - OV ODRY SmVaK Ostrava, a.s. - OV NOVÝ JI ÍN MIS, a.s. STUDÉNKA - OV STUDÉNKA SmVaK Ostrava, a.s. - OV BÍLOVEC SmVaK Ostrava, a.s. - OV FRENŠTÁT p/r SmVaK Ostrava, a.s. - OV KOP IVNICE KOMTERM, a.s SmVaK Ostrava, a.s. - OV P ÍBOR ADVANCED PLASTICS, s.r.o. VRBNO p/pr AQUASTOP, v.o.s. BRUNTÁL - OV VRBNO KVaK, s.r.o. KRNOV - OV KRNOV SmVaK Ostrava, a.s. - OV OPAVA M STSKÉ SLUŽBY RÝMA OV, s.r.o. OV AL INVEST B IDLI NÁ, a.s SmVaK Ostrava, a.s. - OV BRUNTÁL SmVaK Ostrava, a.s. správa OOV - ÚV PODHRADÍ SmVaK Ostrava, a.s. OV DOLNÍ BENEŠOV VaK HLU ÍN, s.r.o. - OV HLU ÍN Dalkia eská republika, a.s. Elektrárna T ebovice BC MCHZ, s.r.o. OSTRAVA - hlavní odpad OVaK, a.s. OSTRAVA odleh ení Ú OV OVaK, a.s. OSTRAVA Ú OV P ÍVOZ OVaK, a.s. OSTRAVA kanalizace PLZE SKÁ SmVaK Ostrava, a.s. správa OOV - ÚV NOVÁ VES SmVaK Ostrava, a.s. - OV FRÝDLANT n/ostr ArcelorMittal Frýdek - Místek a.s. kanalizace B SmVaK Ostrava, a.s. - OV FRÝDEK MÍSTEK ArcelorMittal Frýdek Místek a.s. hlavní odpad OV

48 Tabulka TA8/2b Název uživatele - vypoušt ní Vypoušt ní vod v jednotlivých m sících r [tis. m 3 /rok] I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII celkem BIOCEL PASKOV a.s OKD, a.s. D L PASKOV EZ Energetické služby, s.r.o. - erné jezero DIAMO,s.p.- ODRA - vodní jáma JEREMENKO EZ, a.s. Teplárna Vítkovice - odpopílk.nádrž EZ Energetické služby, s.r.o. - Dorry SmVaK Ostrava, a.s. - OV HAVÍ OV ArcelorMittal Ostrava a.s. - OV Cement Hranice, a.s OKD, a.s. D L KARVINÁ - lok. LAZY OKD, a.s. D L KARVINÁ - lok. SA DOUBRAVA SmVaK Ostrava, a.s. - OV PET VALD DIAMO, s.p. - D L ODRA - vodní jáma Žofie SmVaK Ostrava, a.s. - OV ORLOVÁ PORUBA ŽD, a.s. BOHUMÍN DRÁTOVNY - hlavní odpad ŽD, a.s. BOHUMÍN ŽELEZÁRNY OV SmVaK Ostrava, a.s. - OV BOHUMÍN SmVaK Ostrava, a.s. - OV JABLUNKOV ENERGETIKA T INEC, a.s. - K OV ENERGETIKA T INEC, a.s. - K OV SmVaK Ostrava, a.s. - OV T INEC SmVaK Ostrava, a.s. - OV ESKÝ T ŠÍN SmVaK Ostrava, a.s. - OV KARVINÁ MD, a.s. D L SM STONAVA OKD, a.s. D L DARKOV hlavní odpad + OV OKD, a.s. D L KARVINÁ - lok. SA - JAN KAREL EZ,a.s.ELEKTRÁRNA D TMAROVICE-.st GYPSTREND, s.r.o. KOBE ICE - d lní vody DIAMO, s.p. záv. RD ZLATÉ HORY JVS, s.r.o. - OV JESENÍK v ESKÉ VSI

49

50 Tabulka TA9 P ehled zdroj zne išt ní s produkovaným zne išt ním nad 500 tun v ukazateli BSK 5 v oblasti povodí Odry v roce 2009 Zdroj zne išt ní Vodní tok í ní km Vypoušt né vody BSK 5 CHSK Cr NL RAS N-NH 4 + N anorg vypoušt ní [tis. m 3 /rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] SmVaK Ostrava, a.s. - OV NOVÝ JI ÍN Ji ínka KVaK KRNOV - OV KRNOV Opava SmVaK Ostrava, a.s. - OV OPAVA Opava SmVaK Ostrava, a.s. - OV BRUNTÁL erný potok Teva Czech Industries Opava - OV Opava OVaK, a.s. OSTRAVA - Ú OV O.-P ÍVOZ erný p íkop SmVaK Ostrava, a.s. - OV FRÝDEK - MÍSTEK Ostravice N 41.9 BIOCEL PASKOV a.s. Ostravice N N N SmVaK Ostrava, a.s. - OV HAVÍ OV Lu ina N 53.5 SmVaK Ostrava, a.s. - OV ORLOVÁ Stružka N 15.6 SmVaK Ostrava, a.s. - OV T INEC Olše N 16.3 SmVaK Ostrava, a.s. - OV ESKÝ T ŠÍN Olše N 11.0 SmVaK Ostrava, a.s. - OV KARVINÁ Olše N 31.8 JVS JESENÍK - OV JESENÍK, ESKÁ VES B lá N Poznámka: N údaj nesledován nebo není k dispozici P celk

51 Tabulka TA10 P ehled zdroj zne išt ní s vypoušt ním nad 15 tun v ukazateli BSK 5 v oblasti povodí Odry v roce 2009 Zdroj zne išt ní Vodní tok í ní km Vypoušt né vody BSK 5 CHSK Cr NL RAS N-NH 4 + N anorg P celk vypoušt ní [tis. m 3 /rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] BC MCHZ OSTRAVA - odv.p íkop - hl.odp. Odra OVaK, a.s. OSTRAVA - odleh ení Ú OV Odra N OVaK, a.s. OSTRAVA Ú OV P ÍVOZ erný potok SmVaK Ostrava,a.s. - OV FRÝDEK - MÍSTEK Ostravice BIOCEL PASKOV a.s. Ostravice ArcelorMittal Ostrava a.s. - OV Lu ina OKD D L KARVINÁ lok. LAZY Doubravská Stružka N N N SmVaK Ostrava,a.s. - OV T INEC Olše

52 Hodnocení množství povrchových vod Tabulka TA11 Nejvýznamn jší vodní toky v oblasti povodí Odry Vodní tok Identifikátor Délka toku HP záv rového profilu Plocha povodí Po et kontrolních profil Poznámka HEIS [km] vodního toku [km 2 ] státní sít pro sestavení bilance povodí Odra Opava Olše Moravice Ostravice Lu ina Opavice Morávka Stonávka

53 Hodnocení množství povrchových vod Tabulka TA12 Nejvýznamn jší vodní nádrže v oblasti povodí Odry Název nádrže Vodní tok Umíst ní hráze Zásobní objem nádrže Akumula ní sou initel nádrže β Sou initel nadlepšení odtoku α [ í ní km] [mil. m 3 ] VODNÍ NÁDRŽ V T KOVICE Sv cený potok VD SLEZSKÁ HARTA Moravice / * 1.08 VD KRUŽBERK Moravice HLU ÍNSKÉ JEZERO Opava VD ŠANCE Ostravice / * VD MORÁVKA Morávka VD OLEŠNÁ Olešná VD ŽERMANICE Lu ina ** VODNÍ NÁDRŽ HE MANICE Stružka VD T RLICKO Stonávka *** *) zásobní prostor v letním období ( ) / zimním období ( ) Akumula ní sou initel nádrže β pom r objemu zásobního prostoru nádrže a pr m rného ro ního odtoku v profilu nádrže Sou initel nadlepšení odtoku α pom r mezi nadlepšeným pr tokem a dlouhodobým pr m rným pr tokem v profilu nádrže **) s p evodem vody z Morávky ***) s p evodem z Ropi anky

54 Hodnocení množství povrchových vod Tabulka TA13 Nejvýznamn jší p evody vody v oblasti povodí Odry Název p evodu Profil Hydrologické po adí Název vodního toku, í ní km odbo ení Profil zaúst ní Hydrologické po adí vody odvád ní vod profilu odvád ní ze kterého se voda p evodu p evodu vody zaúst ní povrchové vody p evodu p evádí p evodu vody Hodo ovický náhon Hodo ovice Ostravice 31.1 Místek Odleh ovací rameno Olešné P evad Morávka - Žermanice P evad Smilovice - T rlicko Místek Olešná 9.6 Sviadnov Vyšní Lhoty Morávka 11.2 nad nádrží Žermanice Smilovice Ropi anka 8.0 Horní T anovice Název p evodu Název vodního toku, í ní km Délka p evodu Technická kapacita Pr m rné ro ní Druh p evodu Poznámka vody do kterého se voda zaúst ní vody p evodu p evád né *) p evádí p evodu v [km] v [m 3 /s] množství v [mil. m 3 ] Hodo ovický náhon Olešná P,E Odleh ovací rameno Olešné P evad Morávka - Žermanice P evad Smilovice - T rlicko *) P - zásobení pr myslu vodou O - povod ová ochrana R - rekreace E - výroba elektrické energie Ostravice O Lu ina P,O,R,E Stonávka P

55 Hodnocení množství povrchových vod Tabulka TA14 Nejvýznamn jší ostatní vodní zdroje št rkopísková jezera - v oblasti povodí Odry íslo hydrogeologického Název rajonu Lokalita št rkopískového Poznámka rajonu jezera 1520 Kvartérní sedimenty v povodí Odry Kvartér Opavy Hlu ín

56