ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ
|
|
- Kristýna Beranová
- před 9 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ Studijní program: B 2301 Strojní inženýrství Studijní zaměření: Strojírenská technologie technologie obrábění BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Problematika měření drsnosti povrchu Autor: Jiří HOLADA Vedoucí práce: Ing. Ivana ČESÁKOVÁ Akademický rok 2012/2013
2 Prohlášení o autorství Předkládám tímto k posouzení a obhajobě bakalářskou/diplomovou práci, zpracovanou na závěr studia na Fakultě strojní Západočeské univerzity v Plzni. Prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou/diplomovou práci vypracoval samostatně, s pouţitím odborné literatury a pramenů, uvedených v seznamu, který je součástí této bakalářské/diplomové práce. V Plzni dne: podpis autora Autorská práva Podle Zákona o právu autorském. č.35/1965 Sb. (175/1996 Sb. ČR) 17 a Zákon o vysokých školách č. 111/1998 Sb. Je vyuţití a společenské uplatnění výsledků bakalářské práce, včetně uváděných vědeckých a výrobně-technických poznatků nebo jakékoliv nakládání s nimi moţné pouze na základě autorské smlouvy za souhlasu autora a Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. 2
3 Poděkování Tato bakalářská práce byla podpořena formou odborné konzultace Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky v rámci projektu č. CZ.1.07/2.3.00/ Popularizace výzkumu a vývoje ve strojním inţenýrství a jeho výsledků (POPULÁR). Odborným konzultantem byl Ing.Miroslav Zetek, Ph.D., kterému děkuji za poskytnuté konzultace, kvalifikované rady a odbornou pomoc při sepisování této BP. Dále bych rád poděkoval všem, bez nichţ by nemohla má bakalářská práce vzniknout. Především mým rodičům za podporu při tvorbě BP. Největší dík patří Ing. Ivaně Česákové za její vstřícnost, rady a trpělivost 3
4 ANOTAČNÍ LIST BAKALÁŘSKÉ PRÁCE AUTOR Příjmení Holada Jméno Jiří STUDIJNÍ OBOR Strojírenská technologie - technologie obrábění VEDOUCÍ PRÁCE Příjmení (včetně titulů) Ing. Česáková Jméno Ivana PRACOVIŠTĚ ZČU - FST - KTO DRUH PRÁCE DIPLOMOVÁ BAKALÁŘSKÁ Nehodící se škrtněte NÁZEV PRÁCE Problematika měření drsnosti povrchu FAKULTA strojní KATEDRA KTO ROK ODEVZD POČET STRAN (A4 a ekvivalentů A4) CELKEM 40 TEXTOVÁ ČÁST 40 GRAFICKÁ ČÁST 0 STRUČNÝ POPIS (MAX 10 ŘÁDEK) ZAMEŘENÍ, TÉMA, CÍL POZNATKY A PŘÍNOSY Bakalářská práce na téma,,problematika měření drsnosti povrchu se nejprve zabývá vznikem drsnosti a předepisováním drsnosti na výkresové dokumentaci. Následně se zaměřuje na různé metody měření drsnosti, jako je profilová a plošná drsnost. Další důleţité body se týkají kontaktních a bezkontaktních měřicích přístrojů, jejich výhodami a nevýhodami. V závěrečné části je uvedeno měření prováděné na KTO na ZČU v Plzni. KLÍČOVÁ SLOVA Měření drsnosti, profilová drsnost, plošná drsnost, normy pro měření drsnosti, dotykové a bezdotykové měřicí přístroje. 4
5 SUMMARY OF BACHELOR SHEET AUTHOR Surname Holada Name Jiří FIELD OF STUDY Manufacturing Processes Technology of Metal Cutting SUPERVISOR Surname (Inclusive of Degrees) Ing. Česáková Name Ivana INSTITUTION ZČU - FST - KTO TYPE OF WORK DIPLOMA BACHELOR Delete when not applicable TITLE OF THE WORK Problems of surface roughness measurement FACULTY Mechanical Engineering DEPARTMENT Machining Technology SUBMITTED IN 2013 NUMBER OF PAGES (A4 and aq. A4) TOTALLY 40 TEXT PART 40 GRAPHICAL PART 0 BRIEF DESCRIPTION TOPIC, GOAL, RESULTS AND CONTRIBUTIONS Bachelor thesis on a topic,,problems of surface roughness measurement"first discusses the emergence of roughness and roughness prescribing the drawings. Then focuses on various methods for measuring roughness, such as profile and surface roughness. Other important points concerning the contact and contactless measurement devices, their advantages and disadvantages. The final section describes measurements carried out on the KTO in Pilsen. KEY WORDS Measurement of roughness, profile roughness, surface roughness, standards for roughness measurement, touch and non-touch measuring device. 5
6 Obsah: Obsah... 6 Přehled pouţitých zkratek a symbolů Úvod Cíle bakalářské práce Rozbor současného stavu [7, 20] Předepisování drsnosti povrchu na výkresech [15. 16] Měření profilové drsnosti [1, 8, 15] Měření plošné drsnosti [13] Normy udávající měření drsnosti [3, 4, 5, 6, 13, 14] Srovnání různých metod měření Kontaktní měřící metoda [1, 17] Výhody kontaktní měřící metody Nevýhody kontaktní měřící metody [17] Bezkontaktní měřící metoda [2, 12, 17] Výhody bezkontaktní měřící metody Nevýhody bezkontaktní měřící metody Porovnání kontaktní a bezkontaktní měřící metody Zhodnocení a směr budoucího vývoje Závěr Pouţitá literatura
7 Přehled použitých zkratek a symbolů ISO mezinárodní organizace pro normalizaci DIN německá národní norma EN evropská norma ČSN česká technická norma Rmax maximální vzniklá drsnost Ra střední aritmetická úchylka profilu Rz největší výška profilu Rq průměrná kvadratická úchylka profilu P profil- primární profil povrchu R profil profil drsnosti W profil profil vlnitosti lr základní délka lc - mezní vlnová délka ln vyhodnocovaná délka Zp charakteristická výška hrotu profilu Zv hloubka profilové rýhy Xs šířka rýhy Zt suma výšky hrotu profilu a hloubky profilové rýhy Rc střední vzdálenost výšek elementů Rsk vyosení Rsm střední vzdálenost rýh 3D prostorové snímání GPS geometrické poţadavky na výrobky LED dioda emitující světlo CCD Charge Coupled Device µm mikrometr = 10-6 m (jednotka délky) nm - nanometr= 10-9 m (jednotka délky) CLA - Chromatic Length Aberration 7
8 1 Úvod Ve strojírenském průmyslu, jako je konstrukce, materiálové inţenýrství a strojírenská technologie a s tím spojená technologie obrábění, je ţádáno zvyšování produktivity s celkovým sníţením nákladů. Proces obrábění patří mezi nejvíce rozšířené technologie přetváření polotovaru na konečný výrobek. Tyto technologie se neustále zdokonalují. Stále se kladou vyšší a vyšší poţadavky na konečnou přesnost a jakost povrchu. Tyto tvarové a povrchové vlastnosti je zapotřebí dokázat změřit s dostatečnou přesností. Tématem mé bakalářské práce je,,problematika měření drsnosti povrchu. Drsnost povrchu je vlastnost, kterou pouţívají všechny strojírenské obory. Vyuţívají ji v konstrukci při návrhu součásti. Na drsnosti povrchu závisejí tolerance součásti a na jejich následném slícování. Drsnost se uvaţuje i při výpočtech dynamicky namáhaných součástech, kde výrazně ovlivňuje mechanické vlastnosti dané součásti. Z tohoto důvodu to není zanedbatelná vlastnost obrobku, která pouze vznikne po předchozím obrobení. Předepsané drsnosti se docílí zvolením vhodných řezných parametrů. Těmito parametry docílíme různých drsností a ty je třeba vhodným způsobem změřit. Způsob měření a vlastnosti profilu drsnosti jsou dané normou. Měření se však můţe provádět několika metodami a nespočetným mnoţstvím přístrojů. V této bakalářské práci budou uvedeny metody měření a měřené parametry. Dále se tato práce bude věnovat porovnání metod měření drsnosti a s tím souvisejícími přístroji pro měření těmito metodami. Přístrojů je nepřeberné mnoţství. Jiné přístroje se pouţívají pro měření nástrojů, kde jsou kladené vysoké nároky. Jiný přístroj se pouţije pro měření právě obrobené plochy součástky, která je určena jako součást nějakého stroje. V této bakalářské práci budou uvedeny výhody a nevýhody metod měření. Dále zde bude rozebrána norma ISO , která popisuje parametry a problematiku měření plošné drsnosti. Plošná drsnost, jako výsledek měření, je poměrně nová vlastnost povrchu. Tato vlastnost dává komplexní pohled na daný povrch. Drsnost jako vlastnost povrchu materiálu je ve výrobě brána jako parametr, který vznikne po obrobení, ale stále mu není věnována dostatečná pozornost. 1.1 Cíle bakalářské práce Zmonitorovat současný stavu problematiky měření drsnosti povrchu. Zjištění metod měření drsnosti povrchu. Vyhledání norem, které udávají způsob měření drsnosti povrchu. Porovnat moţnosti dotykových a bezdotykových přístrojů 8
9 2 Rozbor současného stavu [7, 20] Obrobená plocha nedosáhne při ţádném typu obrábění zcela hladkého povrchu. Povrch vţdy vykazuje určitý stupeň drsnosti. Ten je určen mikronerovnostmi, které vzniknou při obrábění. Norma ISO 4287 udává definici drsnosti jako souhrn nerovností povrchu s relativně malou vzdáleností, které nevyhnutelně vznikají při výrobě nebo jejím vlivem. Do drsnosti se nepočítají vady povrchu, tj. náhodné nepravidelné nerovnosti, které se vyskytují jen ojediněle (rysky, trhlinky, důlky apod.) a které vznikají vadami materiálu, poškozením aj. Drsnost obrobené plochy je způsobena stopami, které na ní zanechá břit nástroje. Pro představu je vhodný příklad soustruţení, kde vzniká spirála na povrchu válce. Vznik drsnosti při soustruţení je vidět na Obr. 1 a je označena jako Rmax. Obr. 1 Vliv úhlu špičky a posuvu na drsnost povrchu [20] Podle druhu obrábění se liší drsnost v podélném a příčném směru. Výjimkou jsou dokončovací operace jako broušení, honování, lapování, zde se drsnost v příčném a podélném směru téměř neliší. Stupeň drsnosti se zásadně určuje ve směru největší drsnosti. Drsnost jako vlastnost, která vzniká při obrábění polotovaru, lze ovlivnit mnoha podmínkami. První a důleţitá podmínka je způsob obrábění. Uţ to, zda se jedná o soustruţení či broušení ovlivňuje dosahované parametry drsnosti. Dále jsou to řezné podmínky, tj. volba řezné rychlosti a posuvu. Jak ovlivňuje posuv vznik drsnosti 9
10 představuje Obr. 1. Další podmínka, která ovlivňuje vlastnosti povrchu je jakost, tvar a geometrie nástroje. Nejdůleţitější parametry jsou poloměr špičky a úhel nastavení vedlejšího ostří. Tyto parametry demonstruje v porovnání velkého a malého poloměru špičky Obr. 1. Důleţitou vlastností je samotná tuhost soustavy STROJ-NÁSTROJ- OBROBEK a s tím spojený samotný způsob upnutí vlastního obrobku. Dále jsou to fyzikální a mechanické vlastnosti obráběného materiálu, správný odvod třísky od místa řezu, pouţitím provozní řezné kapaliny a opotřebení nástroje. 2.1 Předepisování drsnosti povrchu na výkresech [15. 16] Drsnost povrchu je důleţitá vlastnost pro dynamicky namáhané součásti. Tyto součásti se zpravidla začínají porušovat od povrchu. Velká drsnost působí jako vrub v součásti a tím sniţuje únavovou pevnost. Konstruktér do výpočtů zahrnuje vliv drsnosti, a aby se tohoto potřebného parametru dosáhlo při výrobě, je nutné ho uvést ve výkresové dokumentaci. Pro přehlednost výkresové dokumentace slouţí patřičné značky drsnosti. Tyto značky udává norma ISO Značka drsnosti se zapisuje pomocí značky a připojených údajů ke značce. Základní grafickou značku tvoří dvě úsečky různých délek se sklonem k čáře 60. Tuto značku zobrazuje Obr. 2 Obr. 2 Základní grafická značka pro strukturu povrchu [16] a její pouţití bez doplňujících informací se nedovoluje. Z této značky připojením úsečky k delšímu rameni se vytvoří úplná grafická značka Obr. 3. Při označení touto značkou se dovoluje libovolný výrobní proces. Obr. 3 Úplná grafická značka s libovolným výrobním procesem [16] 10
11 Jestliţe se úběr materiálu poţaduje, např. obráběním pro dosaţení předepsaného povrchu, tak se základní značka doplní o úsečku viz. Obr. 4. Tato grafická značka by se měla pouţívat s pouţitím doplňkových informací. Obr. 4 Úplná grafická značka s požadovaným úběrem materiálu [16] Pokud se však odebrání materiálu nedovoluje, vepíše se místo rovné úsečky do základní značky kruţnice Obr. 5. Obr. 5 Úplná grafická značka- odebírání materiálu se nedovoluje [16] Aby poţadavek na strukturu byl jednoznačný, můţe být nutné doplnit základní grafickou značku o specifické doplňkové parametry (např. výrobní proces, přídavky na obrábění, směr nerovností). Značka drsnosti s umístěním parametrů, které označují písmena, je na Obr. 6. Obr. 6 Polohy pro umístění doplňkových požadavků [16] Poloha a označuje jediný poţadavek na strukturu. Zde se předepisuje parametr struktury povrchu, mezní číselná hodnota, přenosové pásmo a základní délka. Příklad 0,0025-0,8/Ra 6,3. Poloha b slouţí pro předpis více poţadavků na strukturu povrchu. Poloha c se předepíše tehdy, kdyţ poţadujeme ke zhotovení výrobní proces, tepelné zpracování, povlaky nebo jiné poţadavky. Poloha d slouţí pro předpis nerovností a jejich orientaci. Poloha e označuje přídavek na obrábění. Předepíše se jako číselná hodnota v milimetrech. 11
12 Značky na výkrese se umisťují tak, aby byl výkres přehledný a značky čitelné. Značka svým hrotem směřuje k obrysové čáře plochy, která se bude obrábět. Pro přehlednost se mohou značky umístit na praporek odkazové čáry vedené od obrysu součásti. Hrot značky směřuje vţdy do materiálu a hodnota parametru se zapíšete, aby byla čitelná zdola zprava Obr. 7. Obr. 7 Směr čtení požadavků na strukturu [16] Pokud jsou všechny plochy obrobeny stejně, zapíše se značka drsnosti do pravého horního rohu výkresu a na plochách se neuvádí. Rovněţ se uvádí značky drsností do závorky za drsnost převaţující, jestliţe se na výkrese vyskytují jiné hodnoty drsnosti povrchu. 2.2 Měření profilové drsnosti [1, 8, 15] Profilová metoda je dnes nejpouţívanější dotyková metoda. Přístroj je profilometr. Základem profilometru je diamantový hrot. Přístroj můţe snímat profil povrchu absolutně nebo relativně. Při absolutním snímání pracuje přístroj na principu dotyku diamantového hrotu s povrchem bez pouţití opěrné patky. Z tohoto důvodu potřebuje poměrně přesný vodící mechanizmus. Relativní snímač drsnosti obsahuje kluznou patku. Tato patka funguje jako mechanický filtr vlnitosti. To způsobí následné vyhodnocení profilu vlnitosti. Patka zčásti odstraní většinu chvění. Měření probíhá velmi rychle, je bezpečné vůči hrotu a proto je velmi rozšířené u levnějších přístrojů. 12
13 Pohybem snímače se získá dvoudimenzionální profil jako obraz povrchu součásti. Filtrací podle DIN EN ISO se z nefiltrovaného primárního profilu (Pprofil) získá profil drsnosti (R-profil) a profil vlnitosti (W-profil). Na těchto třech profilech jsou veličiny definovány a podle profilu analogicky označeny P, R nebo W. Obr. 8 Profil povrchu [8]. Pt Hloubka profilu dle DIN EN ISO 4287 nejmenší vzdálenost mezi dvěma rovnoběţnými mezními přímkami z nefiltrovaného profilu povrchu uvnitř měřené délky ln Pt je silně závislý na délce měřené délky ln Pt slouţí k vyhodnocování jednotlivých chyb povrchu Wt Hloubka vln dle DIN EN ISO 4287 vzdálenost mezi nejvyšším a nejhlubším bodem vyrovnaného profilu vlnitosti (drsnost odfiltrována) uvnitř měřené délky ln značka Wt se pouţívá ke kontrole výrobního postupu, u kterého vlnitost představuje funkční kritérium Rt Největší hloubka drsnosti dle DIN EN ISO 4287 svislá vzdálenost od nejvyšší špičky k nejhlubší rýze filtrovaného profilu drsnosti uvnitř měřené délky ln 13
14 Vztaţnou čárou pro definici parametrů je uvnitř základní délky lp, lr, lw střední čára. Pokud není stanoveno jinak je dovoleno měření pro zjištění parametrů drsnosti a vlnitosti přes ln = 5 lr resp. ln = 5 lw (lp). Povrchový element geometrická interpolace dle DIN EN ISO 4287 Část profilu, která sestává z jednoho profilového hrotu a jedné profilové rýhy. Charakteristické jsou výška Zp hrotu profilu (peak), hloubka Zv profilové rýhy (valley), šířka Xs (spacing). Výškový rozdíl Zt je suma výšky hrotu profilu a hloubky profilové rýhy daného profilového elementu. Obr. 9 Povrchový element [8] Mezní vlnová délka dle DIN EN ISO 4287 Profil drsnosti se skládá z elementů oddělených podle vlnové délky profilovým filtrem lc (cut-off). Mezní vlnová délka charakterizuje způsob filtrace k oddělení vlnitosti a drsnosti. Celková délka lt je délka pohybu snímače během kterého se snímají úchylky tvaru povrchu. Ta je však delší neţ měřená délka ln, z které se pomocí filtru získá profil drsnosti. Zjišťovány budou pravidelně jako střední hodnota 5 základních délek lr. Základní délka lr se rovná mezní vlnové délce lc. 14
15 Obr. 10 Měřené délky [8] M střední čára profilu dle ISO 4287 Má tvar geometrického povrchu (tj. přímky, kruţnice, evolventy apod.), je souběţná s hlavním směrem profilu a rozděluje zjištěný povrch tak, ţe v rozsahu základní délky je součet čtverců úchylek tohoto profilu od střední čáry m minimální. Na grafickém záznamu povrchu profilu se střední čára prokládá tak, ţe součty ploch po obou jejích stranách jsou v rozsahu základní délky stejné. S 1 + S S n = S / 1 + S / S / n Obr. 11 Znázornění střední čáry profilu [15] 15
16 Střední vzdálenost výšek elementů profilu dle DIN EN ISO 4287 aritmetický střed výšek elementů drsnosti profilu Zt uvnitř základní délky lr měření Rc poţaduje zadání jedné vertikální a horizontální hladiny řezu Obr. 12 Střední vzdálenost výšek elementů profilu [8] Střední aritmetická hodnota drsnosti dle DIN EN ISO 4287 aritmetický střed absolutních odchylek filtrovaného profilu drsnosti od střední čáry uvnitř základní délky lr vypovídací schopnost parametru je nízká, Ra nereaguje citlivě na extrémní výšky hrotů profilu a hloubky rýh profilu Obr. 13 Střední aritmetická hodnota drsnosti [8] 16
17 Výška nerovností posuzovaného profilu z 10 bodů dle DIN EN ISO 4287 Parametr, který je definován jako průměr součtu pěti nejvyšších vrcholů a pěti nejniţších údolí podél vyhodnocované délky profilu. n je počet výstupků Obr. 14 Definice Rz [11] Celkový výšku profilu dle DIN EN ISO 4287 Součet výšky nejvyššího výstupku profilu a hloubky nejniţší prohlubně profilu v rozsahu vyhodnocované délky Obr. 15 Celková výška profilu [8] Střední kvadratická hodnota drsnosti dle DIN EN ISO 4287 střední kvadratická hodnota odchylek filtrovaného profilu drsnosti uvnitř základní délky lr parametr Rq má význam při statistickém pozorování profilu povrchu, neboť Rq zároveň odpovídá standardní odchylce z profilových souřadnic 17
18 Obr. 16 Střední kvadratická hodnota drsnosti [8] Vyosení (Nesymetrie) dle DIN EN ISO 4287 měřítko pro asymetrii křivky hustoty rozdělení amplitud filtrovaného profilu negativní odchylka Rsk odpovídá dobrým vlastnostem nosnosti profilu Obr. 17 Vyosení [8] Střední vzdálenost rýh dle DIN EN ISO 4287 střední hodnota roztečí nerovností profilu v rozsahu vyhodnocované délky lr (analogicky Psm, Wsm) vyhodnocení veličiny poţaduje zadání hladiny řezu C1,C2 Obr. 18 Střední vzdálenost rýh [8] 18
19 2.3 Měření plošné drsnosti [13] Plošné neboli trojrozměrné měření a snímání struktury povrchu obrobku představuje posun od drsnosti snímaného profilu ke kvalitativně vyšší úrovni komplexního posouzení kvality povrchu. Při měření profilové drsnosti se získá drsnost v jednom řezu zadané plochy. Pokud se provede měření několika stovek řezů vedle sebe, získá se komplexní informace o průběhu drsnosti na celé měřené ploše. Toto technicky náročné snímání dat pro hodnocení struktury povrchu vede k velkému mnoţství informací pro realistické představení povrchu. Analýzy struktury povrchu kromě početního hodnocení většinou nabízejí i grafické zobrazení ve formě axonometrického pohledu, topografické mapy nebo záznamu intenzity souřadnic. Charakteristika povrchu v prostoru, jako jsou například tvar a velikost výstupků, nejen zvyšuje objektivitu posouzení povrchu, ale i přispívá k vysvětlení a řešení řady problému v tribologii a výrobní technologii. Plošné měření povrchu umoţní jednoznačnou charakteristiku povrchu. Tohoto se s úspěchem vyuţívá pro např. broušené povrchy a velmi malé povrchy jako jsou plochy na nástrojích, závity, dosedací plochy ventilů a jiné. Pro jednoznačné určení měřené plochy je potřeba více parametrů, neţ bylo třeba pro určení profilu povrchu, proto je důleţité tyto parametry definovat a znát základní terminologii plošné drsnosti. Všechny tyto termíny a definice jsou sepsány v normě ISO z roku Tato norma nejenţe definuje 3D parametry, ale také popisuje příslušné technologie měření a kalibrační postupy. Norma ISO v části termíny a definice definuje všeobecné a geometrické pojmy. Tyto základní pojmy jsou uvedeny níţe. Skutečný povrch obrobku - sada funkcí, které fyzicky existují a oddělují celý obrobek od okolního prostředí. Primární povrch - dosaţená část povrchu, která je reprezentována jako určitý základní matematický model s uvedeným indexem vnoření. Extrahovaný povrch - digitální reprezentace povrchu. S-filtr - filtr, který odstraňuje nejmenší prvky z povrchu. L-filtr - filtr, který odstraňuje největší prvky z povrchu. F-operátor - subjekt, který odstraní profil z primárního povrchu. S-F povrch - povrch získaný po pouţití F-operátoru na primární povrch. S-L povrch - povrch odvozený z povrchu S-F odstraněním rozsáhlých sloţek pomocí L-filtru. Referenční plocha - povrch přidruţený k omezenému rozsahu povrchu definovaným způsobem. Příklady referenčních ploch jsou rovina, válec a koule. V-parametr - objem materiálu nebo prázdný objem pole nebo funkční parametr. S-parametr - pole nebo funkční parametr, který není V-parametr. Z(x,y) - výška na omezeném povrchu v místě x,y. 19
20 Vrchol - bod na povrchu, který je větší neţ ostatní body v okolí tohoto bodu. Kopec - oblast kolem vrcholu, takţe všechny maximální dráhy vedou vzhůru na vrchol. Dno - bod na povrchu, který je menší neţ všechny ostatní body v okolí Údolí - oblast kolem jámy, takţe všechny maximální dráhy vedou dolu k jámě. Norma ISO dále udává definice pole parametrů. Výškové parametry: Sq = střední kvadratická výška povrchu- střední kvadratická výška na omezeném prostoru Ssk = šikmost na omezené ploše- podíl třetí mocniny výšky na omezeném prostoru a třetí mocniny hodnoty Sq Sku = špičatost na omezené ploše- podíl čtvrté mocniny výšky na omezeném prostoru a čtvrté mocniny hodnoty Sq Sp = maximální výška vrcholu- největší maximální výška v definované oblasti Sv = maximální hloubka dna- největší maximální hloubka v definované oblasti Sz = maximální výška na omezeném povrchu- součet největší maximální výšky a největší maximální hloubky na definované oblasti Sa = aritmetický průměr výšek- aritmetický průměr absolutních výšek na definované oblasti 20
21 Prostorové parametry: Sal = auto-korelační délka- vodorovná vzdálenost ACF(tx, ty), která má nejrychlejší rozpad na zadanou hodnotu s, 0<s<1 Str = struktura poměru stran- poměr vodorovné vzdálenosti ACF(tx, ty), která má nejrychlejší rozpad na zadanou hodnotu s do vodorovné vzdálenosti ACF(tx, ty) která má nejpomalejší rozpad s, 0<s<1 Hybridní parametry: Sdq = střední kvadratický spád- střední kvadratický sklon povrchu na definované oblasti Sdr = poměr zastavěné mezifázové plochy- poměr přírůstku mezifázové plochy v omezeném rozsahu povrchu v definiční ploše přes definovanou oblast Funkční a související parametry: 21
22 Smr = poměr plošného materiálu na omezeném povrchu- poměr plochy materiálu ve stanovené výšce c na hodnotící oblasti Obr. 19 Poměr plošného materiálu v dané výšce c [13] Obr. 20 Inverzní poměr materiálu v zadaném poměru p [13] Smc = inverzní plošný poměr materiálu na omezeném povrchu- výška c, na které je splněn plošný poměr materiálu p Sk, Spk, Svk, Smr1, Smr2, Svq, Spq, Smq = plošné parametry pro vrstvené funkční plochy na omezené ploše 22
23 Vv = prázdný objem- objem pórů na jednotku plochy v daném matriálu vypočtený z křivky poměru plošného materiálu Vm = objem materiálu- objem materiálu na jednotku plochy vypočtený z křivky poměru plošného materiálu Svs = funkce objemu- objem mezi morfologickým uzavřením a otevřením na omezeném povrchu 2.4 Normy udávající měření drsnosti [3, 4, 5, 6, 13, 14] ČSN EN ISO Tato mezinárodní norma je základní normou geometrických poţadavků (GPS). Povaţuje se za všeobecnou normu. Tato norma stanovuje pravidla pro označování struktury povrchu v technické dokumentaci výrobků pomocí technických značek a textu. DIN EN ISO Tato mezinárodní norma je normou Geometrických poţadavků na výrobky a je uvaţována jako Všeobecná GPS norma. Tato mezinárodní norma stanovuje termíny, definice a pro určování struktury povrchu profilovou metodou. Definuje P, R, W profil, výškové parametry profilu (Ra, Rz, Rq), délkové parametry a tvarové parametry. ČSN EN ISO Tato norma definuje parametry pro hodnocení struktury povrchu získané z pravděpodobnostní křivky materiálu stratifikovaných povrchů obrobků, které jsou výsledkem dvou po sobě následujících operací obrábění a jejichţ hodnocení standardními metodami není efektivní. Dále stanovuje poţadavky ne měřící proces, postup pro určení mezí lineárních částí, horní meze výstupků, dolní meze prohlubní, normované ohraničení pravděpodobnostní křivky materiálu a výpočet parametrů. ISO Tato mezinárodní norma stanoví pravidla pro porovnávání měřených hodnot s tolerančními mezemi stanovenými pro parametry struktury povrchu v ISO 4287, ISO 12085, ISO a ISO Rovněţ specifikuje standardní pravidla pro výběr mezních vlnových délek cut-off lc pro parametry 23
24 profilu drsnosti podle ISO 4287, měřených pomocí dotykových (hrotových) přístrojů podle ISO ISO Tato mezinárodní norma definuje profily a obecnou strukturu dotykových (hrotových) přístrojů pro měření drsnosti povrchu a vlnitosti povrchu a umoţňuje pouţití stávajících mezinárodních norem pro praktické hodnocení profilu. Specifikuje vlastnosti přístrojů, které ovlivňují hodnocení profilu a poskytuje základ pro specifikaci dotykových (hrotových) přístrojů (profilometrů). ISO Norma udává geometrické poţadavky (GPS) na plošnou strukturu povrchu. Tato norma jako první definuje specifikace a měření plošné struktury povrchu. Norma zejména definuje 3D parametry drsnosti a příslušné specifikace operátorů. Dále popisuje příslušné technologie měření, kalibrační postupy a kalibrační software. Novým prvkem v této normě je pokrytí bezkontaktních měřících metod. 24
25 3 Srovnání různých metod měření 3.1 Kontaktní měřící metoda [1, 17] Na počátku 20. století byly pouţívány etalony drsnosti. Pracovalo se s nimi tak, ţe se porovnávali pouhým okem nebo případně pod mikroskopem s jiţ obrobeným povrchem. Tyto měrky musely být pro kaţdý způsob obrábění jiné, protoţ vznikají různé stopy po nástroji. Oko odborníka rozeznalo parametry v µm. To však s postupným vývojem a kladenými nároky se stávalo nedostačující. Byly kladeny stále větší nároky na přesnost a lícování a s tím je spojena jakost povrchu. S postupným vývojem dokonalejších technologických postupů se postupně vyvíjeli i systémy měřící. Jako první byly vyvinuty přístroje pracující na principu kontaktní neboli dotykové metody. Přístroje se skládají z mechanické a elektrické snímací části. Podstatou těchto přístrojů je vahadlové zavěšení ramene, kde na jednom konci je snímací hrot. Ten přenáší mechanický signál z obrobku na hrot s ramenem. Na druhém konci je snímač, který následně snímá polohu ramene a převádí tento signál na elektrický. Přístroje pro měření kontaktní metodou mohou být rozděleny do dvou základních skupin podle druhu snímače. Se snímačem elektromagnetickým Obr mechanický signál se převádí na elektrický pomocí elektromagnetické indukce, kdy na snímací části je kotva. Pohybem kotvy v cívce vzniká elektrický signál, který je funkcí povrchu. Obr. 21 Schéma kontaktního měřicího přístroje s indukčním snímačem [1] 25
26 Se snímačem optickým Obr ve snímací části slouţí dioda jako optický zdroj světla. Záření z diody se soustřední na optickou mříţku, která je na druhém konci neţ snímací hrot. Jak se při měření pohybuje optická mříţka ve svislém směru, mění se interference světla na straně čidla. Změnu zaznamenávají foto diody. Elektronický vyhodnocovací obvod určí polohu mříţky a tím i pozici hrotu. Výsledkem je signál, který je moţno dále zpracovávat. Obr. 22 Schéma kontaktního měřicího přístroje s optickým snímačem [18] Dotykové snímací přístroje vyuţívají k měření profilovou metodu. Od toho se nazývají profilometry. Základní a nejdůleţitější částí profilometru je hrot z diamantu. Hrot má dané parametry normou a ty nejdůleţitější jsou uvedené v Tabulce 1. Podstatou kontaktní měřící metody a je posuv diamantového hrotu po měřené součásti a následné přenesení přes vahadlový mechanismus do snímací části. Zde se mechanický signál pohybu vahadla zaznamená a převede se na elektrický signál. Výsledkem měření je digitalizovaný profil povrchu. Tento profil povrchu představuje jediný řez kontrolované součásti. Změřená data je moţno dále zpracovávat dodaným softwarem. Jelikoţ výstupní signál není jen funkcí nerovnosti povrchu, ale i parametry pohybu, musí být pohyb dotykového hrotu přesný. A to z pohledu rovnoměrnosti a přímosti. Vlivem nerovnosti povrchu se měřící hrot odchyluje od osy pohybu. Při nastavování přístroje se musí uváţit parametry pohybu, aby došlo k přesnému seřízení a nedocházelo k chybám vzniklých špatným nastavením. Tabulka 1 Nejdůležitější parametry hrotu [1] 26
27 3.1.1 Výhody kontaktní měřící metody Při dotyku snímacího hrotu s povrchem součásti můţe docházet k odsunutí nečistot z dráhy měření. Tímto nevznikají náhodné chyby měření, jestliţe povrch není povrch očištěn od všech nečistot. Kontaktní měřicí přístroje mohou měřit součástky, které nejsou ve vodorovné poloze. Tohoto se vyuţívá například při měření kuţelových ploch, kdy není zapotřebí šikmou plochu vyrovnávat. Pouţití těchto přístrojů je velice rozšířené a výsledky měření se všeobecně uznávají Korekce výsledků měření se všemi dalšími dotykovými přístroji Nevýhody kontaktní měřící metody [17] U dotykového měřicího přístroje snímá povrch diamantový hrot. Ten však není ostrý, ale na špičce je rádius. Tvar diamantového hrotu způsobuje, ţe špička neměří povrch, ale zaznamená kontaktní body špičky a měřeného povrchu. Z tohoto důvodu nejsou přístroje schopny měřit mikro nerovnosti povrchu menší neţ průměr špičky snímacího hrotu. Laserový paprsek tuto nevýhodu odstraňuje. Průměr paprsku je 10x menší neţ průměr špičky hrotu. Porovnání demonstruje Obr. 23. Obr. 23 Porovnání snímání hrotem a laserovým paprskem [17] Dotykové metody vyuţívají k měření tvrdý diamantový hrot. Ten je v kontaktu s měřenou součástí. I kdyţ na hrot nepůsobí velká přítlačná síla, můţe nastat stav, kdy je měřený povrch příliš měkký a hrot by mohl poškodit 27
28 nebo zdeformovat měřenou součást. Komplikace ještě nastávají u adhezních povrchů, kdy by bylo moţné, ţe by se hrot mohl přichytit k měřené součásti a následně by se poškodil přístroj. Snímání adhezního a měkkého povrchu zobrazuje Obr. 24. Obr. 24 Snímání adhezního a měkkého povrchu [17] 3.2 Bezkontaktní měřící metoda [2, 12, 17] Technický vývoj, který se v posledních letech stále zdokonaluje, v odvětví měřící techniky struktury povrchu úzce souvisí se zvyšujícími poţadavky na funkční plochy součástí. Výrobní proces vyţaduje díky pouţití nově vyvíjejících materiálů, kde je kladený důraz na přesnost rozměrů a kvalitu povrchu, přístroje, které jsou schopny kvalitativně a kvantitativně zajišťovat měření. V současné době je třeba přístrojů, které mají schopnost rozlišení v řádech 1 nm. Takovéto přesnosti uţ kontaktní měřící metoda není schopna rozlišit. Proto došlo k vývoji optických souřadnicových přístrojů. Tyto přístroje umoţňují snímání od parametrů základního profilu aţ po rychlé a spolehlivé 3D snímání nástrojů, ale i snímání lékařské techniky, či miniaturizovaných elektronických komponent. Bezkontaktní měřicí přístroje nahrazují dotykové při měření povrchů citlivých na mechanické poškození a měkkých materiálů. Přesnost provedení jednotlivých částí a celkově vysoká tuhost přístroje, kvalitní software pro vyhodnocení výsledků a dlouholeté zkušenosti výrobců měřící techniky mohou zaručit zákazníkovi vysoký standart přístrojů. Tyto vlastnosti se však stále zdokonalují a vyvíjí, aby výrobci uspokojili stále se zvětšující poţadavky zákazníků. 28
29 Princip bezkontaktní měřící metody spočívá ve vyuţití světelného paprsku. Světelný paprsek je promítán na drsný povrch Obr. 25. Obr. 25 Laserový paprsek rozptýlený od drsného povrchu a odpovídají rozložení světelného paprsku [2] Mikroskopické nerovnosti na povrchu rozptýlí světelný paprsek. Vrstva na povrchu, která vznikla způsobem obrábění, určuje rozptyl světla. U hladkého povrchu se světlo rozptyluje hlavně v zrcadlovém směru. U ideálně hladkého povrchu nedochází k ţádnému rozptylu světla. Čím se však drsnost zvyšuje, zrcadlová sloţka klesá a rozptylové sloţky se zvyšují. Pokud je výška nerovností menší neţ vlnová délka rozptýleného světla, uţívá s k určení drsnosti vektor difrakce a skalární Bechmannova teorie. Pro parametry jako je Ra se dále uţívá předpoklad Gaussova rozdělení, kde se získají přesné elektromagnetické okrajové podmínky. Pro tyto parametry se to uţívá z důvodu obtíţné získání analytické hodnoty drsnosti z rozptylu světla. Stanovení charakteristických hodnot je zaloţeno na matematicko-statistických metodách. K hodnocení struktury povrchu se uţívají tyto typy měřících přístrojů. Laserový triangulační snímač Obr bezkontaktní rychlý snímač. Polovodičový laserový paprsek se odráţí od měřeného povrchu do přijímacího optického systému. Odraţený paprsek je zaostřován na CCD (Charge Coupled Device) snímacím poli. CCD zajišťuje kvalitní hodnotu rozdělení mnoţství světla v bodě zobrazení paprsku. CCD obrazové prvky na ploše bodu paprsku určují přesné polohy zaměřeného bodu. Odraţený paprsek od povrchu se mění s povrchovou texturou a přináší různé rozptylové modely. Velké rozptylování světla ovlivňuje především poškrábání na obrobeném povrchu díky nástroji. Zaznamená rozdíly mezi 29
30 podélnou a příčnou drsností. Obr. 26 Laserový triangulační snímací přístroj (schéma) [1] CLA (Chromatic Length Aberration) snímač Obr. 27. vysoko přesný bezkontaktní snímač. Bílé nebo modré (LED) světlo je rozkládáno a optikou se spektrální aberací je směřováno na měřený povrch. Světlo se v optice rozloţí podle vlnových délek a v kaţdém bodě na povrchu vzorku je zaostřena jen určitá vlnová délka. Světlo zpětně odraţené od povrchu prochází otvorem, kterým projde jen světlo zaostřené vlnové délky. Ve spektrometru se vychýlí světlo na CCD senzor, kde je kaţdému bodu 30
31 přiřazována prostorová poloha. Obr. 27 CLA snímací přístroj (schéma) [1] Výhody bezkontaktní měřící metody Vysoká rychlost a obousměrné snímání povrchu některé přístroje dosahují výkonů, kdy analyzují 400 přímkových řezů během 2 vteřin. Bezkontaktní měřící nejsou tolik náchylná na opotřebení a poškození Moţnost měřit měkké, pruţné, adhezní a citlivé materiály viz. Nevýhody kontaktní měřící metody. Oblasti, které se vymykají měřenému rozsahu přístroje jako šikmé hrany, lze bezpečně přejít. Odstraňuje vliv velikosti hrotu na měření, kdy paprsek je 10x menší neţ rozměr hrotu viz Nevýhody kontaktní měřící metody Nevýhody bezkontaktní měřící metody Při měření můţe dojít k neţádoucí tzv. ztrátě dat. Tento problém nastane v hraničních oblastech nebo v místě s náhlou změnou profilu. Paprsek se 31
32 neodrazí správně zpět do detektoru a data se nezaznamenají. Dodávaný software je schopný některé chyby napravit vhodnou interpolací okolních dat. Výsledek měření ovlivňuje okolní prostředí. Největší vliv má neţádoucí okolní světlo a vibrace. Vliv okolního světla se opraví pomocí úprav rovnic v softwaru přístroje a neţádoucím vibracím zamezuje hybridní tlumící mechanismus. Ten se skládá z vinutých pruţin a tlumících gum Obr. 28. Obr. 28 Vliv snížení vibrací pomocí vibroizolačního mechanismu [17] 3.3 Porovnání kontaktní a bezkontaktní měřící metody Přední výrobce měřící a snímací techniky Olympus provedl snímání stejného vzorku dotykovou a bezdotykovou metodou. Bylo zjištěno, ţe je moţno měřit drsnost povrchu oběma metodami. Oba přístroje byly kalibrovány stejným způsobem. Potřebné filtry a parametry byli pouţity dle normy ISO. Tato kalibrace umoţnila získat výstupní výsledky z bezkontaktního přístroje v souladu s přístroji vyuţívající kontaktní metodu. Výhoda u měření s bezkontaktním přístrojem byla rychlost snímání povrchu a následná moţnost vytvoření textury celého povrchu. Na Obr. 29 je zobrazený výsledný graf porovnání kontaktní a bezkontaktní měřící metody. Díky stejné kalibraci je moţnost tyto grafy porovnat. Z grafů je patrné, ţe při stejné snímané délce, stejnému místu měřeného povrchu, bezkontaktní měřicí přístroj je schopen zaznamenat povrch s větší přesností. Jedná se hlavně o úzké mikro-nerovnosti, kde diamantový hrot pro své rozměry není schopen zaznamenat povrch. Tato nepřesnost pro běţnou dílenskou metrologii není znatelná. Pro měření povrchu, kde je třeba vysoká přesnost, je důleţité se rozhodnout pro metodu, která bude vyhovovat a bude schopna změřit potřebné parametry. 32
33 Obr. 29 Porovnání profilu drsnosti kontaktní a bezkontaktní metodou [17] 33
34 4 Zhodnocení a směr budoucího vývoje Pro zhodnocení a směr budoucího vývoje bylo provedeno měření. Měření se provádělo na etalonu drsnosti RUGOTEST 1. Tento etalon drsnosti slouţil jako jedno z prvních měřidel, které byly pouţívány pro zjištění stavu povrchu. Měření na rugotestu se provádělo porovnávací metodou pohledem a to se zvětšením nebo bez zvětšení. Dále se k ohodnocení vyuţívalo dotyku. Etalon drsnosti je rozdělen do sekcí o různých definovaných drsnostech, které jsou příslušně označeny. Sloupce N10- N2 se liší drsností Ra. Řádky A- B se liší typem obrábění. Rozmístění typů obrábění a dosahované parametry jsou v Tabulce 2 a Obr. 30 zobrazuje RUGOTEST 1. Tento RUGOTEST slouţil jako měřený vzorek, jelikoţ drsnosti udané pro kaţdý vzorek by měly souhlasit s drsnostmi předepsanými. Tabulka 2 RUGOTEST 1 N10 N9 N8 N7 N6 N5 N4 N3 N2 Ra[µm] 12,5 6,3 3,2 1,6 0,8 0,4 0,2 0,1 0,05 A VÁLCOVÉ FRÉZOVÁNÍ BROUŠENÍ B ČELNÍ FRÉZOVÁNÍ LAPOVÁNÍ C SOUSTRUŢENÍ/HOBLOVÁNÍ HONOVÁ- NÍ SUPERFINIŠOVÁNÍ Obr. 30 RUGOTEST 1 [20] Dále se pro měření pouţíval přístroj MarSurf M 300 od výrobce MAHR. Tento mobilní drsnoměr se skládá z posuvové a vyhodnocovací jednotky s moţností bezdrátového propojení. Posuvová jednotka má měřící rozsah 350 µm a snímač PHT 6-34
35 350 s diamantovým hrotem se zaoblením špičky 2 µm a vrcholovým úhlem 60. Obr. 31 MarSurf M 300 [19] Na etalonu drsnosti byly provedeny měření na vzorkách N10, N8, N6, N4, N2 pro všechny typy povrchů. Na kaţdé sekci byly provedeny tři náměry pro sníţení nepřesnosti. Přístroj zaznamenal hodnoty Ra, Rz, Rt, Rsm. Z těchto třech hodnot se vypočítal aritmetický průměr pro kaţdou hodnotu R. Z měření a porovnání s hodnotami v Tabulce 2. vyplývá, ţe hodnoty předepsané na etalonu drsnosti nebyly vţdy změřeny. Velká odchylka nastala při měření povrchu, který byl válcově frézován. Předepsaná drsnost Ra byla 12,5µm a změřená byla 2,999 µm. Dále velký rozdíl byl u téhoţ typu obrábění, ale na vzorku N8. Tabulka 3 Tabulka naměřených hodnot přístrojem MarSurf M 300 N10 A Ra [µm] Rz [µm] Rt [µm] Rsm [µm] 2,999 15,150 18, ,000 B Ra [µm] Rz [µm] Rt [µm] Rsm [µm] 11,063 45,787 59, ,667 C Ra [µm] Rz [µm] Rt [µm] Rsm [µm] 12,887 52,510 53, ,667 N8 A Ra [µm] Rz [µm] Rt [µm] Rsm [µm] 1,480 6,980 9, ,000 35
36 B Ra [µm] Rz [µm] Rt [µm] Rsm [µm] 2,733 15,090 16, ,000 C Ra [µm] Rz [µm] Rt [µm] Rsm [µm] 3,245 11,673 11, ,667 N6 A Ra [µm] Rz [µm] Rt [µm] Rsm [µm] 0,770 4,932 6, ,667 B Ra [µm] Rz [µm] Rt [µm] Rsm [µm] 0,743 4,430 5,296 62,667 C Ra [µm] Rz [µm] Rt [µm] Rsm [µm] 0,705 3,732 4,281 89,667 N4 A Ra [µm] Rz [µm] Rt [µm] Rsm [µm] 0,265 1,699 3,214 83,000 B Ra [µm] Rz [µm] Rt [µm] Rsm [µm] 0,232 2,114 3,416 88,333 C Ra [µm] Rz [µm] Rt [µm] Rsm [µm] 0,155 1,436 2,000 64,000 N2 A Ra [µm] Rz [µm] Rt [µm] Rsm [µm] 0,077 0,763 1,443 30,667 B Ra [µm] Rz [µm] Rt [µm] Rsm [µm] 0,076 0,858 1,917 85,667 C Ra [µm] Rz [µm] Rt [µm] Rsm [µm] 0,042 0,354 0,492-36
37 Chyby v měření mohla zapříčinit velmi citlivé seřízení snímače. Po měření sekcí na vzorku, které byly těţko dosaţitelné, a snímač se přestavil ze stacionárního na nestacionární, bylo obtíţné seřízení snímače, aby nehlásil chybu v měření. Tento přístroj má potenciál kvalitního dílenského mikroskopu, který by bylo vhodné pouţívat pro měření větších obrobků ihned po obrobení. Pro pouţití v laboratoři metrologie je moţnost dovybavení stojanem polotovarů a upínačem snímače. Toto přídavné zařízení zpřesňuje proces měření. Pro měření např. mikrogeometrie nástroje je vhodné pouţít laserový mikroskop. Ten je schopný měřit ve vzdálenosti 100 µm od řezné hrany. Při měření dotykovým přístrojem je nutné měřit ve vzdálenosti větší od řezné hrany, aby nedošlo ke sjetí hrotu z čelní plochy břitu a tím nedošlo k následné ztrátě dat a znehodnocení výsledků. Vývoj ve strojírenské metrologii nabízí stále kvalitnější přístroje, ale je vţdy důleţité zvolit vhodný přístroj pro poţadovanou operaci měření. 37
38 5 Závěr Tato bakalářské práce měla za úkol zjištění problematiky měření drsnosti povrchu. Z tohoto širokého okruhu pojmů se bakalářská práce věnuje vzniku drsnosti, její předepisování na výkrese, profilové versus plošné drsnosti a normám, které drsnost zahrnují a popisují. Dále je zde uvedeno porovnání dotykových a bezdotykových měřících přístrojů a jejich výhody a nevýhody. Práce dále uvádí zhodnocení a směr budoucího vývoje pomocí provedení měření na dotykovém měřicím přístroji, kdy se kontroloval etalon drsnosti RUGOTEST 1. V první části této práce je úvod do problematiky spojené s drsností. Dochází zde k seznámení s vlastní drsností a její význam ve výrobním procesu. Dále jsou popsány cíle této bakalářské práce. Další část se věnuje rozboru současného stavu problematiky měření drsnosti. Je popsán vznik drsnosti a parametry, které tuto vznikající drsnost ovlivnit ať uţ při samotné výrobě nebo zvolením vhodných nástrojů a strojů. Tato část se i věnuje předepisování drsnosti v technické dokumentaci. Nejen správné zvolení, ale i popsání na výkrese je důleţitě z hlediska časového, a tím i ekonomického. Velká část této kapitoly je věnována měření profilové a plošné drsnosti. Při měření profilové drsnosti je moţné zaznamenat mnoho parametrů. Tyto parametry jsou zde vyjmenovány, detailně popsány a nadefinován jejich význam v měřeném profilu povrchu. Měření plošné drsnosti je sloţitější, jelikoţ se jedná o trojrozměrný záznam povrchu. Je popsáno pomocí normy ISO , která se problematice týkající se plošné drsnosti věnuje. Jsou uvedeny i ostatní normy spojené s problematikou měření drsnosti, jedná se hlavně o normy, které se zabývají profilovou drsností. Ta je ve výrobě nejvíce rozšířená a není komplikované ji měřit. Další část je věnována srovnání různých metod měření. Jedná se porovnání kontaktní a bezkontaktní měřicí metody. Jsou popsány principy dotykových a bezdotykových měřících přístrojů. Dále jsou uvedeny výhody a nevýhody těchto měřících metod. Je zde popsán rozdíl těchto dvou metod. Názorné srovnání vystihuje uvedený graf. V poslední části této bakalářské práce je zahrnuto měření. Toto měření bylo provedeno kontaktním měřicím přístrojem. Jako měřený vzorek slouţil RUGOTEST1. Naměřené hodnoty jsou pro snadnost porovnání zpracovány v tabulce. Některé naměřené hodnoty se od hodnot udaných na rugotestu lišily. Tuto odchylku mohla způsobit citlivost snímače na seřízení. Drsnost povrchu je důleţitá vlastnost povrchu materiálu. Patří mezi vlastnosti, které můţeme vidět. V současném výrobním procesu jsou kladené vysoké nároky na drsnost povrchu a na jeho měření. Výsledky měřeni se musí shodovat s předepsáním na výkrese, aby součásti byly vyrobeny podle poţadavků konstruktéra. To vše slouţí ke kvalitnímu výrobnímu procesu. 38
39 Použitá literatura [1] AICHLER, JAROSLAV. SYSTÉM MANAGEMENTU MĚŘENÍ. BRNO, Dostupné z: DIPLOMOVÁ PRÁCE. VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ. Vedoucí práce Ing. PETR KOŠKA, Ph.D. [2] C.J Tay, S.H Wang, C Quan, H.M Shang, In situ surface roughness measurement using a laser scattering method, Optics Communications, Volume 218, Issues 1 3, 15 March 2003, Pages 1-10, ISSN , /S (03) Dostupné z:( [3] ČSN EN ISO Geometrické poţadavky na výrobky (GPS) - Označování struktury povrchu v technické dokumentaci výrobků. Český normalizační institut, Prosinec [4] ČSN EN ISO Geometrické poţadavky na výrobky (GPS) - Struktura povrchu: Profilová metoda; povrchy mající stratifikované funkční vlastnosti [5] ČSN EN ISO Geometrické poţadavky na výrobky (GPS) Struktura povrchu: Profilová metoda Jmenovité charakteristiky dotykových (hrotových) přístrojů. Český normalizační institut, Únor [6] DIN EN ISO Geometrické poţadavky na výrobky (GPS) - Struktura povrchu: Profilová metoda - Termíny, definice a parametry struktury povrchu. Český normalizační institut, Březen [7] Drsnost obrobeného povrchu. Metal cutting technoligies [online] [cit ]. Dostupné z: [8] Drsnost povrchu dle DIN EN ISO. [online]. [cit ]. Dostupné z: [9] FAQ - nejčastěji kladené otázky: O drsnosti. [online]. [cit ]. Dostupné z: [10]FocusVariation Optické 3D měření. [online]. [cit ]. Dostupné z: [11] GADELMAWLA, E.S., M.M. KOURA, T.M.A. MAKSOUD, I.M. ELEWA a H.H. SOLIMAN Roughness parameters. Journal of Materials Processing Technology [online], roč. 123, č. 1, s [vid ]. doi /S
40 0136(02) Dostupné z: [12] H.Y Kim, Y.F Shen, J.H Ahn, Development of a surface roughness measurement system using reflected laser beam, Journal of Materials Processing Technology, Volumes , 20 December 2002, Pages , ISSN , /S (02) Dostupné z: [13] ISO Geometrical product specifications (GPS) Surface texture: Areal [14] ISO Geometrické poţadavky na výrobky (GPS) - Struktura povrchu: Profilová metoda - Pravidla a postupy pro posuzování struktury povrchu. Český normalizační institut, Březen [15] KOTLANOVÁ, Doc. Anna. DRSNOST POVRCHU. [online]. [cit ]. Dostupné z: [16] LEINVEBER, Jan a Pavel VÁVRA. ALBRA. STROJNICKÉ TABULKY. Druhé doplněné vydání. Praha: ALBRA, ISBN [17] LEXT OLS4000 Laser Confocal Microscopes. Olympus [online] [cit ]. Dostupné z: [18] MarSurf UD/LD120. Mahr Metrology [online] [cit ]. Dostupné z: [19] MarSurf: Přístroje a systémy pro měření kvality povrchu. [online]. [cit ]. Dostupné z: eid=11432&contentdataid=32080&save=0 [20] Řezné nástroje: Soustruţení. [online]. Business Media CZ, s.r.o., [cit ]. Dostupné z: [21] RUGOTEST 1. [online]. [cit ]. Dostupné z: est.jpg [22] Staněk, Jiří, Němejc, Jiří, : Metodika zpracování a úprava diplomových (bakalářských) prací /1. vyd.. Plzen : ISBN
Normalizace struktury povrchu, současný stav a trendy vývoje
Normalizace struktury povrchu, současný stav a trendy vývoje Doc. Ing. Miroslav Tykal, CSc. Příspěvek obsahuje stručnou rekapitulaci normalizovaných způsobů hodnocení a měření struktury povrchu založených
Členění podle 505 o metrologii
Členění podle 505 o metrologii Měřidla slouží k určení hodnoty měřené veličiny. Spolu s nezbytnými měřícími zařízeními se podle zákona č.505/1990 Sb. ve znění č.l 19/2000 Sb. člení na : a. etalony, b.
» přenosné dílenské «drsnoměry. Surtronic
» přenosné dílenské «drsnoměry Surtronic Surtronic Duo Univerzální přenosný přístroj pro kontrolu drsnosti povrchu. Jednoduše a rychle, bez seřizování a programování provede měření parametrů drsnosti.
Automobilový průmysl. Elektronický průmysl. Lékařská technika. Strojírenský průmysl 16-3. MarSurf. Přístroje a systémy na měření struktury povrchu
16-3 Automobilový průmysl Elektronický průmysl Měření synchronních kroužků Automobilový průmysl často razí nové směry pro měření jakosti povrchu a kontur. K typickým úlohám patří např. měření klikových
Hodnocení snímacích systému souřadnicových měřicích strojů Evaluation sensing systems CMM
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŢENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŢENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMOTIVE ENGINEERING
DRSNOMÌRY A VZORKOVNICE DRSNOSTI
DRSNOMÌRY A VZORKOVNICE DRSNOSTI Pøenosný drsnomìr TR-100 Kapesní pøístroj, cenovì výhodný, s jednoduchou obsluhou pro rychlé mìøení vnìjších povrchù kovových i nekovových v dílenském provoze. TR 100 Mìøené
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ. Strojírenská technologie-technologie obrábění BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ Studijní program: Studijní zaměření: B2301 Strojní inženýrství Strojírenská technologie-technologie obrábění BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Dílenská dokumentace automaticky
DUM 09 téma: P edepisování struktury povrchu
DUM 09 téma: P edepisování struktury povrchu ze sady: 03 tematický okruh sady: Kreslení výrobních výkres ze šablony: 04_Technická dokumentace Ur eno pro :1. ro ník vzd lávací obor: 26-41-M/01 Elektrotechnika
Porovnání obsahu normy ISO 230-1:2012 a ČSN ISO 230-1:1998
Datum vydání zprávy: 11.2.2013 Druh zprávy: průběžná Číslo zprávy: V-13-001 Publikovatelnost: veřejná NÁZEV ZPRÁVY Porovnání obsahu normy ISO 230-1:2012 a ČSN ISO 230-1:1998 PROJEKT VUT.12.01 ZpusStroj
Metody vyvažování brousicích kotoučů. Jaroslav Hrbáč
Metody vyvažování brousicích kotoučů Jaroslav Hrbáč Bakalářská práce 2009 ABSTRAKT Tato bakalářská práce se zabývá metodami vyvažování brousicích kotoučů a jejich vlivem na drsnost obrobené plochy. Teoretická
ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ
Projekt: ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ Úloha: 2. Základy ručního zpracování kovů TÉMA 2.2 Měření a orýsování Obor: Mechanik seřizovač Ročník: I. Zpracoval(a): Miroslav Zajíček Střední odborná škola Josefa
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ. Studijní program: B 2341 Strojírenství BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ Studijní program: B 2341 Strojírenství BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Akademický rok 2011/2012 ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ Studijní program: B 2341 Strojírenství
Akční sada drsnoměru Mitutoyo. ( říjen - prosinec 2015 nebo do vyprodání zásob ) -------------------------------------------------------------
Akční sada drsnoměru Mitutoyo ( říjen - prosinec 2015 nebo do vyprodání zásob ) ------------------------------------------------------------- Drsnoměr Mitutoyo SJ-210, kat.č. 178-560-01D - hlavní přístroj
Konstrukce soustružnického nože s VBD pomocí SW Catia V5 SVOČ FST 2009. Marek Urban (marekurban@seznam.cz)
Konstrukce soustružnického nože s VBD pomocí SW Catia V5 SVOČ FST 2009 Marek Urban (marekurban@seznam.cz) 1 Úvod Z mnoha pohledů je soustružení nejjednodušší formou obrábění, kde pomocí jednobřitého nástroje
Bezkontaktní měření vzdálenosti optickými sondami MICRO-EPSILON
Laboratoř kardiovaskulární biomechaniky Ústav mechaniky, biomechaniky a mechatroniky Fakulta strojní, ČVUT v Praze Bezkontaktní měření vzdálenosti optickými sondami MICRO-EPSILON 1 Měření: 8. 4. 2008 Trubička:
Přistroje na měření povrchu a tvaru
Přistroje na měření povrchu a tvaru Drsnoměry SURFTEST SJ 201 SJ 301 SJ 401 / SJ 402 SJ 500 SV 3100 SV 3000 CNC Strana 342 352 Profiloměry CONTRACER CV 1000 / 2000 CV 3100 / 4100 CV 3000 CNC / 4000 CNC
Obrobitelnost pryžových materiálů při rovinném broušení. Bc.Miroslav Pecháček
Obrobitelnost pryžových materiálů při rovinném broušení Bc.Miroslav Pecháček Diplomová práce 2011 Příjmení a jméno: Pecháček Miroslav Obor: KTZ P R O H L Á Š E N Í Prohlašuji, ţe beru na vědomí, ţe odevzdáním
Předmluva...6. Strojírenská metrologie - část 2...7. 1 Kolimační měřidla...8 1.1 Autokolimátor...9
Obsah Předmluva...6 Strojírenská metrologie - část 2...7 1 Kolimační měřidla...8 1.1 Autokolimátor...9 2 Integrita povrchu...10 2.1 Makrogeometrie obrobené plochy...10 2.2 Mikrogeometrie obrobené plochy...10
Jakost povrchu při frézování kulovou frézou na nakloněných plochách. Bc. Lukáš Matula
Jakost povrchu při frézování kulovou frézou na nakloněných plochách Bc. Lukáš Matula Bakalářská práce 2014 ABSTRAKT V dané diplomové práci je teoreticky popsána problematika frézování, frézovacích
Seminář GPS VUT V Brně, 30. května 2007
Seminář GPS VUT V Brně, 30. května 2007 VUT v Brně, 30. května 2007 Seminář GPS Úvodní slovo, koncepce GPS Folie 1 z 17 PROGRAM Skopal, M.J. Úvod, představení laboratoře MZDS, koncepce GPS Novák, Z. Přístroje
PRODUKTIVNÍ TECHNOLOGIE VÝROBY PROTOTYPOVÝCH UTVAŘEČŮ NA ŘEZNÝCH NÁSTROJÍCH SVOČ FST 2016
PRODUKTIVNÍ TECHNOLOGIE VÝROBY PROTOTYPOVÝCH UTVAŘEČŮ NA ŘEZNÝCH NÁSTROJÍCH SVOČ FST 2016 Bc. Filip Hofmeister e-mail: Filip.hofmeister@gmail.com ABSTRAKT Práce se zabývá tvorbou prototypových utvařečů
1.1 Povrchy povlaků - mikrogeometrie
1.1 Povrchy povlaků - mikrogeometrie 1.1.1 Požadavky na povrchy povlaků [24] V případě ocelových plechů je kvalita povrchu povlaku určována zejména stavem povrchu hladících válců při finálních úpravách
Měření kruhovitosti a drsnosti povrchu jedním přístrojem
Měření kruhovitosti a drsnosti povrchu jedním přístrojem Ing. Zdeněk Novák IMECO TH s.r.o., Brno Převratnou novinku v měřící technice představila firma Taylor Hobson přístroj Talyrond 365 připravený k
Mapování povrchu pevných těles se zaměřením na kontaktní profilometrii
Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Mapování povrchu pevných těles se zaměřením na kontaktní profilometrii Martina Havelková Helena Hiklová Olomouc 2014 Oponenti: RNDr. Petr Šmíd, Ph.D.
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ Studijní program: B 2301 Strojní inženýrství Studijní zaměření: Stavba výrobních strojů a zařízení BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Upínací prostředky rotačních součástí
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2012 MICHAL GRACIAS Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav techniky a automobilové dopravy Kontrola rozměrů ve strojírenské
1. Základy řízení jakosti. Základní pojmy (produkt, jakost, způsobilost,management, ) Normy ČSN EN ISO 9000
1. Základy řízení jakosti. Základní pojmy (produkt, jakost, způsobilost,management, ) Normy ČSN EN ISO 9000 Produkt je definován jako výsledek procesu (služba,software,hardware,zpracované materiály) Proces
DRSNOMĚRY MĚŘENÍ JAKOSTI POVRCHU
DRSNOMĚRY MĚŘENÍ JAKOSTI POVRCHU PR 1164 (4) Technicky vyspělé, silné v použití a ekonomické: To jsou DRSNOMĚRY od firmy Mitutoyo. To je Vaše úloha, dodávat kvalitu! SURFT Kontrola jakosti povrchu je požadována
63814 ČSN EN ISO 10628 Schémata průmyslových procesů - Všeobecná pravidla 13010 3.02 1.9.2013 93050 ČSN EN ISO 10628-2 Schémata pro chemický a petrochemický průmysl - Část 2: Grafické značky 13010 8.13
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ DIPLOMOVÁ PRÁCE
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ Studijní program: N 2301 Strojní inženýrství Studijní obor: Strojírenská technologie-technologie obrábění DIPLOMOVÁ PRÁCE Problematika kalibrace závitových
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ Studijní program: B2301 Strojní inženýrství Studijní zaměření: Strojírenská technologie-technologie obrábění BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Přesné obrábění vnějších válcových
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009. Protokol měření
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Protokol měření Kontrola některých dílčích parametrů ozubených kol Přesnost ozubených čelních kol základní
spsks.cz Část druhá - Praxe Technologie řízení robotického ramena Zpracováno v rámci projektu CZ.1.07/3,2, 10/04.0024 financovaného z fondů EU
Část druhá - Praxe Technologie řízení robotického ramena Zpracováno v rámci projektu CZ.1.07/3,2, 10/04.0024 financovaného z fondů EU kapitola 3 Obsah 9 Úvod... 37 10 Metodika... 38 10.1 Úprava vstupních
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ. Studijní program: B2341 Strojírenství Studijní obor: Zabezpečování jakosti
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ Studijní program: B2341 Strojírenství Studijní obor: Zabezpečování jakosti BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Zpracování směrnice pro kontrolu technických zařízení u záchranné
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ Studijní program: N2301 Strojní inženýrství Studijní obor: 2303T004 Strojírenská technologie technologie obrábění DIPLOMOVÁ PRÁCE Nastavení procesu řízení
Technisches Lexikon (cz.) 16/10/14
Technický lexikon Pojmy z techniky měření sil a točivých momentů a d a tových listů GTM Technisches Lexikon (cz.) 16/10/14 Úvod V tomto Technickém lexikonu najdete vysvětlení pojmů z techniky měření síly
Studijní program: N2301 Strojní inženýrství Studijní zaměření: Strojírenská technologie - technologie obrábění DIPLOMOVÁ PRÁCE
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ Studijní program: N2301 Strojní inženýrství Studijní zaměření: Strojírenská technologie - technologie obrábění DIPLOMOVÁ PRÁCE Racionalizace výroby zapouzdřených
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ Studijní program: N2301 Strojní inženýrství Studijní obor: 2303T004 Strojírenská technologie technologie obrábění DIPLOMOVÁ PRÁCE Vliv úpravy hlavního břitu
Nákup poptávaných zařízení na základě zadání této veřejné zakázky je jediným možným způsobem naplnění potřeby zadavatele.
Odůvodnění veřejné zakázky Dodávka zařízení pro zkušebnictví v oblasti hydrostatiky, statiky a měření povrchu materiálů - Kompetenční centrum Kuřim dle 156 zákona č. 137/2006, ve znění pozdějších předpisů
Strojní, nástrojařské a brusičské práce broušení kovů. Základní metody broušení závitů
Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: PRA- NAS 3.roč Antonín Dombek 26.10.2012 Název zpracovaného celku: Strojní, nástrojařské a brusičské práce broušení kovů Základní metody broušení závitů Závity lze brousit
Vrtání a jeho následné operace
Vrtání a jeho následné operace Vrtání je třískové obrábění válcových děr nástrojem vrtákem, který koná všechny řezné pohyby najednou. Vrtáky jsou dvoubřité nástroje z oceli na vyrábění děr kruhového průřezu.
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ. Studijní program: N2301 Strojní inženýrství DIPLOMOVÁ PRÁCE
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ Studijní program: N2301 Strojní inženýrství DIPLOMOVÁ PRÁCE Akademický rok 2013/2014 Bc. Pavel MATOUŠ ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ Studijní
Obsluha měřicích zařízení kontaktní metody
T E C H N I C K Á U N I V E R Z I T A V L I B E R C I FAKULTA STROJNÍ KATEDRA VÝROBNÍCH SYSTÉMŮ A AUTOMATIZACE Obsluha měřicích zařízení kontaktní metody Ing. Petr Keller, Ph.D. Ing. Petr Zelený, Ph.D.
Integrovaná střední škola, Sokolnice 496
Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu:
Laboratorní úloha. Bezkontaktní 3D měření povrchu HDD
Laboratorní úloha Bezkontaktní 3D měření povrchu HDD Ing. Petr Šperka 2009 Bezkontaktní 3D měření povrchu HDD OBSAH Úvod Metoda měření Postup měření Parametry povrchu Vyhodnocení Závěr 2/20 ÚVOD HDD disky»»»»»
Drsnoměry. Přenosný drsnoměr Marsurf PS1 Mahr
Drsnoměry Zadat poptávku Přenosný drsnoměr Marsurf PS1 Mahr Technická specifikace: Měrná jednotka Princip měření Snímač Parametry (24 s tolerančními mezemi) metrická / palcová dotyková metoda indukční
Dodatek č. 3 ke školnímu vzdělávacímu programu. Strojírenství. (platné znění k 1. 9. 2009)
Střední průmyslová škola Jihlava tř. Legionářů 1572/3, Jihlava Dodatek č. 3 ke školnímu vzdělávacímu programu Strojírenství (platné znění k 1. 9. 09) Tento dodatek nabývá platnosti dne 1. 9. 13 (počínaje
terminologii dle VIM 3, který nahradí VIM 2 (u nás zaveden v ČSN 01 0115).
Skopal, M. J. Návaznost měřidel a strojů v oboru délka v systému kvality. Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně Mobilní Zkušebna Délkoměrů a výrobních Strojů. Anotace: Cílem přednášky je souhrnná informace
Výroba závitů. a) Vnější závit. Druhy závitů
Výroba závitů Druhy závitů Metrický - 60 [M] Whitworthův - 55 [W] Trubkový válcový - 55 [G] Lichoběžníkový - 30 [Tr] (trapézový) Oblý - 30 [Rd] Základním prvkem šroubu nebo matice je jeho šroubová plocha.
Geodézie pro stavitelství KMA/GES
Geodézie pro stavitelství KMA/GES ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI Fakulta aplikovaných věd - KMA oddělení geomatiky Ing. Martina Vichrová, Ph.D. vichrova@kma.zcu.cz Vytvoření materiálů bylo podpořeno prostředky
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav základního zpracování dřeva Hodnocení kvality povrchu OSB desek Bakalářská práce 2013 Lukáš Fukan Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na
Transfer inovácií 20/2011 2011
OBRÁBĚNÍ LASEREM KALENÉHO POVRCHU Ing. Miroslav Zetek, Ph.D. Ing. Ivana Česáková Ing. Josef Sklenička Katedra technologie obrábění Univerzitní 22, 306 14 Plzeň e-mail: mzetek@kto.zcu.cz Abstract The technology
VÝROBA ŘEZNÝCH NÁSTROJŮ S OTĚRUVZDORNÝMI TENKÝMI VRSTVAMI
VÝROBA ŘEZNÝCH NÁSTROJŮ S OTĚRUVZDORNÝMI TENKÝMI VRSTVAMI Ing. Josef Fajt, CSc. PILSEN TOOLS s.r.o., Tylova 57, 316 00 Plzeň, tel.: +420 378 134 005, e-mail: fajt@pilsentools.cz ANNOTATION The paper is
Technická dokumentace
Technická dokumentace Věda pro život, život pro vědu Registrační číslo: CZ.1.07/2.3.00/45.0029 V Sokolově, 5. 3. 2014 Ing. Martin Svoboda, Ph.D. 1 technické kreslení - souhrnný název pro všechny druhy
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ Studijní program: N2301 Strojní inženýrství Studijní obor: 3911T016 Materiálové inženýrství a strojírenská metalurgie DIPLOMOVÁ PRÁCE Vliv parametru procesu
INFORMACE/REJSTŘÍK. Sortiment výrobků v programu Tailor Made. Výpočtové vztahy a definice. Přehledná tabulka závitů. Měření drsnosti povrchu
NORM/RJSTŘÍK Sortiment výrobků v programu Tailor Made 2 Výpočtové vztahy a definice 4 Přehledná tabulka závitů 11 Měření drsnosti povrchu 14 Tolerance děr 16 Nejčastěji kladené dotazy 18 1 nformace/rejstřík
Č e s k ý m e t r o l o g i c k ý i n s t i t u t Okružní 31, 638 00
Č e s k ý m e t r o l o g i c k ý i n s t i t u t Okružní 31, 638 00 Brno Č.j.: 0313/002/15/Pos. Vyřizuje: Ing. Miroslav Pospíšil Telefon: 545 555 135, -131 V E Ř E J N Á V Y H L Á Š K A Český metrologický
FocusVariation Optické 3D měření
FocusVariation Optické 3D měření Hannes Geidl-Strallhofer únor 2012 2 Společnost Alicona co děláme 3 Optické 3D měření s vysokým rozlišením Podpůrné systémy založené na Focus-Variation (změna zaostření)
Hodnocení průběhu opotřebení progresivních brousících kotoučů. Jan Liška
Hodnocení průběhu opotřebení progresivních brousících kotoučů Jan Liška Bakalářská práce 2014 ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá technologií broušení. Teoretická část bakalářské práce je věnována
Nedestruktivní zkoušení - platné ČSN normy k 31.08.2009
Nedestruktivní zkoušení - platné ČSN normy k 31.08.2009 (zpracováno podle Věstníků ÚNMZ do č.07/2009 včetně) Přehled norem pro NDT uvádí současný stav zavedených evropských (EN) a mezinárodních (ISO) nebo
Elcometer 7061 Drsnoměr MarSurf PS1
Elcometer 7061 Drsnoměr MarSurf PS1 Při aplikaci ochranných nátěrů je většinou požadováno měření drsnosti povrchu. Měření drsnosti povrchu je vyjádřeno hodnotami Ra, Rz nebo Tp. Tyto hodnoty zahrnují měření
I. O P A T Ř E N Í O B E C N É P O V A H Y
Český metrologický institut Okružní 31, 638 00 Brno Č.j.: 0313/008/15/Pos. Vyřizuje: Ing. Miroslav Pospíšil Telefon: 545 555 135, -131 Český metrologický institut (ČMI), jako orgán věcně a místně příslušný
Úloha č. 8 Vlastnosti optických vláken a optické senzory
Úloha č. 8 Vlastnosti optických vláken a optické senzory Optické vlákna patří k nejmodernějším přenosovým médiím. Jejich vysoká přenosová kapacita a nízký útlum jsou hlavní výhody, které je staví před
Surftest SJ-410. Surftest SJ-411 Vyhodnocovaný rozsah: 25 mm. Přímost posuvu: 0,5 µm / 50 mm. Měřicí síla snímače Obj. č. [mn]
Surftest SJ-410 SJ-411: 25 SJ-412: 50 0,05 /s; 0,1 /s; 0,2 /s; 0,5 /s; 1,0 /s Bez kluzné patky - diferenciální způsob (až 2,4 se snímacím dotekem ze zvl. příslušenství) Polohování ±1,5 (sklon), 10 (nahoru/
TPM 00 01/04 TECHNOLOGICKÝ POSTUP MONTÁŢE PROTIHLUKOVÉ STĚNY
TPM 00 01/04 3. vydání TECHNOLOGICKÝ POSTUP MONTÁŢE PROTIHLUKOVÉ STĚNY Datum vydání: duben 2016 Datum konce platnosti: neurčeno Tento technologický postup je závazný pro všechny pracovníky společnosti
SURFTEST SJ-410. Přenosný přístroj na měření drsnosti povrchu. Přenosný přístroj na měření drsnosti povrchu
Přístroje na měření tvaru Přenosný přístroj na měření drsnosti povrchu SURFTEST SJ-410 PRC 1387 Přenosný přístroj na měření drsnosti povrchu Bohatý výběr příslušenství poskytuje snadnější, plynulejší a
17. března 2000. Optická lavice s jezdci a držáky čoček, světelný zdroj pro optickou lavici, mikroskopický
Úloha č. 6 Ohniskové vzdálenosti a vady čoček, zvětšení optických přístrojů Václav Štěpán, sk. 5 17. března 2000 Pomůcky: Optická lavice s jezdci a držáky čoček, světelný zdroj pro optickou lavici, mikroskopický
Přednáška č.7 Jakost povrchu
Fakulta strojní VŠB-TUO Přednáška č.7 Jakost povrchu JAKOST POVRCHU K úplnému určení součásti na výrobním výkrese je nutné kromě zobrazení součásti v potřebném počtu pohledů a jejího zakótování včetně
Základní škola Moravský Beroun, okres Olomouc
Charakteristika vyučovacího předmětu matematika Vyučovací předmět má časovou dotaci čtyři hodiny týdně v prvním ročníku, pět hodin týdně ve druhém až pátém ročníku, pět hodin týdně v šestém ročníku a čtyři
METODIKA ZKOUŠENÍ CYLINDRICKÝCH VLOŽEK NEDESTRUKTIVNÍ METODOU BUMPINGU
METODIKA ZKOUŠENÍ CYLINDRICKÝCH VLOŽEK NEDESTRUKTIVNÍ METODOU BUMPINGU 1 Obsah: 1. NORMATIVNÍ ODKAZY:... 3 2. ROZBOR... 3 2.1. ANALÝZA SYSTÉMU CYLINDRICKÉ VLOŽKY... 3 2.2. POVINNÁ DOKUMENTACE... 3 2.3.
DODATEK G PŘEDPIS L 10/I
DODATEK G PŘEDPIS L 10/I DODATEK G - INFORMACE A PODKLADY PRO APLIKACI STANDARDŮ A DOPORUČENÍ (SARPS) V MLS 1. Definice (viz rovněţ ust. 3.11.1 Hlavy 3) Dynamická úroveň postranního laloku (Dynamic side-lobe
Normy oboustranných prokovených desek plošných spojů
Normy oboustranných prokovených desek plošných spojů Obsah 1 Základní materiál 5 1.1 Typ laminátu 5 1.2 Tloušťka a tolerance hotových desek 5 1.3 Tloušťky mědi 5 1.4 Stavba 6 1.5 Poţadavky na laminát hotových
Návrh řešení a eliminace deformací u tlakově litých rámů bezpečnostních interkomů ze slitiny zinku
Návrh řešení a eliminace deformací u tlakově litých rámů bezpečnostních interkomů ze slitiny zinku Design proposal to prevent deformation of die-cast frames for zinc alloy security intercoms Bc. Simona
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ Studijní program: N 2301 Strojní inženýrství Studijní zaměření: 2303T004 Strojírenská technologie - technologie obrábění DIPLOMOVÁ PRÁCE Vliv laserem kalené
MOŢNOSTI ZVYŠOVÁNÍ TRVANLIVOSTI NÁSTROJŮ U VÝROBCE OPTIONS OF TOOL LIFE RAISING BY THE MANUFACTURER. Ing. Josef Fajt, CSc., Dr. ing.
Abstrakt MOŢNOSTI ZVYŠOVÁNÍ TRVANLIVOSTI NÁSTROJŮ U VÝROBCE OPTIONS OF TOOL LIFE RAISING BY THE MANUFACTURER Ing. Josef Fajt, CSc., Dr. ing. Miloslav Kesl PILSEN TOOLS s.r.o., Tylova 57, 316 00 Plzeň,
TEST PRO VÝUKU č. UT 1/1 Všeobecná část QC
TEST PRO VÝUKU č. UT 1/1 Všeobecná část QC Otázky - fyzikální základy 1. 25 milionů kmitů za sekundu se dá také vyjádřit jako 25 khz. 2500 khz. 25 MHz. 25000 Hz. 2. Zvukové vlny, jejichž frekvence je nad
CONTRACER CV-3200/4500
Přístroje na měření tvaru Systémy na měření kontury CONTRACER CV-3200/4500 PRC 1382 Vysoce přesný přístroj na měření kontury s úžasnými novými funkcemi Série CONTRACER CV-4500 Funkce kontinuálního měření
METROLOGICKÁ KONFIRMACE MĚŘIDLA METROLOGICAL CONFIRMATION OF THE MEASURING INSTRUMENT
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV VÝROBNÍCH STROJŮ, SYSTÉMŮ A ROBOTIKY FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF PRODUCTION MACHINES,
Střední průmyslová škola v Teplicích Předmět: Kontrola a měření ve strojírenství
Střední průmyslová škola v Teplicích Předmět: Kontrola a měření ve strojírenství MĚŘENÍ DRSNOSTI POVRCHU Metody kontroly povrchu rozdělujeme na metody kvalitativní a kvantitativní. Metody kvalitativní
KONTROLA KVALITY POVLAK V PROTIKOROZNÍ OCHRAN
KONTROLA KVALITY POVLAK V PROTIKOROZNÍ OCHRAN Mgr. Radana Brábníková, Gamin s.r.o. Kvalita a výsledný vzhled nát rového systému jsou závislé na celé ad faktor jednak se jedná o kvalitu nát rové hmoty samé,
Uveďte obecný příklad označení normy vydané Mezinárodní společnosti pro normalizaci ISO pořadové číslo:rok schválení
Pro zajištění kooperace technických norem v rámci Evropské unie pracují 3 organizace.uveďte jejich názvy a vyjmenujte oblasti jejich působení Evropský výbor pro normalizaci - CEN ( Comité Européen de Normalisation)
Výrobky válcované za tepla z jemnozrnných svařitelných konstrukčních ocelí termomechanicky válcované. Technické dodací podmínky
Výrobky válcované za tepla z jemnozrnných svařitelných konstrukčních ocelí termomechanicky válcované. Technické dodací podmínky Způsob výroby Dodací podmínky ČS E 10025 4 září 2005 Způsob výroby volí výrobce..
HODNOCENÍ KVALITY A KONKURENCESCHOPNOSTI NEMOCNIČNÍCH STOLKŮ A NÁSLEDNÁ INOVACE NEMOCNIČNÍHO STOLKU SVOČ FST 2011
HODNOCENÍ KVALITY A KONKURENCESCHOPNOSTI NEMOCNIČNÍCH STOLKŮ A NÁSLEDNÁ INOVACE NEMOCNIČNÍHO STOLKU SVOČ FST 2011 ANOTACE Tomáš Kocourek Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká
Obecná specifikace pro výrobky AKI electronic
Verze Vydání Datum Popis AKI ELECTRONIC spol. s r.o. obecná specifikace AKI Strana: 1 z 19 Obecná specifikace pro výrobky AKI electronic Datum: 24.2.2015 E1 30.4.2011 První vydání E2 29.6.2011 Optická
NÁVODY K LABORATORNÍM ÚLOHÁM
Topografická analýza lomových povrchů NÁVODY K LABORATORNÍM ÚLOHÁM Laboratorní práce č. 1: Stanovení aritmetických středních výšek P a, R a, W a u křivek profilu, drsnosti a vlnitosti lomových povrchů
Hodnocení jakosti obrobeného povrchu dle ČSN EN ISO 4287 a ČSN EN ISO 4288. Libor Tomanec
Hodnocení jakosti obrobeného povrchu dle ČSN EN ISO 4287 a ČSN EN ISO 4288 Libor Tomanec Bakalářská práce 2012 ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá měřením jakosti povrchu kontaktní, bezkontaktní metodou
Učební osnova předmětu kontrola a měření. Pojetí vyučovacího předmětu. 23 41 M/01 Strojírenství
Učební osnova předmětu kontrola a měření Obor vzdělání: 1 M/01 Strojírenství Délka a forma studia: roky, denní Celkový počet týdenních hodin za studium: Platnost od: 1.9.009 Pojetí vyučovacího předmětu
NÁVRH MATERIÁLU A POVRCHOVÉ ÚPRAVY PRO ŘEZNÉ NÁSTROJE URČENÝCH K OBRÁBĚNÍ PRYŽOVÝCH HADIC ZPEVNĚNÝCH KEVLAREM
NÁVRH MATERIÁLU A POVRCHOVÉ ÚPRAVY PRO ŘEZNÉ NÁSTROJE URČENÝCH K OBRÁBĚNÍ PRYŽOVÝCH HADIC ZPEVNĚNÝCH KEVLAREM Bc. Jiří Hodač Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika
BRUSKY. a) Brusky pro postupný úběr materiálu - mnoha třískami, přičemž pracují velkým posuvem a malým přísuvem.
BRUSKY Broušení je nejčastěji používanou dokončovací operací s ohledem geometrickou i rozměrovou přesnost a drsnost povrchu. Přídavek na opracování bývá podle velikosti obrobku a s ohledem na použitou
Poznámka: Další rozměry lze dodat na vyžádání. Poznámka: Další rozměry lze dodat na vyžádání. Poznámka: Další rozměry lze dodat na vyžádání.
ß 6005-6006 Dílenská pravítka DIN 874/2 Měřící a orýsovací nástroje, zkoušečky Přesnost podle DIN 874/2, vysoké hrany jemně broušené. S protokolem o zkoušce ze závodu. Na obecné práce. Další rozměry lze
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV BETONOVÝCH A ZDĚNÝCH KONSTRUKCÍ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF CONCRETE AND MASONRY STRUCTURES ŽELEZOBETONOVÁ
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ. Studijní program: B 2301 Strojní inženýrství Studijní zaměření: Stavba výrobních strojů a zařízení
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ Studijní program: B 2301 Strojní inženýrství Studijní zaměření: Stavba výrobních strojů a zařízení BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Konstrukční návrh výukové automatizované
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Akademický rok 2012/2013 Jiří KOTTEK
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Akademický rok 2012/2013 Jiří KOTTEK ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ Studijní program: B 2301 Strojírenství Studijní zaměření:
LEPENÉ SPOJE. 1, Podstata lepícího procesu
LEPENÉ SPOJE Nárůst požadavků na technickou úroveň konstrukcí se projevuje v poslední době intenzivně i v oblasti spojování materiálů, kde lepení je často jedinou spojovací metodou, která nenarušuje vlastnosti
TDS-TECHNIK 13.1 pro AutoCAD LT
TDS-TECHNIK 13.1 pro AutoCAD LT V následujícím textu jsou uvedeny informace o novinkách strojírenské nadstavby TDS- TECHNIK pro AutoCAD LT. V přehledu je souhrn hlavních novinek verzí 13.0 a 13.1. Poznámka:
Technická univerzita v Liberci
Technická univerzita v Liberci Fakulta strojní Marek Holík Měření obráběcích sil a tuhosti konstrukce prototypu CNC stroje Bakalářská práce 2010 Technická univerzita v Liberci Fakulta strojní Katedra výrobních
Vliv technologických podmínek na jakost výrobku při broušení na stroji BRH 20.03F. Lukáš Matula
Vliv technologických podmínek na jakost výrobku při broušení na stroji BRH 2.3F Lukáš Matula Bakalářská práce 28 ABSTRAKT Tato Bakalářská práce se zabývá problematikou vlivu technologických podmínek
S R N Í PRODLUŽOVÁNÍ ŽIVOTNOSTI KOMPONENT ENERGETICKÝCH ZAŘÍZENÍ
SMALL, spol. s r. o, Korunovační 905/9, Praha 7 Geodetické středisko energetiky S R N Í PRODLUŽOVÁNÍ ŽIVOTNOSTI KOMPONENT ENERGETICKÝCH ZAŘÍZENÍ Prodlužování životnosti komponent energetických zařízení
Mikroskopická obrazová analýza
Návod pro laboratorní úlohu z měřicí techniky Práce O1 Mikroskopická obrazová analýza 0 1 Úvod: Tato laboratorní úloha je koncipována jako seznámení se s principy snímání mikroskopických obrazů a jejich
ČSN EN 50383 ed. 2 OPRAVA 1
ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 17.220.20; 33.070.01 Únor 2014 Základní norma pro výpočet a měření intenzity elektromagnetického pole a SAR při vystavení člověka rádiovým základnovým stanicím a pevným koncovým