UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA ÚSTAV PEDAGOGIKY A SOCIÁLNÍCH STUDIÍ

Transkript

1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA ÚSTAV PEDAGOGIKY A SOCIÁLNÍCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Šárka Ševečková VOLNOČASOVÉ AKTIVITY KLIENTŮ V DOMOVĚ SENIORŮ Olomouc 2012 Vedoucí práce: Mgr. Pavla Vyhnálková, Ph. D.

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a že jsem použila jen prameny a literaturu uvedenou v seznamu literatury. V Olomouci dne

3 Děkuji vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Pavle Vyhnálkové, Ph.D., za podněty a odborné vedení. Dále bych chtěla poděkovat kolektivu Domova seniorů Hranice za vstřícnost a poskytnutí podkladů pro mou práci a mým rodičům za psychickou podporu. 3

4 OBSAH ÚVOD STÁŘÍ Definice stáří Změny v životě seniora Fyzické změny Psychické změny Sociální změny SENIOŘI A PÉČE O NĚ Dlouhodobé pobytové služby Krátkodobé pobytové služby Ambulantní služby Terénní služby SENIOŘI A VOLNOČASOVÉ AKTIVITY Vymezení pojmu volný čas Volný čas ve stáří Vzdělávání seniorů ve volném čase Skupinové aktivity DOMOV SENIORŮ HRANICE Poslání Domova seniorů Hranice Poskytované pobytové sociální služby Prostředí a vybavení domova Služby poskytované v domově Volnočasové aktivity a terapie v Domově seniorů Hranice Spokojenost klientů s nabídkou aktivit v domově seniorů Průzkum Domova seniorů Hranice Pohled personálu na nabídku aktivit v domově seniorů Překážky seniorů v domově ZÁVĚR SEZNAM LITERATURY PŘÍLOHA

5 ÚVOD Nešťastné stáří, všichni po tobě toužíme. A když přijdeš, tak na tebe naříkáme. Jan Kochanowski Civilizovaný svět stárne, rozrůstá se skupina lidí nad padesát let a seniorů. Naše společnost zaujímá ke stáří spíše negativní postoj. Mládí se chová vůči stáří nadřazeně. Dává jim najevo, že jsou pro tuto společnost zátěží. Mnozí senioři se s tím nechtějí smířit a dávají mladým najevo, že jsou schopni se jim vyrovnat. Ve svém volném čase sportují, učí se počítačové gramotnosti, cestují, absolvují univerzity třetího věku a někteří dokonce pracují. Dalo by se říct, že svůj volný čas dokážou trávit smysluplněji než mladí. A to i navzdory různým psychickým, fyzickým či zdravotním změnám. Proto jsem se ve své práci zaměřila na seniory, jejich volný čas, který tráví různým způsobem. Ať už jsou to různé instituce nabízející zájmový program, kluby, kroužky, tak i nabídky volnočasových aktivit v pobytových zařízeních jako jsou např. domovy seniorů. Tématem mé bakalářské práce jsou volnočasové aktivity seniorů. Zaměřila jsem se na aktivity nabízené Domovem seniorů Hranice. Cílem je poukázat, zda tyto aktivity jsou pro vybrané seniory vyhovující, dostačující a zda vedou k uspokojení jejich potřeb a zájmů, protože každý by chtěl svůj život prožít aktivně. Přitom i samotní obyvatelé domova seniorů mají rozdílný přístup k umění stárnout. Je totiž důležité mít vedle sebe někoho blízkého, na něhož se můžeme spolehnout, kdo nám poskytne pomoc, když je potřeba. V domově jsem navštěvovala nabízené aktivity pro seniory, pozorovala a vedla s nimi rozhovory na rozličná témata. Měla jsem možnost prostudovat materiály o provozu domova. Zajímala jsem se i o názor pečujícího personálu. Své postřehy jsem popsala v závěrečných kapitolách své práce. 5

6 1 STÁŘÍ Každý člověk stárne. Tempo růstu počtu starých lidí je v konkrétních světadílech i jednotlivých státech nestejné. Stárnoucích a starých lidí na celém světě přibývá. V populaci roste podíl starých lidí, což vede k procesu zmenšování rodiny, odděleného bydlení starých a mladých generací. Struktura společnosti se výrazně mění. (Alan, 1989, s ) V České republice se rok od roku zvyšuje podíl populace seniorů. Velkou měrou se na tomto stavu podílí i odsouvání rodičovství mladou generací, pro kterou je přednější kariéra v zaměstnání a zabezpečení se do budoucna (uživení rodiny, vlastní bydlení, socializace do určité společenské vrstvy ). Díky tomuto fenoménu klesá počet narozených dětí oproti hranici důchodového věku. Každý člověk je povinen připravit se na své stáří a společnost jako celek má pomoci stárnoucímu člověku především vytvořením vhodných podmínek pro důstojný život ve stáří. Proto je součinnost jednotlivých generací nezbytná. Mladí lidé a nejen ti, ale i většina lidí středního věku mnoho o stáří neví. Nemají důvod se o ně zajímat, jelikož stáří je v nedohlednu. Člověk je vychováván k přesvědčení, že má právo na realizaci vlastní osobnosti. Je zkrátka přesvědčen, že má právo na svůj dlouhý a šťastný život, že má právo na důstojné a spokojené stáří. Obecně platí, že právo a povinnost musí být ve vzájemném a vyváženém poměru. (Haškovcová, 1989) 1.1 Definice stáří Definice stáří jsou různé. Každý si pod pojmem stáří představí něco jiného. Většinou se stáří hodnotí individuálně, podle věku, fyzické a psychické zralosti (stavu) nebo podle toho, jak je člověk samostatný, zda potřebuje péči dočasnou či stálou. Stáří je nevyhnutelnou perspektivou každého člověka, a proto by měl být na něj připraven. Díky medicíně víme, jaký způsob života mají staří lidé vést (co mají jíst, pít, jakou mají mít životosprávu ), ale je tady několik nejdůležitějších otázek: Jak stáří unést? Jak unést osamělost? Jak brát stáří? Jak mu dát smysl? Co je to být starý? Proč se stáří nemáme bát? Jak můžeme ovlivnit kvalitu svého stáří? Za hranici stáří se považuje věk od 65 let výše, ale s vývojem společnosti a rozvojem se tato hranice posouvá. 6

7 Stáří je možno rozdělit na: Stáří Pozdní stáří Kmetství Můžeme jej také rozdělit na: Mladí senioři Staří senioři Velmi staří senioři Světová zdravotnická organizace považuje věkové rozpětí let za tzv. střední nebo také zralý věk; let za rané stáří nebo vyšší věk. Za počátek vlastního stáří je pokládán 75. rok a je vymezen v intervalu let. Lidé žijící nad 90 let jsou považováni za dlouhověké. (Haškovcová, 1989, s. 22) Někteří lidé stárnou tak rychle, že se nám jeví předčasně zestárlí. Čas má pro člověka prioritní význam. Je to to jediné, co má člověk doopravdy a s čím může svobodně nakládat. Stárnutí je závěrečnou fází lidského vývoje. Člověk nezestárne přes noc. Není proto snadné určit dobu, kdy se stane starým. (Hamilton, 1999, s ) 1.2 Změny v životě seniora Každý člověk, když se narodí, si nese do života určité dispozice. Tyto dispozice jsou v jeho růstu a vývoji ovlivněny jeho genetickými předpoklady, prostředím, ve kterém žije, jeho životními zkušenostmi. Stáří je nevyhnutelným aspektem lidského bytí. Stáří mění viditelným způsobem i zevnějšek člověka a tímto způsobem ovlivňuje jeho sociální status. Starý člověk potřebuje někam patřit a být někým akceptován, má potřebu seberealizace. Zvládnutí zátěže stárnutí je závislé na schopnosti a motivaci aktivovat přiměřené a účelné mechanismy. Staří lidé hůře chápou nové situace a obtížně se přizpůsobují čemukoliv novému. 7

8 1.2.1 Fyzické změny Fyzické změny jsou u každého jiné, mají různé projevy a faktory. Je to u každého individuální. Obecně s věkem klesá vitalita a energie, dochází k celkovému zpomalení psychomotorického tempa a senzomotorické funkční koordinace. Chůze se zvolňuje, gesta se zmenšují, je jich méně. Řeč starých lidí bývá pomalejší až rozvláčná. U seniorů bývá častá změna spánkového rytmu, poruchy soustředění, snížená chuť k jídlu, snížený pocit žízně. Klesá tělesná hmotnost, mění se proporce a výška, zvyšuje se riziko úrazu, probíhá změna pigmentace kůže, zhoršuje se termoregulace, dochází ke zhoršení zraku a sluchu. Oproti tomu všemu jsou i tací, kteří jsou v tomto věku agilní, činorodí, produktivní až do velmi vysokého věku. (Vágnerová, 2007, s , ) Psychické změny V tomto období se snižuje schopnost pružně a pohotově se přizpůsobovat požadavkům, klesá schopnost měnit svoje zvyky, svůj zaběhnutý stereotyp, obtížněji vnímá a chápe. Na druhou stranu si staří lidé zachovávají svoji moudrost, ale ztrácejí důvtip a bystrost. Často si postesknou, že jejich paměť už není, co bývala. S věkem paměť opravdu slábne, v některých aspektech zůstává zachovaná, ale převládá klesající tendence. Staří lidé se často uzavírají do sebe, mají vůči okolí rezervovanost a jsou introvertní. Proto jsou především rodinní příslušníci těmi hlavními a preferovanými, tedy tím hlavním zdrojem pomoci. Je na nich, aby senior zvládal psychicky unést tu změnu. Aby mu dodávali elán a optimismus, nabádali ho k novým věcem. (Vágnerová, 2007, s , ) Sociální změny Odchod do důchodu je pro většinu lidí traumatizující událostí. Představuje posun od něčeho, co známe, někam, kde změna dosavadních zvyklostí je nezbytná a přitom nejasná. Odchod do penze je aktuálně považován za silný pocit vyřazenosti a odloženosti ze společnosti. Stáří nemá dnes společensky uznávaný program. S nástupem stáří přichází u některých seniorů strach a frustrace. Bojí se, že se o ně nikdo nepostará, že zůstanou sami bez opory, bez blízkých, bez pomoci. Každý z nás 8

9 touží po někom blízkém, který nám dodá sílu žít, pocit jistoty a bezpečí. Proto je velmi důležité, abychom našim seniorům poskytli možnost, jak efektivně trávit volný čas. Tak aby nebyl zavřený pouze doma u televize, ale měl možnost procvičovat, upevňovat své znalosti, svou paměť. Podporovat jejich zájem o všeobecnou informovanost a rozhled. (Vágnerová, 2007, s , ) 9

10 2 SENIOŘI A PÉČE O NĚ Péče o seniory se řídí Zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, dále Vyhláškou č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách a Vyhláškou č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení. Jako prvotní péče o staré občany se klade na rodinu. Pokud rodina nemůže nebo nezvládá se starat, pak teprve přicházejí na řadu další různá zařízení a instituce, kde těmto seniorům poskytnou potřebnou péči a pomoc. V těchto zařízeních se dostanou do skupiny stejně nebo podobně starých vrstevníků, kde naváží nové kontakty a sociální vazby a vztahy. (Haškovcová, 1989, s. 159) Z hlediska péče o seniory podle resortů rozlišujeme zařízení s dlouhodobou pobytovou službou, krátkodobou pobytovou službou, ambulantní služby, terénní služby, hospicová péče, domácí péče. 2.1 Dlouhodobé pobytové služby Jsou to zařízení, kde je poskytována pomoc při péči o vlastní osobu, je zajištěno stravování, ubytování, ošetřování, poskytnutí informace, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, psychoterapie a socioterapie, pomoc při prosazování práv a zájmů. Cílem těchto zařízení je snížit sociální a zdravotní rizika související se způsobem života uživatelů; rozvíjet schopnosti uživatelů služeb a umožnit jim, pokud toho mohou být schopni, vést samostatný život; podporovat rozvoj nebo alespoň zachování stávající soběstačnosti uživatele. (Malíková, 2011, s. 42) Domov pro seniory Poskytuje celoroční pobytové služby s ubytováním v jedno či více lůžkových pokojích seniorům se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné osoby. Kromě ubytování a stravy poskytuje domov obvykle různé množství denních aktivit. Tyto služby se poskytují za úplatu. (Nováková, 2011, s. 193) 10

11 Domov se zvláštním režimem Je označení pro celoroční pobytová zařízení pro lidi, kteří se z důvodu svého onemocnění či postižení potřebují speciální služby přizpůsobené této nemoci či postižení (potřebují zvláštní režim ), velmi často se jedná o klienty s Alzheimerovou chorobou nebo jinými formami demencí. Kromě ubytování a stravy nabízí domovy obvykle řadu denních aktivit (cvičení, vycházky, poslechy hudby nebo četby ) přizpůsobených potřebám lidí se syndromem demence. (Nováková, 2011, s. 193) 2.2 Krátkodobé pobytové služby Posláním je pomoci pečujícím osobám udržet nejen kvalitu života seniorů nebo jiných dospělých osob se zdravotním postižením, o které pečují v jejich domácím prostředí. Cílem je poskytnout pečující osobě nezbytný čas pro osobní potřeby; poskytnout úlevu pečující osobě nebo rodině; umožnit osobám se zdravotním postižením změnit na krátkou dobu prostředí se zajištěním potřebných služeb. Odlehčovací (respitní) péče Mají odlehčit tomu, kdo pečuje o osobu blízkou v domácím prostředí. Mohou být poskytovány v určité dny nebo hodiny v domácnostech nebo v zařízeních s denním, týdenním nebo dlouhodobým pobytem. Důvodem poskytování služby je umožnit pečující osobě nezbytný odpočinek. Po ukončení poskytované služby se klient navrací zpět do domácího prostředí. Odlehčovací služby mohou být poskytovány opakovaně.(péče o seniory, 2012) Týdenní stacionář Poskytuje služby pobytového typu seniorům se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné osoby. Týdenní stacionáře nabízejí možnost pobytu seniorů od pondělí do pátku a na víkendy obvykle jezdí senioři domů či do domácnosti blízké osoby. V některých týdenních stacionářích je možno setrvat i přes víkend. 11

12 LDN Léčebna dlouhodobě nemocných V zařízeních LDN se pečuje o dlouhodobě nemocné klienty staršího, ale i mladšího věku. Jsou to nemocní, u kterých je již ukončen diagnostický proces a charakter jejich nemocí vyžaduje dlouhodobou sesterskou, ošetřovatelskou a rehabilitační péči. Důležitou roli v péči o tyto klienty hraje právě rehabilitační péče, která probíhá přímo na oddělení, kontinuálně i několikrát denně dle potřeby. Velký důraz je kladen vedle pohybové aktivity i na psychickou aktivitu nemocných (např. léčba prací) a také se zdůrazňuje individuální přístup k hospitalizovaným. (Péče o seniory, 2012) 2.3 Ambulantní služby Jsou to služby, které jsou poskytovány ve speciálních zařízeních klientům s cílem posílit jejich samostatnost a soběstačnost. Služba obsahuje pomoc při osobní hygieně, zvládání běžných úkonů v domácnosti, poskytnutí stravy, různé činnosti a aktivity pro volný čas. Do této služby patří také lékárny a ordinace praktických lékařů. (Malíková, 2011, s. 42) Denní stacionář Někdy označován jako domovinky poskytuje od pondělí do pátku služby seniorům se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné osoby při zvládání péče o vlastní osobu, sebeobsluhy. Denní stacionáře nezajišťují ubytování přes noc. Jsou službou, do které senior ráno přijde sám nebo v doprovodu, den stráví různými činnostmi a aktivitami (keramika, vaření, vycházka, cvičení paměti ), je možno mu také zajistit oběd. V odpoledních hodinách odchází senior domů sám nebo s doprovodem. Některé stacionáře zajišťují klientům dopravu. Denní stacionáře jsou službou, kterou senior navštěvuje pravidelně, tím se odlišuje od center denních služeb. (Nováková, 2011, s. 193) Centra denních služeb Poskytují od pondělí do pátku služby seniorům, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby. Do zařízení se klienti mohou dopravit sami nebo s doprovodem. Centra denních služeb nezajišťují ubytování přes noc. Jsou službou, do které senior ráno přijde, den stráví různými aktivitami, je možno mu zajistit oběd. V odpoledních hodinách odchází senior sám nebo s doprovodem zpět k sobě domů. Centrum denních 12

13 služeb může mít volnější dobu příchodu a odchodu, klient jej může navštěvovat méně pravidelně, tím se liší od denního stacionáře. (Nováková, 2011, s. 193) 2.4 Terénní služby Sociální služby poskytované v domácnosti, kdy pracovníci docházejí přímo za klientem do jeho domácího prostředí. (Malíková, 2011, s. 42) Pečovatelská služba Jedná se převážně o službu seniorům v jejich domácím prostředí. Je poskytována ve vymezeném čase. Pomáhá seniorům se sníženou soběstačností zvládnout péči o vlastní osobu a domácnost. Do nabídky pečovatelské služby patří obvykle nákupy, pomoc s vykoupáním, úklid domácnosti, donáška oběda atd. Osobní asistence Služba poskytovaná seniorům v jejich domácím prostředí. V předem určeném čase osobní asistent pomáhá seniorovi při těch činnostech, na kterých se domluví, na základě toho, co klient potřebuje. Osobní asistence není časově omezena, je určena na základě domluvy mezi klientem a osobním asistentem. 13

14 3 SENIOŘI A VOLNOČASOVÉ AKTIVITY Aby mohli senioři efektivně trávit svůj volný čas, musí mít k tomu určité podmínky a hlavně dobrou motivaci. Motivace je hybnou pákou. Správná motivace je nutí uspokojovat své potřeby. Tím, že si plní své potřeby, se jim zvyšuje jejich sebevědomí, mají uspokojení, že ještě něco dokážou, že to ještě zvládnou. Pro seniory je správná motivace důležitá. Protože cokoliv děláme, má nějaký motiv nebo důvod. Tím, že je motivujeme, je ženeme dopředu, díky jejich vnitřním potřebám. (Klevetová, 2008, s. 35) 3.1 Vymezení pojmu volný čas Volný čas, co si pod tím představit? Podle Pávkové (2008, s. 31) je volný čas doba, která nám zbývá po splnění povinností. Je to doba, kdy si své činnosti můžeme svobodně vybrat, děláme je dobrovolně a přináší nám pocit uspokojení, uvolnění. Patří sem např. odpočinek, rekreace, zábava, zájmové činnosti, zájmové vzdělávání aj. Podle Průchy (2003, s. 274) je to čas, se kterým člověk může nakládat podle svého uvážení a na základě svých zájmů. Volný čas je doba, která zůstane z 24 hodin běžného dne po odečtu času věnovaného práci, péči o rodinu a domácnost, péči o vlastní fyzické potřeby včetně spánku. Podle Vážanského (2001, s. 32) volný čas tvoří relativně snadno dostupný prostor pro vzdělávání a představuje ideální příležitost k získání informací a životní orientace. S pojmem volný čas jsou spojeny časové (volný čas pracovní doba) a obsahové aspekty (volný čas volnost v jednání). Proto se uvádějí dva hlavní směry v chápání volného času. Negativní pojem volný čas v tomto smyslu znamená zbývající dobu celkového průběhu dne, která zůstala po pracovní nebo studijně podmíněném čase, úkolech v domácnosti a po uspokojení základních fyziologických potřeb. Pozitivní pojem volný čas se charakterizuje jako disponibilní časový prostor, v němž by volný čas pro jedince mohl znamenat skutečnou svobodu. Je také dobou, v níž jedinec může nezávisle na jakýchkoli povinnostech výhradně svobodně realizovat a dělat to či ono, k čemu ho nikdo nenutí a k čemu také není ani podvědomě nucen. (Vážanský, 2001, s ) 14

15 Opaschowski uvádí sedm pojetí funkce volného času: 1. volný čas jako rekreace, 2. volný čas jako kompenzace, 3. volný čas jako katarze, 4. volný čas jako ventil, 5. volný čas jako konzum, 6. volný čas jako kontrast, 7. volný čas jako doba podobná práci. 3.2 Volný čas ve stáří Volný čas, který trávíme ve stáří je ovlivněn různými faktory. Stárnoucí člověk už nepotřebuje nikomu nic dokazovat, může žít tak, jak je pro něj důležité. Všichni lidé potřebují v průběhu svého života uspokojovat své potřeby a tužby, které jsou ovlivněny zdravotním, fyzickým a psychickým stavem každého jedince. V období stárnutí se mění postoj k sobě samému, ke světu, k okolí. Člověk se zaměřuje na sebe a své prožitky, šetří síly a užívá je jen ve prospěch svých blízkých. Tím, jak stárneme, se mění pohled i na volný čas. (Vágnerová, 2007, s ) Faktory ovlivňující volný čas: Změna životní dráhy Odchod do důchodu tvoří důležitý moment v životě každého z nás. Starší člověk tím mění svou sociální roli. Většinou se po odchodu do důchodu stává anonymním důchodcem. Musí se vyrovnat s touto pro něj velkou změnou. Ztrácí kontakt s kolegy, může pociťovat nudu. Jeho aktivní život byl předtím řízen prací. V důchodu si volný čas musí uspořádat sám. Je to možnost uskutečnit plány, touhy a přání, které nemohl dosud zrealizovat. Důchod zhoršuje i ekonomickou stránku seniora. Může dojít až ke strachu z ekonomického zajištění. Starší člověk musí více šetřit své úspory, což někdy vede k omezení nebo úplného vzdání se svých koníčků. (Vágnerová, 2007, s ) Zdravotní problémy V období stáří dochází ke spoustě somatických změn. Dochází ke kumulaci různých chorob. Ať už je to v důsledku dědičnosti nebo vlivem stárnutí (opotřebování 15

16 organismu). Jeho trávení volného času může omezit hyblivou pohybového aparátu, mohou nastat různé zdravotní komplikace, nebo se může vyskytnout demence, která mu zabrání v realizaci jeho koníčků a zájmů. (Vágnerová, 2007, s ) Paměť a učení U většiny starších lidí dochází ke změně postoje k učení. Mnozí lidé nepovažují nové vědomosti a kompetence za užitečné. Učení je hodnoceno jako něco navíc. Jde o to, jak je člověk motivován, do jaké míry je ochoten se něčemu novému naučit. Starší lidé mají v této oblasti nižší sebedůvěru a strach z neúspěchu. V průběhu života si osvojili různé znalosti. Jsou schopni akceptovat nové informace, pokud jsou v souladu s jeho nabitými zkušenostmi. U lidí, kteří se průběžně nevzdělávají, budou nové informace s větší pravděpodobností méně kompatibilní s jejich dosavadními zkušenostmi. Celoživotní učení je podmíněno sociokulturními proměnami přizpůsobit se rychlím změnám k udržení dobré kondice stárnoucích lidí. (Vágnerová, 2007, s ) Sociální kontakty Pro staršího člověka je důležité kam a ke komu patří. Kladou velký důraz na potřebu sociálního kontaktu. Pocit generační sounáležitosti a solidarity je pro seniory důležitý. Život starších lidí se odehrává v určitém teritoriu. Základním a nejvýznamnějším je teritorium vlastního bytu, které představuje soukromí a pojí se s ním spousta vzpomínek. V průběhu stáří narůstá počet seniorů, kteří nepřekračují hranice rodiny (teritorium bytu a nejbližšího okolí). U starších lidí může dojít ke stagnaci či dokonce úpadku. Velkou roli zde hraje komunikace. V tomto období má velký význam rodina. Rodina je nejvýznamnější sociální skupinou, může zahrnovat nejen soužití s partnerem, ale i kontakt s rodinami dětí a sourozenců. Je pro ně důležitý vztah k rodině, dětem, vnukům, ale i vztah k místu, kde žijí. Další skupinou jsou přátelé, známí a lidé, se kterými sdílejí senioři nějakou aktivitu. (Vágnerová, 2007, s , ) 16

17 3.3 Vzdělávání seniorů ve volném čase I ve vyšším věku je možné se vzdělávat, poznávat nové věci, rozvíjet své vědomosti. U starých lidí je tohle všechno ovlivněno řadou faktorů (např. společenskou atmosférou, zdravotním stavem, psychickou a fyzickou kondicí, chutí a elánem se vzdělávat, ale i různou škálou nabízených volnočasových aktivit). Vzdělávání seniorů má v České republice již dlouholetou tradici. Senioři mají možnost navštěvovat tyto instituce: Klub aktivního stárnutí fungují zde spíše neformální vztahy. Kluby se zaměřují na nejrůznější aktivity turistika, zahrádkaření, divadelní kurzy, výtvarné a tvůrčí aktivity. Senior tady uspokojuje potřebu vzájemného kontaktu. Akademie třetího věku pořádá cykly přednášek, které jsou pestré, někdy monotematické, zahrnují asi 10 setkání. Bývají uspořádány do semestrálního způsobu organizace. Někdy na sebe náplně semestrů navazují tematicky. Záštitu má např. Červený kříž. Univerzita třetího věku tyto univerzity působí pod záštitou vysokých škol. Podmínkou je střední škola s maturitou a zájem starého člověka o daný obor. Uchazeči se zde aktivně zapojují do procesu výuky, chodí na přednášky, absolvují zkoušky. Univerzita má zkratku U3V a můžeme ji najít např. v Olomouci, v Brně. Univerzita volného času není věkově segregovaná, má silnou sociální orientaci (invalidní a starobní důchodci, nezaměstnaní ). Není vázána na vysoké školy, organizují je např. soukromé agentury, knihovny, domovy seniorů apod. Neplatí se školné jen, tzv. symbolické zápisné. Centra celoživotního vzdělávání mají tyto stupně: o Všeobecné seniorské vzdělávání je zaměřené na výuku v oblasti informatiky a jazyků, cvičení paměti a jiné. Je zde touha po rozšíření obzorů a sociálním kontaktu s vrstevníky. o Inovace odborných znalostí a dovedností cílem je dosáhnout reaktivizace seniorů, udržet jejich soběstačnost a aktivně je zapojit do společenského života. (Vzdělávání seniorů, 2010) 17

18 3.4 Skupinové aktivity Kromě vzdělávání mají senioři možnost navštěvovat různé druhy volnočasových aktivit, které nabízejí např. Denní a Týdenní stacionáře, Kluby seniorů, Domovy seniorů aj. instituce a zařízení. Jde zde především o práce ve skupině. Skupinovou prací je možné podstatně omezit tak častý pocit osamění a izolace. Pravidelná účast na skupinových aktivitách vytváří v lidech přesvědčení, že někam patří a že jsou součástí přátelského společenství. Skupinové aktivity se jeví pro seniory jako nejlepší způsob realizace potřeb a rozvoje osobnosti v zařízeních pro dlouhodobý nebo trvalý pobyt. Skupinové aktivity hrají významnou úlohu i pro osaměle žijící starší lidi. Udržují jejich aktivity v kulturním a společenském životě. (Farková, 2009, s. 129) Práce ve skupině může pozitivně působit v následujících směrech: Umožňuje vzájemnou podporu lidí stejného věku. Zprostředkuje výměnu poznatků, zážitků a zkušeností. Zvýší sebevědomí. Zdokonalí znalosti o nás samotných. Vyvrátí neradostné a chybné představy o okolním světě. Příležitost sdílet s někým naše potíže. Umožní nám získat pocit, že jsme něco dokázali. Užijeme si legraci. (Walsh, 2005, s. 20) 18

19 4 DOMOV SENIORŮ HRANICE Domov seniorů Hranice se nachází v malebné a tiché krajině přírodní rezervace Hůrka a Kobylanka. Je to poměrně klidná lokalita, i když se zde vytvořila nová zástavba řadových domků. Obyvatelé domova mají možnost procházek po okolní přírodě (Kostelíček, Kobylanka, Propast ), kterou hojně využívají za příznivého počasí. Od domova seniorů je nádherný výhled na město Hranice a jeho okolí. Toto prostředí umožňuje prožít seniorům klidné a příjemné stáří v jejich novém domově. 4.1 Poslání Domova seniorů Hranice Domov seniorů je příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je město Hranice. I když je zřizovatelem město Hranice, je služba určená všem občanům, není omezená trvalým pobytem ve městě Hranice. Posláním domova je především: - péče a podpora seniorů a zdravotně postižených, kteří se ocitli v tíživé sociální nebo zdravotní situaci, - vytváření vhodného zázemí pro udržení co nejdelší soběstačnosti uživatelů, - rozvíjení a fixace stávajících schopností uživatelů domova, - poskytování odpovídající ošetřovatelské péče kvalifikovanými pracovníky, - zapojení uživatelů do kolektivu s ohledem na jejich zdravotní stav a přání, - zprostředkování kontaktu se společenským děním, - respektování práva uživatelů na jejich soukromí, - zajištění klidného a důstojného umírání. (Standard č. 1) Personální zajištění V celém zařízení je zaměstnáno 99 zaměstnanců. Z toho 18 všeobecných sester, 2 fyzioterapeuti, 2 rehabilitační pracovnice, 1 nutriční terapeutka, 42 pracovníků v přímé obslužné péči a 34 zaměstnanců, kteří zajišťují vedení, údržbu, ekonomickou správu a úklidovou správu. (Standard č. 1) 19

20 4.2 Poskytované pobytové sociální služby V souladu s ustanovením Zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, poskytuje zařízení tyto pobytové služby: Informace v následujících kapitolách čerpám z materiálů domova seniorů Domácí řád a Standard č. 1. Domov seniorů Podle Zákona č. 108/2006 Sb., 49 se v Domově seniorů Hranice poskytují pobytové služby dospělým osobám a seniorům se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Služba je rovněž poskytována dospělým osobám a seniorům, kteří se náhle ocitli v nepříznivé sociální situaci. Domov seniorů Hranice poskytuje ubytování, stravování, pomoc při zvládání běžných úkonů při péči o vlastní osobu, aktivizační činnosti, sociálně terapeutické činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Dále poskytují ošetřovatelskou péči seniorům na jednolůžkových a dvoulůžkových pokojích. Kapacita zařízení je 215 míst, z toho je 110 míst na dvou ošetřovatelských odděleních. Domov se zvláštním režimem Podle Zákona č. 108/2006 Sb., 50 je hlavním účelem poskytování sociálních služeb osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu chronického duševního onemocnění a osobám se stařeckou demencí, Alzheimerovou chorobou a ostatními typy demencí, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby v souladu s jejich právy a svobodami. Tato služba je určena pro klienty s těžkou formou demence vyžadující stálý dohled (ztráta orientace v prostoru a čase) a dále osobám s degenerativním onemocněním mozku (převážně Parkinsonova choroba, Alzheimerova choroba, ostatní demence). Pracovníci poskytující tuto péči ovládají komunikační dovednosti validační techniky, která je založena na naslouchání a reagování na pocity osoby trpící diagnózou demence (kladení otázek Kdy? Jak?). Domov se zvláštním režimem poskytuje celoroční pobytovou službu pro 31 uživatelů na 9 jednolůžkových a 11 dvoulůžkových pokojích. Většina pokojů má 20

21 k dispozici vlastní balkon. Celý domov je vybaven bezbariérovými koupelnami a příslušenstvím. V domově se zvláštním režimem poskytují sociální poradenství, odborné doplňkové činnosti, komplexní ošetřovatelskou péči s ohledem na aktuální zdravotní stav klienta, rehabilitační péči prostřednictvím fyzioterapeuta. Uživatelé mohou využívat veškerých služeb v areálu Domova seniorů Hranice. V případě zhoršení zdravotního stavu je tato služba poskytována na oddělení. Příbuzní uživatelů mohou využít po dobu své návštěvy hostinského ubytování v domově seniorů za poplatek. 4.3 Prostředí a vybavení domova Areál domova seniorů byl vybudován v letech Skládá se ze tří pavilonů, které jsou vzájemně propojeny dvěma spojovacími tunely. Obytné budovy mají 1 podzemí a 4 nadzemní podlaží. Bydlení je zajištěno ve dvou čtyřpodlažních budovách, které jsou propojeny. Každá budova je opatřena třemi výtahy. Kapacita domova je 215 uživatelů, kteří žijí v 91 jednolůžkových a 62 dvoulůžkových pokojích. Všechny pokoje jsou bezbariérové. Pokoje jsou vybaveny postelí, úložnými skříněmi, stolečkem a židlemi. Sprchový kout a WC jsou umístěny v předsíňce. Většina pokojů má balkon. Klienti mají možnost si pokoje dovybavit vlastními věcmi (televizí, obrazy, poličkami apod.). Na každém patře je společenská místnost s barevnou televizí a kuchyňka s lednicí. Dále je zde společná jídelna, atrium a velký společenský sál, který je využíván ke kulturním akcím a také k bohoslužbám. Domov má také k dispozici prostory pro návštěvníky, kteří chtějí soukromí. 4.4 Služby poskytované v domově Služby, které domov poskytuje, mají umožnit seniorům cítit se ve svém novém domově bezpečně a pohodlně. Jsou to: Zdravotní péče zajišťuje smluvní lékař, který ordinuje čtyřikrát týdně na jednotlivých odděleních domova, dále odborní lékaři (podle výběru uživatele 21

22 a v nepřetržitém provozu zdravotní pracovníci. Ti zajišťují základní a odbornou ošetřovatelskou péči 24 hodin. V domově jsou dvě ošetřovatelská oddělení (59 a 51 míst) a jedna stanice určená pro chodící uživatele (74 míst). Ošetřovatelská péče hlavním cílem je prevence, odstranění nebo zmírnění problémů vyplývajících z individuálních potřeb uživatelů domova. Tato péče je vyjádřena v individuálním plánu ošetřovatelské péče a zaznamenává se do ošetřovatelské dokumentace. Je založena na holistickém přístupu (sestra klient). Činnosti jsou zaměřené na uspokojování potřeb klientů, péči o osobní hygienu a hygienu prostředí, péči o polohu a lůžko, stravování, péči o zajištění dobré psychické pohody, pocitu jistoty, bezpečí a sociálního kontaktu. Fyzioterapeuti provádí pohybovou rehabilitaci, aplikují elektroléčebné procedury (ultrazvuk, diadynamik, Trebertovy proudy, iontoforéza, biolampa aj.), vodoléčebné procedury (vířivka, perlička) na základě ordinace lékaře. Dále provádí pohybové rehabilitace, která je prováděna ve skupinkách i individuálně (muzikoterapie, dechová cvičení ) za pomoci různých pomůcek (rotopedy, chodítka, šlapadla). Stravování zabezpečuje odborný personál pod vedením nutričního terapeuta. Připravuje se zde strava racionální, diabetická, šetřící, případně individuální. Každých čtrnáct dní se schází stravovací komise složená z obyvatel domova, nutričního terapeuta a vrchní sestry, která rekapituluje uplynulé období, reaguje na připomínky a vypracovává nový jídelní lístek. Uživatelé Domova seniorů mají také k dispozici služby švadleny, kadeřnice, pedikérky, kosmetičky. Denně je otevřený malý obchod přímo v areálu domova, u kterého je venkovní terasa, kde za pěkného počasí mohou senioři posedět. V domově se každý pátek uskutečňuje bohoslužba. 4.5 Volnočasové aktivity a terapie v Domově seniorů Hranice Volnočasové aktivity nabízené v institucích (např. Denní a Týdenní stacionáře, Domovy seniorů apod.) umožňují seniorům setkávání se stejně nebo podobně starými 22

23 lidmi. Mají možnost navazovat nové kontakty, které mnohdy přetrvávají i mimo skupinové aktivity. Tyto vztahy pomáhají seniorovi udržovat jeho fyzickou a psychickou svěžest, motivují ho k aktivnímu prožívání volného času. Senior se takto zapisuje do života společnosti, necítí se být mimo a nepotřebný. Uživatelé domova se mohou věnovat vlastní zájmové a dobrovolné činnosti, pokud tím nenarušují klid a neohrožují-li tím ostatní spolubydlící. Mohou podle vlastních sil pomáhat v kuchyni, prádelně nebo při drobných pěstitelských pracích a podobně. Také mají možnost využít v domově centrum společenských služeb. Centrum společenských služeb Centrum společenských služeb tvoří čtyři asistentky, které zajišťují společenské aktivity a využití volného času obyvatel domova. Pomáhají seniorům v adaptaci na nové prostředí, zapojují je do společenského dění v domově. Dále jim nabízí činnosti v zájmové dílně (výtvarné techniky, ruční práce), ve skupinkách probíhá poslech hudby, promítání filmů, četba knih a aktuálního tisku, individuální práce na počítačích. Pravidelně probíhají sportovní hry (pétanque, šipky, kuželky, biliard), pěvecký kroužek. K dispozici je seniorům i knihovna a každý den probíhá vysílání rozhlasu. Asistentky na požádání provádějí nákupy obyvatelům. Mezi nepravidelné aktivity patří kulturní vystoupení, přednášky, zájezdy, výlety, společenská setkání. Domov seniorů nabízí následující druhy aktivit: Pracovní aktivity Pracovní aktivity pomáhají seniorům s procvičováním motoriky, hybnosti svalů, procvičují paměť. Tyto aktivity probíhají v komunitní skupině. Mezi pracovní aktivity patří: 1. Výroba panenek Kiwanis (šití střihů, příprava cupování náplně, plnění panenek cupaninou, výroba oblečení na panenky, převážně pletené oblečky). 2. Výroba podsedáků na židle ze starých svetrů. 3. Pečení se seniory na jednotlivých stanicích. 4. Pečení zákusků, příprava chlebíčků na kavárnu. 23

24 5. Výtvarné činnosti (malování na hedvábí, batikování, výroba přáníček, pletení košíků, šití polštářků, výroba květin z papíru). 6. Příprava a výroba exponátů pro výstavy v galerii M+M. 7. Výroba dárků pro účinkující (např. v prosinci výroba perníčků). Společenské aktivity 1. Zábavné dopoledne se společenskými hrami (Člověče, nezlob se!, domino, šachy, dáma a jiné). Zde si nejenom zahrají, ale setkají se a popovídají si, co je u nich nového. 2. Společné luštění křížovek (Probíhá v malých skupinkách zájemců. Křížovky vytváří i někteří obyvatelé domova). 3. Poslech lidové hudby (Každý týden. Účinkujícími byli např. Hudební soubor Zdeňka Černohouze s pořadem Písničky naší babičky, dále pak vystoupení Karla Šedivého s pořadem Hašlerky nebo Hudecká muzika žáků ZUŠ). 4. Poslech vážné hudby (Probíhá 1x týdně, vystupují žáci ZUŠ, Ženský komorní sbor nebo členové opery Slezského divadla v Opavě). 5. Kavárna (Každý měsíc. Vystupují zde např. skupina Klapeto, Melody Tandem, děti z mateřských a základních škol se svými krátkými besídkami. Pravidelně zde také účinkují žáci ZUŠ, členové Moravskoslezského národního divadla v Ostravě a další). 6. Koncerty (např. Duo Kondor, Vánoční koncerty, vystoupení pana Kubíčka a dalších pravidelných účinkujících). 7. Besedy, přednášky (Většinou jde o přednášky ke zdraví, tematické příroda, zajímavé osobnosti). 8. Filmový klub (Promítání dokumentů o přírodě, staré české filmy, dokumenty o městech a místech naší planety a jiné). Pohybové aktivity 1. Sportovní hry (kuželky, pétanque, šipky). Obyvatelé mají vytvořené stálé družstva, které reprezentují domov na různých sportovních akcích se spřátelenými domovy. 24

25 2. Zájezdy (na Hostýn, do lázní Teplice nad Bečvou, Valšovická jezírka, návštěvy památek, výstav). 3. V létě se konají procházky po okolí, senioři využívají i nově vybudovanou zahradu u domova. Ta nabízí různá tichá a relaxační zákoutí, kde je možné rozjímat a debatovat s ostatními obyvateli domova. Skupinová činnost na odděleních 1. Luštění křížovek. 2. Individuální rozhovory s uživateli domova. 3. Individuální i skupinové čtení knih, novin. 4. Procvičování paměti (Slovní kvízy, testy, hádanky, křížovky a jiné). Každoroční velké akce Tyto akce už mají své stálé místo a patří mezi ně: 1. Mikulášská zábava. 2. Domovský ples. 3. Kácení máje. 4. Účast na sportovních hrách v jiných domovech. 5. Správná trefa (turnaj v šipkách, který domov organizuje). 6. Účast seniorů na recitační soutěži v Tovačově. 7. Účast na Přehlídce malých jevištních forem ve slovenském Hlohovci. 8. Účast na kulinářské soutěži města Hranice. 9. Domovský táborák. Terapie Domov seniorů nabízí svým klientům v rámci poskytování sociálně zdravotní péče různé druhy rehabilitační péče, ke které patří skupinová a individuální cvičení, relaxace, cvičení na rotopedech a šlapadlech. K dispozici mají klienti i zařízení pro vodoléčbu a elektroléčbu. 25

26 Druhy terapií: Muzikoterapie používá hudbu jako prostředek terapie (hudební nástroj, zpěv, poslech hudby, tanec, hra na tělo). Arteterapie využívá výtvarného vyjádření pocitu, zaměřuje se na motoriku. Terapeut nezasahuje do výtvarného projevu klienta, ale výsledek jeho práce hodnotí. Ergoterapie terapeutická činnost, která pomáhá k obnově postižených funkcí. Tyto činnosti berou na vědomí věk, stav, pohlaví, prostředí, osobní, kulturní, ekonomické a sociální potřeby klienta. Cílem je dosažení maximální soběstačnosti a nezávislosti seniora v běžných každodenních činnostech. Trénink paměti aktivizace mozku a sociálních dovedností. Klienti krátkým tréninkem pružnosti myšlení a řešení nových problémů dosahují dobré výsledky. Zájmové dílny jsou zaměřeny na rukodělné práce (vyšívání, drhání, pletení, keramika, práce s různým materiálem). Obvykle se touto činností senioři prezentují na různých výstavách jak v užším tak i širším okolí. Pohybové aktivity senioři zde procvičují své pohybové, lokomoční dovednosti, koordinaci pohybu. Jsou to různé sportovní (kuželky, petang, sportovní hry ), relaxační (jóga, uvolňující cviky, zdravotní cviky ) a taneční aktivity. V těchto aktivitách se bere zřetel na zdravotní způsobilost a fyzickou zdatnost klienta. Reminiscenční terapie je to práce se vzpomínkami a vzpomínáním, které mají příznivý vliv na zdraví a mentální svěžest klienta. U klientů s demencí představují vzpomínky často jediný záchytný bod, protože dlouhodobá paměť u nich zůstává zachována lépe než krátkodobá. U výše vyjmenovaných rehabilitací, relaxací a terapií je brán ohled na individuální a zdravotní stav klienta. 26

27 Volnočasové aktivity a terapie probíhají v domově ve dvou skupinách: 1. Komunitní skupina je skupina, která se schází pravidelně a jejíž složení se příliš nemění. Skupina plní několik úkolů, ale ten nejdůležitější je smysl pro společenství a sounáležitost. 2. Interakční skupina smysl této skupiny spočívá v tom, že dávají lidi dohromady. Tato skupina poskytuje smysluplnou činnost, která je zábavná a pomáhá udržet skupinovou soudržnost. Tyto skupiny a práce v nich je popsána v knize Skupinové hry a činnosti. (Walsh, 2005, s ) 4.6 Spokojenost klientů s nabídkou aktivit v Domově seniorů Během svých návštěv v Domově seniorů Hranice jsem se zúčastnila jejich aktivit v kroužcích. Vedla jsem s nimi skupinové informativní rozhovory na rozličná témata. Od jejich spokojenosti se službami, aktivitami až po běžné hovory o rodině. Musím říct, že díky těmto rozhovorům a možnosti zúčastnit se jejich aktivit, získali tito senioři můj veliký respekt. S jakým elánem, chutí a radostí se všeho zúčastňují. Mají v sobě spoustu humoru a pozitivního pohledu na běžné věci kolem sebe. Nabízím pár postřehů z těchto rozhovorů. Na přání klientů neuvádím jména. Přišel jsem do domova v únoru 2010 a byl jsem velmi překvapen velice krásným přijetím. Jak je vše pečlivě připravené a nachystané. Za to jsem moc vděčný, jelikož jsem měl před osmi lety havárii a nikdo se o mne nepostaral tak dobře, jako tady. Pro mne bylo velkou událostí Ples seniorů. Vedení domova a celý personál pro nás připravil až umělecký ples. Myslím si, že mluvím za všechny, když řeknu, že jsme byli velice potěšeni. Neboť dobrá nálada, spokojenost, příjemný přístup je lepší než všechny léky světa. Já jsem byla potěšena z výhry v kulinářské soutěži Svatební koláč. Zúčastnila jsem se spolu s kamarádkou. Spolu jsme vytvořily velké pecáky s malými koláčky po okraji 27

28 s dvoubarevnou nádivkou. S přípravou nám pomohla sestřička Helenka. Všechny z toho máme velkou radost. Navštěvuji tady v domově skoro všechny kulturní akce. Mám moc rád hudební vystoupení. Zavzpomínám si vždycky na svá mladá léta při těch všech písničkách. Ať už to jsou operetní melodie nebo písničky Karla Hašlera nebo jen tak u klavíru. Vždycky mě to zahřeje na srdíčku. Mám syna, občas za mnou přijede na návštěvu a někdy s sebou vezme i vnoučka. Trávila jsem u nich Vánoce, ale už třetím rokem jsem na Vánoce tady v domově. Možná to zní zvláštně, ale tohle je teď má rodina a já jsem tady šťastná. Ta atmosféra u stromečku, zpívání koled, společné pečení cukroví v kroužku s děvčaty Já mám rád naši Sportovní olympiádu. To k nám přijedou i hosté z jiných domovů a užijeme si všichni bezva zábavu. Není pro nás důležité vítězství, ale to společné setkání. Mně se moc líbí přístup zdejšího personálu. Sestřičky nešetří k nám starouškům přátelským přístupem, dobrým slovem a laskavým úsměvem. Jsou to šikovné cérky a ogaři. Jejich přístup pro nás znamená pohlazení na duši. A co naše kuchyň? Na tu jste zapomněli? Ty děvčata nám umí dobře uvařit. Je to nejlepší kuchyň ze všech v okolí. Vždycky, když jdu kolem, tak to hezky voní, až se mi sbíhají sliny. Můžeme si i říct, co bychom chtěli uvařit a děvčata to zařadí do jídelníčku. Však jsem tady pěkně přibral. Výše v kapitole jsem uvedla jen pár postřehů, z těch mnoha, co jsem získala. Všechny postřehy, které mám, srší chválou na personál, na aktivity nabízené domovem. Našlo se snad jen pár výjimek, kteří byli nespokojeni. Tito klienti by si přáli častější výlety za poznáním, pestřejší stravu, někteří větší klid. Když jsem se jich zeptala znova, zda jsou opravdu nespokojeni s nabízenými službami, odpověděli, že ne. Velká většina z nich se shodla na tom, že nabídka v domově je pro ně pestrá, zajímavá a bohatá. Uvedli, že se podílejí na přípravách některých kulturních 28

29 a sportovních akcích. Rádi se zúčastňují soutěží, které připravuje personál domova, nebo jiných soutěží, které vyhlašuje město Hranice. Hodně si pochvalují Sportovní olympiády a klání, kterých se zúčastňují i senioři ze spřátelených domovů. Každá velká akce pořádaná v rámci těchto domovů, je pro ně příjemným zpestřením. Setkávají se s jinými seniory, vedou mezi sebou rozhovory a čerpají podněty a náměty pro vytvoření podobných aktivit, jako v jiných domovech Průzkum Domova seniorů Hranice Domov seniorů v rámci zpestření svých služeb pro své obyvatele, provedl vlastní dotazníkový průzkum o spokojenosti obyvatel s nabízenými službami a aktivitami. Obyvatelé domova se prostřednictvím těchto dotazníků mohli vyjádřit k tomu, co by se mělo zlepšit, zkvalitnit. Celkem bylo rozdáno 215 dotazníků, vrátilo se jich 111. Měla jsem možnost nahlédnout do výsledků tohoto dotazníku. Byla mi poskytnuta pouze číselná data (četnosti u jednotlivých položek), která jsem dále zpracovala do podoby grafů a opatřila níže uvedeným komentářem. Zde jsou zjištěné výsledky ohledně kvality sociální a zdravotní péče, chování personálu, volnočasové aktivity a spolupráce se sociálními pracovnicemi. Graf 1. Zdroj: Dotazník domova seniorů 29

30 67 uživatelů ji hodnotí na vysoké úrovni, 39 uživatelů jako průměrnou a 3 uživatelé na nízké úrovni. V připomínkách se uvádí více kontaktu s vedením, některé sestry jsou nepříjemné v jednání. Graf 2. Zdroj: Dotazník domova seniorů 92 uživatelů odpovědělo ano, 18 uživatelů jak kdy, 0 uživatelů spíše ne a 3 uživatelé odpověděli ne. V připomínkách bylo uvedeno ubrat jim papírové práce, jsou moc vytíženi a nemohou se plně věnovat nám obyvatelům. 30

31 Graf 3. Zdroj: Dotazník domova seniorů 76 uživatelů odpovědělo ano, 4 uživatelé by chtěli nabídku rozšířit, 9 uživatelů si přeje více aktivit v odpoledních hodinách a 22 uživatelů nic nenavštěvuje. V připomínkách byl požadavek na častější koncerty dětí, operetní odpoledne, nedostatek vážné hudby, je zde málo mužů. Graf 4. Zdroj: Dotazník domova seniorů 31

32 103 uživatelů vyjádřilo ano, 5 uživatelů má výhrady a 3 uživatelé nejsou spokojeni. V připomínkách bylo uvedeno, že neznají jejich pracovní náplň. Graf 5. Zdroj: Dotazník domova seniorů Závěr dotazníku patřil celkovému ohodnocení Domova seniorů známkami, jako ve škole. A tady je výsledek. 1: 67 uživatelů 1-2: 2 uživatelé 2: 18 uživatelů 3: 13 uživatelů 4: 0 uživatelů 5: 1 uživatel Samotný Domov seniorů, personál, vedení, obyvatelé, ti všichni byli mile překvapeni celkovým ohodnocením. Z výsledků vyplynulo, že svou práci dělají dobře, i když se vyskytly nějaké připomínky. Těmi se budou zabývat, aby spokojenost obyvatel domova byla větší. 32

33 Domov seniorů vydává svůj vlastní zpravodaj s názvem ECHO. Vychází čtyřikrát do roka. A všichni se v něm mohou dočíst: - Kdo, kdy a jaké jubileum oslavuje. - Co vše se událo od posledního čísla. - Co je čeká v následujících měsících za významné akce. - Píší sem i samotní obyvatelé domova. - Je zde koutek pro bystré hlavičky (kvízy, křížovky, hádanky). - Čtenáři se seznámí i s různými druhy terapií nabízených domovem. Tento zpravodaj je k dispozici na každém patře domova, v centru sociálních služeb nebo u vedoucí sestry. Do zpravodaje mají možnost nahlédnout i návštěvníci domova. 4.7 Pohled personálu na nabídku aktivit v domově seniorů Během svých návštěv v hranickém domově, jsem mluvila i s pečujícím personálem. Zajímalo mne, zda jejich nabídka aktivit odpovídá požadavkům jejich klientů. Jak vidí oni svou práci, jestli mají od klientů zpětnou vazbu, popřípadě by něco změnili. Jejich vyjádření uvádím a respektuji přání neuvádět jméno, jen profesi. Spokojenost v práci? Jsem pečovatelka u lůžka. Mám na starosti klienty, kteří jsou upoutáni na lůžko ze zdravotních důvodů. Pomáhám jim zvládat každodenní úskalí, překážky. Někdy jsou dny, kdy bych raději zůstala doma, ale chybí mi ten kontakt se seniory. Ten úsměv na tváři, když mě vidí, když mi řeknou, že se na mě těšili. Takže ano, svou práci mám ráda. Ano, jsem spokojená. Naše aktivity probíhají v komunitních skupinkách. Jsou to skupinky poměrně stálé v účastnících. Sem tam se stane, že se některý klient nezúčastní. Nenutíme je, je to vždy dobrovolné. V mé skupině jsou i klienti na vozíčku, které si do kroužku svážím. Provádím aktivizační cvičení na procvičení paměti. Takže děláme různé kvízy (Známé filmové osobnosti, názvy starých českých filmů), hádanky, hledáme dvojice k sobě patřící. Zpětnou vazbou pro mě je, když vím, že si klienti pamatují i další dny, co jsme probírali, o čem jsme si povídali. 33

34 Veškeré kroužky, výstavy, kulturní, sportovní akce jsou dělány pro naše seniory. Do příprav některých z nich se pouštějí i samotní senioři. Je to především Kavárna, kam si chystají drobné pohoštění. Někteří naši senioři jsou hudebně nadaní a občas pořádají malá hudební vystoupení na harmoniku, klavír. Tohle vše dělají z vlastní touhy a pro potěchu ostatních. Senioři u nás navštěvují pravidelně pohybové aktivity spojené s rehabilitací. Vždy bereme ohled na zdravotní stav seniora. Je cvičení na protažení svalů a posilování (overball), které probíhá skupinově či individuálně. Nebo mohou procvičit svou kondičku na šlapadlech a rotopedech. Poskytuji seniorům i fyzioterapii, kterou předepíše lékař. Pokud to jde, snažím se klientům částečně ulevit od bolesti. Pracuji v centru společenských služeb a asi největší akcí, která se zde letos zatím konala, byla v únoru návštěva taneční skupiny Balet Alinga Mansaka Etu z Afriky. Tito tanečníci předvedli své umění a vtáhli nás do atmosféry africké džungle svou hudbou, kostýmy, tancem. Skupina u nás vystoupila v rámci benefičního turné. Byl to velmi krásný zážitek pro nás všechny. A co bych změnila v nabídce našich aktivit pro volný čas? Myslím si, že pro naše seniory v domově je dost velký výběr nabízených činností. Pokud se vyskytne nějaký požadavek či přání, snažíme se to řešit ke spokojenosti všech stran. Ale bohužel, v dnešní době je vše o penězích Aby byli naši klienti spokojeni ve všech směrech, záleží jen a jen od našeho přístupu k nim. Smyslem naší práce je komunikace s nimi, zajímat se o jejich starosti, radosti, přání. Vyslechnout je, nabídnout jim radu, pomoc, nebo si jen tam popovídat. Neodvracet se k nim zády, protože pokud klient najde u nás porozumění, důvěru, potom je spokojenost na všech stranách. Každý čtvrtek máme tzv. Filmový klub. Volím pro klienty filmy a dokumenty, které si buď přejí vidět, nebo které jim pomáhají v aktivizaci paměti, myšlení, vzpomínek. Moc rádi se dívají na staré české filmy, na různé dokumenty o přírodě nebo cestopisy. Většinou po zhlédnutí filmu dávám takový malý test, abych zjistila, co je zaujalo, co si zapamatovali. Je to pro mě taková zpětná vazba. Jinak v pondělí máme keramickou 34

35 dílnu, v úterý sportovní hry, ve středu poslech vážné nebo lidové hudby a v pátek je mše svatá. Z mého pohledu přístup personálu ke zdejším obyvatelům je velmi přátelský a vstřícný. Personál při práci se seniory klade důraz na naslouchání, sdílení, rozhovory a uspokojování potřeby společného setkávání. Podporují jejich soběstačnost a aktivní způsob života. Sama pracuji jako učitelka mateřské školy a vím, jak je těžké někdy zaujmout všechny děti pro nějakou činnost. Musím je správně motivovat, abych v nich vzbudila zájem a zvědavost. A tohle samé, ale se seniory, dělá personál domova. Je to spousta času na přípravu, realizaci jak jim zpestřit, vyplnit jejich volný čas trávený v domově. Ne vždy se setkávají s kladným ohlasem, ale i z nevydařené akce se dá čerpat pro další činnost. Všichni se snaží vymýšlet a hledat další nápady pro spokojenost jejich klientů. Jak už bylo řečeno výše, vše je dneska o financích. I když mají rozpočet od města Hranice, mají i různé finanční, sponzorské dary od soukromých osob a firem. Z těchto prostředků se nakupují pomůcky potřebné pro klienty, vynakládají je na úpravy a opravy domova, financují z toho kulturní akce a podobně. Ale vše se dělá pro bezpečnost, pohodlí a příjemné bydlení obyvatel domova. A proto chápu, obdivuji všechny s jakým nasazením, péčí a elánem pracovníci Domova seniorů v Hranicích věnují svůj čas všem klientům. Zpestřují jim chvíle trávené v domově různými relaxacemi, kroužky, sportovními aktivitami, kulturními besedami a spoustou dalších akcí. 4.8 Překážky seniorů v domově I když výše v kapitole se senioři vyjadřovali spokojeně. Musíme také říct, že pobyt v domově sebou nese i různá úskalí. Zvláště, než si zvyknou na svůj nový domov, jeho režim, spolubydlící. Přiznejme si, že my všichni máme problém, když přijdeme do nového prostředí. Nevíme, co v něm očekávat, jaký bude přístup. Uvádím pár bodů možného úskalí nových klientů: - Dezorientace v novém prostředí. - Ztráta vazby s rodinou. - Částečná ztráta soukromí nebo omezené soukromí. 35