VĚDA PRO PRAXI. Sylvie GRAF

Transkript

1 VĚDA PRO PRAXI JAK NOVINOVÉ ČLÁNKY OVLIVŇUJÍ ČTENÁŘE? VLIV VALENCE A JAZYKA NA POSTOJE VŮČI SPOLEČENSKÝM MENŠINÁM Sylvie GRAF

2 VÝZKUMNÉ ZÁJMY

3 SOUČASNÝ PROJEKT Marie Curie Individual Fellowship IMMIGRANTS IN THE MEDIA University of Bern, Sabine Sczesny

4 SOUČASNÝ PROJEKT Cíl: snížit předsudky majoritní společnosti vůči společenským menšinám Intervence: meziskupinový kontakt Problém: omezený kontakt majority s příslušníky minorit Zaměření: mediální zpravodajství informující o menšinách Které aspekty zpráv ovlivňují předsudky?

5 VALENCE ZPRÁV Pozitivní vs. negativní vs. ambivalentní obsah Obsah zpráv je převážně negativní, negativita ale víc patrná v informacích o společenským menšinách (imigranti) ve srovnání s informacemi o majoritní společnosti Opakované vystavené negativnímu zpravodajství vede ke zvnitřnění stereotypů o dané skupině, předsudkům, diskriminaci Vnímané info o soc. minoritách ve zpravodajství Stereotypy o soc. minoritách Předsudky o soc. minoritách Podpora soc. minorit

6 OBRAZ MENŠIN V MÉDIÍCH Jak je to s jednorázovým vystavením zprávám různé valence? ČR: ROMOVÉ N = 445, 72% žen, M age = 26.18, SD = 6.35 Švýcarsko: KOSOVŠTÍ ALBÁNCI N = 362, 65% žen, M age = 23.4, SD = 4.4 Švýcarsko: ITALŠTÍ IMIGRANTI N = 220, 65% žen, M age = 23.4, SD = 4.4

7 VALENCE ZPRÁV 33 C 39 C 40 Rom napadl muže Rom zachránil muže Rom napadl muže, jiný Rom ho zachránil Valence zpráv ovlivňuje předsudky čtenářů vůči společenským menšinám již po jednom přečtení Význam pozitivních informací v negativních zprávách pro redukci předsudků Vliv důvěryhodnosti informací vědomá kontrola

8 JAZYK PRO OZNAČENÍ SKUPINY Použití podstatných vs přídavných jmen Podstatná jména - vedou čtenáře k vyvozování více závěrů o vlastnostech daného člověka (Žid vs. židovský, umělec vs. umělecký) - podporují stereotypní závěry a zamezují závěrům, ktere jsou v rozporu s daným stereotypem - vedou k závěrům, že chování je stabilnější a opakované V oblasti skupinového vnímání vedou ke zvýraznění podpory vlastní skupiny na úkor skupin, do kterých nepatříme

9 PODSTATNÁ JMÉNA VEDOU K PODPOŘE UMĚLCŮ VLASTNÍ NÁRODNOSTI S.H.: Čech, malíř S.H.: český malíř INGROUP J.K.: Dán, malíř J.K.: dánský malíř OUTGROUP

10 PODSTATNÁ JMÉNA VEDOU K PODPOŘE SPORTOVCŮ VLASTNÍ NÁRODNOSTI

11 PODSTATNÁ JMÉNA OVLIVŇUJÍ POLITICKÉ ROZHODOVÁNÍ Navrácení zkonfiskovaného majetku (Polákům, vlastníkům vs. polským vlastníkům) nebo (Židům, vlastníkům vs. židovským vlastníkům)

12 JAZYK PRO OZNAČENÍ SKUPINY Sociální vzdálenost Romský útočník napadl Útočící mužerom napadl muže Romský zachránce přispěchal Zachraňující na pomoc Rom přispěchal na pomoc Romský útočník napadl Útočící muže, Rom zachraňující napadl muže, Rom zachraňující Rom přispěchal Národnost/etnicitu označovat pomocí přídavných jmen Snaha o nalezení dalších atributů aktérů Není možné kontrolovat, odpadá vliv důvěryhodnosti

13 MODEL LINGVISTICKÝCH KATEGORIÍ 4 lingvistické kategorie, kterými lze popsat interakce mezi lidmi na různé úrovni abstraktnosti DAV IAV SV ADJ Popisná akční slovesa (praštil) Interpretativní akční slovesa (zranil) Stavová slovesa (nesnáší) Adjektiva (agresivní) konkrétní abstraktní

14 DŮSLEDKY POUŽÍVÁNÍ JAZ ABSTRAKTNOSTI Abstraktnější jazyk způsobuje, že posluchači vnímají popisované chování jako: zobecnitelnější na různé kontexty trvalejší v čase předpovídatelnější méně ověřitelné jako poskytující více informací o aktérech méně informací o konkrétní situaci

15 LINGVISTICKÉ MEZISKUPINOVÉ ZKRESLENÍ Volba různých stupňů lingvistické abstraktnosti v závislosti na skupinové příslušnosti Použití abstraktnějšího jazyka implikuje stabilní charakteristiky a tendence popisovaných aktérů a může tak přispívat k šíření udržování stereotypů Pozitivně oceňované chování členů vlastní skupiny máme tendenci popisovat abstraktnějším jazykem (Češi jsou pracovití), zatímco jejich negativní chování popisujeme za použití konkrétnějších výrazů (Češi kradou). Pozitivně oceňované chování členů skupin, jejichž nejsme členy máme tendenci popisovat konkrétnějším jazykem (Němci umí efektivně pracovat), zatímco jejich negativní chování popisujeme za použití abstraktnějších výrazů (Němci jsou puntičkářští).

16 LINGVISTICKÉ MEZISKUPINOVÉ ZKRESLENÍ Pozorované chování Popis Závěry Pozitivní INGROUP Negativní OUTGROUP Negativní INGROUP Pozitivní OUTGROUP ABSTRAKTNÍ KONKRÉTNÍ VYSOKÁ pravd. Stabilita Dispoziční závěry Opakování NÍZKÁ pravd.

17 LINGVISTICKÉ MEZISKUPINOVÉ ZKRESLENÍ Ověřeno napříč různými jazykovými, kulturními a meziskupinovými kontexty Zkreslení je obzvlášť výrazné v situaci soutěživosti či hostility mezi skupinami Zjištěno pomocí různých metod (závislá proměnná volné výpovědi, výběr z možností) Externí validita mimo laboratorní podmínky analýza médií novin a televizního zpravodajství např. v oblasti sportu (fotbal +IG, kriket -OG ) a mezinárodních válečných konfliktů (akce neofašistů, během a po válce v Zálivu)

18

19 DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST