Eventy jako faktor rozvoje cestovního ruchu v Praze

Transkript

1 Eventy jako faktor rozvoje cestovního ruchu v Praze Bakalářská práce Marina Popova Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o. katedra cestovního ruchu Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí bakalářské práce: Ing. Petr Studnička Datum odevzdání bakalářské práce: Datum obhajoby bakalářské práce: popova.marina.1987@inbox.ru Praha

2 Events as a factor of the tourism development in Prague Bachelor s dissertation Marina Popova The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism Studies Major: Destination Management in Travel and Tourism Industry Thesis Adviser: Ing. Petr Studnička Date of Submission: Date of Thesis Defense: popova.marina.1987@inbox.ru Prague

3 Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat panu Ing. Petrovi Studničkovi za jeho vstřícný přístup, vţdy slušné chování, pomoc a skvělé rady během mého zpracování bakalářské práce, a také celé své rodině a svým blízkým přátelům za podporu pří psáni bakalářské práce a víru ve mně. 3

4 Čestné prohlášení P r o h l a š u j i, ţe jsem bakalářskou práci na téma Eventy jako faktor rozvoje v Praze zpracovala samostatně pod vedením svého vedoucího bakalářské práce. Veškerou pouţitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem pouţila, uvádím v seznamu pouţitých zdrojů. Svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s.r.o. Marina Popova V Praze dne

5 Abstrakt POPOVA, Marina. Eventy jako faktor rozvoje cestovního ruchu v Praze. [Bakalářská práce]. Vysoká škola hotelová. Praha: Celkový počet stran: 54 Cestovní ruch je neoddělitelnou sloţkou ţivota kaţdého člověka, a proto lidí rádi navštěvují různé nové destinaci, účastní se různých událostí, které jím zajímá. Eventy, nebolí akce a události v cestovním ruchu jsou důleţitou sloţkou, která pomáhá přilákat návštěvníky do toho místa, kde se konají a zvětšit zájem o této destinaci. Cílem této práce je zhodnotit eventy hlavního města Prahy a zjistit jejích stav v nabídce cestovního ruchu v dané destinaci. Tato práce nabízí současný pohled na eventy, konající se v Praze a na jejích vliv na návštěvnost v tomto městě. Práce se věnuje eventům, resp. festivalům, které se provádějí v hlavním městě České republiky. První část práce se zabývá vymezením hlavních pojmů spojených s cestovním ruchem, systémem cestovního ruchu a různými akcemi a událostmi. Druhá část práce se zabývá popisem Prahy, jako destinace a popisem hlavních festivalů v Praze. V návrhové častí jsou vlastní úvahy ohledně všech popsaných eventů. V závěru je můj vlastní názor na vliv eventů na cestovní ruch v hlavním městě Praha. Klíčová slova Event, akce, událost, destinace cestovního ruchu, cestovní ruch, event management, event marketing, turistická oblast, turistický region, hlavní město Praha, festival 5

6 Abstract POPOVA, Marina. Events as a factor of the tourism development in Prague. [Bachelor's Dissertation]. The Institute of Hospitality Management. Prague: Number of pages: 54 The tourism is an inseparable part of everyone s life, that is why people like to travel, to visit some new destinations and to attend some interesting events. Events in tourism is a very important part, which helps to attract tourists to the place, where going on and enlarge an interest of this destination. The aim of the dissertation is to evaluate the events of the City of Prague and find out their state in offer of tourism in this destination. This dissertation offers the present look of events in Prague and of their influence to turnout in the city. The thesis is dedicated to actions and activities, resp. festivals, which carry out in the capital of Czech Republic. The first part of dissertation is dedicated to define the definitions of tourism, system of tourism and different events. The second part of dissertation deals with a description of Prague as touristic destination and the most important festivals in Prague. In the proposal part of the dissertation there are my own reflections about all of the describe events. In the conclusion there is my own opinion about the events influence on tourism in the capital Prague. Key words Event, action, destination of tourism, tourism, event management, event marketing, tourist area, tourist region, the City of Prague, festival 6

7 Obsah Úvod I. Teoretická část Eventy: definice, klasifikace Definování pojmu event Klasifikace eventů Cestovní ruch, definice, klasifikace (typologie), formy CR, druhy CR, obecné faktory rozvoje CR a realizační předpoklady Definice cestovního ruchu Typologie cestovního ruchu Druhy cestovního ruchu Obecné faktory rozvoje a rozmístění cestovního ruchu Destinace cestovního ruchu Definice pojmu Destinace cestovního ruchu II. Analytická část Analýza hlavního města Praha Popis hlavního města Praha Eventy v Praze Český pivní festival Street Food Festival Praţské jaro Prague International Maraton Prague food festival Grand Restaurant festival Prague Fringe Festival Analýza SWOT hlavního města Prahy Hodnocení a analýza vybraných eventů III. Návrhová část Návrhy na přilákání většího mnoţství návštěvníků Návrhy na uspořádaní nového eventu ZÁVĚR LITERATURA

8 Úvod. Česká republika se nachází v centru Evropy a disponuje historickým, kulturním a přírodním potenciálem. To je důleţitá věc pro vývoj cestovního ruchu v daném regionu, která spolu s velkým mnoţstvím historických, kulturních, přírodních a technických památek podporuje toto odvětví k realizaci. Jedním z hlavních faktorů, které ovlivňují rozvoj cestovního ruchu v České Republice jsou eventy, které se stávají významnou součástí nabídky cestovního ruchu. Eventy jsou různorodé festivaly, veletrhy, vernisáţe, konference a slavnosti. Je jich velké mnoţství, je to perspektivní a dynamická, a proto jsem si jako téma své bakalářské práce zvolila Eventy jako faktor rozvoje cestovního ruchu v Praze. Jako turistickou destinaci jsem si vybrala hlavní region pro cestování v Česku, který má největší počet návštěvníků kaţdoročně. Je to hlavní město Praha. Praha je největší město České republiky, které má více neţ jeden milion obyvatel a je patnáctým největším městem Evropské unie. Z pohledu cestovního ruchu Praha má velmi strategickou polohu a také velký potenciál pro rozvoj. Nachází se mírně na sever od středu Čech na nejdelší řece v České Republice Vltavě. Praha je samostatným krajem, a je obklopená Středočeským krajem, je jeho administrativním centrem. Cílem mojí práce je zhodnotit eventy hlavního města Prahy, jako turistické destinace a zařadit tyto akce a události do systému cestovního ruchu, zkusit stanovit jejich vliv na cestovní ruch v dané destinaci, vymezit typologie a popsat typické příklady daných eventů, které se konají v Praze. Předpokládám, ţe eventy v hlavním městě Praha rozšiřují nabídku cestovního ruchu a pomáhají turistům poznat hlavní město České republiky nejen jako město s velkým mnoţstvím kulturních památek, ale i také jako atraktivní, ţivoucí město, ve kterém se konají různé akce a události, které mohou přilákat návštěvníky z různých častí světa. Moje bakalářská práce se skládá ze dvou částí, kterými jsou teoretická a analytická část. Teoretická část je představena kapitolou číslo jedna a subkapitolami, které zahrnuje. Analytická část je představena kapitolami číslo dva aţ tři. První, teoretická část se bude zabývat úvodem do problematiky zvoleného tématu a v ní se zaměříme především na teorii. Uvedu zde základní definice, význam, klasifikace a typologie eventů a cestovního ruchu. 8

9 Druhá část vyplývá z vlastní analýzy turistické destinaci, nabídky a poptávky cestovního ruchu a také těch eventů, které se provádějí v danem konkrétním regionu. Zde ve druhé části zkusím popsat praţské eventy jak takové a zhodnotit jejích vliv na cestovní ruch v Česku. Součástí je SWOT analýza, která spojuje provedené analýzy mezi sebou. V rámci SWOT analýzy udělám stručný přehled o silných a slabých stránkách regionu a také o moţných příleţitostech a hrozbách v cestovním ruchu v daném regionu, resp. hlavním městě Praha. V návrhové části, která je v třetí kapitole, jsem napsala vlastní úvahy, tady jsem uvedla svůj názor na další perspektivy rozvoje Prahy jako turistické destinace a také myšlenky ohledně provedení některých události v hlavním městě. Práce ukončuje závěr, kde jsem uvedla celkové hodnocení informací, jak bylo zadáním mé bakalářské práce. Jako hlavní zdroje pro zpracovaní své bakalářské práci jsem si vybrala Nové trendy v pořádaní akcí a událostí (events) v cestovním ruchu od Haliny Kotíkové a Evy Schwartzhoffové a Event marketing od pana Šindlera. Ve své práci jsem se opírala i o jinou literaturu, kterou jsem si vybrala jako pomocnou, především jsou to knihy o event marketingu a event managementu, a také některé tematické semináře. Také jsem pouţívala i internetové stránky, které mi moc pomohly se shromáţděním informací, které jsem odtud čerpala. Pouţívala jsem i odkazy na články o konání eventů v Praze, jako například články o Českém pivním festivalu, Grand restaurant festivalu, Prague food festivalu a dalších. O Praţském Jaře jsem četla na internetu z internetových novin, jako jsou Festival.cz, totalita.cz a dejepis.com. 9

10 I. Teoretická část. V teoretické části své bakalářské práce se budu zabývat jenom teorií. V této části zkusím uvést základní pojmy tykající se problematiky mého tématu. Zde budou uvedeny definice eventů, cestovního ruchu, destinací cestovního ruchu a jejích druhy a klasifikace Eventy: definice, klasifikace Definování pojmu event. Event. Co si představit pod tímto anglickým pojmem? Existuje celá řada definic a názorů, ale je nutno vědět, ţe tento jev má své kořeny hluboko v historii i přestoţe se začal objevovat v literatuře, především v marketingové, teprve nedávno. Snaha zaujmout diváky nejrůznějšími představeními je známá uţ z dob antického Říma, kdy císař Nero přitahoval pozornost lidí gladiátorskými zápasy a zprostředkoval jim drsné, ale neopakovatelné záţitky. Jiným fenoménem je William Shakespeare, který je světoznámým autorem divadelních her Anglii 16. Století a jeho hry se hrají do dnes po celém světě. Při psaní svých scénářů myslel především na to, ţe budou uváděny na jevišti a musí byt představeny tak, aby zaujaly co nejvíc diváků, aţ druhotně myslel na čtenáře, kteří to budou čist. Za tyto představení si pak nechával dobře zaplatit. Kvalitní zábava měla uţ tehdy svoji cenu. Podívejme se do slovníku a najdeme tam synonyma ke slovu event jako: událost, záţitek, proţitek, příhoda, případ, představení a v jistém významu i jako číslo programu, pevný program. Někdy se překládá jako aktivity. Slovo event se nedá přeloţit jedním slovem, proto se pouţívá anglický termín. Pro pochopení pojmu event můţeme vycházet z následující definice. Úspěšnost zapamatování jakékoliv produktové informace se zvyšuje prostřednictvím záţitků zejména tehdy, máme-li příleţitost se aktivně na těchto záţitcích podílet. Taková představení vykazují neobyčejně vysoký aktivační potenciál v obrazných představách jednotlivců a skupin. 1 V současnosti je v marketingu rozhodujícím faktorem profesionální nasazení obrazové komunikace pro ovlivňování lidského chování. Eventy je proto moţné v této souvislosti 1 Vomáčka Václav, Event Management. Tematický seminář V. s.6 10

11 chápat jako třídimenzionální zinscenované obrazy, které působí najednou na všechny lidské vjemy. 2 Eventy neboli akce, aktivity a události jak se dají česky přeloţit, mají v nabídce cestovního ruchu některých měst a moţná i regionů nebývalý význam. Můţeme s jistotou říct, ţe kaţdý ví o tom, ţe hodně destinací cestovního ruchu potřebují mít určitý potenciál pro rozvoj cestovního ruchu a návštěvnost v těchto destinacích. Takovým potenciálem jsou v některých destinacích atraktivity v cestovním ruchu, které představují primární nabídku cestovního ruchu. Dělí se tento primární potenciál na přírodní a antropogenní, který můţeme dále podělit na hmotný a nehmotný. Tento antropogenní potenciál je vytvořen člověkem. Eventy jak takové patří k antropogenním podmínkám cestovního ruchu a mohou výrazně zvýšit potenciál cestovního ruchu v daných destinacích, a také velmi často se stávají i hlavním stimulem pro cestování v daném regionu. Sloţitost vymezení pojmu event ukazuje nám i na různorodost jeho definici. Podle AIEST (Association Internationale d Experts Scientifiques du Tourisne, 1987) eventy jsou významné jednorázové nebo opakující se akce omezeného trvání, které mají zvýšit povědomí, atraktivitu a zisk destinace cestovního ruchu. 3 My se můţeme pokusit event pojmenovat takto jedinečné, dočasné, speciálně naplánované, řízené a organizačně zabezpečené akce nebo události s dopadem na cestovní ruch. 4 Takţe můţeme vyjádřit i hlavní cíle eventů, které také mají důleţitou roli ve vymezení daného pojmu. Hlavními cíle jsou: Poskytnout nové informace Dát lidi dohromady Odstartovat nový produkt Ocenit partnery Získat veřejné uvědomění a uznání 2 Vomáčka Václav, Event Management. Tematický seminář V. 2011, s.6 3 Kotíková H., Schwartzhoffová E. Nové trendy v pořádání akcí a události (events) v cestovním ruchu, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Praha 2008, s. 8 4 Kotíková H., Schwartzhoffová E. Nové trendy v pořádání akcí a události (events) v cestovním ruchu, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Praha 2008, s. 8 11

12 Připomenout firemní značku nebo výročí Vytvořit vlastní komunitu Zvýšit loajalitu zaměstnanců a jejich rodin Klasifikace eventů. Teď se pustíme do toho, ţe zkusíme klasifikovat eventy podle různých konceptů. Proto můţeme eventy dělit na: Event k události oslava různých svátků, svateb, výročí, Produktový event zaměřený na produkt a ovlivňování emocí k tomuto určitému produktu Event zaměřený na image organizace zviditelňuje organizaci, ne jen jeden produkt Know-how event prezentuje konkurenční výhody Kombinace předchozích. Kaţdý event jak všechny akci a události má své charakteristické znaky. Hlavními znaky eventů jsou: Jedinečnost a originalita Vymezená doba trvání Spojitost s místem, kde se bude konat tato událost Umělé vytvořená, dopředu naplánována událost Nejsou to všechny znaky, ale tyto jsou nejdůleţitější. Zkusíme pojmenovat i další znaky eventů, které také existují. Jsou to: Místní přesah Zvýšení poptávky Osobní přítomnost lidi, které jsou návštěvníky daného regionu Silný záţitek od této události Pevný harmonogram eventů, obsahující tři časti: přípravnou, realizační, vyhodnocovací Předem stanovený rozpočet 12

13 A u větších eventu, jako, například, Mistrovství Světa, podíl na financování mají více subjektu, neţ to mají menší akce. Dále zkusíme vymezit typy dva eventů, podle toho, co je prvotní podnět k cestování zda event nebo destinace. První skupina zahrnuje eventy, pro které lidé cestují, aby se těchto eventů zúčastnili a proto jedou do destinace, ve které se tato událost koná. V současné době se můţeme díky tomu setkat s novým pojmem, který je označován jako event tourism. Tento termín se do češtiny těţko překládá, ale přibliţně to znamená česky cestovní ruch za aktivitou/akcí/událostí. Event tourism můţeme definovat jako systematické plánování a rozvoj faktorů budujících image atraktivit a destinací. Trţní segment zahrnuje účastníky cestovního ruchu, kteří cestují, aby navštívili určitou událost, nebo kteří mohou být motivováni k návštěvě určité události mimo domov, 5 například, Mistrovství světa ve fotbale, koncert Madonny, návštěva Papeţe. Ve druhé skupině jsou eventy, které cestující navštěvují jen proto, ţe se nacházejí jiţ v dané destinaci, a tito turisté nejsou motivovaní tím, ţe přijeli v daný region jen pro návštěvu daného eventu, ale tyto akci pomáhají rozšířit nabídku cestovního ruchu v dané destinaci. Dále chci říct pár slov i o klasifikaci eventu. Eventy můţeme klasifikovat podle tematiky, podle místa konaní, podle cílových skupin, podle pořadatelského subjektu, podle významu, podle počtu účastníku, podle doby trvání, podle periodicity. Tematickými eventy jsou: kulturní, sportovní, tradice a zvyky, společenské a zábavní, náboţenské, specifické, jako, například, výstavy a kongresy a také i ostatní, jako jsou svatby, politické anebo firemní události. Podle místa konání mohou být eventy: indoor (pod střechou) outdoor (venku). Podle cílových skupin existuji eventy placené (koncerty, sportovní akce) a bezplatné (svatby, vernisáţe) a otevřené (gastronomické slavnosti, Silvestr na náměstí) a uzavřené (výstavy, konference). 5 Kotíková H., Schwartzhoffová E. Nové trendy v pořádání akcí a události (events) v cestovním ruchu, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Praha 2008, s

14 Podle významu jsou to eventy mezinárodní (mají globální význam), značkové (znamená to, ţe spojité s daným místem), regionální (mají omezení na region) a místní (v blízkém okolí). Podle počtu účastníku jsou to eventy: Mega nad lidi, Velké lidi, Střední lidi, Malé méně neţ lidi. Podle doby trvání rozlišujeme krátkodobé eventy s délkou trvání do jednoho dne, jsou to, například, koncerty; střednědobé s délkou trvání aţ několik dní (mohou to byt festivaly); a dlouhodobé, které se trvají delší neţ týden (Expo). Podle periodicity: Několikrát ročně Kaţdoročně Praţské Járo Delší časové intervaly Mistrovství Světa ve fotbale, Olympijské Hry 1x za 100 let. Dále si rozebereme tematické eventy. Podle tématu se rozlišuji eventy kulturní, sportovní, eventy z místních zvyku a tradic, zábavné a společenské eventy, náboţenské, specifické a ostatní. Ke kulturním eventům můţeme zařadit: Festivaly a přehlídky Benátky, Cannes Letní hudební festivaly Woodstock, Rock for People Venkovní představení Letní Shakespearovské slavnosti Koncerty a muzikály Madonna, U2 Ostatní výstavy, muzea Sportovní eventy: Velké akce Olympijské hry, Wimbledon, Mistrovsví Světa Orientované na návštěvníky fotbal, hokej Orientované na účastníky maratonský běh, pochod Praha Prčice 14

15 Rekreační sport pasivní (exhibice), aktivní, dříve spartakiády Eventy z místních zvyků a tradic: Folklorní akce, festivaly, přehlídky Rio de Janeiro, Stráţnice Rekonstrukce bitev, vojenských události Historické akce a představení Gastronomické akce Prague Food Festival Legendární postavy, mýty Stonehenge, Středozemě, Rumcajs Zábavné a společenské eventy: Venkovní zábavné akce ohňostroje, Silvestr Soutěţe, recesistické akce Valachyjada Plesy ve Vídeňské Opeře, Šlechty z Karlových Varů Tematické parky Prater ve Vídni, Tivoli v Kodani, Disneyland, aquaparky Náboţenské eventy: Významné církevní svátky a události Vánoce, Velikonoce, Vatikán Poutě do Jeruzalému, do Lurdy, do Medjugorje Návštěvy významných církevních představitelů návštěva Papeţe Setkání věřících Specifické eventy v cestovním ruchu: Akce v rámci MICE kongresy, summity Incentivní akce firemní oslavy Veletrhy a výstavy Holiday World Marketing street and road show (Marathón na Transsibiřské magistrále) Gastronomie a hotelnictví národní a regionální kuchyně, volba Miss Ostatní eventy: Svatební hrady, zámky Politické inaugurace prezidenta Firemní komunikace prostřednictvím eventu (Esko). 15

16 1.2. Cestovní ruch, definice, klasifikace (typologie), formy CR, druhy CR, obecné faktory rozvoje CR a realizační předpoklady. Cestovní ruch je odvětvím s dynamickým hospodářsko-ekonomickým komplexem, které díky svým multiplikačním faktorům ovlivňuje platební bilanci, podíl na HDP, tvorbu pracovních míst v regionu nebo celém státu, a má velký vliv na příjmy místních rozpočtů. Povaţuje se za reálnou hnací sílu sociálního a ekonomického rozvoje daného regionů, která můţe zmenšit rozdíly a zvětšit jejich konkurenceschopnost. Cestovní ruch se začal aktivně rozvíjet ve druhé polovině 19. století. A po 2. světové válce měl masový rozvoj pod vlivem demokratizačních změn ve světě. Určitě, jeho rozvoj projevuje i v lidských potřebách, kterými jsou potřeby k rekreaci nebo odpočinku a samozřejmě i potřeby poznávání. Cestovní ruch se vyvíjí jen tehdy, kdy obyvatelstvo má určitou ţivotní úroveň, při které má dostatečné mnoţství peněţních prostředků a také i základní fond volného času. Cestovní ruch je často chápán jako odvětví spojené s touhami člověka navštívit historické památky a objevovat pro sebe nové přírodní krásy, ale bohuţel to není dosaţitelně pro kaţdého, protoţe cestovní ruch je ve velké míře spojen s materiálními podmínkami obyvatel. Paradoxem cestovního ruchu je, ţe destinaci tak změní, ţe z ţivoucího místa se stane jen kulisa pro turisty. Původní obyvatele se odstěhují, zmizí obchody s potravinami, zůstanou jen obchody se suvenýry. Turista tento fakt negativně vnímá. Dále zde hraje roli časová tíseň, vysoké poţadavky na mnoţství památek, při vysokém tempu podoby hradu a měst. Jedno z nejdůleţitějších míst v moderním cestovním ruchu zaujímají události, nebo tak zvané eventy. Přesně definovat pojem event není jednoduché. Do češtiny se překládá jako událost, akce, případ, záţitek, proţitek nebo příhoda. Jde o akci, která se snaţí zvýšit povědomí o značce, přilákat nové zákazníky, upevnit vztah se stávajícími zákazníky, zlepšit vztahy se zaměstnanci nebo obchodními partnery. Cílem je pozitivní, nezapomenutelný záţitek cílové skupiny spjatý s pořadatelem této akce nebo jeho výrobkem či sluţbou. Důleţitá je kreativita, originální nápad a dobrá organizace. Také jedním z cílů různých akci a eventů je přilákat více turistů do určitých destinací. 16

17 Definice cestovního ruchu. Podstatou cestovního ruchu je poskytování různých sluţeb účastníkům cestovního ruchu, kde tyto sluţby mají osobní charakter, slouţí k bezprostřednímu uspokojování potřeb, zájmů a zálib turistů. Vymezení samotného pojmu cestovní ruch není jednoduché, jelikoţ bývá pouţíván v nejrůznějších situacích. Označujeme jím pohyb osob, odvětví národního hospodářství, ale také sluţby poskytované účastníkům cestovního ruchu. Cestovním ruchem se rozumí způsob uspokojování potřeb lidí v oblasti rekreace, turistiky, lázeňské léčby a kultury, pokud k němu dochází mimo běţné prostředí ve volném čase obyvatelstva. Je to přemístění osob z místa trvalého bydliště do místa cestovního ruchu a čerpání sluţeb spojených s pobytem v tomto místě za jiným účelem neţ výdělečným. 6 Definice cestovního ruchu byla stanovena na Mezinárodní konferenci o statistice cestovního ruchu v kanadské Ottawě v roce 1991, uspořádané Světovou organizací cestovního ruchu WTO, a zahrnuje v sobě jak místní, časové i motivační vymezení cestovního ruchu. Za cestovní ruch jsou pokládány aktivity osob cestujících do míst mimo jejich obvyklé prostředí nebo pobývajících v těchto místech ne déle neţ jeden rok za účelem trávení volného času, sluţebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa) či jiným účelem. 7 Tato definice tedy vylučuje z pojmu cestovní ruch: cesty v rámci místa trvalého bydliště, dočasné přistěhování za prací, pravidelné cesty do zahraničí, dlouhodobé migrace. 6 Jiří Vaníček, Vladimír Křesťan Marketing cestovního ruchu Vysoká škola polytechnická Jihlava, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Praha, 2006, s.4 7 Pásková, M., Zelenka, J.: Výkladový slovník cestovního ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, Praha,

18 Typologie cestovního ruchu. Cestovní ruch můţeme členit na základě toho, v jaké konkrétní podobě se projevuje ať uţ z pohledu poptávky nebo nabídky. Například V. Malá v rámci typologie cestovního ruchu rozlišuje typy cestovního ruchu jako vyjádření jeho jevové formy, které umoţňují lépe charakterizovat účastníka cestovního trhu z hlediska: převaţující motivace účasti na cestovním ruchu místa realizace vztahu k platební bilanci státu délka pobytu způsobu zabezpečení cesty a pobytu počtu účastníků způsobu financování věku účastníků převaţujícího prostředí pobytu atd 8 Samotné definování forem a druhů cestovního ruchu není stále ještě ustáleno, mnoho autorů se v jejích vymezovaní liší a někdy dochází k jejich vzájemnému prolínání. Například J. Vystoupil a kol. člení cestovní ruch na městský, veletrţní a kongresový, lázeňský, venkovský, zimní rekreaci, letní rekreaci u vody a vinařskou turistiku 9, aniţ by bylo zcela zřejmé, co je zde povaţováno za druh a formu cestovního ruchu Druhy cestovního ruchu. Druhové členění, nebo také členění na základě vnějších podmínek, zohledňuje především jevový průběh cestovního ruchu a způsob jeho realizace v závislosti na geografických, ekonomických, společenských a jiných faktorech. 10 Jedná se o: 8 Malá V., Cestovní ruch pro všechny, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Praha 2008, s.9 9 Vystoupil, J a kol. Atlas cestovního ruchu České republiky. 1.vyd. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR s. ISBN Vystoupil, J a kol. Atlas cestovního ruchu České republiky. 1.vyd. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR s. ISBN

19 cestovní ruch dle původu účastníků domácí a zahraniční cestovní ruch, cestovní ruch dle počtu účastníků individuální, kolektivní, masový, cestovní ruch dle věku účastníků mládeţnický, seniorský, cestovní ruch dle délky trvání krátkodobý, dlouhodobý, cestovní ruch dle převahy místa pobytu městský, venkovský, cestovní ruch dle ročního období letní, zimní, v hlavní sezóně, mimosezónní, cestovní ruch dle způsobu ubytování hotelový, parahotelový, cestovní ruch dle vlivu na platební bilanci aktivní, pasivní, cestovní ruch dle způsobu cestování (organizace) organizovaný, neorganizovaný, cestovní ruch dle způsobu financování komerční, sociální Obecné faktory rozvoje a rozmístění cestovního ruchu. Faktory rozvoje a rozmístění cestovního ruchu dělíme z geografického a ekonomického hlediska na: lokalizační faktory přírodní podmínky, kulturně-historické podmínky, selektivní faktory demografické, urbanizační, ekonomické a politické faktory, realizační faktory - materiálně-technická základna, dopravní předpoklady. Lokalizační faktory. Lokalizační faktory hrají velmi důleţitou roli při realizaci cestovního ruchu. Tyto faktory mohou byt jak přírodního tak i společenského charakteru. Představují seskupení podmínek, které jsou významným vnějším motivačním faktorem a předurčují funkční vyuţití konkrétní oblasti na základě společenských podmínek, přírodních moţností, kvality a povahy atraktivit. V souvislosti s přírodním prostředím jde hlavně o geomorfologický, klimatický, hydrologický a biologický potenciál oblasti. Kulturně-historický potenciál destinace představují v podstatě uměle vytvořené sloţky, které zahrnují takové atraktivity cestovního ruchu, které svou nabídkou přilákají určitý kontingent návštěvníků. Jednotlivé komponenty nemohou samostatně ovlivnit lokalizaci cestovního ruchu, udělají to jen výjimečné, ale společně ukazují na unikátnost této oblasti. Ve vztahu k cestovnímu ruchu mají však lokalizační faktory svým způsobem druhotný význam. Poskytují jen určité 19

20 moţnosti, o jejichţ vyuţití rozhodují z hlediska cestovního ruchu selektivní a realizační podmínky. 11 Selektivní faktory. Selektivní faktory jsou v plné míře opakem lokalizačních. Selektivní předpoklady především prosazují vznik cestovního ruchu a vůbec cestování a ukazují velmi důleţitý vliv na kvantitativní a kvalitativní parametry účasti obyvatelstva. Demografická struktura obyvatelstva výrazně determinuje rekreační nároky a preference a stává se tak velmi důleţitým vstupním údajem například pro vypracování marketingových studií. 12 Základním rozlišovacím faktorem je pak urbanizace, která diferencuje městské a venkovské obyvatelstvo, které se často projevuje docela odlišnými nároky na cestovní ruch. Neméně klíčové ekonomické vlivy pak ve výsledku spoluurčují celkovou úroveň poptávky, která je závislá jak na dosaţené ţivotní úrovni populace, tak na objemu fondu volného času. 13 Realizační předpoklady K vlastnímu uskutečnění cestovního ruchu dochází aţ díky realizačním předpokladům, které přeměňují potenciál v podobě lokalizačních a selektivních faktorů v realitu. Například podle P. Mariota (1983) se tyto vztahy realizují prostřednictvím komunikačních předpokladů a materiálně-technickou základnou cestovního ruchu. 14 Pod materiálně-technická zařízení můţeme zahrnout ubytovací, stravovací, sportovní, sportovně- rekreační, zábavní zařízení a dopravní zařízení s výraznou rekreační funkcí (vleky, lanovky apod.). 15 Kvalita a hustota komunikačních sítí jsou pak základním předpokladem prostorové realizace a rozvoje cestovního ruchu. 11 Kiráľová A., Marketing: destinace cestovního ruchu, Ekopress, Kiráľová A., Marketing: destinace cestovního ruchu, Ekopress, Kiráľová A., Marketing: destinace cestovního ruchu, Ekopress, Vystoupil, J a kol. Atlas cestovního ruchu České republiky. 1.vyd. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR s. ISBN Vystoupil, J a kol. Atlas cestovního ruchu České republiky. 1.vyd. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR s. ISBN

21 1. 3. Destinace cestovního ruchu Definice pojmu Destinace cestovního ruchu. Na pojem destinace můţeme nahlíţet ze dvou různých pohledů, z pohledu geografického a z pohledu marketingového. Stejně jako u cestovního ruchu nám jasnější pohled nabízí systémové pojetí destinace, v němţ se obě tyto roviny prolínají. Destinace cestovního ruchu je tedy prostor vytvářený územními celky, podniky v cestovním ruchu a institucemi. Opět jsem zvolila definici Světové organizace cestovního ruchu (WTO), která uvádí destinaci cestovního ruchu jako místo s atraktivitami a s nimi spojenými zařízeními a sluţbami cestovního ruchu, které si účastník cestovního ruchu nebo skupina vybírá pro svoji návštěvu a které poskytovatelé přinášejí na trh. Destinace je určitá cílová oblast s typickou nabídkou atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu. Je to území, v rámci kterého je uplatňován destinační management. Bieger ji definuje jako prostor (místo, region), který si host (nebo segment hostů) vybírá jako cíl své cesty. Pro pobyt disponuje všemi nezbytnými zařízeními pro bydlení, stravování, zábavu. Tím se stává produktem a jednotkou hospodářské soutěţe, která musí být jako taková strategicky řízena. V literatuře lze nalézt i jiné definice. Všechny se shodují v následujících základních charakteristikách. Destinace - (téţ cíl cesty; angl. destination, tourist area) obecně: směrování, cíl cesty, místo navštívené účastníkem cestovního ruchu. Termín destinace je pouţíván relativně volně a nemusí souviset vţdy s cestovním ruchem. V praxi je přesný termín destinace cestovního ruchu zkracován na termín destinace. Destinace cestovního ruchu (v uţším smyslu): cílová oblast v daném regionu, typická významnou nabídkou atraktivit cestovního ruchu a infrastruktury cestovního ruchu. V širším smyslu: země, regiony, lidská sídla a další oblasti, které jsou velkou typické velkou koncentrací atraktivit, rozvinutými sluţbami a další infrastrukturou cestovního ruchu, jejichţ výsledkem je velká dlouhodobá koncentrace návštěvníků. Pro mezinárodní návštěvníky je destinací buď celá navštívená země, nebo její region, případně město. V některých zemích je území rozděleno do turisticky, historicky nebo administrativně kompaktních destinací. 21

22 Především, destinace je geografický prostor, který je však definován vţdy z pohledu účastníka cestovního ruchu (turista si vybírá území za cíl své cesty) tak, aby mu pobyt v cílovém prostoru přinesl uspokojení všech, nebo alespoň několika jeho potřeb souvisejících s účastí na cestovním ruchu, tedy komplexní uţitek. Tento prostor často překračuje administrativní hranice. O tom, zdali určité místo je či není destinací, rozhodne trh, respektive poptávka, a nikoliv nabídka, tzn. nikoliv poskytovatelé sluţeb nebo další instituce. Ti se sice mohou prohlásit za destinaci, ale v tomto případě je přání otcem myšlenky, a její validita musí být prokázána na trhu, kdyţ poptávka rozhodne a turista navštíví konkrétní, vybraný prostor a přemění ho tak ve skutečnou destinaci. Skutečné destinace vznikají na trhu. Do té doby se jedná jen o území, které se po zralé úvaze a na základě seriózních zhodnocení svých moţností uchází o potvrzení správnosti své premisy trhem. Rozhodnutí poptávky, zda si určité území vybere za cíl své cesty, závisí jednak na jejích potřebách, tj. potřebách konkrétních účastníků cestovního ruchu a na jejich vnímání těchto potřeb a jednak na informovanosti poptávky o nabídce, jejím obsahu, kvantitě a kvalitě. Pro někoho to je potřeba nového poznání památek, kultury, ţivotního stylu apod., pro někoho potřeba relaxace a odpočinku, např. pobytem v konkrétním místě u moře, procházkami v přírodě apod., pro někoho potřeba aktivního sportování atd. Uspokojování potřeb konkrétních účastníků cestovního ruchu je vţdy spojeno s určitým územím, tzn. poptávka je zásadně prvotně zaměřena na určité místo, v němţ je moţno potřeby uspokojovat, a nikoliv na organizace poskytující sluţby. Rozvoj cestovního ruchu je podmíněn existencí vhodného potenciálu, který má výrazný teritoriální aspekt a je vázán na krajinný systém. Přírodní i antropogenní (vytvořený lidskou činností) potenciál, který vyjadřuje způsobilost územního celku vytvořit podmínky pro rozvoj cestovního ruchu, je rozmístěn nerovnoměrně a kvalitativně různorodě, přičemţ se obvykle liší i v rámci velkých územních celků. Destinace cestovního ruchu je přirozeným celkem, který má z hlediska podmínek rozvoje cestovního ruchu jedinečné vlastnosti, odlišné od jiných destinací. Podle WTO představuje destinace cestovního ruchu místo s atraktivitami a s nimi spojenými zařízeními a sluţbami cestovního ruchu, které si účastník cestovního ruchu nebo skupina vybírá pro svou návštěvu a které poskytovatelé přinášejí na trh. 22

23 Výkladový slovník cestovního ruchu pro pojem destinace cestovního ruchu rozumí v uţším smyslu cílovou oblast v daném regionu, pro kterou je typická významná nabídka atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu a v širším smyslu země, regiony, lidská sídla a další oblasti, které jsou typické velkou koncentrací atraktivit cestovního ruchu, rozvinutými sluţbami a další infrastrukturou cestovního ruchu, jejichţ výsledkem je velká dlouhodobá koncentrace návštěvníků. Pro mezinárodní návštěvníky je, podle uvedeného slovníku, destinací buď celá navštívená země, nebo její některý region, případně město. V některých zemích je území rozděleno do turisticky, historicky nebo administrativně kompaktních destinací s tvorbou a propagací společného turistického produktu a případně i zpracováním statistik cestovního ruchu. 16 V Česku je od roku 1999 rozčleněn turistický potenciál na turistické regiony a následně byly tyto regiony rozčleněny při zpracování programů rozvoje cestovního ruchu krajů a regionů také na menší území turistické oblasti. Podle D. Buhalise je pro region cestovního ruchu charakteristických šest komponentů, a to: Přitaţlivosti primární nabídka cestovního ruchu, která mnoţstvím, kvalitou a atraktivitou vyvolává návštěvnost (přírodní, kulturně historický potenciál) Přístupnost sluţeb všeobecná infrastruktura, která umoţňuje přístup do regionu, pohyb za atraktivitami regionu, patří sem také sluţby vyuţívané především místními obyvateli jako jsou zdravotnické, bankovní, poštovní apod. Komfort supra struktura a infrastruktura cestovního ruchu, které umoţňují pobyt v regionu a vyuţití jejich atraktivit (ubytování, hostinská, sportovně rekreační, kulturně společenská a jiná zařízení) Turistické produkty připravené produktové balíčky Aktivity rozmanité aktivity Pásková, M., Zelenka, J.: Cestovní ruch. Výkladový slovník. Praha, Ministerstvo pro místní rozvoj 2002 str Buhalis, D.: Marketing the Competitive Destination of the Future. In: Tourism Management: Research Policies Practice, 1/2000, str

24 II. Analytická část. V analytické části budu popisovat samotné eventy konající se v Praze, řeknu něco o Praze, jak o městě a také udělám analýzu SWOT hlavního města a zkusím zhodnotit eventy. V návrhové části budu mluvit o tom, jak lépe přilákat turisty do Prahy a jaké eventy jsou pro to nejvhodnější Analýza hlavního města Praha Popis hlavního města Praha Praha je hlavním městem České Republiky a její největším městem. Oficiálním názvem města od roku 1920 je Hlavní město Praha, ale před tím město mělo název Královské hlavní město Praha. V jiných jazycích jméno zní Praga, Prague (v angličtině či francouzštině) anebo Prag (v němčině). Do dnešní podoby se Praha vyvíjela jedenáct století. Coby historická metropole Čech byla v minulosti sídelním městem českých kníţat a králů, římsko-německých císařů a hlavním městem Československa. V současnosti se rozkládá na území 496 čtverečních kilometrů a má přes 1,2 milionu obyvatel. Praţská metropolitní oblast měla v roce 2010 (podle Eurostatu) více neţ 2 miliony obyvatel. Zároveň je Praha také vysoce ekonomicky vyspělým a bohatým regionem s vysokou ţivotní úrovní, přičemţ tímto vyniká nejen nad české, ale i nad evropské standardy. Praha je všeobecně povaţována za jedno z nejkrásnějších měst v Evropě. Historické centrum města s jedinečným panoramatem Praţského hradu, jednoho z největších hradníh komplexu na světě, je památkovou rezervací UNESCO. Právě historické jádro města a mnohé památky přilákají ročně miliony turistů ze zemí celého světa kaţdoročně navštěvuje Prahu kolem turistů, coţ ji činí jedním z nejnavštěvovanějších měst Evropy. V roce 2010 byla na 7. místě nejnavštěvovanějších evropských měst (a na 19. místě ve světovém měřítku); v roce 2011 uţ postoupila na 6. příčku evropského ţebříčku. Praha je kulturní metropolí celé České republiky, Evropské město kultury. Působí zde desítky muzeí, galerií, divadel, kin a nejrůznějších kulturních institucí. Národní galerie v 24

25 Praze spravuje největší sbírku výtvarného umění v Česku. Ve stálé expozici Veletrţního paláce jsou díla světových umělců jako např. Mucha, Picasso, Monet nebo Van Gogh. Praha je díky své bohaté historii významným světovým kulturním centrem a po Londýně, Paříţi, Římě, Madridu a Berlínu je šestým nejnavštěvovanějším městem Evropy. Neobyčejné mnoţství a koncentrace dochovaných architektonických památek je mimo jiné zapříčiněno relativně minimálním poškozením za druhé světové války (na rozdíl od mnoha ostatních evropských velkoměst). Praţská památková rezervace (PPR) zahrnuje městské části s největší koncentrací památek. S rozlohou 8,66 km2 patří mezi největší rezervace svého druhu na světě. Na území Prahy je celkem 37 národních kulturních památek (z toho 28 na území PPR) Eventy v Praze. Hodně návštěvníků Prahy říká, ţe se jim město líbí více v zimě: přes krátké, šedé dní a dlouhé, chladné noci, je to měkký druh sezony, s nekonečnými tradicemi a mnoha způsoby, jak se zahřát. Přesto, příchod jara je v Praze opravdu radostná událost, a Češi vědí, téměř na den, kdy se objeví kaţdý nový květ. Město je jiné v kaţdou roční dobu a v kaţdou sezonu má různé akce, které charakterizují město jako takové. Například, vrcholem hudebních události je Praţské Jaro, které je pravidelnou přehlídkou nejlepších celosvětových hudebníků, umělců, symfonických orchestrů a komorních těles a je jednou z největších výstav hudební kultury a nejnovějších trendů v oblasti váţné hudby. Ale nyní rychle přehlédneme některé události konající se v Praze v různých ročních obdobích. Na jaře, v dubnu a květnu, lidé začínají čekat na květy kaštanů. Park Stromovka se naplní běţci, kteří se připravují na Praţský Mezinárodní Marathón, brzy po tom, festival Praţské jaro, o kterém uţ jsme mluvili, je předzvěstí teplého počasí. Pak přijdou Český Pivní festival, Prague food festival a řada jiných, o kterých budeme mluvit trochu později. V horkých letních měsících (v červnu a červenci), místní obyvatelé mají tendenci vyklidit centrum, aby se bránilo záplavě turistů. Pokud jste zvaní, můţete zaţít radost z chataření, 25

26 sběru hub a borůvek. Město nese své vlastní sladké ovoce v letních měsících, kterými jsou hudební festivaly, jako United Islands of Prague a Tanec Praha (vystoupení moderního tance). Na podzim se symfonie a opery vracejí do města. S nimi přichází Praţský podzim, a moravský burčák. A kdyţ turisté jsou konečně pryč, i praţští občané mohou získat své krásné město zpět pro sebe, začíná měkka sezona pro ty, kdo se nechtějí mačkat. V zimě je Praha okouzlující, s její slavnými věţe, která jsou na Starém Městě a mají skvělý výhled na město a sníh. Praha se v této době muţe jevit jako šedé a melancholické místo, ale jeho vánoční trhy jsou báječné Český pivní festival. Český pivní festival je jednou z květnových události, které se konají v Praze. Tento festival se provádí v hlavním městě od patnáctého května roku 2014 aţ po konec tohoto měsíce. Co na tomto festivalu na Vás bude čekat? Sedmnáct dní plných nejlepšího z českých pivovarů, od českých kuchařů, řezníků a pekařů. Na festivalu bude představeno více neţ 100 značek českého piva špičkové kvality ve skleněných dţbáncích, příjemná obsluha, nejrůznější speciality české a mezinárodní kuchyně i nejen výhradně k pivu, ţivá hudba kaţdý den, přibliţně čtyři tisíce míst k sezení a další různé zajímavé věci. Na festivalu je ideální se setkat s přáteli, provést společenské večírky a firemní akce. Koná se tento festival na Letenské pláně, v Praze 7. Český pivní festival je dokonalým místem k setkávání, proto celková kapacita míst k sezení se zvětšila do čtyř tisíc a se dělí na tří místnosti: velká hala, pivní rozmanitost a zahrádky. Tady se prostě nebudete bát o místo! Jednotné vstupné je za Kč za osobu, a otevírací doba je ve všední den od do 24.00, a o víkendech od aţ do Na tomto festivalu vţdy nabídka je velmi rozmanitá. Jsou v menu vynikající lahůdky a speciality k pivu a nejen k němu. 26

27 Myslím si, ţe tento festival je vhodný pro turisty, kteří jsou poprvé v Praze anebo vůbec v České Republice a nejsou dobře seznámení s českou kulturou a kuchyní. Tím pádem je zajímavé zúčastnit se tohoto festivalu, ochutnat nejlepší české pivo a lahůdky a pocítit báječnou atmosféru. Doufám, ţe v budoucnu tento festival dokáţe přilákat do Prahy více návštěvníků. Ale tento rok také nebyl špatný, protoţe tuto 17-ti denní akce se zúčastnilo kolem návštěvníků, celkem se vypilo na litrů piva (tedy půllitrových piv) a snědlo přes porcí jídla Street Food Festival Jídlo na ulici je jedním z největších a nejlepších záţitků z cestování. Pouliční stánky v Thajsku, Mexiku nebo vařené dršťky ve Florencii, všechno to zní dobře, ale bylo by na to potřeba tisíce kilometrů v letadle. V květnu ale budete mít světový street food dokonale pod nosem! První Street Food Festival v Praze (a vlastně i v celém Česku) se konal v neděli 4. května od 11 hodin v prostorách holešovického Cross Clubu. Festival je určen všem, kdo se chtějí dobře najíst, rádi zkouší nové chutě, v multikulturním prostředí se cítí jako doma a baví je netradiční prostory, ale i pro další lidi, kteří se chtějí přijít prostě pobavit, poslechnout si dobrou hudební produkci a dozvědět se hodně zajímavostí při doprovodném programu. Na návštěvníky čekalo jídlo z ulice z celého světa od zapálených amatérů i od profíků, k tomu bohatý přednáškový i hudební program. Pustila jsem se do toho a zúčastnila jsem se této akce. Předpokládala jsem, ţe prvního ročníku neznámého eventu zúčastní pár stovek návštěvníků, ale opravdu to bylo trochu jinak. Hlava na hlavě, a stánky obsypané hladovými lidmi. Celkem všechno vypadalo dobře, ale kvůli tomu ţe tento ročník byl první, bohuţel bylo to trochu neorganizované. Lidí bylo stále víc a jídla míň, ale byl to tak, proto s jistotou muţů říct, ţe tento festival lidi zaujal, a bylo to pro ně zajímavé. Takţe první ročník měl docela dobrý výsledek. 27

28 Pražské jaro. V této části své práci chci něco říct o Praţském jaře, který je nejvýznamnějším hudebním festivalem v Česku. Praţské jaro je fenomén, který přečkal všechny změny kultury a vkusu, všechny ztráty a potíţe, jak dějinné tak i politické. A teď tento festival existuje proto, ţe ve všech dobách zaujal hodně posluchačů a milovníků hudby, kteří jsou připraveni ocenit kvalitu tohoto umění. Festivalu v Praze se v průběhu uplynulých let zúčastnili slavní dirigenti a skladatelé, houslisté, pianisté, violoncellisté, pěvci, ale i světové symfonické orchestry a scény opery a baletu. Praţské jaro probíhá v prestiţních hudebních síních, exklusivních prostorách i na neobvyklých místech po celé Praze. Koncertními prostory jsou nejčastěji Rudolfinum a Obecní dům. Historie festivalu je rozmanitá a dost zajímavá. Začátkem tomu byla snaha praţské hudební veřejnosti v devatenáctém století o pořádaní kaţdoročních hudebních slavnosti s účastí nejlepších sólistů a orchestrů ze všech konců světa. V roku 1904 došlo k tomu, ţe k této iniciativě se přidalo i Národní divadlo, pomocí kterého se konal první památný Český hudební festival, na němţ se uţ podílela i Česká Filharmonie. V meziválečných letech podobné hudební slavnosti provedly v Praţe třikrát s účastí zahraničních umělců a hudebníků pod egidou Mezinárodní společnosti pro soudobou hudbu. V roce 1946 oslavila Praha i celé Československo první výročí ukončení války. V tomto roce Česká filharmonie oslavila 50. výročí svého zaloţení a v této době se zrodil společně se všemi oslavami i Mezinárodní hudební festival Praţské jaro. První festivalové ročníky kladly velký důraz na hudbu a reprezentanty ze čtyř vítězných zemí protihitlerovské koalice. Byli tam dirigenti, sólisté, pěvci ze Spojených států amerických, ze Sovětského svazu, z Velké Británie a Francie. Na Praţském jaru si v letech 1946 a 1947 odbyl svůj mezinárodní debut jeden z nejznámějších dirigentů světa Američan Leonard Bernstein. Z Ruska na Praţské jaro přijíţdělo hodně talentovaných hudebníků, jako, například, uţ v tu dobu známý etablovaný houslový virtuóz David Oistrach a také zástupci nastupujícího hudebního mládí, kteří si právě v konkurenci se svými kolegy z jiných zemi odbyli svůj 28

29 křest ohněm. K těm nejslavnějším patřili fenomenální klavírista Svjatoslav Richter a Mstislav Rostropovič, který byl v tu dobu vítězem mezinárodní soutěţe mladých talentů. Hlavním programem na tomto festivalu je česká hudba a národní klasiky jako Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Leoš Janáček, Bohuslav Martin. Koná se v pravidelném termínu od 12. květena (výročí úmrtí Bedřicha Smetany) aţ 4. června, přičemţ od roku 1952 jej zahajuje cyklus symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany. Závěrečným cyklem festivalu je pak 9. symfonie s ódou na radost od Ludwiga van Beethovena. Smyslem festivalu je představení toho nejlepšího ze světové hudební tradice a zároveň uvedení aktuálních trendů. Organizátoři festivalu se snaţí kaţdý jednotlivý ročník zaměřit na konkrétní jubilea významných světových i domácích autorů. Zároveň jsou zde uváděny i premiéry současných skladatelů a šance je dávána i začínajícím interpretům (soutěţ Praţské jaro byla zaloţena v roce 1947 a koná se v různých nástrojových oborech). Zajímavostí posledních ročníků je skutečnost, ţe se v rámci festivalu koná i několik jazzových koncertů. V minulosti se na festivalových pódiích v Praze představili Leonard Bernstein, Karel Ančerl, John Eliot Gardiner, Lev Oborin, Rafael Kubelík či Václav Hudeček. Z význačných orchestrů jmenujme Berlínskou filharmonii, Barocco sempre giovane či Českou filharmonii. Celková návštěvnost, tzn. počet prodaných a darovaných vstupenek, festivalu Praţské jaro činí přibliţně kaţdoročně. Celkem přichází na festival unikátních návštěvníků, kteří navštívili průměrně 2,5 koncertů. Nejvíce návštěvníků je z Prahy (72%), 18% přijelo z jiných krajů České republiky a 10% tvořili zahraniční turisté. Návštěvníci utratili 24,2 mil. Kč za vstupenky, programy a katalogy festivalu. Dalších 12,7 mil. Kč utratili v souvislosti s návštěvou festivalu za ubytování, dopravu, jídlo, další sluţby a nákupy. Z toho 8,5 mil. Kč. (67%) utratili v ČR zahraniční návštěvníci, které sem festival přilákal, jedná se tedy o nový příjem pro českou ekonomiku. Mezinárodní hudební festival Praţské jaro oslavuje v letošním roce jiţ svůj 69. ročník. Na plánovaných koncertech vystoupí mnoho významných světových a českých umělců. Zprávy o festivalu vyšly v mnoha českých i zahraničních médiích. Tyto zprávy představovaly pro Prahu, resp. Českou republiku také propagaci turistické destinace, za 29

30 kterou by jinak musela zaplatit řádově stamiliony korun. Festival má kromě ekonomických dopadů i společenský a sociální význam. Dále také přispívá k propagaci ČR jako kulturní a turistické destinace. Praţské jaro vytváří v českém i zahraničním tisku mediální obraz, který je dlouhodobě dobrý a podporuje tak image Prahy jako evropského města kultury. Praţské jaro je povaţován za jeden z největších festivalu klasické hudby v celé východní Evropě. Za téměř sedm desítek let, tato mezinárodní kulturní událost sdruţuje nejvýznamnější hudebníky a operní zpěváky z celého světa. Díky své úrovní a prestiţi Praţské jaro je opravdu nezapomenutelnou akci pro účastníky a návštěvníky Prague International Maraton. Praţský mezinárodní maraton je povaţován za jeden z top-10 maratonů ve světe a vţdy tam je zvána řada prestiţních běţců. Závod vinoucí se ulicemi jednoho z nejkrásnějších měst v Evropě je nádherný. A s převáţně malým převýšením samozřejmě obsahuje i šance na osobní rekord. Prague Maraton často předchází jarnímu hudebnímu festivalu Praţské jaro, který je velmi důleţitou hudební události. Závod začíná na Staroměstském náměstí. Po klidném startu, omezujícímu úzkými uličkami, běţci přestupují přes Karlův most. Závod probíhá přes nádherné Staré Město do moderních částí Prahy, přes řeku Vltavu a nakonec skončí zpět na Staroměstském náměstí. Praţský maraton (také známý jako Prague International Marathon (PIM) a Volkswagen Maraton Praha) se koná ve městě Praha Česká republika kaţdý květen. Tato událost byla zaloţena v roce 1995 a rozrostla, teď se stala významnou maraton akcí a byla udělena IAAF Gold Label status. Podle médií je na světě hodně mezinárodních maratonů, přičemţ ve kterých dvě třetiny z běţců pocházejí z 55 různých zemí. Praţský maraton je sedmým nejrychlejším a také byl zvolen jedním z nejkrásnějších na světě. Praţský maraton se koná v průběhu celého víkendu a zahrnuje několik akcí, včetně Volkswagen Maraton Praha, Volkswagen Rodinný Minimaraton s délkou 4,2 km, Allianz Eko Procházka - 2 km, a In-line Party (bruslení) - 6,5 km. Hervis Prague Half Marathón, který je také udělen statut IAAF Gold Label, se koná kaţdý rok v březnu nebo v dubnu. 30