VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S.R.O. Elizabeth-Ann Leamerová

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S.R.O. Elizabeth-Ann Leamerová Analýza předpokladů pro řízení kulturního turismu na Písecku Bakalářská práce 2016

2 Analýza předpokladů pro řízení kulturního turismu na Písecku Bakalářská práce Elizabeth-Ann Leamerová Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. Katedra cestovního ruchu Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí bakalářské práce: Ing. Šárka Tittelbachová, Ph.D. Datum odevzdání bakalářské práce: elizabethleamer@gmail.com Praha 2016

3 Bachelor s Dissertation The analysis of assumptions of managing cultural tourism in the area of Písek Elizabeth Ann Leamerová The institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism Studies Major: Destination Management in the Travel and Tourism Industry Thesis Advisor: Ing. Šárka Tittelbachová, Ph.D. Date of Submission: elizabethleamer@gmail.com Prague 2016

4 Čestné prohlášení P r o h l a š u j i, ţe jsem bakalářskou práci na téma Analýza předpokladů pro řízení kulturního turismu na Písecku zpracovala samostatně a veškerou pouţitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem pouţila, uvádím v seznamu pouţitých zdrojů a ţe svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s.r.o.. Elizabeth-Ann Leamerová V Praze dne

5 Poděkování Chtěla bych poděkovat svému vedoucímu bakalářské práce Ing. Šárce Tittelbachové, Ph.D. za odborné vedení, trpělivost, ochotu, pomoc a rady při zpracování této práce. Rovněţ si velmi cením rad a pomoci Ing. Miloslava Vrubela, který mi pomáhal se zjišťováním důleţitých informací spojených s touto bakalářskou prací. V neposlední řadě také děkuji paní Ing. Editě Kučerové, z odboru školství a kultury v Písku, která mi poskytla všechny potřebné informace v řízeném rozhovoru.

6 Abstrakt LEAMEROVÁ, Elizabeth-Ann. Analýza předpokladů pro řízení kulturního turismu na Písecku. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: Praha s. Bakalářská práce analyzuje předpoklady pro řízení kulturního turismu na Písecku. V první teoreticko-metodologické části je rozebrána problematika cestovního ruchu, destinace, kulturního turismu a s tím související destinační management, kulturní dědictví a SWOT analýza. Ve druhé, analytické části se vymezuje destinace Písecko, instituce řídící turismus na Písecku. Dále se práce zabývá Strategickým plánem rozvoje města Písku do roku Poté následuje analýza primární a sekundární nabídky destinace, poptávky, které vytváří a určují podmínky a předpoklady rozvoje cestovního ruchu v Písku a okolí. Dále pojednává o Písecké bonusové kartě a jejích subjektech a o řízeném rozhovoru. Ve třetí návrhové části se hovoří o návrzích, jak zlepšit cestovní ruch a jeho řízení v Písku a na Písecku.. Klíčová slova: destinace Písecko, destinační management, kulturní turismus předpoklady pro kulturní cestovní ruch, Stakeholders

7 Abstract Leamerová, Elizabeth-Ann. The analysis of assumptions of managing cultural tourism in the area of Písek. [Bachelor s Dissertation] The Institute of Hospitality Management. Prague: p. This study analyzes assumptions for the management of cultural tourism in the region of Písek. The first part details theoretical and methodological analysis into problems of tourism, destinations, cultural tourism and related destination management, cultural heritage and SWOT analysis. The second part analyzes and defines the destination of Pisek and the institutions managing tourism in the Pisek area. Also included in the analysis is the Strategic development plan for the town of Písek until the year This is followed by an analysis of the primary and secondary tourism supply and demand, which creates and determines the conditions and assumptions for the development of tourism in Písek and the surrounding area. It also describes the Písek Bonus Card and it's benefits, as well as a controlled interview. The final section provides conclusions and suggestions on how to improve cultural tourism and the management thereof in Písek and the surrounding area. Keywords: Pisek area destination, destination management, cultural tourism, assumptions of cultural tourism, Stakeholders

8 Obsah Úvod Teoretická část (teoreticky-metodologická) Přehled řešené problematiky Cestovní ruch Předpoklady cestovního ruchu Účastník cestovního ruchu Destinace cestovního ruchu Kulturní turismus Typologie kulturního turismu Kulturní dědictví Předpoklady pro kulturní turismus v destinaci Destinační management Rezidenti jako významný partner v destinaci Analýza nabídky v destinaci Analýza poptávky v destinaci Stakeholders SWOT analýza Analytická část Vymezení destinace Vymezení destinace Písecko Historie Písecka Historie Písku Kultura ve městě Písku a na Písecku Instituce řídící turismus v Jihočeském kraji a na Písecku... 30

9 2.2.1 Jihočeská centrála cestovního ruchu Řízení kulturního turismu na Písecku a ve městě Písek Městský úřad v Písku - rozpočet a správa města Turistické informační centrum v Písku Strategický plán rozvoje města Písku do roku Analýza SWOT Destinační management v Písku Písecká bonusová karta Nabídka a poptávka - podmínky a předpoklady rozvoje cestovního ruchu v Písku a okolí Analýza primární nabídky destinace Analýza sekundární nabídky destinace Vyhodnocení Písecké bonusové karty Marketingový průzkum o městě Písku Návrhová část Zlepšení současné situace v oblasti cestovního ruchu v Písku Závěr Literatura... 76

10 Seznam tabulek Tabulka 1: Typologie kulturního turismu Tabulka č. 2: Nabídka destinace cestovního ruchu Tabulka 3:Statistika návštěvnosti v roce 2015 (dle národností) Tabulka 4:Statistika návštěvnosti v roce 2015 (v jednotlivých měsících a dnech) Tabulka 5: Přehled kulturních institucí, aktérů a prostorů ve městě Písku Tabulka 6: Kalendárium nejvýznamnějších akcí v Písku a na Písecku Tabulka 7: Návštěvnost věže Děkanského kostela v roce Tabulka 8: Kapacita a návštěvnost HUZ ve městě Písek Tabulka 9: Kapacity HUZ - okres Písek Tabulka 10: Písecká bonusová karta - statistika pro rok Tabulka 11:Subjekty Písecké bonusové karty (otevírací doba, vstupné) Seznam obrázků Obrázek 1: SWOT analýza Obrázek 2: Písecko Seznam pouţitých zkratek CR cestovní ruch WTO - World Tourism Organization JCCR- Jihočeská centrála cestovního ruchu DM destinační management TIC turistické informační centrum ATIC asociace turistických informačních center České republiky ČSAD Československá státní automobilová doprava S-J Ze severu na jih

11 V-Z Z východu na západ HUZ hromadné ubytovací zařízení

12 Úvod Za téma své bakalářské práce jsem si zvolila Analýzu předpokladů pro řízení kulturního turismu na Písecku. Zvolila jsem si jej, protoţe město Písek a Písecko dobře znám, mám k ním osobní vztah a vţdy se k jejich krásné přírodě, historickým památkám a jedinečnosti ráda vracím. Téţ proto, ţe v nich vidím i značný potenciál pro stávající i budoucí cestovní ruch. Cílem mé práce je analyzovat a vyhodnotit předpoklady pro řízení kulturního turismu ve městě Písku a na Písecku. Především z pohledu nabídky. Dílčím cílem byla analýza vývoje vybraných ukazatelů cestovního ruchu ve zmíněných lokalitách. Dalším dílčím cílem je analýza vývoje řízení kulturního turismu ve zmiňovaných oblastech. Hlavními předpoklady řízení jsou nabídka, vývojové ukazatele a řízení v dané destinaci. Zmiňované cíle budou řešeny především za pomocí analýzy jak primární, tak sekundární nabídky. V této souvislosti jsem si zvolila dvě důleţité hypotézy: Hypotéza 1: Návštěvníci a turisté posuzují region Písecka především za kulturní destinaci. Hypotéza 2: Návštěvnost kulturních (historických a společenských) atraktivit v Písku a na Písecku je nedostatečná. Bakalářská práce je rozdělena do tří částí. A sice do částí teoretickometodologické, analytické a návrhové. V první, teoreticko-metodologické se zabývám problematikou a pojmy: cestovní ruch, destinace, kulturní turismus a pojmy s ní související (např. kulturní dědictví, destinační management, Stakeholders a SWOT analýza). Ve druhé, analytické části vymezuji destinace a instituce řídící turismus v Písku a na Písecku. Dále se v této práci zabývám Strategickým plánem rozvoje města Písku do roku Poté následuje analýza primární a sekundární nabídky destinace a dále tabulky, týkající se poptávky. Tyto aspekty vytváří a určují podmínky a předpoklady rozvoje cestovního ruchu v Písku a okolí. Dále pojednávám o Písecké bonusové kartě (a o jejích devíti subjektech), o řízeném rozhovoru s pracovnicí odboru školství a kultury Městského úřadu 12

13 v Písku. Jedná se o ing. Editou Kučerovou, vedoucí oddělení cestovního ruchu zmiňovaného odboru. Ve třetí, návrhové části hovořím téţ o návrzích, jak zlepšit cestovní ruch v Písku a na Písecku a jak zlepšit jeho řízení. Jedná se např. o moţnost adekvátního navýšení financí pro rozpočet v roce 2017 pro oblast cestovního ruchu, o zvýšení počtu subjektů v Písecké kartě a o zlepšení její kvality, výhod a propagace, o moţnosti vytvoření samostatné komise pro cestovní ruch v rámci struktur Městského úřadu v Písku. V této práci jsem pouţila následující vědecké metody výzkumu. Analýzu, deskripci, komparaci, syntézu a dotazování formou řízeného rozhovoru. Např. v případě analýzy jsem posoudila analýzu jak primární tak i sekundární nabídky dané destinace. Pokud se jedná o deskripci, tak princip spočívá v popisu zkoumaných subjektů v příslušné destinaci. V případě komparace jsem srovnávala veřejné a schválené rozpočty 3 okresních měst. U syntézy jsem za pomocí Turistického informačního centra v Písku sjednotila potřebné informace k jednotlivým subjektům Písecké bonusové karty. Co se týká nejdůleţitějších informačních zdrojů, čerpala jsem z oficiálních webových stránek města Písku, Turistického informačního centra v Písku, Českého statistického úřadu, Jihočeské centrály cestovního ruchu sídlící v Českých Budějovicích. Téţ jsem čerpala z mnoţství odborné literatury, jako příklad uvádím publikaci Turismus a veřejná správa od vedoucí mé bakalářské práce Šárky Tittelbachové a z celé řady dalších, které jsou uvedeny v části Literatura této mé bakalářské práce. 13

14 1 Teoretická část (teoreticky-metodologická) 1.1 Přehled řešené problematiky Cestovní ruch V souladu s definicí světové organizace pro cestovní ruchu WTO (Ottawa 1991) M. Palatková uvádí, ţe za cestovní ruch se pokládá činnost osoby, která cestuje na přechodnou dobu do jiného místa mimo její běţné ţivotní prostředí. A to na dobu kratší neţ je stanovena. Jedná se o mezinárodní cestovní ruch 1 rok a domácí cestovní ruch 6 měsíců. Přitom hlavní záměr její cesty je jiný, neţ kdyţ vykonává výdělečnou činnost v místě, které chce navštívit. (2007, s. 2) Franke nám sděluje, ţe v případě cestovního ruchu se jedná o souhrn ekonomických a sociálních aktivit a vztahů souvisejících s uspokojováním části lidských potřeb. (2012, s. 4.) Hesková a kol. uvádí, ţe cestovní ruch můţeme charakterizovat jako významný společensko-ekonomický fenoménem jak z pohledu společností, tak i z pohledu jednotlivce. Kaţdým rokem představuje největší pohyb lidí za rekreací, poznáváním a touhou naplnit vlastní sny z příjemné a hezké dovolené. V případě ekonomicky vyspělých zemí se jedná o součást způsobu ţivota lidí a jejich spotřeby. Vedle obchodu s ropou a automobilovým průmyslem patří cestovní ruch ve světovém měříku ke třem největším exportním odvětvím. (2006, s. 9) Dle Kopša (1985, s. 12) z Vysoké školy ekonomické v Bratislavě je: Cestovní ruch je formou uspokojování potřeb reprodukce fyzických a duševních sil člověka, ke kterému dochází mimo běţné ţivotní prostředí a ve volném čase. Tato definice mne zaujala právě proto, ţe se liší od řady předešlých a dalších, které neuvádím. Nepopisuje totiţ cestovní ruch jako jistý specifický jev, ale vyzdvihuje potřeby, jeţ jsou uspokojovány v průběhu účasti v cestovním ruchu. 14

15 Cestovní ruch jako takový má různé druhy a formy, které se dle poptávky účastníků CR stále vyvíjejí. Totéţ se týká i moţnosti nabídky. Druhy CR se stanovují podle způsobu realizace. Formy CR se dělíme podle motivace k účasti na CR. Existuje cca. 10 forem CR, např. rekreační forma CR, sportovně-rekreační forma CR, agroturistika a kulturně-poznávací forma CR, která nás především zajímá a která se přímo týká mé bakalářské práce. (CzechTourism, 2016) Předpoklady cestovního ruchu Ve svých pracích o rozvoji cestovního ruchu se Ryglová, Burián a Vajčnerová zmiňují o jedné z nejznámějších metod, která určuje předpoklady cestovního ruchu. Jedná se o Mariotovu funkčně chronologickou metodu (2011, s. 34). Ta obsahuje: Předpoklady selektivní demografické (hustota a věková struktura obyvatelstva, podle pohlaví) politické (politická stabilita či nestabilita, války, bezpečnostní situace) sociologické (ekonomické aktivity, sociální příslušnost, vzdělanost) urbanizační (velikost a hustota sídel) ekologické (stav ţivotního prostředí a jeho očekávaný vývoj) ekonomické (vývoj míry nezaměstnanosti) personální (odbornost vedení a zaměstnanců subjektů cestovního ruchu) administrativní (vízová politika, moţnost pohybu po území) Lokalizační předpoklady Přírodní (reliéf krajiny, přírodní atraktivity, vodstvo, fauna, flóra, klima) Kulturně-municipální (materiální, společenské a programové atraktivity vytvořené lidmi, struktura státních, regionálních a místních institucí) 15

16 Realizační předpoklady Komunikační (dopravní sítě a systém dopravy, dostupnost území) Infrastruktura cestovního ruchu (ubytovací a stravovací sluţby, sportovní, kulturní, zábavní a další zařízení poskytující sluţby účastníkům cestovního ruchu) Účastník cestovního ruchu V souvislosti s termínem Cestovní ruch pokládám za nutné velmi stručně uvést následující dle Palatkové (2007, s. 2-3): 1) Cestovatel (traveler) je osoba nacházející se na cestě mezi dvěma nebo více lokalitami. 2) Stálý obyvatel (rezident) osoba ţijící v dané zemi minimálně 1 rok před příjezdem do jiné země na kratší dobu neţ je jeden rok (v mezinárodním cestovním ruchu) osoba ţijící v daném místě minimálně 6 měsíců před příjezdem do jiného místa té samé země na kratší dobu, neţ je 6 měsíců (v domácím cestovním ruchu) 3) Návštěvník (visitor) osoba cestující do jiné země, neţ ve které má své trvalé bydliště na dobu nepřekračující 1 rok (v mezinárodním cestovním ruchu) osoba, jeţ má trvalé bydliště v dané zemi a která cestuje na jiné místo v té samé zemi na kratší dobu neţ je 6 měsíců (v domácím cestovním ruchu) 4) Turista (tourist) osoba, cestující do jiné země neţ ve které má své obvyklé bydliště, na dobu min. 1 přenocování do jednoho roku (v mezinárodním cestovním ruchu) osoba, trvale bydlící v zemi, jeţ cestuje do jiného místa v téţe zemi, na dobu min. 1 přenocování, ale na dobu do 6 měsíců (v domácím cestovním ruchu) 16

17 5) Výletník (excursionist, sameday visitor) jednodenní návštěvník osoba cestující do jiné země neţ ve které má své trvalé bydliště na kratší dobu neţ je 24 hodin aniţ by v této navštívené zemi přenocovala (v mezinárodním cestovním ruchu) Osoba trvale bydlící v dané zemi, jeţ cestuje do místa mimo své trvalé bydliště na kratší dobu neţ je 24 hodin, aniţ by v tomto navštíveném místě přenocovala (v domácím cestovním ruchu) V návaznosti na předchozí členění účastníků CR (5 kategorií) je nutno zmínit i související termín co je kulturní turista. Existuje dle McKerchera a DuCrose pět druhů těchto kulturních turistů. Např. cílevědomý kulturní turista, kterému jde především o hluboký kulturní záţitek nebo příleţitostný kulturní turista, jenţ má pouze slabý motiv pro navštívení dané destinace a jehoţ výsledný záţitek je povrchní. (2002, s. 135 a 144) Destinace cestovního ruchu V odborné literatuře je moţné nalézt mnoho definic termínu destinace, je moţné ji definovat mnoha způsoby. Š. Tittelbachová a I. Tyslová ve své práci Destinace turismu (platforma pro spolupráci kultury a turismu) uvádějí destinaci jako přirozený územní celek/region, který disponuje vhodnými podmínkami pro rozvoj turismu. Těmi jsou jednak atraktivity turismu (přírodní, kulturně-historické, kulturně-společenské) a jednak komplex sluţeb (dopravní, ubytovací, stravovací a další), které jsou poskytovány v návaznosti na vyuţití atraktivit turismu. (2014, s. 2-3) Dle Palatkové a definice WTO se destinace chápe jako geografický prostor (stát, místo, region), který si (segment) vybírá jako svůj cíl cesty. Destinace obsahuje sluţby, jako jsou ubytování, stravování, zábava a sportovní aktivity. (2007, s. 13) 17

18 Návštěvník nebo turista se můţe domnívat, ţe za destinaci se pokládá určitý světadíl, země region, město, určité místo a hotel. Lze vţdy pokládat, ţe destinace je místo, kde se vyskytují různé atraktivity. Jsou vymezeny geologickými, přírodními nebo politickými hranicemi. Obecně lze říci, ţe je můţeme chápat jako přirozený celek, který má unikátní vlastnosti, jimiţ se liší od jiných destinací. (Nejdl, 2011, str.48) Z pohledu turismu a jeho řízení je území České republiky rozděleno na administrativně-správní regiony. Administrativně-správní regiony vznikají správním aktem. Jejich hranice stanovují obecně závazné legislativní normy, jsou součástí většího územního celku státu nebo kraje. Turistické regiony a oblasti se vymezují na základě v dané oblasti se vyskytujících přírodních a kulturně-historických podmínek a tradic. Totéţ se týká i komplexu sluţeb pro turisty a návštěvníky. Hranice turistických regionů nemají přesné vymezení a často se liší od jiţ zmiňovaných administrativně-správních územních regionů. (Š. Tittelbachová a I. Tyslová, 2014, str. 2-3) Významný popis destinací cestovního ruchu uvádí britský profesor D. Buhalis (2000, str. 2), který stanovil tzv. 6 A, které popisují destinaci cestovního ruchu: Attractions (turistické cíle) - jedná se například o přírodní a umělé atraktivity nebo také o jisté speciální akce. Accessibility (dostupnost) - obsahuje dopravní systém (cesty, letiště, vozidla). Amenities (vybavení) za vybavení destinace se pokládá ubytovací a stravovací zařízení, obchodní řetězce, maloobchod a různé turistické sluţby. Available packages (dostupné balíčky sluţeb) - předem připravené balíčky, které zajišťují zprostředkovatelé. Activities (aktivity) obsahují všechny aktivity, jeţ jsou v dané destinaci dostupné. Ancillary services (doplňkové sluţby) jedná se o pro turisty a návštěvníky důleţité sluţby. Například to jsou banky, pošty, nemocnice, atd. 18

19 Je tedy zřejmé, ţe destinaci charakterizuje řada aktivit, infrastruktura dané oblasti a atraktivity, které daná destinace nabízí Kulturní turismus Úvodem k danému tématu pokládám za nutné charakterizovat kulturu jako takovou. Dle Tittelbachové je Kultura v nejširším chápání, zejména pak kulturní dědictví, tvoří sociálně-kulturní zdroj destinace a spolu s fyzickými a ekonomickými zdroji je základem pro tvorbu produktu destinace. Šanci destinací pak logicky zvyšuje hlubší znalost kultury a jejích všech projevů. Totéţ se týká vyuţití sociálněkulturního potenciálu (zdroj) pro produkty jeţ mají a budou mít patřičné přínosy jak pro subjekty v dané destinaci, tak pro klienta. (2011, str.128) Termín kulturní turismus byl poprvé zmíněn koncem 80. let 20. století. Kulturní turismus obsahuje souhrn všech cest lidí, kteří dočasně opustili místo, kde trvale bydlí za účelem získání proţitků, zkušeností nebo informací z navštívené lokality (Luger, 2007) Typologie kulturního turismu Jenom ve stručnosti uvádím několik faktů, týkajících se typologie kulturního turismu. Ke zmiňovanému termínu se vyuţívá řada kritérií druhy cest, druhy kultur, marketingové nabídky, převaţující prostředí a poskytovatelé sluţeb. Například pro vyuţití tvorby marketingové nabídky lze uvést právě onu typologii kulturního turismu. Ta vychází ze tří hlavních faktorů kulturní prostory (kulturní destinace atd.), kulturní zdroje (objekty kulturní zařízení atd.) a organizátoři (zprostředkovatelé a poskytovatelé sluţeb). (Tittelbachová, 2011, s. 141) Uvedené faktory a konkrétní fakta typologie kulturního turismu uvádím v následující tabulce č. 1. Tuto tabulku pokládám za významnou z hlediska celkového rozdělení kulturního turismu. 19

20 Tabulka 1: Typologie kulturního turismu Kulturně historické objekty, relikty, kulturní zařízení a kulturní scény Události/instalace v kulturně historických objektech a zařízeních a na kulturních scénách Hrady, zámky, panská sídla Parky a zahrady Kostely, kláštery, synagogy, mešity, chrámy Muzea a výstavní prostory Bitevní pole a vojenské objekty Hřbitovy a pomníky Vězení a koncentrační tábory Prostory/regiony jako kulturní atraktivity Události/instalace ve městech, v krajině a v průmyslových územích organizační a zprostředkující formy v kulturním turismu Území jako atraktivita kulturního turismu Města Krajina (kulturní krajina) Průmyslová území Zdroj : Vlastní znázornění dle (Steinecke, A., 2007) Organizační a zprostředkující formy Strategie v kulturním turismu Studijní cesty Průvodcovské sluţby a informační média Poptávka Nabídka Kulturní dědictví Kulturní dědictví patří k historii a dějinám kaţdého kulturního a vzdělaného národa, počínaje starým Egyptem, Řeckem a Římem. Dle Š. Tittelbachové: Kulturní dědictví spolu s přírodou a ţivotním prostředím v sobě zahrnuje základní národní a společenské hodnoty, které vedle své primární funkce zachování kontinuity lidské společnosti mohou plnit i funkci atraktivity pro oblast turismu. (2011, s.128) Za důleţité pokládám rovněţ zmínit následující myšlenky Patočky a Heřmanové, kteří za kulturní dědictví pokládají souhrn hmotných a nehmotných hodnot, děl a kulturních vztahů, které vznikaly v minulosti, ale svým vznikem a významem přispívají k vytváření soudobých kulturních a společenských hodnot. (2008, s. 50) 20

21 1.1.8 Předpoklady pro kulturní turismus v destinaci Management kulturního turismu je cestou a strategií pro silné regiony, jeţ mají dostatek sil pro společný rozvoj, prodej a organizaci důleţitých konkurenčních výhod. Je zřejmé, ţe regiony dobře znají nebo by měly znát svůj kulturně-historický potenciál a téţ by měly být schopny patřičně poskládat svoji nabídku do příslušných produktů kulturního turismu. Jedná se zejména o řadu sluţeb, díky jejichţ spotřebě proţijí návštěvníci a turisté svůj očekávaný kulturní záţitek. (Š. Tittelbachová, 2011, s.144) Lze říci, ţe základním poţadavkem, pokud se chce daná destinace prosadit na trhu, je atraktivnost produktu pro zákazníky. Dle Steineckeho uvádím jenom stručně následující principy pro tvorbu těchto produktů (2007): Volba atraktivního a jasného tématu Projekt je uměleckým dílem Známé osobnosti kultury bývají mediální tváří produktu Produkt je vybrán z rozsáhlé nabídky různých kulturních akcí Privilegia pro vybrané skupiny aktérů daného kulturního projektu (přijetí významnou osobností) Destinační management Za destinační management, jako termín, můţeme pokládat nejvyspělejší formu řízení cestovního ruchu v destinacích, které patří k nejkvalitnějším. V obecném pojetí ho můţeme brát jako spolupráci a kooperaci poskytovatelů sluţeb s cílem efektivněji řídit cestovní ruch v dané destinaci.(metelková P., 2005, s. 5) Práce destinačního managementu si vysloveně ţádá podrobnější a lepší koordinaci činnosti a vztahů subjektů, které se vyskytují v cestovním ruchu. Je zde nutná (jak jiţ bylo řečeno) vzájemná spolupráce, dobrovolnost a ve finále posuzování vzájemné výhodnosti. 21

22 Mezi jednotlivými destinacemi, nejenom v daném regionu, pochopitelně probíhá konkurenční boj. A právě v této souvislosti hraje značnou roli i činnost jednotlivých DM. K jejich hlavním činnostem patří formulace koncepcí a vizí rozvoje CR vč. spolupráce s příslušnými kraji. Téţ musí pracovat na koordinované a systematické marketingové činnosti v oblasti produktů významných pro turisty. To se týká i vzniku a rozvoje nových produktů CR. Závěrem této kapitoly lze říci, ţe kaţdý region má své odlišné podmínky pro vznik a činnost DM, a ty je vţdy nutné brát v úvahu. Právní legislativa v současné době navíc ani ţádný univerzální model nenabízí. (Manuál produktů v cestovním ruchu, 2016, s. 16 a s.12) Rezidenti jako významný partner v destinaci Rezidenty (původní obyvatelstvo) pokládám za mimořádně významný, byť někdy neprávem opomíjený prvek v dané destinaci. Přitom právě chování rezidentů k turistům a návštěvníkům je z mnoha ohledů rozhodující, jak zmiňovaní hodnotí danou destinaci a téţ, zda ji po návratu z destinace doporučí nebo nedoporučí svým známým a blízkým. Je v zájmu DM aby kvalitně a obsáhle informoval původní obyvatelstvo dané destinace o svých záměrech. To můţe značně ovlivnit tzv. regionální atmosféru. A ta je jednou z nejdůleţitějších základů prosperity dané oblasti. Vţdyť kaţdého turistu nebo návštěvníka zajímá, zda je daný region bezpečný, zda je zde klid a domácí atmosféra. (MacCannell, 2011) Analýza nabídky v destinaci Tato analýza nabídky shrnuje, co můţeme případnému turistovi či návštěvníkovi v dané destinaci nabídnout. Pakliţe je tato nabídka prezentována s důrazem na neopakovatelnost záţitků atd., pak pravděpodobně obstojí i v konkurenci s jinými regiony a destinacemi. 22

23 Tato nabídka dané destinace patří do tzv. analýzy vnitřního prostředí, čili primární a sekundární nabídky příslušné destinace. Patří k ní rovněţ analýza organizace CR a analýza stávajících marketingových aktivit. (Manuál produktů v cestovním ruchu, str.29) Níţe uvedená tabulka č. 2 pojednává o nabídce destinace cestovního ruchu. Má dvě části: primární a sekundární nabídku. Tyto podrobně uvádějí a rozvádějí jednotlivá témata a parametry. K primární nabídce pouze uvádím, ţe odpovídá na otázku, co je pro daný region typické, příp. jedinečné. Tuto tabulku pokládám z pohledu tématu a charakteru mé bakalářské práce za významnou a proto ji vyuţívám v hodnocení analytické části. Tabulka č. 2: Nabídka destinace cestovního ruchu Primární nabídka Sekundární nabídka Přírodní potenciál Kulturně- Kulturně Suprastruktura Infrastruktura Všeobecná historický společenské CR infrastruktura potenciál akce CR geomorfologický Hrady, Ubytovací Cestovní veletrhy zámky zařízení kanceláře doprava Klimatický muzea Výstavy Stravovací Informační Dopravní zařízení kanceláře CR dostupnost hydrologický skanzeny kongresy - směnárny Půjčovny aut fauna Rezervace lidové architektury symposia - Sportovně rekreační zařízení Obchodní síť flóra Chráněná území přírody - Sakrální památky Městské památkové rezervace Národopisn é památky - - festivaly - Sportovní akce Náboţenské akce Obchodní akce - - Kulturněspolečenská zařízení Rekreační doprava Záchranná sluţba Zdroj: vlastní znázornění podle Kiráľové A.(2003, str. 88) Komunální sluţby Veřejně prospěšné sluţby Technické sítě Zásobování vodou, elektřinou, plynem Likvidace odpadů 23

24 Analýza poptávky v destinaci Tato analýza poptávky nám dává přehled o tom, kdo a z jakého státu danou destinaci navštívil. Rovněţ se zmiňuje i o důvodech, které návštěvníka vedly k jeho návštěvě. Kaţdý návštěvník má pochopitelně rozličné zájmy, cíle a důvody (které se ovšem v daném čase mění), proč příslušnou destinaci navštívil. To vše slouţí k tomu, aby příslušný DM se adaptoval na tyto změny. A právě tato schopnost rychlé adaptace je základním předpokladem konkurenceschopnosti. (Manuál produktů v cestovním ruchu, 2016, s.31) Stakeholders Anglický termín Stakeholders jsou jako zainteresované osoby nebo subjekty, které ovlivňují organizaci a také působí na dosaţení cílů dané organizace. V jiné terminologii lze téţ říci, ţe sem patří jak veřejné, tak soukromé subjekty a téţ představitelé místních organizací, které se zapojují do CR. Je nutno zmínit, ţe základními předpoklady ke tvorbě úspěšného produktu CR je vzájemná spolupráce a koordinace činností pro všechny partnery v dané destinaci. (Manuál produktů v cestovním ruchu, 2016, s.33-34) Stakeholdery můţeme rozdělit na primární a sekundární (Petříková R., 2008, str.184): Primární Stakeholders Místní komunita Enviromentální neziskové organizace Zákazníci (potenciální i stávající) Zaměstnanci a zástupci zaměstnanců (odbory) Obchodní partneři (dodavatelé, odběratelé, věřitelé ) Vlastníci, akcionáři a investoři Sekundární Stakeholders Média Veřejnost Konkurence 24

25 Lobbisté Obchodní a občanská sdruţení Samosprávní orgány a vládní instituce Různé subjekty, řadící se k Stakeholderům a k jejichţ činnostem téţ patří cestovní ruch, logicky souvisí s mojí bakalářskou prací. A proto se o nich zmiňuji. Pochopitelně se to týká téţ Písecké bonusové karty, o které se zmíním v analytické části této práce SWOT analýza Analýza SWOT je nástroj, díky němuţ lze srozumitelně uspořádat stávající informace. Nevede k objevu úplně nových poznatků, nýbrţ vyuţívá informací na vyšší úrovni, co se týká kvality. Tato analýza se zakládá na posuzování vnitřních faktorů společnosti (silné a slabé stránky) a dále na faktorech prostředí (příleţitosti a hrozby). Vyuţívá se k diagnostickým účelům vnitřního a vnějšího prostředí a k vytipování zásadních bodů při následném plánování v budoucnu. (Čtvrtečka, 2010, s. 27) Zmiňovaná SWOT analýza by měla patřit k zásadním částem analytické části kaţdého strategického plánu. Konkrétní SWOT analýza byla jiţ vypracována (subkomisí pro vnitřní a vnější analýzu) a navrţena pro účely vytvoření Strategického plánu rozvoje města Písku do roku Obrázek 1: SWOT analýza Zdroj: (Jakubíková, 2012) 25

26 2 Analytická část 2.1 Vymezení destinace Vymezení destinace Písecko Tato bakalářská práce se zabývá destinací Písecko. Můţeme jí rozlišit podle různých úrovní a významu. Zmiňovaná oblast náleţí do Jihočeského kraje, do okresu Písek a současně spadá pod správní obvod města Písek s rozšířenou působností. Je známo, ţe bývalá organizace Destinačního managementu v Písku vymezila destinaci Písecko za součást okresu Písek. V této souvislosti je nutno uvádím, ţe v dnešní době existuje Svazek obcí regionu Písecko (SORP), který má 73 členských obcí. Tím se stává jedním z největších Svazků v České republice, pokrývá téměř celé území okresu Písek. Jenom na doplnění uvádím, ţe jiţ 1. ledna 2003 okresní úřady neexistují, ovšem okresy jako správní celek nezanikly. (Svazek obcí regionu Písecko, 2014) Písecko se často označuje jako Brána do jiţních Čech. Co se týče polohy, tak leţí na hranici jiţních a středních Čech. Rozloha Písecka je km 2. Ze správního hlediska se člení do 75 obcí. Jedná se o průmyslově-zemědělskou oblast. Co se týká průmyslu, tak se jedná o průmysl textilní, strojírenský, dřevozpracující, elektrotechnický a kovodělný. Co se týká zemědělství, tak v oblasti rostlinné výroby se rozvíjí pěstování obilovin a pícnin. Z ţivočišné výroby se rozvíjí chov skotu, prasat a slepic. Dlouholetou tradicí zde má lesnictví a rybníkářství. (Sekyrková M., 2014) 26

27 Obrázek 2: Písecko Zdroj: (Soukup,V.,2003) Historie Písecka Osídlení tohoto regionu sahá hluboko do pravěku. Nad rybníkem Řeţabincem archeologové objevili významné pravěké sídliště ze starší doby kamenné. Cenný byl nález pozůstatků dílny na výrobu kamenných nástrojů. Osídlení zdejší krajiny, téměř souvislé, bylo jiţ od doby bronzové. Od poslední století př.n.l. začali jiţní Čechy osidlovat Keltové, kteří se zde zajímali zejména o rýţování zlata. Po roce 500 n.l. ve zdejším regionu získali převahu Slované, zabývající se zemědělstvím a řemesly. Jednalo se nejprve o Slavníkovce, po nich zde ţili známí Přemyslovci. V roce 1234 byl na ostrohu nad soutokem Otavy a Vltavy vybudován významný hrad Zvíkov. Postupně zde od 13 stol. vznikala další a další města, vsi a osady. V řadě z nich se rýţovalo zlato, později se těţilo i klasickým způsobem. Mezi městy dané oblasti získal záhy hlavní postavení Písek. Jak plynula další a další staletí, vývoj této oblasti 27

28 pokračoval dál. Jiţ byl v Písku, Vodňanech a jinde vyhlášena samostatná Česká republika. Písecko mohu právem pokládat za oblast nádherné krajiny a hezkých stavebních památek. Znám je z celé řady literárních, výtvarných děl a z básnických sbírek. Proslulá je v této souvislosti slavná Šrámkova kniha i film Stříbrný vítr. (Soukup, V., 2003) Historie Písku Toto historické sídlo na řece Otavě má oprávněné přízvisko perla nad Otavou. Je to známé město škol a studentů, spisovatelů, básníků, malířů a hudebníků. Nachází se zde celá řada vzácných kulturně-historických památek. Dle historických pramenů bylo toto středověké město zaloţeno cca. v pol. 13. stol. jiţ za vlády krále Václava I. O vlastní vybudování města (včetně výstavby píseckého hradu) se však zásadní měrou zaslouţil aţ jeho syn Přemysl Otakar II. Hlavním důvodem jeho zaloţení byla těţba zlata. Získávalo se tu rýţováním z písečných naplavenin Otavy, ale téţ hlubinnou těţbou v nedalekých Píseckých horách. Jedním z úkolů Písku byla i ochrana Zlaté stezky. Téţ byl významným regionem moci řady českých králů v jiţních Čechách. V dalších staletích město ţilo svým ţivotem. Začátkem 19. století město začalo bourat městské hradby, brány, a zasypávat příkopy. Místo nich postupně vznikaly sady. Časem se z Písku stalo vyhledávané letovisko. Od roku 1989 se začalo rychle rozvíjet soukromé podnikání v celé řadě oblastí. (Soukup, V., 2003) V současné době (k ) má Písek obyvatel. (Český statistický úřad, 2015) 28

29 2.1.4 Kultura ve městě Písku a na Písecku Dotace a podpora kultury V souvislosti s tímto tématem pokládám za nutné uvést, ţe základní prostor vzniká jiţ v Evropě. Konkrétně se jedná o akci Creative Britain a Kreativní Evropa. Jedná se o kulturní vizi pro Evropu jako celek. Tato akce vznikla jiţ v roce 2008 v Británii za značné podpory britské vlády. V této iniciativě Velké Británie v současné době pokračuje i Evropská unie (dále EU). Tento nový program EU se jmenuje Kreativní Evropa a slouţí k podpoře kinematografie a řady kulturních odvětví a je plánován na období let Cílem je rovněţ vyuţít součinnost mezi různými sektory a tím zvýšit účinnost podpory, která je takto poskytována. Skládá se ze dvou dílčích programů a mezioborové části. Nás ovšem především zajímá dílčí program kultura podpora mezinárodních projektů v oblasti kulturních a kreativních odvětví. Celkový rozpočet programu Kreativní Evropa na období let je 1, 462 mld. Eur. Z toho na dílčí program Kultura se počítá s 31% (453, 220 mil Eur) Na tomto programu Kreativní Evropa se podílí i Česká republika. Proto vznikla Bílá kniha, která slouţí k účinnější podpoře kultury u nás, ale i ve městě Písku. (Rozvojová studie Sladovny, 2014) Strategické dokumenty Město Písek je tradičním kulturním centrem regionu Písecko. Současně je k občanům a návštěvníkům otevřené a vstřícné. Je známo, ţe Písek byl prvním městem jiţních Čech, které vytvořilo svoji vlastní kulturní politiku. Tato byla obsaţena (v roce 2005) v dokumentu Strategický plán rozvoje kultury města Písku. V roce 2008 byl tento Strategický plán aktualizován pod pojmem Strategický plán rozvoje kultury města Písku do roku Rozvoj kulturní infrastruktury je jedním z hlavních bodů tohoto Strategického plánu. Hlavním punktem písecké kulturní infrastruktury je Sladovna. Dále lze jmenovat divadlo Fráni Šrámka, kino a galerie Portyč, koncertní síň a kulturní dům. Tyto zmiňované prostory město Písek zřídilo, spravuje je a financuje. V současné době ovšem jiţ platí nový, zastupitelstvem Písku odsouhlasený 29

30 Strategický plán rozvoje města Písku do roku 2025, který téţ pochopitelně pojednává o oblasti kultury. (Rozvojová studie Sladovny, 2014) Struktura kulturních sluţeb ve městě Kulturní prostory ve vlastnictví města Písku, shora zmiňované spravují (městem Písek zaloţené) dvě obecně prospěšné společnosti. Jedná se o Sladovnu Písek, o.p.s. a Centrum kultury, o.p.s. Dle názoru městského úřadu v Písku je volba tohoto typu zmiňovaných organizací správná. Vhodná je také proto, ţe obě společnosti jsou oprávněnými ţadateli a příjemci dotací. Jak na úrovni EU, ČR, Jihočeského kraje a města Písek. Na rozdíl od jiných příspěvkových organizací mají totiţ větší motivaci si zajišťovat dotace z více zdrojů. Téţ mají lepší operativní prostor pro svůj vlastní rozvoj. Kultura má své poţadavky, nejen co se týká programu, ale i prostor. Moderní kulturní prostory ve světě zcela nepochybně musí slouţit víceúčelovým způsobem. A tak by tomu mělo být i v Písku. V popředí musí být poţadavky na interaktivitu, variabilitu, multifunkčnost, design prostředí a kvalita doplňkových sluţeb. V kontextu kultury jako takové, kulturních institucí a příslušných projektů je podpora a inspirace jak jednotlivců, tak příslušných komunit a lidských společenství. Záměrem je cesta ke společnosti kreativní, k ţivotu udrţitelnému, radostnému a kvalitnímu. (Rozvojová studie Sladovny, 2014) 2.2 Instituce řídící turismus v Jihočeském kraji a na Písecku Jihočeská centrála cestovního ruchu Tato instituce má důleţitou funkci v koordinaci a řízení cestovního ruchu v jihočeském kraji a tím pádem i v Písku a na Písecku. Výsledkem její prezentace regionu jsou a mají být turisticky atraktivní destinace. Je příspěvkovou organizací a byla zaloţena roku Oficiální náplň činnosti Jihočeské centrály cestovního ruchu (dále jen JCCR) vyplývá z Koncepce rozvoje cestovního ruchu Jihočeského kraje pro roky Hlavní aktivitou a tvůrčí činností JCCR je komunikace a spolupráce 30

31 s mikroregiony, městy, Krajským úřadem Jihočeského kraje, s turistickými informačními centry, podnikatelskými subjekty zabývajícími se cestovním ruchem a v neposlední řadě i spolupráce s Českou centrálou cestovního ruchu (CzechTourism). Všechny jmenované organizace reprezentují jednotliví zástupci, kteří současně vytváří Poradní skupinu. Co se týče produktů JCCR, lze konstatovat, ţe díky vytvořenému průzkumu potenciálu cestovního ruchu v jiţních Čechách jsou sepsány námětové okruhy. Tyto okruhy jsou významným návodem pro vytváření produktů cestovního ruchu na celém území jiţních Čech. Na tvorbě těchto produktů se aktivně podílejí města, informační turistická centra, podnikatelské a další subjekty, kterých se to týká. Jednou z významných oblastí činnosti JCCR je propagace (vč. Písku a Písecka). V rámci této propagace JCCR získává nejrůznější dotace a příspěvky na pomoc cestovnímu ruchu. Nelze nezdůraznit další významnou činnost JCCR, kterou je vytváření image jiţních Čech. Její funkcí je tvorba produktů cestovního ruchu, ale i podpora produktů jiţ vzniklých, podává o nich informace a podporuje jejich propagaci a prodej. JCCR vytváří materiály o sluţbách a produktech cestovního ruchu, spolupracuje s městy a podnikateli z jiţních Čech. Společně s nimi tuto oblast reprezentuje na výstavách a veletrzích, zaměřených na cestovní ruch. Rovněţ zodpovídá za informační systém cestovního ruchu Jihočeského kraje. V náplni práce má i co největší rozvinutí infrastruktury cestovního ruchu, včetně kulturního vzdělávání a spolupráce s pohraničními regiony sousedících států (Horní a Dolní Rakousko a Bavorsko). Hlavním cílem informačního systému je předávání dostatečných informací návštěvníkům jiţních Čech a tím ulehčení práce všech pracovníků, zainteresovaných v oblasti cestovního ruchu. (Jihočeská centrála cestovního ruchu, 2010) 31

32 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji v letech Po velkém úsilí JCCR vytvořila tzv. Koncepci rozvoje cestovního ruchu v jihočeském kraji pro roky V úvodu této práce zdůrazňují fakt, ţe cestovní ruch v jihočeském kraji se povaţuje za významný ekonomický faktor. Jihočeský kraj je právem pokládán za jeden z nejzajímavějších a lze říci i nejatraktivnějších regionů České republiky. Z toho vyplývají jeho velmi dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Je zajímavý nejen polohou (včetně mezinárodních aspektů) ale i nádhernou přírodou, kulturními a historickými památkami a téţ velmi dobrými předpoklady pro aktivní rozvoj pěší turistiky, cykloturistiky, agroturistiky a tzv. záţitkové dovolené. Proto by si kraj měl tuto pozici u turistů hlídat a udrţet si ji. Za svůj další cíl ve své práci si JCCR vytyčila posílení pozice Jihočeského kraje v rámci České republiky. Za svůj hlavní krok logicky povaţují budoucí větší vyuţití kulturní i rekreační nabídky regionů se zaměřením, jak jiţ bylo výše uvedeno, na aktivní podobu dovolené. Jak je jiţ ve světě obvyklé (například Francie, Švýcarsko, Holandsko), chtějí podpořit nabídku regionálních produktů a regionální gastronomie, která je ve zmiňované oblasti jiţních Čech zcela unikátní záleţitostí. Jedná se o jiţ několikrát zmiňovanou agroturistiku, produkci kozích sýrů apod. V této koncepci rovněţ najdeme cíle, které jsou a budou pravidelně vyhodnocovány a jejich realizaci lze sledovat v rámci tzv. ročních akčních plánů. V dokumentu jsou analyticky vyhodnoceny jednak celkové poměry Jihočeského kraje (počet obyvatel atd.), nabídka, poptávka, vývoj návštěvnosti. Téţ tento materiál pojednává jak dlouho průměrně hosté a ve které destinaci a ve kterých hromadných ubytovacích zařízeních zůstávají, o jejich délce pobytu a o trvalém pobytu zahraničních návštěvníků, o profilu návštěvníků jiţních Čech, o vyhodnocení vývoje trendů v cestovním ruchu a o jejich moţném začlenění do celkové situace v jiţních Čechách. Závěrem tento materiál vyhodnotí konkurenci a uvede přehled organizací a soukromých firem cestovního ruchu ve zmiňované oblasti. Na Jihočeské centrále cestovního ruchu jsem se od tamějšího ředitele dozvěděla následující. Co se týká cestovního ruchu v Písku, tak nemají ţádné 32

33 informace na zmiňované téma. Byla jsem od něj ale informována o čtyřech základních bodech, které se týkají obecně hodnocení cestovního ruchu v České republice. Jedná se o: 1. návštěvnost, 2. počty přenocování, 3. vybrané lázeňské rekreační poplatky, 4. státy odkud návštěvníci přijíţdějí. V kontextu s touto problematikou (jak jiţ bylo dříve zmiňováno) vytvořilo a odsouhlasilo město Písek tzv. Strategický plán rozvoje města Písku do roku Hlavním garantem tohoto Strategického plánu byl a je tamější odbor investic. Hlavním garantem zmiňovaného Strategického plánu do roku 2025 je odbor investic a rozvoje městského úřadu v Písku. Co se týká námi sledované oblasti cestovního ruchu, tak tato problematika je obsaţena ve zmiňovaném strategickém plánu v řadě různých projektů a v různých oblastech. (Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji ) 2.3 Řízení kulturního turismu na Písecku a ve městě Písek Městský úřad v Písku - rozpočet a správa města Rozpočet města na rok 2016 Jedná se o klíčový nástroj správy města, který byl jiţ schválený zastupitelstvem Písku. Skládá se z příjmů a výdajů. Je nutno připomenout z charakteru mé bakalářské práce, ţe mezi příjmy města patří i poplatky za lázeňský nebo rekreační pobyt (plánovaný příjem Kč), poplatek ze vstupného ( Kč), poplatek z ubytovací kapacity ( Kč). Na dokreslení uvádím, ţe poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt činí Kč 12,- za osobu a kaţdý i započatý den pobytu, poplatek za kaţdé vyuţité lůţko a den činí 4 Kč. (Písek oficiální web města, obecně závazná vyhláška č. 1/2016) Příjmy celkem bez financování činí Kč, výdaje celkem bez financování činí Kč. Z toho vyplývá, ţe město bude hospodařit ve ztrátě. Co se týká výdajů na cestovní ruch a kulturu, tak město v roce 2016 plánuje částku Kč. (Písek oficiální web města, Rozpočet města pro rok 2016) 33

34 Správa města Správa města se skládá z Městského úřadu vč. jeho organizačních sloţek (viz. jeho struktura). Dále zde patří zastupitelstvo města a Rada města vč. seznamu organizací zřízených městem. Úkolem městského úřadu by mělo být kvalitně, efektivně a rozumně zabezpečovat úkoly samosprávy. Totéţ se týká i výkonu státní správy, která by měla vést ke splnění představ a spokojenosti obyvatel. (Písek oficiální web města, 2016) Přehled organizačních sloţek Struktura Městského Úřadu: Vedení města Interní audit Kancelář úřadu Odbor dopravy Odbor finanční Odbor investic a rozvoje Odbor sociálních věcí Odbor správy majetku Odbor školství a kultury (vč. cestovního ruchu) Odbor vnitřních věcí Odbor výstavby a územního plánování Odbor ţivotního prostředí Ţivnostenský úřad Je nutno poznamenat, ţe pro nás potřebnou problematiku CR řeší především odbor školství a kultury, okrajově odbor dopravy (komunikace). 34

35 Rada města Členové rady města Komise kulturní Komise pro infrastrukturu Komise dopravní Komise bytová Komise sociální Komise ţivotního prostředí Komise letopisecká Komise majetkoprávní Komise sportovní Komise pro výchovu a vzdělání Komise pro partnerské vztahy a cestovní ruch Komise pro urbanismus a architekturu Uvedená komise pro partnerské vztahy a cestovní ruch řeší otázky zadané odborem školství, kultury (a cestovního ruchu) a poţadované občany. Seznam organizací zřízených městem (jen důleţité) Centrum kultury města Písek o.p.s. Městská knihovna Písek Sladovna Písek o. p. s. Sladovna Písek o.p.s. - Turistické informační centrum Písek 35

36 Nejdůleţitější problematika řešená odborem školství, kultury Citovaný odbor především zajišťuje provádění vyhlášených dotačních programů v oblasti kultury, cestovní ruchu a volnočasových aktivit. Dále se podílí na spravování dotací a podílí se na zpracování koncepčních materiálů na úseku kultury a cestovního ruchu. Téţ zajišťuje správu místního poplatku z ubytovací kapacity a poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt, spolupracuje se Sladovnou Písek o.p.s. v rozsahu uzavřených smluv. Spoluvytváří databázi fotografií a videí z oblasti kultury, sportu a společenského dění a rozšiřuje je dostupnými kanály. Rovněţ zajišťuje agendu zahraničních vztahů města a spolupráci s partnerskými městy a podílí se na propagaci města, spravuje městský informační systém pro pěší a organizuje řadu akcí pro veřejnost, např. Cipískoviště, Den otevřených dveří památek apod. Závěrem je nutno uvést, ţe spolupracuje na projektech, kde je město účastníkem. (např. Otavská plavba, Sdruţení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, Sdruţení měst s husitskou minulostí a tradicí). (Písek oficiální web města, 2016) Turistické informační centrum v Písku Turistické informační centrum (dále jen TIC) v Písku se nachází přímo v historické budově Sladovny, u Velkého náměstí. Úřední hodiny TIC v roce 2015 byly pro zimní sezónu od října do dubna denně v rozsahu od 9-17 hodin. Pro letní sezónu od května do září denně v rozsahu od 9-18 hodin. Byl mu udělen certifikát klasifikační třídy B (podle jednotné klasifikace informačních center CzechTourism a ATIC). Téţ získalo osvědčení pro systém Cyklisté vítáni certifikace sluţeb pro cyklisty dle Nadace Partnerství. Rovněţ má osvědčení 1. stupně v systému Český systém kvality sluţeb za poskytované sluţby. K hlavním poskytovaným sluţbám TIC patří: poskytování informací jak domácím obyvatelům, tak návštěvníkům, veřejný internet (který je v prvních deseti minutách pouţívání k dispozici zdarma), kopírování, skenování, fax, prodej vstupenek na vybrané kulturní akce, dobíjení karet pro MHD (spolupracují s ČSAD), moţnost vyhledávání dopravních spojení, nabídka zajištění oficiálního turistického průvodce, 36

37 prodej suvenýrů. K nejprodávanějším suvenýrům patří: trička s potiskem Písku, vánoční ozdoby s místy v Písku, malý Betlém zasazený do Písku, hrnky s domovními znameními, balzámy na rty, připínací placky, magnety, panáky, svícny a svíčky, pohledy a další drobné suvenýry. K dalším zajímavým činnostem patří: rezervační systém pro navštívení věţe kostela Narození Panny Marie, tipy na výlety a kulturní akce v okolí (i akce regionální), přehled všech ubytovacích a stravovacích zařízení, prodej turistických a cykloturistických map, turistické suvenýry, moţnost si zapůjčit zvukového průvodce městem (moţnost výběrů jazyků: AJ, NJ, ČJ). V případě zájmu existuje moţnost zapůjčení klíče k ţidovskému a vojenskému hřbitovu, moţnost dobíjení MHD a informace o veřejné dopravě. TIC má k dispozici platební terminál pro platbu kartou, dále příleţitost stáhnout si mobilní aplikace INCITY (mobilní průvodce městem), AUDIO GUIDE, GeoFun (geolokační zábavná hra). Téţ má k dispozici aplikaci Písecké bonusové karty coţ pokládám za významné. Je také potřeba zmínit, ţe se TIC zúčastňuje sestavování informací pro kulturní měsíčník Zpravodaje města. (Písek oficiální web města, 2016) Dle informací poskytnutých TIC ve věci zapůjčení audioprůvodce vyplývá, ţe o tuto sluţbu v roce 2015 byl bohuţel mezi turisty a návštěvníky minimální zájem. Pouze v září o tuto sluţbu projevila zájem jedna osoba. Co se týká moţnosti zapůjčení klíče od vojenského hřbitova zájem o tuto sluţbu byl v roce 2015 minimální. Vyuţili ji v měsících červnu 1 osoba, v červenci 3 osoby, v srpnu 3 osoby a v listopadu 2 osoby. Celkem se jedná o 9 osob. Statistiku návštěvnosti TIC za rok 2015 uvádí následující tabulka. 37

38 Tabulka 3:Statistika návštěvnosti v roce 2015 (dle národností) Statistika návštěvnosti v roce 2015 čeští turisté anglicky hovořící turisté německy hovořící turisté ostatní celkem leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec celkem Zdroj: TIC v Písku Tabulka 4:Statistika návštěvnosti v roce 2015 (v jednotlivých měsících a dnech) PO ÚT ST ČT PÁ SO NE Celkem leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec CELKEM Zdroj: TIC v Písku 38