Filozofická fakulta. Mgr. Zuzana Zavadilová. Bakalářská diplomová práce

Transkript

1 Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra sociologie a andragogiky Mgr. Zuzana Zavadilová SOCIÁLNÍ FIRMY NA ÚZEMÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA OLOMOUC SOCIAL FIRMS IN THE AREA OF OLOMOUC Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Jitka Hanáčková Olomouc 2013

2 Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou diplomovou práci vypracovala samostatně a uvedla v ní veškerou literaturu a ostatní zdroje, které jsem použila. V Olomouci dne

3 Děkuji Mgr. Jitce Hanáčkové za vedení práce, vstřícnost a ochotu. Dále děkuji všem lidem, pracujícím v oblasti sociálního podnikání, kteří mi poskytli informace nebo materiály k této práci.

4 Obsah Úvod... 6 TEORETICKÁ ČÁST PRÁCE Vymezení základních pojmů Význam práce pro člověka a společnost Nezaměstnanost a její negativní dopady Osoby znevýhodněné na trhu práce Osoby se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním Definice pojmu osoba se zdravotním postižením Potřeby osob se zdravotním postižením a jejich začleňování Možnosti a specifika zaměstnávání osob se zdravotním postižením Pracovní rehabilitace Chráněné pracovní místo Sociální ekonomika a sociální podnikání Sociální ekonomika Sociální podnikání Společenská odpovědnost firem Náhradní plnění Sociální firma jako možnost zaměstnávání osob se zdravotním postižením Sociální firmy v České republice Charakteristiky sociální firmy Financování sociální firmy České standardy sociální firmy Trh Sociálních firem v Olomouci... 31

5 PRAKTICKÁ ČÁST Metodologie empirického šetření Cíl a výzkumné otázky Rámec výzkumu Výzkumný vzorek Použité metody získávání dat Způsob zpracování dat Výsledky Ergones Přirozenou cestou Sofisofis SOCIÁLNÍ FIRMA TRENDU VOZÍČKÁŘŮ Diskuze Vývoj trhu sociálních firem v Olomouci Deklarované poslání sociálních firem v Olomouci Zaměstnanci se zdravotním postižením Podnikatelské aktivity a propagace Financování sociálních firem Organizační struktura sociálních firem v Olomouci Péče o zaměstnance a jejich podpora Podoba spolupráce s jinými organizacemi Závěr Použitá literatura:... 65

6 Úvod V této práci se zabývám jednou z forem zaměstnávání osob se zdravotním postižením, sociálními firmami. Přestože historie sociálního podnikání není v ČR (ale ani ve světě) příliš dlouhá, jsem přesvědčená, že pokud funguje dobře, přináší užitek celé společnosti. K volbě tématu mě vedla zkušenost ze sociální firmy Ergones, pro kterou jsem krátkodobě pracovala a měla tak šanci poznat její fungování a zaměstnance. Sociální podnikání považuji za užitečný a nosný trend. Cílem této bakalářské práce je zmapovat situaci sociálních firem v Olomouci. Konkrétní výzkumné otázky budou popsány v kapitole o metodologii empirického šetření. V teoretické části práce se budu nejdříve zabývat tím, jaký význam má zaměstnávání osob se zdravotním postižením a vymezením základních pojmů. V dalším textu shrnu poznatky z literatury o zaměstnávání osob se zdravotním postižením, jeho podpoře v české legislativě, alternativách a možnostech zaměstnávání osob se zdravotním postižením, sociální ekonomice a sociálním podnikání obecně. Jádro textu se věnuje charakteristikám sociálních firem, situaci českých sociálních firem, možnostem jejich financování a jejich standardům. Teoretická část práce končí popisem celkové situace v sociálním podnikání v Olomouci. Zvolená struktura textu odpovídá tomu, že jsem se snažila uchopit téma v jeho širších souvislostech a postupně jej zužovat. Praktická část je tvořena čtyřmi případovými studiemi konkrétních sociálních firem v Olomouci. Při vypracovávání předkládaného textu jsem vycházela z dostupné literatury, internetových zdrojů, ve výzkumné části pak především z analýzy dokumentů patřících konkrétním sociálním firmám, jejich internetových stránek, propagačních materiálů a ze dvou polostrukturovaných rozhovorů. 6

7 TEORETICKÁ ČÁST PRÁCE 1 Vymezení základních pojmů Tato kapitola by měla vysvětlit význam práce pro člověka a společnost a dále pojmy nezaměstnanost a osoba znevýhodněná na trhu práce. Poslední podkapitola se týká zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce. Některé pojmy bude třeba definovat ve spojení s jejich zákonným ukotvením. 1.1 Význam práce pro člověka a společnost Naše společnost uznává práci jako vysoce ceněnou hodnotu. Pracovat je v mínění veřejnosti nejen žádoucí, ale také normální. Významné psychologické teorie se shodují na tom, že dospělý člověk by měl pracovat. Zaměstnání je totiž životní oblast, ve které může člověk naplňovat velké množství potřeb. O důležitosti práce pro pocit seberealizace hovoří např. A. Maslow. Ve své teorii potřeb rozdělil lidské potřeby na nižší a vyšší a seřadil je do své slavné pyramidy (viz obr. 1). Byl přesvědčen, že ty potřeby, které jsou v jeho hierarchii nejvýše, jsou nejušlechtilejší, čistě lidské. Člověk se však obvykle může dostat k jejich naplňování až po té, co si naplnil potřeby nižší. Za tzv. deficientní potřeby označil fyziologické potřeby, potřeby bezpečí, potřeby sounáležitosti a lásky, potřeby uznání, za tzv. růstové označil kognitivní potřeby, estetické potřeby a potřeby seberealizace. Deficientní potřeby jsou nedostatkové, to znamená, že dokud nejsou naplněny, není možné posunout se do vyššího patra hierarchie potřeb. Růstové potřeby (též pro ně používá označení Potřeby bytí ) jsou ty, které u člověka vedou k stále vyšší touze uspokojovat tento typ potřeb (tj. čím víc naplňuji např. svoje kognitivní potřeby, tím více toužím dále poznávat a studovat). Morálně vyspělý člověk se podle A. Maslowa pozná právě podle toho, že je orientován na růstové potřeby. Je zřejmé, že pokud pracujeme, dává nám to možnost naplňovat v podstatě jakékoliv patro pyramidy potřeb. Práce se může stát prostředkem, jak vydělat peníze a zajistit tak biologické potřeby a potřeby bezpečí. Zároveň je místem navazování mezilidských vztahů, 7

8 tedy naplňování potřeb sounáležitosti. V zaměstnání se nám může dostat uznání a někdy je zde také prostor pro to naplňovat kognitivní a estetické potřeby a potřeby seberealizace. 1 Obrázek 1: Maslow: Hierarchie potřeb 2 Podobné potřeby, které možnost pracovat naplňuje, tvořivost a produktivitu, uvádí např. E. Fromm. 3 V. E. Frankl 4 chápe práci jako pole pro naplnění potřeby seberealizace a tvůrčích hodnot a dokonce popisuje neurózu z nezaměstnanosti. Samozřejmě, že každé zaměstnání má u konkrétního jedince jinou míru potenciálu sytit jeho potřeby. Obecně se dá říct, že největší potenciál naplnit potřeby pracujícího mají povolání, ve kterých tento člověk může zažívat pocit úspěchu, která jsou společensky 1 MASLOW A. H. Ku psychológii bytia. 1. vydání. Modra: Persona, Maslow s Hierarchy Of Needs [online] Dostupný na [cit. 23. ledna 2013] 3 FROMM E. Cesty z nemocné společnosti: Sociálně psychologická studie. 1. vydání. Praha: Earth Save, 2009, s FRANKL V. E. Lékařská péče o duši. Základy logoterapie a existenciální analýzy. 1. vydání. Brno: Cesta, 1996, s

9 uznávaná, přiměřeně odměňovaná, je zde možnost růstu a náplň práce je rozmanitá. K atraktivnosti práce dále přispívá, pokud v ní člověk zažívá pocit autonomie a vlivu. 5 Zaměstnání, kterému se člověk věnuje, se stává důležitou komponentou jeho identity. Často zjišťujeme povolání jako jednu z prvních informací, když chceme někoho poznat. Od toho, v jakém postavení je člověk v práci také odvozujeme jeho ekonomický i sociální status. 6 Práce také pomáhá člověku strukturovat čas Nezaměstnanost a její negativní dopady Definice slova nezaměstnaný je poměrně obtížná, protože se autoři na významu tohoto slova zcela neshodují. Jednoduše se dá však za nezaměstnaného označit ten člověk, který je schopný práce, chce pracovat, a přesto je v tuto chvíli bez zaměstnání. 8 Obecně může mít nezaměstnanost mnoho negativních dopadů, ať už ve sféře individuální nebo společenské. Pro jedince většinou znamená nižší životní úroveň, příp. i chudobu (a s ní spojenou nemožnost přístupu ke konzumnímu chování). Připojuje se také ztráta sebedůvěry, smyslu, často i narušení mezilidských vztahů. Nezaměstnaní vykazují také horší fyzické i duševní zdraví. Dokonce bylo zjištěno, že pravděpodobnost úmrtí u zdravého britského muže je o 30 % vyšší, je-li nezaměstnaný. 9 Nezaměstnaní mohou mít nereálné vnímání času. 10 S vyšší nezaměstnaností v určité společnosti bývá spojováno velké množství sociálně patologických jevů jako sebevražedné pokusy, bezdomovectví a závislosti. Společnost s vyšším poměrem nezaměstnaných je ohrožena krizí hodnot a rodiny a kriminalitou ARNOLD J. et al. Psychologie práce pro manažery a personalisty. 1. vydání. Brno: Computer Press, 2007, s POTŮČEK M. Sociální politika. 1. vydání. Praha: SLON, 1995, s MAREŠ P. Nezaměstnanost jako sociální problém. 3. vydání. Praha: SLON, 2002, s MAREŠ P. Nezaměstnanost jako sociální problém. 3. vydání. Praha: SLON, 2002, s POTŮČEK M. Sociální politika. 1. vydání. Praha: SLON, 1995, s MAREŠ P. Nezaměstnanost jako sociální problém. 3. vydání. Praha: SLON, 2002, s MAREŠ P. Nezaměstnanost jako sociální problém. 3. vydání. Praha: SLON, 2002, s

10 1.3 Osoby znevýhodněné na trhu práce Na trhu práce jsou lidé, kteří jsou při hledání a výkonu zaměstnání omezeni nebo znevýhodněni. Osoby znevýhodněné na pracovním trhu tvoří poměrně širokou škálu. Spadají sem např.: 12 - Osoby se zdravotním postižením - Osoby do 20 let věku a absolventi vysokých škol (bez praxe) - Těhotné ženy, ženy po mateřské dovolené - Osoby starší 50 let věku - Dlouhodobě nezaměstnaní - Osoby společensky nepřizpůsobivé - Osoby po výkonu trestu odnětí svobody - Osoby ze socio- kulturně znevýhodněného prostředí - Etnické a náboženské menšiny - Homosexuálové - Alkoholici, drogově závislí - Lidé bez domova Zákon definuje parametry, kterými může znevýhodnění být dané, poměrně neurčitě. Jsou to: zdravotní stav, věk, péče o dítě nebo jiné vážné důvody. 13 (Pozn. V zákoníku býval podrobnější výčet, ale k přestal platit). Všechny osoby znevýhodněné na trhu práce si zaslouží při zaměstnávání a výkonu povolání speciální pozornost a zacházení. Tento text se však týká především osob se zdravotním postižením, proto se v dalších kapitolách budu již zabývat konkrétně touto skupinou. 12 SYROVÁTKOVÁ J. Sociální podnikání. 1. vydání. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2010, s Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. ( 33) 10

11 2 Osoby se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním Osoby se zdravotním postižením a znevýhodněním jsou pravděpodobně největší podskupinou osob znevýhodněných na pracovním trhu. 2.1 Definice pojmu osoba se zdravotním postižením Zdravotní postižení může být podle zákona tělesné, mentální, smyslové nebo kombinované. Zdravotní postižení je takové, které činí nebo může činit danou osobu závislou na péči někoho jiného. 14 Pro účely zaměstnanosti jsou za osoby se zdravotním postižením považovány 15 : Osoby invalidní ve třetím stupni (do roku 2010 se používal pojem plně invalidní ) Osoby invalidní v prvním a druhém stupni (do roku 2010 se používal pojem částečně invalidní ) O tom, kdo je osoba se zdravotním postižením rozhoduje Orgán sociálního zabezpečení. Kritériem pro rozčlenění do těchto kategorií je procentuální míra poklesu schopnosti vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Osoby ve 3. invalidním stupni jsou ty osoby, u kterých je procentuální míra poklesu schopnosti pracovat více než 70 %. U osob ve 2. invalidním stupni je to mezi 50% a 69 % a u osob v 1. invalidním stupni mezi 35 % a 49% poklesu. Od počátku roku 2012 osobami se zdravotním postižením již nejsou osoby, které byly podle předchozí a nyní už neúčinné právní úpravy Úřadem práce uznány jako zdravotně znevýhodněné. Laicky řečeno to znamená, že nikdo další už osobou se zdravotním znevýhodněním být uznán nemůže. Těm, kteří byli uznáni osobou zdravotně znevýhodněnou v předchozích letech, toto uznání platí na dobu, do které bylo vydáno 14 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. ( 3) 15 Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. ( 39 odst. 2) 11

12 (maximálně do ). Do té doby budou osoby zdravotně znevýhodněné považovány pro účely zaměstnanosti za osoby se zdravotním postižením. 16 Použiju-li v textu termín osoba se zdravotním postižením, uvedené se týká i osob se zdravotním znevýhodněním, které jsou tak prozatím uznány. Neexistují zcela přesné údaje o tom, kolik je v České republice lidí se zdravotním postižením. Je to zřejmě tím, že neexistuje žádná jednotná evidence těchto lidí. 17 K roku 2005 bylo odhadováno, že v ČR je: tisíc zrakově postižených 300 tisíc sluchově postižených 60 tisíc osob s poruchami řeči 1500 lidí hluchoslepých 300 tisíc osob s mentálním znevýhodněním 300 tisíc osob s vadami pohybového ústrojí 180 tisíc osob s epilepsií 100 tisíc osob s duševní nemocí Pokud budeme vycházet z těchto údajů, týká se zdravotní znevýhodnění nebo postižení skutečně velkého procenta obyvatel. Aktuálnější informace z roku 2008 přináší Helpnet, informační portál pro osoby se specifickými potřebami, kde jsou zveřejněny výsledky výzkumu českého statistického úřadu, které říkají, že 10 % Čechů má zdravotní postižení Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. ( 67) 17 MATOUŠEK O., KODYMOVÁ P., KOLÁČKOVÁ J. (eds.) Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s nimi. 2. vydání. Praha: Portál, 2010, s MATOUŠEK O., KODYMOVÁ P., KOLÁČKOVÁ J. (eds.) Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s nimi. 2. vydání. Praha: Portál, 2010, s WINTER J. Každý desátý občan ČR se řadí mezi osoby se zdravotním postižením. [online]. Dostupné z WWW: (cit. 24. února 2012). 12

13 2.2 Potřeby osob se zdravotním postižením a jejich začleňování Osoby se zdravotním znevýhodněním nejčastěji vyjadřují potřeby nezávislosti, normálního osobního a rodinného života, potřebu mít kvalitně trávený čas v zaměstnání i ve volném čase, cítit se společensky uplatnění. 20 V podstatě tedy nemají nijak zvláště odlišné potřeby od druhých, spíš je pro ně mnohem těžší je naplnit a v tom by měli být podporováni. Všeobecně panuje ve společnosti snaha osoby se zdravotním postižením začleňovat. Mechanismy začleňování jsou integrace a inkluze. Integrace je účast v sociálních vztazích. Jde tedy především o úpravu vztahů mezi většinovou společností a skupinou osob se zdravotním postižením. 21 Inkluze je nikdy nekončící proces, díky němuž se lidé s postižením (znevýhodněním) mohou v plné míře zúčastňovat všech aktivit společnosti stejně jako lidé bez postižení. 22 Slovo inkluze tedy vlastně znamená, že se odlišnosti chápou jako součást normy. Chce-li někdo podpořit začleňování osob se zdravotním postižením tím, že je bude zaměstnávat, je velmi důležité, aby byl o problematice daného zdravotního postižení dobře informován, zároveň se však dovedl vyhnout tzv. nálepkování (tj. zevšeobecňování a domněnky o tom, jaký člověk bude- např. všichni lidé se sluchovým postižením potřebují, abych na ně mluvil nahlas). Právě neinformovanost většinové společnosti a nálepkování je totiž tím, co inkluzi brzdí MATOUŠEK O., KODYMOVÁ P., KOLÁČKOVÁ J. (eds.) Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s nimi. 2. vydání. Praha: Portál, 2010, s MATOUŠEK O., KODYMOVÁ P., KOLÁČKOVÁ J. (eds.) Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s nimi. 2. vydání. Praha: Portál, 2010, s SLOWÍK J. Komunikace s lidmi s postižením. 1. vydání. Praha: Portál, 2010, s SLOWÍK J. Komunikace s lidmi s postižením. 1. vydání. Praha: Portál, 2010, s

14 3 Možnosti a specifika zaměstnávání osob se zdravotním postižením Zaměstnávání osob se zdravotním postižením upravuje Zákon o zaměstnanosti. 24 Právě ten určuje, že jim při zaměstnávání má být poskytována zvýšená ochrana. Evidenci osob se zdravotním postižením uchovává Krajská pobočka Úřadu práce. Tyto údaje jsou určené pro zprostředkování práce osobám se zdravotním postižením a pro statistické účely. 25 Již bylo zmíněno, že lidé se zdravotním postižením obecně potřebují při hledání zaměstnání a výkonu povolání speciální zacházení a ohledy. Je však důležité, mít stále na zřeteli, že tato skupina lidí je velice variabilní a potřeby konkrétního zaměstnance se zdravotním znevýhodněním (ať už míra podpory, nebo podoba podpory) závisí na mnoha faktorech, např. jeho aktuálním zdravotním stavu, věku, dosavadním pracovním zkušenostem atd. 3.1 Pracovní rehabilitace Osoby pracovně znevýhodněné z důvodu zdravotního stavu mají právo na pracovní rehabilitaci. 26 Ta je poskytována tzv. pracovně rehabilitačními středisky a zajišťována Krajskou pobočkou úřadu práce. Pracovní rehabilitace by měla zahrnovat poradenskou činnost (v otázkách volby povolání, změny zaměstnání apod.), praktickou a teoretickou přípravu pro zaměstnání a vytváření vhodných podmínek pro práci. Pro osobu se zdravotním postižením je vypracován individuální plán pracovní rehabilitace, na kterém se podílí zaměstnavatel a úřad práce. Podle 72, odst. 5 téhož zákona: Osobě se zdravotním postižením, která nepobírá dávky nemocenského pojištění, starobní důchod nebo mzdu (plat) nebo náhradu mzdy (platu), 24 Zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. ( 67 odst. 1) 25 Zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. ( 68) 26 Zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.( 69) 14

15 náleží po dobu účasti na přípravě k práci na základě rozhodnutí krajské pobočky Úřadu práce podpora při rekvalifikaci. 27 Kromě pracovní rehabilitace mají osoby se zdravotním postižením nárok na tzv. přípravu k práci. Cílem přípravy k práci je osvojení pracovních návyků, znalostí a dovedností, které jsou potřeba při výkonu konkrétního vybraného zaměstnání. 28 Dále mohou mít nárok na specializované rekvalifikační kurzy Chráněné pracovní místo Chráněné pracovní místo je takovým místem, které je zřízeno pro osobu se zdravotním postižením. Zřídí-li zaměstnavatel takové pracovní místo, musí být obsazeno nově 3 roky (Pozn. toto je legislativní změna platná od roku 2012, do té doby to byly dva roky). Dohoda o chráněném pracovním místu je uzavírána mezi zaměstnavatelem a Úřadem práce. 30 Chce-li zaměstnavatel zřídit chráněné pracovní místo nebo několik takových míst, musí podat žádost. Ta by měla obsahovat identifikační údaje zaměstnavatele, místo a předmět podnikání a charakteristiku každého z chráněných míst. 31 Na zřízení chráněného pracovního místa poskytuje pracovní úřad příspěvek v maximální výši osminásobku (u osob s těžším zdravotním postižením až dvanáctinásobku) průměrné mzdy. Výše příspěvku ještě roste u zaměstnavatelů, kteří zřizují deset a více chráněných pracovních míst. Pak může příspěvek tvořit maximálně desetinásobek (u osob s těžším zdravotním postižením až čtrnáctinásobek) výše průměrné mzdy na jedno pracovní místo Zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. ( 72 odst. 5) 28 Zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. ( 72) 29 Zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. ( 74) 30 Zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. ( 75 odst. 1) 31 Zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. ( 75 odst. 6) 32 Zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. ( 75 odst. 5) 15

16 Na chráněné místo může být poskytnut také příspěvek určený na částečnou úhradu provozních nákladů daného pracovního místa. Jeho maximální výše je 48 tisíc korun na dobu jednoho roku. 33 Zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají více, než 50 % zaměstnanců na chráněných pracovních místech mají z této skutečnosti určité výhody, zejména příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením formou částečné úhrady vynaložených prostředků na mzdy nebo platy a další náklady. 34 Příspěvkem jsou nahrazovány skutečně vynaložené prostředky na mzdy nebo platy v měsíční výši 75 % skutečně vynaložených prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však 8000 Kč Zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. ( 76) 34 Zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. ( 78 odst. 1) 35 Zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. ( 78 odst. 2) 16

17 4 Sociální ekonomika a sociální podnikání 4.1 Sociální ekonomika Sociální ekonomika 36 je alternativou vůči veřejnému prostoru a klasickému trhu. Zahrnuje takové aktivity (uskutečňované subjekty sociální ekonomiky), které mají za cíl zvyšovat zaměstnanost nebo jinak uspokojovat další ekonomické, sociální, kulturní a environmentální potřeby a cíle v místních podmínkách dané komunity. 37 Právě na regionální rozvoj je kladen velký důraz, protože sociální ekonomika reaguje bezprostředně na potřeby občanů v daném místě a stává se tak důležitou oblastí občanského sektoru. 38 Ve výzkumné zprávě nadnárodního partnerství Social Enterprise 39 je sociální ekonomika definována svými cíli. Jsou to: - Úspěšné řešení sociální inkluze - Rozvoj místní zaměstnanosti - Ekonomický rozvoj a prosperitu místních lokalit V. Novotný 40 uvádí dva hlavní cíle sociální ekonomiky a to odstranění chudoby a nezaměstnanosti. Zejména nezaměstnanost je palčivým problémem ve většině vyspělých evropských zemí. 36 Pozn. Je třeba odlišit pojem sociální ekonomika od pojmu sociální ekonomie. Sociální ekonomie je teoretická disciplína, o které by se dalo zjednodušeně říct, že je jakýmsi teoretickým podkladem pro sociální ekonomiku. 37 BEDNÁRIKOVÁ D. & FRANCOVÁ P. (eds.) Studie infrastruktury sociální ekonomiky v ČR. 1. vydání. Praha: Nová ekonomika o. p. s., 2011, s SKOVAJSA M. et al. Občanský sektor: Organizovaná občanská společnost v České republice. 1. vydání. Praha: Portál, 2010, s VANICKÝ J. & TRUHLÁŘOVÁ Z. (eds.) Sociální ekonomika: Výzkumná zpráva nadnárodního partnerství Social Enterprise.1. vydání. Praha: ORFEUS o.s., 2008, s NOVOTNÝ V. Sociální ekonomie a sociální podnikání jako nástroje politiky zaměstnanosti. [online] Dostupné na e_politiky_zamestnanosti.pdf [cit. 20. ledna 2013] 17

18 Sociální ekonomika je schopná pokrývat potřeby osob znevýhodněných na trhu práce i v rámci celé společnosti. Potřebuje k tomu však vhodné finanční nástroje, příp. i legislativní podporu. 41 Mezi subjekty sociální ekonomiky patří: 42 - Sociální podniky - Podpůrné finanční, poradenské a vzdělávací instituce pro sociální podnikání - Nestátní neziskové organizace, které usilují o to najít pracovní uplatnění pro své klienty Sociální ekonomika je založena na hodnotách altruismu a humanismu. Uplatňují se zde ekonomické požadavky různých sociálních tříd, tak aby bylo dosaženo sociálního smíru. 43 Evropská unie sociální ekonomiku podporuje. Má svou reprezentativní organizaci pro sociální ekonomiku Social Economy Europe, která publikovala Chartu sociální ekonomiky. Kromě snižování nezaměstnanosti si Evropská unie klade za cíl podporu sociální soudružnosti a aktivního občanství. 44 Významné místo v sociální ekonomice zastává sociální podnikání. 4.2 Sociální podnikání Definic sociálního podnikání existuje obrovské množství. Pro potřeby této práce jsem vybrala definici pracovní skupiny TESSEA 45 : Sociální podnikání jsou podnikatelské 41 SYROVÁTKOVÁ, J. Může se stát malý a střední podnik sociálním podnikem? In Rozvoj lidských zdrojů ve vědě a výzkumu. 1. Vydání. Liberec: VÚTS, a.s., s BEDNÁRIKOVÁ D. & FRANCOVÁ P. (eds.) Studie infrastruktury sociální ekonomiky v ČR. 1. vydání. Praha: Nová ekonomika o. p. s., 2011, s NOVOTNÝ V. Sociální ekonomie a sociální podnikání jako nástroje politiky zaměstnanosti. [online] Dostupné na e_politiky_zamestnanosti.pdf [cit. 20. ledna 2013] 44 SKOVAJSA M. et al. Občanský sektor: Organizovaná občanská společnost v České republice. 1. vydání. Praha: Portál, 2010, s BEDNÁRIKOVÁ D. & FRANCOVÁ P. (eds.) Studie infrastruktury sociální ekonomiky v ČR. 1. vydání. Praha: Nová ekonomika o. p. s., 2011, s

19 aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí. Sociální podnikání hraje důležitou roli v místním rozvoji a často vytváří pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním, sociálním nebo kulturním znevýhodněním. Zisk je z větší části použitý pro další rozvoj sociálního podniku. Pro sociální podnik je stejně důležité dosahování zisku jako zvýšení veřejného prospěchu. Jsem si vědomá toho, že definice, kterou jsem vybrala, je poměrně dlouhá. Podle mého názoru však přesně shrnuje všechny důležité znaky sociálního podnikání, tak jak je zdůrazňují další autoři 46 a to: 1. sociální přínos 2. ekologický přínos 3. důraz na lokální rozvoj 4. snaha nalézat pracovní příležitosti pro znevýhodněné 5. ziskovost sociálních podniků 6. zpětné využití zisku pro rozvoj sociálního podniku 7. snaha o rovnováhu mezi sociální a ekonomickou stránkou sociálního podnikání. Bývá zmiňováno poměrně velké množství přínosů sociálního podnikání. Např. je to podpora vlastní aktivity lidí (a z toho vyplývající růst sebedůvěry a pocitu smyslu), to, že tento nový způsob podnikání přináší do podnikání etický rozměr, šetří státní prostředky, snižuje nezaměstnanost a závislost na sociálních dávkách a obvykle přináší komunitní rozměr podnikání. 47 Sociální podnikání by dále mělo být prevencí před vzrůstající chudobou, dehumanizací trhu a sociální exkluzí. 48 Pro tento způsob podnikání je tedy nezbytné, aby respektovalo určité hodnoty, mezi které patří například solidarita, sociální zodpovědnost a demokratické řízení. Dalšími důležitými 46 Např. People- Planet- Profit [online] Dostupné z WWW: socialni-podnikani [cit. 17. března 2013] 47 BEDNÁRIKOVÁ D. & FRANCOVÁ P. (eds.) Studie infrastruktury sociální ekonomiky v ČR. 1. vydání. Praha: Nová ekonomika o. p. s., 2011, s HUNČOVÁ M. (eds.) Sociální ekonomika a sociální podnik jako nástroj veřejných politik: sborník příspěvků z mezinárodního vědeckého semináře v Ústí nad Labem 26. Října vydání. Ústí nad Labem: Fakulta sociálně ekonomická Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, 2006, s

20 hodnotami sociálního podnikání jsou důraz na společenský prospěch a sociální soudružnost. 49 Sociální podnik má své členy maximálně zapojovat do rozhodování o podnikání a o všech změnách je informovat. Zaměstnanci by ideálně měli mít pocit, že se podílí na chodu sociálního podniku. Sociálnímu podnikání nesmí chybět obecně prospěšný cíl, který by měl být formulován ve stanovách konkrétního sociálního podniku. Měl by stanovovat přínosy ve třech oblastech, a to v oblasti ekonomické, sociální a environmentální. Jsou to autonomní organizace, nebývají řízeny veřejnými institucemi, ani jinými organizacemi, i když jimi mohou být podporovány. 50 Subjekty sociálního podnikání jsou také zcela nezávislé na státu. Tím však jsou většinou vydatně podporovány. 51 Různé sociální podniky se liší svým právním statusem (např. družstvo, s.r.o. ). I když jakýmsi ideálem je vyváženost sociálního a ekonomického aspektu, v praxi se ukazuje, že u každého z podniků některá ze složek převládá. 52 Do kapitoly o sociálním podnikání zahrnuji i podkapitolky o konceptech společenské odpovědnosti firem a náhradního plnění, které umožnují (v případě náhradního plnění dokonce zákonem nutí) sociálně podnikat i firmám, které nejsou primárně sociálními podniky a spadají tak vlastně do běžné ekonomiky. 4.3 Společenská odpovědnost firem Společenská odpovědnost firem je poměrně nový pojem. Jedná se o koncept, podle kterého si mohou firmy zvolit se při svém ziskovém podnikání zároveň podílet na zlepšování společnosti a životního prostředí. 49 VANICKÝ J. & TRUHLÁŘOVÁ Z. (eds.) Sociální ekonomika: Výzkumná zpráva nadnárodního partnerství Social Enterprise.1. vydání. Praha: ORFEUS o.s., 2008, s SYROVÁTKOVÁ J. Sociální podnikání. 1. vydání. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2010, s DOHNALOVÁ M. (eds.) Sociální ekonomika, sociální podnikání: studijní text. 1. vydání. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2007, s DOHNALOVÁ M. (eds.) Sociální ekonomika, sociální podnikání: studijní text. 1. vydání. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2007, s

21 Podnik, který chce být společensky odpovědný, by měl mít další cíle převyšující pouze cíl ekonomického zisku. Respektuje tři hlavní sféry a to zisk (profit), lidskou sféru (people) a planetu (planet), tedy sféru ekonomickou, sociální a environmentální. 53 V ekonomické sféře bojuje společensky odpovědná firma proti úplatkářství, pečuje o dodržování smluv a plnění závazků, ochranu duševního majetku apod. Ve sféře sociální se jedná o ochranu zdraví a bezpečnosti zaměstnanců, zajištění vzdělání pro ně a mimo jiné také zaměstnávání osob, znevýhodněných na pracovním trhu. Sféra environmentální se týká ekologického chování firmy. Ideálně společensky odpovědná firma počítá při svém podnikání se všemi třemi zmíněnými sférami. Samozřejmě dá se říct, že společenská odpovědnost je tak trochu v módě. L. Kuldová 54 varuje před tím, že mnoho firem chce být sociálně odpovědných především proto, že se tím propagují. V poslední době se hledal koncept, jak zavést společenskou odpovědnost firem jako povinnost. 4.4 Náhradní plnění Zaměstnavatel, který zaměstnává více než 25 osob (přepočteno na plné pracovní úvazky) má ze zákona povinnost zaměstnávat v povinném podílu osoby se zdravotním postižením, povinný podíl je stanoven na 4% (např. firma zaměstnávající 25 zaměstnanců tedy musí zřídit jedno pracovní místo pro osobu se zdravotním postižením). Tuto povinnost však může splnit dvěma jinými alternativními způsoby, než je přímo zaměstnání osoby se zdravotním postižením v pracovním poměru. První možností je odebírání produktů od zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením nebo od osob se zdravotním postižením, které jsou zároveň osobou samostatně výdělečně činnou. Druhou možností je odvést peníze přímo do státního rozpočtu. 53 KULDOVÁ L. Společenská odpovědnost firem: etické podnikání a společenská odpovědnost v praxi. 1. vydání. Plzeň: OPS, 2010, s KULDOVÁ L. Společenská odpovědnost firem: etické podnikání a společenská odpovědnost v praxi. 1. vydání. Plzeň: OPS, 2010, s

22 Zmíněné tři metody, tedy zaměstnání osoby se zdravotním postižením, odebírání produktů od sociální firmy, nebo odvod peněz, mohou být v rámci náhradního plnění kombinované Zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. ( 81). 22

23 5 Sociální firma jako možnost zaměstnávání osob se zdravotním postižením 5.1 Sociální firmy v České republice Sociální firmu je tedy možné definovat jako podnikatelský subjekt sociální ekonomiky, který zaměstnává osoby se zdravotním postižením (v širším pojetí i s jiným typem znevýhodnění na trhu práce). Za důležité považuji vysvětlit, čím se liší pojem sociální firma od pojmu sociální podnik. Sociální podnik je jakýkoliv ze subjektů sociálního podnikání. Sociální firma je jeden konkrétní typ sociálního podniku. Jedná se o klíčový subjekt sociálního podnikání. Sociální podnik je tedy vlastně pojmem nadřazeným. 56 Co se týče neodborné veřejnosti, setkávám se s tím, že většina, byť všeobecně dobře vzdělaných lidí, stále ještě dobře neví, co to sociální firma je. Různé podoby sociálního podnikání se na území nynější České republiky dalo najít už v 19. Století, např. v podobě družstev. Sociální firma v moderní podobě je však u nás poměrně novou záležitostí. První sociální firma zde začala fungovat v roce 1999 pod záštitou občanského sdružení Fokus a funguje dodnes. Jmenuje se Jůnův statek a je v obci Sedlec. Jedná se o firmu, která provozuje penzion, restauraci a kavárnu, prádelnu a obchod. 57 Na českém území jsou sociální firmy fungující déle než deset let, odborný zájem o ně však roste až v posledních letech. V roce 2011 fungovalo v České republice cca 50 sociálních firem BEDNÁRIKOVÁ D. & FRANCOVÁ P. (eds.) Studie infrastruktury sociální ekonomiky v ČR. 1. vydání. Praha: Nová ekonomika o. p. s., 2011, s Jůnův statek [online] Dostupný na [cit. 21. ledna, 2013] 58 BEDNÁRIKOVÁ D. & FRANCOVÁ P. (eds.) Studie infrastruktury sociální ekonomiky v ČR. 1. vydání. Praha: Nová ekonomika o. p. s., 2011, s

24 Ke konci roku 2012 už jich bylo okolo stovky 59 a pravděpodobně se jejich počet bude nadále zvyšovat. Obory, ve kterých podnikají, jsou různé - úklid, provozování restaurací nebo kaváren, call centra aj. Zákonné ukotvení tohoto způsobu podnikání je nové a zatím se poměrně často mění. V současné legislativě pojem sociální firma zatím neexistuje. V roce 2002 v Praze a v roce 2004 v Krakově proběhly mezinárodní konference, které podněcovaly další rozvoj sociálního podnikání Charakteristiky sociální firmy Většina sociálních firem v ČR zaměstnává osoby se zdravotním postižením. Ty mají také nejjednodušším způsobem zákonně ukotvené své podnikání (zdroj financí z provozování chráněných pracovních míst). Existují však už i sociální firmy, které se specializují na osoby, které jsou na běžném pracovním trhu znevýhodněny z jiných důvodů. Příkladem může být např. STAVZEM 61 s. r. o., sociální podnik, zaměstnávající příslušníky Rómské minority na Odersku ve stavebnictví. Jednalo se o projekt podpořený OP LZZ- Sociální integrace a rovné příležitosti, realizovaný v letech Sociální firma může zaměstnávat i osoby bez znevýhodnění. Uvádí se poměrně široké rozpětí poměru osob se znevýhodněním, které by měly být v sociální firmě zaměstnány (není to zákonně ukotveno, jedná se spíš o standard). Podle většiny zdrojů by to mělo být 25 % až 55 % znevýhodněných Důležité je, že pracovní podmínky pro zdravé zaměstnance a zaměstnance se zdravotním postižením musí být totožné. 59 Sociální dialog [online] Dostupný na [cit. 21. ledna, 2013] 60 VANICKÝ J. & TRUHLÁŘOVÁ Z. (eds.) Sociální ekonomika: Výzkumná zpráva nadnárodního partnerství Social Enterprise.1. vydání. Praha: ORFEUS o.s., 2008, s STAVZEM [online] Dostupný z WWW: [cit. 21. ledna, 2013] 62 KAMRÁDOVÁ L. Sociální podnikání a jeho propojení se společenskou odpovědností firem. Societas et res publica: Mezinárodný internetový vedecký časopis zameraný na problematiku verejnej správyv kontexte interdisciplinárních spoločonských súvislostí, [online]. roč.1, č. 3[cit. 24. února, 2013]. Dostupný z WWW: 63 SYROVÁTKOVÁ J. Sociální podnikání. 1. vydání. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2010, s

25 Zaměstnávání osob se zdravotním postižením, příp. jinak pracovně znevýhodněných, má speciální požadavky. Jak již bylo zmíněno, tito zaměstnanci musí být v práci podporováni. Je úkolem sociální firmy, aby svým zaměstnancům vycházela vstříc. 64 Podpora může mít různé podoby, dle konkrétních podmínek dané sociální firmy může zahrnovat: 65 - Psychosociální podporu - Delší čas na zapracování - Úpravu pracovní doby - Úpravu pracoviště - Poskytnutí různých speciálních pomůcek - Aj. Úpravou pracoviště je myšleno především to, že by mělo být bezbariérové právě pro osoby s tím typem postižením, jaké zaměstnanci sociální firmy mají. Některé stavební úpravy běžných osob můžou bránit osobě se zdravotním postižením v pohybu nebo orientaci. Konkrétní doporučení potom vycházejí z potřeb zaměstnanců dané firmy. Obecně platí, že by pracoviště mělo být bezpečné. 66 Podoba sociální firmy v ČR je inspirována Velkou Británií. Ve Velké Británii existuje podpůrná struktura pro sociální firmy Social Firms UK. Ta vydala v roce 2002 seznam kritérií, která má sociální firma splňovat. Organizace CEFEC (Evropská konfederace sociálních firem a družstev) zveřejnila tato kritéria sociální firmy 67 : 1. Účelem firmy je zaměstnávat osoby znevýhodněné na pracovním trhu. 2. Sociální firma se chová tržně (více než 50 % příjmů by mělo být ze zisku z podnikání) a příjmy z prodeje služeb a produktů používá k naplňování sociálních cílů. 3. Podstatnou část (minimálně 30 %) zaměstnanců tvoří lidé se znevýhodněním. 64 SYROVÁTKOVÁ J. Sociální podnikání. 1. vydání. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2010, s SYROVÁTKOVÁ J. Sociální podnikání. 1. vydání. Liberec: Technická univerzita v Liberci, s GILBERTOVÁS. & MATOUŠEK O. Ergonomie: optimalizace lidské činnosti. 1. vydání. Praha: Grada, 2002, s CEFEC [online] Dostupný z www: [cit 22. února, 2013]. 25

26 4. Práce je placená a plat je odpovídající průměrné mzdě na dané pozici. 5. Pracovní podmínky by pro znevýhodněné a neznevýhodněné zaměstnance měly být stejné. Podle těchto standardů by tedy příjmy sociální firmy měly být z více než 50 % z obratu. Většina českých sociálních firem toto pravidlo ještě nesplňuje. Dynamika vzniku sociální firmy bývá v podstatě dvojí. Sociální firma vznikne buď z klasického podnikatelského prostředí, nebo z prostředí neziskového. Obojí s sebou nese svá specifika. Nemusí to být pravidlem, ale logicky se dá říct, že primárně běžní podnikatelé obvykle lépe zvládat ekonomickou stránku sociálního podnikání (finanční plány, orientace na trhu), sociální podnikatelé stránku sociální (práce s cílovou skupinou, schopnost získávat peníze z různých projektů). Pro dobré fungování sociální firmy je samozřejmě důležité vyvážit obojí Financování sociální firmy Přestože jsou sociální firmy ze své podstaty ziskové, zejména v počátcích, nebo v dobách ekonomického útlumu, jsou pro ně otázky financování poměrně palčivé. Pochopitelně mají významná specifika ve svém financování a nakládání se ziskem. Hospodaření celé sociální firmy ideálně odpovídá obecně prospěšnému cíli, který si podnik definoval ve svých stanovách. Mělo by být takové, aby firma získala dlouhodobou ekonomickou stabilitu. To předpokládá, jak už bylo zmíněno, že zisk z účasti na trhu by se měl v maximální části vracet zpět do sociálního podniku. 69 Financování sociálních podniků je vícezdrojové. Výše bylo popsáno, jak je zaměstnavatel podporován v zaměstnávání lidí se zdravotním postižením ze zákona (viz. podkapitola 3.2. Chráněné pracovní místo). Nepřímými zdroji podpory takové organizace jsou například daňové úlevy, poskytování vládních garancí a investic do rozjezdu BEDNÁRIKOVÁ D. & FRANCOVÁ P. (eds.) Studie infrastruktury sociální ekonomiky v ČR. 1. vydání. Praha: Nová ekonomika o. p. s., 2011, s SYROVÁTKOVÁ J. Sociální podnikání. 1. vydání. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2010, s HUNČOVÁ M. et al. Sociální ekonomika - financování a měření přidaných hodnot. 1. vydání. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, 2011, s

27 Při financování sociální firmy je také možné počítat s firemními dárci a sponzory. Nepřímo může také rozpočtu ulevit neplacená práce dobrovolníků. 71 Velkým finančním zdrojem jsou pro sociální firmy Evropské fondy, stěžejní je Evropský sociální fond. Pro financování sociálního podnikání byly z fondů Evropské unie určeny 2 operační programy a to Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (dále OPLZZ) a Integrovaný operační program (dále IOP). Výzva č. 30 Sociální ekonomika v rámci OPLZZ financovaná z Evropského sociálního fondu je zaměřená zejména na tvorbu a implementaci principů sociálního podnikání, podporu mzdových prostředků zaměstnanců, potřebné vzdělávání a marketing sociální firmy (tzv. měkké investice). 72 Projekty je nyní možné předkládat do Minimální výše dotace je Kč a maximální Výzva IOP je výzvou č. 8 v rámci oblasti intervence Služby v oblasti sociální integrace, aktivita Investiční podpora sociální ekonomiky. Je určena k pokrytí nákladů spojených s tzv. tvrdými investicemi. Tj. vybavení sociálního podniku potřebnými stroji, zařízeními apod. Výše podpory je maximálně 80% způsobilých nákladů projektu. Výzva v rámci IOP již měla být ukončena koncem roku 2012, nakonec však byla prodloužena až do Minimální výše podpory na jeden projekt je stanovena na ,- Kč, maximální výše podpory pak na V obou případech (OPLZZ i IOP) se musí jednat o nové podnikatelské aktivity ať již stávajících nebo nově vzniklých podniků. Podpora je určena jak pro právnické osoby, tak pro jednotlivce, kteří mohou díky podpoře začít podnikat jako OSVČ. Podmínkou ale je, aby patřili do některé z cílové skupiny projektu, kterou vedle zdravotně postižených tvoří také mládež ohrožená sociálně patologickými jevy, osoby bez přístřeší, osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a osoby opouštějící výkon trestu odnětí svobody; oběti trestné činnosti, oběti domácího násilí, oběti obchodu s lidmi, osoby 71 KAMRÁDOVÁ L. Sociální podnikání a jeho propojení se společenskou odpovědností firem. Societas et res publica: Mezinárodný internetový vedecký časopis zameraný na problematiku verejnej správyv kontexte interdisciplinárních spoločonských súvislostí, [online]. roč. 1, č. 3[cit. 24. února, 2013]. Dostupný z WWW: 72 Výzva pro předkládání grantových projektů OP LZZ SOCIÁLNÍ EKONOMIKA [online] Dostupný z WWW: s. 4. [cit. 22. ledna 2013] 73 Ministerstvo práce a sociálních věcí [online] Dostupný z WWW: [cit. 22. ledna 2013] 27

28 komerčně zneužívané; osoby pečující o osobu blízkou osoby pečující o osobu blízkou z různých příčin ohroženou sociálním vyloučením, které se samy díky této péči dostávají do situací, kdy jsou znevýhodněny v přístupu ke službám či na trh práce; osoby se zkušeností se závislostí na návykových látkách osoby s diagnostikovanou závislostí na návykových látkách, které a) úspěšně ukončily minimálně 3 měsíční ambulantní či pobytovou léčbu nebo b) prokazatelně poslední 3 měsíce souvisle abstinují; osoby, které jsou dlouhodobě nezaměstnané a jsou déle než 1 rok vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání Úřadu práce ČR; další nespecifikované sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené osoby, které byly (bezprostředně, tj. max. 3 měsíce před nástupem do zaměstnání) či jsou uživateli registrované sociální služby podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Dále musí vždy dojít k tvorbě nových pracovních míst, které musí být minimálně ze 40% obsazeny osobami z cílové skupiny. Obě výzvy jsou určeny pro subjekty působící na území ČR s výjimkou hlavního města Prahy, která nespadá do cíle Konvergence určeného EU. 74 Přestože je možné projekt předložit zároveň v obou výzvách, neexistuje jistota, že když bude projekt podpořen v jedné výzvě, bude automaticky podpořen i ve výzvě druhé. Právě tato situace, kdy je projekt podpořen pouze v jedné z výzev pak často vede k tomu, že žadatel není schopný projekt realizovat a musí se vzdát i projektu, který byl v rámci hodnocení hodnotící komise úspěšný. Nevýhodou financování z fondů EU je fakt, že žadatel se zavazuje k udržitelnosti nově vytvořených pracovních míst a že vytvoření pracovního místa je nutná podmínka pro získání dotace. Tato omezení pak značně limitují k využívání těchto prostředků sociální podniky, které své podnikání již dříve zahájily bez finanční podpory a které by spíše než vytváření stále nových pracovních míst a zahajování stále nových podnikatelských činností uvítaly větší jistotu a stabilitu ve financování již vzniklých pracovních míst a již spuštěných podnikatelských činností. Celkově se dá říct, že ve financování sociálních podniků nyní panuje nejistota. Znejišťuje stále se měnící legislativa směrem k zaměstnávání zdravotně postižených. Za poslední dobu došlo ke zrušení chráněných dílen a jejich nahrazení chráněnými pracovními místy. Tato pracovní místa byla původně až do 8000 Kč kryta ze 100 % podporou z Úřadu práce. 74 Ministerstvo práce a sociálních věcí [online] Dostupný z WWW: [cit. 22. ledna 2013] 28

29 V současnosti je to pouze 75%. Dále došlo ke změnám v tzv. náhradním plnění. Dříve bylo možné dodávat neomezené množství náhradního plnění na jedno pracovní místo obsazené zdravotně znevýhodněným. V současnosti je jeho množství omezeno. 5.4 České standardy sociální firmy České standardy sociální firmy vycházejí ze standardů britských. Cílem sociální firmy je zaměstnávat lidi s handicapem a zároveň dosahovat zisku. 75 Standardem č. 1 je poslání sociální firmy. To by měla firma mít v písemné podobě a zveřejňovat ho. Veškerá činnost firmy má být v souladu s tímto posláním. Standard č. 2 se týká podnikání. To by mělo být etické a transparentní. Sociální firma by měla být životaschopná v rámci běžného trhu. Standard č. 3 hovoří o financování. Sociální firma má minimálně polovinu příjmů zajištěno svým úsilím (prodej, služby). Usiluje o to, aby prosperovala. Je schopná konkurence na běžném trhu. Standard č. 4 je o provozu firmy. Na prvním místě musí být bezpečnost provozu. Zaměstnanci sociálních firem mají často specifické potřeby, které by měly být respektovány. Sociální firma má zpracované základní provozní postupy a své zaměstnance s nimi seznamuje. Standard č. 5 se týká informovanosti a prezentace. Sociální firma otevřeně a pravdivě informuje veřejnost. Informace o firmě jsou dostupné. Propagace firmy by neměla být založena na tom, že v ní pracují zaměstnanci se znevýhodněním. Standard č. 6 je o znevýhodněných zaměstnancích. Sociální firma musí zaměstnávat určitou část takových lidí a to cca 50 %. Kritéria výběru zaměstnanců by měla mít každá sociální firma stanovena. Standard č. 7 hovoří o pracovních smlouvách a mzdách. Zaměstnanci sociální firmy musí mít klasickou písemnou pracovní smlouvu nebo dohodu. Pracují za mzdu, která by měla v ideálním případě odpovídat běžné mzdě v daném regionu na podobné pozici. 75 SYROVÁTKOVÁ J. Sociální podnikání. 1. vydání. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2010, s

30 Standard č. 8 je o etických principech a vnitřní komunikaci. Zaměstnanci by při nástupu do práce měli znát etické principy firmy a pravidla vnitřní komunikace. Informace by se v rámci firmy měly předávat přehledně. Zaměstnanci mají být průběžně informováni o situaci a směřování celé firmy. Standard č. 9 se týká organizační struktury. Ta by měla být jasně stanovená a zaměstnanci s ní musí být dobře seznámeni. Standard č. 10 hovoří o adaptaci zaměstnanců. Tu by jim sociální firma měla usnadňovat, ať už za pomoci zaškolování, různých forem psychosociální podpory, nebo různých úprav pracovního prostředí. Standard č. 11 je o udržení. Sociální firma zajišťuje svým zaměstnancům takové podmínky, které jim pomohou zůstat na tomto konkrétním pracovišti co nejdéle. Může se jednat o odborné vedení zaměstnanců, průběžné upravování podmínek směrem k narůstající samostatnosti, prevenci syndromu vyhoření apod. Standard č. 12 hovoří o profesním rozvoji zaměstnanců. Zaměstnání v sociální firmě by mělo do budoucna posilovat jejich konkurenceschopnost na běžném pracovním trhu. Standard č. 13 je o spolupráci sociální firmy a to zejména s organizacemi a institucemi, které mají podobné cíle a charakter SYROVÁTKOVÁ J. Sociální podnikání. 1. vydání. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2010, s

31 6 Trh Sociálních firem v Olomouci Tato kapitola by se měla stát přemostěním mezi teoretickou a praktickou částí práce. Jejím cílem je obecně popsat celkovou situaci sociálních firem v Olomouci. Budu se věnovat především tomu, kolik a jaké sociální firmy v Olomouci jsou, jakým oblastem podnikání se věnují a zda se prezentují jako sociální firma. Zdrojem k sepsání této kapitoly mi byly webové stránky konkrétních firem tak, jak je budu v dalším textu citovat. Nedostala jsem se k přesnému číslu, kolik je v Olomouci sociálních firem. Žádný oficiální registr sociálních firem totiž neexistuje. Zmiňuji zde ty firmy, které byly nalezeny při zadání hesel sociální firma Olomouc (4) a náhradní plnění Olomouc (12) do vyhledavače Seznamu a Googlu: ACTIVA 77 BARTOŃ A PARTNER 78 BRYVECASTA 79 DISEVEN 80 ERGONES 81 FORCORP GROUP 82 FORIT 83 GEISLER 84 PANCÉŘ Activa [online] Dostupný z WWW: [cit. 22. února 2013] 78 Bartoň a partner [online] Dostupný z WWW: [cit. 24. února 2013] 79 Bryvecasta [online] Dostupný z WWW: [cit. 22. února 2013] 80 Diseven [online] Dostupný z WWW: [cit. 22. února 2013] 81 Ergones [online] Dostupný z WWW: [cit 22. února 2013] 82 Forcorp group [online] Dostupný z WWW: [cit. 22. února 2013] 83 Forit [online] Dostupný z WWW: [cit 24. února 2013] 84 Geisler [online] Dostupný z WWW: [cit. 22. února 2013] 31

32 PAPÍRTISK 86 PŘIROZENOU CESTOU 87 SIPADAN 88 SOFISOFIS 89 TREND 90 VELKOOBCHOD ZDRAVOTNICKÝ MATERIÁL 91 ZETRA 92 Všechny zmíněné firmy zaměstnávají minimálně 50 % osob se zdravotním postižením. Pouze čtyři z nich se však hlásí k identitě sociální firmy a usilují o to naplňovat standardy sociální firmy. O těchto čtyřech (ERGONES, PŘIROZENOU CESTOU, SOFISOFIS, TREND) bude pojednáno v dalších kapitolách podrobněji. V případě firem, které se orientují jinak, se jedná typicky o ty firmy, za kterými nestojí žádná nezisková organizace ani jiná instituce a vznikly čistě ze ziskového sektoru. Firmy nemají na webových stránkách zveřejněné stanovy ani poslání, takže není zřejmé, jak nakládají se ziskem ani jak naplňují speciální potřeby svých zaměstnanců. Tito podnikatelé mají však samozřejmě nárok pobírat příspěvky na chráněná místa (reálně je zřizují), žádat o finanční podporu z grantů Evropského sociálního fondu a být poskytovateli náhradního plnění. 85 Pancéř [online] Dostupný z WWW: [cit. 24. února 2013] 86 Papírtisk [online] Dostupný z WWW: [cit. 24. února 2013] 87 Přirozenou cestou [online] Dostupný z WWW: [cit. 24. února 2013] 88 Sipadan [online] Dostupný z WWW: [cit. 22. února 2013] 89 Sofisofis [online] Dostupný z WWW: [cit. 24. února 2013] 90 Trend [online] Dostupný z WWW: [cit. 24. února 2013] 91 Velkoobchod zdravotnický materiál [online] Dostupný z WWW: [cit. 24. února] 92 Zetra [online] Dostupný z WWW: [cit. 24. února] 32