Výhody a nevýhody SZT, odpojování vers. připojování k centrální zdrojům

Transkript

1 Výhody a nevýhody SZT, odpojování vers. připojování k centrální zdrojům Konkurenceschopnost ceny tepla ze soustav SZT, rizika přechodu na lokální plyn. kotelny a tepelná čerpadla. Invicta Bohemica, s.r.o. Senovážné náměstí 23 Praha 1 Analytická a konzultantská společnost v oblasti energetiky Rok založení 1998 Autor : Ing. Jan Vondráš Datum: duben 2018 Prezentace: konference DTE

2 } Zpracováváme od roku 1998 } Analýzy energetického komplexu ČR a SR } Studie Rozhodující výrobci a distributoři energií ČR a SR (vydávána každoročně). } Studie Regionální výrobci distributoři energií ČR a SR (vydávána každý lichý rok). } Studie tzv. Balkánské energetiky (2006, další vydání } Řada analýz z oblasti další dostupnosti hnědého uhlí a dřevní biomasy pro teplárenství a závodní energetiky. } Analýzy cenové hranice substituce czt decentrálními zdroji a srovnání cen tepla za celou ČR

3 V posledních několika letech se dostává do popředí otázka SAMOSTATNOSTI ve výrobě elektřiny a tepla. Jedná se v podstatě o OPAČNÝ vývojový trend než ve druhé polovině minulého století, kdy byla cílem centrální výroba a distribuce. Tento fenomén se projevil tím, že ČR má dnes jedny z nejrozšířenějších teplárenských soustav v Evropě. Města nejsou (zatím) zatěžována emisemi z lokálních topenišť, obyvatelé bytových domů na sídlištích mají komfort, bezstarostnost a v podstatě jedinou povinnost zaplatit za dodávku služeb. PROČ JSOU TEDY DNES TAK SILNÉ SNAHY O DECENTRALIZACI FAKTICKY NAPŘÍČ VŠEMI SEGMENTY TRHU???

4 } JE TO FENOMÉM NEZÁVISLOSTI A VLASTNÍHO ROZHODOVÁNÍ, s očekáváním, že si dokáži teplo (případně i částečně elektřinu) vyrábět levněji než ho mám od stávajícího dodavatele...dále uvidíme, že to není vůbec tak jednoduché, jak se na první pohled leckdy zdá. } Vznikají nové subjekty v soustavách: } A, prosumer ( tedy produkující konsumer, který si vyrábí část potřeby sám a zůstává dále napojen na původní soustavu- např. TČ s bivalentem czt) } B, záložní zdroj spotřebitele, který prozatím nevyrábí, ale předpokládá se, že v budoucnu dodávku z vnějšku plně nahradí } C, nový decentrální zdroj, který se od soustavy CZT rovnou odpojí } Zde se jedná zpravidla o domovní plynové kotelny, tepelná čerpadla. nebo jejich různé kombinace s využitím solárních instalací

5 } Bylo jich v minulosti hned několik a všechny nakonec ustaly Proč? Protože se ukázalo, že odpojit se zase až tak výhodné není } 1.decentralizační vlna na přelomu tisíciletí, kterou zastavil tehdejší růst cen ropy a na ní navázaný růst ceny zemního plynu ( velmi záhy se ukázalo, že sliby a realita jsou zcela odlišné kategorie..) } 2.decentralizační vlna kolem roku 2004 skončila v momentě narovnání ceny zemního plynu pro obyvatelstvo, před zahájením liberalizace trhu s touto komoditou v ČR } 3.decentralizační vlnu v roce 2007 zastavil prudký nárůst ceny všech komodit, kdy vzaly za své sliby, že liberalizace trhů přinese dlouhodobý pokles cen všech energetických medií.. } Poslední decentralizační vlna přišla na přelomu let 2015/2016 s propadem cen energetických komodit a také s nástupem dodavatelů tepelných čerpadel. Trvá s různou intenzitou doposud

6 } Příčiny: pokles cen komodit na evropských burzách na konci roku 2015 a počátku 2016 a jen postupný nárůst k původním hodnotám. } - zemního plynu o téměř 10 EUR/MWh } - u černého uhlí o více jak 20 USD/t } - pokles cen ropy hluboko pod 50 USD/barel. Dnes jsou však ceny komodit s výjimku zemního plynu již fakticky zpět! Tento vývoj v roce 2016 vyvolal také řadu očekávání odběratelů na pokles cen tepla z centrálních zdrojů, často podporovaný i zaručenými zprávami z medií. Objevovala se řada různých srovnání, která však velmi často nerespektovala skutečnou realitu. Tzn. nezahrnovala veškeré náklady které vstupují do ceny tepla u nových decentrálních zdrojů a orientovala se pouze na komoditu. Výsledkem jsou pak často zkreslené představy o tom, jak je výhodné mít vlastní nezávislý zdroj. A kolik nás jeho provoz bude stát Takovýto vývoj může vést při větším počtu odpojení z czt soustavy i ke zvýšení lokálních imisí znečišťujících látek v okolí nově instalovaných zdrojů tepla, zejména v sídlištních lokalitách. Podívejme se proto na celý problém detailněji.

7 Současná situace a její vlivy: Výchozí stav: Pozice soustav SZT je komplikována řadou byrokratických rozhodnutí a obchodních bariér. Jejich důsledkem byl v posledních letech nárůst cen tepla a TUV. Souhrn vnějších vlivů, které nemohly teplárenské subjekty vesměs nijak ovlivnit: } 1. vlivy regulační - zavedení ekologické daňové reformy v r. 2008, růst všech fixních složek ceny, růst regulovaných složek palivových nákladů tj. ZP a EE (rezervovaná kapacita, poplatky za OZE o víc jak 100% atd.) } 2. vlivy daňové - zvýšení DPH za TE z 5 na 9 % a dále na 10 %, od 2012 na 14%, od roku 2013 na 15% možný další růst až na 20% v dalších letech??? } 3. vlivy obchodní dramatický růst cen ZP v letech (vyvolaný růstem cen ropy), pozdější pokles, růst ceny HU a snižování jeho dostupnosti. } 4. vlivy ekologické Evropské směrnice o vypouštění škodlivých látek do ovzduší a s nimi spojené poplatky, (zejména 75/2010/EU O průmyslových emisích ). Vyhláška MŽP č. 415/ nové emisní limity SO 2, NOx, CO a TZL pro střední zdroje 5-50 MW - další vysoké investice do centrál. zdrojů. } Evropská legislativa je stále přísnější - velké a střední zdroje musí intenzivně investovat do řady opatření, které se samozřejmě promítají do cen tepla. Nejnověji přijaté závěry o BAT dle LCP BREF budou platit od podzimu Malé decentrální zdroje - jsou od těchto povinností osvobozeny, tudíž dopad do konečných cen je minimální. Tím vzniká nerovnovážný stav.

8

9 Situace v ČR od 2011 (zdroj TS ČR): Malé decentrální zdroje - jsou od těchto ekologizačních povinností osvobozeny, tudíž dopad do jejich konečných cen je minimální. Vytápění na zemní plyn 1x 100 MW x 10 kw Výška komínu 150 m 15 m Nízkoemisní hořáky ANO NE Emisní limity ANO NE Monitoring emisí ANO NE Ekologická daň ANO NE Poplatky za emise ANO NE Nákup povolenek CO 2 ANO NE Princip: Velký znečišťovatel platí, malý ne!!! Tento stav nahrává malým decentrální zdrojům, ale jejich instalace není v mnoha případech ekonomicky výhodná, ekologicky pak již vůbec ne!

10 Komentář k tabulce: } Princip pouze velký znečišťovatel platí = znevýhodnění teplárenských zdrojů. } Osvobození malých decentrálních zdrojů od všech poplatků neznamená, že jsou ekologičtější, čistší a ekonomičtější. V řadě případů je to právě naopak. Rozpad soustav SZT a přechod na decentrální zdroje: } Nepovede k čistějšímu ŽP (nárůst koncentrace NOx na sídlištích při přechodu na domovní plynové kotelny). } Ani ekologičtější spalování (v některých případech je důsledkem rozpadu SZT přechod části zákazníků na spalování tuhých odpadů v lokálních topeništích, bez jakékoli kontroly znečišťování okolí). } V neposlední řadě je značně diskutabilní i ekonomický přínos rozhodnutí o odpojení z SZT a přechod na lokální decentrální zdroj. } Proč?? Vznik velké skupiny zajatých zákazníků, kteří nebudou moci odejít a musí zůstat připojeni na zbytkovou SZT s mnohem vyšší cenou než před započetím odpojování tzv. cenová spirála viz.dále! Toto by si měli uvědomit nejen parlamentní, ale i komunální politici!

11

12

13 } Porovnávání cen tepla ze soustav SZT a lokálních decentrální zdrojů musí být objektivní, tzn. je nutno zahrnout VŠECHNY náklady na vybudování nového zdroje a ne pouze porovnávat cenu paliva (zpravidla z.plynu) a konečnou cenu z teplárny. } Kalkulace musí zahrnovat vedle ceny komodity také: } Fixní regulovanou složku paliva, u plynových kotelen i cenu elektřiny a její fixní složku, odpis z investice, cenu peněžních prostředků, náklady na obsluhu, opravy, ostatní náklady a režie (např. náklady na spotřebu vody) } Dále případné náklady spojené s odpojením ze stávající soustavy zásobování teplem, pojištění vlastních pracovníků. } A nepochybně náklady spojené s vlastní instalací zdroje: projektová dokumentace, předinstalační práce, stavební a topenářské práce.

14 ZP byt ZP-DK ZP-DK ZP-DK ZP-BK ZP-BK kond. Náklady Kč/GJ Kč/GJ Kč/GJ Kč/GJ Kč/GJ Kč/GJ Zemní plyn 449,72 390,92 377,64 389,64 299,41 296,77 El. energie 15,86 15,69 15,69 15,69 15,69 14,55 Údržba 26,60 31,50 21,45 15,46 29,08 29,08 Investice 116,67 133,33 131,58 87,72 109,65 116,23 Obsluha kotelny 0,00 36,00 23,68 24,34 100,00 100,00 Náklady na odpojení?????? Cena fin. prostředků 5% 32,51 37,15 36,66 24,44 30,55 32,38 Celkem 641,36 644,59 606,70 559,29 584,38 589,01 velikost bytového domu RD 20 bytů 20 bytů 40 bytů 100 bytů 100 bytů kat.odběru z.p MWh MWh MWh MWh MWh 1 MW kond kw GJ/rok %

15 } Nachází-li se cena tepla z centrálního zdroje na úrovni stejné nebo nižší než u plánovaného decentrálního zdroje, neexistují ekonomické důvody k odpojení z CZT soustavy. V současné době ( zima 2018) je to úroveň kolem 560,-580 Kč/GJ na patě objektu včetně DPH. } I pokud se cena tepla z CZT nachází jen mírně nad cenami z nových substitučních kotelen (do úrovně cca Kč/GJ), není stále ještě vůbec ekonomicky výhodné se od CZT odpojit. Tento stav nastáva až od hranice cca 610,-Kč/GJ na patě včetně DPH. } Důvodem je poskytování dalších služeb ze strany dodavatele, jako je 24 hod. non-stop služba při poruchách a poškozeních, jistota celoroční dodávky. Není nutno sledovat změny v legislativě, dalších povinnostech při provozu a údržbě - vše řeší dodavatel. } V příštích letech bude rizikem pravděpodobně také nárůst ceny pro lokální plynové zdroje způsobený zavedením tzv. uhlíkovém daně, která by se měla projevit růstem ceny přibližně % oproti cenám současným a u TČ již proběhlo zrušení dotovaného tarifu elektřiny D56d ze strany ERÚ a přechod } na tarif D 57 d, který provoz podstatně prodražuje.

16 Výhoda decentralizace: vlastní nezávislost Nevýhoda decentralizace: zodpovědnost!! Na co se velmi často zapomíná při instalaci nových decentrálních zdrojů Nový provozovatel (představenstvo BD, předseda SVJ) dnes nese plnou právní zodpovědnost za provoz nízkotlaké kotelny. Jedná se o povinnosti a, před uvedením do provozu b, při vlastním provozu c, zajištění vydání místního provozního předpisu Ad a, revize, zkoušky, odborné prohlídky: 1.Odb. prohlídka dle vyhlášky č. 91/1993 Sb a NV č. 101 /2005 Sb u kotlů při výkonu přes 50 kw, nebo součtu výkonů 100 kw 2.Výchozí revizi plynových zařízení dle vyhl. č. 21/1979 Sb a č. 85 /1979 Sb. 3.Výchozí revizi TNS dle vyhlášky č. 128/1978 Sb a ČSN Výchozí revizi elektrického zařízení a hromosvodů 5.Výchozí revizi spalinových cest a komínů dle vyhl. č.91/2010 Sb. 6.Zápis o zkouškách dle ČSN , , ČSN EN propláchnutí, zkouška dilatační a topná zkouška 7.Zápis o funkčnosti stabilních detektorů úniku plynu 8.Zápis o servisu uvedení kotle do provozu včetně hořáku 9.Zápis o bezpečnostní výstroji otopné soustavy dle ČSN ( pojistný ventil, nanometr, teploměr, bezpečnostní systémy)

17 } Hlavní cíle: } Společenským cílem při povolování nových zdrojů tepla je zamezení dalšího zhoršování kvality ovzduší ( viz. výše -srovnání zdrojů a ekologizační povinnosti velkých a decentrálních zdrojů). } Proto výstavba a provoz nových stacionárních zdrojů ( zejména plynových kotelen) je možný pouze tehdy, pokud je jednoznačně prokázáno, že jsou ekonomicky přijatelnějšími cestami než alternativní formy zásobování teplem (především tedy soustavy SZT, místní obnovitelné zdroje a TČ) } Toto prokazování probíhá prostřednictvím energetického posudku, který musí být zpracován korektně a v souladu se zákonem č. 406/2000 Sb o hospodaření energií.

18 } Zákon č. 201/2012 Sb o ochraně ovzduší od ukládá povinnost u nových staveb, nebo při změnách dokončených staveb přednostně využít teplo ze soustav SZT, nebo zdroje tepla, které nejsou stacionárními zdroji (místní zdroje OZE, nebo TČ). } Možnost odpojení od soustavy SZT (nebo nepřipojení se na ní) je podmíněno vypracováním výše uvedeného energetického posudku energetickým specialistou dle zákona č. 406/2000 Sb. Cílem musí být prokázání ekonomické nepřijatelnosti z disponibilního systému SZT, za předpokladu že je toto připojení technicky možné. } Tato povinnost zpracování posudku se vztahuje na všechny stacionární zdroje ( plynové kotelny, kogenerační jednotky) bez rozdílu velikosti instalovaného tepelného výkonu } Zkušenosti z praxe zatím ukazují, že se i při zpracovávání energetických posudků postupuje často nekorektně. Arbitrem by měla být SEI, prozatímní } zkušenosti jsou zatím velmi tristní

19 } A, nejsou uváděny všechny skutečné nákladové položky, které tvoří tuto vysokou investici a ovlivňují konečnou cenu vyprodukovaného tepla. Nepočítá se odpis investice. } B, uvádějí se zkreslené hodnoty (výrazně vyšší) topného faktoru (COP) u tepelného čerpadla, či sezónní topný faktor pro mimotopnou sezonu jako celoroční. } C, zamlčuje se fakt nízké účinnosti TČ při nízkých teplotách a tudíž nákladů spojených s provozem doplňkového zdroje. ( až 20 % v letošní zimě). } D, zamlžování dalších vstupních nákladů, které nejsou spojeny přímo s dodáním technologie, ale bytový dům je musí paralelně hradit.( navýšení jističů, reko trafostanice) } E, nadsazování životnosti zařízení než je realita, dále bagatelizování nákladů dlouhodobého provozu.( 20 let vers. reálně nejstarší instalace v ČR 7 let).. } F, klamavé tvrzení, že instalací TČ se sníží celková potřeba tepla na byt až o čtvrtinu, což je nesmysl.

20 Změny portfolia koncových zákazníků CZT ovlivňují nejen zvyšování ceny tepla, ale také funkčnost celé soustavy CZT, tzn. vliv na komfort a spolehlivost dodávek pro všechny zákazníky. Konečný rozpad soustavy CZT = nutnost vybudování vlastních zdrojů tepla všech odběratelů tepla, tzn. i těch kteří se odpojit nechtějí a nutnost investice do nových zařízení bez ohledu na podmínky a vlastní finanční prostředky!! Hrozba zvýšení lokálních imisí znečišťujících látek v okolí nově instalovaných zdrojů tepla, zejména v sídlištních lokalitách. Decentralizovat je jednoduché x zpětná centralizace je téměř nemožná a hlavně drahá!! V případě nespokojenosti se spotřebou a cenou tepla, nikoli se hned chtít odpojovat od SZT, ale DOPORUČENÍ PROVÉST DETAILNÍ TECHNICKO- EKONOMICKOU ANALÝZU

21 Závislost konečné ceny tepla na odběru tepla z CZT - výtopna na ZP 850,00 Procento odpojených zákazníků 10% 20% 30% Konečná cena tepla [Kč/GJ vč. DPH] 800,00 750,00 700,00 650,00 600, Odběr tepla z CZT spotřebiteli [GJ/rok]

22 Děkuji za pozornost. Ing. Jan Vondráš ředitel společnosti Invicta BOHEMICA, s.r.o