Kolektiv redakce sborníku Udělej - Urob si sám Melantrichova Praha 1

Transkript

1

2 Vážení čtenáři, do rukou dostáváte Zimní sborník domácího kutila, kterým se letošní kniha Udělej - Urob si sám uzavírá. Naši letití příznivci - předplatitelé - v něm, jako každoročně, najdou složenku na předplatné pro příští rok. Rozhodnete-li se věnovat nám i nadále svou přízeň, byli bychom rádi, kdybyste platbu uhradili pokud možno do poloviny ledna. Vaše adresa se tak dostane včas do počítače, budeme moci správně stanovit náklad tak, aby se neopakovala letošní situace, kdy jsme mnohým ze zájemců nemohli dodat čísla 77 a 78, protože už nebyla na skladě. V této souvislosti máme ještě jednu prosbu. Pokud je to možné, uhraďte platbu přímo na poštovním úřadě, nikoli ze svého sporožirového učtu. Zkušenost nás nutí konstatovat, že některé spořitelny neposílají tzv. aviza o platbě, nebo odběratelská čísla zkomolí, či neuvedou vůbec. V takovém případě nemůžeme v bankovních výpisech identifikovat plátce, dokud se nám sám neozve. Tyto situace jsou nepříjemné pro obě strany, letos o to víc, že jsme mnohým místo sborníku vrátili už jen peníze. Mnohé stánky PNS a mnohá knihkupectví vzala za své. Dosavadní odběratelská síť se rozpadla a nová se teprve tvoří. Věříme, že tento stav nebude trvat dlouho. Pokud máte se sháněním sborníku problémy, napište nám, rádi vyhovíme. Máte-li zájem o některá starší čísla, máme v omezeném množství čísla 15 až 76 (mimo č. 22, 26, 44, 70, 71) a č. 79. Ze samostatných plánků pak Kovoobráběcí stroj a Malý bazén s filtrací, ohřevem vody a hladinovým osvětlením. Děkujeme vám za dosavadní přízeň, těšíme se na vaše příspěvky, které můžete do konce ledna přihlásit do vypsané konstruktérské soutěže. A protože konec roku je za dveřmi, přejeme do toho příštího co nejvíce dobré pohody. Kolektiv redakce sborníku Udělej - Urob si sám Melantrichova Praha 1

3 Knižnice Udělej/Urob si sám svazek 80 Sestavila Ing. Milada Zoufalá Vydala Propagační tvorba družstvo umělecké činnosti a výroby Melantrichova 20, Praha 1 ve spolupráci s Top Agency a. s., Za viaduktem 8, Praha 7, v listopadu 1991 jako svou 4. publikaci Adresa redakce Melantrichova 20, Praha 1 telefon Adresa expedice Hájkova 1, Praha 3 telefon Odpovědná redaktorka Milena Neužilová Grafická úprava Ing. Gabriela Karasová Návrh obálky Ing. arch. Milán Vlk Tisk Naše vojsko s. p. Vlastina 23, Praha 6 1. vydání - náklad strany, 97 obrázků, 11,14 AA, 11,40 VA Propagační tvorba Kčs 21,- ISBN (Propagační tvorba Praha) ISBN (TOP Agency Praha) ISSN obsah PRO RADOST DĚTÍ Domek pro panenky Jak učit děti jezdit na kole Jednoduchý periskop Mašinka Pixlinka Nábytek do dětského pokoje DO CHATY A ZAHRADY Úsporný grill Zahradní grill Úprava tříštivého šrotovníku Nástroje na hloubení jam Montážní stojan na Terru Zahradnické nůžky DO DOMU A BYTU Šicí koutek Těsnění oken a dveří Úsporné splachování WC Vozík na popelnice Čištění trubkových kotlů PRO SVÉ KONÍČKY Vozík zá kolo Jednoduchý tester Ovladač k počítačům Dálkové ovládání vjezdových vrat III Chov niťoviek pre rybky STROJE A NÁSTROJE Broušení hoblovacích nožů Odstraňování ulomených vrutů Prizmatické čelisti Stojánek na spojovací materiál

4 STAVEBNICOVÝ DOMEK PRO PANENKY # Hračka je určena především dívkám, ale na montáži a při výrobě jednodušších dílů se mohou podílet i hoši. Stavebnicový systém je řešen tak, že domek muže růst zároveň s dítětem postupným přidáváním dalších podlaží, která nemusí být stavěna jen nad sebou. Domek se vyznačuje proměnlivým půdorysem, snadnou montáží a demontáží. Pro začátek postačí zhotovit jen nahoře otevřené přízemí, kde lze zařídit tři nebo čtyři místnosti. Variabilita půdorysného řešení umožňuje dítěti tvořivý přístup k hračce. Dítě se takto učí v předstihu zařizovat svou pozdější domácnost. Výhodou je, že samotná stavba domku nevyžaduje zvláštní dovednost, tu děti zvládnou samy, bez pomoci rodičů. Výroba stavebních dílů je však dost náročná na zručnost, přesnost a určité strůjní vybavení domácí dílny. I když je stavebnice maximálně zjednodušena, neobejde se bez malé okružní pily mm s nastavitelnou hloubkou řezu a bez stolní stojanové vrtačky. Některé díly jsou řešeny alternativně kvůli zjednodušení výroby. Nejdůležitějšími stavebními prvky jsou drážkované sloupky, které jednak spojují podlahu se strojem, jednak se do jejich drážek zasouvají stěny, okna a různé výplně. Celý domek se dá postavit bez použití šroubů nebo jiného spojovacího materiálu, což právě umožňuje samostatnou práci dětí. Domek pro panenky můžeme zhotovit ve třech etapách, tj. nahoře otevřené přízemí doplnit později podstřeším a dále patrovou nadstavbou. Je možné zhotovit vše najednou a dávat dětem postupně jednotlivá podlaží. Rozpiska materiálu je rozepsána pro tři pracovní etapy, ale umožňuje též stavbu kompletního patrového domku. Shodné díly mají stejné označení ve všech podlažích. Celý domek (obr. 1) se konstrukčně skládá ze sta stavebních dílů. Díly zhotovíme z bukového dřeva, překližky 8 mm tlusté a z plastových, popřípadě překližkových desek 2 mm tlustých. Plexisklo do oken můžeme případně nahradit obyčejným sklem, i když z bezpečnostních důvodů dáme přednost umělé hmotě. Také krastenové stěny lze zaměnit jakýmkoli jiným barevným průsvitným materiálem. Je rovněž možné změnit sedlovou střechu na plochou. Pak je třeba upravit podstřešní díly (poz. 14, 15, 16, 27 a 29) na stejnou výšku. VÝROBA STAVEBNICE Nejprve si připravíme dřevěné díly. Výchozím materiálem mohou být zakoupené bukové prahy. Na okružní pile nařežeme bukové profily 20 x 20 mm (sloupky), 1t x 15 mm (okenní rámy), 5x10 mrrr (madla zábradlí) a 8 x 25 mm (střešní nosník). Délky sloupků závisí na způsobu provedení čepů. Pokud máme soustruh, zhotovíme sloupky v jednom kuse s čepy podle obr. 2. V opačném případě nahradíme soustružené čepy vsazenými kolíky, které vlepíme do děr, vyvrtaných v ose sloupků. K přesnému vyvrtání otvorů do sloupků použijeme vrtacího pouzdra (obr. 4), které si dáme vysoustružit z hliníku nebo z tvrdého dřeva. Při vrtání 59 děr se nám přípravek vyplatí. Hloubka všech, děr bude 10 mm. V tomto případě uřízneme sloupky 2, 3, 23 a 25 kratší o soustružené čepy. Bukovou kulatinu, potřebnou na čepy, koupíme hotovou. Podle průměrukulatiny (kolem 08 mm) vrtám? protiotvory, a to nejen ve sloupcích, ale i v podlahových deskách. Do sloupků 2 a 23 budeme potřebovat 18 čepů dlouhých 25 mm, do sloupků 3 a 25 dvacet dva čepy dlouhé 17 mm. čepy vlepíme do příslušných sloupků lepidlem Epoxy 1200: Nařezané a vydrážkované bukové profily obrousíme do hladká na napnutém pásu skelného papíru, srazíme všechny hrany a odstraníme otřepy z drážek. Sloupky ihned nalakujeme transparentním nitrolakem. Do madel zábradlí 21 (obr. 3) vyvrtáme díry 0 2,4 mm, jejichž průměr upravíme podle špejlí. První vyvrtané madlo bude sloužit jako vrtací pouzdro pro sedm zbývajících. Dvě madla (ne více) sepneme svorkami na prádlo, vyvrtáme 2

5 ' na kraji a uprostřed středící otvory, do kterých zasuneme kousky špejlí a svorky sejmeme. Po vyvrtání všech děr obrousíme otřepy a díry.1 znovu prevŕtame. Ze špejlí astříháme šprlení 22, 28 o 1 mm elší, než má být výška zábradlí a vlepíme do madel. Po zaschnutí lepidla madla přebrousíme a vyzkoušíme, zda jdou volně zasunout do sloupků na rozteč 300 mm a nalakujeme je na žluto. Do okenních rámů 8, 9, 10 vyřízneme drážky a konce seřízneme přesně do úkosu 45 a slepíme je. Díly rámu sevřeme proužky gumy, nastříhanými ze starých autoduší. Dáme pozor, abychom přesně dodrželi vnější rozměry a pravoúhlost. Po přebroušení nalakujeme rámy průhledným lakem. Okna 11 nařežeme z 2 mm Umaplexu, obrousíme na míru a zaoblíme rohy. Výšku okenních tabulek upravíme podle hotových okenních rámů tak, aby šly těsně lasunout, jinak vypadávají. Zvláštní pozornost musíme věnovat výrobě podlah 1, které vyřízneme z překližky 8 mm tlusté. Všechny tři podlahy musí být tvarově shodné, a proto podle první orýsujeme tvár dalších dvou a shodnou vzájemnou polohu si nějak označíme, např. zaoblením jednoho rohu, podle kterého se budeme orientovat při vrtání děr. Podlažní desky obrousíme po obvodě a srazíme hrany. Na jedné desce narýsujeme síť otvorů pro sloupky. Díry pro sloupky musí být kolmé, vrtáme je proto na stojanové vrtačce. Aby díry neujely bokem, předvrtáme je slabším vrtákem (0 3 mm). Pokud vyložení vrtačkového stojanu nebude stačit, zhotovíme si jednoduchý vrtací přípravek. Do kusu dřeva s rovnou základnou o tloušťce asi 3 cm vyvrtáme o 0,2 mm větší otvor a tímto přípravkem vyvrtáme ruční elektrickou vrtačkou chybějící otvory. Podle první vyvrtané desky vrtáme další dvě (po jedné) už bez předvrtání. Vrtané otvory budou mít v jednotlivých podlažích různou toleranci. Musíme si proto označit desku, která bude tvořit podlahu přízemí číslem 1, desku patra číslem 2 a desku podstřeší číslem 3. V přízemí budou otvory pro čepy jen tak veliké, aby do nich šly čepy sloupků ztuha (asi jako u stavebnice Lego). Velikost vrtáku vyzkoušíme na kusu překližky. Všechny desky budou mít tedy zpočátku jednotné menší vrtání, které se upraví pro každou desku zvlášť. Druhá a třetí deska budou mít tytéž otvory jako v přízemí pouze na verandě pro tři sloupky zábradlí. Všechny ostatní otvory v obou deskách prevŕtame tak, aby čepy sloupků, spojující patra, měly v deskách volný průchod (vrták o 0 8,4 mm). Pevnou vazbu pater navzájem tvoří spoj sloupků stojících nad sebou. Proto díry ve sloupcích a čepy protikusu musejí jít do sebe sice ztuha, ale tak, aby šly bez větší síly sejmout. Pokud nám potřebné tolerance nevyjdou, pomůžeme si vrstvou laku ať již v děrách nebo na čepech. V případě, že v jednotlivých podlažích nebudou na sebe sloupky navazovat, například při jiném uspořádání místností v patře, než v přízemí, použijeme jako spoj pomocné kolíky 24, které jdou těsně jak do 3

6 Obr / W 2 / j / 22/21 4

7 otvorů ve sloupcích, tak i do otvorů v podlaze. Desky nalakujeme shora na hnědo, zespod a po okrajích bíle. Je možné libovolné řešení podlahových desek, například 5 mm tlustou překližku olepíme z obou stran barevným umacartem, nebo 8 mm tlustou překližku jen otapetujeme. Oba díly sedlové střechy 31 přišroubujeme pomocí závěsů 32 k prostřednímu nosníku 30. Oboustranně zapuštěné závěsy můžeme nahradit klavírovým závěsem, čímž odpadne pracné zapouštění. Střechy a hřeben nalakujeme shora a zboku červeně, zespod bíle. Zasouvatelné stěny 4, 5, 6,14,15 a 16, 19 a 20 nařežeme z bílých plastových desek, které jsou k dostání v prodejnách Plastik. Jedna tabule rozměrů 310 x 410 mm stojí asi 19 Kčs a budeme jich potřebovat asi devět kusů. Dveře 7 vyříznuté lupenkovou pilkou se otáčejí na plastových závěsech, které lze zakoupit v modelářských potřebách (20 ks za 15,50 Kčs). Závěsy, obroušené zespod do roviny, přilepíme styrofixem. Vnější stěny můžeme nalakovat na žluto, na zeleno, nebo je nechat bílé. Ozdobné světlíky nařežeme z barevných polyethylenových fólií alespoň 1 mm tlustých nebo z roztaveného krastenu (na kusu plechu v troubě) či můžeme použít jakéhokoli plastového materiálu. Barevný krasten lze koupit v prodejnách s plasty. Celkové barevné řešení domku je individuální záležitostí a je ponecháno tvůrčí fantazii výrobce, či přáním dětí, jímž je domek určen. Stěny domku si už mohou upravit děti samy tapetováním, nalepo- 5

8 6 Obr. 2

9 7

10 Obr. 4 vánfm barevných výstřižků svých idolů nebo je zdobit kresbami. MONTÁŽ DOMKU Montáž domku začíná položením přízemní desky 1 hnědou stranou nahoru. Do desky zasuneme devět sloupků 2, kratším čepem dolů, delším nahoru. V každé desce jsou vpředu tři krátké sloupky 3 verandy. Mezi dlouhé sloupky zasouváme stěny, např. tři velké stěny 4 na boky a dozadu, stěny s dveřmi 5 a 6 dovnitř. Okna 8 až 11 umístíme na podezdívky 14, např. do čela v nestejné hloubce a zajistíme shora nadezdívkou 12 proti vypadnutí. Průsvitné stěny 13 umístíme na podezdívku 15 hned za verandou. Při volbě pokojů dbáme na to, aby byl do nich přístup i po zakrytí stropem, třeba jen oknem, dveřmi. Strop přízemí (deska označená číslem 2) nasuneme na kolíky sloupků nejlépe ve dvou, kdy každý posouvá čepy proti děrárrj na své straně. Nasuneme sloupky 23 a začneme zasouvat stěny. Poschodí se může lišit polohou oken, která umístíme například na vnější boky a v čelech je můžeme nahradit trámy 19. Barevné světlíky 13 mohou zůstat íia svém místě nebo jeden světlík nahradíme-malým rámem 20. U podstřeší zasuneme po bocích nízké sloupky 26 a v prostřední řadě (v ose střechy) čtyři sloupky 25 s čepy nahoru. Po umístění štítů 29 a stěn 14,15,16 a 27 nasuneme na čepy nosník střechy. Zbývá vsadit zábradlí v patře a v podstřeší a domek je hotov. Po rozebrání domku vložíme desky a střechu do obalu s tkanicemi, stěny, sloupky, okna aj. uložíme do malého kufříku. ING. ZDENĚK NADEMLÝNSKÝ 8

11 JAK UCIT DETI JEZDIT NA KOLE Začátky jízdy na kole jsou pro většinu dětí obtížné. Než se naučí držet na kole rovnováhu, musíme jim zezadu přidržovat sedlo a tedy běhat v předklonu, což je dost namáhavé. Vyplatí se proto vyrobit si jednoduchý držák vlastně vodítko. Zhotovíme ho z- pozinkovaného drátu 0 asi 12 mm (např. drát bleskosvodu). Vodítko upevníme hrubým elektroinstalačním drátem 0 3 mm s izolací PVC na rám kola. Pak už jen musíme obětovat pár dní a s vodítkem v ruce běhat. Postupně, jakmile děcko dokáže udržet rovnováhu, vodítko pouštíme a samostatné jízdy. prodlužujeme. Za pár dní bude dítě na kole jako doma a my můžeme vodítko odmontovat. PETER ZIFCÁK JEDNODUCHÝ PERISKOP Davová show jsou pro majitele menších postav trudná. Vzpomněl jsem si na svá klukovská léta, na předválečné sokolské průvody, kterak mi bylo zírat do zad, ba i níž, nestoupl-li jsem si na špičky, a jak mi tatínek vyrobil periskop z krabice od Jelínkovy vizovické borovičky. Když jsem tento pěkný obal uviděl nedávno vyhozený na popelnici, inspiroval (tak jako kdysi tatínka) i mne k tomu, abych podobný periskop vyrobil pro svého vnuka. Výroba je velmi jednoduchá. Tubus periskopu tvoří onen obal od vizovické, od něhož odstřihneme klopy. Do tohoto tubusu zasuneme dva zcela stejné nástavce, které vystřihneme z víka od pevné krabice. Rozměry nástavců jsou dány vnitřním rozměrem tubusu a jsou uvedeny na výkresu. Okraj široký 40 mm je původní lem víka. Přerušovanou čarou jsou kresleny ohyby; pro snazší ohnutí je předem nařízneme. Tečkované je naznačena pomocná linka, k níž ohnutý lem sklopíme, slepíme a zajistíme kancelářskými svorkami. Při výrobě nástavců je důležité dodržet přesně úhel 45. Jelikož úhel odrazu se rovná úhlu dopadu, bude se paprsek odrážet dvakrát po 45. Z vnější strany polepíme nástavce tapetou. Zkusíme, zda jdou nástavce zasouvat a zevnitř je natřeme černou matnou barvou. Osvědčilo se rozmíchat černou tónovací barvu V 3000 v tubě (zbylou od malo- 9

12 vání) s kancelářským lepidlem Monopol a naředit trochou vody. Stejnou barvou načerníme zevnitř i tubus. Zrcátka mají rozměr 75 x 95 mm. Dáme si je uříznout ve sklenářství. Spodní může být i menší (75 x 50 mm) a dá se najít odložené v dámské kabelce. K lepení zrcátek použijeme spolehlivější lepidlo, např. lepidlo na gumu nebo na novodur (D8Q) či Lepox, popř. je můžeme zajistit rámečkem z leteckomodelářských hranolků nebo překližky. Nástavce zastrčíme do tubusu pootočené o 180, horní hledí dopředu, do spodního se zezadu díváme. Nakonec periskop z vnější strany přelakujeme průhledným lakem. ZDENĚK ŠKODA MAŠINKA PIXLINKA Dětem dnes můžeme koupit nejen lokomotivu, ale i celý vláček v nejrůznějším provedení i ceně. Nic se však nevyrovná dárku, který vyrobil šikovný otec či dědeček sám nebo za asistence dětí samých. Naše mašinka se hodí právě k tomuto záměru strávit příjemné odpoledne a vykouzlit mašinku. Doslova vykouzlit, protože všechno potřebné ke stavbě se povaluje doma. POSTUP PRÁCE Základem lokomotivy je kotel, který zhotovíme z plechovky 0 65 mm (např. od zahraniční limonády, Rezistinu ML, nebo z plastové lahve od mycího prostředku Lena apod.). Rozměrům kotle pak přizpůsobíme i ostatní součásti, hnací kola 0 85 mm z víček od kompotu, běhouny 0 45 mm z víček od kečupu, budka z hranaté plechovky od čaje atd. Nápravy. Osy kol vyrobíme z drátu 0 5 mm; nařežeme si tři kusy 83 mm dlouhé. Na rubu velkých hnacích kol, ale i běhounů si najdeme středy a do nich vyvrtáme otvor 0 2 mm a pak do kříže ještě čtyři další otvory 0 2 mm. Do zátek od lékovek vysekneme díry 0 6 mm a za okraje je přilepíme do středů kol. Střední otvor 0 2 mm přelepíme z vnější strany leukoplastem, do dalších čtyř otvorů zasuneme hřebíčky a vnitřek zátek vyplníme epoxidem. Po jeho ztvrdnutí zálepku odtrhneme, středovým otvorem provrtáme epoxid nejprve vrtákem 0 2 mm a po té prevŕtame na 0 5 mm až k plechu. Do těchto nábojů vyvrtáme z boku díry 0 2,6 mm a vyřízneme závit M3 pro červíky. Velká hnací kola je dobré zpevnit zevnitř překližkovými kotouči. Ložiska pro nápravy běhounů zhotovíme z lišt 20 x 10 mm, dlouhých 75 mm, do kterých vyvrtáme pro drát 0 5 mm otvory 0 6,5 mm, aby přes nepřesnosti dosedala na podlahu všechna čtyři kolečka. Lišty přilepíme úzkou hranou na sololit rozměrů 60 x 75 mm. Ložiska pro hnací kola tvoří špalíčky 25 x 20 x 10 mm, které slepíme nejlépe ze dvou vrstev překližky 5 mm tlusté. Rám vyřízneme ze sololitu podle výkresu. Je dlouhý celkem 230 mm. V zadní části přiklížíme ze spodní strany pás 25 x 65 mm z překližky 5 mm tlusté, k němuž natupo přilepíme přední stěnu budky vyříznutou ze sololitu. Navrch přiklížíme lišty čtvercového nebo trojhranného průřezu jako iože kotle. Po naklizení ložiskových špalíků rám natřeme průhledným lakem, stěnu budky černou barvou. Z překližky pak vyřízneme a slepfrrie radlici a natřeme ji,*^. stejně jako bočnice budky vyříznu-' té ze sololitu, černě. Budku vyrobíme z plechovky od čaje víčkem dolů. Potisk by byl hlavou dolů, proto ho zakryjeme lesklým plíškem nebo Alobalem, který přidržují sololitové bočnice. Spolehlivé je lepení Chemoprénem a zajištění ještě šroubkem uprostřed dvířek. Alobal je také za předními okénky. Podle zaoblení přední stěny si z překližky vyřízneme i oblouk, prodlužující zadní stěnu budky, natřeme jej a nalepíme. Střechu zhotovíme z kartónového papíru. Oblinu naválíme dlaní přes hranu stolu, prosytíme ji lepidlem a po dobu tuhnutí lepidla ji zajistíme hustým ovinutím provázku. Druhý den nalepíme další vrstvu. Karton-^ natíráme několikrát, aby prosákl/^ a zpevnil se hlavně na hranách.- Současně natřeme spřáhlo, které vyřízneme z překližky a druhou stranu radlice. Zatímco, nátěry schnou, připravíme nárazníky z nepomačkaných korunkových uzávěrů a korkových zátek. Vrchní část plechovky kotle odstraníme. Víčko obvrtáme a plech mezi dírkami prostříhneme. Vnitřkem budeme upevňovat kotel a jeho příslušenství šroubky. Parní dóm zhotovíme z uzávěru na láhev saponátu, jehož spodní část přizpůsobíme nožem a pilníkem hřbetu kotle. Komín vytvoříme z krabičky od kinofilmu. Ta má tenké dno a nedá se opilovat. Proto naneseme na dno epoxidové lepidlo a za nějakou hodinu, když už přestane téci, ale bude ještě 10

13 11

14 12

15 tvárné, komín přišroubujeme. Do víčka vyřízneme nožem díru. Píšťalu vyrobíme z uzávěru od zubní pasty. Hlavu šroubku vlepíme do uzávěru epoxidovým lepidlem. Nejvhodnější by bylo, použít k upevnění těchto částí samořezné šroubky. Nemáme-li je, zajistíme šroubky zevnitř maticemi. Abychom je dostali dovnitř, vypomůžeme si zrnkem Colorplastu nebo kousíčkem plastické gumy na čištění výkresů, nalepeným na tyčku či šroubovák. Stejně musíme přilepit na šroubovák i šroub, kterým připevníme dno kotle s čelem strojvůdcovy budky. K matičce dosáhneme spodním otvorem v plechovce. Běhoun s koly přišroubujeme zespodu a upevníme také maticí uvnitř kotle. Matici zajistíme lepidlem. Potřebnou výšku vyrovnáme vložením víčka od dětské výživy a kotouče z PVC nebo ÉPenky. T Zepředu kotel uzavřeme víčkem od dětské výživy. Uprostřed víčka vyvrtáme otvor, do kterého vsuneme dlouhý šroub. V ocelovém pásku zhotovíme, otvor se závitem a pásek na šroub natočíme. Délku pásku upravíme tak, aby se dal vsunout vlnivým pohybem dovnitř a zaklesnout o otřep zbylý po vystříhání dýnka. Šroub pak utáhneme. Ještě než víčko přišroubujeme, upevníme na ně reflektor tak, že. přišroubujeme uzávěr z plastu, na něj narazíme zlatý šroubovací uzávěr z lahve od lihoviny a na ten přilepíme zelenou průhlednou čepičku ze zátky šampaňského. Na přední část rámu přilepíme radlici, po dobu tuhnutí lepidla ji musíme podepřít Colorplastem a špendlíky. Stroj. Jako parní válce poslouží krabičky od kinofilmu, které přišroubujeme nad běhouny. Do dýnek vysekneme otvory podle průměru pístnice. Pro pístnice z hliníkového vodiče 0 4,5 mm vysekneme otvory 0 6 mm. Vezmeme si delší kus drátu, ohneme oko, sklepeme na plocho a prevŕtame na 0 3,2 mm. Délku pístnice upravíme až nakonec. Je totiž dána zdvihem, tj. umístěním klikového čepu v kolech. Z tenčího plechu ohneme vidlici a oko pístnice v pí upevníme šroubkem s maticí. Z překližky 5 mm tlusté vyřízneme ojnici dlouhou 95 mm, jedním koncem ji upevníme na hnací kolo šroubem M3 (klikovým čepem) ve vzdálenosti 15 mm od středu tak, aby se vedle náboje vešla i matice M3. Druhý konec ojnice přišroubujeme na plechovou vidlici. Klikové čepy vzájemně natočíme o 90. Otvory v ložiskových špalících namažeme měkkou tuhou a do ok pístnic dáme kapku oleje, aby se vše zlehka otáčelo. ZDENĚK ŠKODA NÁBYTEK DO DĚTSKÉHO POKOJE # Při zařizování dětského pokoje jsem stál před problémem, jaký nábytek použít, aby pokoj mohly užívat dvě děti po dobu od čtyř a šesti let až do patnácti nebo osmnácti let věku. Chtěl jsem vytvořit dobré podmínky pro dětské hry, učení, uložení knih, hraček i prádla, ale i pro spánek při zachování co největší volné plochy, neboť menší děti si nejraději hrají na podlaze. Prohlédl jsem si sortiment v prodejnách nábytku, zvážil cenu a dospěl k názoru, že se nábytek pokusím vyrobit sám i přesto, že jsem neměl zkušenosti v této oblasti a ani dílnu jsem neměl zvlášť dobře vybavenou. Abych pravdu řekl, pracoval jsem většinou v garáži. Zhotovená sestava se skládá z dvoupatrové postele se zásuvkami na hračky a skříňkou na prádlo, dvojitého pracovního stolu s poličkovou stěnou a šatní skříně s nástavcem. V současné době užívají děti tento nábytek již šestý rok a zcela jim vyhovuje. Výrobu lze zvládnout s běžnými ručními nástroji, malou okružní pilou (nástavec k ruční vrtačce), 13

16 i Obr. 1 Obr. 2 Obr. 3 14

17 tozpiska materiálu která umožňuje přesné rozřezávání laťovky a jiných velkých desek. Několik dílů vyžaduje hoblování a protahování, ty můžeme dát opracovat do truhlářské dílny. Výchozím materiálem je laťovka 18 mm tlustá, která nevyžaduje dýhování velkých ploch a je možno ji mořit a lakovat přímo. Dýhovat se musí pouze řezné plochy 18 mm široké, což není tak velký problém. Dalším použitým materiálem je překližka, dřevotříska, sololit nebo smrkopal, dále smrkové hranoly a prkna. K rozměrům prodávaných desek jsem přihlížel i při volbě rozměrů nábytku. Kovové díly závěsy, zámky, kolečka, magnety a spojovací materiál koupíme v Domácích potřebách. Povrchová úprava je provedena mořením vodourozpustnými mořidly (Colorxyl PA) ve dvou odstínech. Světlý pro sjednocení barvy při použitých různých druzích dřeva a tmavý, jímž jsou mořeny všechny dveře a čela zásuvek. Tato kombinace sjednocuje všechny kusy nábytku. K lakování použijeme matný nitrocelulozový lak Celomat ve dvou až třech tenkých vrstvách. Před druhou vrstvou nátěru je vhodné všechny plochy znovu přebrousit jemným skelným papírem. Pro spojování pomocí kolíků a šroubů si musíme vyrobit jednoduchý přípravek (obr. 1, det. A). Přípravek upevníme ke svrtávaným dílcům truhlářskou svěrkou. Pro zpevnění kolmých spojů jsem použil válcové matice podle obr. 1, det. D a šroubů se zapuštěnou hlavou M6 x 60 mm. Tyto matice 15

18 Obr. 4 Obr. 5 16

19 se někdy dají koupit, případně si je necháme vyrobit z duralu nebo silonu. Otvory pro tyto matice vrtáme plochým vrtákem do dřeva, přičemž vrtaný dílec podložíme plechem, který slouží jako doraz pro hrot vrtáku. Madla na dveře a zámky jsou shodná pro všechny kusy nábytku (obr. 1, det. E). Vyrobíme je z tvrdého dřeva tak, že nejdříve vyřízneme tvar A, který potom vyhoblujeme na tvar B. Z tohoto profilu nařežeme potřebné dílky. Závěsy na dveře použijeme dvoudílné (0 dříku 4 mm), neboť proti klavírovému závěsu je jejich montáž jednodušší, jsou povrchově upraveny a vzhlednější a především umožňují vysazení dveří, což je výhodné. SKŘÍŇ S NÁSTAVCEM má rozměry 1230 x 600 x 2200 fcim (obr. 2). Na skříň snástavcem 'udeme potřebovat tři desky laťovky rozměrů 122 x 244 cm. Rozřežeme je tak, že z první vyrobíme bočnice 1, 2,19 a 20, z druhé dveře 5, 6, 23, 24 a ze třetí dna a stropy 3, 4, 21, 22. Ze zbytku uděláme polici do dolní skříně. Řezné plochy zarovnáme hoblíkem a čelní viditelné plochy odýhujeme páskem dýhy. Na zadních stranách bočníc, dna a stropů vyřízneme vybrání 5 x 14 mm pro sololitová záda. Všechny plochy vybrousíme jemným skelným papírem. Otvory pro kolíky a šrouby spojující bočnice se stropem a dnem vyvrtáme pomocí přípravku tak, aby bočnice přesahovaly přes vodorovné díly zvnějšku o 2 mm (obr. 1, det. B). Slepé otvory 0 12 mm pro matice vrtáme ze strany, která bude uvnitř skříně. Dílce osadíme kolíky 33 a maticemi 34, styčné plochy natřeme lepidlem, srazíme k sobě a stáhneme šrouby 35. Ze sololitu (smrkopolu) vyřízneme záda (jejich rozměr zkontrolujeme podle vybrání na zadní straně skříně) a upevníme je pomocí vrutů se zapuštěnou hlavou. Řezné plochy dveří nemusíme dýhovat, stačí je přehoblovat a vybrousit skelným papírem. Závěsy upevníme na bočnice a dveře vruty se zapuštěnou hlavou tak, že v zavřeném stavu jsou dveře asi 2 mm utopeny" pod obrysem skříně (viz detail na obr. 4). Na levé dveře přišroubujeme z vnitřní strany krycí lištu 12 a 32, pravé dveře osadíme zámkem se svislými vysouvacími tyče-' mi. Na dno a strop upevníme dorazy dveří (pos. 14, 31), pod dno skříně přišroubujeme podnož 16 a zadní nohy 15. Na bočnice přišroubujeme lišty 17 pro uložení police 10 a držáky tyče 18. Svislou dělicí příčku 29 v nástavné skříni upevníme pomocí vrutů ke stropu a dnu. Police 28 položíme na kolíky nebo na přišroubované lišty. PRACOVNÍ STŮL má půdorysný rozměr 1600 x 630 mm a je 750 mm vysoký. Skládá se z pracovní desky, bočnic, zad a střední zásuvkové skříňky s pěti zásuvkami (obr. 3). Z jedné desky laťovky vyřízneme všechny bočnice 41 i pracovní desku 51. U bočnic čelní řezné plochy odýhujeme, u pracovní desky je lépe hrany olištovat lištami z tvrdého dřeva, které přilepíme epoxidovým lepidlem. Je to totiž exponované místo a děti by mohly dýhu vyštípnout. Také vnější povrch desky 51 natřeme z důvodů větší pevnosti dvousložkovým epoxidovým lakem. V desce i v bočnicích vyřízneme na zadní straně vybrání 14 x 5 mm pro záda. 17

20 Obr. 6 vyřízneme na zadní straně vybrání 14 x 5 mm pro záda. Otvory pro kolíky svrtáme u desky a vnějších bočnic tak, aby vnější otvor bočnic byl 1596 mm (stejně jako u policové stěny), to znamená, že lišta na desce přesahuje přes bočnice stolu. Styčné plochy natřeme lepidlem, osadíme kolíky a srazíme dohromady. Bočnice a desku stáhneme pomocí úhelníků 53 a vrutů. Do drážky na zadní straně přišroubujeme sololitová záda 52. Bočnice 41 zásuvkové skříňky spojíme na zadní straně zády 42 vsazenými a přišroubovanými mezi ně. Materiál zad není kritický dřevotříska, laťovka, překližka. Na horní straně vyřízneme v bočnicích vybrání 10 x 50 mm (vpředu a vzadu), do nichž vsadíme a přišroubujeme pásky překližky 43. Na přední stranu pod zásuvky vložíme pás laťovky 44, který s bočnicemi sešroubujeme. Lišty 45 pro vedení zásuvek vyrobíme z tvrdého dřeva a upevníme je pomocí vrutů tak, aby čela zavřených zásuvek byla o 2 mm zasunuta proti bočnicím. Celou skříňku upevníme doprostřed pod pracovní desku pomocí úhelníků 53 a též ji spojíme se zády stolu. Zásuvky vyrobíme všechny najednou z překližky 10 mm tlusté. Nařežeme deset bočnic 48 a deset vnitřních čel 47, v nichž 10 mrn od spodní strany vyřízneme drážku širokou 4,5 mm pro vsazení dna. Zásuvky slepíme a sbijeme hřebíky, nezapomeneme vsadit dno 49. Vnější čela zásuvek 46 nařežeme z laťovky a s vnitřními čely je spojíme pomocí vrutů. Madla 50 připevníme vruty procházejícími vnitřním i vnějším čelem. Pokud budeme vnější čela upravovat barevným mořidlem, uděláme to v demontovaném stavu. POLICOVÁ STĚNA Policová stěna, jejíž vnější rozměry jsou 1600 x 255 x 1200 mm, je postavena na pracovním stole (obr. 4) a je s ním spojena prostřednictvím prodloužených zad čtyřmi vruty. Vyrobíme ji z laťovky, záda z překližky tlusté 4 mm. Na spodní straně dolní poli ce jsou umístěna dvě osvětlovací tělesa. Při řezání dílců ie třeba pracovat přesně. U všech dílců odýhujeme viditelné řezné plochy, v bočnicích a stropě vyřízneme u zadní strany drážku 5x14 mm pro uložení zad. Při svrtávání otvorů pro kolíky postupujeme podle obr. 1, det. B, v případě, že nejde o rohový spoj, svrtáváme tak, že po vyvrtání otvoru v čele dílce vložíme do něj pomocný kolík, který nám zajišťuje správnou pofohu přípravku při vrtání souhlasného otvoru v dílci kolmém. Přípravek přitom orientujeme tak, že osy otvorů jsou od obou dílců vzdáleny 9 mm (obr. 1, det. C). Při svrtávání musíme pracovat přesně a pečlivě. Vhodný je následující postup: Nejprve svrtáme po- 18

21 líci 67 s bočnicemi 61 a 66 (na každé straně dva kolíky a jeden šroub). Pak položíme polici 69 na polici 67, na níž si označíme konec police 69 a svrtáme polici 67 a přepážku 62 (dva kolíky). Dále svrtáme přepážku 63 s policemi 67 a 69 (2x2 kolíky). Výšku přepážky 63 přeneseme na bočnici 66 a přepážku 62 a můžeme svrtat polici 69 s přepážkami 62 a bočnici 66 (2 x 2 kolíky). Poličku 68 svrtáme s bočnici 61 a přepážkou 62 (2 x 2 kolíky), poté přeneseme výšku přepážky 62 na bočnice 61 a svrtáme polici 70 s bočnici 61 (dva kolíky), a pak i s přepážkou 62 (2 kolíky). Na přepážku 65 přeneseme výšku přepážky 62 od police 69 a polici 70 můžeme svrtat s přepážkami 65 (dva kolíky). Pokračujeme svrtáním přepážky 65 s policí.69 a stropem 71 (2 x 2 kolíky). f Strop 71 svrtáme s bočnicemi 61 a 66 (2 x 2 kolíky a jeden šroub). Bočnice by měly přesahovat 2 mm přes strop, popřípadě snížíme přepážku 65. Nakonec ještě svrtáme přepážku 64 s policí 67 (2 kolíky). - Poté celou stěnu rozebereme, v pozicích 62, 65, 69 a 70 vyřízneme drážky pro skla (detail na obr. 4), přičemž drážky ukončíme v místě spojení kolmých dílců. Při konečné montáži postupujeme tak, že bočnici 66 spojíme s policemi 67 a 69, mezi které vsadíme přepážky 63 a 62. Do přepážky 62 vsadíme polici 68 a do police 69 přepážku 65 a pak přepážky 62 -a 65 spojíme s policí 70. Následuje připevnění stropu 71 k přepážce 65 a bočnici 66 a po té křipojíme bočnici 61. Vsadíme záda 76 a spojíme je se všemi policemi, přepážkami a bočnicemi. Nakonec do police 67 vsadíme přepážku 64 a spojíme ji se zády 76. Zkontrolujeme rozměry dveří 72, 73 a 75, vyřízneme je z laťovky, osadíme závěsy do dveří i do stěny a vyzkoušíme zavírání, případně rozměry dveří upravíme. Závěsy osazujeme tak, aby obrys stěny přesahoval o 2 mm zavřené dveře. Na přepážky dovnitř skříněk namontujeme nábytkové magnety, na dveře protikusy k nim. Po namorení dveří přišroubujeme madla 77. Zkontrolujeme rozměr skel 74 a necháme si je uříznout u sklenáře včetně vybroušení drážek pro posouvání. PATROVÁ POSTEL SE SKŘÍŇKOU zabírá prostor 3080 x 900 x 1420 mm, přičemž výšky lůžek jsou 450 a 1250 mm (při tloušťce molitanové matrace 100 mm). Délku je možné změnit podle rozměrů místnosti větším nebo menším překrytím horního a dolního lůžka. Protože na stěhování by byly celkové rozměry příliš veliké, je konstrukce řešena tak, že nerozebiratelné přední a zadní bočnice jsou spojeny s čely pomocí šroubů a válcových matic, popřípadě vrutů. Palanda (obr. 5) se tedy skládá z těchto hlavních částí: přední a zadní bočnice 81 až 85, spojovacích dílů 95, 96 a 97, zásuvek na hračky pod dolní lůžko 109 až 114 a zásuvky pro prádelní skříňky 115 až 118. Při konstrukci bylo pamatováno i na to, aby bylo v budoucnu možno palandu rozdělit na obě samostatná lůžka. To lze provést přeříznutím stojin, odříznutím ohrádky u horního lůžka a zkrácením bočnic skříňky, o níž tím pádem přijdeme. Stojiny a pelesti vyrobíme ze smrkového dřeva, nejlépe je dát si hranoly a prkna ohoblovat na protahovačce. Výškové rozměry dlabu si vyneseme na všechny stojiny najednou, stejně jako délky všech pelestí a ohrádky. Nejdříve děláme dlaby do stojin 81, 82, 83 a 84 (obr. 6) a rozměry čepů na pelestech 85 a 88 upravíme struhákem tak, aby spoj byl těsyiý. Jakmile máme čepy a dlaby hotové, všechny díly vybrousíme jemným skelným papírem. Spoje zalepíme a zajistíme truhlářskými hřebíky (hvězdičkami). Při spojování je důležité dodržet, aby dolní konce stojin byly v jedné rovině. Čela 95, 96, 97 vyrobíme z laťovky, horní hrany u čel 95 a 97 odýhujeme. Čela s bočnicemi spojíme pomocí šroubů 108 se zapuštěnou hlavou M6 x 70 mm a válcové matice 34 jako u ostatního nábytku. Otvory 0 12 mm vrtáme u skříně z vnitřní, u nízkého čela z vnější strany. Pokud máme čela nařezána z laťovky po letech, můžeme pro spojení použít vruty 0 6 x 100 mm. čepy dílců 98 a 99 nelepíme, ale použijeme válcové matice a šrouby. Po sestavení celé kostry přišroubujeme na vnitřní stranu pelestí 85 lišty 87 a na čela lišty 107 pro uložení dna postelí. Pod přední bočnici spodního lůžka dáme delší lišty 86, přičemž 20 mm necháme přečnívat dolů jako dpraz zásuvek. Dna postelí vyřízneme z dřevotřísky, v níž musíme udělat vybrání v místech stojin. Stupně žebříku 100 vysoustružíme z tvrdého dřeva a vsadíme je do vyvrtaných otvorů v přední stojině 83. Dveře skříňky 90 a 91 vyřízneme z laťovky a osadíme závěsy 93, 94 tak, aby vnější plocha byla v zákrytu s horní pelestí. Na lištu 87 pod dno horního lůžka umístíme dovnitř skříně pro každou polovinu dveří jeden nábytkový magnet. Zásuvku do skříňky 115 a 118 uděláme stejným způsobem jako jako zásuvky do psacího stolu s tím rozdílem, že dno nevsazujeme, ale připevníme zespodu. Na přepážky do zásuvky využijeme odřezků materiálu. Pro vedení zásuvky si vyřízneme hranoly 104 (obr. 4), které přišroubujeme do skříňky na spojovací díl 89 u zadní a na díl 105 u přední bočnice. Ve vnějším čele zásuky 115 uděláme oválný otvor pro vytahování (obr. 6). Spodní polici 103 umístíme tak, že její přední hrana tvoří doraz pro vnější čelo zásuvky, výšku horní zvolíme podle potřeby. Sololitová záda 101 přišroubujeme na zadní horní pelest 85 a zadní spojení pod skříň 89. Zásuvky na hračky pod dolní lůžko vyrobíme z překližky nebo dřevotřísky. Zásuvky bez vnějšího čela osadíme nábytkovými kolečky 114 (nejlevnější typ) a potom přišroubujeme vnější čelo 109 tak, aby mezi dolní hranou čela a podlahou zůstala mezera 10 mm. Matrace uřízneme z molitanu tlustého 100 mm a ušijeme na ně potah z látky. ING. VÁCLAV BICEK 19

22 # Chtěl jsem si zpříjemnit teplé letní večery přípravou jídel na grillu. Protože kupovaný mi nevyhovoval jak svými užitnými vlastnostmi, tak i cenou, zkonstruoval jsem si vlastní, který se mi velmi osvědčil. Lze ho používat i na verandě či balkóně. Protože jde o úplně uzavřený systém (spaliny ZAJÍMAVÝ ÚSPORNÝ GRILL jsou odváděny komínkem), je jeho energetická účinnost značná a tedy spotřeba tepelné energie malá. Díky uzavřenému systému je i úprava pokrmů mnohem rychlejší než u otevřených grillů. Přívod vzduchu a tím výkon lze dobře regulovat otevíráním či zavíráním popelníku a tak řídit intenzitu jednotlivých fází rožnění. Vhodně řešená přikládací dvířka umožňují doplnit palivo i při rožnění, přičemž i při otevřených dvířkách odcházejí spaliny do komínku. Velikost grillu uvedená na výkresu 30 x 30 x 30 cm je vhodná pro dvě až nejvýše čtyři osoby. Pro více lidí je možné rozměry upravit, především však délku. Je totiž nutné zachovat poměr 2:1 mezi předpokládaným průměrem opékané potraviny a šířkou prostoru pro palivo. VÝROBA GRiLLU Grill se skládá ze základního tělesa, popelníku, roštu, odkapávací misky, přikládacích dvířek, odkládacího krytu a popřípadě samostatného komínku. Až na rošt zhotovíme všechny součásti z ocelového plechu tlustého 1 mm, v žárové části u ohniště použijeme plech tlustší, asi 2 mm. Jednotlivé díly spojujeme nýtováním nebo svařováním obloukovým nebo autogenním, přičemž svary nemusí být průběžné, stačí bodové. Základní těleso se skládá ze dvou bočnic 1, které spojíme pěti tyčemi 12 kruhového průřezu 0 8 až 10 mm. Na vnitřní stranu bočnic připevníme lišty 11, na které je možné uložit roštovací podložku. Připevníme zadní stěnu 3 i přední díl ohniště 8. Zepředu uzavřeme těleso grillu přední stěnou 4 a nahoře stěnou 6, do které privaríme nátrubek 7, jehož průmě upravíme podle průměru kouřové" trubky. K horní stěně můžeme připevnit i vhodné držadlo 13 pro Legenda k obrázku na vedlejší straně: 1 bočnice (2 ks) 2 dno (1 ks) 3 zadní stěna (1 ks) 4 přední stěna (1 ks) 5 přikládací dvířka (1 ks) 6 horní stěna (1 ks) 7 nátrubek pro kouřovod (1 ks) 8 přední díl ohniště (1 ks) 9 nožky (2 ks) 10 rošt (1 ks) 11 lišta (2 ks) 12 kulatina (3 ks) 13 držadlo (1 ks) 14 přední kryt (1 ks) 15 rukojeť (1 ks) 16 popelník (1 ks) 17 odkapávací miska (1 ks) 18 zarážka (1 ks) 20

23 21

24 přenášení. Ze spodní strany upevníme dno 2, k němuž můžeme připojit nožky 9 ohnuté z drátu 0 asi 4 mm do tvaru písmene U. Rošt 10 koupíme a podle potřeby jeho rozměry upravíme. Jeho délka může být na každé straně kratší až o 5 cm. V tom případě musíme zbývající volné prostory vhodně zakrytovat. ZAHRADNÍ GRILL # Chuť pokrmů grilovaných na dřevěném uhlí se ničemu nevyrovná, stejně tak, jako posezení s přáteli při čekání na oblíbenou pochoutku. Podle toho, jaké máme možnosti, můžeme si zvolit grill přenosný, nebo takový, jemuž určíme stálé místo upravené tak, abychom získali příjemný odpočivný kout. Přikládací dvířka 5 jsou opatřena' deflektorem pro vhodný ohyb horkých kouřových plynů. Dvířka i s deflektorem ohneme buď z jednoho kusu plechu, nebo deflektor připojíme k dvířkám jako samostatný díl. Snímatelný přední kryt 14 sestavíme z pláště a dvou bočnic, které po uzavření přidržují rožeň uložený POSTUP PRÁCE Betonový podstavec 1 sestavíme z betonových desek tlustých 50 mm, které si zhotovíme vybetonováním do rámu na překližce, část práce s betonováním si můžeme ušetřit, použijeme-li betonové dlaždice 500 x 500 mm. Spodní do žlábku v bočnicích 1 základního tělesa. Zepředu drží kryt zarážka 18 připevněná k přední stěně tělesa 4. Popelník 16 a odkapávací misku 17 zhotovíme tak, aby šly těsné, ale přitom ne obtížně zasouvat. Všechny snímatelné a vyjímatelné části opatříme vhodnými držadly, která ohneme z drátů 0 asi 4 mm a přinýtujeme nebo jinak upevníme. Držák motorku není nakreslen, protože záleží na typu, jaký použijeme i na jeho směru točení. Protože je nutné dodržet směr točení uvedený na výkresu, musí být některý motorek na levé, jiný na pravé bočnici. Držák upravíme tak, aby motorek byl od horké bočnice vzdálen aspoň 20 mm. Tvar pracovních rožňů (vidlic) volíme podle účelu. Konec na straně motorku však upravíme tak, aby motorek mohl být nahrazen klikou pro ruční otáčení. Na straně u motorku upevníme na hlavní ose rožné dva nákružky, sloužící jako axiální zajištění proti posuvu. ING. KAREL DVOŘÁČEK i horní záda a polici však musíme v každém případě vyrobit sami. Spodní boky a záda ustavíme na daném místě a navzájem je spojíme vruty, zavrtanými do hmoždinek. Stejným způsobem upevníme i polici. Horní záda spojfme s boky opět vruty do zavrtaných hmožinek Vlastní grill je uložen v betonovém podstavci (obr. 1), z něhož se dají rozložit jednak dvě desky sloužící pro přípravu pokrmů a jednak veliký jídelní stůl, u kterého může pohodlně stolovat šest až osm osob. V podstavci pod grilem je ještě umístěna police, do níž si můžeme uschovat potřebné věci pro grilování i stolování. V případě nepříznivého počasí lze stůl i pracovní desky složit a celé zařízení zakrýt igelitovou fólií. Obr. 1 22

25 a celý horní díl osadíme na polici do malty. V betonových deskách musíme ještě vyvrtat otvory pro hmoždinky, a to v horních hranách pro upevnění horního lemu 3 a na bocích k uchycení konzol pro otočné trojúhelníkové vzpěry 2. Trojúhelníkové vzpěry 2 nesoucí postranní desky 4 ohneme z pásové oceli 8 x 2 mm, konzoly z pásové oceli 20 x 2 mm. Konzoly nejsou stejné, jedna z nich má bod otáčení vyosen proti druhé o 9 mm (obr. 2). To proto, aby se při sklopení postranních desek mohly vzpěry na sebe složit a ve složeném "stavu nepřesahovaly tloušťku bočního lemu. čep zhotovíme z kruhové oceli 0 4 až 5 mm, k níž nahoře privaríme podložku. Horní lem 3 betonového stojanu je z dřevěných prkének 20 mm tlustých. Shora lem přišroubujeme pruty do připravených hmoždinek v betonovém stojanu, z boku přišroubujeme bočnice a zadní lem vruty do již upevněného horního lemu. Postranní desky 4 vyrobíme z prkének 20 mm tlustých. Vzhledem k tomu, že budou vystaveny změnám teploty a vlhkosti, neměly by být širší než 90 mm (jak je uvedeno na obr. 3). Z hlediska vzhledu by pak neměly být užší než 60 mm. Obr. 2 Desky mají rámovou konstrukci, která je jednoduše vyřešena šroubovanými přeplátováními jednotlivých prkének. Obvodový rám tlustý 40 mm vznikne slepením dvou prkének (pravými stranami k sobě). Lepíme vodovzdorným lepidlem. Výplň rámu je z jednoduchých prken 20 mm tlustá. Při spojování vruty dbáme na to, aby vzdálenost mezi nimi nebyla větší, než je 1/$ šířky prkénka. Jinak se při sesychání či při bobtnání prkno roztrhne. Ještě před spojením samozřej-. mě všechny viditelné plochy a hrany ohoblujeme (u horní hrany prken vytvoříme fázičky) a vybrousíme brusným papírem. Postranní desky připevníme tyčovým (pianovým) závěsem k bočnicím lemu 3. Stůl 5 se skládá ze dvou desek, které vyrobíme ze stejného materiálu a stejným způsobem jako postranní desky. Ze spodní strany vyztužíme obě desky rámy 6 se střední příčkou. Rámy zhotovíme z hranolků 40 x 40 mm. V rozích je spojíme přeplátováním nebo na čepy a dlaby. Teprve k těmto rámům přišroubujeme tři bednové závěsy s co nejdelšími křídly, aby bylo zatížení na zlomu desky, nejchoulostivějším místě celé konstrukce, co nejvtce rozloženo. Je nutno pracovat přesně, aby se hrany zlomu o sebe opřely v celé délce i výšce. Stůl upevníme k zadní části lemu 3 pomocí dvou závěsů, které musí být masivní. Použijeme např. závěs pro překlápění stolní desky nebo dveřní závěs s vsazovacím čepem. Podnož 7, která podepírá stolní desku v rozloženém stavu, slepíme a sešroubujeme ze dvou prken tak, aby tloušťka byla 40 mm. Ke stolní 23

26 Obr. 3 Použitý materiál desce ji přišroubujeme pomocí dvou kovových úhelníků. Povrchovou úpravu a barevnost volíme podle barevnosti obdobných materiálů nejbližší architektury. Vhodné je volit kontrastní barevnost například podstavec světlý a dřevo tmavé či naopak. Budeme-li podstavec natírat, musíme volit barvu do vnějšího prostředí a odolávající vysokým teplotám, aby při grilování nevznikaly jedovaté zplodiny. Skládací dřevěné židle koupíme hotové a povrchově je upravíme stejně jako dřevěné části grilu. PAVEL STRAKA 24

27 ÚPRAVA TŘÍŠTIVÉHO ŠROTOVNÍKU Rozhodl jsem se vyrobit si tříštivý šrotovník podle návodu Václava Svobody, uveřejněného ve sborníku USS č. 54/1984. Jeho návrh se mi velmi líbil pro možnost širokého upotřebení a využití. Po přepočtu jsem však zjistil, že šrotovník zcela vyhovuje pro mletí a tříštění obilnin, sena, kopřiv apod., ale při drcení kostí bude pracovat na hranici svých možnos-, ti. Vycházel jsem z předpokladu, že 'budu šrotovník často používat na drcení houževnatých a tvrdých odpadků,a proto jsem provedl některé konstrukční změny a úpravy. Moje provedení je sice výrobně náročnější a dražší, ale užitné vlastnosti šrotovníku se tím podstatně zvýšily. NUTNÉ ÚPRAVY Především je nutné použít elektrický motor 8 s větším výkonem 3 kw při otáčkách 2800 min 1. Dále je třeba upravit upevnění drticích nožů. Při drcení hrubých materiálů je totiž podstatně více namáhán mechanismus rotujících nožů, což se projevuje větším zatížením jak hřídele, tak i jeho uložení. Přímé napojení nožů drtiče na hřídel elektromotoru značně atěžuje přední ložisko elektromotoru a vede rychle k jeho destrukci, jestliže zvětšíme nároky například drcením kostí. Musíme tedy upevnit drticí nože šrotovníku na pomocný hřídel 3, který opatříme důkladnými ložisky zachycujícími vznikající velké axiální i radiální síly a rázy (obr. 1). Na dno 1 bubnu šrotovníku, které podstatně zesílíme, asi na 7 až 10 mm (stěny bubnu mohou zůstat 2 až 3 mm, jak bylo uvedeno v původním návrhu), přišroubujeme nebo přinýtujeme ložiskové těleso 2. Toto těleso nese vnější kroužky dvojice jednořadých kuličkových ložisek 14 (radiálních), z nichž alespoň spodní ložisko by mělo být v provedení. Z, tedy s krycím plechem proti vnikání nečistot. Axiální síly, které jsou při Obr. 1 Rozpiska materiálu 25

28 HRANY R 0,5 Obr. 2 drcení značné a působí shora na rotor šrotovníku, jsou zachyceny axiálním kuličkovým ložiskem 15. Na obr. 2 je naznačen tvar ložiskového tělesa 2 za předpokladu, že bude těleso vyrobeno z vhodného odlitku šedé litiny. Protože však pro většinu kutilů bude takový odlitek nedostupný, vypomůžeme si svařencem, který bude sestaven z kruhové desky z kotlového plechu 10 mm tlustého a z válcového prívarku kruhové oceli 0105 mm nebo více. Pomocný hřídel 3 zhotovíme podle obr. 2. Na svém horním konci je upraven pro rozebíratelné nasazení náboje 4, který z provozně bezpečnostních důvodů vyrobíme soustružením z jednoho kusu. Náboj slouží ke kyvnému upevnění rotujících drticích nožů 6. Máme-li tu možnost, použijeme k výrobě drticích nožů 6 houževnatější materiál než je ten, který nám poskytují plátky strojních pilek na ocel. Ty se při nárazu na větší kost často vyštípnou a odštípnutý úlomek může ohrozit zvíře, pro které krmnou směs připravujeme. Vhodnější jsou materiály z pil na dřevo, např. katrů. Jsou totiž vyrobeny z kvalitní vysokolegované oceli stejnorodě zušlechtěné a tím je zaručena pevnost i v nárazech. Při výrobě nožů musíme dát pozor, aby se materiál nevyhrál (nesmí nabíhat žíhací barvy), jinak by ztratil požadovanou kvalitu. Řezat lze gumovkovým kotoučem, ale pod vodou a otvory musíme vrtat vidiovým vrtákem. Vzhledem na bezpečnější upevnění ocelových drticích nožů k náboji 4 je vhodné použít oboustranně príložky 5 zho-. 26

29 tovené z měkkého ocelového plechu. Príložky je nutno k drtícímu noži přinýtovat ocelovými nýty 16 s průměrem dříku nejméně 4 mm. Upevňovací šroub 18 je současně i čepem umožňujícím vykývnutí drticích nožů při nárazu na drcený materiál; je tedy vhodné použít šroubu s vyšší pevností. Pomocný hřídel 3 je na svém spodním konci upraven pro spojení s hnacím elektromotorem prostřednictvím třídílné spojky 7, kterou zakoupíme jako součást běžného odstředivého čerpadla. Přitom hledíme na to, aby díly zakoupené spojky odpovídaly svými otvory navazujícím průměrům hřídele motoru 8 a pomocného hřídele. Zesílit musíme i stojan. Jednak k jeho výrobě použijeme kruhové oceli většího průměru (asi mm) a jednak spojíme ještě bočnice stojanu dvěma příčkami tak, aby dovolily otáčení motoru. MILOŠ KŘÍŽEK NÁSTROJE NA HLOUBENÍ JAM # Na hloubení jam, ať již pro piloty či sloupky oplocení, se většinou používají vrtáky, na jejichž výrobu vyšlo ve sborníku USS již několik návodů. Protože jsem musel pracovat v těžší a kamenité půdě, nemohl jsem vrtáky použít. Vzpomněl jsem si na dobu strávenou na vojně a napadlo mne vyrobit si nástroje podobné těm, které jsme používali pro hloubení jam telegrafních sloupů. Dokázali jsme s nimi (při vhodné délce násad) hloubit jámy 30 x 60 cm i v kamenité (ne však skalnaté) půdě až do hloubky 180 cm. První nástroj můžeme nazvat nůžkové lopaty. Jejich základem jsou ramena 2 ohnutá z ploché oceli 30 x 10 mm. S výhodou lze použít staré rámy z drátěných vložek do postelí, protože u nich je ohyb již hotov. Rámy stačí jen zkrátit na rozměry uvedené na obrázku. Na konci seřízneme ramena do úkosu asi 30 tak, aby se použité lopatky při sevřené poloze téměř dotýkaly. To proto, abychom mohli těžit z otvoru sypký materiál. K šikmým koncům ramen 2 privaríme lopatky 3, které získáme ze dvou starých úzkých rýčů, tzv. štycharů. Také lopatky musíme zkrátit na potřebný rozměr. Pro upevnění násad 1 privaríme na druhé konce ramen trubky 4. Jako násady využijeme rovné kusy ze starých zlomených lopatových násad. V trubce jé zajistíme vruty. Obě ramena nůžek spojíme šroubem M12 a zajistíme maticí. Druhý nástroj můžeme nazvat dloubák. Slouží k narušování tvrdé zeminy a rozbíjení kamenů. Násada 1 by měla být z bukového dřeva a tlustší. Jako hrot 2 poslouží plochá část starého krumpáče, navařená do kusu trubky 3. Volný prostor v trubce vyplníme* zátěží 4 (třeba cementovou maltou). U tohoto nástroje hraje jeho hmotnost velkou roli. Při hloubení jámy pak postupujeme tak, že vrchní drn odstraníme obyčejným rýčem, pak se rozkročíme před otvorem a rozevřenými nůžkami vedeme rázy do zeminy. Nástrojem při tom otáčíme, takže vzniká kulatý otvor. Narážením uvolněné zeminy a sevřením nůžek vytahujeme z otvoru materiál. Případné kameny narušujeme druhým nástrojem. Tímto způsobem lze za několik minut zhotovit otvor průměru asi 25 až 30 cm, hluboký 70 cm. Zeminu íze z nůžek nakládat' přímo do připravených koleček. Práce je rychlá, čistá a svou náročností jen prospívající zdraví, neboť ohýbat se příliš nemusíme. PAVEL HRŮZA

30 MONTÁŽNI STOJAN NA TERRU # Zakoupil jsem si půdní frézu zn. TERRA. Abych si usnadnil montáž a demontáž hnacích kol při výměně za rotavátor, zhotovil jsem si montážni stojan, který se mi velmi osvědčil. Stojan má všechny tři nohy výškově nastavitelné, takže ho lze dobře použít i v nerovném terénu. Stojan se skládá ze tří pevných noh 3 a 4 privarených k žebrům 2, k nimž je přivařeno pouzdro 1. Do pevných noh se zasouvají výsuvné nohy 5 a 6 a zajišťují šroubem s maticí. POSTUP PRÁCE Nohy stojanu zhotovíme z tlustostěnných trubek 0 45 a 35 mm volně do sebe zasouvatelných. Rozpiska materiálu Trubky 3 a 4 nařežeme na délky i s úkosy a vyvrtáme otvory. Trubky 5 a 6 nařežeme na délky, vyvrtáme otvory a privaríme patky 8 z plechu 3 mm tlustého. Pouzdro 1 vyrobíme buď z plného materiálu, do něhož musíme zhotovit otvor 0 16 mm, nebo z trubky, podaří-li se nám sehnat vhodnou. K pouz- 28