Gestika a afázie: paralely v omezeních jazyka a gest
|
|
- Daniel Mašek
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Gestika a afázie: paralely v omezeních jazyka a gest Martin Janečka FF JU v Českých Budějovicích <mjanecka@ff.jcu.cz> Abstract: Gestures and Aphasia: Analogy between Restrictions of Language and Gestures. This paper considers the question of how to incorporate nonverbal communication into the grammar description on the general level. This question is solved with the help of relationship between language (or speech) and gestures, then gestures and language acquirement, gestures and aphasia. It was proved that in the process of gestures acquirement a lot of problems corresponding with those relating to the spoken language can be found, e.g. Is gesture inborn or trained? In the first part I introduce basic concepts relating to gesture and some controversial statements in the gesture research. In the relationship between gesture and aphasia I deal with parallels in the language-gesture restrictions, then I discuss compensations of verbal deficiency using gestures and gesture in relation to Autism / Asperger and other deficiencies of abilities. In the second part of this paper the relationship between gesture and aphasia is continuously supported by experiments the most important are Cicone et al. (1979) and Jakob et al. (2011). These experiments are situated in the mutual opposition (aphatics do not compensate vs compensate their verbal deficiency using gestures intentionally). The aim of this paper is to confirm through these experiments the necessity of studying gesture production simultaneously with speech production, the need of simultaneous studies of deficiencies is obvious as well. It is necessary to consider knowledge gained in this way by multimodal grammar construction. Klíčová slova / key words: afázie, experiment, gestika, gramatika, multimodalita, neverbální komunikace aphasia, experiment, gestures, grammar, multimodality, nonverbal communication 1. Úvod V této stati přistupuji ke studiu gest z lingvisticko-sémiotického hlediska, konkrétněji z multimodálního 1 náhledu na gramatiku (viz např. Fricke, 2012). První studie provedené v rámci multimodálního přístupu ke gramatice ukázaly jasné společné strukturní principy pro jazyk a gestiku, jako např. proto-morfologická struktura gest (Müller, 2004), rekurzivní zapouštění gestických fází uvnitř gestických jednotek (Fricke, 2012) nebo procesy gramatikalizace fungující v opakujících se gestických formách a gestech (Ladewig, 2012). V této stati se tedy pokusím ukázat, že 1 Přístup ke komunikaci založený na vzájemné interakci různých modů komunikace, jako např. verbálního jazyka, prostředků neverbální povahy, obrazů apod. (viz např. Kress, 2010, s. 1). 1
2 je důležité, resp. nezbytné, aby se procesy produkce řeči a gestiky (stejně jako jejich recepce) analyzovaly ne odděleně, ale ve vzájemném vztahu. Vstupní předpoklad (multimodálního přístupu k jazyku/gramatice) je ten, že gestika a řeč jsou dva různé znakové systémy, které vykazují společné a specifické sémiotické vlastnosti, které spojují a odlišují tyto dvě modality, lingvistická analýza gest pak cílí na objevení shodných rysů a překrývání charakteristik, stejně jako na rozdíly a specifika těchto dvou modalit. Záměrem tedy primárně není dokázat lingvistickou strukturu a vlastnosti verbálního jazyka v gestech, ale spíše užitím teoreticko-metodologických konceptů z lingvistiky zjistit podobnosti a rozdíly těchto dvou znakových systémů prozkoumáním jejich překrývajících se množin. Nesporným faktem dále je, že v základních jazykových, resp. jazykovědných příručkách (pro český jazyk) jsou poznatky o obou fenoménech, tedy o řeči (ve smyslu mluvené realizace jazyka) a gestice, konstatována zásadně odděleně, a co hůře, bývají fakta o gestickém modu vyjadřování konstatována až na koncích takových příruček jako apendix. Apelem k diskuzi za změnu tohoto stavu budiž částečně i tento text. 2. Vymezení gestiky jako znakového systému Gesta lze podle Hogrefeové (2009) vymezit jako pohyby rukou (a ramenou i paží), které jsou většinou pokládány za doprovázející produkci řeči a od mluvčího jsou převážně neintenční. Gestické prostředky rovněž mohou mluvenou řeč nahradit, např. při silném hluku v pozadí nebo když se setkají dva mluvčí odlišné mateřské řeči. Gesta lze přitom dělit na dvě základní funkční oblasti: gesta s komunikační funkcí a gesta s primárně nekomunikační funkcí. Mezi gesta komunikační patří zejména pohyby rukou, které jsou provedeny od těla na dálku, pohyby hlavy (např. kývání), pohyby rameny (např. krčení ramen). Mezi nekomunikační gesta pak patří zejména dotýkání se sebe sama (s autostimulační funkcí). Je třeba zdůraznit, že z hlediska možných vazeb na prostředky povahy jazykové je adekvátní zkoumat pouze gesta s komunikační funkcí, ne ty s primárně jinou funkcí než komunikační (čili ty s funkcí autostimulační, která nějakým způsobem nepřenáší význam). 3. Klasifikace typů gest Takty pikrografy: ikonografy, kinetografy, pantomima deiktická gesta emblémy regulátory diskurzu prozodický typ sémantický typ sémantický typ sémantický typ pragmatický typ TABULKA 1: Typologie gestických prostředků (Hogrefe, 2009, s. 11). 2
3 Takty (neboli prozodická gesta) jsou malá oddělitelná gesta, která jsou přizpůsobena rytmu řeči a v první řadě mají prozodický charakter (Hogrefe, 2009), jinde (např. Krauss Chen Gottesman, 2010) jsou taková gesta klasifikována jako gesta motorická. Do široké skupiny tzv. piktografů (tedy gest sémantických), jimiž se ilustrují různé předměty a pohyby, patří jednak ikonografy (sloužící ke kreslení nějakého objektu ve vzduchu), jednak kinetografy, jimiž bývá znázorněn způsob nebo rychlost nějakého pohybu, jednak lze do této skupiny gest řadit i pantomimu, tedy simulaci jednání s nějakým imaginárním objektem. Pantomima však představuje komplexní, sekvenční pohyby, gesta nejsou tak jako pantomima vázána na konkrétní znázorňované obsahy. Další samostatnou skupinou jsou deiktická (neboli ukazovací) gesta, přičemž lze dále diferencovat konkrétní deiktická gesta, jimiž lze ukazovat na nějaký konkrétní objekt v prostoru, nebo se jedná o deixi abstraktní v situaci, kdy ukazujeme na nějaký prázdný prostor před tělem během popisování nějaké imaginární scény. Poslední podskupinou sémantických gest jsou tzv. emblémy, což jsou gesta, která jsou co do formy a významu pevně specifikována a tento význam je jazykově a kulturně podmíněný. Vedle gest rukou lze do této skupiny řadit rovněž přikyvování, pokynutí a vrtění hlavou nebo i krčení ramen. Jediným zástupcem gest pragmatických jsou tzv. regulátory diskurzu, 2 což jsou gesta, která jistými blíže specifikovanými způsoby udržují a regulují diskurz. Do této skupiny se řadí kontinuální repetitivní pohyby, které se často provádějí na vlastním těle a mají seberegulační charakter tato gesta označují jiní autoři jako adaptory (např. Ekman Friesen, 1969) a dělí je do tří podskupin: a) sebedotýkání, b) dotýkání se partnera v rozhovoru a c) bezúčelné manipulování s nějakým objektem. 4. Funkce gest Funkcemi gest se rozumí zejména komunikační funkce, dále podpoření lexikálního vyjádření a usnadnění konceptualizace. Zcela jistě je nejdůležitější funkce komunikační, kterou lze dále nahlížet ze dvou perspektiv z perspektivy mluvčího a posluchače. V důsledku tohoto členění pak vyvstávají podle Hogrefeové (2009) čtyři důležité otázky, dvě z hlediska mluvčího a dvě z hlediska posluchače. (a) Mluvčí: (a1) Produkuje mluvčí gesta pro posluchače? (a2) Mohou být gesta součástí komunikační intence mluvčího? (b) Posluchač: (b1) Všímá si posluchač gest produkovaných mluvčím? (b2) Mohou posluchači informace přenášené prostřednictvím gest potřebovat k tomu, aby porozuměli mluvené řeči? 2 Viz výše rozlišení na gesta s funkcí komunikační a nekomunikační. 3
4 (a1) Pokud jde o to, zda mluvčí produkuje gesta pro posluchače, je prokázáno proměňování gest v závislosti na počtu a pozici posluchačů, dále proměňování gest v závislosti na používané řeči a společně sdíleném prostoru mluvčím a posluchačem. (a2) Podle tzv. vzájemně adaptivní hypotézy (Hogrefe, 2009) je gestika mluvčím v jistých situacích cílevědomě aplikována a je tudíž komunikačně intenční. Jelikož se verbální a neverbální prostředky porozumění doplňují, může mluvčí v závislosti na kontextových faktorech rozhodnout, který kanál zvolí s ohledem na přenos požadované informace. Pokud se nemůže obsah v mluvené řeči dostatečně zdůraznit, jsou zvolena gesta, aby zprostředkovala doplňující informaci a naopak pokud není nasazení gest možné, zprostředkuje se více informace prostřednictvím řeči samotné. (b1) Je prokázáno, že posluchač si gest produkovaných mluvčím všímá, přičemž fixování gest posluchačem může být ovlivněno zejména prostorovými faktory a faktory majícími vliv na způsob fixace gest mluvčího (např. pauzy mezi jednotlivými gesty/typy gest). (b2) Co se týká pohybů pohledu a s tím souvisejícího přijímání informací (Gullberg Kita, 2009), jedná se především o to, zda mají atributy, které mohou ovlivňovat fixování gest, vliv na přijetí informací z gestiky, resp. zda je fixování gest posluchačem dobrým důkazem pro přijímání informací z gestiky. Věnovat se tomuto tématu je však nad rámec možností této stati. 5. Je gestika vrozená či učená? Podle tzv. evolučně-historické hypotézy gestická komunikace předchází řečovým schopnostem, což je podloženo několika argumenty. Hogrefeová (2009, s. 21) tak např. uvádí, že od narození slepí mladiství produkují v rozhovoru s vidomými a jinými slepými osobami tatáž gesta, dále že vidomí, osleplí a od narození slepí sportovci vykazují podobné neverbální projevy jak při vítězstvích, tak při porážkách, a to v různých typech disciplín. Při nonverbálním vyjadřování po porážkách jsou pak u sportovců identifikovatelné kulturně podmíněné rozdíly, přičemž nejsilnější výraznost je patrná u sportovců s vrozenou slepotou, nejméně zřetelná výraznost je pozorovatelná u vidomých sportovců ze západních společností. Lze tedy sumarizovat tak, že gestické jednání je vrozené, ale kulturně specificky ovlivňované jak vizuální vlivy, tak sociální normy chování v rámci nějakého konkrétního kulturního okruhu ovlivňují charakteristiku používaných gest (Hogrefe, 2009), což je nepochybně možné považovat za jeden z argumentů, proč gestiku nahlížet jako mód rovný verbálnímu jazyku. V podstatě analogická situace totiž nastává např. s (libovolným) dialektem základ takového dialektu je do značné míry identický 3 s oficiální podobou jazyka platnou pro celé území, avšak mohou se vyskytovat větší či menší odlišnosti v rámci nějakého kulturně a územně specifikovaného okruhu. 3 Základ je identický zejména ve smyslu (morfo)syntaktickém, k rozdílům pak dochází především v rovině lexikální a fonetické. 4
5 6. Gestika a osvojování jazyka Iversonová a Goldin-Meadowová (2005) přicházejí se zjištěními týkajícími se použití komunikačních gest u dětí před upotřebením prvních slov. Tak lze na konci prvního roku života dítěte (cca v měsíci) identifikovat produkci prvních deiktických gest, konkrétně se jedná o: prosbu/výzvu, což bývá signalizováno natažením paže/paží ve směru daného objektu, místa nebo osoby, někdy s opakovaným rozevíráním a zavíráním ruky; prezentování, čímž se myslí pozvednutí nějakého objektu tak, aby jej dítě ukázalo jiné osobě; dávání někomu nějakého předmětu; ukazování neboli upozorňování na objekty, osoby nebo místa nataženým prstem nebo celou rukou. Taková identifikace referentů deiktického gesta přitom není možná nezávisle na bezprostředním kontextu. Dále je pak možné vysledovat přidávání se gest emblematických (názorných) přibližně od dvanáctého měsíce života dítěte. Tato názorná gesta nesou význam ve své formě s kontextem tudíž nenastává žádná změna formy. Funkce gest mohou rovněž disponovat důležitou rolí v procesu osvojování mateřského jazyka a toto osvojování usnadňovat. Z hlediska komunikace slouží gestické prostředky např. k přenosu informací, které se nedají vyjádřit verbálně. Dítě tak může referovat k objektu ukazovacími gesty předtím, než je bude schopné pojmenovat pomocí řeči. Gesta jsou také důležitým prediktorem pro dosažení předělu v rozvoji řeči, jelikož je prokázán vliv gestiky na brzký lexikální a syntaktický rozvoj. Co se týká lexikální stránky jazyka, tam bylo prokázáno referování k objektům často nejprve pomocí gestiky a až poté pomocí řeči. V syntaktickém jazykovém plánu pak bylo možné predikovat zahájení dvouslovných vyjádření skrze kombinace gest a slov, které spojují dva význam nesoucí elementy v rámci krosmodálního vyjádření. 7. Gestika a afázie: paralelní omezení řeči a gestiky Existují dva základní přístupy k otázce vztahu mezi řečí a gestickými prostředky u afatických pacientů. Stanovisko starší reprezentuje pro účely tohoto textu Cicone et al. (1979), stanovisko novější a v současné době více přijímané pak Jakobová et al. (2011). 7.1 Ciconeho et al. centrální kontrolní mechanismus Cicone et al. (1979) postuluje tzv. centrální kontrolní mechanismus, který zajišťuje kontrolu všech komunikačních modalit včetně řeči a gestiky a v souvislosti s tím nastoluje několik hlavních témat (resp. otázek): 5
6 (a) Jak často produkují pacienti s plynulou a neplynulou afázií gestiku? (b) Které typy gest jsou upotřebeny pacienty s plynulou a neplynulou afázií? (c) Jak moc úspěšně může být gestika použita k přenosu informace? (d) Používá se gestika záměrně ke kompenzaci verbálního deficitu? (a) Jak často produkují pacienti s plynulou a neplynulou afázií gestiku? Výsledky pokusů, které byly Ciconem et al. provedeny na dvou pacientech s afázií Brocovou, dvou pacientech s afázií Wernickeovou a na čtyřech kontrolních osobách, poskytují závěry o tom, že pacienti s Wernickeovou afázií produkují více gest než pacienti s Brocovou afázií a kontrolní osoby. Pacienti s Wernickeovou afázií dále produkují komplexnější spojení gest než pacienti s Brocovou afázií a kontrolní osoby. Plynulá, bezobsažná a neologistická produkce řeči Wernickeho afatiků je doprovázena strukturně komplexnější gestikou. Neplynulá, jednoduchá řečová produkce Brocových afatiků je pak doprovázena pouze jednoduchými gesty. (b) Které typy gest jsou upotřebeny pacienty s plynulou a neplynulou afázií? Zde dochází k rozlišení mezi referenčními (nesou význam a přenášejí informaci) a nereferenčními gesty (nenesou význam a informaci, jsou to gesta rytmická a pragmatická, která mají úkoly pouze v organizaci diskurzu). Výzkumníky bylo zjištěno, že 82 % gestických prostředků produkovaných Brocovými afatiky byla gesta referenční (u Wernickeho afatiků to bylo 59 % gestických prostředků, u kontrolních osob pak 48 %). U Brocových afatiků byla dále zaznamenána produkce vyššího počtu emblematických gest a zároveň nulová produkce gest rytmických, která běžně plynulou produkci řeči doprovázejí. Wernickeho afatici pak produkují zejména nereferenční gesta ta odrážejí spíše jejich verbální neschopnosti než schopnosti. (c) Jak moc úspěšně může být gestika použita k přenosu informace? Wernickeho afatici produkují vysoký podíl nespecifikovaných gest (až 25 %), přičemž se tato skupina afatiků pokouší produkovat gesta ikonická, avšak pouze s nízkým procentem úspěšnosti, zato 80 % informací, které jsou skrze gesta komunikovány afatiky Brocovými, jsou hodnoceny jakožto jednoznačné, resp. srozumitelné. Tito afatičtí pacienti tedy používají gestiku ekonomicky a mohou informace pomocí gestiky úspěšně zprostředkovávat v procesu komunikace. (d) Používá se gestika ke kompenzaci verbálního deficitu? Výsledky experimentů se vzhledem k tvrzení uvedenému v bodě (d) nacházejí v kontradikci: Brocovy afatici neprodukují více gestiky než kontrolní osoby, tudíž se tato skupina afatiků aktivně nepokouší kompenzovat svůj řečový deficit pomocí gestických prostředků Shrnutí Brocovy afatici s neplynulou, agramatickou produkcí řeči produkují spíše méně gest a gesta jednoduchá, která bývají skrze jejich referenční vztah jasná a srozumitelná, a bývají tudíž partnerem v rozhovoru jednoznačně interpretována. Wernickeho afatici s plynulou, bezobsažnou a neologistickou produkcí řeči produkují vyšší počet gest, tak 6
7 jako vyšší počet komplexních gestických spojení. Počet gest, jejichž obsah nebo komunikační funkce zůstaly nejasné, byl zřetelně vyšší u Wernickeho než u Brocových afatiků. Lze tedy sumarizovat tak, že gestika a řeč jsou části hierarchického systému, ve kterém tvoří řeč hlavní kanál a gestika odráží vlastnosti řeči s ohledem na její kvalitu. Řeč pak přenáší u obou skupin afatiků nejvýraznější díl informace. Gestika a řeč jsou tedy podle Ciconeho et al. (1979) kontrolovány skrze centrální kontrolní mechanismus jazyka, proto bývají při afázii postiženy podobnou, ne-li stejnou měrou, přičemž je však gestika produkována částečně jasněji než řeč a hojně se vyskytuje i bez řeči Moderní experimentální přístup k souvislosti gestiky s afázií Zástupcem novějšího (a v současné době více přijímaného) stanoviska k souvislosti mezi řečí a gestikou u afatických pacientů je sada experimentů, které provedla Jakobová et al. (2011), přičemž byly tímto týmem postulovány a následně ověřovány dvě hlavní hypotézy: (1) Probandi s afázií produkují během reprodukce textu více gest než zdravé kontrolní osoby. (2) Čím silněji je omezen takový afatický proband, tím více gest produkuje během vypravování. Experimentů se zúčastnilo deset afatických pacientů a dvacet osob kontrolních všichni měli za úkol převyprávět animovaný film Sylvester and Tweety. Jako transkripce řeči byla výzkumným týmem použita tzv. ASPA, neboli Aachener Spontansprachanalyse (Huber Grande Springer, 2005), což představuje klasifikaci spontánní řeči na základě různých lingvistických proměnných normální řeči, jako je např. výpočet množství slov příslušných k jednotlivým slovním druhům, slovní variabilita, syntaktická úplnost fráze, střední délka fráze atd. Jakožto transkripce gestického módu vyjadřování byl použit vybraný soubor znaků na základě hamburského notačního systému (HamNoSys 5 ), což představuje popis počátečních konfigurací rukou (tvar a držení ruky, lokalizace) a souboru možných akcí. Z hlediska metodiky zpracování dat se zkoumaly jednak řečové parametry: mezi jinými počet slov, délka frází a jejich komplexnost, lexikální diverzita, jednak parametry gest: počet gest, míra gest přiřazených ke slovu, diverzita gestiky (formální diverzita, která se zakládá na fyziologických a kinetických příznacích gest) atd. 4 Kdežto řeč se bez gestických prostředků vyskytuje pouze marginálně, např. u osob postižených autismem, resp. u osob s tzv. Aspergerovým syndromem. Tito pacienti se pak za účelem úspěšné (re)socializace musejí systém prostředků neverbální komunikace (znovu) učit, což je od situace afatických pacientů dosti odlišné. 5 Viz internetovou stránku: < 97.html>. 7
8 Hypotéza č. 1: Probandi s afázií produkují při interpretaci textu více gest než zdravé kontrolní osoby. Experimenty byla získána data, která ukazují, že skupina tvořená pacienty vykázala vyšší míru gest přiřazených ke slovu než skupina kontrolní, viz graf 1: 6 GRAF 1: Srovnání skupin z hlediska míry gest přiřazených ke slovu. Dále bylo v rámci verifikace této hypotézy zjištěno, že afatičtí pacienti používají rozmanitější gesta než kontrolní skupina, viz graf 2: 7 6 Svislá osa znázorňuje míru gest přiřazených ke slovu, vodorovná osa znázorňuje danou skupinu probandů (viz Jakob et al., 2011, s. 32). 7 Svislá osa znázorňuje tzv. Hammingovu vzdálenost, vodorovná osa znázorňuje danou skupinu probandů (viz Jakob et al., 2011, s. 32). 8
9 GRAF 2: Srovnání skupin z hlediska tzv. Hammingovy vzdálenosti: 8 Hypotéza č. 2: Čím silněji je afatický proband řečově limitován, tím více gest produkuje při interpretaci textu. Pomocí experimentů byla získána data, která ukazují, že probandi s afázií, kteří produkují dlouhé nebo komplexní fráze, používaní méně gest než ti pacienti, kteří produkují krátké či nekomplexní fráze, viz graf 3: 9 8 Hammingova vzdálenost představuje nejmenší počet pozic, v nichž se řetězce identického rozsahu a stejného kódu odlišují, resp. počet modifikací, jež je nutné učinit proto, aby se jeden řetězec změnil na druhý. Např. dvojice výrazů luk puk má Hammingovu vzdálenost 1, jelikož se odlišuje jen v prvním znaku, dvojice pes rak má Hammingovu vzdálenost 3, jelikož se odlišuje ve všech třech pozicích. Viz např. < 9 Svislá osa znázorňuje komplexnost frází, vodorovná osa znázorňuje míru gest přiřazených ke slovu (viz Jakob et al., 2011, s. 33). 9
10 GRAF 3: Vztah mezi mírou gest přiřazených ke slovu a komplexností fráze. Dále bylo v rámci verifikace této hypotézy zjištěno, že afatičtí probandi s nižší lexikální diverzitou používají více gest než pacienti s vyšší lexikální diverzitou, viz graf 4: 10 GRAF 4: Vztah mezi mírou gest přiřazených ke slovu a délkou fráze. 10 Svislá osa znázorňuje délku frází vyjádřenou průměrným počtem slov, vodorovná osa znázorňuje míru gest přiřazených ke slovu (viz Jakob et al., 2011, s. 33). 10
11 7.2.1 Shrnutí Obě výše uvedené hypotézy byly prostřednictvím experimentů verifikovány. Afatičtí pacienti používají více gest, přičemž tato gesta jsou rozmanitější než u kontrolních osob, dále pak afatičtí pacienti, kteří bývají silněji omezeni v jejich verbální komunikaci (produkují krátké, nekomplexní fráze vykazující nízkou lexikální diverzitu), používají více gest než méně postižení pacienti s tím, že gestické schopnosti jako takové při afázii nejsou omezeny. Nejdůležitějším poznatkem plynoucím z provedených experimentů je pak zcela jistě fakt, že byla gesta u afatiků zvýšeně (a záměrně) aplikována tak, aby kompenzovala omezenou verbální komunikaci. 8. Závěr Pomocí argumentů v podobě předkládaných faktů týkajících se souvislosti mezi produkcí řeči a gest u afatických pacientů jsem se v tomto textu snažil doložit potřebu zkoumat produkci a recepci, resp. percepci řeči spolu s gestickou modalitou. Jen takový gramatický popis, který zohlední výše uvedené, bude možno považovat za opravdu komplexní postižení celého mechanismu jazyka, resp. komunikace. Za argument pro nutnost zohlednění popisu prostředků neverbální komunikace při popisu jazykových prostředků považuji zejména vrozenost gestické schopnosti. Je totiž prokázáno, že gestikulujeme bez toho, aniž by nás to někdo musel učit (a je to daleko markantnější než u jazyka mluveného např. gesta u tzv. vlčích dětí budou nepochybně rozvinutější než řeč). Děti tedy užívají gestiky k referenci, resp. deixi ještě před tím, než k tomu mohou využít verbální vyjádření. Gestika tudíž nastupuje v situacích, kdy jistou záležitost nelze vyjádřit verbálně, a to buď ještě ne (tak jako u dětí; viz výše), nebo již ne (např. u afatických pacientů). Dalším výrazným argumentem pro inkorporování gest do popisu gramatiky budiž to, že se gesta mohou v jednotlivých případech, resp. pozicích gramatikalizovat (substituovat konstituenty nominálních skupin; viz např. Fricke, 2012), což však přesahuje možnosti a limity tohoto textu. Pomocí jednotlivých dokladů jsem dále ukázal, že v procesu osvojování gest se vyjevuje mnoho společného s odpovídajícím procesem v jazyce mluveném, že gestické prostředky nejsou pro všechny uživatele jazyka univerzální, resp. totožné, ale existuje více národních variant, tak jako existují regionální dialekty uvnitř jedné oficiální podoby jazyka, resp. řeči. Gesta tak rozhodně nelze považovat za neúplné nebo defektní formy mluveného jazyka (tedy za vedlejší produkt, pouhý přívažek), nýbrž za útvary mající vlastní strukturu analogickou prostředkům jazykové povahy, která je však vzhledem ke struktuře mluveného jazyka nezávislá. 11
12 Literatura: CICONE, Michael WAPNER, Wendy FOLDI, Nancy S. ZURIF, Edgar GARDNER, Howard (1979): The relation between gesture and language in aphasic communication. Brain and Language, 8(3), s EKMAN, Paul FRIESEN, Wallace V. (1969): The repertoire of nonverbal behavior: categories, origins, usage, and coding. Semiotica, 1(1), s FRICKE, Ellen (2012): Grammatik multimodal: Wie Wörter und Gesten zusammenwirken. Berlin: De Gruyter. GULLBERG, Marianne KITA, Sotaro (2009): Attention to speech-accompanying gestures: eye movements and information uptake. Journal of Nonverbal Behavior, 33(4), s HOGREFE, Katharina (2009): Aphasie, Apraxie und Gestik: Zur Produktion von Handgesten bei Patienten mit linkhemisphärischer Hirnschädigung [nepublikovaná disertační práce]. Potsdam: Universität Potsdam. HUBER, Walter GRANDE, Marion SPRINGER, Luise (2005): Aachener Sprachanalyse (ASPA). Aachen: Delta Systems. IVERSON, Jana M. GOLDIN-MEADOW, Susan (2005): Gesture paves the way for language development. Psychological Science, 16(5), s JAKOB, Hanna et al. (2011): Zusammenhang von Spontansprachproduktion und Gesten bei Patienten mit Aphasie. Aphasie und verwandte Gebiete, 3, s KRAUSS, Robert. M. CHEN, Yihsiu GOTTESMAN, Rebecca F. (2000): Lexical gestures and lexical access: a process model. In: David McNeill (ed.), Language and Gesture. New York, NY: Cambridge University Press, s KRESS, Gunther (2010): Multimodality: A Social Semiotic Approach to Contemporary Communication. Abingdon New York, NY: Routledge. LADEWIG, Silva H. (2012): Syntactic and Semantic Integration of Gestures into Speech: Structural, Cognitive, and Conceptual Aspects [nepublikovaná disertační práce]. Frankfurt (Oder): Europa-Universität Viadrina. MÜLLER, Cornelia (2004): The palm-up-open-hand: a case of a gesture family? In: Cornelia Müller Roland Posner (eds.), The Semantics and Pragmatics of Everyday Gestures: Proceedings of the Berlin Conference: April Berlin: Weidler, s
Multimodalita jako možnost pro gramatiku procesuálního typu. Martin Janečka Katedra obecné lingvistiky
Multimodalita jako možnost pro gramatiku procesuálního typu Martin Janečka Katedra obecné lingvistiky martin.janecka@upol.cz OSNOVA 1) diskuse M. Komárek Kořenský R. Čech 2) procesuální gramatika 3) tradiční
Multimodalita jako možnost pro gramatiku procesuálního typu. Martin Janečka Katedra obecné lingvistiky martin.janecka@upol.cz
Multimodalita jako možnost pro gramatiku procesuálního typu Martin Janečka Katedra obecné lingvistiky martin.janecka@upol.cz OSNOVA 1) diskuse M. Komárek Kořenský R. Čech 2) procesuální gramatika 3) tradiční
Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007).
Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007). Získané neurogenní poruchy komunikace u dospělých osob Terminologie poruchy, které mají svou lingvistickou,
Řeč. u osob se sluchovým postižením. Mgr. MgA. Mariana Koutská
Řeč u osob se sluchovým postižením mariana.koutska@gmail.com Ontogenetický vývoj řeči přípravné období Prenatální příprava na komunikaci: dumlání palečku, olizování pupeční šňůry, nitroděložní kvílení
Francouzský jazyk. Jazykové prostředky. Tematické okruhy. význam. Pravopis. zájmová činnost. projevu ve známých výrazech Gramatické kategorie na
Francouzský jazyk ročník TÉMA G5 Tematické okruhy zájmová činnost tradice ni službu, informaci jednoduchý argument Porozumění a poslech běžně rozumí známým výrazům a větám se vztahem k osvojovaným tématům;
Logický důsledek. Petr Kuchyňka (7765@mail.muni.cz)
Logický důsledek Petr Kuchyňka (7765@mail.muni.cz) Úvod P 1 Logický důsledek je hlavním předmětem zájmu logiky. Je to relace mezi premisami a závěry logicky platných úsudků: v logicky platném úsudku závěr
Francouzský jazyk. Náměty jeu de role skupinová práce jazykové hry domácí úkoly práce s časopisy
Francouzský jazyk ročník TÉMA VÝSTUP G5 Tematické okruhy rodina škola místo, kde žije bydlení volný čas a zájmová činnost jídlo oblékání nákupy některé svátky, tradice příroda cizí země omluva a reakce
CONTROLLING IN LOGISTICS CHAIN
CONTROLLING IN LOGISTICS CHAIN Jaroslav Morkus, Rudolf Kampf, Alan Andonov 1, Rudolf Kampf 2 ABSTRACT The article is focused on the controlling in logistics chain. It deals with the basic methodology using
ADAPTIVITA INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ INFORMATION SYSTEM ADAPTIVITY
ADAPTIVITA INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ INFORMATION SYSTEM ADAPTIVITY Roman Malo Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta, Ústav informatiky, malo@pef.mendelu.cz Abstrakt Problematika
Vymezení pojmu komunikace
SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE Vymezení pojmu komunikace Nejen řeč, nýbrž všechno chování je komunikací a každá komunikace ovlivňuje chování (Watzlavik 1969). Komunikaci vždy spoluvytváříme, ovlivňujeme a přispíváme
Taktilní znakový jazyk pro hluchoslepé a multimédia Bratislava 2007, příspěvek
Taktilní znakový jazyk pro hluchoslepé a multimédia Bratislava 2007, příspěvek Mgr. Jiří Langer, Ph.D. Katedra speciální pedagogiky PdF UP v Olomouci, ČR Anotace: Příspěvek je zaměřen na problematiku využití
Přehled modelů reputace a důvěry na webu
Přehled modelů reputace a důvěry na webu Jiří Vaňásek Ing. Ladislav Beránek Školní rok: 2008-09 Abstrakt V online systémech se musíme spoléhat na mechanismy implementované v rámci daného systému, na reputační
Ústav bohemistických studií Bohemistika pro cizince tříletý bakalářský studijní program
Ústav bohemistických studií Bohemistika pro cizince tříletý bakalářský studijní program https://ubs.ff.cuni.cz/cs/ Charakteristika studijního programu SP vychází zvl. z vědních oborů: lingvistika, literatura,
český jazyk a literatura
1 český jazyk a literatura český jazyk a literatura Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Učivo Praktické čtení - pozorné, plynulé, přiměřeně
český jazyk a literatura
1 Mezipředmětové vztahy --> - 2. ročník Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Kompetence komunikativní Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální Kompetence občanské Kompetence
Deficit sémantického systému v kategorii čísel. Milena Košťálová Neurologická klinika LFMU a FN Brno
Deficit sémantického systému v kategorii čísel Milena Košťálová Neurologická klinika LFMU a FN Brno Deficit sémantického systému v kategorii čísel Uvedení do problematiky terminologie Teoretické modely
Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a přiřazení datových modelů
Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a datových modelů Obsah Seznam tabulek... 1 Seznam obrázků... 1 1 Úvod... 2 2 Metody sémantické harmonizace... 2 3 Dvojjazyčné katalogy objektů
Projekt Školní asistent nástroj upevňující rovné příležitosti dětí a žáků ve Středočeském kraji, reg. č. CZ.1.07/1.2.33/02.0022 je financován ze
Komunikace pracovníků školy s rodiči sociálně znevýhodněných žáků základní informace a studijní materiály ke kurzu Kurz byl vytvořen v v rámci projektu Školní asistent, nástroj upevňující příležitosti
Interpersonální komunikace - N832018. Anotace, sylabus, výstupy studia, literatura
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" Interpersonální komunikace - N832018 Anotace, sylabus, výstupy studia, literatura Vyučující: PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D Obsah: Anotace:
POČÍTAČEM PODPOROVANÉ VZDĚLÁVÁNÍ VÝSLEDKY VÝZKUMNÉ SONDY
POČÍTAČEM PODPOROVANÉ VZDĚLÁVÁNÍ VÝSLEDKY VÝZKUMNÉ SONDY DOSTÁL Jiří KLEMENT Milan, ČR Resumé Článek prezentuje výsledky výzkumného šetření realizovaného na školách v České republice. Zaměřuje se na zjištění
Primární a sekundární výskyt označující fráze. Martina Juříková Katedra filozofie, FF UP v Olomouci Bertrand Russell, 17. - 18. 5.
Primární a sekundární výskyt označující fráze Martina Juříková Katedra filozofie, FF UP v Olomouci Bertrand Russell, 17. - 18. 5. 2012 Russellovo rozlišení jména a popisu Označující fráze Primární a sekundární
Statistické vyhodnocení průzkumu funkční gramotnosti žáků 4. ročníku ZŠ
Statistické vyhodnocení průzkumu funkční gramotnosti žáků 4. ročníku ZŠ Ing. Dana Trávníčková, PaedDr. Jana Isteníková Funkční gramotnost je používání čtení a psaní v životních situacích. Nejde jen o elementární
RVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov
Dodatek č.17 PŘEDMĚT: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA ROČNÍK: 8. ročník ČESKÝ JAZYK - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov - rozlišuje
Korpusová lingvistika a počítačové zpracování přirozeného jazyka
Korpusová lingvistika a počítačové zpracování přirozeného jazyka Vladimír Petkevič & Alexandr Rosen Ústav teoretické a komputační lingvistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Korpusový seminář
Pražská vysoká škola psychosociálních studií
Pražská vysoká škola psychosociálních studií Stres u mužů v pomáhajících profesích a jeho zvládání pomocí extrémních sportů Martin Balej Vedoucí práce: MUDr. Olga Dostálová, CSc. Praha 2014 Prague college
Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby Dokáže pracovat se základními obecné poučení o jazyce (jazykové příručky)
Český jazyk a literatura - 6. ročník Dokáže pracovat se základními obecné poučení o jazyce (jazykové příručky) jazykovými příručkami Odliší spisovný a nespisovný jazykový projev Rozpozná nejdůležitější
ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 100, 2018, č. 1, S filozofická fakulta, univerzita karlova v praze
ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 100, 2018, č. 1, S. 123 133 MILADA HIRSCHOVÁ: ČESKÁ VĚTA NA ROZHRANÍ MEZI GRAMATIKOU A PRAGMATIKOU Praha: Nakladatelství Karolinum, 2017, 159 stran ISBN 978-80-246-3707-5,
v období 2007-2013 Structural Funds and Their Impact on Rural Development in the Czech Republic in the Period 2007-2013
Strukturální fondy a jejich vliv na rozvoj venkova v ČR v období 2007-2013 Structural Funds and Their Impact on Rural Development in the Czech Republic in the Period 2007-2013 Jiří Kolman Summary In this
Osoby, které ztratily jazyk aneb výzkumný potenciál osob s afázií
Osoby, které ztratily jazyk aneb výzkumný potenciál osob s afázií Monika Víchová Psychologický ústav FFMU, Brno info@psychologon.cz Jazyk používáme dnes a denně a asi jen těžko si dokážeme představit o
Návrh a implementace algoritmů pro adaptivní řízení průmyslových robotů
Návrh a implementace algoritmů pro adaptivní řízení průmyslových robotů Design and implementation of algorithms for adaptive control of stationary robots Marcel Vytečka 1, Karel Zídek 2 Abstrakt Článek
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 Dějiny vizuality: od ikony k virtuální Vizuální percepce: teoretická, empirická i
Digitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt Šablona Tématická oblast DUM č. CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Anglický jazyk pro obor podnikání
Společný evropský referenční rámec pro jazyky: Učení vyučování a hodnocení
Rejstřík A akčně zaměřený přístup 9 10 ALTE (Evropská asociace pro jazykové testování) XVIII, 244 257 audiovizuální recepce 71 autoři učebnic 143 B bibliografie všeobecná b. 199 204 b. vytváření stupnic
Concept Cartoons a jejich interaktivní možnosti
Concept Cartoons a jejich interaktivní možnosti Libuše Samková Katedra matematiky, Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Abstrakt: Tento příspěvek představuje výukovou pomůcku
KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA - čtení - praktické plynulé čtení. - naslouchání praktické naslouchání; věcné a pozorné naslouchání.
- plynule čte v porozuměním text přiměřeného rozsahu a náročnosti KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA - čtení - praktické plynulé čtení. - porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti - respektuje
VLIV NEURČITOSTI, NEJASNOSTI, NEJISTOTY A SLOŽITOSTI NA ROZHODOVÁNÍ ORGANIZACÍ
VLIV NEURČITOSTI, NEJASNOSTI, NEJISTOTY A SLOŽITOSTI NA ROZHODOVÁNÍ ORGANIZACÍ Tomáš Kořínek Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní, Ústav systémového inženýrství a informatiky Abstract: The
- naslouchání praktické naslouchání; věcné a pozorné naslouchání. - respektování základních forem společenského styku.
- plynule čte s porozuměním text přiměřeného rozsahu a náročnosti KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA - čtení - praktické plynulé čtení. OSV (komunikace)- specifické komunikační dovednosti - porozumí písemným
KDYŽ ZAČÍNÁME MLUVIT... Lingvistický pohled na rané projevy česky hovořícího dítěte. Lucie Saicová Římalová
KDYŽ ZAČÍNÁME MLUVIT... Lingvistický pohled na rané projevy česky hovořícího dítěte Lucie Saicová Římalová filozofická fakulta univerzity karlovy, 2013 KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Saicová
CLIL a projektové vyučování
CLIL a projektové vyučování Inspirace pro CLIL 7. dubna 2016 Jana Chrásková CLIL a projektové vyučování 1. PROČ? Kauza Karel 2. JAK na to, abychom se z toho nezbláznili? 3. Co z toho? Kauza Kuba Proč spojovat
Komunikace v průmyslové organizaci
Komunikace v průmyslové organizaci doc. Ing. František Steiner, Ph.D. Obsah 1. Funkce komunikace v organizaci. Model základního komunikačního procesu. Komunikační toky v organizaci. Komunikační bariéry
MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15)
TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15) PŘEDMĚT Český jazyk TŘÍDA/SKUPINA VYUČUJÍCÍ ČASOVÁ DOTACE UČEBNICE (UČEB. MATERIÁLY) - ZÁKLADNÍ POZN. (UČEBNÍ MATERIÁLY DOPLŇKOVÉ aj.) sekunda Mgr. Barbora Maxová 2hod/týden,
VOLBA SAMOSTATNÉHO CENTRÁLNÍHO ÚTVARU LOGISTIKY VE VÝROBNÍM PODNIKU
VOLBA SAMOSTATNÉHO CENTRÁLNÍHO ÚTVARU LOGISTIKY VE VÝROBNÍM PODNIKU THE CHOICE OF AN INDEPENDENT CENTRAL LOGISTICS DEPARTMENT IN A MANUFACTURING COMPANY Stanislav Koutný 1 Anotace: V rámci příprav na širší
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146
Usuzování za neurčitosti
Usuzování za neurčitosti 25.11.2014 8-1 Usuzování za neurčitosti Hypotetické usuzování a zpětná indukce Míry postačitelnosti a nezbytnosti Kombinace důkazů Šíření pravděpodobnosti v inferenčních sítích
ACOUSTIC EMISSION SIGNAL USED FOR EVALUATION OF FAILURES FROM SCRATCH INDENTATION
AKUSTICKÁ EMISE VYUŽÍVANÁ PŘI HODNOCENÍ PORUŠENÍ Z VRYPOVÉ INDENTACE ACOUSTIC EMISSION SIGNAL USED FOR EVALUATION OF FAILURES FROM SCRATCH INDENTATION Petr Jiřík, Ivo Štěpánek Západočeská univerzita v
NÁROKY STÁTU UPLATŇOVANÉ V INSOLVENČNÍM ŘÍZENÍ KRISTÝNA CHALUPECKÁ
NÁROKY STÁTU UPLATŇOVANÉ V INSOLVENČNÍM ŘÍZENÍ KRISTÝNA CHALUPECKÁ Faculty of law, Masaryk university, Brno, Czech Republic Abstract in original language Hlavním záměrem tohoto příspěvku je rozbor a zamyšlení
ODPOVĚDNOST STATUTÁRNÍHO ORGÁNU PODLE INSOLVENČNÍHO PRÁVA
ODPOVĚDNOST STATUTÁRNÍHO ORGÁNU PODLE INSOLVENČNÍHO PRÁVA JAKUB JUŘENA Faculty of Law, Masaryk University, Czech Republic Abstract in original language Tento příspěvek si klade za cíl čtenáře seznámit
Předmět: Český jazyk. hlasité čtení, praktické čtení. hlasité i tiché čtení s porozuměním
1.plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti 4. pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost 7. na základě vlastních zážitků tvoří krátký mluvený projev 8.
SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská
SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Základy pedagogiky a sociální pedagogiky 1. Předmět pedagogiky. Systém pedagogických
Strukturování Petriho Nadpis 2 Nadpis 3
Strukturování Petriho Nadpissítí 1 Nadpis 2 Nadpis 3 Vladimír JménoJanoušek Příjmení VysokéVysoké učení technické učení technické v Brně,vFakulta Brně, Fakulta informačních informačních technologií technologií
Kolaborativní aplikace
Kolaborativní aplikace Michal Máčel Vema, a. s. Okružní 3a, 638 00 Brno - Lesná, macel@vema.cz Tomáš Hruška Fakulta informačních technologií Vysokého učení technického v Brně, Ústav informačních systémů,
Neverbální komunikace
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" Neverbální komunikace Vyučující: PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D Vymezení neverbální komunikace Neverbální komunikace - komunikace beze
Sociální komunikace v knihovnách I
Sociální komunikace v knihovnách I Mgr. Roman Giebisch, Ph.D. Vědecká knihovna v Olomouci Terminologie - Komunikace Communicare (latinské slovo) znamená spojovat se, spoluúčastnit se Communicatio (latinské
Předmět: Konverzace v ruském jazyce
Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk Konverzace v ruském jazyce Vyučovací předmět Konverzace v ruském jazyce vychází ze vzdělávacího oboru Další cizí jazyk, který
Vzdělávání v Biomedicínské a Zdravotnické Informatice
Vzdělávání v Biomedicínské a Zdravotnické Informatice Prof. RNDr. Jana Zvárová, DrSc. EuroMISE Centrum Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky 1. LF UK a ÚI AV ČR Satelitní seminář EFMI STC 2013,
NÁRODNÍ TESTOVÁNÍ 2018/2019
průměrný percentil Průměrný celkový percentil po jednotlivých třídách y 6. A 6. B 6. C ZŠ GYM 54 64 53 47 61 51 55 55 55 OSP ČJ MA Graf znázorňuje průměrné celkové percentily všech tříd u vaší školy. Zároveň
Komunikace v organizaci
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERSITA V PRAZE PROVOZNĚ EKNOMICKÁ FAKULTA Komunikace v organizaci Teze diplomové práce Autor: Bc.Lenka Kaválková Vedoucí práce: Doc.Ing.Marie Horalíková 2003 Praha Úvod a literární
Úvod do datového a procesního modelování pomocí CASE Erwin a BPwin
Úvod do datového a procesního modelování pomocí CASE Erwin a BPwin (nově AllFusion Data Modeller a Process Modeller ) Doc. Ing. B. Miniberger,CSc. BIVŠ Praha 2009 Tvorba datového modelu Identifikace entit
7 UČEBNÍ OSNOVY 7.1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Český jazyk (ČJ) Charakteristika předmětu 1. stupně
7 UČEBNÍ OSNOVY 7.1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE 7.1.1 Český jazyk (ČJ) Charakteristika předmětu 1. stupně Vyučovací předmět se vyučuje ve všech ročnících 1. stupně. V 1. ročníku má časovou dotaci 8 hodin
Hodnocení a klasifikace v předmětu anglický jazyk
Hodnocení a klasifikace v předmětu anglický jazyk Hodnocení v předmětu ANGLICKÝ JAZYK se zaměřuje na komunikační stránku cizího jazyka ve formě ústní i písemné produkce. V evaluaci výkonů studentů dáme
Teoreticko-metodologický seminář. Zdeňka Jastrzembská
Teoreticko-metodologický seminář Zdeňka Jastrzembská jastrzem@phil.muni.cz A) Co je to věda? Věda je každý celek hodný toho, aby mohl být předmětem intelektuální výuky na vysokých školách. Věda je specifický
Sociální a lidská komunikace
Sociální a lidská komunikace Mgr. Ludmila Fonferová Osnova aktualizovaná dne 14. 10. 2011 Podmínky hodnocení aktualizované ke dni 19.10.2012 Učební cíl: Seznámit studenty se sociální a lidskou komunikací
Základní pojmy audiovizuální komunikace. Jana Dannhoferová Ústav informa3ky PEF MENDELU v Brně Audiovizuální komunikace (AVK)
Základní pojmy audiovizuální komunikace Jana Dannhoferová Ústav informa3ky PEF MENDELU v Brně Audiovizuální komunikace (AVK) Co nás dnes čeká? Úvod do vizuální komunikace Základní pojmy vizuální komunikace
Uživatelem řízená navigace v univerzitním informačním systému
Hana Netrefová 1 Uživatelem řízená navigace v univerzitním informačním systému Hana Netrefová Abstrakt S vývojem počítačově orientovaných informačních systémů je stále větší důraz kladen na jejich uživatelskou
ROZDÍLY V NÁVRZÍCH RELAČNÍCH A OBJEKTOVÝCH DATABÁZÍ A JEJICH DŮSLEDKY PRO TRANSFORMACI MODELŮ
ROZDÍLY V NÁVRZÍCH RELAČNÍCH A OBJEKTOVÝCH DATABÁZÍ A JEJICH DŮSLEDKY PRO TRANSFORMACI MODELŮ RELATIONAL AND OBJECT DATABASES DESIGN DIFFERENCES AND IT S IMPLICATIONS TO MODEL TRANSFORMATION Vít Holub
Sociální aspekty jaderné energetiky: případ hlubinného úložiště
Sociální aspekty jaderné energetiky: případ hlubinného úložiště Martin Ďurďovič Naše společná přítomnost Energie, ekonomika, environment a etika Jihočeská univerzita, České Budějovice, 30. 3. 2017 Sociální
Předmět: ČESKÝ JAZYK Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu
Skladba Druhy vět podle postoje mluvčího Věty jednočlenné, dvojčlenné, větný ekvivalent, základní a rozvíjející větné členy doplněk Souvětí, druhy vedlejších vět, praktická cvičení mluvní i psaná, soutěže,
USING VIDEO IN PRE-SET AND IN-SET TEACHER TRAINING
USING VIDEO IN PRE-SET AND IN-SET TEACHER TRAINING Eva Minaříková Institute for Research in School Education, Faculty of Education, Masaryk University Structure of the presentation What can we as teachers
1. KRITÉRIA HODNOCENÍ ZKOUŠEK A DÍLČÍCH ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI 1.1 ZPŮSOB VÝPOČTU A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKU HODNOCENÍ ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI
Praha dne 28. března 2017 Č. j.: MSMT-7337/2017-1 SDĚLENÍ V souladu s 22 odst. 1 vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění
Projekt výzkumu v graduační práci
Projekt výzkumu v graduační práci Základní manuál Prof. PhDr. Beáta Krahulcová, CSc. Fáze výzkumu Přípravná, teoretická fáze (výsledek kumulovaného poznání,precizace výzkumného úkolu, formulace vědecké
VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R.O.
VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R.O. Bc. Nina Baťková Ovlivňuje reklama způsob ţivota společnosti? Diplomová práce 2014 Ovlivňuje reklama způsob ţivota společnosti? Diplomová práce Bc. Nina Baťková
TELEGYNEKOLOGIE TELEGYNECOLOGY
TELEGYNEKOLOGIE TELEGYNECOLOGY Račanská E. 1, Huser M. 1, Schwarz D. 2, Šnábl I. 2, Ventruba P. 1 1) Gynekologicko porodnická klinika LF MU a FN Brno 2) Institut biostatistiky a analýz LF a PřF MU Abstrakt
La communication non verbale. Comprendre les gestes : perception et signification. Barrier, Guy (2010): Issy-les-Moulineaux, ESF éditeur, 192 s.
206 207 Romana Suchá La communication non verbale. Comprendre les gestes : perception et signification. Barrier, Guy (2010): Issy-les-Moulineaux, ESF éditeur, 192 s. Autorem knihy, v překladu Neverbální
PODPORA VYUŽÍVÁNÍ ENERGIE Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ: FOTOVOLTAIKA
PODPORA VYUŽÍVÁNÍ ENERGIE Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ: FOTOVOLTAIKA HELENA DOLEŽALOVÁ Masarykova univerzita, Právnická fakulta, Česká republika Abstract in original language Příspěvek je zaměřen na právní úpravu
Poruchy řeči. Specifické vývojové poruchy (dysfázie): Získané (afázie) Sekundární. Expresivní Receptivní Smíšené
Poruchy řeči Specifické vývojové poruchy (dysfázie): Expresivní Receptivní Smíšené Získané (afázie) Sekundární poruchy sluchu, motoriky, MR, autismus Poruchy řeči Vývojové poruchy řeči (dysfázie) Receptivní
Mgr. Petr Čadek, Mgr. Karel Šulc, Bc. Lukáš Javůrek, Hana Solarová
Mgr. Petr Čadek, Mgr. Karel Šulc, Bc. Lukáš Javůrek, Hana Solarová KOGNITIVNÍ LINGVISTIKA Jazyk a jeho užívání jsou jednou z kognitivních aktivit lidské mysli. Kognitivní lingvisté předpokládají, že jazyk
Metodologie řízení projektů
Metodologie řízení projektů Petr Smetana Vedoucí práce PhDr. Milan Novák, Ph.D. Školní rok: 2008-09 Abstrakt Metodologie řízení projektů se zabývá studiem způsobů řešení problémů a hledání odpovědí v rámci
GRAFICKÉ ŘEŠENÍ ROVNIC A JEJICH SOUSTAV
GRAFICKÉ ŘEŠENÍ ROVNIC A JEJICH SOUSTAV Mgr. Jitka Nováková SPŠ strojní a stavební Tábor Abstrakt: Grafické řešení rovnic a jejich soustav je účinná metoda, jak vysvětlit, kolik různých řešení může daný
PŘEHLED PŘÍSTUPŮ K MANAGEMENTU KOMUNIKACE V PROJEKTU
PŘEHLED PŘÍSTUPŮ K MANAGEMENTU KOMUNIKACE V PROJEKTU Diskusní odpoledne OSPM 6.5.2003 Jan Havlík, AIT s.r.o., jhavlik@ait.cz, www.ait.cz AIT, 2003 1 Obsah 1. Základní pojmy 2. Přístupy podle ISO 10006,
INTEGRACE ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVY DO VYUČOVÁNÍ MATEMATIKY NA 1. STUPNI ZŠ VÝSLEDKY ANALÝZY
Škola a zdraví 21, 2009, Aktuální otázky výchovy ke zdraví INTEGRACE ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVY DO VYUČOVÁNÍ MATEMATIKY NA 1. STUPNI ZŠ VÝSLEDKY ANALÝZY Drahomíra HOLUBOVÁ Abstrakt: Příspěvek pohlédne do
HODNOCENÍ KVALITY A EFEKTIVITY E-LEARNINGOVÉHO VZDĚLÁVÁNÍ THE QUALITY AND EFFICIENCY EVALUATION OF E-LEARNING EDUCATION. Tomáš Maier, Ludmila Gallová
HODNOCENÍ KVALITY A EFEKTIVITY E-LEARNINGOVÉHO VZDĚLÁVÁNÍ THE QUALITY AND EFFICIENCY EVALUATION OF E-LEARNING EDUCATION Tomáš Maier, Ludmila Gallová Anotace: Příspěvek se zabývá hodnocením kvality a efektivity
PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE JAKO JEDEN Z FAKTORŮ ROZVOJE REGIONU
PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE JAKO JEDEN Z FAKTORŮ ROZVOJE REGIONU Lucie Vrtěnová Ústav ekonomie, Fakulta ekpnomicko-správní, Univerzita Pardubice Abstrakt: Tento příspěvek pojednává o přeshraniční spolupráci
Učební osnovy vyučovacího předmětu anglický jazyk se doplňují: 1. stupeň Ročník: pátý. Přesahy, vazby, rozšiřující učivo, poznámky.
Poslech s porozuměním - porozumí krátkým a jednoduchým otázkám učitele a spolužáka souvisejícím s osvojovanými tématy, jsou-li mu pokládány pomalu a s pečlivou výslovností - rozpozná známá slova a slovní
VÝVOJOVÉ TENDENCE V MĚŘENÍ FINANČNÍ VÝKONNOSTI A JEJICH
VÝVOJOVÉ TENDENCE V MĚŘENÍ FINANČNÍ VÝKONNOSTI A JEJICH REFLEXE V MANAŽERSKÉM ÚČETNICTVÍ 1 Developmental Tendencies in Financial Performance Measurements and Its Impact on Management Accounting Úvod Zbyněk
Zpráva pro školu z testování na konci roku 2016 v projektu CLoSE
škola 1 počet tříd 2 Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání Myslíkova 7, Praha 1, 110 00 CLoSE@pedf.cuni.cz www.pedf.cuni.cz/uvrv Zpráva pro školu z testování
4.9.2. Příprava na Cambridge English
4.9.2. Příprava na Cambridge English Seminář je určen pro pokročilé žáky anglického jazyka, kteří se chtějí systematicky připravovat ke zkoušce k získání nejrozšířenějšího mezinárodně uznávaného certifikátu
Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Anglický jazyk Ročník: 9. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy.
- pozdraví a představí se; - popíše povolání a dotáže se na ně (interview); - čte inzerát nabídky práce; - sestaví žádost o práci (formální dopis); - vybídne druhé, aby něco udělali; - čte článek v časopise;
CZ.1.07/1.5.00/
Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
Počítačové kognitivní technologie ve výuce geometrie
Počítačové kognitivní technologie ve výuce geometrie Jiří Vaníček Univerzita Karlova v Praze - Pedagogická fakulta 2009 Počítačové kognitivní technologie ve výuce geometrie Abstrakt Kniha se zabývá využíváním
Aktuální trendy ve výuce a testování cizích jazyků v akademickém prostředí
Jazykové centrum Aktuální trendy ve výuce a testování cizích jazyků v akademickém prostředí 15. 1. 2018 Projekt Zvýšení kvality vzdělávání a jeho relevance pro potřeby trhu práce CZ.02.2.69/0.0/16_015/0002362
Budějovice Název materiálu: Reported Speech. Datum (období) vytvoření: Srpen 2013. Autor materiálu: PhDr. Dalibor Vácha PhD. Zařazení materiálu:
Projekt: Příjemce: Budějovice Název materiálu: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova
HODNOCENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE Z HLEDISKA CEN NEMOVITOSTÍ URČENÝCH PRO BYDLENÍ V NÁVAZNOSTI NA EKONOMICKÝ RŮST REGIONU 1
HODNOCENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE Z HLEDISKA CEN NEMOVITOSTÍ URČENÝCH PRO BYDLENÍ V NÁVAZNOSTI NA EKONOMICKÝ RŮST REGIONU 1 Ivana Staňková, Tomáš Volek Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská
ELEKTRONIZACE VEŘEJNÉ SPRÁVY
ELEKTRONIZACE VEŘEJNÉ SPRÁVY ANDREA SCHELLEOVÁ Právnická fakulta Masarykovy univerzity Abstract in original language Článek se zaobírá problematikou elektronizace veřejné správy s důrazem na elektronické
Jazyk anglický PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY 1A/ 10, 11, 13 1B/ 5, 7 1C/ 1, 3, 4 1D/ 2, 8 1E/ 8
Jazyk anglický ročník TÉMA G5 rozumí hlavním myšlenkám poslechu týkajícího se jemu známých témat, pokud je jazyk dostatečně pomalý a srozumitelný dokáže zachytit zásadní informace v jednodušším autentickém
LOKALIZOVANÉ PORUCHY. Přednáška č.3
LOKALIZOVANÉ PORUCHY Přednáška č.3 OBSAH 1. Afázie 2. Aprozódie 3. Agnózie 4. Alexie 5. Agrafie 6. Akalkulie 7. Apraxie AFÁZIE Porucha řeči (fatických funkcí) Dříve dělení na motorickou a senzorickou Možné
Hodnocení výukového programu tlumočnictví znakového jazyka na HiOA. Metodika připravovaného výukového programu tlumočnictví znakového jazyka na MU
Hodnocení výukového programu tlumočnictví znakového jazyka na HiOA a Metodika připravovaného výukového programu tlumočnictví znakového jazyka na MU 1. Popis a zhodnocení norského studijního oboru Tlumočnictví
Jiří DOSTÁL Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, KTEIV. Interaktivní tabule ve vzdělávání
Jiří DOSTÁL Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, KTEIV Interaktivní tabule ve vzdělávání 1 Úvod Didaktická technika a učební pomůcky se pro dnešní generaci vzdělávání staly téměř nepostradatelnými.
Výuka odborného předmětu z elektrotechniky na SPŠ Strojní a Elektrotechnické
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Oddělení celoživotního vzdělávání Závěrečná práce Výuka odborného předmětu z elektrotechniky na SPŠ Strojní a Elektrotechnické Vypracoval:
Český jazyk a literatura
Český jazyk a literatura Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Kompetence komunikativní Kompetence pracovní Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální Kompetence občanské
EMOCIONÁLNÍ PORUCHY V DĚTSTVÍ A DOSPÍVÁNÍ ODLIŠNOSTI V MENTÁLNÍM VÝVOJI A VE VÝVOJI PSYCHICKÉM PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY
EMOCIONÁLNÍ PORUCHY V DĚTSTVÍ A DOSPÍVÁNÍ ODLIŠNOSTI V MENTÁLNÍM VÝVOJI A VE VÝVOJI PSYCHICKÉM PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY strach (konkrétní) X úzkost (nemá určitý podnět) Separační úzkostná porucha v