HOŘEŠOVICE ÚZEMNÍ PLÁN

Transkript

1 HOŘEŠOVICE ÚZEMNÍ PLÁN ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU POŘIZOVATEL: Městský úřad Slaný, Stavební úřad Úřad územního plánování PROJEKTANT: AUA - Agrourbanistický ateliér, Šumberova 8, Praha 6 Září 2014

2 Název územně plánovací dokumentace - ÚPD: Hořešovice - územní plán Řešené území: Administrativní území obce Hořešovice zahrnující katastrální území Hořešovice Pořizovatel: Městský úřad Slaný, Stavební úřad - Úřad územního plánování Projektant: AUA - Agrourbanistický ateliér Praha 6, Šumberova 8 Ing. Stanislav Zeman autorizovaný urbanista číslo autorizace: ČKA Živnostenský rejstřík č.žo/u1801/2007/rac IČO: DIČ: /032 Spolupracovali: Ing. Martina Staňková Ing. Jan Dřevíkovský Ing. Antonín Janovský Ing. Ivo Zajíc Ing. Tomáš Hocke Dináto, vos - hlavní projektant, urbanistická koncepce - Územní systém ekologické stability - dopravní struktura - technická vybavenost - vodní hospodářství - digitální zpracování ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 2

3 OBSAH: A. Postup při pořízení územního plánu 4 B. Náležitosti vyplývající z 53 odst. 4a) až 4d) Stavebního zákona 5 a) Soulad územního plánu s Politikou územního rozvoje a územně plánovací 5 dokumentací vydanou krajem 1. Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem 5 2. Soulad s Politikou územního rozvoje ČR 25 b) Soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území c) Soulad s požadavky Stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů 30 d) Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popř. s výsledkem rozporů 30 C. Náležitosti vyplývající z 53 odst. 5a) až 5f) Stavebního zákona 31 a) Výsledek přezkoumání územního plánu podle 53, odst.4 31 b) Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně vlivů na životní prostředí 31 c) Stanovisko krajského úřadu podle 50, odst.5 Stavebního zákona 31 d) Sdělení, jak bylo stanovisko krajského úřadu podle 50, odst.5 Stavebního zákona zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé 32 požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly e) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty Limity využití území Občanské vybavení Doprava Technické vybavení Odpadové hospodářství Koncepce uspořádání krajiny Územní systém ekologické stability Přírodní park Natura Oblast krajinného rázu Specifikace oblastí krajinných typů a jejich cílové charakteristiky 53 f) Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby 54 vymezení zastavitelných ploch D. Náležitosti vyplývající z Vyhlášky č.500/2006 Sb., část II odst. 1a) až 1d) 58 a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území 58 b) Vyhodnocení splnění požadavků zadání 59 c) Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje ( 43 odst.1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení d) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa Ochrana půdního fondu Ochrana pozemků určených k plnění funkce lesa 66 E. Rozhodnutí o námitkách, vyhodnocení připomínek a jejich odůvodnění 67 F. Údaje o počtu listů odůvodnění územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 3

4 A. Postup při pořízení územního plánu O pořízení Územního plánu Hořešovice rozhodlo zastupitelstvo obce na zasedání dne podle zákona č.183/2006 Sb., v platném znění a určilo starostu obce Ing. Stanislava Štrose pro spolupráci s pořizovatelem jako,,určeného zastupitele ve smyslu zákona. Pořizovatelem se stal ze zákona příslušný úřad územního plánování obecní úřad obce s rozšířenou působností ve Slaném. Návrh zadání územního plánu byl vystaven k veřejnému nahlédnutí po dobu 30 dnů a to od do , pořizovatel současně oznámil začátek jeho projednávání dotčeným orgánům, krajskému úřadu a sousedním obcím jednotlivě. Projednaný a podle požadavků dotčených orgánů upravený návrh zadání byl schválen zastupitelstvem obce dne Návrh územního plánu byl zpracován urbanistickým ateliérem AUA agrourbanistický ateliér Praha 6, Šumberova 8, (odpovědný projektant Ing. Stanislav Zeman, hlavní projektant Ing. Martina Staňková) v listopadu Projednávání Návrhu územního plánu Hořešovice bylo zahájeno dne společným jednáním, lhůta pro stanoviska dotčených orgánů skončila Vzhledem k rozsáhlé novele stavebního zákona (zákon č.350/2012 Sb.) pořizovatel zveřejnil Návrh územního plánu Hořešovice pro veřejnost a vyzval k podání připomínek v termínu do Ve stanovené lhůtě nebyla podána žádná připomínka. Na základě stanovisek dotčených orgánů se konala dvě ústní jednání za účelem smírného řešení rozporu mezi stanovisky DO a obsahem návrhu územního plánu. Vzhledem k nalezení shody a dohodě o úpravách návrhu v souladu s chráněnými zájmy dotčených orgánů nedošlo k řešení rozporu dle 133 odst.3 zákona č. 500/2004 Sb., Správního řádu. V souladu s 50 odst.7) zákona pořizovatel zaslal Návrh územního plánu spolu se stanovisky dotčených orgánů a připomínkami Krajskému úřadu Středočeského kraje, který k němu sdělil stanovisko KÚSK ve svém stanovisku konstatoval, že neshledal žádné rozpory a lze postupovat v dalším řízení o územním plánu. Na základě požadavků, které vyplynuly z projednání Návrhu územního plánu Hořešovice došlo k úpravě textové i grafické části návrhu ÚP a pořizovatel zahájil řízení o územním plánu. Veřejné projednání bylo oznámeno veřejnou vyhláškou dne , pořizovatel jej zároveň oznámil dotčeným orgánům. Veřejné projednání se konalo v zasedací místnosti Obecního úřadu Hořešovice. Ve lhůtě pro podání námitek, která uplynula , bylo podáno 9 námitek a připomínek (dělených ještě na dílčí části). Pořizovatel spolu s určeným zastupitelem námitky a připomínky vyhodnotil, zpracoval s ohledem na veřejné zájmy návrh na rozhodnutí námitek a vyhodnocení připomínek a ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 4

5 doručil jej v souladu s 53 odst.1 stavebního zákona dotčeným orgánům. Ve stanovené lhůtě se vyjádřil pouze Odbor životního prostředí Slaný a pořizovatel upravil návrh územního plánu v souladu s rozhodnutím o námitkách. KÚSK následně dle 53 odst.2 zákona nepožadoval vypracování posouzení vlivů na životní prostředí a souhlasil s projednáním upraveného návrhu při opakovaném veřejném projednání. Opakované veřejné projednání bylo oznámeno veřejnou vyhláškou dne a konalo se Lhůta pro podání stanovisek, námitek a připomínek vypršela K tomuto dni bylo podáno 8 námitek a připomínek (dělených ještě na dílčí části). Pořizovatel spolu s určeným zastupitelem námitky a připomínky vyhodnotil, zpracoval s ohledem na veřejné zájmy návrh na rozhodnutí námitek a vyhodnocení připomínek a doručil jej v souladu s 53 odst.1 stavebního zákona dotčeným orgánům. Ve stanovené lhůtě se vyjádřil pouze Odbor životního prostředí Slaný a KÚSK. Pořizovatel předložil vyhodnocené námitky a připomínky spolu s návrhem na jejich rozhodnutí zastupitelstvu obce k seznámení a vzhledem k tomu, že již nedošlo k podstatné úpravě návrhu, dle 54 odst.1) zákona následně podal obci Návrh na vydání Územního plánu Hořešovice. B. Náležitosti vyplývající z 53 odst. 4a) až 4d) Stavebního zákona a) Soulad územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem 1. Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem Řešené území je předmětem řešení Zásad územního rozvoje Středočeského kraje (ZÚR SK). Zastupitelstvo kraje na svém jednání dne vydalo usnesením č.4-20/2011/zk Zásady územního rozvoje Středočeského kraje. Vydané ZÚR SK jsou novým typem územně plánovací dokumentace, které nahradily krajské územní plány velkých územních celků (ÚP VÚC). V případě území obce Hořešovice ÚP VÚC Rakovnicko, z nichž většinu záměrů přebírá. Hlavním obsahem ZÚR je zejména stanovení základních požadavků na účelné a hospodárné uspořádání území kraje, vymezení ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu jako veřejně prospěšných staveb, vymezení územního systému ekologické stability jako veřejně prospěšných opatření, event. dalších opatření pro udržitelný rozvoj kraje. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 5

6 Ze Zásad územního rozvoje Středočeského kraje vyplývají pro řešené území tyto požadavky: Stavy: - respektovat regionální ÚSES (regionální biokoridor RK 1101 Pochvalovská stráň Bílichovský potok, RK 1102 RK 1101 K54 ), - respektovat soustavu Natura 2000 EVL Vápnomilný bor u Líského (CZ ), - respektovat Přírodní park Džbán, - respektovat záplavové území Zlonického potoka, - respektovat aktivní zónu záplavového území Zlonického potoka, - respektovat aktivní sesuvné území, - respektovat z nadřazené sítě technické infrastruktury nadzemní vedení elektrické energie VVN 400 kv, VN 110 KV, VTL plynovod, radioreléová trať. Návrhy: - respektovat návrh koridoru rychlostní silnice R7 Jemníky Hořešovice (hranice Ústeckého kraje) včetně návrhu mimoúrovňové křižovatky (D 010), - respektovat návrh koridoru vedení VVN 400 kv TR Výškov TR Řeporyje (E01), - respektovat návrh koridoru dálkovodu IKL (přípolož a zkapacitnění) (R02). Zásady územního rozvoje Středočeského kraje stanovují následující priority územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území. Jednotlivé priority ze ZÚR jsou v následujícím textu označeny typem písma kurzívou. Jejich naplňování a uplatnění v územním plánu Hořešovice je uvedeno v textu následujícím za příslušnou prioritou: 1. STANOVENÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ KRAJE PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (01) Pomocí nástrojů územního plánování vytvářet podmínky pro vyvážený rozvoj Středočeského kraje, založený na zajištění příznivého životního prostředí, stabilním hospodářském rozvoji a udržení sociální soudržnosti obyvatel kraje. Vyváženost a udržitelnost rozvoje území kraje sledovat jako základní požadavek při zpracování územních studií, územních plánů, regulačních plánů a při rozhodování o změnách ve využití území. V územním plánu Hořešovice jsou vytvořeny územní předpoklady pro řešení problematiky stabilizace obyvatelstva, formou vymezení 9 Ploch smíšených obytných venkovských a 1 Plochy smíšené obytné se specifickým využitím o celkové kapacitě cca 58 rodinných domů. Kromě ploch bydlení navrhuje územní plán 1 plochu Občanského vybavení motokrosový areál. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 6

7 Úroveň životního prostředí je zajištěna ochranou hodnotného přírodního prostředí, které se na území obce nachází. Jedná se především o údolí Zlonického potoka, které je vysoce hodnotné pro kvalitní břehové porosty a s ohledem na další krajinotvorné prvky by se měly stát základem tvorby Územního systému ekologické stability prostřednictvím biocenter a biokoridorů. Územní plán lokalizuje nové plochy pro další rozvoj formou zastavitelných ploch bezprostředně navazujících na současné zastavěné území obce. Využití největší plochy, která je vymezená územním plánem, je podmíněno nejenom vypracováním Územní studie, ale i podmínkou, že uvedená plocha musí být využívána komplexně se zajištěním parcelace plochy, veškeré technické a dopravní infrastruktury pro celou lokalitu tak, aby nedošlo ke tříštění plochy pro individuální zájemce nezajišťujících komplexnost využití daného území v souladu s danými regulativy pro danou funkční plochu. V rámci územního plánu Hořešovice je navržen koridor rychlostní silnice R7 Jemníky Hořešovice (hranice Ústeckého kraje) včetně návrhu mimoúrovňové křižovatky (D 010), koridor vedení VVN 400 kv TR Výškov TR Řeporyje (E01) a koridor dálkovodu IKL (přípolož a zkapacitnění) (R02). Tyto záměry jsou převzaty ze Zásad územního rozvoje Středočeského kraje (ZÚR). (02) Vytvářet podmínky pro realizaci mezinárodně a republikově významných záměrů stanovených v Politice územního rozvoje ČR z roku 2008 (PÚR 2008; schválena vládou ČR ) a pro realizaci významných krajských záměrů, které vyplývají ze strategických cílů a opatření stanovených v Programu rozvoje Středočeského kraje (aktualizace schválena ). Realizace záměrů PÚR, resp. jejich aplikací na podmínky obce Hořešovice uvádí následující kapitola a) 3. Soulad s Politikou územního rozvoje ČR Odůvodnění územního plánu. (03) Vytvářet podmínky pro přeměnu a rozvoj hospodářské základny v území regionů se soustředěnou podporou státu vymezených dle Strategie regionálního rozvoje České republiky, kterými jsou na území Středočeského kraje: II. hospodářsky slabé regiony: Milovice Mladá. Pro tato území prověřit a stanovit možnosti zajištění odpovídající dopravní a technické infrastruktury. Území obce Hořešovice nepatří mezi regiony se soustředěnou podporou státu ani mezi hospodářsky slabý region Milovice Mladá. (04) Vytvářet podmínky pro zachování a rozvíjení polycentrické struktury osídlení kraje založené na městech Kladno, Mladá Boleslav, Příbram, Beroun, Mělník, Kralupy nad Vltavou, Slaný, Rakovník, Benešov, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Neratovice, Říčany a blízkých městech Kolín-Kutná Hora, Nymburk- Poděbrady. Posilovat význam ostatních center osídlení, zejména ORP: Vlašim, Sedlčany, Čáslav, Mnichovo Hradiště, Votice, Hořovice, Dobříš, Český Brod. Vytvářet podmínky pro zlepšení spolupráce blízkých měst Lysá nad Labem a Milovice, Nové Strašecí a Stochov. Rozvíjet obslužný potenciál center v ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 7

8 příměstském území Prahy, zejména Hostivice a Jesenice pro potřeby jejich dynamicky se rozvíjejícího spádového území. Hořešovice patří do zájmového území města Slaný, které je vzdáleno cca 13 km, kde je zajištěna vyšší občanská vybavenost (školství, zdravotnictví, služby) a pracovní příležitosti. Územní plán Hořešovice zhodnocuje veškeré předpoklady rozvoje území, dané rozvinutou dopravní infrastrukturou (řešené území je z hlediska dopravní obslužnosti mimořádně dobře vybaveno (silnice I/7, II/237, III/23716, III/23719, III/23720, III/23722 a III/23733), technickou infrastrukturou a dobrým dopravním spojením autobusovou dopravou. (05) Vytvářet podmínky pro umístění a realizaci potřebných staveb a opatření pro zlepšení dopravní dostupnosti a dopravní obslužnosti kraje, zejména zlepšit dopravní vazby: e) silnice R7 v koridoru Slaný-hranice Ústeckého kraje (Chomutov) vč. přestavby stávajícího úseku Praha-Slaný; Územní plán Hořešovice vytváří podmínky pro zlepšení dopravní dostupnosti a dopravní obslužnosti kraje prostřednictvím návrhu koridoru rychlostní silnice R7 Jemníky Hořešovice (hranice Ústeckého kraje) včetně návrhu mimoúrovňové křižovatky (D 010). V územním plánu je vymezen koridor pro umístění a realizaci této stavby o šířce 300 m. (06) Vytvářet podmínky pro péči o přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území kraje, které vytvářejí image kraje a posilují vztah obyvatelstva kraje ke svému území. Přitom se soustředit zejména na: a) zachování a obnovu rozmanitosti kulturní krajiny a posílení její stability; b) ochranu pozitivních znaků krajinného rázu; c) zachování a citlivé doplnění výrazu sídel, s cílem nenarušovat cenné městské i venkovské urbanistické struktury a architektonické i přírodní dominanty nevhodnou zástavbou a omezit fragmentaci krajiny a srůstání sídel; d) upřesnit a zapracovat do ÚPD obcí cílové charakteristiky krajiny; e) vytváření podmínek pro šetrné využívání přírodních zdrojů. Územní plán respektuje postavení obce Hořešovice v hierarchii sídel kraje. Kulturní a civilizační hodnoty odpovídají jeho významu a jeho poloze v rozvojové ose krajské úrovně OSk1 Praha Slaný Chomutov. Územní plán vytváří předpoklady pro rozvoj civilizačních hodnot návrhem koridoru rychlostní silnice R7 Jemníky Hořešovice (hranice Ústeckého kraje) včetně návrhu mimoúrovňové křižovatky (D 010). Územní plán stabilizuje stávající silnice II. a III. třídy, které spojují obec s hlavní dopravní trasou: silnicí I/7 (Praha Chomutov hranice s Německem), resp. navrhovanou rychlostní silnicí R7. V rámci technické infrastruktury navrhuje územní plán koridor vedení VVN 400 kv TR Výškov TR Řeporyje (E01) a koridor dálkovodu IKL (přípolož a zkapacitnění) (R02). Územní plán navrhuje doplnění vodovodní sítě a splaškové kanalizace v rozvojových lokalitách. Územní plán respektuje stávající kulturní hodnoty obce. V obci se nedochovalo mnoho historických památek. Mezi kulturní hodnoty patří nemovité kulturní památky: Areál kostela ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 8

9 sv. Petra a Pavla, socha sv. Jana Nepomuckého, historicky významné stavby: památník padlým, rodný dům Václava Vernera, architektonicky cenné stavby: kaplička v zahradě č.p.62, kříž vlevo u silnice na Hořešovičky a křížek uprostřed vsi. Územní plán nenavrhuje do jejich blízkosti žádnou novou výstavbu, která by je negativně ovlivnila. Nové plochy pro bytovou výstavbu jsou navíc vymezeny tak, aby nebylo narušeno původní půdorysné uspořádání obce a ani jeho celková architektonicky urbanistická výtvarná struktura. Nová výstavba pouze aronduje a zkompaktňuje bezprostřední okolí sídla, které přímo navazuje na stávající urbanistický půdorys. Obec Hořešovice leží v zemědělsky využívané krajině, tomu odpovídá i malé zastoupení ekologicky stabilních ploch, nedostatek přírodních a krajinných hodnot. Převažuje zde zemědělská půda (74,8%), lesní porosty zaujímají plochu 13,8% řešeného území. Územní plán klade důraz na tvorbu územního systému ekologické stability (ÚSES). Územím prochází ÚSES regionálního a lokálního významu, který územní plán upřesňuje, aby byly vyloučeny střety s ostatními zájmy uplatňovanými v rámci komplexního rozvoje území. Územní plán respektuje přírodní park Džbán, který se nachází v západní části řešeného území a soustavu Natura 2000 EVL Vápnomilný bor u Líského, který se nachází na jižní hranici k.ú.hořešovice. Územní plán rovněž obsahuje oblasti krajinného rázu a věnuje se specifikaci oblastí krajinných typů a jejich cílových charakteristik. (07) Vytvářet podmínky pro stabilizaci a vyvážený rozvoj hospodářských činností na území kraje zvláště ve vymezených rozvojových oblastech a vymezených rozvojových osách. Přitom se soustředit zejména na: a) posílení kvality života obyvatel a obytného prostředí, tedy navrhovat přiměřený rozvoj sídel, příznivá urbanistická a architektonická řešení sídel, dostatečné zastoupení a vysoce kvalitní řešení veřejných prostranství a velkých ploch veřejné zeleně včetně zelených prstenců kolem obytných souborů, vybavení sídel potřebnou veřejnou infrastrukturou a zabezpečení dostatečné prostupnosti krajiny; b) vyvážené a efektivní využívání zastavěného území a zachování funkční a urbanistické celistvosti sídel, tedy zajišťovat plnohodnotné využití ploch a objektů v zastavěném území a preferovat rekonstrukce a přestavby nevyužívaných objektů a areálů v sídlech před výstavbou ve volné krajině, vyšší procento volné zeleně v zastavěném území; c) intenzivnější rozvoj aktivit cestovního ruchu, turistiky a rekreace - vytvářet podmínky k vyššímu využívání existujícího potenciálu, zejména v oblastech: - poznávací a kongresové turistiky, - cykloturistiky rozvojem dálkových cyklostezek a cyklostezek v příměstském území hl. m. Prahy a dalších rozvojových oblastech, - vodní turistiky, zejména na řekách Sázavě a Berounce, - rekreace ve vazbě na vodní plochy, zejména na vodních nádržích ve středním Povltaví, - krátkodobé rekreace především nekomerčních forem, zejména v rozvojové oblasti Praha. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 9

10 d) rozvoj ekonomických odvětví s vyšší přidanou hodnotou, zejména aplikovaného výzkumu, strategických služeb (znalostní ekonomika); e) na uplatnění mimoprodukční funkce zemědělství v krajině, zajistit účelné členění pozemkové držby prostřednictvím pozemkových úprav a doplnění krajinných prvků zvyšujících ekologickou stabilitu krajiny a eliminujících erozní poškození; f) na uplatnění mimoprodukční funkce lesů zejména v rekreačně atraktivních oblastech, s cílem umožnit intenzivnější rekreační a turistické využívání území; g) rozvíjení systémů dopravní obsluhy a technické vybavenosti, soustav zásobování energiemi a vodou a na využití surovinových zdrojů pro výstavbu, s cílem zabezpečit podmínky pro hospodářský rozvoj vybraných území kraje a pro stabilizaci hospodářských činností v ostatním území kraje. a) V územním plánu Hořešovice jsou vytvořeny předpoklady pro posílení kvality života obyvatel a obytného prostředí formou vymezení 9 Ploch smíšených obytných venkovských a 1 Plochy smíšené obytné se specifickým využitím o celkové kapacitě cca 58 rodinných domů. Územní plán byl řešen s cílem soustředit budoucí plochy pro výstavbu především na plochy, které bezprostředně navazují na stávající zástavbu obce. Využití největší plochy, která je vymezená územním plánem, je podmíněno nejenom vypracováním Územní studie, ale i podmínkou, že uvedená plocha musí být využívána komplexně se zajištěním veškeré technické a dopravní infrastruktury pro celou lokalitu. Územní plán navrhuje dle požadavku 7 Vyhlášky č.501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, že pro každé 2 ha zastavitelné plochy bydlení, rekreace, občanského vybavení anebo plochy smíšené obytné se vymezuje s touto zastavitelnou plochou související plocha veřejného prostranství o výměře nejméně 1000 m 2. Mezi tyto plochy veřejného prostranství nelze zahrnovat ostatní plochy veřejného prostranství, ve kterých jsou např. komunikace, historicky cenné objekty apod. Tento požadavek bude zajištěn prostřednictvím Územní studie. Územní plán navrhuje v rámci veřejné infrastruktury doplnění vodovodní sítě a splaškové kanalizace v rozvojových lokalitách. Prostupnost krajiny je zabezpečena soustavou polních cest, vymezených v komplexních pozemkových úpravách, které územní plán přebírá. b) Územní plán Hořešovice byl řešen s cílem soustředit budoucí plochy pro výstavbu především na plochy, které bezprostředně navazují na stávající zástavbu obce. Díky tomuto řešení nedochází k vytváření samostatných obytných souborů na plochách, které by narušovaly celistvost zemědělských půd uprostřed souvislých zemědělských honů a vytvářely tak těžko obdělávatelné enklávy mezi zastavěným územím a nově navrhovanými plochami budoucí výstavby. Další výhodou urbanistického řešení ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 10

11 územního plánu je skutečnost, že prostřednictvím nové výstavby zkompaktňuje a aronduje současné urbanistické půdorysy sídla do komplexně ucelených útvarů bez obtížně přístupných a těžko obdělávatelných ploch, které by byly uvnitř plánované zástavby, eventuálně podél jejich nepravidelně uspořádaného obvodu. Navíc toto řešení je výhodné z hlediska nároků na napojení na stávající dopravní a technickou infrastrukturu v obci, protože minimalizuje požadavky na investice nutné pro dobudování výše uvedené infrastruktury. Územní plán efektivně využívá zastavěné území, kde navrhuje plochu přestavby výrobního areálu, který je nevhodně situovaný v severovýchodní části sídla. Ten zabírá nadměrně velké a kvalitní plochy. Jeho architektonicko-urbanistická hodnota je minimální. c) Územní plán vytváří podmínky k vyššímu využívání existujícího potenciálu krátkodobé rekreace na území obce Hořešovice rozšířením stávajícího motokrosového areálu, kde na ploše OSm1 navrhuje vybudovat provozní budovy a zařízení, které budou plnit doplňkovou službu k motoristickému sportu. d) Tato priorita je ve vztahu k územnímu plánu Hořešovice nepodstatná, protože se netýká řešeného území. e) Pro katastrální území Hořešovice byly zpracovány komplexní pozemkové úpravy, které územní plán přebírá. V rámci KPÚ byly doplněny krajinné prvky zvyšující ekologickou stabilitu krajiny a eliminující erozní poškození. f) Tato priorita je ve vztahu k územnímu plánu Hořešovice nepodstatná, protože se netýká řešeného území. g) Rozvoj dopravní obsluhy v rámci celého administrativního území Hořešovic, resp. Středočeského a Ústeckého kraje je zabezpečen návrhem koridoru rychlostní silnice R7 Jemníky Hořešovice (hranice Ústeckého kraje) včetně návrhu mimoúrovňové křižovatky (D 010). Rozvoj technické vybavenosti je zabezpečen návrhem koridoru vedení VVN 400 kv TR Výškov TR Řeporyje (E01) a koridoru dálkovodu IKL (přípolož a zkapacitnění) (R02). (08) Vytvářet podmínky pro řešení specifických problémů ve specifických oblastech kraje při zachování požadavků na ochranu a rozvoj hodnot území. Navrhovat v těchto územích takové formy rozvoje, které vyhoví potřebám hospodářského a sociálního využívání území a neohrozí zachování jeho hodnot. Koordinovat řešení této problematiky se sousedními kraji. Na území obce Hořešovice není nutné řešit specifické problémy v rámci Specifických oblastí kraje. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 11

12 (09) Podporovat zlepšení vazeb částí území kraje s územím sousedních krajů Ústeckého, Královéhradeckého, Pardubického, Plzeňského a Jihočeského, Kraje Vysočina a hl. m. Prahy s cílem optimalizovat dostupnost obslužných funkcí i přes hranice kraje. Obec Hořešovice má úzkou vazbu na sousední Ústecký kraj. Územní plán optimalizuje dostupnost obslužných funkcí i přes hranice kraje prostřednictvím návrhu koridoru rychlostní silnice R7 Jemníky Hořešovice (hranice Ústeckého kraje) včetně návrhu mimoúrovňové křižovatky (D 010), koridoru vedení VVN 400 kv TR Výškov TR Řeporyje (E01) a koridoru dálkovodu IKL (přípolož a zkapacitnění) (R02). 2. ZPŘESNĚNÍ VYMEZENÍ ROZVOJOVÝCH OBLASTÍ A ROZVOJOVÝCH OS, VYMEZENÝCH V PÚR 2008 A VYMEZENÍ ROZVOJOVÝCH OBLASTÍ, ROZVOJOVÝCH OS A ROZVOJOVÝCH CENTER KRAJSKÉHO VÝZNAMU 2.1 Rozvojová oblast republikového významu (10) ZÚR zpřesňují vymezení rozvojové oblasti OB1 Praha (dle PÚR 2008) na území Středočeského kraje tak, že do této oblasti jsou zahrnuty následující obce (katastrální území): l) ve správním obvodu ORP Slaný Území obce Hořešovice není součástí rozvojové oblasti republikového významu. OB1 Rozvojová oblast Praha. (11) ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území: h) rozvoj bydlení orientovat do lokalit s možností kvalitní hromadné dopravy, zejména kolejové a s vazbou na sídla s odpovídající sociální infrastrukturou Územní plán Hořešovice orientuje rozvoj bydlení do lokalit s možností kvalitní veřejné autobusové dopravy s vazbou na město Slaný, kde jsou četné pracovní příležitosti, dostatečná nabídka vzdělání, kulturního a sportovního zázemí i dostatečně vysoká úroveň občanské vybavenosti a služeb. i) pro rozvoj bydlení sledovat možnosti transformace ploch v zastavěném území sídel a využití dosud volných ploch vymezených v zastavitelném území v územních plánech obcí Územní plán Hořešovice transformuje plochu výrobního areálu, který je nevhodně situovaný v severovýchodní části sídla. Ten zabírá nadměrně velké a kvalitní plochy. Jeho architektonicko-urbanistická hodnota je minimální. Územní plán proto navrhuje přestavbu tohoto areálu na Plochy smíšené obytné se specifickým využitím (SX) a Plochy smíšené obytné venkovské (SV). n) respektovat prvky přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území Územní plán respektuje všechny prvky přírodních hodnot území: regionální a lokální územní systém ekologické stability, Naturu 2000 EVL Vápnomilný bor u Líského, Přírodní park Džbán, oblast krajinného rázu Džbánsko, oblast krajinného typu N04 krajina relativně vyvážená. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 12

13 Územní plán respektuje všechny prvky kulturních hodnot území: nemovité kulturní památky: Areál kostela sv. Petra a Pavla, socha sv. Jana Nepomuckého, historicky významné stavby: památník padlým, rodný dům Václava Vernera, architektonicky cenné stavby: kaplička v zahradě č.p.62, kříž vlevo u silnice na Hořešovičky a křížek uprostřed vsi. Územní plán respektuje prvky civilizačních hodnot území (silnice I., II., a III. třídy, venkovní vedení elektrické energie VVN 400 kv, VVN 110 kv, VN 22 kv, trafostanice, VTL plynovod, komunikační vedení, radioreléovou trať, vodovodní řady, kanalizační řady, čistírna odpadních vod). (12) ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování: a) zpřesnit koridory dopravy, vymezené v ZÚR; Územní plán Hořešovice přebírá a zpřesňuje koridor rychlostní silnice R7 Jemníky Hořešovice (hranice Ústeckého kraje) včetně návrhu mimoúrovňové křižovatky (D 010). 2.2 Rozvojové osy republikového významu Území obce Hořešovice není součástí žádné Rozvojové osy republikového významu. 2.3 Rozvojové oblasti krajského významu Území obce Hořešovice není součástí žádné Rozvojové oblasti krajského významu. 2.4 Rozvojové osy krajského významu Území obce Hořešovice je součástí Rozvojové osy krajského významu OSk1 Praha Slaný Chomutov. (53) ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území: a) dokončit přestavbu R7 v úseku Slaný-jih hranice Ústeckého kraje Územní plán Hořešovice přebírá a zpřesňuje koridor rychlostní silnice R7 Jemníky Hořešovice (hranice Ústeckého kraje) včetně návrhu mimoúrovňové křižovatky (D 010). (53) ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování: a) stabilizovat v územních plánech obcí dopravní záměry ZÚR Územní plán Hořešovice stabilizuje dopravní záměr ze ZÚR: koridor rychlostní silnice R7 Jemníky Hořešovice (hranice Ústeckého kraje) včetně návrhu mimoúrovňové křižovatky (D 010). b) prověřit napojení obcí k budoucím MÚK na trase R7 Územní plán Hořešovice prověřil napojení obce na budoucí MÚK, která je součástí koridoru rychlostní silnice R7 Jemníky Hořešovice (hranice Ústeckého kraje). Obec bude napojena na MÚK prostřednictvím silnice II/237 a III/ ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 13

14 c) ověřit rozsah zastavitelných ploch v sídlech a stanovit směry jejich využití s ohledem na kapacity obsluhy dopravní a technickou infrastrukturu, limity rozvoje území a ochranu krajiny Územní plán vymezuje v rámci řešeného území celkem cca 7,52 ha nových funkčních ploch. V rámci 5,63 ha zastavitelných ploch tvoří 96,3% Plochy smíšené obytné venkovské a 3,7% Plochy občanského vybavení - motokrosový areál. Územní plán navrhuje napojení navrhovaných ploch na stávající komunikační systém obce prostřednictvím návrhu 4 místních komunikací a napojení všech rozvojových ploch na stávající vodovodní a kanalizační řady. Rozvojové plochy nejsou ve střetu s limity ochrany přírody a krajiny. d) ověřit možnost využití transformačních ploch Územní plán Hořešovice transformuje plochu výrobního areálu, který je nevhodně situovaný v severovýchodní části sídla. Ten zabírá nadměrně velké a kvalitní plochy. Jeho architektonicko-urbanistická hodnota je minimální. Územní plán proto navrhuje přestavbu tohoto areálu na Plochy smíšené obytné se specifickým využitím (SX) a Plochy smíšené obytné venkovské (SV). 2.5 Centra osídlení Obec Hořešovice není centrem osídlení. 3. ZPŘESNĚNÍ SPECIFICKÉ OBLASTI, VYMEZENÉ V PÚR A VYMEZENÍ SPECIFICKÉ OBLASTI KRAJSKÉHO VÝZNAMU 3.1 Specifická oblast republikového významu Území obce Hořešovice není součástí žádné Specifické oblasti republikového významu dle PÚR Specifická oblast krajského významu Území obce Hořešovice není součástí žádné Specifické oblasti krajského významu. 4. ZPŘESNĚNÍ PLOCH A KORIDORŮ VYMEZENÝCH V PÚR A VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ KRAJSKÉHO VÝZNAMU 4.1 Plochy a koridory dopravy Plochy a koridory dopravy mezinárodního a republikového významu Silniční doprava (114) ZÚR zpřesňují na území Středočeského kraje koridor republikového významu (vymezené v PÚR 2008) rychlostní silnice R7 Jemníky Hořešovice (hranice Ústeckého kraje) a vymezují koridor rekonstrukce úseku Tuchoměřice ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 14

15 Územní plán Hořešovice přebírá a zpřesňuje koridor rychlostní silnice R7 Jemníky Hořešovice (hranice Ústeckého kraje) včetně návrhu mimoúrovňové křižovatky (D 010) o šířce 300 m. 4.2 Plochy a koridory technické infrastruktury Plochy a koridory technické infrastruktury mezinárodního a republikového významu Elektroenergetika (156) ZÚR zpřesňují koridor E10 (z PÚR 2008) pro vedení VVN 400 kv TR Výškov TR Řeporyje jako koridor pro veřejně prospěšnou stavbu E01. Územní plán Hořešovice přebírá návrh koridoru vedení VVN 400 kv TR Výškov TR Řeporyje (E01) o šířce 600 m Dálkovody (166) ZÚR zpřesňují koridor DV2 (z PÚR 2008) pro dálkovodu IKL (přípolož/zkapacitnění) jako koridor pro veřejně prospěšnou stavbu R02. Územní plán Hořešovice přebírá návrh koridoru dálkovodu IKL (přípolož a zkapacitnění) (R02) o šířce 300 m. 4.3 Opatření pro předcházení, snížení a kompenzaci možných vlivů na životní prostředí (190) ZÚR navrhují na základě doporučení SEA následující společná prostorová opatření pro plochy a koridory dopravy a technické infrastruktury: Na území obce Hořešovice jsou navrženy koridory dopravní a technické infrastruktury, které nemají vliv na ptačí oblasti, evropsky významné lokality soustavy Natura 2000 a které nezasahují do pásem vodních zdrojů, dobývacích prostorů a chráněných ložiskových území. Koridor rychlostní silnice R7 Jemníky Hořešovice (hranice Ústeckého kraje) zasahuje do záplavového území Zlonického potoka. (191) ZÚR navrhují na základě doporučení SEA následující společná projektová opatření pro plochy a koridory dopravy a technické infrastruktury: c) podmínkou realizace záměrů procházejících záplavovým územím jsou projektová řešení zajišťující minimalizaci vlivů na odtokové poměry (inundační mosty) a omezením dlouhých šikmo trasovaných přechodů. Nepřípustná jsou taková řešení, která svým podélným sevřením údolních úseků omezují nebo znemožňují rozlivy povodňových průtoků ve volné krajině, ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 15

16 d) u záměrů s vysokým rozsahem zpevněných ploch požadovat vybavení dešťovými kanalizacemi s dešťovými zdržemi pro regulaci nárazového odtoku srážkových vod. V rámci projektové EIA je nutné v podrobném měřítku řešit zajištění prostupnosti liniových dopravních staveb ve smyslu metodiky AOPK ČR, g) u staveb, které vykazují potenciální významný negativní vliv na krajinný ráz (nadzemní elektrická vedení, silnice apod.) a které vstupují na území se zvýšenou hodnotou krajinného rázu, vyžadovat pro navazující územně plánovací a projektovou dokumentaci návrh takových prostorových a technických řešení, která budou minimalizovat negativní vliv na krajinný ráz. 4.4 Plochy a koridory nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability (193) ZÚR vymezují na REGIONÁLNÍ úrovni: b) biokoridory: NKOD NÁZEV RK 1101 Pochvalovská stráň Bílichovský potok RK 1102 RK 1101 K 54 (194) ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území: a) respektovat plochy a koridory pro biocentra a biokoridory ÚSES na regionální a nadregionální úrovni jako nezastavitelné s využitím pro zvýšení biodiverzity a ekologické stability krajiny; Územní plán Hořešovice respektuje koridory pro biokoridory ÚSES na regionální úrovni tím, že do nich nenavrhuje žádné zastavitelné plochy, s cílem trvalého zajištění biodiverzity, biologické rozmanitosti ekosystémů a s cílem zvýšení ekologické stability krajiny. b) stavby dopravní a technické infrastruktury v plochách a koridorech pro biocentra a biokoridory ÚSES připouštět v nezbytných případech za podmínky, že nedojde k významnému snížení schopnosti ekosystému odolávat znečištění, erozi či jiné fyzikální nebo chemické zátěži prostředí, a zároveň nedojde k podstatnému snížení schopnosti bez dalších opatření plnit stabilizující funkce v krajině; Územní plán Hořešovice přebírá ze ZÚR koridor rychlostní silnice R7 Jemníky Hořešovice (hranice Ústeckého kraje) D 010, který kříží regionální biokoridor RK Tento střet nesnižuje schopnost plnit stabilizující funkce v krajině, protože rychlostní silnice je nad RK 1101 vedena po mostním objektu. c) při plánování a realizaci biocenter a biokoridorů ÚSES vycházet z požadavků stanovených specifickými oborovými dokumentacemi ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 16

17 Územní plán Hořešovice zpřesňuje a vymezuje regionální biokoridory v souladu s metodikou Územně technický podklad Regionální a nadregionální ÚSES ČR". (195) ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování: a) zpřesnit vymezení regionálních a nadregionálních biocenter a biokoridorů v souladu s metodikou ÚSES a požadavky specifických oborových dokumentací tak, aby byly dodrženy jejich minimální parametry a zajištěna jejich funkčnost; Územní plán Hořešovice zpřesňuje a vymezuje regionální biokoridory v souladu s metodikou Územně technický podklad Regionální a nadregionální ÚSES ČR". Územní plán dodržuje minimální parametry tak, aby byla zajištěna jejich funkčnost. 5. UPŘESNĚNÍ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE PŘÍRODNÍCH, KULTURNÍCH A CIVILIZAČNÍCH HODNOT ÚZEMÍ 5.1 Přírodní hodnoty území kraje (197) Přírodními hodnotami území kraje se rozumí: b) lokality soustavy NATURA 2000 evropsky významné lokality Ve správním území obce Hořešovice se nachází tato lokalita soustavy Natura 2000: - EVL Vápnomilný bor u Líského (CZ ) g) krajinářsky hodnotná území přírodní parky Ve správním území obce Hořešovice se nacházejí tyto přírodní parky: - Přírodní park Džbán i) skladebné části ÚSES Ve správním území obce Hořešovice se nachází tyto skladebné části ÚSES: - regionální biokoridory RK 1101, RK lokální biocentra LBC 283, LBC 284, LBC 285, LBC 286, LBC lokální biokoridory LBK 29, LBK 861 (198) ZÚR stanovují tyto zásady pro zajištění ochrany území s přírodními hodnotami a možného rozvoje těchto území: a) respektovat ochranu výše uvedených přírodních hodnot Územní plán Hořešovice respektuje všechny výše uvedené hodnoty. b) chránit a podporovat plnění krajinných funkcí souvisejících s přírodními hodnotami (ochrana biodiverzity a pozitivních charakteristik krajinného rázu, ekostabilizační a retenční funkce, trvale udržitelné využívání vodních zdrojů, ochrana nerostného bohatství, apod.) Územní plán chrání a podporuje plnění krajinných funkcí související s přírodními hodnotami uvedených v bodě (197). Skladebné součásti ÚSES (biocentra, biokoridory) byly vymezovány na základě rozmanitosti potenciálních ekosystémů v krajině a jejich prostorových vztahů, aktuálního stavu ekosystémů, prostorových parametrů a společenských limitů a záměrů. Vymezené prvky územního systému ekologické stability trvale zajišťují biodiverzitu, biologickou rozmanitost a rozmanitost ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 17

18 ekosystémů. Pro umístění a vymezení biocenter a biokoridorů jsou využity stávající ekologicky stabilnější části zdejší krajiny, jako jsou lesy, rybníky, vodní toky, louky a existující porosty dřevin. Prvky ÚSES jsou lokalizovány s cílem zajistit plnou funkčnost krajiny i v dlouhodobé budoucnosti. Na plochách vymezených pro ÚSES nemohou být prováděny žádné aktivity snižující ekologickou stabilitu ploch (např. výstavba, odvodnění, úpravy toků, intenzifikace obhospodařování, odlesňování apod.). Revitalizace vodních toků je žádoucí. Na území obce Hořešovice se dále nacházejí VKP ve smyslu zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění 3 odst. 1 b). Významnými krajinnými prvky jsou lesy, vodní toky, rybníky, údolní nivy. f) vedení nových dopravních staveb ve volné krajině navrhovat přednostně mimo zvláště chráněná území, lokality soustavy NATURA 2000, mokřadní ekosystémy a v případě střetu posoudit vliv navrhovaných staveb a přijmout náležitá kompenzační a eliminační opatření; Územní plán Hořešovice přebírá ze ZÚR koridor rychlostní silnice R7 Jemníky Hořešovice (hranice Ústeckého kraje) D 010, který je veden mimo lokality soustavy Natura 2000 a mokřadní ekosystémy. k) při řešení změn využití území a upřesňování tras liniových staveb minimalizovat vlivy na území přírodních hodnot. Optimální řešení ověřovat v rámci zpracování podrobné dokumentace a posuzované z hlediska vlivu na životní prostředí (EIA); Územní plán Hořešovice při řešení změn využití území a upřesňování tras liniových staveb dopravní a technické infrastruktury minimalizuje vlivy na přírodní hodnoty. m) chránit říční nivy; zabránit je třeba vodohospodářským úpravám regulujícím vodní toky, odvodňování a zastavování údolních niv a likvidaci přírodě blízkých společenstev (slepá ramena, mokřady, lužní lesy, břehové porosty, louky). Územní plán Hořešovice chrání nivy potoků, které jsou významnými krajinnými prvky ze zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění. Ochranu těchto niv zajišťuje územní plán vymezením prvků ÚSES, pro které jsou stanoveny samostatné regulativy v kapitole f) Výrokové části. Zároveň územní plán respektuje a zachovává břehový porost Zlonického a Zichoveckého potoka, který má významný vliv na stabilizaci koryta. Územní plán nenavrhuje zastavování údolní nivy Zlonického a Zichoveckého potoka, nevymezuje zde žádné stavby a oplocení, které by narušily odtokové poměry území. 5.2 Kulturní hodnoty území kraje Na katastrálním území obce Hořešovice se nenacházejí žádné kulturní hodnoty území kraje (památky UNESCO, národní kulturní památky, městská památková rezervace, městská ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 18

19 památková zóna, vesnická památková rezervace, vesnická památková zóna, archeologická památková rezervace a krajinná památková zóna). (201) ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v souvislosti s ochranou a rozvojem kulturních hodnot a) při realizaci rozvojových záměrů v širším okolí památkově chráněných území a objektů respektovat kulturně historické hodnoty (tj. především hodnoty urbanistické a architektonické) a zvažovat možné střety s pozitivními znaky charakteristik krajinného rázu; Ve správním území obce Hořešovice se nacházejí nemovité kulturní památky: Areál kostela sv. Petra a Pavla, socha sv. Jana Nepomuckého, historicky významné stavby: památník padlým, rodný dům Václava Vernera, architektonicky cenné stavby: kaplička v zahradě č.p.62, kříž vlevo u silnice na Hořešovičky a křížek uprostřed vsi, do jejichž blízkosti nenavrhuje územní plán žádnou novou výstavbu. Nové plochy pro bytovou výstavbu jsou vymezeny tak, aby nebylo narušeno původní hodnotné půdorysné uspořádání sídla a jeho architektonicko urbanistický charakter. b) stanovit podmínky pro využití kulturních hodnot pro cestovní ruch, s tím, že budou prosazovány trvale udržitelné formy cestovního ruchu a doprovodných služeb. Tato priorita je ve vztahu k územnímu plánu Hořešovice nepodstatná. 5.3 Civilizační hodnoty území kraje Na katastrálním území obce Hořešovice se nenacházejí žádné civilizační hodnoty území kraje. 6. VYMEZENÍ CÍLOVÝCH CHARAKTERISTIK KRAJINY (204) ZÚR vymezují na území kraje následující krajinné typy: Správní území obce Hořešovice se nachází v oblasti krajinného typu N04 = Krajina relativně vyvážená. (205) ZÚR dále naznačují: a) koridorové vazby v krajině ( zelené klíny ) Tato priorita je ve vztahu k územnímu plánu Hořešovice nepodstatná. Na správním území obce Hořešovice se nenacházejí žádné koridorové vazby v krajině. (206) ZÚR stanovují tyto základní zásady péče o krajinu při plánování změn v území a rozhodování o nich: a) chránit a rozvíjet základní atributy stability, funkčnosti a vzhledu krajiny, zejména strukturu krajinných prvků charakteristickou pro jednotlivé krajinné typy a pozitivní charakteristiky krajinného rázu; Územní plán Hořešovice chrání a rozvíjí základní atributy stability, funkčnosti a vzhledu krajiny vymezením prvků ÚSES, tzn. vymezením sítě přírodě blízkých ploch v minimálním územním rozsahu, který už nelze dále snižovat bez ohrožení ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 19

20 ekologické stability a biologické rozmanitosti území. Vymezení, ochrana a případné doplňování chybějících částí této sítě je pouze jedním z kroků k trvale udržitelnému využívání krajinného prostoru, protože existence takovéto struktury v území nemůže ekologickou stabilitu ani biodiverzitu zajistit sama o sobě; je pouze jednou z nutných podmínek pro její zajištění. Skladebné součásti ÚSES (biocentra, biokoridory) jsou vymezovány na základě rozmanitosti potenciálních ekosystémů v krajině a jejich prostorových vztahů, aktuálního stavu ekosystémů, prostorových parametrů a společenských limitů a záměrů. Vymezení lokálního ÚSES směřuje k aktivnímu přístupu při zabezpečování ekologické stability krajiny. Vymezení ÚSES dává pouze předpoklad k vymezení biocenter a biokoridorů (stabilních ploch), které by měly být základem pro rozvíjení ostatních nutných prvků zvyšujících odolnost krajiny k antropickým tlakům. Dalšími nutnými předpoklady k větší stabilitě krajiny jsou ekologičtější způsoby hospodaření jak v lese, tak i na zemědělské půdě, zajištění čistoty ovzduší, vod atd. Územní plán tuto prioritu v rámci tvorby krajinného prostředí dále naplňuje (kromě vymezení ÚSES) návrhem zeleně přírodního charakteru (krajinné zeleně) ZP1 o rozloze 0,36 ha. b) rozvíjet retenční schopnost krajiny; Územní plán Hořešovice přebírá komplexní pozemkové úpravy, v rámci kterých nebyla navržena žádná protierozní opatření, jejichž cílem by bylo zadržet co největší množství vody v území. Územní plán stabilizuje stávající plochy krajinné zeleně, které se v řešeném území nacházejí. c) respektovat výjimečné části krajiny chráněné dle příslušných zákonů a podmínky jejich ochrany; Územní plán Hořešovice respektuje a chrání výjimečné části krajiny (regionální, lokální ÚSES, Přírodní park Džbán, EVL soustavy Natura 2000) dle Zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění a respektuje podmínky jejich ochrany. d) preferovat využití rezerv v zastavěném území sídel, zejména proluk a přestavbových území před vymezováním zastavěných ploch ve volné krajině; Územní plán Hořešovice navrhuje přestavbu výrobního areálu, který je nevhodně situovaný v severovýchodní části sídla. Ten zabírá nadměrně velké a kvalitní plochy. Jeho architektonicko-urbanistická hodnota je minimální. Územní plán zde navrhuje Plochu smíšenou obytnou se specifickým využitím (SX) a Plochu smíšenou obytnou venkovskou (SV). e) cestovní ruch rozvíjet ve formách příznivých pro udržitelný rozvoj, nepřipouštět rozšiřování a intenzifikaci chatových lokalit; ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 20

21 Územní plán Hořešovice nenavrhuje žádné rozšiřování ani intenzifikaci chatových lokalit. f) respektovat cenné architektonické a urbanistické znaky sídel a doplňovat je hmotově a tvarově vhodnými stavbami; Územní plán Hořešovice respektuje stávající architektonicko-urbanistické uspořádání sídla a doplňuje jej pouze hmotově a tvarově vhodnými stavbami. Vymezení zastavitelných ploch orientuje územní plán v relativně omezeném rozsahu téměř výhradně do bezprostřední návaznosti na stávající plochy sídelního útvaru. g) výškové stavby (větrné elektrárny apod.) umisťovat v souladu s požadavky na ochranu krajinného rázu Tato priorita je ve vztahu k územnímu plánu Hořešovice nepodstatná. Územní plán nenavrhuje žádné výškové stavby. h) při umisťování staveb a zařízení, které mohou díky svým plošným parametrům narušit pozitivní charakteristiky krajinného rázu vyhodnotit jejich možný vliv na krajinný ráz a negativní dopady eliminovat. Stavbami a zařízeními, které mohou díky svým plošným parametrům narušit pozitivní charakteristiky krajinného rázu jsou navrhované koridory silniční dopravy a technické infrastruktury, které územní plán Hořešovice přebírá ze ZÚR. Obec Hořešovice není investorem těchto záměrů. (207) ZÚR stanovují pro úkol pro územní plánování: a) upřesnit vymezení a zásady péče o krajinu pro jednotlivé krajinné typy v územních plánech na základě podrobnějších informací dostupných na této úrovni řešení dotčeného správního území. Správní území obce Hořešovice se nachází v oblasti krajinného typu N04 = Krajina relativně vyvážená. Územní plán vymezuje a upřesňuje zásady péče o krajinu pro tento krajinný typ v kapitole b) 6.3 Odůvodnění územního plánu. 6.6 Krajina relativně vyvážená (N) (218) ZÚR vymezují krajinu relativně vyváženou v územích odpovídajícím těmto charakteristikám: a) relativně pestrá skladba zastoupených druhů pozemků; b) nepřevažují ani ekologicky labilní ani ekologicky stabilní plochy. (219) ZÚR stanovují tyto zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách v území: a) dosažení relativně vyváženého poměru ekologicky labilních a stabilních ploch; b) změny využití území nesmí narušit relativně vyváženou krajinu nebo zabránit dosažení vyváženého stavu. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 21

22 7. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A ASANAČNÍCH ÚZEMÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT 7.1 Veřejně prospěšné stavby v oblasti dopravy: Označení VPS Převzato z ÚP VÚC Původní označení Popis VPS ORP Dotčená obec Dotčené katastrální území D 010 Pražský region, Rakovnicko D 014 D02 koridor rychlostní silnice R7 Jemníky Hořešovice (hranice Ústeckého kraje) včetně návrhu mimoúrovňové křižovatky 7.2 Veřejně prospěšné stavby v oblasti elektroenergetiky Slaný Hořešovice Hořešovice Označení VPS Převzato z ÚP VÚC Původní označení Popis VPS ORP Dotčená obec Dotčené katastrální území E koridor vedení VVN 400 kv TR Výškov TR Řeporyje 7.3 Veřejně prospěšné stavby v oblasti plynárenství Slaný Hořešovice Hořešovice ZÚR nevymezují na katastrálním území obce Hořešovice žádné veřejně prospěšné stavby v oblasti plynárenství. 7.4 Veřejně prospěšné stavby v oblasti dálkovodů Označení VPS Převzato z ÚP VÚC Původní označení Popis VPS ORP Dotčená obec Dotčené katastrální území R koridor dálkovodu IKL (přípolož /zkapacitnění) 7.5 Veřejně prospěšné stavby v oblasti vodovodů Slaný Hořešovice Hořešovice ZÚR nevymezují na katastrálním území obce Hořešovice žádné veřejně prospěšné stavby v oblasti vodovodů. 7.6 Veřejně prospěšné stavby v oblasti kanalizace ZÚR nevymezují na katastrálním území obce Hořešovice žádné veřejně prospěšné stavby v oblasti kanalizace. 7.7 Veřejně prospěšné stavby protipovodňová ochrana ZÚR nevymezují na katastrálním území obce Hořešovice žádné veřejně prospěšné stavby v oblasti protipovodňové ochrany. 7.8 Veřejně prospěšná opatření územní systém ekologické stability (237) ZÚR vymezují jako veřejně prospěšná opatření tyto plochy a koridory biocenter a biokoridorů ÚSES: ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 22

23 Číslo VP0 NKOD VPO ORP Dotčená obec Dotčené katastrální území RK Pochvalovská stráň Bílichovský potok REGIONÁLNÍ BIOKORIDORY Slaný Hořešovice Hořešovice RK RK 1101 K 54 Slaný Hořešovice Hořešovice 8. STANOVENÍ POŽADAVKŮ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU NA KOORDINACI ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI OBCÍ 8.1. Požadavky na koordinaci ploch a koridorů VPS a VPO (238) ZÚR stanovují následující požadavky na koordinaci územně plánovací činnosti dotčených obcí při zpřesňování územního vymezení ploch a koridorů pro umístění staveb. Koordinace ploch a koridorů VPS a VPO vymezených ZÚR budou probíhat v území dále uvedených ORP a obcí: ORP OBEC Veřejně prospěšné stavby Technická Protipovodňová Doprava infrastruktura ochrana Veřejně prospěšná opatření ÚSES Slaný Hořešovice D 010 E01, R02 - RK 1101, RK 1102 (239) ZÚR stanovují požadavek na koordinaci územně plánovací činnosti dotčených obcí při prověření budoucího umístění staveb ev. jiných opatření v koridorech a plochách vymezených jako územní rezervy; Ve správním území obce Hořešovice se nenacházejí žádné koridory a plochy vymezené jako územní rezervy. 9. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE PROVĚŘENÍ ZMĚN JEJICH VYUŽITÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ (241) Plochy a koridory, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování o změnách využití území, se nestanovují. 10. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE POŘÍZENÍ A VYDÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU ORGÁNY KRAJE PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH JEJICH VYUŽITÍ (242) Plochy a koridory, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu orgány kraje podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití, se nestanovují. 11. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH JEJICH VYUŽITÍ POŘÍZENÍ A VYDÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU NA ŽÁDOST ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 23

24 (243) Plochy a koridory, ve kterých je podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití pořízení a vydání regulačního plánu na žádost, se nevymezují. 12. ZADÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU (244) Zadání regulačního plánu se nestanovuje. 13. STANOVENÍ POŘADÍ ZMĚN V ÚZEMÍ (ETAPIZACE) (245) Pořadí změn se nestanovuje, jsou však uvedeny priority v oblasti veřejných investic, směřujících zejména do dopravní infrastruktury. Tyto prioritní záměry jsou členěny na investice státu (železnice, nadřazená silniční síť) a investice kraje (silnice II. třídy). (246) ŽELEZNICE Priority a) g) tohoto bodu ZÚR se správního území obce Hořešovice netýkají. (247) DÁLNICE A RYCHLOSTNÍ SILNICE e) R7- Slaný jih hranice kraje, nová trasa a rozšíření stávajících úseků, přestavba stávajícího úseku Tuchoměřice - Makotřasy (vč. rekonstrukce MÚK Aviatická, Makotřasy a Kněževes) - VPS s označením D010. (248) SILNICE I. TŘÍDY Priority a) l) tohoto bodu ZÚR se správního území obce Hořešovice netýkají. (249) SILNICE II. TŘÍDY Priority a) m) tohoto bodu ZÚR se správního území obce Hořešovice netýkají. (250) ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území: a) připravovat a realizovat výše uvedené stavby jako důležité investice pro zlepšení dopravní situace na těchto nejvýznamnějších úsecích dopravních sítí. (251) ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování: a) zajistit vymezení a územní ochranu koridorů pro výše uvedené stavby a jejich koordinaci v územních plánech dotčených obcí Územní plán Hořešovice zajišťuje územní ochranu koridoru rychlostní silnice R7 Jemníky Hořešovice (hranice Ústeckého kraje) včetně návrhu mimoúrovňové křižovatky (D 010) o šířce 300 m, koridoru vedení VVN 400 kv TR Výškov TR Řeporyje (E01) o šířce 600 m a koridoru dálkovodu IKL (přípolož a zkapacitnění) (R02) o šířce 300 m. Zpracovaný územní plán Hořešovice je se ZÚR Středočeského kraje v souladu. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 24

25 2. Soulad s Politikou územního rozvoje ČR Územní plán vychází z požadavků Politiky územního rozvoje České republiky, schválené usnesením vlády ČR č. 929 ze dne a je s ní v souladu. Území obce Hořešovice není součástí žádné rozvojové oblasti, rozvojové osy ani specifické oblasti. Územně plánovací dokumentace je v souladu s republikovými prioritami územního plánování, které plně respektuje. Územní plán vytváří předpoklady pro udržitelný rozvoj území a stanoví podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území. Územní plán respektuje z Politiky územního rozvoje ČR zejména následující body: Bod č.14 V tomto bodě je prioritou PÚR ochrana a rozvoj přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví, s cílem zachovat strukturu území, osídlení a krajiny jako předpoklad rozvoje ekonomického a sociálního potenciálu území, včetně cestovního ruchu. Specifický důraz je v bodě 14 kladen na ochranu zemědělské krajiny. V územním plánu je tento bod naplněn respektováním historického vývoje, stávajícího způsobu architektonicko-urbanistického uspořádání zastavěného území a respektováním kulturních hodnot území, za které se považuje území s archeologickými nálezy (celé řešené území), nemovité kulturní památky: Areál kostela sv. Petra a Pavla, socha sv. Jana Nepomuckého, historicky významné stavby: památník padlým, rodný dům Václava Vernera, architektonicky cenné stavby: kaplička v zahradě č.p.62, kříž vlevo u silnice na Hořešovičky a křížek uprostřed vsi. Územní plán respektuje kulturní hodnoty obce a nenavrhuje do jejich blízkosti žádnou novou výstavbu, která by je negativně ovlivnila. Nové plochy pro bytovou výstavbu jsou navíc vymezen tak, aby nebylo narušeno původní půdorysné uspořádání obce. Nová výstavba pouze aronduje bezprostřední okolí sídla, které přímo navazuje na stávající urbanistický půdorys a aronduje Hořešovice do kompaktního uceleného sídla. Z přírodních hodnot se na území obce Hořešovice vyskytuje: NATURA 2000 EVL Vápnomilný bor u Líského (CZ ), Přírodní park Džbán, regionální biokoridory RK 1101, RK 1102, lokální biocentra LBC 283, LBC 284, LBC 285, LBC 286, LBC 287 a lokální biokoridory LBK 29, LBK 861. Územní plán vytváří předpoklady pro rozvoj civilizačních hodnot návrhem vodovodní a kanalizační sítě v rozvojových lokalitách. Územní plán stabilizuje stávající silnice II. a III. třídy, které spojují obec s hlavní dopravní trasou celostátního i mezinárodního významu: silnicí I/7 (Praha Chomutov hranice s Německem). Územní plán v rámci civilizačních hodnot přebírá ze ZÚR ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 25

26 Bod č.15 Bod č.16 - koridor rychlostní silnice R7 Jemníky Hořešovice (hranice Ústeckého kraje) včetně návrhu mimoúrovňové křižovatky (D 010), koridor vedení VVN 400 kv TR Výškov TR Řeporyje (E01) a koridor dálkovodu IKL (přípolož a zkapacitnění) (R02). Ochrana zemědělské krajiny je zajištěná tím, že územní plán využívá pro rozvojové záměry pouze zemědělskou půdu v bezprostřední návaznosti na zastavěné území obce. Díky tomuto řešení nedochází k vytváření samostatných obytných souborů na plochách, které by narušovaly celistvost zemědělských půd uprostřed souvislých zemědělských honů a vytvářely tak těžko obdělávatelné enklávy mezi zastavěným územím a nově navrhovanými plochami budoucí výstavby. V tomto bodě tvoří prioritu úkol předcházet při změnách nebo při vytváření urbánního prostředí negativním vlivům na sociální soudržnost obyvatel, zvláště na segregaci občanů, s cílem omezit její nežádoucí úroveň na soužití obyvatelstva v daném sídle nebo regionu. V územním plánu je tato problematika řešena v rámci celkové urbanistické koncepce, která sleduje přirozenou integraci nově navrhovaných zastavitelných ploch, v rámci zástavby na bezprostředně navazujících plochách na stávající zastavěné území obce. Cílem územního plánu je nevytvářet oddělené nebo jinak odloučené lokality obytných ploch, kde by se obyvatelé cítili odloučeni od obyvatel v historicky osídlených částech obce (se všemi z toho plynoucími důsledky). Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Územní plán řeší komplexně celé území se zohledněním principů udržitelného rozvoje území. Územní plán odmítá uplatňování požadavků investorů, které ve svých důsledcích zhoršují stav a hodnoty území a snižují kvalitu života obyvatel. Územní plán navrhuje u největší plochy SV 1 vypracování Územní studie. Důvodem této podmínky je, aby uvedená plocha byla využívána komplexně se zajištěním veškeré technické a dopravní infrastruktury pro celou lokalitu. Bod č.17 V tomto bodě je zdůrazněna důležitost odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn v důsledku lokalizace velkých zastavitelných ploch pro vytváření nových pracovních příležitostí, s cílem posílit zejména hospodářsky slabá území ČR. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 26

27 Územní plán nepředpokládá náhlé hospodářské změny v obci. Za účelem vytvoření nových pracovních příležitostí vymezuje územní plán v rámci ploch smíšených obytných zařízení pro vzdělávání a předškolní výchovu, ordinace lékařů, maloobchodní, stravovací, ubytovací zařízení, sportovní zařízení. Bod č.19 - Bod č.20 Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Územní plán prověřil veškeré nevyužité areály v území a stanovil podmínky jejich využití s cílem hospodárně využít zastavěné území obce a zajistit především ochranu zemědělské a lesní půdy. Územní plán Hořešovice transformuje plochu výrobního areálu, který je nevhodně situovaný v severovýchodní části sídla. Ten zabírá nadměrně velké a kvalitní plochy. Jeho architektonicko-urbanistická hodnota je minimální. Územní plán zde navrhuje Plochu smíšenou obytnou se specifickým využitím (SX 1) a Plochu smíšenou obytnou venkovskou (SV 7). Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů. Územní plán respektuje stávající přírodní prvky v krajině, zejména plochy regionálního a lokálního územního systému ekologické stability, přírodní park Džbán, soustavu NATURA 2000 EVL Vápnomilný bor u Líského (CZ ), s respektováním výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, které se v řešeném území vyskytují. Územní plán tento bod dále naplňuje respektováním zemědělství jako určujícího krajinného znaku tím, že územní plán využívá pro rozvojové záměry ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 27

28 pouze zemědělskou půdu v bezprostřední návaznosti na zastavěné území obce, díky tomuto řešení nedochází k vytváření samostatných obytných souborů na plochách, které by narušovaly celistvost zemědělských půd uprostřed souvislých zemědělských honů a vytvářely tak těžko obdělávatelné enklávy mezi zastavěným územím a nově navrhovanými plochami budoucí výstavby. Územní plán nenavrhuje žádné rozvojové záměry, které by negativně ovlivňovaly charakter krajiny. Body č.23 a č.24 Tyto body jsou zaměřeny na zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury, s ohledem na prostupnost krajiny a na zachování dostatečného odstupu od obytné zástavby, s cílem zajistit bezpečnost a plynulost dopravy a ochranu obyvatel před hlukem. Územní plán přebírá ze ZÚR koridor rychlostní silnice R7 Jemníky Hořešovice (hranice Ústeckého kraje) včetně návrhu mimoúrovňové křižovatky (D 010). Územní plán Hořešovice navrhuje místní komunikace pro zlepšení dopravní dostupnosti rozvojových ploch. V oblasti technické infrastruktury je navrženo napojení nových rozvojových ploch na vodovodní a kanalizační síť obce. Územní plán přebírá ze ZÚR koridor vedení VVN 400 kv TR Výškov TR Řeporyje (E01) a koridor dálkovodu IKL (přípolož a zkapacitnění) (R02). Při návrhu dopravní a technické infrastruktury bude zachována prostupnost krajiny a bude minimalizován rozsah fragmentace krajiny, protože všechna tato zařízení budou budována v návaznosti na stávající dopravní a technickou infrastrukturu. Bod č.25 Vytvořit podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky v území eroze s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Vytvořit podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. V zastavěných a zastavitelných plochách vytvořit podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní. Pro zvýšení retence srážkových vod navrhuje územní plán jejich zasakování v místě jejich vzniku plošným vsakováním, vsakováním prostřednictvím stávajících struh, vsakovacích jímek a odvodňovacích příkopů, svedených do místních vodotečí. V rámci ochrany území proti vodní erozi jsou navržena agrotechnická opatření - protierozní orba, bezorebné setí do nezpracované půdy speciálními secími stroji apod. Bod č.28 Pro zajištění kvality života obyvatel zohlednit nároky dalšího vývoje území, požadovat jeho řešení ve všech potřebných dlouhodobých souvislostech, včetně nároků na veřejnou infrastrukturu. Návrh a ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 28

29 ochranu kvalitních prostorů a veřejné infrastruktury je nutné řešit ve spolupráci veřejného i soukromého sektoru s veřejností. Požadavky tohoto bodu zohledňuje územní plán zajištěním kvality života v navrhovaných plochách bydlení vhodnou dopravní obsluhou, zajištěním veškeré technické infrastruktury a zároveň respektováním dlouhodobých souvislostí tak, aby jednotlivé navrhované plochy byly naplňovány komplexně v rámci daných etap výstavby. V této souvislosti ÚP zdůrazňuje, že v území nelze řešit výstavbu pouze prostřednictvím náhodně vybraných dílčích částí ploch bydlení, ale pouze v rámci komplexního, zastavění celé lokality s tím, že příslušné plochy musejí být nejprve vybaveny dopravní a technickou infrastrukturou výhradně na základě Územní studie (u plochy SV 1). Výstavba na plochách musí začít v místě, kde lokalita bezprostředně navazuje na zastavěné území obce. Bod č.30 - Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti. Územní plán navrhuje v oblasti technické infrastruktury napojení nových rozvojových ploch na vodovodní a kanalizační síť obce Hořešovice s cílem docílit plně funkční a dostatečně kapacitní úrovně zásobování obce vodou, likvidace odpadních vod a ostatní technické infrastruktury. b) Soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území Katastrální území Hořešovice nebylo doposud řešeno žádným územním plánem. Územní plán Hořešovice je řešen v souladu s úkoly územního plánování, uvedenými v 19 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů. Cílem tohoto územního plánu je vytvoření aktuální územně plánovací dokumentace, díky které vzniknou předpoklady pro výstavbu a udržitelný rozvoj území s dosažením obecně prospěšného souladu za vzájemné koordinace veřejných i soukromých zájmů. Zastavitelné plochy byly navrženy s ohledem na rozvojový potenciál území a míru využití zastavěného území. Z hlediska ochrany urbanistických a architektonických hodnot území jsou v dokumentaci stanoveny podrobné podmínky s rozdílným způsobem využití území pro rozhodování v území, které jsou dále členěny na přípustné, podmíněně přípustné, nepřípustné využití a podmínky prostorového uspořádání. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 29

30 Projednávání územního plánu bylo vedeno snahou nepoškodit zájmy žádného z vlastníků v území. Byl hledán kompromis, který by respektoval složité podmínky v území, které vznikly na základě dřívějšího umístění areálu určeného pro administrativu, ubytování, opravárenskou činnost a skladování mechanizace. Areál je vyžíván k těmto činnostem pouze zčásti a zčásti je brownfieldem, který je žádoucí v souladu PÚR ČR a ZÚR Středočeského kraje i stavebním zákonem využít tak, aby nevznikaly další konflikty výroby a bydlení v území. Obdobně jsou v dokumentaci stanoveny podmínky i pro ochranu nezastavěného území. Lze konstatovat, že územní plán je v souladu s cíli a úkoly územního plánování. c) Soulad s požadavky Stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů Požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů byly při procesu pořizování územního plánu Hořešovice plně respektovány a splněny. Územně plánovací dokumentace byla pořizována a projednána dle zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v platném znění. Textová i grafická část územního plánu a jeho odůvodnění odpovídá příloze č. 7 vyhlášky č.500/2006 Sb. v platném znění. Při členění řešeného území na plochy s rozdílným způsobem využití byla respektována vyhláška č.501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území v platném znění, a územní plán stanovil podmínky pro jejich využití s určením hlavního účelu využití, přípustného využití, nepřípustného využití, případně podmíněně přípustného využití, stanovil podmínky prostorového uspořádání těchto ploch, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu. Územní plán je v souladu s požadavky stavebního zákona v platném znění a jeho prováděcích předpisů. Územní plán nenavrhuje na území obce žádné plochy, které by byly v rozporu s veřejnými a soukromými zájmy a které by nesledovaly společenský a hospodářský rozvoj obce a to i přesto, že území obce je relativně malé a jeho společenský a hospodářský potenciál značně omezený. d) Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popř. s výsledkem rozporů Stanoviska dotčených orgánů vydaná na základě společného, veřejného i opakovaného veřejného jednání k návrhu územního plánu Hořešovice byla v rozsahu stanoveném vyhláškou č. 500/2006 Sb., v platném znění pro obsah územního plánu respektována. Žádná ze sousedních obcí k návrhu územního plánu Hořešovice neuplatnila připomínky. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 30

31 V průběhu pořizování návrhu územního plánu Hořešovice se na základě stanovisek dotčených orgánů konala dvě ústní jednání za účelem smírného řešení rozporu mezi stanovisky DO a obsahem návrhu územního plánu. Vzhledem k nalezení shody a dohodě o úpravách návrhu v souladu s chráněnými zájmy dotčených orgánů nedošlo k řešení rozporu dle 133 odst.3 zákona č. 500/2004 Sb., Správního řádu. Územní plán je tedy v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů. C. Náležitosti vyplývající z 53 odst. 5a) až 5f) Stavebního zákona a) Výsledek přezkoumání územního plánu podle 53, odst.4 stavebního zákona Územní plán Hořešovice je v souladu s Politikou územního rozvoje, územně plánovací dokumentací vydanou krajem (Zásady územního rozvoje Středočeského kraje), s cíli a úkoly územního plánování, s požadavky stavebního zákona a s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů. b) Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí Vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území není součástí územního plánu, jelikož (dle 50, odst. 1 zákona c.350/2012 Sb., o územním plánování a stavebním rádu) zadání neobsahovalo požadavek na jeho zpracování. Územní plán nenavrhuje žádné plochy, které by vyžadovaly vyhodnocení z hlediska vlivu na životní prostředí. c) Stanovisko krajského úřadu podle 50 odst.5 Stavebního zákona Krajský úřad nevydal stanovisko dle 50 odst. 5, protože nebyl uplatněn požadavek na zpracování vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 31

32 d) Sdělení, jak bylo stanovisko podle 50 odst.5 Stavebního zákona zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly Krajský úřad nevydal stanovisko dle 50 odst. 5, protože nebyl uplatněn požadavek na zpracování vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území. e) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty Dle Obecných požadavků na vymezování ploch, dle 3, odst.4 Vyhlášky č.501/2006 Sb.: Plochy s rozdílným způsobem využití lze s ohledem na specifické podmínky a charakter území dále podrobněji členit. Ve zvlášť odůvodněných případech a za předpokladu, že je to zdůvodněno v Odůvodnění opatření obecné povahy, kterým se vydává územní plán, lze stanovit plochy s jiným způsobem využití, než je stanoveno v V Územním plánu byl použit termín Plochy občanského vybavení motokrosový areál. Použití tohoto termínu bylo nezbytné pro specifikaci ploch občanského vybavení pro tělovýchovná a sportovní zařízení, které byly podrobněji rozčleněny na motokrosový areál. Územní plán samostatně vymezuje i stávající plochy menší než 2000 m 2. Jedná se především o zeleň na veřejných prostranstvích (ZV). Možnost umístění dopravní a technické infrastruktury v nezastavěném území vyplývá ze zákonných ustanovení, tzn. 18 odst.5 Stavebního zákona č.183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. S ohledem na bezproblémovou lokalizaci nových ploch a bezproblémové řešení technické a dopravní infrastruktury nebylo nutné řešit územní plán ve variantách. Přijaté řešení územního plánu Hořešovice vyplývá z odborných analýz následujících skutečností: 1. Limity využití území Za účelem zajištění udržitelného rozvoje území, respektuje územní plán následující limity využití území: Limity dopravní infrastruktury: - navrhovaný koridor rychlostní silnice R7 Jemníky Hořešovice (hranice Ústeckého kraje), - navrhovaná mimoúrovňová křižovatka, ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 32

33 - ochranné pásmo silnice I. třídy 50 m, - ochranné pásmo silnice II. třídy 15 m, - ochranné pásmo silnic III. třídy 15 m, - ochranné pásmo vzletových a přistávacích drah letiště Panenský Týnec, Limity technické infrastruktury: - navrhovaný koridor vedení VVN 400 kv TR Výškov TR Řeporyje, - ochranné pásmo venkovního vedení elektrické energie VVN 400 kv 30 m, - ochranné pásmo venkovního vedení elektrické energie VVN 110 kv 15 m, - ochranné pásmo venkovního vedení elektrické energie VN 22 kv 10 m, - ochranná pásma trafostanic 1 m, 7 m, 30 m, - bezpečnostní pásma VTL plynovodu 15 m, 40 m, 200 m, - ochranné pásmo katodové ochrany 4 m, - ochranná pásma TGN kabelů 1,5 m, 2 m, 4 m, 100 m, - navrhovaný koridor dálkovodu IKL (přípolož a zkapacitnění), - ochranné pásmo ropovodu Ingolstadt 300 m, - ochranné pásmo komunikačního vedení 1,5 m, - ochranné pásmo radioreléové trati 1264,5 m, - ochranné pásmo vodovodních řadů 1,5 m, - ochranné pásmo kanalizačních řadů 1,5 m, Limity vodohospodářské: - manipulační plocha podél vodních toků v rozsahu 8 m, - záplavové území Q 005, Q 020, Q 100 Zlonického potoka, - aktivní zóna záplavového území Zlonického potoka Q AZ, - zranitelná oblast, Limity přírodní: - vzdálenost 50 m od okraje lesa, - regionální biokoridory (RK 1101, RK 1102), - lokální biocentra (funkční LBC 283, LBC 284, LBC 285, LBC 286, LBC 287), - lokální biokoridory (funkční LBK 29, LBK 861), - přírodní park Džbán, - Natura 2000 EVL Vápnomilný bor u Líského (CZ ), - oblast krajinného rázu Džbánsko, - oblast krajinného typu N04 Krajina relativně vyvážená, Limity geologické: - sesuvné území, Limity hygienické: - oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší, ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 33

34 Limity kulturní: - nemovité kulturní památky: Areál kostela sv. Petra a Pavla (č.r /2-501) Socha sv. Jana Nepomuckého (č.r /2-4012) - historicky významné stavby: památník padlým rodný dům Václava Vernera - architektonicky cenné stavby: kaplička v zahradě č.p.62 kříž vlevo u silnice na Hořešovičky křížek uprostřed vsi - významný vyhlídkový bod, - území s archeologickými nálezy, Limity ostatní: - ochranné pásmo hřbitova. 2. Občanské vybavení Školství V současné době není školní výuka ani předškolní výchova v obci zajištěna. Místní děti dojíždějí do základní školy v Kvílících a do mateřské školy v Třebízi a Pozdni. Do středních škol dojíždějí studenti především do Slaného, Loun a Kladna. Zdravotnictví V Hořešovicích není v provozu žádné zdravotnické zařízení. Vyšší zdravotnické služby nabízejí poliklinika ve Slaném, nemocnice ve Slaném a Kladně. Kultura Ke kulturně společenským akcím se využívá sál v budově hospody. Sport Obec Hořešovice disponuje hřištěm v návaznosti na vodní plochu na jihozápadním okraji obce a víceúčelovým hřištěm v centrální části obce za budovou Obecního úřadu. Na severovýchodním okraji řešeného území se nachází motokrosový areál. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 34

35 Obchod, stravování, ubytování Obchodní síť v obci je v současné době omezena na obchod se smíšeným zbožím v centru obce. Za nákupy jiného než potravinářského a drogistického zboží musejí místní občané dojíždět do Slaného, Loun a Kladna. Místní nebo projíždějící občané se mohou občerstvit pouze v hospůdce na návsi. Špatná je v současné době situace v ubytování, které v Hořešovicích není vůbec zajištěno. Ostatní služby Služby správního charakteru jsou v Hořešovicích zastoupeny pouze obecním úřadem. Obec patří pod poštovní úřad v Klobukách. V obci se nachází knihovna. Územní plán nenavrhuje nové plochy pro veřejnou nebo komerční občanskou vybavenost. Navrhuje pouze plochu občanského vybavení určené pro sport motokrosový areál (OSm 1) na severovýchodním okraji řešeného území. V rámci této plochy je navržena výstavba provozních budov ke stávajícímu sportovnímu areálu. Navržené objekty budou umístěny v blízkosti vjezdu na sportoviště, ale zároveň v dostatečné vzdálenosti od Zlonického potoka. Z jihovýchodního směru budou budovy chráněny zvednutým terénem, ze severozápadní a severní strany budou chráněny doprovodným porostem Zlonického potoka. Budovy budou pohledově otevřeny pouze do stávajícího sportovního areálu. Pláště budov budou řešeny shodným způsobem za použití přírodních materiálů kámen a dřevo tak, aby nenarušily okolní krajinný ráz. Veřejné občanské vybavení (zařízení pro vzdělávání a předškolní výchovu, zdravotní a sociální služby), maloobchodní, stravovací, ubytovací zařízení, zařízení pro kulturní a společenské aktivity je přípustné v rámci ploch smíšených obytných venkovských (SV) a v rámci ploch smíšených obytných se specifickým využitím (SX). Ve všech případech se jedná o taková zařízení, která nenaruší sousední plochy nad přípustné normy (hluku apod.) pro obytné zóny. 3. Doprava Silnice Nejvýznamnější dopravní trasou je silnice I/7, která je pokračováním rychlostní silnice R7, je vedena severozápadním směrem na město Louny a Chomutov. Trasa umožňuje propojení Prahy s významnými středoevropskými aglomeracemi Chemnitz/Zwickau a Leipzig/Halle. Základní komunikační kostru obce tvoří silnice II/237, probíhající katastrálním územím Hořešovic ve směru jihozápad-severovýchod. Tato silnice začíná v Rakovníku a vede přes ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 35

36 Nové Strašecí na Hořešovice a dále pokračuje směrem na Klobuky, Libochovice a Třebenice, kde ústí na silnici I/15 (Most-Litoměřice). Ze silnice II/237 vychází na severovýchodním okraji řešeného území silnice III/23733, která vede do Klobuk. V centru obce se na silnici II/237 napojuje silnice III/23722, která vede do Hořešoviček, Zichovce a Bílichova. V tomto sídle zároveň vychází východním směrem silnice III/23720, která sleduje tok Zlonického potoka, do Hořešovic přichází kolem zemědělského areálu, kde se cca po 300 m napojuje na silnici II/237. Další silnicí zasahující do katastrálního území Hořešovic je silnice III/23716, která na jihozápadě katastru obce odbočuje ze silnice II/237 na Líský. Poslední silnicí na řešeném území je silnice III/23719, která vychází ze silnice II/237 na východním okraji řešeného území a vede přes Třebíz do obce Kvílice. Územní plán přebírá ze Zásad územního rozvoje Středočeského kraje (ZÚR) návrh koridoru rychlostní silnice R7 Jemníky Hořešovice (hranice Ústeckého kraje) včetně návrhu mimoúrovňové křižovatky, kde je tato dopravní stavba označena jako D 010. Územní plán zajišťuje vymezení a územní ochranu koridoru v šířce 300 m. Systém silniční obsluhy řešeného území je možné považovat za vyhovující a přiměřený potřebám i významu sídla. V rámci průběžných úprav silniční sítě bude nutné upravit silnice II/237, III/23716, III/23719, III/23720, III/23722 a III/23733 s cílem zlepšit jejich směrové a šířkové poměry. Místní komunikace Územní plán ponechává současné místní komunikace ve stávajících trasách, přičemž jejich zlepšení bude součástí běžných údržbových prací sledujících zlepšení šířkových a směrových poměrů a kvality povrchu. V současné době je síť místních komunikací přímo vázána na strukturu silničních tras, které procházejí obcí. Místní komunikace náleží do třídy C obslužné, umožňující přímé vstupy do jednotlivých části území a k objektům. Územní plán navrhuje 4 nové místní komunikace: - místní komunikace vycházející ze silnice II/237, umožňující přístup k navrhované ploše SV 3 na východním okraji obce, - místní komunikace, která je pokračováním stávající místní komunikace, umožňující přístup k navrhované ploše SV 4 na jihovýchodním okraji obce, - místní komunikace, která je pokračováním stávající místní komunikace, umožňující přístup k navrhované ploše SV 5 a SV 8 na jižním okraji obce, - místní komunikace, která je pokračováním stávající místní komunikace, umožňující přístup k navrhované ploše SV 6 a SV 5 na jižním okraji obce. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 36

37 Ostatní plochy navržené územním plánem jsou přístupné ze stávajících silnic a místních komunikací. Nově navržené plochy pro bydlení budou vybaveny vnitřními komunikacemi podle územní studie nebo dle následné projektové dokumentace, vypracované v rámci územních řízení. Nové místní komunikace v zastavitelných plochách musejí odpovídat 22 vyhlášky 501/2006 Sb., vydané ke stavebnímu zákonu č.183/2006 Sb. (šířka vozovky 6 m a šířka chodníků 2 m) a zároveň musejí sloužit jako veřejná prostranství. Železnice Katastrálním územím Hořešovic v současné době nevede žádná železniční trať. Nejbližší železniční zastávka (na trati č.110 Most-Kralupy nad Vltavou) se nachází v cca 4 km vzdálených Klobukách. Veřejná doprava Územní plán nenavrhuje na úseku veřejné autobusové dopravy žádné změny. Veřejnou dopravu v Hořešovicích v současné době zajišťují tyto společnosti: ČSAD Slaný, a.s. a DPÚK, a.s.. Správním územím obce Hořešovice v současné době v průběhu týdne projíždí a zastávku mají autobusy ve směru na Prahu - Dejvice, Slaný, Louny, Litvínov, Líský, Bílichov a Most. Pro účely autobusové dopravy byla vybudována jedna autobusová zastávka, která se nachází při silnici II/237 na návsi. Její stav však není dobrý, neboť není upraven "záliv" pro zajíždění autobusů do zastávky mimo vozovku Územní plán proto navrhuje přestavbu zastávky (včetně vybudování zálivu), bez nároků na nové plochy. Komunikace pro pěší a cyklisty Cyklistický provoz v současné době většinou probíhá po místních komunikacích a silnicích. Žádná samostatná cyklostezka řešeným územím neprochází a územní plán ani žádnou novou cyklostezku nenavrhuje. Územní plán navrhuje, aby v zastavěném území obce byly podél silnic II. a III. třídy a podél místních komunikací budovány chodníky pro pěší s tím, že v rámci nových místních komunikací kategorie MO 8 a MO 7, kde jsou navrhovány chodníky alespoň po jedné straně ulice o minimální šířce 1,5 m. Tyto úpravy jsou v měřítku 1 : graficky nevyjádřitelné, a proto nejsou ve Výkrese koncepce veřejné infrastruktury zakresleny. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 37

38 Plochy pro dopravu v klidu Na území obce se nachází jediná větší plocha (o kapacitě cca 20 parkovacích míst) v prostoru před požární zbrojnicí. Jinak jsou vozidla většinou odstavována na krajích komunikací, popř. před jednotlivými obytnými objekty. Územní plán nenavrhuje nové parkovací plochy. V rámci regulativů využití ploch však určuje na každé stavební parcele nového rodinného domu dvě místa pro parkování vozidel, z nichž jedno by mělo být v garáži. Parkoviště a odstavná stání budou pro budoucí plochy bydlení řešena v rámci územních studií. 4. Technické vybavení Odtokové poměry, vodní toky a nádrže Řešené území je odvodňováno prostřednictvím Zlonického potoka. Zlonický potok náleží do povodí Vltavy, číslo hydrologického pořadí je Zlonický potok pramení v lese na sousedním katastru obce Bílichov. Od svého pramene teče tento potok severovýchodním směrem přes Hořešovice až do Klobuk. Zde se stáčí přímo na východ a pokračuje přes Zlonice až do Nabdína, kde se (2 km západně od Velvar) vlévá do Bakovského potoka. Na jihozápadním okraji Holešovic byla na Zlonickém potoku vybudována vodní nádrž. Zlonický potok má stanoveno záplavové území Q 005, Q 020, Q 100 a aktivní zónu záplavového území. Záplavové území a aktivní zóna záplavového území je znázorněna v grafické části územního plánu. Omezení činností v záplavových územích se řídí 67 vodního zákona. Do Zlonického potoka se severovýchodně od Hořešovic vlévá Zichovecký potok, číslo hydrologického pořadí Zlonický a Zichovecký potok náleží do oblasti rybných vod kaprové vody. Katastr obce náleží k území plošného znečištění vod. Nejvýraznějším znečišťovatelem je zemědělská výroba splachy ornice, hnojení, úniky močůvky. Řešené území se nachází ve zranitelné oblasti, tzn. že koncentrace dusičnanů > 50 mg/l. V západní, střední, jižní a východní části území se nachází soustava melioračních zařízení. Podél koryta vodních toků je ponechán volný, nezastavitelný manipulační pruh o šířce 8 m pro umožnění přístupu správci toků. Do průtočných profilů koryta vodního toku nebude umísťováno oplocení. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 38

39 Zásobování vodou Stav: Obec Hořešovice má vybudovaný vodovod. Místní vodovod je napojen na vodovodní přivaděč Žerotín - Třebíz. Součástí stavby je vodoměrná šachta na začátku obce. Vodovodní řady jsou vesměs vedeny v zemědělsky obdělávaných pozemcích podél silnic, v průchodu obcí v krajnicích těchto silnic. Vodovod provozují Severočeské vodovody a kanalizace, a.s., středisko Louny. Návrh: Územní plán navrhuje napojení nových rozvojových ploch na stávající vodovodní síť obce Hořešovice procházející kolem těchto rozvojových ploch. Územní plán navrhuje nové vodovodní řady k rozvojovým plochám: SV 2, SX 1 a SV 6 o celkové délce 71 m. Podrobně budou trasy a dimenze řešeny v rámci územní studie a navazujících stupňů projektové dokumentace vždy na konkrétní rozvojovou plochu. Odkanalizování a čištění odpadních vod Stav: Obec Hořešovice má vybudovanou splaškovou kanalizaci, včetně dvou čerpacích stanic. Splašková kanalizace v obci je gravitační s úseky výtlaků a tlakové kanalizace. Gravitační kanalizace je provedena z PP potrubí DN 300/250. Tlaková kanalizace (výtlaky) je řešena řady lpe D 110 a D 75. Krytí gravitačního potrubí je 1,8 až 3,7m a krytí výtlačného potrubí cca 1,5-1,6 m a je uloženo pod niveletou vodovodního potrubí. V rámci stavby jsou osazeny čerpací stanice ČS 1 a ČS 2 pro dopravu splašků přes terénní horizonty. Napojení ČS je řešeno elektropřípojkami z distribučních rozvodů v obci. Stoky gravitační a tlakové kanalizace jsou v obci vedeny převážně v silnicích a místních komunikacích. Z obce jsou splašky dopravovány výtlakem a gravitační kanalizací na ČOV Hořešovice. Stávající ČOV má projektovanou kapacitu 750 EO. Do oblasti Hořešovic budou dále čerpány splašky z obce Hořešovičky (průchod přes obec Hořešovice) a Třebíz (napojení přímo na ČOV bez ovlivnění trubní sítě v Hořešovicích), které budou též čištěny v ČOV Hořešovice. Vyčištěné odpadní vody z ČOV jsou vypouštěny do Zlonického potoka. Tento potok je recipientem ve smyslu vodoprávního povolení. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 39

40 Návrh: Územní plán navrhuje napojení rozvojových ploch na stávající, nově vybudovanou splaškovou kanalizaci obce Hořešovice procházející kolem těchto rozvojových ploch. Územní plán navrhuje nové kanalizační řady k rozvojovým plochám: SV 2, SX 1 a SV 3 o celkové délce cca 107 m. Z obce jsou splaškové odpadní vody dopravovány výtlakem a gravitační kanalizací na ČOV Hořešovice. Stávající ČOV má projektovanou kapacitu 750 EO. Na této ČOV budou čištěny i splašky z obcí Třebíz a Hořešovičky. Na ČOV se dle projektové dokumentace předpokládá napojení 156 obyvatel (po nárůstu ve výhledu do r.2040) z obce Hořešovičky, 245 obyvatel (po nárůstu ve výhledu do r.2040) z obce Třebíz a 340 obyvatel (po nárůstu ve výhledu do r.2040) z obce Hořešovice. Celkem se dle projektové dokumentace k ČOV předpokládá napojení 750 obyvatel. Dle počtu obyvatel v rozvojových plochách, vymezených tímto územním plánem, se předpokládá napojení na ČOV Hořešovice 203 obyvatel. To znamená, oproti předpokladu v projektové dokumentaci ČOV (nárůst o 89 obyvatel ve výhledu do roku 2040), navýšení o 114 obyvatel. Z výše uvedených hodnot je zřejmé, že kapacita ČOV Hořešovice nebude pro další rozvoj dostačující a bude nutné provedení její intenzifikace o cca 120 EO, tzn. na celkový počet cca 870 E0. Pokud nebude možné ve stávající lokalitě prostorové rozšíření ČOV, bude nutno hledat jiné možnosti řešení. Územní plán navrhuje její intenzifikaci ve stávajícím objektu, s úpravou technologie způsobu čištění bez nutnosti prostorového rozšíření. Podrobně budou trasy a dimenze řešeny v rámci územní studie a navazujících stupňů projektové dokumentace vždy na konkrétní rozvojovou plochu. Dešťové vody z komunikací a veřejných ploch jsou odváděny stávající dešťovou kanalizací. Do nově vybudované splaškové kanalizace nebudou zaúsťovány dešťové vody z objektů ani vody z bazénů. Doporučuje se co nejvíce využívat vsakování dešťové vody do veřejné zeleně. U každého rodinného domu je nutno zajistit vsakování dešťových vod na vlastním pozemku, případně uvažovat s jejím dalším využitím. U nových hromadných zástaveb ploch rodinnými domy (10 rodinných domů a více) bude nutno vždy doložit hydrogeologické posouzení a studii celé lokality z hlediska ovlivnění odtokových poměrů v řešeném území a z hlediska způsobu likvidace dešťových vod. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 40

41 Elektrická energie Stav: Elektrická energie je do Hořešovic dopravována z rozvodny Slaný prostřednictvím venkovního vedení VVN 110 kv, které vede jižně od silnice I/7 v severovýchodní části katastru obce. Z tohoto vedení je elektřina rozváděna prostřednictvím vedení 22 kv do celkem 4 trafostanic. Příhradová trafostanice o výkonu 160 kva se nachází v jihovýchodní části sídla. Přívod elektrické energie do západní části Hořešovic zabezpečuje další příhradová transformační stanice rovněž o výkonu 160 kva. Pro potřeby zejména výrobního areálu byla na severním okraji Hořešovic vybudována zděná trafostanice o výkonu 400 kva. Zbývající trafostanice (příhradového typu, výkon 400 kva) se nachází v zemědělském areálu. Přehled jednotlivých trafostanic podává následující tabulka: Číslo Výkon v kva Typ Poznámka zděná STE, a.s příhradová cizí příhradová STE, a.s příhradová STE, a.s. Návrh: Územní plán nenavrhuje žádné nové trafostanice ani přeložky elektrického vedení. Rozvojové lokality budou zásobeny elektrickou energií ze stávajících trafostanic, popř. je formou regulativů stanoveno budování nových trafostanic jako přípustné využití ve všech rozvojových plochách. Územní plán přebírá ze Zásad územního rozvoje Středočeského kraje (ZÚR) návrh koridoru vedení VVN 400 kv TR Výškov TR Řeporyje, kde je tato stavba označena jako E01. Územní plán zajišťuje vymezení a územní ochranu koridoru v šířce 600 m. Plyn Stav: V současné době není do obce Hořešovice plyn zaveden. Z vysokotlakého plynovodu DN 300 probíhajícího podél severovýchodního okraje katastrálního území je vyvedena vysokotlaká přípojka DN 100, která je ukončena v areálu bývalého strojního družstva na severovýchodním okraji obce. Návrh: Územní plán nenavrhuje plynofikaci obce Hořešovice. Obec s výstavbou STL plynovodu do budoucna nepočítá. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 41

42 Dálkovody Stav: Jihozápadním okrajem řešeného území probíhá hranice ochranného pásma ropovodu Ingolstadt. Návrh: Územní plán přebírá ze Zásad územního rozvoje Středočeského kraje (ZÚR) návrh koridoru dálkovodu IKL (přípolož a zkapacitnění), kde je tato stavba označena jako R02. Územní plán zajišťuje vymezení a územní ochranu koridoru v šířce 300 m. Spoje Stav: V řešeném území jsou provozovány tyto telekomunikační systémy: Telefonica O 2 (klasický drátový systém s přenosem po kabelech, ústřednami), bezdrátové telefony operátorů Telefonica O 2, T mobile, Vodafone. Návrh: V rámci územního plánu je navrženo rozšíření místní telefonní sítě do lokalit soustředěné navrhované výstavby a napojení účastnických stanic v trase provedením doplňkové kabelové telekomunikační sítě. S místními sítěmi se předpokládá další rozvoj dálkových kabelů a uzlů s možností poskytování datových služeb apod. 5. Odpadové hospodářství Územní plán nenavrhuje žádné změny v současném způsobu likvidace tuhých komunálních odpadů a separovaného odpadu z toho důvodu, že současný systém je vyhovující. Svoz komunálního odpadu zajišťují Technické služby Slaný, které jej odvážejí na skládku Ekologie spol.s r.o. v k.ú.rynholec. Obec je na několika místech vybavena kontejnery na tříděný odpad (plasty, sklo, papír, nápojové kartony). 6. Koncepce uspořádání krajiny 6.1 Územní systém ekologické stability Hlavním cílem vytváření územních systémů ekologické stability krajiny je trvalé zajištění biodiverzity, biologické rozmanitosti, která je definována jako variabilita všech žijících ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 42

43 organismů a jejich společenstev a zahrnuje rozmanitost v rámci druhů, mezi druhy a rozmanitost ekosystémů. Určitou představu o zastoupení přírodních prvků na území obce Hořešovice poskytuje koeficient ekologické stability KES tj. podíl výměry ploch relativně stabilních ku výměře ploch relativně nestabilních (Míchal 1985). Koeficient ekologické stability KES v zájmovém území činí 0,29. Podle klasifikace koeficientů KES (Lipský, 1999) se jedná o území se zřetelným narušení přírodních struktur. Ekologická stabilita území je snížena dlouhotrvajícím intenzivním zemědělstvím, zastavěním částí území, částečně i imisemi z blízkých průmyslových center (Slaný, Kladno, Kralupy nad Vltavou) i dálkovými přenosy. Podstatou územních systémů ekologické stability je vymezení sítě přírodě blízkých ploch v minimálním územním rozsahu, který už nelze dále snižovat bez ohrožení ekologické stability a biologické rozmanitosti území. Je však zřejmé, že vymezení, ochrana a případné doplňování chybějících částí této sítě je pouze jedním z kroků k trvale udržitelnému využívání krajinného prostoru, protože existence takovéto struktury v území nemůže ekologickou stabilitu ani biodiverzitu zajistit sama o sobě; je pouze jednou z nutných podmínek pro její zajištění. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů definuje územní systém ekologické stability jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Vymezení a hodnocení ÚSES patří podle tohoto zákona mezi základní povinnosti při obecné ochraně přírody a provádějí ho orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství. Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a nájemců pozemků tvořících jeho základ, jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Z hlediska územního plánování představují ÚSES jeden z limitů využití území ( 2 stavebního zákona), který je třeba při řešení územního plánu respektovat jako jeden z předpokladů zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území. Koncepce ÚSES byla od počátku vytvářena tak, aby vznikl ucelený soubor ekologických podkladů o prostorových nárocích bioty v krajině, který by byl využitelný v územním plánování při harmonizaci různých požadavků na využití území. Tvorba ÚSES doplňuje územně plánovací dokumentaci o důležitý ekologický aspekt, jehož absence značně omezovala naplnění hlavního cíle územního a krajinného plánování - prostorovou optimalizaci funkčního využití krajiny. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 43

44 Skladebné součásti ÚSES (biocentra, biokoridory) jsou vymezovány na základě rozmanitosti potenciálních ekosystémů v krajině a jejich prostorových vztahů, aktuálního stavu ekosystémů, prostorových parametrů a společenských limitů a záměrů. Územní plánování má klíčový význam pro naplnění kritéria společenských limitů a záměrů. Teprve po konfrontaci s dalšími zájmy na využití krajiny lze vymezení ÚSES definitivně považovat za jednoznačné. Až po zapracování do územně plánovací dokumentace se z odvětvových generelů mohou stát obecně závazné plány ÚSES, které jsou jednak základem pro účinnou ochranu funkčních prvků ÚSES a současně základem pro uchování územní rezervy pro chybějící části ÚSES. Zpracování Plánu SES vycházelo z metodiky MŽP ČR "Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability - metodika pro zpracování dokumentace", Jiří Löw a spolupracovníci a z metodiky Ministerstva pro místní rozvoj a Ústavu územního rozvoje Brno "Metodika zapracování ÚSES do územních plánů obcí, Návod na užívání ÚTP regionálních a nadregionálních ÚSES ČR". úpravy. Jako podklady pro zpracování lokálního ÚSES byly použity komplexní pozemkové Při realizaci lokálního SES bude nutné brát v úvahu současný stav krajiny a časové parametry vzhledem k cílovému stavu SES. Prvky SES je vhodné budovat postupně za pomoci přirozené sukcese. Člověk sám přirozený porost nevytvoří. Na základě empirických poznatků jsou potřebná tato časová rozpětí pro regeneraci narušených nebo vznik nových typů ekosystémů. 1-4 roky - společenstva jednoletých plevelů a jejich fauna 8-15 let - vegetace eutrofních stojatých vod let - vegetace mezí a větrolamů bez specializovaných druhů desetiletí - xerothermní nebo hydrofilní nelesní společenstva, a to často jen s neúplnou druhovou garniturou staletí - vznik vyspělých karbonátových profilů v půdě, vznik lesní geobiocenózy včetně specializovaných lesních druhů vyšších rostlin tisíciletí - vznik vyspělých humusových profilů vývojově zralých půd reprodukce zaniklého klimaxového společenstva s druhově nasycenými společenstvy v dané krajině Předkládaný plán místního územního systému ekologické stability je dalším krokem, který směřuje k aktivnímu přístupu při zabezpečování ekologické stability krajiny. Vymezení ÚSES dává pouze předpoklad k vymezení biocenter a biokoridorů (stabilních ploch), které by měly být základem pro rozvíjení ostatních nutných prvků zvyšujících odolnost krajiny k antropickým tlakům. Dalšími nutnými předpoklady k větší stabilitě krajiny jsou ekologičtější způsoby hospodaření jak v lese, tak i na zemědělské půdě, zajištění čistoty ovzduší, vod atd. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 44

45 Kostru ekologické stability na území obce Hořešovice tvoří regionální biokoridor RK 1101 Pochvalovská stráň Bílichovský potok, který je veden v řešeném území podél Zlonického potoka a regionální biokoridor RK 1102 RK 1101 K 54, který je veden podél jihozápadní části katastrálního území Hořešovice. Na katastrálním území obce Hořešovice byla v rámci lokálního ÚSES vymezena soustava 5 lokálních biocenter (funkční LBC 283, LBC 284, LBC 285, LBC 286, LBC 287) a 2 lokálních biokoridorů (funkční LBK 29, LBK 861). Na plochách ÚSES je přípustné: údržba a úprava ploch v souladu s cílovým stavem jednotlivých prvků ÚSES a VKP, opatření ke zvýšení ekologické stability území, opatření ke snížení eroze (tůně, suché poldry, revitalizace toků, zachycování sedimentů), plochy zeleně, lesy, zahrady mimo zastavěné území, apod., cestní síť (polní cesty, cyklistické stezky, stezky pro pěší), drobné objekty pro zvěř (krmelce, posedy, apod.), nezbytná dopravní a technická infrastruktura. Na plochách ÚSES je nepřípustné: produkční rybníky. Podrobně jsou jednotlivé prvky Územního systému ekologické stability popsány v následujících tabulkách: REGIONÁLNÍ ÚSES REGIONÁLNÍ BIOKORIDORY Označení Název Délka na řešeném území RK 1101 Pochvalovská stráň Bílichovský potok 4,8 km RK 1102 RK 1101 K 54 0,6 km Charakteristika Biokoridor spojující regionální biocentrum RBC1490 Bílichovský potok a nadregionální biocentrum NC 21 Pochvalovská stráň. Biokoridor je veden podél Zlonického potoka. Biokoridor spojující nadregionální biocentrum NC 21 Pochvalovská stráň a nadregionální biokoridor K 54 Pochvalovská stráň - Karlštejn, Koda. LOKÁLNÍ ÚSES LOKÁLNÍ BIOCENTRA Pořadové číslo 283 Biog.význam lokální biocentrum funkční Katastrální území Hořešovice, Bílichov Rozloha 2,15 ha (na řešeném území) Geobiocen. Typizace 4BC3-4 Charakteristika ekotopu a bioty luhy a olšiny, dubohabrové háje, bučiny, kulturní lesní porosty Návrh opatření vhodným extenzivním hospodařením upřednostnit spontánní vývoj bylinnodřevinné vegetace, cílový stav: lesní společenstvo; extenzivní údržba ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 45

46 Pořadové číslo 284 Biog.význam lokální biocentrum funkční Katastrální území Hořešovice Rozloha 5,17 ha Geobiocen. Typizace 2B3 Charakteristika ekotopu a bioty luhy a olšiny, dubohabrové háje, bučiny, kulturní lesy Návrh opatření extenzivní údržba, cílový stav: niva, lesy Pořadové číslo 285 Biog.význam lokální biocentrum funkční Katastrální území Hořešovice Rozloha 2,87 ha Geobiocen. Typizace 2BC3-4, 2AB3 Charakteristika ekotopu a bioty luhy a olšiny, dále podél Zlonického potoka v lemu intenzivní polní kultury Návrh opatření vhodným extenzivním hospodařením upřednostnit spontánní vývoj bylinnodřevinné vegetace, cílový stav: lesní společenstvo; extenzivní údržba Pořadové číslo 286 Biog.význam lokální biocentrum funkční Katastrální území Hořešovice Rozloha 3,47 ha Geobiocen. Typizace 2BC3, 2AB2-3 Charakteristika ekotopu a bioty luhy a olšiny, dubohabrové háje, niva Zlonického potoka Návrh opatření vhodné hospodaření: extenzivní údržba, resp. přírodní nálety, výsadba vhodných dřevin, selektivní kosení Pořadové číslo 287 Biog.význam lokální biocentrum funkční Katastrální území Hořešovice Rozloha 3,11 ha Geobiocen. Typizace 2AB3 Charakteristika ekotopu a bioty luhy a olšiny, dubohabrové háje, niva Zlonického potoka Návrh opatření vhodné hospodaření: extenzivní údržba, resp. přírodní nálety, výsadba vhodných dřevin, selektivní kosení LOKÁLNÍ BIOKORIDORY Pořadové číslo 861 Biog.význam lokální biokoridor funkční Délka / šířka 938 m / 15m (na řešeném území) Geobiocen. Typizace - Charakteristika ekotopu a bioty luhy a olšiny, polní kultury Návrh opatření extenzivní údržba, vhodným hospodařením uchovat druhovou pestrost přirozené bylinno-dřevinné vegetace (extenzivní hospodaření) Pořadové číslo 29 Biog.význam lokální biokoridor funkční Délka / šířka 220 m / 15 m (na řešeném území) Geobiocen. Typizace 2AB3, 2BD2 Charakteristika luhy a olšiny ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 46

47 ekotopu a bioty Návrh opatření extenzivní údržba, vhodným hospodařením uchovat druhovou pestrost přirozené bylinno-dřevinné vegetace (extenzivní hospodaření) 6.2 Přírodní park V řešeném území se nachází Přírodní park Džbán, který se rozprostírá ve východní části k.ú. Hořešovice. V řešeném území zaujímá rozlohu 74,4 ha. Přírodní park Džbán Přírodní park Džbán se nachází na území okresů Rakovník, Kladno a Louny. Jedná se o poměrně rozsáhlé přírodovědně a krajinářsky cenné území, ležící mezi průmyslovými oblastmi Severočeské hnědouhelné pánve a Kladensko-rakovnické pánve. Od severozápadu je zacloněn zlomovým pásmem Krušných hor. Území Džbánu představuje pahorkatinu, která zejména v okolí Ročova přechází ve vrchovinu. Hranici Přírodního parku Džbán vymezují Kamenné Žehrovice, Kladno, Nové Strašecí, Řevničov, Hředle, Mutějovice, Kounov, Janov, Svojetín, Děkov, Vrbice, Běsno, Soběchleby, Liběšovice, Měcholupy, Dobříčany, Liběšice, Tuchořice, Hřivice, Senkov, Brodec, Smolnice, Hříškov, Panenský Týnec, Bilichov, Pozdeň, Jedomělice, Smečno, Svinařov a Libušin. Džbán tvoří křídová tabulová plošina vyzdvižená tektonickými pohyby nad okolí, která se uklání směrem k severu. Je členěna údolními rýhami na řadu úzkých vrchů (Pravda m n, m., Špičák m n, m.), plošin (Rovina m n. m., Džbán m n. m.) a hřbetů. Na rozčlenění tabule měla vliv eroze. Přechody od údolí do plošin či hřbetů často chybí a vytvářejí se zde prudké útesové zlomy, několik metrů vysoké, vytvořily se i skalní stěny. Hloubka některých údolí dosahuje m, takže krajina zde má podhorský až horský ráz. Místy vznikly i malé kaňony (u Kladna a Ročova). Jednotlivá údolí mají názvy podle centrálních obcí. Džbán z pohledu od jihu působí jako horské pásmo, ačkoli jeho vrcholy sotva přesahují 500 m n. m. Na východě přechází Džbán v rozsáhlé plošiny Kladenska. Převážná část území leží v nadmořské výšce m n. m. Nejvyšším bodem je Džbán m n. m. nad obcemi Hředle a Třeboc. Srážky v celé oblasti jsou celkem vyrovnané, avšak relativně nízké ( mm). Srážkové poměry jsou negativně ovlivněny Krušnými horami, které tvoří rozsáhlou zádržovou kulisu proti převládajícímu dešťovému proudění a ochuzují, zejména Žateckou plošinu, asi o 20 % srážek. Nejdeštivějším obdobím s nejvydatnějšími srážkami jsou měsíce červen, červenec a srpen. Teploty jsou zde poměrně vysoké (8,3-8,9 C), takže lze oblast charakterizovat jako velmi suchou a poměrně teplou. Severnější území náleží k teplé oblasti. Za účelem zachování krajinného rázu byl Džbán vyhlášen přírodním parkem ve všech třech okresech, ve kterých se nachází (Rakovník, Louny, Kladno). Posláním Přírodního parku ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 47

48 Džbán je zachování unikátní krajiny džbánské křídové tabule s významnými estetickými hodnotami, zejména s ohledem na geomorfologii území, lesní porosty, charakteristickou flóru a faunu a rozptýlenou mimolesní zeleň. 6.3 NATURA 2000 Evropsky významná lokalita Vápnomilný bor u Líského (CZ ), Evropsky významná lokalita byla vyhlášena Jedná se o lesostepní bory při jihozápadní hranici katastrálního území obce Hořešovice. Rozloha celé lokality je 4,1 ha, leží v nadmořské výšce m n.m. 6.4 Oblast krajinného rázu Ráz krajiny je významnou hodnotou dochovaného přírodního a kulturního prostředí a je proto chráněn před znehodnocením. Ráz krajiny je dán specifickými rysy a znaky krajiny, které vytvářejí její rázovitost odlišnost a jedinečnost. Ráz krajiny vyjadřuje nejenom přítomnost pozitivních jevů a znaků, ale též kulturní a duchovní dimenzi krajiny. Pojmu krajinný ráz odpovídá pojem charakter krajiny, vyjádřený především morfologií terénu, charakterem vodních toků a ploch, vegetačního krytu a osídlení. Krajinný ráz je vyjádřením vztahů přírodních, socioekonomických a kulturně-historických vlastností dané krajiny. Oblast krajinného rázu je krajinný celek s podobnou přírodní, kulturní a historickou charakteristikou odrážející se v souboru jejích typických znaků, který se výrazně liší od jiného celku ve všech charakteristikách či v některé z nich a který zahrnuje více míst krajinného rázu. Je vymezena hranicí, kterou mohou být přírodní nebo umělé prvky nebo jiné rozhraní měnících se charakteristik. Řešené území Hořešovic se nachází v Oblasti krajinného rázu Džbánsko. Oblast krajinného rázu Džbánsko /ObKR4/ ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 48

49 Vymezení oblasti Oblast je vymezena v prostoru mezi Slaným a Kounovem a zaujímá specifické území Džbánu především pak Řevničovské pahorkatiny a Ročovské vrchoviny. Na západě pak přechází do Řipské tabule. Značná část oblasti spadá do stejnojmenného přírodního parku. Oblast patří ke klimaticky teplé až mírně teplé a suché oblasti s mírnou zimou, vyznačuje se specifickou modelací terénu a uspořádáním říční sítě. Přírodní charakteristika Modelace terénu Území je tvořeno převážně členitou pahorkatinou - kromě západní části, kde má reliéf charakter ploché vrchoviny. Podloží oblasti je budováno především cenomanskými pískovci a jílovci, spodnoturonskými slínovci a spongility (opuky). Často vystupují permokarbonské prachovce, jílovce, slepence a pískovce. Reliéf tvoří strukturní stupňovina rozčleněná hlubokými a širokými údolími severovýchodního a západního směru, jejichž svahy jsou intenzivně modelovány četnými sesuvy a odlamováním okrajů křídových vrstev. V západních partiích oblasti tato hluboce zaříznutá údolí izolují jednotlivé strukturní plošiny nebo oddělují jejich úzké výběžky. Velká část džbánských plošin nemá silnější půdní pokryv, který tvoří jen tenká vrstva půdy s dosti velkými úlomky kamenů. Převažují zde hnědé půdy. Na svazích jsou půdy méně degradované a na výchozech slínů se objevují silně vápnité humusokarbonátové červené půdy, na kterých je často pěstován chmel. Pro tuto oblast je typická barevná kombinace červených ploch ornice, rozlehlých zelených ploch lesů a luk a vystupujících bílých opukových strání. Výjimečnost území utváří rozsáhlá zdvižená a rozlámaná křídová tabule. Tabulová plošina vyzdvižená tektonickými pohyby nad okolí je erozí rozčleněna na řadu úzkých vrchů, plošin a hřbetů. Přechody od údolí do plošin často chybí a vytvářejí se zde prudké útesové zlomy různé výšky. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 49