ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PRŮZKUMU SPOLUPRÁCE KRAJŮ A NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ

Transkript

1 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PRŮZKUMU SPOLUPRÁCE KRAJŮ A NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ realizovaného v rámci projektu Zavedení statusu veřejné prospěšnosti do české legislativy

2 1. POPIS PRŮZKUMU Průzkum Spolupráce krajů a neziskových organizací probíhal od října 2013 do prosince 2013 ve všech 14 krajích České republiky včetně Hlavního města Prahy. Jeho realizátorem byla Asociace veřejně prospěšných organizací ČR (AVPO ČR). Cílem průzkumu bylo zmapovat, zda krajské úřady spolupracují s nestátními neziskovými organizacemi (NNO). Pokud ke spolupráci dochází, zajímalo AVPO ČR o jakou formu spolupráce se jedná. Část průzkumu byla též věnována názorům krajských úřadů na legislativní úpravu statusu veřejné prospěšnosti a jejich pohledům na zavedení značky spolehlivosti neziskových organizací. Na začátku října 2013 AVPO ČR oslovila jednotlivé hejtmany s žádostí o vyplnění online dotazníku. Po jeho vyhodnocení následoval osobní rozhovor s externí spolupracovnicí AVPO ČR Miladou Šnajdrovou. Cílem osobního rozhovoru vedeného vždy s vybraným zástupcem krajského úřadu, bylo prodiskutovat odpovědi z on-line dotazníku a získat k nim další rozšiřující informace. Výběr osob, s nimiž byly rozhovory vedeny, byl zcela na jednotlivých krajích. Jednalo se o pracovníky z různých odborů: V jednom kraji šlo o vedoucího kanceláře hejtmana, v jednom kraji o vedoucího oddělení metodiky, a taktéž v jednom kraji o vedoucího oddělení strategického rozvoje. V celkem sedmi krajích byl rozhovor veden s koordinátorem pro nestátní neziskové organizace (NNO), včetně radní, která má neziskový sektor ve své gesci. Ve čtyřech krajích se rozhovoru zúčastnili zástupci sociálního odboru. (Rozhodnutí krajů delegovat kompetenci rozhovoru na sociální odbor realizátor průzkumu zcela respektuje, ačkoliv byly tyto rozhovory většinou zúžené, jelikož šlo o pohled pouze jednoho odboru řešícího problematiku NNO v sociálních službách. Dle názoru realizátora průzkumu, nemají odpovědi stoprocentně vypovídací hodnotu za celou šíři neziskového sektoru, za celý kraj jako správní celek, potažmo krajský úřad. Přesto průzkum tyto odpovědi považuje za relevantní, jelikož delegování kompetence vedení rozhovoru bylo plnohodnotným rozhodnutím krajů.) 2. SPOLUPRÁCE KRAJŮ A NNO 2.1. Podpora NNO Celkem dvanáct krajů (Hlavní město Praha, Jihočeský, Jihomoravský, Karlovarský, Královéhradecký, Moravskoslezský, Olomoucký, Pardubický, Plzeňský, Ústecký, Vysočina, Zlínský) nabízí neziskovým organizacím pronájem prostor, většinou zdarma a na konkrétní akce.

3 Osm krajů (Hlavní město Praha, Jihočeský, Liberecký, Olomoucký, Pardubický, Plzeňský, Vysočina, Zlínský) nabízí neziskovým organizacím možnost propagace na webu kraje nebo jinými způsoby, například zveřejňováním článků v krajských zpravodajích. Všechny kraje poskytují NNO dotace na jejich aktivity, čtyři kraje poskytují něčím výjimečné (nadstandardní) dotační programy (Hlavní město Praha, Karlovarský, Olomoucký, Vysočina). Pět krajů (Jihomoravský, Královéhradecký, Olomoucký, Plzeňský, Ústecký) organizuje pro NNO semináře na různá témata (legislativa, dotační programy apod). Jen čtyři kraje (Královéhradecký, Olomoucký, Ústecký, Zlínský) nabízejí NNO poradenství nebo zprostředkovávají kontakty na externí poradce. Pouze jeden kraj (Zlínský) provozuje informační webový portál pro NNO Komunikace s NNO Kraje komunikují různými způsoby: Celkem sedm krajů (Hlavní město Praha, Liberecký, Olomoucký, Pardubický, Plzeňský, Vysočina, Zlínský) má koordinátora pro NNO, z toho jeden kraj (Olomoucký) má externí poradkyni hejtmana pro NNO. Šest krajů (Jihočeský, Karlovarský, Královéhradecký, Moravskoslezský, Středočeský, Ústecký) komunikuje prostřednictvím jednotlivých odborů. Dalších šest krajů (Jihomoravský, Karlovarský, Liberecký, Pardubický, Plzeňský, Vysočina) komunikuje také, ale nikoli výhradně, prostřednictvím zastřešující organizace Konkrétní osoba pro komunikaci s NNO Zaměstnanec, který má ve své odpovědnosti komunikaci se všemi NNO, působí v osmi krajích (Hlavní město Praha, Karlovarský, Liberecký, Olomoucký, Pardubický, Plzeňský, Vysočina, Zlínský). Z toho v pěti krajích (Liberecký, Pardubický, Plzeňský, Vysočina, Zlínský) jde o odborníka na neziskový sektor. V jednom kraji (Olomoucký) působí navíc i externí poradkyně pro neziskový sektor. Ve čtyřech krajích (Hlavní město Praha, Karlovarský, Liberecký, Olomoucký) je to referent, který má tuto komunikaci v gesci ke svým dalším povinnostem Smlouva se zastřešující organizací Sedm krajů (Jihomoravský, Karlovarský, Liberecký, Pardubický, Ústecký, Vysočina, Zlínský) uvedlo, že má uzavřenou smlouvu s organizací zastřešující NNO v kraji. Z toho čtyři kraje (Jihomoravský, Pardubický, Vysočina, Zlínský) hodnotí spolupráci jako vysoce kvalitní. Dalších sedm krajů (Hlavní město Praha, Jihočeský, Královéhradecký, Moravskoslezský, Olomoucký, Plzeňský, Středočeský) uvedlo, že nemá uzavřenu žádnou takovou smlouvu.

4 Jeden kraj (Plzeňský) v současné době od smlouvy odstupuje a plánuje tzv. Deklaraci spolupráce, ke které se budou moci připojovat jednotlivé NNO v regionu Finanční podpora zastřešující organizace V roce 2013 podporovalo zastřešující organizaci NNO celkem pět krajů (Jihomoravský, Karlovarský, Liberecký, Pardubický, Vysočina), a to v částkách od 300 tisíc do tisíc Kč. Jeden kraj (Olomoucký) podporoval zastřešující organizaci do roku 2012, a to ve výši přibližně tisíc Kč. Zástupci dvou krajů (Olomoucký, Zlínský) uvedly, že namísto dotace jiné organizaci mají v rozpočtu finance na provoz oddělení krajského úřadu, které se NNO věnuje Vliv NNO na rozhodování kraje Šest krajů (Jihočeský, Jihomoravský, Královéhradecký, Pardubický, Hlavní město Praha, Ústecký) uvedlo, že NNO mají významný vliv na rozhodování kraje. Sedm krajů (Karlovarský, Liberecký, Moravskoslezský, Olomoucký, Plzeňský, Vysočina, Zlínský) uvedlo, že NNO mají částečný vliv na rozhodování kraje. Pouze jeden kraj (Středočeský) uvedl, že NNO jsou bez vlivu na rozhodování v kraji. Poznámka realizátora: Někteří zástupci krajů posuzovali pouze vliv nestátních sociálních služeb na rozhodování sociálního odboru Pomoc kraje se změnami souvisejícími s NOZ Osm krajů (Královéhradecký, Liberecký, Olomoucký, Pardubický, Plzeňský, Ústecký, Vysočina, Zlínský) uvedlo, že pomáhá NNO poskytováním poradenství, k čemuž využívají vlastní i externí poradce. Celkem jedenáct krajů (Jihočeský, Jihomoravský, Královéhradecký, Liberecký, Moravskoslezský, Olomoucký, Pardubický, Plzeňský, Ústecký, Vysočina, Zlínský) uvedlo, že pomáhá organizováním seminářů. Sedm krajů (Karlovarský, Královéhradecký, Liberecký, Olomoucký, Pardubický, Plzeňský, Ústecký) uvedlo, že předává NNO kontakty na externí poradce.

5 3. Pořadí krajů podle míry spolupráce Pro účely sestavení žebříčku odrážejícího míru spolupráce krajů a NNO bylo zavedeno neformální ování nejdůležitějších aspektů spolupráce krajů s NNO: kontaktní osoba pro NNO garant pro NNO spolupráce s asociací financování asociace organizování aktivit pro NNO jiná pomoc pro NNO návštěvy akcí NNO pro všechny oblasti 3 radní 3 nadstandardní 3 nad 700 tisíc Kč 3 vše a výjimečná akce 3 prostory, propagace, poradenství 3 hejtman 3 kontaktní osoba 2 běžná tisíc tisíc Kč 2 všechny typy 2 prostory, propagace 2 radní 2 jednotlivé odbory 1 respektují se 1 do 300 tisíc Kč 1 dle potřeby 1 prostory 1 vedoucí odborů 1 Tabulka č.1 Dle výše uvedeného ování byly ohodnoceny všechny zkoumané kraje následovně: pořadí celkem 1 Vysočina Pardubický Zlínský Jihomoravský Olomoucký Plzeňský Liberecký Praha Královéhradecký Jihočeský Moravskoslezský Karlovarský Středočeský Ústecký Tabulka č.2

6 4. Dotace NNO z rozpočtu krajů V době realizace průzkumu byl již známý Rozbor financování NNO z veřejných rozpočtů v roce 2012, jehož zadavatelem byla Rada vlády pro nestátní neziskové organizace (RVNNO) a který zpracovalo Centrum pro výzkum neziskového sektoru Masarykovy university. Z rozboru vyplývají údaje o částkách, kterými jednotlivé kraje nestátní neziskové organizace (NNO) podpořily. Tyto údaje, ačkoli jejich zjišťování původně nebylo plánovanou součástí realizovaného průzkumu, také odráží zájem krajů o fungování neziskových organizací. Zároveň je však třeba mít na paměti, že při jejich prostém výčtu nejsou zohledněny některé důležité okolnosti, jako je velikost jednotlivých krajů, počet NNO v jednotlivých krajích nebo velikost krajských rozpočtů. V následující tabulce jsou uvedeny celkové částky podpory NNO v tisících Kč ve všech oblastech činnosti: Tabulka č.3 Graf č.1 5. Přístup krajů ke statusu veřejné prospěšnosti Celkem dvanáct krajů (Jihočeský, Jihomoravský, Královéhradecký, Liberecký, Moravskoslezský, Olomoucký, Pardubický, Plzeňský, Středočeský, Ústecký, Vysočina, Zlínský) uvedlo, že by NNO měly vést podvojné účetnictví. Všech čtrnáct krajů uvedlo, že by NNO měly zveřejňovat výroční zprávu včetně účetní závěrky.

7 Všech čtrnáct krajů rovněž uvedlo, že by NNO měly informovat o své činnosti na svých webových stránkách. Pouze dva kraje (Karlovarský, Liberecký) uvedly, že by NNO měly zveřejňovat příjmy tří nejlépe ohodnocených osob v organizaci. U této podmínky se rozvinula nejširší diskuze. Kraje, které s touto podmínkou nesouhlasí, uváděly například tyto důvody: - NNO by nemusely dostat dotaci, protože částka by se poskytovateli mohla zdát příliš vysoká. - Mohlo by jít o bič na špičkové pracovníky. - U NNO s malým počtem zaměstnanců by zveřejňování mohlo být příliš adresné. - Špatná zkušenost se zveřejňováním platů zaměstnanců veřejné správy. - Důležitý je i odpočet nákladů od těchto odměn. - Odměňování je interní záležitostí organizace, pokud je realizováno v rámci zdravých pravidel. Navíc je ve společnosti velmi negativně vnímáno jakékoli odmítnutí takové údaje zveřejnit. Tři kraje (Moravskoslezský, Ústecký, Zlínský) se po diskuzi a upřesnění důvodů přiklonily k odpovědi spíše ano. Všech čtrnáct krajů souhlasilo, že by NNO měly zveřejňovat strukturu svých zdrojů. Rovněž všech čtrnáct krajů se shodlo, že by NNO měly jasně vymezovat svou hlavní a vedlejší činnost. 6. Přístup krajů ke Značce spolehlivosti neziskových organizací Deset krajů (Hlavní město Praha, Jihomoravský, Královéhradecký, Liberecký, Olomoucký, Pardubický, Plzeňský, Středočeský, Ústecký, Vysočina) by uvítalo značku spolehlivosti. Čtyři kraje (Jihočeský, Karlovarský, Moravskoslezský, Zlínský), které tuto značku nevidí jako potřebnou, uváděly tyto důvody: - Značka by měla zajímat spíše dárce. - Byla by to komplikace pro NNO. - Existuje již příliš institucí, které udělují nejrůznější značky. - Získat značku je příliš zatěžující. Nemít značku neznamená, že NNO není spolehlivá, ale že nemá kapacity na její získání. Objevil se i názor, že by značka spolehlivosti mohla nahradit onen rozporuplný zveřejňování tří nejvyšších odměn (podmínka pro získání statusu veřejné prospěšnosti).

8 Průzkum Spolupráce krajů a neziskových organizací proběhl v rámci projektu Zavedení statusu veřejné prospěšnosti do české legislativy, který finančně podpořil the Trust for Civil Society in Central and Eastern Europe a Olomoucký kraj.