SMLOUVA O VYUŽITÍ METODJKY ^ (dálejen smlouva) Oprávněný zástupce: ing. Tomáš Kotyza, ředíte! krajského úřadu IČ:

Transkript

1 KUMSP00G580A SMLOUVA O VYUŽITÍ METODJKY ^ rivií rok?ki n.ih t\ Metodika pro informování veřejnosti o rizicích v rámci prevence závažných havárií' (dálejen smlouva) UŽIVATEL Moravskoslezský kraj se sídlem: 28. Října 117, Ostrava Oprávněný zástupce: ing. Tomáš Kotyza, ředíte! krajského úřadu IČ: (dále jen UŽIVATEL") POSKYTOVATEL Vysoká škola báňská -Technická univerzita Ostrava Sídlem: 17. listopadu 15/2172, Ostrava - Porubá IČ: DIČ: CZ Oprávněný zástupce: prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc, rektor VŠB-TUO (dále jen POSKYTOVATEL") uzavírají podle 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012, občanský zákoník (dále jen občanský zákoník"), v platném znění, smiouvu následujícího znění: I. PŘEDMĚT SMLOUVY 1. Poskytovatel je řešitelem projektu VG s názvem Zefektivnění komunikace o rizicích pro zvýšení bezpečnosti obyvatel v rámci novelizace zákona o prevenci závažných havárií" podpořeného Ministerstvem vnitra z Programu bezpečnostního výzkumu ČR v letech Při řešení projektu poskytovatel vytvořil metodiku, kterou označuje: Metodika pro informování veřejnosti o rizicích v rámci prevence závažných havárií (dále jen metodika). 3. Předmětem této smlouvy je závazek poskytovateie poskytnout metodiku uživateli a závazek uživatele užívat metodiku v souladu s podmínkami této smlouvy. Stránka 1/3

2 II. POSKYTNUTÍ METODIKY 1. Poskytovatel poskytuje metodiku uživateli, a to bezúplatně. 2. Uživatel má právo používat poskytnutou metodiku pro účely informování veřejnosti o rizicích v rámci prevence závažných havárií. 3. Tato smiouva se v otázkách jí výsiovně neupravených řídí zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů {autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů a občanským zákoníkem. 4. Poskytovatel metodiky upozorňuje, že zpracovaná metodika, vyvinutá v rámci řešení výzkumného projektu, je smluvně přístupná všem potenciálním uživatelům. 5. Uživatel metodiky má právo předat metodiku jinému uživateli pouze s písemným souhlasem poskytovatele metodiky. 6. Uživatel se zavazuje navrhnout poskytovateli optimalizaci metodiky v případě, že se vhodnost optimalizace projeví během užívání metodiky. 1. Tato smlouva se uzavírá na dobu 5 iet. IM. TRVANÍ A UKONČENI SMLOUVY 2. Tuto smlouvu lze ukončit písemnou dohodou. 3. Tato smlouva může být vypovězena bez uvedení důvodů kteroukoliv smluvní stranou s tříměsíční výpovědní dobou. Výpovědní doba začne plynout první den měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla výpověď druhé smluvní straně doručena. IV. SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 1. Žádná ze stran nemůže bez písemně uděleného souhlasu druhé smluvní strany ani pohledávku, ani dluh z této smlouvy, ani tuto smlouvu postoupit třetí osobě. 2. Tato smlouva může být měněna pouze písemnými, vzestupně číslovanými dodatky. 3. Tato smlouva se řídí českým právním řádem. Veškerá sní související jednání probíhají v českém jazyce. 4. Tuto smlouvu lze měnit pouze písemně, formou číslovaného dodatku k této smlouvě. 5. Tato smlouva se vyhotovuje ve čtyřech stejnopisech s platností originálu, podepsaných oprávněnými zástupci smluvních stran, z nichž každé ze smluvních stran náleží po dvou vyhotoveních. 6. Nedílnou součástí této smlouvy je Příloha: Metodika pro informování veřejnosti o rizicích v rámci prevence závažných havárií. 7. Tato smlouva nabývá platnosti a účinnosti okamžikem jejího podpisu oběma smluvními stranami. Stránka 2/3

3 8. Poskytovatel bere na vědomí a výslovně souhlasí stím, že smlouva včetně příloh a případných dodatků bude zveřejněna na oficiálních webových stránkách Moravskoslezského kraje. V Ostravě dne: 2015 V Ostravě dne: VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ uro^ídvmpava QSTRAVA-Porubd 1 listopadu Í5 C-*~ - Vysoká škola báňská -Technická univerzita Ostrava prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc. rektor Moravskoslezský kraj Ing. Tomáš Kotyz ředitel krajského úřadu zástupkyní ředitele vedoucí odboru kontroly a sdílených siužeb Stránka 3/3

4 Příloha: Metodika pro informování veřejnosti o rizicích v rámci prevence závažných havárií

5 Metodika pro informování veřejnosti o rizicích dle zákona č. 224/2015 Sb,, o prevenci závažných havárií a vyhlášky č. 228/2015 Sb. o rozsahu zpracování informace veřejnosti, hlášení o vzniku závažné havárie a konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie r r v r i r r \r r r r

6 9 A Metodika vznikla v rámci projektu VG Zefektivnění komunikace o rizicích pro zvýšení bezpečnosti obyvatel vrámci novelizace zákona o prevenci závažných havárií" podpořeného Ministerstvem vnitra z Programu bezpečnostního výzkumu ČR v letech Projekt je řešen ve spolupráci VŠB - TUO a MV-GŘ HZSČRIOOLB. Odpovědný řešitel: prof. RNDr. Pavel Daniheíka, CSc. Verze:

7 POUŽITÉ ZKRATKY ČIŽP HPK HZSK IOOLB IZS KÚ MAPÍS MV-GŘHZSČR NL ORP PZH VHP VŠB-TUO ZHP ŽP Česká inspekce životního prostředí Havarijní plán kraje Hasičský záchranný sbor kraje Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč Integrovaný záchranný systém Krajský úřad Informační systém prevence závažných havárií Ministerstvo vnitra - generální ředitelství hasičského záchranného sboru České republiky Nebezpečné chemické látky a směsi Obec s rozšířenou působností Prevence závažných havárií Vnější havarijní plán Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Zóna havarijního plánování Životní prostředí

8 Obsah 1 Úvod 6 2 Příprava údajů pro informování veřejnosti Identifikace objektu a údaje o jeho zařazení Popis výrobní činnosti Plánovaná opatření provozovatelů, složek IZS a orgánu veřejné správy Účinky havárie na životy a zdraví osob, životní prostředí a majetek Nebezpečné látky a jejich vlastnosti Způsoby varování a informování ohroženého obyvatelstva Informování o žádoucím chování Vhodné informace z vnějšího havarijního plánu Výčet subjektů podávajících informací Údaje o tom, kde mohou občané získat další informace 1 3 Zpracování informace pro veřejnost Zpracování listinné informace Úvodní část Hlavní část Údaje o původci ohrožení MapaZHP Údaje o komunikačních kanálech Zpracování elektronické informace s možností dálkového přístupu Údaje o charakteru ohrožení Identifikace ohrožené veřejnosti Postupy žádoucího chování Plánovaná opatření provozovatelů, složek IZS a orgánu veřejné správy Proběhlé havárie a přijatá opatření Další zajímavosti Údaje o zpracovateli informací a kontaktech 18 4 Distribuce a zpětná vazba Distribuce Sociální sítě Zpětná vazba 20 5 Aktualizace a udržitelnost 21 9

9 6 Přílohy 22 7 Odkazy 32

10 1 Úvod Metodika definuje doporučený postup a spolupráci krajského úřadu (dále jen KÚ"), hasičského záchranného sboru kraje (dále jen HZSK") a provozovatelů při zpracování informací o objektech zařazených do skupiny A nebo skupiny B zpřístupňovaných veřejnosti dle zákona o prevenci závažných havárií[l]. Jejím účelem je vytvořit praktický návod pro zpracovatele informace a doporučení, jak preventivně komunikovat o rizicích závažných havárií. Informování veřejnosti zvyšuje povědomí o charakteru ohrožení a zpřístupňuje jí informace o plánovaných opatřeních a žádoucím chování obyvatelstva v případě havárie, která jsou předmětem zpracovaných havarijních plánů (vnějších havarijních plánů, havarijního plánu kraje). Předmětem souhrnné informace pro veřejnost jsou údaje o nebezpečí závažné havárie, o možnostech vzniku a potenciálních dopadech závažné havárie včetně možného domino efektu, dále informace o preventivních bezpečnostních opatřeních a především o žádoucím chování obyvatel v případě vzniku závažné havárie. Metodika poskytuje základní návod pro sběr a přípravu informací využitelných při zpracování informace pro veřejnost, definuje strukturu a formu a specifikuje podrobnosti týkající se obsahu poskytovaných informací, doporučuje zásady formulace textů, a také používání grafiky. Dále popisuje postup zpracování informace v listinné podobě a informace poskytované způsobem umožňující dálkový přístup, včetně možností distribuce a vytvoření zpětné vazby. Doporučuje pravidla spolupráce mezi KÚ, HZSK a provozovatelem a případnými dalšími aktéry při zpracování informace. Metodický postup pro zpracování informace veřejnosti je znázorněn na schématul.l. Metodika může být rovněž využita jako podkladový dokument pro informování veřejnosti v návaznosti na další typy mimořádných událostí (např. povodně, sesuvy, úniky nebezpečných látek z tzv. podlimitních zdrojů rizik nezařazených do skupin A a B podle zákona o PZH) a to jak na úrovni kraje, tak obcí s rozšířenou působností (dále jen ORP) a ostatních obcí, ale může sloužit i provozovatelům identifikovaných významných zdrojů rizik v návaznosti na plnění povinností daných zákonem č. 239/2000 Sb. [4]. Informace pro veřejnost se zpracovává ve dvou základních podobách: * elektronicky, publikována způsobem umožňujícím dálkový přístup - pro objekty zařazené do skupiny A a do skupiny B. v listinné podobě - pro objekty zařazené do skupiny B. Informace pro veřejnost je; povinně poskytována v listinné podobě veřejnosti v ZHP a podnikatelům, kteří mají v ZHP sídlo nebo provozovnu (podnikatelům, kteří mají v ZHP sídlo nebo provozovnu, může být informace doručována elektronicky prostřednictvím datové schránky); «povinně doručována prostřednictvím datové schránky provozovatelům všech budov a zařízení navštěvovaných veřejností, zejména školských, zdravotnických a sociálních zařízení a provozovatelům sousedních objektů, pokud existuje hrozba domino efektu (podnik je zařazen do skupiny B na základě domino efektu); nemají-li výše uvedené subjekty datovou schránku zřízenou, je nutné jim informaci poskytnout v listinné podobě; dále je vhodné (dobrovolně, nad rámec legislativních povinností) poskytnout informaci v listinné formě provozovatelům všech budov a zařízení navštěvovaných

11 veřejností, zejména školských, zdravotnických a sociálních zařízení a sousedních objektů, které jsou v ZHP. Elektronická informace pro veřejnost s možností dálkového přistupuje publikována: povinně prostřednictvím informačního systému PZH (MAPIS), je vhodné ji publikovat prostřednictvím krajského geoportálu, na internetových stránkách KÚ, HZSK, dotčených obcí a jednotlivých provozovatelů nebo na cílených portálech sloužících občanům pro získávání informací z oblasti bezpečnosti.

12 1.1 Schéma procesu komunikace o rizicích Rozhodnutí o poskytnutí informace dle zákona 224/2015 Sb. Ukončení ANO Příprava podkladů pro informování (kapitola 2) Zásady zpracování textu {příloha 1, 5} Zpracování informace - listinné i elektronické {kapitola 3) Havarijní scénáře a žádoucí chování (příloha 2 a 3) Vzorový íeták (příloha 4) Distribuce a zpětná vazba (kapitola 4) «- Dotazník zpětné vazby (příloha 6) ANO JL Využití dobrovolných nástrojů (příloha 7) Aktualizace a průběžné udržovaní komunikace (kapitola 5)

13 2 Příprava údajů pro informování veřejnosti Zdrojem dat k tvorbě informace pro veřejnost jsou především Podklady pro stanovení ZHP a vypracování vnějšího havarijního plánu" (dále jen Podklady") a bezpečnostní dokumentace provozovatele" ve smyslu zákona o prevenci závažných havárií. Dále vnější havarijní plán a další data vyžádaná zpracovatelem vnějšího havarijního plánu od provozovatele. Data, která nejsou součástí předložených dokumentů, vyžaduje KÚ především u provozovatele a u HZSK. Všechna data, která jsou pro informaci veřejnosti shromážděna, musí být před vydáním a distribucí odsouhlasena provozovatelem a HZSK. Doporučuje se rovněž jejich odsouhlasení příslušnými ORP, pnpadně obcemi. Dáíe je vhodné, aby informace veřejnosti, před jejím vydáním a distribucí, byla na úrovni KÚ projednána nejen garantujícím odborem, ale všemi pracovišti odpovědnými za krizové řízení, životní prostředí a vnější vztahy. Náležitosti obsahu informace zpracované pro objekty zařazené do skupiny A nebo do skupiny B jsou uvedeny v příloze č. 1 vyhlášky č. 228/2015 Sb.[2]. Zpracovávaná informace může obsahovat i další položky, například účel a cíl zpracovávané informace, datum zpracování a grafické znázornění ZHP. Tabulka 1: Odpovědnosti za zpracování jednotlivých částí informace a podkladů Položka Identifikace objektu a údaje o jeho zařazení Popis výrobní činnosti Nebezpečné látky a jejich vlastnosti Účinky havárie na životy a zdraví osob, životní prostředí a majetek, včetně přesahů hranic státu Plánovaná opatření provozovatelů, složek IZS a orgánů veřejné zprávy Způsoby varování a informování obyvatelstva Informování o žádoucím chování Vhodné informace z vnějšího havarijního piánu Výčet subjektů podávajících informací Údaje o tom, kde mohou občané získat další informace Vysvětlivky: O - odpovídá, P - poskytuje podklady Dle přílohy 1 vyhlášky f 2] Část A, odst. 1 ČástA, odst. 3 ČástA, odst.4 Část B, odst. 1,4 Část B, odst. 2 ČástA, odst. 6 Část A, odst. 5 Část A, odst. 5 Část B, odst. 3 Část A, odst. 2 Část A, odst. 6,7 KÚ HZSK P P P P P P P P Provozovatel P P P P P P P P Obec V případě vzniku závažné havárie, která splňuje podmínky definované v zákoně o PZH [1], je povinností KÚ zpracovat pro veřejnost informaci o vzniku a dopadech ZH. Podkladem pro zpracování informace veřejnosti o vzniku a dopadech závažné havárie jsou především konečná zpráva o vzniku a dopadech závažné havárie a dále preventivních opatřeních, která nejsou uvedena v konečné zprávě o vzniku a dopadech závažné havárie a která mohou vést ke zlepšení PZH. Informování veřejnosti o havárii patří do procesu komunikace o rizicích, nicméně není součástí metodiky. 2.1 Identifikace objektu a údaje o jeho zařazení Název společnosti a právní forma slouží k identifikaci provozovatele, který může být původcem závažné havárie a ohrožovat havarijními účinky lidské životy a zdraví, ŽP nebo P P 9

14 majetek. Vždy je nutné správnost identifikačních údajů ověřit, nejlépe v obchodním rejstříku. Sídlo společnosti a adresa objektu se specifikuje místopisně. Sídlo společnosti se může lišit od adresy potenciálně ohrožujícího objektu. V informaci musí být uvedena adresa objektu. Zdrojem dat jsou Podklady a bezpečnostní dokumentace provozovatele. Je vhodné informace ověřit v obchodním rejstříku a u provozovatele. Vhodné je provázat s údaji mapu s vyznačením zóny havarijního plánování (viz část 2.8.). 2.2 Popis výrobní činnosti Slouží obyvatelstvu k získání povědomí a kontextu podávaných informací s charakterem průmyslové činnosti. Popis výrobní činnosti by měl obsahovat předmět hlavní činnosti a surovin, meziproduktů a vyráběných produktů vždy ve vazbě na NL, které mohou způsobit havárii s rozsahem zahraniči objektu provozovatele. Pokud je to účelné, uvést i jakým způsobem je s NL nakládáno. Zdroje informací jsou Podklady a bezpečnostní dokumentace provozovatele. Vždy je nutné informace ověřit u provozovatele. Informace je vhodné provázat s informacemi popisujícími ohrožení pro obyvatelstvo v okolí. 2.3 Plánovaná opatření provozovatelů, složek IZS a orgánu veřejné správy K posílení pozitivního vnímání podávaných informací veřejností jsou rovněž informace o pravidelných kontrolách realizovaných orgány veřejné správy u provozovatele, o spolupráci se složkami IZS a opatřeních uvnitř podniku, včetně spolupráce provozovatele s IZS. Informace o pravidelných kontrolách zajišťuje KÚ, který může využít jejich přehledu v MAPIS. Informace o preventivních opatřeních a spolupráci provozovatele s IZS poskytuje KÚ provozovatel a HZSK. HZSK sumarizuje několik krátkých jednoduchých vět, které popíší nejen preventivní opatření, ale rovněž spolupráci se složkami IZS, prováděná cvičení havarijní připravenosti atp. Provozovatel může do části přispět popisem preventivních opatření vrámci podniku, které provádí, případně dalších akcí, které zvyšují bezpečnost vrámci podniku i v jeho okolí. Nejde zde o vyjmenování všech opatření, spíše výběr těch, které mohou zajímat veřejnost a vést k zvýšení důvěry ve schopnost zvládat riziko závažných havárií. 2.4 Účinky havárie na životy a zdraví osob, životní prostředí a majetek Uvede se popis potenciálních havarijních projevů, které mohou vzniknout a ohrozit veřejnost na území ZHP. Projevy se váží k očekávaným (typovým) scénářům havárie. Slouží obyvatelstvu a dalším zainteresovaným stranám k získání povědomí o charakteru ohrožení. Uvedou se identifikované havarijní scénáře v souladu se schválenou bezpečnostní dokumentací a vnějším havarijním piánem. Pro volbu charakteru nebezpečí lze využít předdefinované typové scénáře, který využívá pro stanovení ZHP vyhláška č. 226/2015 Sb.[3]a jsou uvedeny v tabulkách č. A. 2. a A. 3. vyhlášky. Po výběru typového scénáře lze pro jeho popis pro potřeby informování veřejnosti využít předdefinovaných textů dle typu scénáře, které jsou součástí přílohy 2 metodiky. V případech, že závažná havárie může mít přesah přes státní hranici, je zde nezbytné tento fakt uvést. Data zpracuje KÚ vždy ve spolupráci s HZSK a provozovatelem, protože musí vycházet z údajů obsažených jak ve vnitřní havarijním plánu, který zpracovává provozovatel, tak údajů a scénářů, se kterými pracuje vnější havarijní plán zpracovaný HZSK. 10 Ú

15 2.5 Nebezpečné látky a jejich vlastnosti Seznam přítomných nebezpečných látek a jejich vlastností slouží obyvatelstvu k získám povědomí o charakteru nebezpečí. Pro tyto účely k jednotlivým havarijním scénářům uvedou názvy NL, u kterých se předpokládá přesah účinků havarijních projevů za hranici areálu, včetně běžně používaných synonym, hlavní nebezpečné vlastnosti těchto látek a příslušné symboly nebezpečnosti. Zdrojem dat pro sestavení informací je bezpečnostní dokumentace provozovatele, vnější havarijní plán, vyhláška č. 226/2015 Sb.[3], bezpečnostní listy a databáze NL. Při rozhodování, které nebezpečné látky mohou mít přesah přes hranici areálu provozovatele, lze využít seznamu těch, pro které je nebo by byla stanovena příslušná ZHP v souladu s vyhláškou č. 226/2015 Sb.[3] a zvláště pak ty, u nichž plocha pro stanovení ZHP zasahuje občanskou zástavbu, místa shromažďování nebo jiné zranitelné cíle. 2.6 Způsoby varování a informování ohroženého obyvatelstva Část slouží k získání povědomí, jakými prostředky bude obyvatelstvo o ohrožení varováno a dále informováno o žádoucím chování. Zdrojem dat je vždy vnější havarijní plán. Data zpracuje KÚ vždy ve spolupráci s HZSK. 2.7 Informování o žádoucím chování Informace dávají občanům instrukce o tom, jak je vhodné se chovat vpřípadě havárie a navazuje na část varování a informování obyvatelstva. Zdrojem dat je vždy vnější havarijní plán, data zpracuje KÚ vždy ve spolupráci s HZSK. 2.8 Vhodné informace z vnějšího havarijního plánu Mezi vhodné informace z vnějšího havarijního plánu patří např. publikování mapy, na které je vizualizována ZHP. Dále mohou být publikovány další informace, které mají vazbu na žádoucí chování při vzniku havárie a minimalizace jejich následků. Mapa je nedílnou součástí informace pro obyvatelstvo publikované v listinné i elektronické podobě s možností dálkového přístupu. V listinné podobě musí být mapa zpracována v takovém měřítku, které umožní její čitelnost a dostatečnou vizualizaci prostředí ohrožené zóny havarijního plánování. Zásady pro zpracování mapy - viz Příloha 5. Data zpracuje KÚ vždy ve spolupráci s HZSK. 2.9 Výčet subjektů podávajících informaci V informaci musí být uvedeny údaje o subjektech, které tuto informaci zpracovaly a obyvatelstvu podávají. Zde je mimo KÚ nezbytné zmínit i HZSK a dotčeného provozovatele, včetně kontaktních údajů, kterými jsou zejména a telefonické spojení na kompetentní osobu (tyto kontakty je nezbytné ověřit). Data zpracuje KÚ vždy ve spolupráci s HZSK a provozovatelem, pnpadně dotčenou obcí Údaje o tom, kde mohou občané získat další informace Součástí informace jsou rovněž informace o kontaktech, na kterých mohou občané získat další informace. V případě listinné informace dostačuje uvést odkaz na elektronicky publikovanou informaci (MAPÍS, internetové stránky provozovatele, KÚ, HZSK) a telefonní a e~mailový kontakt. Je-li odkazováno na telefony ústředen, musí zpracovatel informace zajistit instruktáž jejich personálu tak, aby byl občan vždy přepojen ke kompetentnímu pracovníkovi, pod 11

16 kterého agenda spadá a nebyl odkazován na další zdroje. Publikovaná telefonní čísla a e- mailové kontakty mezi sebou dojednají KÚ, HZSK a provozovatel. Data zpracuje KÚ vždy ve spolupráci s HZSK a provozovatelem, případně dotčenou obcí. 3 Zpracování informace pro veřejnost Základní formou poskytování informací veřejnosti je informace poskytovaná paralelně v listinné a v elektronické podobě s možností dálkového přístupu. Listinná informace je vydávaná nejčastěji formou letáků, v regionálních tiskovinách, publikována na vývěskách a v dopravních prostředcích. Listinná informace, která má být publikována na vývěskách, v dopravních prostředcích by neměla přesahovat formát A4. Informace distribuována např. do schránek občanů může být rozsáhlejší. Vpřípadě poskytování informace provozovatelům budov a zařízení navštěvovaných veřejností, zejména školských, zdravotnických a sociálních zařízení a sousedních objektů, které jsou v ZHP se informace poskytuje v takové formě, aby mohla být provozovatelem dále zpracována a distribuována. Doporučuje se, aby byla poskytována minimálně ve dvou formách - jako jednostranný plakát na vývěsku a jako brožura o stejném formátu jakým je poskytována veřejnosti. Souběžně s poskytovanou informací se distribuují i instrukce, jak má být s informací dále naloženo. Je doporučené zveřejnění a zpřístupnění informace uživatelům budov a objektů. Doporučenou formou je vyvěšení na přístupných frekventovaných místech, distribuce formou letáku a podobně. Elektronická dálkově přístupná informace je povinně publikována prostřednictvím informačního systému PZH (MAPIS). Dále je vhodné její publikování na internetových stránkách KÚ, HZSK, dotčených obcí a jednotlivých provozovatelů, prostřednictvím krajského geoportálu, nebo na cílených portálech sloužících občanům pro získávání informací z oblasti bezpečnosti. 3.1 Zpracování listinné informace Listinná informace musí být srozumitelná a musí občana zaujmout a nabídnout mu možnost získávání dalších informací, které jsou zveřejňovány v elektronické verzi přístupné přes internet. V těchto případech je listinná informace reklamou" na elektronickou informaci publikovanou s možností dálkového přístupu, která je detailnější, propracovanější. V listinné informaci proto musí být uveden odkaz na podrobnější informaci publikovanou s možností dálkového přístupu. Každá dílčí informace (část celkové informace) má svůj význam a rozsah, dle kterého je jí přiřazován v listinné podobě prostor či věnována další pozornost. Důležité informace lze zdůraznit např. graficky s využitím obrázků či barevným zpracováním podkladu textu nebo textu samotného. Je-li to možné, je užitečné zvolit rozdílnou formu pro různé věkové skupiny. Děti a mládež upřednostňují spíše graficky podávané údaje, naopak senioři upřednostňují sdělení textová, psaná větším písmem. Zásady pro psaní textu a jeho grafickou úpravu jsou součástí přílohy, viz Příloha 1. Doporučené členění listinné informace je: úvodní část, hlavní část,» údaje o původci ohrožení, mapa ZHP, 12 C é

17 údaje o komunikačních kanálech. Členění je doporučeno zachovat bez ohledu na velikost letáku. Struktura letáku by neměla pouze kopírovat seznam povinných odrážek daných vyhláškou[2], ale má tvořit konzistentní obsah, který zdůrazňuje klíčové údaje. Na začátku letáku je nutné vysvětlit účel a co možná nejlépe motivovat ke čtení, zároveň neodrazovat nadbytečnými údaji (legislativní povinnosti a podobně). Zásadní sdělení o charakteru ohrožení a doporučeném chování, základních kontaktech atd. je vhodné umístit nejlépe na začátek letáku. Méně atraktivní místa, např. ke konci letáků nebo druhé straně, je vhodné využít na základní údaje, které tak půjdou snadno vyhledat - popis výrobní činnosti, sdělení o minulých kontrolách, o zařazení provozovatele. Kontakty, odkaz na další zdroje informací a podobně, je vhodné umístit viditelně na zadní stranu letáku, tak aby byly po ruce a aby byly dobře zapamatovatelné, případně vedly obyvatele po přečtení letáků ke zjišťování dalších údajů Úvodní část Leták musí na první pohled zaujmout. Na první stranu se proto doporučuje vložit vhodný obrázek, např. z průmyslu, ilustrující možnou havárii nebo ohrožení obyvatelstva, avšak nikoliv negativně nebo katastroficky laděný. Účel a cíl informace je klíčový pro pochopení občana, k Čemu podaná informace slouží. Pro tyto účely je vhodné použít piktogramů a krátkých hesel, které jsou v hlavních pasážích zpracované informace prezentovány. Z tohohle pohledu je klíčové, aby občan pochopil, že leták je pro jeho vlastní bezpečnost důležité přečíst, údaje si zapamatovat a uvědomil si, že si jej má ponechat pro případ dalšího použití. Tyto údaje lze formulovat v minimálně ve formě piktogramů, viz Obrázek 1: Vizualizace účelu informace formou piktogramů PRECTI ZAPAMATUJ USCHOVEJ VYUŽIJ Obrázek 1: Vizualizace účelu informace formou piktogramů Hlavní část Prioritou v procesu informování obyvatelstva jsou sdělení, která popisují možná ohrožení občanů a možnosti jak se mohou chránit. Do hlavní části patří popis možných účinků havárie na životy a zdraví osob, ŽP a majetek, včetně přesahu státní hranice, dále pak způsob varování a informování obyvatelstva o probíhající nebo hrozící havárii a zásady žádoucího chování při havárii. Nejvyšší prioritu při sestavování vlastního dokumentu mají údaje o žádoucím doporučeném chování. Tyto údaje mají naprosto zásadní charakter, neboť mohou významně ovlivnit dopady závažné havárie. Tomuto faktu musí být přizpůsoben nejen jejich rozsah, ale také srozumitelnost, výstižnost a přehlednost. Lze zde využít barevných znázornění, která evokují stěžejní význam údajů. Je vhodné je doplnit o grafické zpracování formou piktogramů, obrázků, schémat, které umožní cílové skupině lepší pochopení sdělovaných údajů. Díky kombinaci psaného textu a jeho podpoře grafickými prostředky 13

18 můžeme umocnit celkový vjem ze sdělovaného údaje. Pro popis účinků havárií se vyjde z identifikovaného typového scénáře dle zpracovaného vnějšího havarijního plánu. Možné vzory textů pro typové scénáře jsou uvedeny v příloze č. 2, Pro podtržení důležitosti těchto údajů je vhodné využít piktogramy, které jednoduchou formou popisují typový scénář nebo charakterizují nebezpečnou látku. Pri sestavování textu popisujícího účinky havárie je nezbytné uvést:» údaje o účincích látky, způsobu šíření nebezpečné látky a uvedení druhu nebezpečné látky, pro kterou je vymezena ZHP; 9 popis jak se havárie může dotknout životů a zdraví osob; předpokládaný rozsah havárie, který je vymezen hranicí zóny havarijního plánování, s důrazem na fakt, že většina havarijních projevů pro typový scénář bude menšího rozsahu než hranice zóny havarijního plánování, s výjimkou tlakové vlny, která při výbuchu může rozbít okna i ve vzdálenosti větší a s výjimkou dopadů na životní prostředí, které mohou přesáhnout vymezenou hranici zóny havarijního plánování; Údaje o způsobech varování a informování občanů pri vzniku havárie mají rovněž zásadní charakter. K dosažení zapamatování sí těchto sdělení a pro jejich zdůraznění lze použít piktogramů (např. jako na obrázku 2) a krátkých textů. Text k varování a informování musí popisovat základní způsoby varování v území, přičemž se vždy vychází z údajů ve vnějších havarijních plánech. Při uvádění rozhlasového a televizního vysílání se doporučuje uvést rovněž konkrétní stanice a vysílací frekvence těch médií, se kterými jsou uzavřeny smlouvy[4]. V listinné informaci je nezbytné mimo koncových prvků varování neopomenout místních informačních prostředků - místních a obecních rozhlasů, služeb SMS info atp. Dále je nezbytné zmínit, jakým způsobem budou lidé informováni o ukončení ohrožení a odvolání opatření a taky o tom, kam mohou občané sami nahlásit havárii (tísňová linka 112, 150, případně další tísňové linky). Obrázek 2: Piktogram pro varování občanů Dalšími důležitými údaji pro veřejnost jsou zásady žádoucího chování, tedy co mohou sami občané udělat pro své bezpečí a pro bezpečí svých blízkých. Pri zpracovávání těchto zásad musí být plně respektována opatření ochrany obyvatelstva, která jsou součástí vnějšího havarijního plánu, kdy hlavní zásadou žádoucího chování obyvatelstva při chemických haváriích je nepřibližovat se k místu havárie. Lidé nacházející se venku musí urychleně vstoupit do nejbližší budovy a lidé ve svých bytech, na pracovištích a v dalších objektech musí zůstat v budovách a nikam nevycházet. Příklad žádoucího chování obyvatelstva při havárii pro listinnou formu informace je uveden v Příloze 2. V části lze rovněž uvést další údaje, které vyplývají s vnějšího havarijního plánu a týkají se 14 9

19 zvládaní následků závažných havárií vně objektu, kde došlo k havárii Údaje o původci ohrožení Pro posílení důvěryhodnosti sdělovaných údajů je nezbytné, aby informace vždy obsahovala údaje o jejím zpracovateli, umožňovala zpětnou vazbu a obsahovala údaje o datu zpracování. V části se uvede název a právní forma, sídlo a adresa společnosti i objektu. Dále údaje o zařazení, popis výrobní činnosti a údaje o tom, co dělají v rámci prevence provozovatelé, dotčené správní úřady a složky IZS pro bezpečnost obyvatelstva. Cílem těchto údajů je doložení bezpečnosti nejen na úrovni provozovatele, ale rovněž ze strany správních úřadů a složek IZS. Údaje mohou být umístěny kdekoli v rámci letáku, nejlépe hned po popisu ohrožení a žádoucího chování. K popisu výrobní činnosti se uvede stručný popis nepřesahující 3-5 jednoduchých vět. Údaje o výrobní činnosti provozovatele slouží občanům jen pro zasazení do kontextu a dokreslení reality. Jedná se o základní data, která mají jen popisnou funkci, v textu na ně není třeba upozorňovat. Popis výrobní činnosti je zpracováván ve spolupráci s provozovatelem. V rámci sdělení o prevenci, jakým způsobem podnik spolupracuje s integrovaným záchranným systémem, se uvedou údaje o opatřeních uvnitř objektu ke zvládání závažných havárií. Je vhodné využít spolupráce s podnikem a v rámci několika jednoduchých vět (opět 3-5 vět) popsat preventivní opatření, havarijní připravenost a případně prováděná cvičení a další údaje, které slouží ke zvýšení důvěryhodnosti. Součástí části by měly být i údaje o prováděných kontrolách Mapa ZHP Mapa ZHP informuje obyvatele o tom, zda se jejich obydlí, zaměstnání, škola atp. nachází v ohrožené oblasti. Smyslem mapy není vizualizace všech prvků v prostoru, ale spojení si ohroženého prostoru s havarijním scénářem, proto se taky na mapu doporučuje umístit např. piktogramy. Mapa ZHP může být umístěna kdekoli v rámci letáku, nejlépe hned po údajích o původci ohrožení. Zásady pro zpracování mapy ~~ viz Příloha Údaje o komunikačních kanálech Pro potřeby zpětné vazby a dalšího informování obyvatelstva je nezbytné, aby informace obsahovala výčet subjektů podávajících informaci a sdělení o tom, kde mohou občané získat další údaje. Jedná se zejména o odkaz na elektronicky publikovanou informaci a telefonní a ový kontakt. Je-li odkazováno na telefony ústředen, musí zpracovatel informace zajistit instruktáž jejich personálu tak, aby byl občan vždy přepojen ke kompetentnímu pracovníkovi, pod kterého agenda spadá a nebyl odkazován na další zdroje. V informací musí být dále uvedeny údaje o subjektech, které informaci zpracovaly a obyvatelstvu podávají. Zde je mimo KÚ nezbytné zmínit i HZSK a dotčeného provozovatele, včetně kontaktních údajů, kterými jsou zejména y a telefonické spojení na kompetentní osoby (kontakty je nezbytné ověřit). V části je rovněž nezbytné uvést telefonní kontakt, na který může veřejnost oznamovat havárie, tedy tísňovou linku 112,150, případně další tísňové linky. Je možné odkázat se na více zdrojů, dostupných přes internet, nicméně není třeba uvádět jejich kompletní výčet - ten by měl být k dispozici právě v odkazovaných zdrojích. Minimálně by měl být uveden odkaz na místo udržující informaci povinně zveřejňovanou systémem umožňujícím dálkový přístup. Odkaz by měl vést přímo k informaci týkající se havarijní bezpečnosti daného podniku, nikoli obecně na celý portál. Uvedou se i další zdroje informací týkající se jak rizika havárií, tak i obecných doporučení ohledně chování při havárii, 15

20 primárně informace poskytované na portálech KÚ, obcí a HZS. Pokud existují, uvedou se i kontakty na sociálních sítích. Údaje o komunikačních kanálech je vhodné umístit na atraktivní místo letáku, například na zadní stranu, aby byla jednoduše dohledatelná. Na konec letáku se uvede datum zpracování. Zpravidla dostačuje rok zpracování informace. 3.2 Zpracování elektronické informace s možností dálkového přístupu Elektronická informace musí být publikována s možností dálkového přístupu a poskytuje větší prostor pro zveřejňování informací. Obsah není většinou limitován rozsahem, existuje možnost odkazů na další informace z jiných zdrojů, které se navzájem mohou doplňovat. Dále vytváří prostor pro vysvětlení detailů prostřednictvím grafických materiálů Či příkladů pro lepší pochopení poskytované informace veřejnosti. Prostředím pro informování veřejnosti s dálkovým přístupem jsou: informační systém prevence závažných havárií (MAPIS), internetové stránky krajského úřadu, internetové stránky dalších institucí, především hasičského záchranného sboru kraje, jednotlivých provozovatelů a obcí v okolí podniku, krajský geoportál, cílený internetový portál sloužící občanům pro získávání informací z oblasti bezpečnosti, sociální sítě. Za minimum poskytnutých informací se v tomto případě rozumí zveřejnění informací pro veřejnost prostřednictvím KÚ a informačního systému PZH (MAPIS). V této souvislosti je vhodná koordinovaná aktivita KÚ, HZSK, dotčeného provozovatele a dotčené obce, kteří odkáží na svých internetových stránkách občana do prostředí MAPIS. Informace uvedené v prostředí MAPIS odpovídá náležitostí obsahu informace zpracované pro objekty zařazené do skupiny A nebo do skupiny B jsou uvedeny v příloze č. 1 vyhlášky č. 228/2015 Sb. [2]. Jsou zde zároveň zveřejňovány informace o vzniku a následcích závažné havárie a nápravných opatřeních přijatých ke zmírnění jejich následků. Dále se doporučuje minimálně zveřejnit na internetových stránkách stejnou verzi informace, jako byla publikována v listinné podobě. Krajský úřad by měl informaci poskytnout HZSK, provozovatelům a obcím v okolí podniku s žádostí o její publikování na jejich webových stránkách. Další možností je využití krajského geoportálu, na kterém mohou být informace pro občany dostupné. V grafické části je pak nezbytné zpřístupnit vízualizaci jednotlivých zón havarijního plánování, vhodné je doplnit ji o atributy, vlastnosti, které si mohou občané zobrazovat a procházet. Jedná se např. o identifikaci provozovatele, charakter ohrožení v zóně havarijního plánování, listinnou informaci, informace o proběhlých haváriích a odkazy na další informace. Velmi efektivním nástrojem pro poskytování elektronických informací s možností dálkového přístupu jsou internetové portály, které jsou cíleně zaměřeny na problematiku chemických havárií, nebezpečných látek a ochranu obyvatelstva. Portály mohou být provozovány KÚ, HZSK, provozovateli, ale i jinými organizacemi či spolky. Vždy je však nutné provázat portál s webovými stránkami institucí, na kterých občané informace primárně vyhledávají a ze kterých pak budou odkazováni. Výhodou tohoto prostředí je fakt, že na tematických 16 9

21 stránkách lze publikovat širší informace, zacházet do detailů, vysvětlovat a dále odkazovat. Informace mohou být jednodušší formou aktualizovány a stále udržovány aktuální a atraktivní. Části týkající se specifik jednotlivých provozovatelů a ZHP musí být zpracovány individuálně, naopak společně mohou být zpracována témata týkající se žádoucího chování obyvatelstva atp. V této podobě není vhodné poskytovat pouze informace stejného formátu, jako byly publikovány v listinné podobě, je ovšem vhodné navíc umístit listinou formu k dispozici ke stažení. V těchto případech je však potřeba nemalé úsilí věnovat tomu, aby občané věděli, že tyto stránky existují. Portály navíc umožňují aktivní podíl občana, např. formou podávání dotazů, propojením se sociálními sítěmi, chatu s odborníky, zapojení prostřednictvím anket, diskusí atp. Tato forma komunikace je jednou z nejefektivnějších, avšak vyžaduje, aby zpětná vazba byla poskytována bez zbytečných odkladů, takřka denně. Nemalý význam pak má motivace občana tyto stránky vyhledávat a navštěvovat. Možnostmi pro udržení si atraktivity jsou zejména poskytování stále nových údajů a novinek, vědomostní soutěže a další aktivity umožňující přímé zapojení občanů. Při tvorbě webových portálů pro potřeby preventivního informování občanů je vhodné se držet základní struktury, která poskytne občanům odpovědi na otázky týkající se: charakteru ohrožení ohrožené veřejnosti, postupů žádoucího chování při havárii, plánovaných opatření provozovatelů, složek IZS a orgánů veřejné správy, proběhlých havárií, dalších zajímavostí a údajů o zpracovateli informací a kontaktů pro zpětnou vazbu. Na portálech mohou být dále zveřejňovány bezpečnostní radou kraje projednané informace veřejnosti o vzniku a dopadech závažné havárie, které KÚ zpracovávají po vzniku závažné havárie Údaje o charakteru ohrožení V části se lze v návaznosti na informace poskytnuté v listinné podobě (viz kapitola 3.1) zaměřit konkrétně na další údaje ze světa nebezpečných látek, jejich havarijní projevy, označování a balení, klasifikaci. Lze se přímo odkazovat na bezpečnostní listy, piktogramy, rozvést a popsat účinky látek na lidské zdraví, životní prostředí, propojit účinky s typovým scénářem ajeho průběhem při havárii. Vhodné je využít geografických informačních systémů a prolnout údaje o ohrožení s polohopisnými údaji v mapě, kdy mohou vznikat interaktivní mapy, kdy občan najde oblast, která ho zajímá (kde žije, pracuje) a dozví se základní údaje z mapy, která dáíe nabízí odkazy pro další sdělení Identifikace ohrožené veřejnosti Část informace odpovídá veřejnosti na dotaz, kdo je ohrožen nebo co je ohroženo. Nejvýhodnější je využít geografických informačních systémů a prolnout údaje o ohrožení s polohopisnými údaji v mapě, kdy mohou vznikat interaktivní mapy, kde občan najde oblast, která ho zajímá (kde žije, pracuje) a dozví se základní údaje z mapy, která dále nabízí odkazy pro další údaje. Doporučuje se využít prohlížečů, na kterých může být mapa uživatelem přibližována a oddalována, které umožní zobrazování atribut s dalšími údaji, např. o zdroji 17

22 rizika, provozovateli, koncových prvcích varování, ohrožených významných objektech atp Postupy žádoucího chování V sekci, v návaznosti na informace poskytnuté v listinné podobě (viz kapitola 3.1), je nezbytné se věnovat varování a informování obyvatelstva, zásadám žádoucího chování obyvatelstva, evakuaci. Popisované postupy vždy vycházejí ze zásad, které jsou popsány ve vnějším havarijním plánu. Vzhledem k tomu, že se jedná o zásadní sdělované údaje, které by měl každý občan uchovat v paměti, je nezbytné je co nejlépe popsat. Postupy musí být detailnější než v listinné informaci, včetně vysvětlení, proč je důležité chovat se dle zásad žádoucího chování (např. proč vstoupit do nejbližší budovy, proč zavírat okna), jaké existují tóny sirén atp. Vhodné je zásady a postupy prezentovat i jinak než pouze textem. Vhodné je provázat zásady a postupy s ukázkami, např. tónem všeobecné výstrahy, obrázky typizujícími jednotlivé postupy, krátkými spoty a instruktážními videi atp. Část dává rovněž prostor pro zveřejňování dalších údajů s vnějšího havarijního plánu, které mají vazbu na plánovaná opatření pro minimalizaci následků závažné havárie Plánovaná opatření provozovatelů, složek IZS a orgánů veřejné správy V této části by se mělo začít u systému bezpečnosti u jednotlivých provozovatelů, navázat havarijní připravenosti území, ověřováním plánů, realizací kontrol, projektovou činností atp. Cílem je informovat obyvatelstvo a odbornou veřejnost nejen o současném dění, ale i o plánovaném vývoji. Část je deklarací spoluodpovědnosti za bezpečí jak provozovatele, tak složek IZS a správních úřadů na úseku prevence závažných havárií. V této části se ve spolupráci s podnikem mohou uvést všechny údaje, které prokazují připravenost jak podniku, tak státní správy na havarijní události. Lze zde spolupracovat přímo s podnikem, který poskytne data o bezpečnostních opatřeních, jak technických tak organizačních, které lze jednoduchou a srozumitelnou formou prezentovat obyvatelstvu. Uvádějí se sdělení o realizovaných cvičeních, spolupráci s integrovaným záchranným systémem a podobně. Může být popsán hasičský záchranný sbor podniku a připravená opatření k zajištění bezpečnosti Proběhlé havárie a přijatá opatření Zde se uvedou informace povinně zveřejňované podle 39 zákona o PZH. Popíšou se proběhlé havárie vdaném podniku a především podrobně rozepíšou opatření, která byla přijata, aby k podobné havárii nemohlo dojít znovu Další zajímavosti Sekce by měla být zaměřena především na aktivní prvky, s cílem udržet portál v povědomí občanů a cíleně motivovat veřejnost se k těmto informacím vracet. Možnými nástroji je např. zveřejňování aktualit z oblasti prevence, projektů, výsledků cvičení, dále jsou vhodné kvizy a dotazníky, soutěže, chaty atp Údaje o zpracovateli informací a kontaktech Pro zvýšení důvěryhodnosti podávaných informací musí portály obsahovat vždy údaje o provozovateli portálu, včetně uvedení základních kontaktních údajů. Mimo adresu a telefonní kontakt je vhodné zřízení ové adresy pro potřeby komunikace s obyvatelstvem a získávání zpětné vazby. Součástí portálu by měli být i takzvané Často pokládané dotazy", kde budou k dispozici zodpovězené otázky, které obyvatele nejčastěji zajímají a na které 18 <?

23 se často ptají. Při zpracování části platí stejné zásady, které jsou popsány v kapitole Webové portály by měly umožňovat zobrazení v mobilních zařízeních. 4 Distribuce a zpětná vazba 4.1 Distribuce Pri distribuci listinné informace je nutné vzít v úvahu fakt, že pouhé doručení do poštovní schránky nestačí. Je potřeba se soustředit i na upozornění veřejnosti, že se jim v určitém časovém horizontu informace dostane do rukou. Listinná informace je rovněž i upoutávkou na elektronickou dálkově přístupnou informaci a nástrojem k tomu, aby občané věděli o existenci internetových stránek a webových portálů, na kterých mohou získat podrobnější informace. Je vhodné soustředit se na zdůraznění odlišnosti a jedinečnosti předávaných informací obyvatelstvu. Je-li informace distribuována v příhraničních oblastech, popřípadě je v dané lokalitě trvale žijící početná jazyková menšina, měla by být zvážena možnost zpracování informace i v daném jazyce. Možnosti distribuce listinné informace: do poštovných schránek (je vhodné například umístění letáku do obálky, která bude nést logo místně příslušného KÚ, hasičů nebo provozovatele. Vhodné je, aby dominovalo logo, které evokuje spojitost se záchrannými složkami, raději než s úřadem, jelikož v záchranné složky mají obyvatelé obecně větší důvěru.), otištěním v periodicích měst a obcí (je doporučeno, aby KÚ předal listinnou informaci v elektronické podobě příslušnému obecnímu úřadu s žádostí o publikování ve vlastním periodiku, např. zpravodaj, kalendář obce atp.),» dopravci v regionu (je vhodné oslovit je s žádostí o umístění listinné informace na vývěskách v prostředcích hromadné dopravy), vývěsky v bytových domech, školských, sociálních, zdravotnických zařízeních a dalších významných objektech v zóně havarijního plánování (je doporučeno, aby KÚ požádal vlastníky či zřizovatele těchto zařízení k zveřejnění potřebné informace),» regionální tištěná periodika, regionální televizní vysílání. 4.2 Sociální sítě Sociální sítě představují velký potenciál pro efektivní komunikaci o rizicích závažných havárií. Je to jeden z kanálů, kterým může být předáváno velké množství aktuálních sdělení, a který umožňuje adekvátní zpětnou vazbu. Komunikace může být vedena prostřednictvím existujících účtů (v případě, že je KÚ, HZSK nebo provozovatel již aktivní na sociálních sítích) nebo prostřednictvím speciálně zřízených účtů, vztahujících se přímo k informování. Prostřednictvím sociálních sítí je možné rozšiřovat jak samotné údaje týkající se rizik závažných havárií, tak sdělení o probíhajícím informování (distribuce letáků do schránek), a především jsou velmi vhodné k udržování zpětné vazby, odpovídání na případné dotazy a případného ověřování efektivity komunikace. 19

24 4.3 Zpětná vazba Zpětná vazba je kromě jiného zajišťována formou krátkého dotazníku, který bude umístěn na internetových stránkách KÚ, kdy odkaz na něj bude uveden na elektronické informaci a může být distribuován spolu s listinnou informací. Dojde tak k rychlé a efektivní odezvě, jak je informace o průmyslových rizicích veřejností vnímána. Vzor (příklad) dotazníku je uveden v příloze 6. Sběr dat k zjištění zpětné vazby trvá po dobu cca 1 měsíce od poskytnutí listinné informace veřejnosti. Následně se dotazníkové šetření vyhodnocuje. Samotné vyhodnocování dotazníku je rozděleno do dvou logických celků, kdy odpovědi na otázky 1-5 reagují přímo na kvalitu sdělovaných údajů, jejich srozumitelnost, míru pochopení veřejností, atd. Oproti tomu odpovědi na otázky 6-8 reflektují komunikátorovi potřebu použití dobrovolných nástrojů v procesu komunikace o rizicích. Na základě zjištění bude učiněno rozhodnutí, zda je komunikační proces v této fázi ukončen, popřípadě zda vyvstala potřeba v komunikačním procesu dále pokračovat kupříkladu s využitím vybraných dobrovolných nástrojů. 20

25 5 Aktualizace a udržitelnost Listinná informace je v souladu splatnou legislativou poskytována v nejdéle pětileté periodicitě a dále při změnách daných zákonem. Potřeba aktualizace informace pro občany je znázorněna v následující tabulce. Aktualizace listinné informace znamená také její opětovné poskytnutí. Tabulka 2 Přiklad kontroly aktualizace informace pro obyvatelstvo Potřeba aktualizace informace pro obyvatelstvo Podklady pro informování Elektronická dálkově přístupná informace Listinná informace Vždy po max. 5 letech od poslední aktualizace listinné informace X X X Při změně v objektu, která by vedla ke změně zařazení do skupiny B X X X Pokud došlo k aktualizaci bezpečnostní zprávy X X Pokud došlo k aktualizaci bezpečnostního programu X X Pokud dojde k závažné havárii v objektu X X Do půl roku od poslední aktualizace podkladů X Po jakékoli další změně, která může ovlivnit bezpečnost obyvatel v okolí podniku. X 21

26 6 Přílohy Příloha 1. Zásady zpracování textu 23 Příloha 2. Příklady možných popisů typových scénářů 24 Příloha 3. Zásady žádoucího chování veřejnosti pro listinnou verzi 26 Příloha 4. Vzorový leták 28 Příloha 5. Zásady pro zpracování mapy 29 Příloha 6. Dotazník pro zpětnou vazbu 30 Příloha 7. Dobrovolné nástroje

27 Příloha 1. Zásady zpracování textu Účinná zpráva musí splňovat následující podmínky: Musí být informativní, obsahovat jasné a specifické informace o mimořádné události, které se týká. Musí být použit hovorový jazyk, přizpůsobený cílové skupině veřejnosti. «Aby došlo ke změně v chování obyvatelstva, je vhodné soustředit se na to, "co musí být uděláno" spíše než "co nesmí být uděláno", tedy předat zprávu pozitivním způsobem. Informace musí být spolehlivá a jasná; je to nejlepší metoda, jak informaci učinit důvěryhodnou. Je zbytečné podávat informace příliš podrobné s mnoha technickými údaji, dramatizovat situaci. Není cílem v lidech budit strach a paniku, ale pomoci jim vyřešit nepříjemnou situaci. Vhodné sdělení v preventivní informaci by mělo motivovat k následné vzájemné komunikaci uvnitř cílové skupiny. Konkrétní doporučení při tvorbě textu: Používat krátké jednoduché nepříliš konvenční (obecné) věty. Informace musí být jasná, krátká, směrodatná, objektivní a jednoznačná. Nepoužívat odbornou terminologii, namísto ní použít veřejnosti srozumitelná slova např. termín tepelná radiace" nahradit teplo", toxická" nahradit jedovatá", hustota" opsat chováním v poměru ke vzduchu či vodě šíří se při zemi", expozice" nahradit vdechování" Termíny používat jednotně, ustáleně, tak aby si lidé zvykli tyto pojmy používat. Oslovovat občany, tj. používat ve větách druhou osobu množného čísla, např.... ohrožuje Vaše životy..." Členit text - významné informace a nadpisy psát většími (pro seniory čitelnými) písmeny. Používat piktogramy a vysvětlující obrázky. Obrázky by měly být návodem, jak se v daných situacích chovat. Používat číselné údaje, vysvětlující příměry. Klíčové informace týkající se způsobu varování a žádoucího chování v textu zdůraznit odlišným podbarvením v textu. Jasně a viditelně označit kontaktní informace, telefonní čísla a adresy. Grafika by mela být atraktivní a vzbuzovat zájem. 23

28 Příloha 2. Příklady možných popisů typových scénářů Název scénáře by měl být uvedený v rámci popisů účinků havárií. (V hranaté závorce je uveden typ scénáře, pro který je podle vyhlášky č. 226/2015 Sb. o zásadách pro vymezení zóny havarijního plánování a postupu při jejím vymezení a o náležitostech obsahu vnějšího havarijního plánu ajeho struktuře [3]; tato informace se nemusí předávat veřejnosti) Únik jedovaté látky [Toxický únik] Dosah havárie bude obvykle menší než hranice zóny havarijního plánování. Nebezpečný...chlor (vypsat látku, pro kterou je stanovena ZHP)...SQ bude šířit ovzduším ve směru větru....pokud je relevantní, lze uvést i informaci jako Znečištění ovzduší lze poznat charakteristickým zápachem, drážděním oči a dýchacích cest. Vdechováním může dojít kpoškození plic (nebo vynechat). V budovách je množství nebezpečné látky vždy nižší." Pokud jste byli zasaženi, po skončení havárie vyhledejte lékaře k provedení kontrolní prohlídky. Požár chemikálií [Požár kapalin] Dosah havárie bude obvykle menší než vymezená hranice zóny havarijního plánování. Teplo ohně se v blízkosti požáru šíří všemi směry ajeho účinky (popálení nebo rozšíření požáru) nepřekročí hranici zóny havarijního plánování. Zplodiny požáru někdy mohou obsahovat jedovaté látky, které znečistí životní prostředí a šíří se ve směru větru i na velkou vzdálenost za hranici zóny havarijního plánování, obvykle ve výšce." Zdraví škodlivé mohou být i vody z hašení. Požár zakončený erupcí ohně [FireBall z BLEVE] Tento typ havárie je vzácný, ale možný. Havárie začíná požárem zásobníku s...lpg (vypsat látku, pro kterou je stanovena ZHP)..., při kterém může náhle dojít kjeho roztržení, vzniku velké ohnivé koule a rozstriku hořící kapaliny. Teplo ohně v blízkosti požáru a hořící kapky se šíří všemi směry a jejich účinky (popálení nebo rozšíření požáru) obvykle nepřekročí hranici zóny havarijního plánování. Zplodiny požáru někdy mohou obsahovat jedovaté látky, které znečistí životní prostředí a šíří se ve směru větru i na velkou vzdálenost za hranici zóny havarijního plánování. Zdraví škodlivé mohou být i vody z hašení." Požár zakončený erupcí ohně [BoilOver] Tento typ havárie je vzácný, ale možný. Může vzniknout vpřípadě dlouhotrvajícího požáru na hladině zásobníku s...ropou (vypsat látku, pro kterou je stanovena ZHP)... Projevuje se jako velká ohnivá koule s rozstřikem hořící kapaliny. Teplo ohně v blízkosti požáru a hořící kapky se šíří všemi směry a jejich účinky (popálení nebo rozšíření požáru) obvykle nepřekročí hranici zóny havarijního plánování. Zplodiny požáru někdy mohou obsahovat jedovaté látky, které 24