PODKLADOVÁ ANALÝZA VYBRANÝCH PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH OPATŘENÍ V POVODÍ NEŽÁRKY. ČÁST 5 analýza PBPO na drobných tocích v povodí Nežárky HOZ VLČETÍNEC

Transkript

1 PODKLADOVÁ ANALÝZA VYBRANÝCH PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH OPATŘENÍ V POVODÍ NEŽÁRKY ČÁST 5 analýza PBPO na drobných tocích v povodí Nežárky HOZ VLČETÍNEC BŘEZEN 2011

2 VODOHOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A VÝSTAVBA akciová společnost Praha 5 - Smíchov, Nábřežní 4 DIVIZE 02 Číslo zakázky 1644/002 tel: fax : cechova@vrv.cz PODKLADOVÁ ANALÝZA VYBRANÝCH PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH OPATŘENÍ V POVODÍ NEŽÁRKY STUDIE PROVEDITELNOSTI REVITALIZACE HOZ VLČETÍNEC TEXTOVÁ ČÁST Zpracoval : Ing. Klára Čechová Ing. Pavel Menhard Ing. Kateřina Koutecká-Hánová Schválil : Ing. Jan Cihlář ředitel divize 02 V Praze, březen 2011

3 OBSAH: 1 ÚVOD Identifikační údaje Základní údaje Seznam zkratek Cíle předkládané dokumentace SEZNAM PODKLADŮ CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ Popis území Hydrologie a klimatologie Hydrologické údaje Vodní tok: HOZ Vlčetínec Geologické poměry Geomorfologické poměry Geologické poměry Hydrogeologické poměry Chráněná ložisková území Půdní typy Využití území dle území CORINE Land Cover Limity využití území druhy Vodohospodářská infrastruktura v lokalitě Vodovod Kanalizace Ostatní sítě technické infrastruktury Vazba na územně plánovací dokumentaci Historické mapy Meliorační zásahy Záplavová území Vazba na proces plánování v oblasti vod, údaje o vodních útvarech Ichtyofauna v řešené oblasti PROVEDENÉ ANALÝZY A POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU Popis stávajícího stavu Rozdělení řešeného území Popis stavu úseku č Popis stavu úseku č Popis stavu úseku č Migrační překážky NÁVRH TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ Přirozený geomorfologický typ toku Revitalizace Varianta Varianta Varianta MAJETKOPRÁVNÍ ELABORÁT Vyhodnocení vlastnických vztahů a katastrální situace Varianta Vlastnické vztahy Druhy pozemků Varianta Vlastnické vztahy Druhy pozemků Vyhodnocení možnosti řešení pomocí komplexních pozemkových úprav Realizovatelnost navržených variant Odhad nákladů...49

4 7.1 Odhad nákladů na výkup pozemků Odhad nákladů na provedení stavby Celkové náklady na realizaci Připomínky k navrženým opatřením PŘÍLOHY Příloha 1: List hodnocení útvaru povrchových vod Kamenice po ústí do toku Nežárka Příloha 2: Vyjádření subjektů Telefónica O E.ON plyn E.ON elektřina Příloha 3: Pozemkový úřad Jihočeského kraje Výkresová část Výkres 1 Přehledná situace řešeného území Výkres 2.A Podrobná situace varianta Výkres 2.B Podrobná situace varianta Výkres 3.A Majetkoprávní situace varianta Výkres 3.B Majetkoprávní situace varianta Výkres 4 Vzorové příčné řezy varianta 1 a Výkres 5 Stanoviska vlastníků varianta 1 a Stanoviska vlastníků a připomínky...68

5 1 ÚVOD 1.1 Identifikační údaje Název akce: Kraj: Vodní tok: Investor: Stupeň projektové dokumentace: Zpracovatel dokumentace: Studie proveditelnosti revitalizace HOZ Vlčetínec Jihočeský a Vysočina HOZ Vlčetínec Povodí Vltavy, státní podnik Studie proveditelnosti Vodohospodářský rozvoj a výstavba, a.s., Nábřežní 4, Praha 5, Základní údaje Předložený materiál je zpracován na základě uzavřené smlouvy o dílo mezi objednatelem Povodí Vltavy, státní podnik a zhotovitelem společností Vodohospodářský rozvoj a výstavba, a.s. Předmětem smlouvy je zpracování studie Podkladová analýza vybraných přírodě blízkých protipovodňových opatření v povodí Nežárky. 1.3 Seznam zkratek AOPK ČR ČHMÚ ČÚZK ČHP ČOV OPŽP PPO PB PPO PRVKUK PVl VRV ZVHS KN PK Mze MŽP HOZ Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Český hydrometeorologický ústav Český úřad zeměměřický a katastrální Číslo hydrologického pořadí Čistírna odpadních vod Operační program Životní prostředí Protipovodňová opatření Přírodě blízká protipovodňová opatření Plán rozvoje vodovodů a kanalizace kraje Povodí Vltavy, státní podnik Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s. Zemědělská vodohospodářská správa Katastr nemovitostí Pozemkový katastr Ministerstvo zemědělství Ministerstvo životního prostředí Hlavní odvodňovací zařízení 1.4 Cíle předkládané dokumentace Cílem je vypracování studie proveditelnosti revitalizačních opatření v daném území, která podrobně zmapuje jednotlivé části HOZ Vlčetínec a nezastavěných částí nivy s ohledem na hydrologické a geografické podmínky a na katastrální situaci navrhne místní revitalizaci toku, podpoření rozlivů do nivy a řešení migrační prostupnosti. Součástí studie bude navržení rozsahu pozemků, které je nutno získat pro provedení revitalizace a navržení rozdělení na stavební objekty a ekonomické zhodnocení. Respektovány jsou požadavky na ochranu území a chráněných druhů organismů a také na využitelnost území z hlediska jeho estetické hodnoty. Zakázka č.1644/

6 Zpracovaná dokumentace se soustřeďuje na řešení, hodnocení a rozpracování těchto bodů: Zajištění a vyhodnocení podkladů Charakteristika současného stavu území Provedení analýz Hydromorfologické posouzení Návrh technického řešení Návrh variantních řešení Ekonomické zhodnocení Doporučení dalšího postupu Shrnutí Zakázka č.1644/

7 2 SEZNAM PODKLADŮ 1. Vodohospodářské revitalizace (Just a kol. 2005) 2. Návrh strukturálního řešení protierozních a protipovodňových opatření v povodí Nežárky (EKOTOXA s.r.o., 2007) 3. Metodika odboru ochrany vod, která stanovuje postup komplexního řešení protipovodňové a protierozní ochrany pomocí přírodě blízkých opatření, Věstník Ministerstva životního prostředí 11/ Zahrazovací úpravy pro třetí tisíciletí (Doc. Ing. Jaroslav Zuna, CSc.), časopis Lesnická práce (2/2001) 5. Hydroekologický informační systém VÚV T.G.M. 6. Portál veřejné správy ČR, mapové služby 7. Zákres systematické drenáže, ZVHS, Pracoviště Jindřichův Hradec 8. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihočeského kraje 9. Plány oblasti povodí Horní Vltavy 10. Zákon o vodách č. 254/2001 Sb. 11. Český rybářský svaz 12. Územní plány obcí 13. ČHMÚ standardní hydrologická data 14. Atlas podnebí Česka 15. ČGS-Geofond 16. Data AOPK 17. Podklady od správců sítí 18. Ortofotomapa 19. ZABAGED 20. Mapy serveru Geologická mapa 1: ( 22. Základní vodohospodářská mapa 1 : Nahlížení do katastru nemovitostí, ČÚZK 24. ČÚZK katastrální a archivní mapy (Císařské povinné otisky stabilního katastru) 25. Terénní průzkum 3 CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ 3.1 Popis území Řešená oblast se nachází na hranici Jihočeského kraje a kraje Vysočina, přibližně 20 km severně od Jindřichova Hradce a 20 km jihozápadně od Pelhřimova. Jedná se o úsek toku hlavního odvodňovacího zařízení (HOZ) Vlčetínec o délce cca 540 m, vedoucí od ústí do Vlčetíneckého rybníka ke konci zatrubněné části toku. Tento úsek zasahuje do 1 katastrálního území a dotýká se hranice druhého katastrálního území (Tabulka 1). Oblast je tvořena zvlněnou, převážně zemědělskou a zalesněnou krajinou, s průměrnou nadmořskou výškou pohybující se kolem 540 m n.m. Lokalita je dostupná po silnici I. třídy číslo 34. Zakázka č.1644/

8 Obrázek 1: Přehledná situace Obrázek 2: Situace s vyznačením řešeného úseku toku (modře) a katastrů obcí (černě) Tabulka 1: Katastrální území (k.ú.) v řešené oblasti Název k.ú. Kód k.ú. název ORP název kraje Kamenice nad Lipou Pelhřimov Vysočina Vlčetínec Jindřichův Hradec Jihočeský 3.2 Hydrologie a klimatologie HOZ Vlčetínec začíná zatrubněným úsekem asi 1 km severozápadně od obce Vlčetínec, poblíž Kamenice nad Lipou. Protéká Vlčetíneckým rybníkem a asi 1 km pod výpustí rybníka se vlévá do toku Kamenice jako její pravostranný přítok. ID vodního toku je a celková délka 1,78 km. Řešená lokalita spadá podle Köppenovy klasifikace podnebí do oblasti Cfb, která je charakterizována mírně teplým klimatem s rovnoměrným rozložením srážek během roku a s teplým létem. Atlasu podnebí ČSR z roku 1958 lokalita patří do oblasti B5, tedy mírně teplý, mírně vlhký, vrchovinný typ území. Zakázka č.1644/

9 Řešená oblast se nachází na listu číslo Základní vodohospodářské mapy 1: Profil ČHMÚ Obrázek 3: Základní vodohospodářská mapa Hydrologické údaje Hydrologická data byla poskytnuta ČHMÚ pobočka České Budějovice Vodní tok: Číslo hydrologického pořadí: Profil: před Vlčetíneckým rybníkem Říční km: 0,5 Plocha povodí k profilu: 0,65 km 2 Průměrná roční výška srážek: 664 mm Průměrný roční průtok Q a : 0,004 m 3 /s m-denní průtoky N-leté průtoky Tabulka 2 m-denní průtoky (l/s) m Q m ,8 0,5 0,3 Tabulka 3 N-leté průtoky (m 3 s -1 ) N Q N 0,2 0,4 0,7 1,2 1,7 2,5 3,3 Zakázka č.1644/

10 3.3 Geologické poměry Geomorfologické poměry Podle geomorfologického členění ČR patří řešená oblast do Hercynského systému, provincie Česká vysočina, subprovincie Česko-moravská soustava, oblasti Českomoravská vrchovina a celku Křemešnická vrchovina. Podle Typologie české krajiny se jedná o krajinný typ 5M2, což ji řadí podle charakteru osídlení krajiny do pozdně středověké krajiny Hercynia (typ 5), podle využití krajiny do lesozemědělské krajiny (typ M) a podle reliéfu krajiny se jedná o krajinu vrchovin Hercynia (typ 2) Geologické poměry Podle podrobné geologické mapy 1: spadá řešené území do oblasti moldanubika a je tvořeno převážně migmatity, jižní břeh Vlčetíneckého rybníka je tvořen nezpevněnými štěrkovými sedimenty terciérní jihočeské pánve. V blízkosti toku se nacházejí nezpevněné nivní sedimenty tvořené hlínou, písky a štěrky. Obrázek 4: Zjednodušené geologické poměry v oblasti Zakázka č.1644/

11 3.3.3 Hydrogeologické poměry Poblíž HOZ Vlčetínec měl být proveden vrt V77/89, ale v Geofondu České geologické služby o něm nebyly nalezeny žádné bližší informace. Obrázek 5: Vrt poblíž HOZ Vlčetínec Chráněná ložisková území V dotčeném území se nenacházejí žádná chráněná ložisková území. Zakázka č.1644/

12 3.3.5 Půdní typy V blízkosti Vlčetíneckého rybníka se nacházejí půdy hlavní půdní skupiny gleje, typ půdy je označen jako glej fluvický (GLf). V okolí řešeného úseku toku se nacházejí v hnědé půdy (kambizemě). Hnědé půdy zde tvoří kambizem oglejená kyselá (KAga). Řešené území Obrázek 6: Půdní typy podle TKSP Zakázka č.1644/

13 3.4 Využití území dle území CORINE Land Cover 2006 V okolí řešeného úseku HOZ Vlčetínec převládá zemědělské využití půd s přirozenou vegetací travin, ve vetší vzdálenosti od toku je les. Obrázek 7: Využití území v oblasti (Corine Land Cover 2006) souvislá městská zástavba nezavlažovaná orná půda zemědělské oblasti s přirozenou vegetací sady, chmelnice a zahradní plantáže louky, pastviny listnaté lesy smíšené lesy jehličnaté lesy průmyslové areály 3.5 Limity využití území druhy V řešené oblasti se nenacházejí žádná zvláště chráněná území, oblasti vyhlášené jako Ramsarské mokřady IUCN, Biosferické rezervace nebo Geoparky UNESCO, lokality soustavy Natura 2000, nadregionální nebo regionální územní systémy ekologické stability (ÚSES), chráněné oblasti přirozené akumulace vod, staré ekologické zátěže, poddolovaná území ani ochranná pásma vodních zdrojů. 3.6 Vodohospodářská infrastruktura v lokalitě Údaje byly převzaty z PRVKÚC Jihočeského kraje a kraje Vysočina. Přímo v řešeném území se nenachází žádná vodohospodářská infrastruktura. V této kapitole je popsána vodohospodářská infrastruktura obcí, do jejichž katastrálních území řešený úsek toku zasahuje Vodovod V obci Kamenice nad Lipou je vybudován vodovod, který je zásobován ze dvou zdrojů - z podzemních zdrojů u obce Pelec a z úpravny vody, využívající povrchové vody rybníka Nový Pravíkov. Jako posílení byly dále vybudovány čtyři vrty, z nichž jeden není užíván. V obci Vlčetínec není vybudován vodovod pro veřejnou potřebu, obyvatelé jsou zásobováni pitnou vodou z domovních studní. Množství vody ve studních je nedostatečné v suchém období, kvalita vody ve studních není známa. V obci Kamenice nad Lipou se předpokládá rekonstrukce vodovodní sítě v rozsahu do 10 %. Dále se předpokládá rozšíření vodovodní sítě v rámci ZTV nově zahajované výstavby rodinných domů a výstavby průmyslové zóny. V místní části Vodná se předpokládá dostavba rozvodných řadů. Vzhledem k velikosti obce Vlčetínec a nedostatečnému množství vody ve studních je navrženo vybudování vodovodu pro veřejnou potřebu v obci. Severně od obce cca 1,3 Zakázka č.1644/

14 km se nacházejí studny S-1 až S-5 vyhloubené v roce 1990, které je navrženo využít jako zdroj pro veřejný vodovod. Obrázek 8: Vodovodní řad poblíž řešeného území navrhované zásobní řady DN 80 a DN Kanalizace V městě Kamenice nad Lipou žije v současnosti trvale bydlících obyvatel, z nichž je na stávající jednotnou kanalizační síť napojeno 3200 obyvatel. Příležitostně se počet obyvatel zvyšuje o 20 rekreantů. V městě je vybudovaná jednotná kanalizace, nově budovaná kanalizace v posledních letech je budována jako oddílná kanalizace. Kanalizační stoky jsou zaústěny do centrální mechanicko biologické ČOV. Vyčištěné odpadní vody jsou zaústěny do toku Kamenice. V obci Vodná žije v současnosti 169 trvale bydlících obyvatel. Příležitostně se počet obyvatel zvyšuje o 52 rekreantů. Obec nemá v současnosti vybudovanou veřejnou kanalizační síť, odpadní vody jsou zachycovány do bezodtokých jímek, odkud jsou vyváženy na ČOV Pelhřimov, nebo vypouštěny přes domovní septiky do místní vodoteče. V obci nejsou žádné průmyslové provozy, odpadní vody jsou produkovány pouze v domácnostech. Obec Vlčetínec nemá v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace. Odpadní vody jsou zachycovány v septicích s přepadem do vodoteče nebo v bezodtokých jímkách, odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků do návesních rybníčků. V obci Kamenice nad Lipou se předpokládá rekonstrukce kanalizační sítě v rozsahu do 10 %, intenzifikace ČOV a doplnění kanalizačního systému o splaškové kanalizační stoky. V místní části Vodná se předpokládá částečné napojení na kanalizační systém a ČOV Kamenice nad Lipou. Zakázka č.1644/

15 Vzhledem k velikosti obce Vlčetínec (59 trv. hl. obyvatel) se plánuje pouze rekonstrukce stávajících akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod a přebudování septiků na septiky vícekomorové s dočištěním. Obrázek 9: Kanalizace v řešeném území dle PRVKÚC návrh (červeně). 3.7 Ostatní sítě technické infrastruktury V řešeném území se nenacházejí žádné další sítě technické infrastruktury. Zakázka č.1644/

16 3.8 Vazba na územně plánovací dokumentaci Katastrální území obce Vlčetínec nemá doposud zpracovaný územní plán ani územně analytické podklady. Obec Kamenice nad Lipou má schválený územní plán, který je ale z roku V současnosti se zpracovává územní plán nový. Pro účely této studie bylo vycházeno z územně analytických podkladů, vytvořených v roce 2010, které jsou v současnosti v procesu schvalování. ÚAP jsou dostupné na webových stránkách ORP Pelhřimov. Podle územně analytických podkladů nejsou v řešeném území navrženy žádné významné změny nebo stavby, které by se mohly dostat do kolize s uvažovanou revitalizací. Řešené území Obrázek 10: Výřez z výkresu záměrů ÚAP katastru Kamenice nad Lipou 3.9 Historické mapy Na základě historické mapy z vojenského mapování které proběhlo v letech vyplývá, že trasa původního koryta toku byla zvlněná a tok byl bez zatrubnění po celé své délce. Vzhledem k velikosti toku ale tato mapa nezobrazuje tok v dostatečném detailu. Tok není vyznačen na mapě z Císařských povinných otisků map stabilního katastru Čech, Moravy a Slezska z let v měřítku 1:2880. Zakázka č.1644/

17 Obrázek 11: Řešená oblast podle historické mapy z vojenského mapování Zakázka č.1644/

18 Obrázek 12: Řešená oblast podle historické mapy z Císařských povinných otisků map stabilního katastru Zakázka č.1644/

19 3.10 Meliorační zásahy Podklady se zákresem systematické drenáže v řešeném území poskytla ZVHS, oblast povodí Vltavy, pracoviště Jindřichův Hradec. Zaústění odvodňovacích příkopů a drenáží je zanesen do přiložené situace. Obecně lze říci, že v případě revitalizace je vhodné funkci odvodnění zemědělských pozemků nepodporovat pro žádoucí zvýšení hladiny podzemní vody. Pokud ale vlastníci pozemků nedají souhlas ke zrušení drenáže v řešeném území, což by bylo v rámci revitalizace žádoucí, musí být drenážní potrubí přepojeno do nově vzniklého koryta toku. Obrázek 13: Výřez z mapy vyústění melioračních řadů v dané oblasti V rámci revitalizace lze drenážní potrubí napojit na novou trasu toku čtyřmi způsoby. Prvním způsobem je zaústění potrubí do průtočných tůní, které jsou vytvořeny ve stávajícím korytě toku, a jejich hloubka odpovídá úrovni potrubí pod povrchem. Druhou možností je na místo tůní vytvoření slepých ramen napojených do nové trasy toku (Obrázek 14). Slepá ramena jsou stejně jako tůně umístěna v původním korytě a také mají dostatečnou hloubku v závislosti na drenážním potrubí. Nevýhodou těchto dvou možností je ale zamokření okolních zemědělských pozemků, a to do výše úrovně hladiny v tůních nebo slepých ramenech (Obrázek 15). Toto je sice žádoucí z hlediska revitalizace, ale může vést k nespokojenosti majitelů pozemků. Obrázek 14: Možnosti napojení drenážního potrubí do tůně a slepého ramena Zakázka č.1644/

20 Obrázek 15: Příčný řez napojení drenážního potrubí do tůně nebo slepého ramena Třetím způsobem je instalace nového drenážního potrubí rovnoběžně s trasou stávajícího koryta toku. Toto potrubí bude sloužit jako svodné a všechny stávající drény do něj budou zaústěny (Obrázek 16, Obrázek 17). Tím pádem bude funkce drenáže nezměněna. Nevýhodou je náročnější realizace. Obrázek 16: Možnosti napojení drenážního potrubí do nového svodného potrubí Obrázek 17: Příčný řez napojení drenážního potrubí do nového svodného potrubí Zakázka č.1644/

21 Čtvrtou možností je vykoupení širšího pásu pozemků a vybudování mělkého průlehu, jehož dno bude sloužit jako oblast pro rozvolnění revitalizačního (tzn. mělkého a málo kapacitního) koryta toku (Obrázek 18). Drenáže budou zaústěny do krajů tohoto průlehu a voda bude volně odtékat do koryta, takže nedojde k zamokření pozemků (Obrázek 19). Nevýhodou tohoto řešení je jeho finanční náročnost, vzhledem k velkému množství zeminy, kterou je nutné vytěžit a odvézt. Obrázek 18: Možnost napojení drenážního potrubí v rámci průlehu Obrázek 19: Příčný řez napojení drenážního potrubí v rámci průlehu 3.11 Záplavová území Pro HOZ Vlčetínec nejsou záplavová území stanovena Vazba na proces plánování v oblasti vod, údaje o vodních útvarech Celé řešené území spadá do vodního útvaru číslo , s názvem Kamenice po ústí do toku Nežárka. Vodní útvar leží v oblasti povodí Horní Vltava. Chemický stav byl určen jako potenciálně nevyhovující, ekologický stav jako nevyhovující. Překročeny byly složky fosfor celkový, BSK-5 a bentos. Jako potenciálně nevyhovující byly vyhodnoceny složky indeno(1,2,3-cd)pyren a Benzo(g,h,i)perylen. Zakázka č.1644/

22 Řešené území Obrázek 20: Vodní útvary v řešené oblasti Zakázka č.1644/

23 Tabulka 4: Seznam revitalizačních opatření navržených v Plánu oblasti povodí Horní Vltavy pro vodní útvar Pokud je opatření zařazeno do 1.POP, znamená to, že jeho realizace musí být provedena do r ID opatření Název Popis 1.POP HV Revitalizace HOZ Vlčetínec Popis současného stavu: Technická úprava toku - tok napřímen, opevněn, zčásti zatrubněn, zrychlený odtok z povodí. Popis navrhovaného stavu: Liniová revitalizace toku ve volné krajině a blízkosti intravilánu - rozvolnění trasy, obnova původního biotopu, revitalizace nivy. ANO Obrázek 21: Mapa revitalizačních opatření v povodí Nežárky navržených v Plánu oblasti povodí Horní Vltavy Plánovaná revitalizace je v souladu s Plánem oblasti povodí Horní Vltavy, naplňuje obsah navrženého opatření HV Toto opatření je zařazeno do prvního plánovacího období, takže navržená revitalizace HOZ Vlčetínec by měla být realizována do r Měla by mít významný pozitivní vliv na tyto nevyhovující složky: fosfor celkový, BSK-5, bentos Ichtyofauna v řešené oblasti Řešený úsek nespadá do žádného rybářského revíru. V dalším stupni projektu je nutné provést ichtyologický průzkum. Zakázka č.1644/

24 4 PROVEDENÉ ANALÝZY A POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU 4.1 Popis stávajícího stavu Řešený úsek toku (hlavního odvodňovacího zařízení) vede od ústí do Vlčetíneckého rybníka k vyústění zatrubněné části toku. Tok začíná m nad začátkem řešeného úseku, v této části je ale po celé délce zatrubněný. Před vyústěním zatrubněné části jsou patrná podmáčená místa, takže pravděpodobně došlo k poruše trubky. Okolí toku je tvořeno loukami, v dolní části řešeného úseku je na levém břehu vzrostlý smíšený les a na pravém břehu orná půda. Celý řešený úsek toku má stejný charakter. Tok je tvořen korytem složeného lichoběžníkového a obdélníkového profilu, trasa koryta se skládá z na sebe navazujících rovných úseků. Průtočný profil je ve tvaru obdélníku, jeho dno je opevněno pomocí kamenné dlažby a stěny jsou opevněny též kamennou dlažbou nebo dřevěnými prkny. Šířka ve dně dosahuje cca 70 cm v dolní části úseku, v horní části je menší, cca 50 cm. Koryto je poměrně hluboké, takže k vybřežení pravděpodobně dochází pouze při větších povodních. Do toku ústí drenážní potrubí z okolních pozemků. V současnosti je koryto zejména ve spodní části zaneseno sedimentem a jeho stěny jsou zarostlé vegetací, převážně travami a kopřivami, které místy zcela zakrývají hladinu, a původní opevnění je viditelné pouze místy. V dolní části úseku dochází k problémům s vodní erozí půdy z přilehlého pole, břeh koryta je poničen erozní rýhou, která odvádí povrchový odtok a transportovaný sediment do toku. Díky tomu dochází k zanášení toku a Vlčetíneckého rybníka sedimentem a obohacování vody v rybníku živinami z polí, což může vést k eutrofizaci. Důsledky eroze jsou umocněny tím, že v okolí toku chybí niva nebo alespoň zasakovací travní pasy, takže orba na poli se provádí téměř až k břehové linii toku. Dochází i k erozi břehů toku působením vody proudící v korytě. Z ekologického hlediska je tok v nevyhovujícím stavu vzhledem k velkému zastínění, velké rychlosti vody, morfologii trasy i koryta. Pravidelně zaplavovaná niva v okolí toku zcela chybí. Určitou ekologickou hodnotu toku dodávají vzrostlé stromy, které se ale vyskytují pouze místy. Revitalizace tohoto toku by byla vhodná vzhledem k jeho umístění v mělkém zatravněném údolí mimo intravilán. Fotodokumentace řešeného úseku je v kapitolách Rozdělení řešeného území Řešený úsek toku byl rozdělen na 3 menší pracovní úseky v místech křížení toku s polními cestami. V těchto místech je tok přemostěn a voda vedena propustkem, takže návrhová trasa revitalizace bude umístění těchto propustků respektovat, aby nemusely být znovu budovány. Zakázka č.1644/

25 Obrázek 22: Rozdělení řešeného území na úseky Zakázka č.1644/

26 Podkladová analýza vybraných přírodě blízkých opatření v povodí Nežárky 4.3 Popis stavu úseku č. 1 Dolní část řešeného úseku toku tvoří úsek č. 1, o délce přibližně 176 m, který vede od ústí do Vlčetíneckého rybníka k propustku pod polní cestou. V tomto úseku je patrná vodní eroze půdy na okolních pozemcích a eroze břehů koryta. Přestože je opevnění místy viditelné, ve většině úseku je koryto zaneseno sedimentem. Obrázek 23: Úsek č. 1 dolní část úseku, tok teče na rozhraní lesa a pole Obrázek 24: Úsek č. 1 horní část úseku a propustek, kolem toku jsou louky Zakázka č.1644/

27 Podkladová analýza vybraných přírodě blízkých opatření v povodí Nežárky Obrázek 25: Úsek č. 1 eroze půdy na poli sousedícím s tokem. Orba probíhá až k břehové linii, takže jsou zde patrné erozní rýhy kudy se voda a sediment dostávají z pole do koryta toku. Obrázek 26: Úsek č. 1 erozní rýhy z pohledu od toku a eroze břehů Obrázek 27: Úsek č. 1 vyústění drenáže do toku a detail opevnění dřevěná prkna zpevňující strany původního obdélníkového profilu Zakázka č.1644/

28 4.4 Popis stavu úseku č. 2 Úsek č. 2 je dlouhý 235 m a vede mezi propustky pod polními cestami. V blízkosti koryta rostou vlhkomilné rostliny, stěny lichoběžníkového profilu jsou hustě porostlé. Obrázek 28: Úsek č. 2 koryto toku a propustek, celkový pohled na úsek 2. Tok vede v údolnici mělkého zatravněného údolí. 4.5 Popis stavu úseku č. 3 Úsek č. 3 je dlouhý 126 m a vede od propustku pod polní cestou ke konci zatrubněné části toku. Koryto je zde užší a méně hluboké než v ostatních úsecích. Nad tímto úsekem je tok zatrubněn, ale je možné pozorovat podmáčená místa, kudy pravděpodobně voda z porušené trubky uniká. Obrázek 29: Úsek č. 3 úzké rovné koryto a propustek Zakázka č.1644/

29 Obrázek 30: Úsek č. 3 zatrubněná část nad začátkem úseku (cca 500 m toku), detail podmáčeného místa 4.6 Migrační překážky Rámcová směrnice o vodách zavazuje členské státy EU k dosažení dobrého ekologického stavu vod do roku Prostředkem, jak toho dosáhnout, jsou plány oblastí povodí, které státní podniky Povodí připravují ve spolupráci s krajskými úřady, Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem životního prostředí. Na základě předběžného hodnocení byly, jako jeden z nejvýznamnějších vlivů negativně ovlivňující stav vod, shledány morfologické úpravy toků, zejména úpravy koryt a přítomnost příčných překážek. Ty jednak mění průtokové poměry v tocích a dále tvoří migrační bariéry pro volný pohyb vodních živočichů. Jen na tocích ve správě Povodí Vltavy, státní podnik, se jedná o stovky příčných překážek. V přirozených vodních tocích má většina druhů živočichů během svého života podobný cyklus, kdy vajíčka kladou v horních částech toků, mladí jedinci postupně aktivně nebo vlivem vyplavování při vyšších průtocích migrují nebo driftují po proudu a dospělci musí zajistit, aby se jejich vajíčka opět dostala do vyšších partií toků. Vyšší partie toků jsou vhodnější pro vývoj vajíček a raných stádií vodních živočichů například díky vyššímu obsahu kyslíku ve vodě a přítomnosti vhodných habitatů, dolní partie mají zase více živin a tím poskytují i více potravy pro starší stádia. Některé druhy migrují na dlouhé vzdálenosti, některé na krátké, ale vždy proti proudu. Většina druhů vodního hmyzu to zajišťuje jednoduše tak, že dospělci po vylíhnutí letí proti proudu toku a po spáření kladou vajíčka ve výše položených partiích. Některé druhy bezobratlých, jako třeba blešivci nebo raci, migrují po dně. Mlži využívají k transportu svých larev ryby, vztah perlorodky a pstruhů je obecně znám, ale podobně jsou na tom i další chráněné druhy mlžů žijící ve středních a dolních částech toků, které k transportu glochidií využívají širší spektrum většinou kaprovitých druhů ryb. Ryby před třením vytahují do výše položených partií toků, na dlouhé (pstruh obecný) nebo kratší vzdálenosti. Vytvořením migračních bariér v tocích dojde k tomu, že specializované druhy ryb vázané například na specifický substrát pro rozmnožování, který se v daném odděleném úseku toku nevyskytuje, z daného úseku vymizí. Pak například místo deseti až patnácti druhů ryb různých ekologických skupin se zde vyskytuje pouze 2-5 druhů. Revitalizace obecně zlepší migrační prostupnost v celém řešeném úseku toku, a to zejména snížením rychlosti vody, soustředěním i malých průtoků do málo kapacitního koryta a morfologickým rozčleněním toku s vytvořením úkrytů a tišin sloužících pro odpočinek ryb. V řešeném úseku HOZ Vlčetínec se nenacházejí žádné větší příčné překážky, jako jsou stupně nebo jezy. Nicméně migrační prostupnost mohou výrazně omezit i mostky a propustky pod polními cestami a silnicemi. Jejich průtočné profily jsou obvykle uzpůsobeny tak, že při normálních průtocích je hloubka vody na rozšířeném dně nedostatečná a za vysokých průtoků je vlivem vzdutí vody nad objektem rychlost proudění vody extrémní. Potlačit tento bariérový efekt lze především zvýšením drsnosti dna mostního profilu nebo mírným vzdutím vody pod objektem tak, aby za normálních průtoků byl profil pro biotu Zakázka č.1644/

30 průchodný. Po zpracování podrobného ichtyologického průzkumu lze tedy navrhnout přestavbu propustků tak, aby vyhovovaly nárokům konkrétních druhů ryb. Migrační prostupnost HOZ Vlčetínec je ale nutné řešit po celé jeho délce, od ústí do toku Kamenice. Realizací navržené revitalizace bude zvýšena migrační prostupnost pouze v řešeném úseku. Zakázka č.1644/

31 5 NÁVRH TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ Jak už bylo uvedeno v předchozích kapitolách, HOZ Vlčetínec je tok s narovnanou trasou a nepřirozeným tvarem koryta, které je navíc opevněno. Délka řešeného úseku toku je 540 m. 5.1 Přirozený geomorfologický typ toku Při vývoji toků bez zásahu člověka se toky přirozeně formují podle charakteristik lokality, ve které se nacházejí. Tvary koryta i trasy toku jsou ovlivněny především sklonitostními poměry, srážkoodtokovými poměry a typem hornin a půd. Základní klasifikace geomorfologických typů přírodních koryt rozlišuje 4 kategorie toků toky přímé, divočící, meandrující a stabilně větvené. Cílem revitalizace je navrácení upraveného toku do co možná nejpřirozenějšího stavu. Základem pro návrh nové trasy a tvaru koryta je tedy vyhodnocení geomorfologické kategorie toku na základě dat popisujících dané území. Pro HOZ Vlčetínec byla provedena geomorfologická analýza podle Metodiky odboru ochrany vod, která stanovuje postup komplexního řešení protipovodňové a protierozní ochrany pomocí přírodě blízkých opatření (Věstník Ministerstva životního prostředí 11/2008). Na základě dlouhodobého průměrného průtoku (0,004 m 3 /s) a sklonu údolnice (1,88%) byl tok vyhodnocen jako přirozeně meandrující. Obrázek 31: Výsledek geomorfologické analýzy (dle metodiky zpracované Šindlar s.r.o.) Meandrující koryta jsou charakteristická pro úseky s mírným sklonem, širším údolím a s jemnozrnným složením materiálu dna a břehů. Je pro ně charakteristická výrazně zakřivená trasa, s parametrem vinutí (poměr délky osy koryta a délky údolnice) 1,5 3,5. Bezprostředně s tím souvisí charakter proudění, které je výrazně prostorové a proudnice v meandrech mají tvar šroubovice. U konkávního břehu se tak setkáváme se svislými složkami rychlostí se směrem od hladiny ke dnu. Vlivem toho zde dochází k erozi jemnozrnného materiálu, který je prouděním u dna transportován ke konvexnímu břehu, kde se ukládá. V obloucích má proto meandrující koryto asymetrický tvar příčného průřezu. Vývoj koryta závisí na rychlosti eroze konkávních břehů oblouků, změny se proto týkají zejména posunu břehových linií u konkávních břehů a postupným zanášením břehů konvexních. Zamezení výrazné břehové eroze lze docílit výsadbou vhodné doprovodné vegetace. Zakázka č.1644/

32 5.2 Revitalizace Cílem revitalizace je uvést tok do přirozeného stavu, tedy do stavu v jakém by se nacházel, pokud by člověkem nebyl proveden žádný zásah. V ideálním případě se revitalizace provádí podle historických záznamů, které popisují tok před úpravou. Pro návrh nové trasy toku je vhodné vycházet například z historických nebo katastrálních map, ve kterých je někdy původní koryto zaneseno, nebo je patrné z tvaru hranic současných pozemků. V případě HOZ Vlčetínec je jediným použitelným historickým zdrojem výše zmíněná historická mapa z vojenského mapování z let Tato mapa sice potvrzuje, že původní tok byl zvlněný a nezatrubněný, ale protože řešený úsek toku je velmi krátký (540 m), neposkytuje tato mapa dostatečně podrobný podklad pro konkrétní návrh nové trasy. Proto bylo při návrhu postupováno podle doporučených obecných zásad pro revitalizace, odvozených na základě statistického vyhodnocení charakteristik přirozených toků. Doporučené zásady pro návrh přírodě blízkého koryta toku (dle publikace Vodohospodářské revitalizace, Tomáš Just a kol., 2005): Miskovitý tvar příčného profilu, široký a mělký, se sklonem svahů cca 1:3. V místech oblouků může být profil nesymetrický, svah u konkávního břehu je poté prudší než u konvexního břehu. Nízká průtočná kapacita, návrh na průtok Q 30d až Q 1, která podporuje rozlivy do nivy při vyšších vodních stavech. Větší poměr hloubky a šířky koryta podle typu toku od 1:4 (malé potoky, stružky) až k 1:20 (velké řeky). Pro toky střední velikosti je ideální poměr 1:8 1:10. Absence těžkého nepoddajného opevnění, koryto je v případě nutnosti možné stabilizovat pouze pohozy z místního kamene. Trasa odpovídající geomorfologickému typu toku. Nejednotný podélný sklon. Přítomnost tůní, větších balvanů v toku a příp. dalších rozčleňujících objektů podporující oživení toku popř. i samočistící schopnosti. Obrázek 32: Porovnání různých příčných profilů Zakázka č.1644/

33 Pro meandrující typy koryt je dále vhodné řídit se při návrhu těmito parametry: Šířka meandračního pásu bývá 10 až 14 násobkem šířky koryta. Poloměr oblouků bývá 2 až 3 násobkem šířky koryta. Vzdálenost mezi obloukem a následujícím brodem bývá 5 až 7 násobkem šířky koryta. Obrázek 33: Parametry meandrujících toků; b šířka koryta, R poloměr oblouku, F vzdálenost mezi obloukem a brodem, B - šířka meandračního pásu Pro revitalizaci HOZ Vlčetínec byly navrženy 3 varianty revitalizace. Řešený úsek se nachází v území tvořeném loukami a lesem, mimo intravilán nebo jinou oblast, kterou by bylo nutné chránit před zaplavením. Z tohoto důvodu je ve všech variantách maximálně podporován rozliv do nivy. Všechny varianty jsou detailně popsány v následujících kapitolách. Ve variantě 1 je navrženo zasypání stávajícího příliš kapacitního a opevněného koryta a je navržena nová trasa a tvar koryta podle výše uvedených zásad. Ve variantě 2 se navrhuje pouze zasypání původního koryta a volné vypuštění vody do prostoru nivy. Varianta 2 vychází z faktu, že se jedná o velmi malý tok (návrhový průtok Q 30d = 0,01 m 3 /s), tudíž je možné označit ho jako vlásečnici. Pro vlásečnicové toky je nejvíce ekonomickým a zároveň nejvíce efektivním řešením právě jejich vypuštění do prostoru louky bez dalších zásahů. V prostoru louky je také navrženo vytvoření tůní, jak zcela nových v prostoru současné louky, tak s využitím již vyhloubeného prostoru stávajícího koryta toku. První dvě varianty předpokládají, že nebude nutné zachovat funkčnost stávajícího drenážního systému, což je z pohledu revitalizace vhodné, protože dojde k většímu zamokření pozemků, ale pravděpodobně to nebude akceptováno vlastníky dotčených pozemků. Zamokření pozemků je z ekologického hlediska žádoucí, protože dojde ke zvýšení vlhkosti půdy a vytvoření anoxického prostředí v půdě (což je podmínkou denitrifikace) a následně ke zvýšení kvality vody v toku. Přímé měření denitrifikace nebylo prozatím uskutečněno, ale výsledky Kvítka (1994) s regulací hladiny podzemní vody prokazují možnost snížení koncentrace dusičnanů při regulaci hladiny podzemní vody a vytvoření anoxického prostředí a snížení koncentrací dusičnanů v drenážních vodách. Dále bude podpořena retence vody v krajině a bude snížen rychlé odtok preferenčními cestami (v drenážním potrubí). Zakázka č.1644/

34 Variantu 1 a 2 lze uvažovat i se zachováním drenáže, pokud drenáž bude zaústěna do tůní a slepých ramen nebo pokud budou instalovány svodné drény. Pak ale bude snížen nebo zcela odstraněn denitrifikační efekt revitalizace. Varianta 3 řeší situaci, pokud nedojde k souhlasu vlastníků se zrušením plošné drenáže a bude nutné zachovat možnost vyústění jednotlivých drénů do HOZ Vlčetínec. V této variantě je tudíž stávající koryto ponecháno, ale je rozšířeno a uprostřed je vytvořena meandrující kyneta s návrhovým průtokem Q 30d. Ve všech variantách je navrženo vytvoření tůní, jak zcela nových v prostoru současné louky, tak s využitím již vyhloubeného prostoru stávajícího koryta toku. Dle zástupce AOPK může být u tůní vytvořených v prostoru stávajícího koryta zachována současná hloubka koryta, ale u nově vytvořených tůní by jejich hloubka neměla přesáhnout 1 1,2 m. Půdorys tůní by měl být nepravidelný, sklony břehů proměnlivé (1:3 1:10) a kolem tůní by neměla být vysazena stromová vegetace, aby nedošlo k nadměrnému zastínění hladiny. Výsadba doprovodné keřové a stromové vegetace je podrobně popsána ve zprávě Břehové a doprovodné porosty, která je uložena v adresáři 1_PRUVODNI_ZPRAVA Varianta 1 Varianta 1 vychází z doporučených zásad pro návrh revitalizací. Podle geomorfologického (GMF) typu toku a návrhového průtoku byla přibližně vypočtena hloubka a šířka koryta a podle nich dopočteny doporučené parametry pro návrh nové trasy. Na základě těchto parametrů byla navržena nová trasa koryta, vedoucí v údolnici, vedle stávajícího koryta toku. Rozměry koryta byly ověřeny a upraveny přepočtem pro reálný navržený sklon trasy. Výsledný příčný profil byl navržen v mělkém miskovitém tvaru se stejným průřezem po celé délce toku. Asymetrie v místech oblouků nebyla vzhledem k velmi malým rozměrům koryta navržena. Pro výpočty byla použita Chézyho rovnice, která platí pro ustálené rovnoměrné proudění v korytech, což se nevztahuje na přirozená nepravidelná a zvlněná koryta. Nicméně na základě toho, že výpočty slouží pouze k přibližnému odhadu a i sama hydrologická data jsou zatížena velkou nepřesností, bylo usouzeno, že je její použití adekvátní. Na dno koryta by měly být nepravidelně rozmístěny kameny, aby bylo zabráněno hloubkové erozi. Vzhledem k velikosti koryta může být jeho vyhloubení provedeno manuálně pomocí rýče. Z původního koryta bude odstraněno opevnění a koryto bude následně zasypáno směsí místní zeminy a kamenů, zhutněno a osazeno stromovou a keřovou vegetací, aby došlo k jeho zpevnění kořenovým systémem. Stromy a keře by měly být osazeny v celém prostoru nivy, s důrazem na břehy nového koryta, jejich druhové složení je uvedeno výše. Kromě nového koryta je navrženo i vyhloubení tůní. Tůně slouží jednak jako prvky pro retenci vody v krajině, jednak jako biotopy pro vodní a na vodu vázané organismy. Část tůní je navržena v místě stávajícího koryta toku, což ušetří náklady za hloubení tůní a zasypávání původního koryta. Parametry navrhovaného koryta: Šířka koryta: 0,75 m Hloubka: 0,1 m Sklony svahů: 1:3 Zakázka č.1644/

35 Kapacita: cca 0,015 m 3 /s Sklon dna: 1,1 % Rychlost: cca 0,3 m/s Délka toku: 895 m Podrobný postup návrhu: 1. Výpočet délky nové trasy podle parametru vinutí (poměr délky osy koryta a délky údolnice). Parametr vinutí (dle GMF) 1,5 Délka údolnice 531,7 m Vypočtená délka nové trasy 797,5 m 2. Určení sklonu nové trasy podle vrstevnic z mapy ZABAGED. Převýšení 10 m Vypočtený podélný sklon 1,3 % 3. Určení návrhových parametrů. Poměr hloubky a šířky koryta jedná se o malý potok, takže byl zvolen malý poměr 1:4. Drsnost koryta 0,04 Návrhový průtok = Q 30d 0,01 m 3 /s 4. Výpočet hloubky a šířky koryta pomocí Chézyho rovnice. Q N - návrhový průtok (Q 30d ), C Chézyho rychlostní koeficient (viz níže), S - průtočná plocha (stanovena na základě poměru hloubky ku šířce koryta 1:4), R - omočený obvod (opět vychází z poměru hloubky a šířky koryta), i - podélný sklon. Chézyho rychlostní koeficient byl spočten dvěma způsoby, podle Manninga a podle Pavlovského. Vzorec podle Manninga se používá pro menší drsnosti koryta, ale větší omočené obvody (n > 0,011; 0,3 m < R < 5 m). Vzorec podle Pavlovského se používá pro větší drsnosti koryta, ale menší omočené obvody (0,04 < n < 0,11; 0,1 m < R < 1 m). Navrhované koryto má vzhledem k těmto vztahům relativně malou drsnost a malý omočený obvod, takže pro návrh byla použita hodnota z rozmezí obou vypočtených výsledků. Navržená hloubka koryta 0,1 m Navržená šířka koryta 0,4 m V této fázi návrhu se uvažuje obdélníkový tvar koryta. 5. Výpočet návrhových parametrů trasy podle šířky koryta. Poloměr oblouků 0,8 1,2 m Vzdálenost oblouk brod 2 2,8 m Šířka meandrovacího pásu 4 5,6 m 6. Návrh trasy koryta (viz Obrázek 34, Obrázek 35 a Obrázek 36). Návrh vycházel z vypočtených parametrů, které ale sloužily pouze jako orientační hodnoty a nebyly dodržovány striktně, což není vzhledem k rozmanitosti a nepravidelnosti přirozených toků žádoucí. Zakázka č.1644/

36 7. Přepočet a kontrola parametrů po navržení nové trasy. Délka navržené trasy 895 m Parametr vinutí 1,7 odpovídá GMF typu Podélný sklon 1,1 % Průtok cca 0,015 m 3 /s ~ Q 30d Rychlost cca 0,3 m/s 8. Návrh miskovitého tvaru koryta (viz Obrázek 37). Průtočná plocha by měla odpovídat průtočné ploše obdélníkového profilu. Sklon svahů byl navržen přibližně 1:3. Návrh byl ověřen výpočtem průtoku v miskovitém profilu. Pro usnadnění výpočtu byl uvažován lichoběžníkový průřez, velmi blízce odpovídající navrženému miskovitému tvaru. Vypočtený průtok v miskovitém profilu je roven cca 0,015 m 3 /s, což přibližně odpovídá návrhovému průtoku Q 30d (0,01 m 3 /s). Obrázek 34: Úsek 1 - Navržená trasa včetně tůní (červeně), plocha určená k revitalizaci (zeleně) a stávající koryto podle katastru nemovitostí (modře) Zakázka č.1644/

37 Obrázek 35: Úsek 2 - Navržená trasa včetně tůní (červeně), plocha určená k revitalizaci (zeleně) a stávající koryto podle katastru nemovitostí (modře) Obrázek 36: Úsek 3 - Navržená trasa včetně tůní (červeně), plocha určená k revitalizaci (zeleně) a stávající koryto podle katastru nemovitostí (modře) Zakázka č.1644/

38 Obrázek 37: Navržený miskovitý příčný profil Obrázek 38: Navržený příčný profil tůně Zakázka č.1644/

39 5.2.2 Varianta 2 Ve variantě 2 se navrhuje jednoduché řešení bez nutnosti hloubení nového koryta. Dlouhodobý průměrný průtok v HOZ Vlčetínec je roven pouze 4 l/s, takže je možné tento tok označit jako vlásečnici. Stejně jako ve variantě 1 je původní koryto zasypáno a jsou vyhloubeny tůně, ale voda je na konci zatrubněné části toku vypuštěna volně do údolnice, bez definování konkrétní trasy. Voda si postupně sama vytvoří optimální koryto a její volný rozliv v údolnici vytváří příznivé zamokření. Travní drny také velmi dobře brání nadměrné erozi. Niva bude osazena keři a stromy stejně jako ve variantě 1. Pokud by bylo nutné snížit ekonomické náklady na minimum, je možné vypustit hloubení tůní a výsadba vegetace, a jediným výdajem poté zůstává zasypání stávajícího koryta. Varianta 2 tedy byla rozdělena na 2 subvarianty 2a (s tůněmi a vegetací) a 2b (bez tůní a vegetace) Varianta 3 Varianta 3 předpokládá, že vlastníci nebo subjekty hospodařící na dotčených pozemcích nebudou souhlasit se zrušením plošné drenáže, takže kvůli zaústění svodných drénů do HOZ Vlčetínec bude muset koryto toku zůstat ve své původní trase. Řešený úsek HOZ Vlčetínec odvodňuje pozemky nacházející se především na jeho pravém břehu, o celkové ploše cca 16,1 ha (viz Obrázek 39). Většina těchto pozemků nemá list vlastnictví, ale podle databáze LPIS na nich hospodaří Zemědělské družstvo Kalich a Zemědělské družstvo Nová Včelnice. Vzhledem k jejich zemědělskému využití je tedy pravděpodobné, že nebude možné dosáhnout souhlasu se zrušením drenážního systému. Obrázek 39: Plošná drenáž Varianta 3 proto řeší nové koryto jako široký průleh, ve stejné trase jako je stávající koryto, s meandrujícím tokem na jeho dně. Průleh připomíná složený profil tvořený lichoběžníkem se dnem o šířce 4 m (tento rozměr odpovídá vypočtené šířce meandrovacího pásu), ve kterém je meandrující kyneta o stejném miskovitém průřezu a stejných rozměrech jako ve variantě 1 (viz Obrázek 37, Obrázek 43). Úroveň dna kynety odpovídá úrovni dna stávajícího koryta. Lichoběžník, který tvoří levou a pravou bermu, je zatravněn a osázen vegetací, vytváří tak ekologicky hodnotnou zamokřenou nivu kolem toku a kořenový systém stromů a keřů stabilizuje materiál v zahrnutém stávajícím korytě. Drenáže ústí do jeho stran a voda z drenážního potrubí je vypouštěna volně do vegetace, čímž přispívá k mokřadnímu efektu. Stěny lichoběžníku jsou ve sklonu 1:3, dno lichoběžníku je vyspárované směrem ke kynetě Zakázka č.1644/

40 ve sklonu 1:20 a hloubka lichoběžníku závisí na poloze okolního terénu. V rámci lichoběžníkového profilu mohou být vytvořeny i tůně. Tato varianta je výhodná také pro majitele pozemků, protože oblast toku a nivy je jasně definována a pozemek nutný k realizaci této varianty revitalizace je téměř shodný s již stávajícím korytem toku. Nevýhodou této varianty je omezení možnosti větších rozlivů do okolních luk, které nastane až při překroční kapacity lichoběžníkového profilu. Tím pádem je snížena protipovodňová funkce revitalizace. Drenáže lze zaústit také do tůní nebo slepých ramen (viz kapitola 3.10). Při tomto řešení by se návrh revitalizace shodoval s variantou 1. Obrázek 40: Úsek 1 - Osa navržené rozvlněné kynety (červeně), hrany průlehu (zeleně) a stávající koryto podle katastru nemovitostí (modře) Obrázek 41: Úsek 2 - Osa navržené rozvlněné kynety (červeně), hrany průlehu (zeleně) a stávající koryto podle katastru nemovitostí (modře) Zakázka č.1644/

41 Obrázek 42: Úsek 3 - Osa navržené rozvlněné kynety (červeně), hrany průlehu (zeleně) a stávající koryto podle katastru nemovitostí (modře) Obrázek 43: Navržený složený příčný profil Zakázka č.1644/

42 6 MAJETKOPRÁVNÍ ELABORÁT 6.1 Vyhodnocení vlastnických vztahů a katastrální situace Vyhodnocení majetkoprávních vztahů je jedno z nejdůležitějších hledisek, které je potřeba brát v potaz při návrhu revitalizačních opatření. Při rozvlnění trasy toku mimo stávající koryto dochází k dotčení okolních pozemků, které jsou mnohdy ve vlastnictví fyzických či právnických osob. Tyto subjekty mohou svým negativním postojem k revitalizačním opatřením značně zkomplikovat realizaci stavby. Vyhodnocení vlastnických vztahů a katastrální situace bylo provedeno pro varianty 1 a 3 a to jak z hlediska vlastníků, tak z hlediska druhů dotčených pozemků. Ve variantě 2 bude dotčen pouze pozemek koryta toku, které bude zasypáno. Výpis všech dotčených pozemků pro varianty 1 a 3 je uveden v samostatném dokumentu Příloha Výpis dotčených pozemků. Vlastníci byli rozděleni do následujících skupin: Fyzické osoby Právnické osoby Pozemky, které nejsou zapsány na listu vlastnictví Druhy pozemků: vodní plocha trvalý travní porost lesní pozemek orná půda ostatní plocha Pro každou variantu byla analyzována katastrální mapa ve vztahu k ploše určené pro revitalizaci (zahrnuje koryto a plochu určenou k rozlivu, osázenou stromy). Dotčené pozemky byly barevně rozlišeny podle vlastníků a druhu pozemku, viz. příloha č. 3.A a 3.B Majetkoprávní situace. Ze vzniklé databáze pozemků byly dále vygenerovány přehledné grafy, které vyjadřují procentuelní zastoupení vlastníků a druhů pozemků dotčených pozemků. 6.2 Varianta 1 Percentuální zastoupení jednotlivých pozemků bylo řešeno dvěma přístupy. Prvním byla analýza zastoupení určitých pozemků na základě jejich počtu hodnota 100% tedy vyjadřuje celkový počet dotčených pozemků (12 dotčených pozemků ve variantě 1). Druhým přístupem byla analýza na základě plochy v m 2 dotčené revitalizací. Hodnota 100% v tomto případě vyjadřuje celkovou plochu dotčenou revitalizací (9 101 m 2 ). Většinu pozemků zaujímají pozemky bez listu vlastnictví. Analýza map PK byla prováděna pouze na základě dostupných mapových podkladů a v této úrovni projektové dokumentace není možné provádět detailní rozklad vlastnických vztahů pozemkového katastru. Pozemky v soukromém vlastnictví jsou zastoupeny minimálně. Z hlediska druhu pozemků je většina zařazena do kategorie trvalý travní porost. Zakázka č.1644/

43 6.2.1 Vlastnické vztahy Obrázek 44: Grafické znázornění vlastnických vztahů procenta z celkového počtu dotčených pozemků a z celkové výměry plochy určené pro revitalizaci Zakázka č.1644/

44 6.2.2 Druhy pozemků Obrázek 45: Grafické znázornění druhů pozemků procenta z celkového počtu dotčených pozemků a z celkové výměry plochy určené pro revitalizaci Zakázka č.1644/

45 6.3 Varianta 3 Percentuální zastoupení jednotlivých pozemků bylo řešeno stejně jako u varianty 1. Celkový počet dotčených pozemků je 10, a plocha dotčená revitalizací je m 2. Percentuální zastoupení jednotlivých pozemků je podobné jako ve variantě Vlastnické vztahy Obrázek 46: Grafické znázornění vlastnických vztahů procenta z celkového počtu dotčených pozemků a z celkové výměry plochy určené pro revitalizaci Zakázka č.1644/

46 6.3.2 Druhy pozemků Obrázek 47: Grafické znázornění druhů pozemků procenta z celkového počtu dotčených pozemků a z celkové výměry plochy určené pro revitalizaci Zakázka č.1644/

47 6.4 Vyhodnocení možnosti řešení pomocí komplexních pozemkových úprav Dle vyjádření Ministerstva zemědělství - Územního odboru Ústředního pozemkového úřadu Jihočeského kraje v dotčených katastrálních územích KPÚ neproběhly a ani se nepřipravují, ale je možné jejich zahájení iniciovat. Podnět k zahájení KPÚ mohou kromě vlastníků pozemků v dotčených katastrálních území podat i jiné subjekty, například ty které připravují stavby ve veřejném zájmu (jako jsou dálnice, protipovodňová opatření a podobně). Mezi tyto subjekty spadá i Povodí Vltavy, státní podnik. Na základě iniciativy právního subjektu, např. Povodí Vltavy, lze ve veřejném zájmu vyhlásit i jednoduchou pozemkovou úpravu, která bezprostředně souvisí s řešeným územím. Toto zpracování je rychlejší a projektově jednodušší, přináší však menší možnost manipulovatelnosti při směnách pozemků. Komplexní pozemkové úpravy se provádí v rozsahu celého katastrálního území a jejich cena se pohybuje cca 8 mil Kč/ha a doba jejich zpracování trvá přibližně 3 roky. Za účelem revitalizací pravděpodobně nelze čerpat prostředky, které má pozemkový úřad určeny na řešení protipovodňové ochrany. Proto by byla vhodná spoluúčast navrhovatele, což je běžnou praxí například při stavbě komunikací. V tomto případě je finanční spoluúčast úměrná percentuelnímu podílu plochy říční nivy určené k revitalizaci vzhledem k ploše katastrálního území. Je nutné prověřit, zda by Povodí Vltavy, Krajský úřad nebo například Operační program životní prostředí mohl takovouto spoluúčast zajistit. Protože běžná doba trvání KPÚ je 2-3 roky, je vhodné návrh na zahájení KPÚ zaslat na Pozemkový úřad v dostatečném předstihu. Plán rozsahu zahajovaných KPÚ pro určitý rok se uzavírá do konce roku předchozího. KPÚ pak zadávají pozemkové úřady v bývalých okresech, pod které jednotlivá katastrální území spadají. Pozemkový úřad zahájí řízení dle 6 odst.3 zákona č. 139/2002 Sb.,o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, vždy pokud se pro to vysloví vlastnící pozemků nadpoloviční většiny výměry zemědělské půdy v dotčeném katastrálním území. 6.5 Realizovatelnost navržených variant Všichni vlastníci dotčených pozemků byli obesláni s žádostí o stanovisko k navrženým opatřením. Na odpovědním formuláři měli možnost zaškrtnout jednu ze tří možností předběžný souhlas, nesouhlas, předběžný souhlas za určitých podmínek (které vlastník připojil). Pozemky, které nejsou zapsány na listu vlastnictví, byly zařazeny do kategorie vlastník nezaslal stanovisko, protože je nutné je podrobně řešit v dalších stupních projektové dokumentace (stejně jako je třeba získat stanoviska vlastníků, kteří se k této studii nevyjádřili). Vyhodnocení stanovisek vlastníků pro obě varianty je na obrázku Obrázek 48 (procenta jsou vztažena k celkovému počtu dotčených pozemků). Všechna stanoviska a připomínky jsou v samostatné zprávě Revitalizace HOZ Vlčetínec Stanoviska vlastníků a připomínky a ve výkresové části jsou znázorněna v mapě Stanoviska vlastníků. Do grafů a map byla zapracována pouze stanoviska, která byla zpracovateli doručena do Ostatní stanoviska jsou přiložena jako scany ve zprávě Stanoviska vlastníků a připomínky, ale nejsou zahrnuta do analýz. Jako stanoviska indikující dobrou realizovatelnost jsou souhlas a souhlas s podmínkami, dále pak pozemky ve vlastnictví Povodí Vltavy, státní podnik. Ve variantě 1 je dobrá realizovatelnost u 17 % z celkového počtu pozemků (5 % podle výměry), ve variantě 3 u 10 % (5 % podle výměry). Obě varianty jsou tedy spíše hůře realizovatelné. Zakázka č.1644/

48 Při realizaci navržených opatření lze směnu pozemků provádět v rámci komplexních pozemkových úprav. Stejně tak pozemky, které nejsou zapsány na listu vlastnictví, je možné pro revitalizaci získat pomocí komplexních pozemkových úprav. Komplexní pozemkové úpravy zatím nebyly zahájeny v žádném dotčeném katastrálním území. Obrázek 48: Grafické znázornění stanovisek vlastníků procenta z celkového počtu dotčených pozemků Zakázka č.1644/

49 7 Odhad nákladů Odhad nákladů se skládá ze dvou částí. První byl odhad nákladů na výkup pozemků dotčených revitalizací. Druhou částí byl odhad nákladů na provedení stavby. Součet těchto dvou číselných položek vyjadřuje celkové náklady na realizaci navrženého opatření. Celkové náklady byly porovnány s náklady uvedenými v dokumentu Náklady obvyklých opatření pro hodnocení projektů v OPŽP. Náklady obvyklých opatření představují obvyklou finanční částku, za kterou je možno realizovat určitý typ opatření. Neřeší finanční efektivnost jednotlivých položek v rozpočtu projektu, ale efektivnost opatření jako celku. Tyto náklady jsou limitními náklady, které by neměly být při návrhu opatření překročeny. Nelze ale říct, že všechny projekty, které Náklady obvyklých opatření překročí, jsou špatně navržené, spíše obsahují další realizační prvky, které nejsou pro daný typ opatření běžné. Tento typ projektu je přesto možné realizovat, pokud představuje zvýšený zájem ochrany přírody. 7.1 Odhad nákladů na výkup pozemků Pozemky jsou oceňovány jako nezastavěné pozemky určené k zastavění. Ocenění pozemků nutných pro zábor půdy se provádí podle předpisu č 3/2008 Sb. oceňovací vyhláška 28, odstavec 3 a 7 (pro pozemky evidované v katastru nemovitostí v druhu pozemku ostatní plocha ). Základní cena pozemku, která se určí podle odstavce 1, se upraví se zdůvodněním přirážkami a srážkami podle příloh č. 21, 38 a 39 této vyhlášky. Jako pozemky, které je potřeba pro realizaci projektu vykoupit, byly uvažovány pozemky ve vlastnictví soukromých nebo právnických osob a ve vlastnictví církve. Tabulka 5: Náklady na výkup pozemků Varianta Průměrná cena za m 2 [Kč/m] Cena za výkup pozemků [Kč] varianta varianta varianta Odhad nákladů na provedení stavby Vzhledem k tomu, že projekt revitalizace je zatím ve fázi studie, nebylo zatím provedeno podrobné zaměření a detailní průzkum lokality. Proto není rozpočet řešen položkově, ale jako jednotná průměrná cena udávaná na běžný metr navržené trasy. Pro odhad nákladů na provedení stavby se vycházelo ze studie Projekt Nežárka vazba přírodě blízkých protipovodňových opatření a hydromorfologického stavu vod (Šindlar s.r.o, 2007). V této studii jsou průměrné náklady vztaženy k vodnosti toku a náročnosti plánované revitalizace (katerogie A-D, viz Tabulka 6). Tabulka 6: průměrné náklady na provedení stavby ze studie Projekt Nežárka vazba přírodě blízkých protipovodňových opatření a hydromorfologického stavu vod Zakázka č.1644/

50 Přestože navrhovaný projekt spadá do kategorie D, byly pro odhad nákladů uvažovány průměrné náklady (5 000 Kč/m), vzhledem k velmi malé vodnosti toku (Q a = 0,004 m 3 /s). U varianty 3 s rozvlněnou kynetou byly kvůli vyšší náročnosti náklady uvažovány vyšší (6 000 Kč/m). U varianty 2, ve které se uvažuje pouze zasypání stávajícího koryta, byly počítány náklady jako pro kategorii A korekce vývoje trasy (tzn Kč/m). Tabulka 7: Náklady na provedení stavby Varianta Délka navržené trasy [m] Cena za provedení stavby [Kč] varianta varianta varianta Celkové náklady na realizaci Celkové náklady na realizaci navrženého opatření jsou součtem nákladů na výkup pozemků a nákladů na provedení stavby. Varianta Cena za výkup pozemků [Kč] Tabulka 8: Celkové náklady na realizaci stavby Cena za provedení stavby [Kč] Celková cena za realizaci [Kč] varianta varianta varianta Celkové náklady na realizaci byly porovnány s Náklady obvyklých opatření pro hodnocení projektů v OPŽP. Náklady uvedené v tomto dokumentu jsou limitními náklady, které by neměly být přesaženy. Výpočet nákladů se provádí na m 2 koryta, přičemž jsou zahrnuty i břehové porosty. Do výpočtu byl tedy zahrnut 3 m široký pás pro výsadbu stromové a keřové vegetace. Zakázka č.1644/

51 Tabulka 9: Výpočet nákladů obvyklých opatření pro hodnocení projektů v OPŽP Ostatní - drobné vodní toky: revitalizace koryta vodního toku, která spočívá v obnově nebo tvorbě přírodě blízkých Kč/m 2 revitalizovaného koryt vodních toků, včetně výsadeb doprovodných T.j. koryta toku, břehových porostů a včetně vyvolaných investic revitalizovaných říčních ramen Kč/m Tabulka 10: Porovnání celkových nákladů na realizaci opatření a limitních OPŽP Varianta Celková cena za realizaci [Kč] Limitní náklady OPŽP [Kč] varianta varianta varianta Všechny varianty vyhoví požadavkům OPŽP na náklady obvyklých opatření, ale náklady u varianty 2 jsou nejnižší. Podle výsledků ekonomické analýzy lze tedy variantu 2 doporučit, ale konečný výběr nejvhodnějšího řešení je nutné provést také na základě jiných hledisek (majetkoprávní situace, požadavky na odvodnění pozemků, ekologické hledisko ). 8 Připomínky k navrženým opatřením Vlastníci pozemků požadují zachování přístupu do lesů, a aby nebyly poškozeny lesní porosty a půda. Dále nesmí docházet ke splavování sedimentů ze stavby do Vlčetíneckého rybníka. ZD Nová Včelnice nesouhlasí s žádnou s variant. ZVHS upozorňuje, že dotčené pozemky v jejím vlastnictví byly převedeny do vlastnictví Lesy ČR, státní podnik. AOPK považuje šíři průlehu navrženou ve variantě 3 za nedostačující k plnohodnotnému plnění funkcí revitalizovaného toku a přiklání se tedy k ostatním variantám. V kapitole 9.5 je přiložena tabulka se seznamem připomínek (zaevidovány jsou ty, které byly zpracovateli doručeny do ) a scany doručených stanovisek vlastníků pozemků a vyjádření subjektů. Zakázka č.1644/

52 9 PŘÍLOHY Zakázka č.1644/

53 9.1 Příloha 1: List hodnocení útvaru povrchových vod Kamenice po ústí do toku Nežárka Zakázka č.1644/

54 Zakázka č.1644/