Poučení ze světové finanční a hospodářské krize pro české slévárny

Transkript

1 Poučení ze světové finanční a hospodářské krize pro české slévárny Kafka, V. Racio & Racio, Vnitřní 732, Orlová, ČR, vaclav.kafka@upcmail.cz Klíčová slova Světová finanční a hospodářská krize, úspory nákladů ve slévárenství, využívání nových poznatků, poučení ze světové krize, odborné komise České slévárenské společnosti, hospodářský vývoj v Číně. Abstrakt Cílem příspěvku je hledat poučení ze situace, která v českém slévárenství nastala v závěru světové hospodářské krize. Materiál upozorňuje na téměř obecný jev nízkého využívání nově vyvinutých poznatků a hledá příčinu tohoto stavu. Na příkladu vyvinutých opatření a námětů, kterými za rok a půl přispěla Odborná komise tavení oceli na odlitky České slévárenské společnosti dokládá jejich nízké předávání naším slévárnám. V závěru hledá možné poučení pro české slévárny. 1. ÚVOD Při vzniku světové finanční a hospodářské krize si laická, ale i odborná veřejnost kladla otázky typu zda krize vůbec vznikne, zda bude omezena pouze na některé bankovní domy. Později zda zasáhne pouze vybraná průmyslová odvětví. V další fázi se již diskutovalo, zda její působení bude pouze omezené na některé země atd. Vzpomeňme si na tvrzení naších vládních představitelů České republiky se krize nedotkne, my přece máme bankovní systém naprosto zdravý. Když se krize v důsledku globalizace rozšířila prakticky po celém průmyslově vyspělém světě, byly diskutovány otázky příčin jejího vzniku. A zejména se hledaly cesty k jejímu přežití. Následně vlády světa začaly (relativně rychle) spolupracovat na rychlém odvrácení totálního kolapsu světového globálního hospodářství tím, že v prvé fázi jistou formou znárodnění a astronomických půjček zachránily světový bankovní systém. A přibližně po ročním velice kritickém období bylo zřejmé, že světové hospodářství tuto globální krizi přežije. Začal se vyhlížet okamžik jejího konce. Následovaly diskuse, kdy skutečně nastane onen očekávaný konec a kdy nastane dřívější růst růstu. Zdá se, že část lidstva se snaží poučit z prožité (pozor dosud neukončené) světové finanční a hospodářské krize. Jeví se, že nastávající po krizová etapa bude, přesněji musí být, jiná než byl nedávný naprosto bezbřehý boom! 2. PROBLÉMY PŘÍPRAVY NA DOBU PO KRIZOVOU Jaká tedy bude ona po krizová doba? Jak odlišně jednat, aby toto nové období české slévárenství optimálně přežilo? Jak se na ně připravovat? Co dělat, abychom až eventuelně přijde nová (opakovaná) světová hospodářská krize nedošlo k zastavení naší slévárny nebo dokonce zániku našeho oboru? Jak hledat správné odpovědi na otázky, které se vynořují v závěru světové hospodářské krize? 16

2 3. HLEDÁNÍ SPRÁVNÝCH ODPOVĚDÍ Velice zajímavá jsou stanoviska renomovaných světových firem, která se snaží vyvodit poučení z reakcí jednotlivých firem a odvětví při řešení následků světové krize na firmy a jednotlivá odvětví. Připomeňme si, že prvním a zcela zásadním projevem krize bylo rasantní snížení zakázek. Víme všichni, že jednoznačně sebezáchovným krokem v tomto okamžiku byla u sléváren snaha šetřit. Dosahovat úspor snad doslovně za každou cenu. Je patrně naprosto zbytečné dokládat, že úspornost je prvním rysem racionálního hospodaření. Jaká však byla reálná skutečnost? 3.1 Stanovisko Erst & Young Renomovaná světová společnost Erst & Young [1] provedla mezi 561 vrcholovými manažery z 11 průmyslových odvětví rozsáhlý průzkum. Výsledky hovoří jednoznačně. Celá čtvrtina firem neuvažuje o tom, že by jakkoli významně snižovala náklady. Pouze 17 % pokládá trvalé prosazování úsporných opatření za jednu ze svých priorit. Jak je však toto objektivní zjištění v souladu se skutečností, že v zásadě všechny podniky při začátku krize začaly doslovně intensivně šetřit? Erst & Young to vysvětluje tím, že přestože se z optimalizace nákladů stal v průběhu uplynulého roku jeden z klíčových úkolů podnikového řízení, společnosti se dosud zaměřily především na dočasná opatření taktického charakteru. Do této skupiny lze zařadit známé a mnohokrát opakované úspory razantního omezení účastí pracovníků na konferencích, služebních cest, zhasínání žárovek na záchodě atd. Tedy doslovně to co nemalá většina naších sléváren považuje za intensivní šetřeni. Těmito kroky podle Erst & Young lze docílit úspory maximálně deseti procent. A správně se připomíná, že jsou to opatření vesměs dočasná. A bohužel do této skupiny lze zařadit nemalou část našich sléváren. Operativní opatření, jak uvádějí pracovníci Erst & Young, jsou v řadě podniků považována za plnohodnotná a systémová opatření. A výrobní jednotky (mezi nimiž je řada naších sléváren) se mnohdy velice diví, že cílem je pouze zavedení systémového snižování nákladové náročnosti. Proto je nutnost vytvoření systému řízení nákladové spotřeby. Hledáme-li odpovědi na výše vznesené velice aktuální otázky pak se musíme také zahledět do našich domácích doslovně českých poměrů. 3.2 Přihlédnutí k českým specifikům při hledání východisek Sarkasticky, ale spíše pravdivě na celou situaci nahlíží Košturiak [2]. Tento odborník bude jistě blízko pravdy tvrzením, že z nemalé části společností (a tedy i našich sléváren) se vytvořily takové normální české firmy [2]. Košturiak je vtipně charakterizuje slogany : - Celá léta se nám dařilo, ale v poslední době už to nějak nejde asi důsledek krize! - Investovali jsme nemalé peníze do železa a oceli! -...že nemáme oddělení lidských zdrojů? Ale vždyť lidi platíme! - Mohli bychom být lepší, ale je toho na nás moc! - Strategie? Tu máme v hlavě! Zatím to šlo bez ní! - Procesy, standardy, normy? My přece nejsme automobilka! - Soustava řízení? A to je co? - Úspory nákladů - vždyť to děláme běžně! - Vždyť musíme řešit operativu a nemáme čas na Nevybaví se nám při klasifikaci takové normální firmy leckterá slévárna? Doplňme si ještě některé skutečnosti, se kterými jsme se jistě v naších slévárnách setkali! Slévárna, kde se nevedou tavební listy! Existují slévárny, kde se neměří spotřeba tavícího proudu, neváží tekutý kov. Setkáváme se se situací, kdy se u elektrických obloukových pecí (EOP) grafitovými elektrodami nauhličuje tavenina! Setkáváme se se špatným technickým stavem tavících agregátů! Neseřízená hydraulická regulace elektrod je velice častým jevem. O používání optimálních energetických režimů u EOP vůbec nehovoříme. A právě tam je často zdroj nemalých úspor elektrické energie 17

3 ve výši desítek kwh/t. Existují slévárny, kde se tavící list vyplňuje dopředu na celou tavbu nebo naopak po ukončení tavby. Samozřejmě, že úzkostlivé vedení prvotní evidence nemá samo o sobě za následek docilování minimálních nákladů. Tím je samozřejmě až zpracování této evidence, následná analýza atd. Kolik sléváren nám však onu prvotní evidenci vůbec někdy vyhodnocuje a kolik tak činí pravidelně? Známe slévárny, kde se management převážně věnuje pouze a jen operativním změnám ve výrobě. Známe slévárnu, u níž prakticky neexistuje finanční plán! Jeho forma je doslovně vyrobena pouze externí účetní a k praktickému hodnocení spotřeby nákladů není vůbec používán! A tak bychom mohli pokračovat! Tedy charakteristika takové normální české firmy se bude bohužel hodit na skutečně nemalou část našich sléváren. Na 47. Slévárenských dnech [3] jsme si na několika příkladech prezentovali jak žalostně málo jsou v našich slévárnách využívány nové poznatky. 3.3 Příklady nízkého využívání nových poznatků v českých slévárnách Pro naše potřeby jsme uvedli pouze některá opatření, která byla vyvinuta a ověřena v posledních dvou až třech letech kolektivy Odborné komise (OK) tavení oceli na odlitky (OKT) a OK ekonomické při České slévárenské společnosti (ČSS). Samozřejmě, že obdobných opatření může být podstatně více. A pracovníci jiných OK, vysokých škol a výzkumných ústavů by je jistě mohli pojmenovat. Zaměřili jsme se na: a) hodnocení nákladovosti vyzdívek EOP v českých slévárnách a ocelárnách [4], b) řešení nákladovosti formovacích směsí [5], c) závěry ankety tavičů a mistrů aneb Jak mohou taviči a mistři ve slévárnách přispět k úspoře nákladů tekutého kovu [6], d) vytváření ekonomického povědomí v české metalurgii [7], e) výsledky šesti úvodních technickoekonomických analýz v českých slévárnách [8], f) nákladovost výroby slévárenské formy - Projekt X [9]. Hledali jsme důvody proč uvedená opatření, která byla bez výjimky vyvinuta pracovníky našich sléváren, neměla v našich slévárnách prakticky významný ohlas. Ať již kladný nebo polemický, eventuelně odmítající. Prokázali jsme si, že důvodem nebylo, že : a) se slévárny o dané práci vůbec nedozvěděly, b) se informace do sléváren dostala, ale bohužel realizace navržených opatření byla podmíněna buď významnými kapitálovými nebo provozními prostředky, c) jejich realizace si vyžádala dodatečná náročná šetření nebo sledování, d) v neposlední řadě mohla být navržená opatření nezajímavá pro slévárny malým nebo snad i zanedbatelným přínosem, e) možnou příčinou by snad i mohlo být, že slévárny v době krize snížily své náklady jinou podstatně efektivnější cestou. (Zjistilo se, že ani tento stav houfně nenastal). A přitom se všichni zaklínáme tvrzeními jak využíváme výsledků vědy a techniky, nové poznatky, atd. Hledat vysvětlení uvedeného tristního stavu asi nebude jednoduché. Jeho úplná odpověď je asi zadáním pro orgány ČSS a Svazu sléváren České republiky (SSČR). A pravděpodobně si ne náhodně vzpomeneme na prastarý Havlíčkův epigram někdy z první poloviny 19. století, který zněl asi následovně..kéž by nám pánbů to naše vlastenčení z huby do rukou vraziti ráčil.. Když si namísto vlastenectví dosadíme jiné slovo tak ona metafora bude jistě i v dnešní době aktuální. Jaké tedy hledat poučení pro budoucí období plynoucí ze světové hospodářské krize? 18

4 4. HLEDÁNÍ MOŽNÉHO POUČENÍ PRO ČESKÉ SLÉVÁRNY Pokud chceme uvažovat nad poučením pak při jistém zjednodušení bychom se měli zaměřit rámcově na dvě oblasti: a) úspory nákladů b) zvyšování kvality výrobků, vývoj a zavádění nových technologie, inovací, atd. Udělejme si přehlednou exkurzi pouze některými pracemi, nebo akcemi, které zpracovala nebo organizovala naše komise OKT za posledního půldruhého roku. Pokusme se si položit několik otázek ke každé výše vytčené oblasti. Pokud to řekneme poněkud schematicky tak se v prvé řadě zaměříme jak jsme poznatky přímo v naši slévárně využili. Nebo za jakých okolností jsme je mohli nebo bychom mohli využít. A v druhé řadě přejdeme k předání nových poznatků. Opakovaně deklarujeme, že sdělené nové poznatky mají také sloužit ke zvýšení odborné úrovně účastníků daného zasedání nebo semináře. Nicméně také by měly sloužit k jejich následnému předávání dalším pracovníkům slévárny a ke zvyšování jejich odborné úrovně. K tomu by se měly využít cestovní zprávy a v nich uvedená upozornění na nová technická a ekonomická řešení. Stejně tak by měli být pracovníci každé slévárny informováni o možnosti prostudovat si příslušný sborník (prospekt, publikaci) nebo jinou získanou literaturu. Jsme si přitom vědomi, že žádná slévárna nemá ničím deklarovanou povinnost jakékoli informace a poznatky zavádět a využívat. Je nám také známo, že ani žádný účastník semináře nebo zasedání také nemá povinnost získané informace využít ke zvýšení své odborné úrovně ani svých kolegů. Stejně také víme, že v současné době tržního hospodářství také žádná slévárna nemá povinnost vést svoji hospodářskou činnost tak, aby přežila. Nicméně přes takto stroze deklarované nepovinnosti sléváren a pracovníků se na prověrku daného tématu zaměříme. K účelu posouzení využijeme zápisy z OKT za posuzované období. 4.1 Zasedání č dne Posuďme tyto projednávané oblasti: a) Prezentaci firmy PROMAT s.r.o. Praha (Pavla Grmolenská). Při GO EOP č. 2 ve ŽĎAS, a.s. se předpokládá realizace izolací pláště pece. Zde se naskýtá kupříkladu otázka kolik sléváren se zamyslelo nad možným přínosem při realizaci tohoto opatření na svých EOP. b) Jaroslav Šenberger informoval o připravované spolupráci výrobních firem sléváren (oceláren) na projektu NETME CENTRA, jako regionálního výzkumného a vývojového centra s orientací na aplikovaný výzkum a spolupráci s aplikační sférou. Zde by nás mohlo zajímat, které slévárny si alespoň zjistily bližší informace o podmínkách spolupráce. c) Václav Kafka nabídl provedení bezplatných, tzv. prvotních nákladových analýz výroby tekutého kovu. Opět nás může zajímat, kolik tavíren se o nabídku zajímalo a kolik jich ji skutečně využilo. 4.2 Zasedání č dne Na tomto zasedání bylo detailně připravováno XIX. celostátní školení tavičů a mistrů oboru elektrooceli a litiny s kuličkovým grafitem. 4.3 Zasedání č dne Uvedené zasedání se uskutečnilo při konání XIX.celostátní školení tavičů a mistrů oboru elektrooceli a litiny s kuličkovým grafitem. Pro toto školení bylo připraveno členy OKT celkem 15 příspěvků, které přímo reagovaly na probíhající světovou finanční a hospodářskou krizi. Cílem většiny z těchto příspěvků bylo pomoci slévárnám v tomto pro ně opravdu nelehkém období. Opět se nabízí otázka, které poznatky v příspěvcích a jak jsme v naších slévárnách využili, nebo se alespoň využít. 19

5 4.4 Zasedání č dne Na tomto zasedání se zejména hodnotil průběh ukončeného školení. Václav Kafka seznámil přítomné s hodnocením závěrů ankety tavičů a mistrů, zaměřené na jejich informovanost, vedoucí k redukci nákladů. Následně byla předložena celá řada možností využití výsledků ankety ve slévárnách. Opět se nabízí téměř obligátní otázka, zda slévárny posoudily možnost využití zjištěných vypovídacích závěrů ankety u sebe. 4.5 Zasedání č dne Na tomto zasedání účastníky kolektiv specialistů (Antonín Záděra, Jaroslav Šenberger, Vladimír Krutiš a Marek Kováč) informoval o závěrech řešení grantového projektu TANDEM FT TA5/048. Řešitelé se zaměřili zejména na: - další rozvoj modelování reoxidačních procesů, - využití modelování tuhnutí při vývoji technologie výroby těžkých odlitků, - možnosti numerické simulace v oblasti predikce slévárenských vad, - použití modelu Flow Junction v programu ProCast. Každý účastník zasedání obdržel zdarma k dalšímu studiu kolektivem řešitelů vydanou publikaci [11]. Opět je na místě otázka jak jsme nabídnuté informace zužitkovali. 4.6 Zasedání č dne Významnou náplní tohoto zasedání byla prezentace řešení grantového úkolu TANDEM FT TA5/089 Výzkum a vývoj nové technologie odlévání železa. Řešitelé (Antonín Záděra, Vítězslav Pernica, Pavel Veselý, Lukáš Hřebíček a Jaroslav Šenberger) se zaměřili na: - sekundární oxidaci v průběhu odlévání oceli, - podmínky a průběh provozních experimentů v roce , - posouzení ekonomičnosti zavádění nových technologií výroby ocelových odlitků v praxi, - hodnocení filtrace těžkých ocelových odlitků. Opět se můžeme ptát na zužitkování přednesených poznatků. 4.7 Shrnutí využití poznatků ze zasedání OKT za posledního půldruhého roku Kritické hodnocení využití projednávaných nových poznatků a námětů na zasedáních OKT ve svých slévárnách by si měli udělat sami účastnici těchto zasedání. Podle naších (neúplných) informací však k jejich využívání v žádném případě nedochází houfně. Využití je spíše nízké a někdy dokonce ojedinělé. To souvisí i do jisté míry s tím, že někteří vedoucí manažeři slévárny bohužel berou návštěvy na zasedáních OK obecně jako téměř soukromou záležitost jejich účastníků. Jako problémové vidíme i předávání informací dalším pracovníkům slévárny s cílem (velice formálně řečeno) zvyšování jejich odborné úrovně. Zjišťujeme, že dříve téměř povinně zavedené cestovní zprávy ze služebních cest se mnohdy nevyžadují a nebo jsou ryze formální. Získaný sborník na semináři nebo jiná literatura téměř obvykle zůstává u návštěvníka zasedání a zřídka bývá dále využíván. To je skutečnost platící možná ve většině našich sléváren. Bohužel nejsou ještě výjimkou někteří vedoucí manažeři, kteří se na řízení slévárny dívají pohledem řízení montovny. Schématicky vyhraněno: vlastník, který slévárnu zakoupil si k jejímu řízení najímá ambiciózního právníka. Ten se zhlédne v tuhém centralistickém řízení (vychází z předpokladu, že jeho osazenstvo je nekvalifikované nebo polokvalifikované) s opakovaným využíváním různých auditů, detailních hlášení, zdůvodňováním každé sebe menší a ve slévárně přirozené odchylky. Nicméně takových přístupů je rozhodně menšina. Uvedená zjištění v nízkém využívání poznatků získaných na OKT nejsou rozhodně ojedinělé a budou spíše převažující. 20

6 4.8 Jaké by tedy mohlo být hledané poučení Uvedená zjištění v nízkém využívání poznatků nejsou rozhodně ojedinělé. Dlouhodobě pozorujeme, že řada technických a ekonomických pracovníků do jisté míry omezila průběžné sledování a studium odborných časopisů a literatury. To patrně souvisí i s tím, že řada společností odbourala kupříkladu dříve zavedené podávání zlepšovacích návrhů. Skutečností je, že vyspělé firmy ve vyspělých zemích se k tomuto fenoménu již dávno a úspěšně vrátily. Stejně tak se u nemalé části sléváren neobjevuje snaha o pozitivní reklamu. Tedy prezentace výsledků úspěšného technického nebo ekonomického řešení, ke kterému se slévárna sama nebo třeba s využitím specialistů z vysoké školy dobrala.pozitivní reklamu ať již aktivním zpracováním příspěvku do odborného časopisu nebo přednáškou na semináři nebo konferenci. V poslední době jsme zřídka (nebo možná vůbec?) svědky, kdy by slévárna o své újmě byla iniciátorem a zorganizovala samostatně seminář nebo dokonce konferenci. Vzpomeňme si na dříve často pořádané tak zvané dny nové techniky! Budeme-li hledat poučení tak snad může vést pouze k jedinému. Bohužel je asi nemůžeme nazvat jinak než návrat ke kořenům! Tedy zavedení (nebo návrat) k důslednému získávání technických a ekonomických informací a nových poznatků snad na všech pracovních úrovních v naších slévárnách. Přitom termín vzdělávání všech zaměstnanců a celoživotní vzdělávání atd. se skloňuje na všech úrovních české společnosti. Nepřipomíná to ono Havlíčkovo.. Nicméně my slévači máme skutečně významnou výhodu v existenci celkem 15 odborných komisí, které jsou selektivně zaměřeny na jednotlivé fáze slévárenství. Tyto komise se totiž zaměřují obvykle na problémy, které jsou v té nebo oné oblasti nyní aktuální. A to je skutečně výrazný zdroj podnětů a inspirací. A druhou části poučení (návratu ke kořenům) musí být enormní snaha veškeré náměty a nové poznatky se snažit v naších slévárnách uplatnit. O každém novém poznatku bychom měli uvažovat jak ho využít! Samozřejmě pro řadu námětů zcela přirozeně, zejména kvůli specifickým podmínkám slévárny, může nebýt okamžité uplatnění. Zde je třeba zvažovat za jakých okolností a po realizací kterých kroků by toto opatření bylo využitelné. Je třeba dále znovu zopakovat naprostou nezbytnost předávání získaných informací a nových znalostí ve vlastní slévárně. Vyjma obecného zvyšování odborné úrovně spolupracovníků existuje pro tento krok řada dalších racionálních důvodů. Uveďme si pouze jeden. Na sdělenou informaci ve slévárně mnohdy reaguje svým názorem spolupracovník. Jeho stanovisko vyvolá reakci dalšího odborníka. A následně v tomto řetězci mnohdy vzniká v naši slévárně nový a nezřídka použitelný námět. Nicméně, aby mohlo k tomuto užitečnému výsledku dojít je naprosto nezbytná genese první předané informace! 5. AKTUALITA SOUČASNÉ DOBY ANEB NERYSUJE SE VYSVĚTLENÍ Dne zveřejnila ČTK [12] informaci, že Čína předstihla Japonsko a stala se druhou největší ekonomikou světa. Dále se v této zprávě uvádí, že kolem roku 2025 by mohla přestihnout i první zemi světa USA. Velice pozoruhodné je, že Předpověď vývoje světa do r [13] vydaná v r predikovala předstiženi Japonska Čínou až v r.2025! Nezabývejme se pro jednoduchost co pro evropské slévárenství tyto skutečnosti mohou znamenat dovozem čínských odlitků. Pokusme se tuto vzniklou skutečnost hodnotit z pohledu delšího vývoje světa Je známo, že čínská ekonomika 30 roků nepřetržitě dosahuje každoročně cca desetiprocentních růstů hrubého domácího produktu (HDP). Pro srovnání v České republice nejvyšší přírůstek HDP po revoluci byl v r ,4 %. A následkem růstu HDP se stamiliony lidí v Číně dostaly z obrovské bídy. Této zemi je možné leccos vytýkat dravý státní kapitalismus, nerespektování lidských práv, bezohlednost k ekologii atd. Nicméně na druhé straně se intensivně věnovala vzdělávání obyvatel hlad po vědomostech jejich studentů a techniků snad nemá na světě obdoby. Ještě stále přetrvávající skromnost a silná pracovitost. Intensivně roste střední třída. Čína 21

7 naopak (skrytě,ale mnohdy i veřejně) vytýká západu únavu, přepracovanost, dekadenci přirovnávanou k době předcházející rozpadu římské říše a dokonce i lenost! Vkrádá se otázka - zda nejsou problémy, které se dnes v českých slévárnách (bohužel tato hodnocení platí i celou metalurgii a ve skutečnosti z nemalé části pro celou průmyslovou výrobu) důsledkem naších vlastností, na které upozorňují západ čínští intelektuálové? Nemůže skutečně být následkem neřešení oněch problémů dopad, který nastal před rokem 500 našeho letopočtu? Literatura : [1] Chybí strategie snižování nákladů, Moderní řízení č. 1, 2010, s. 27. [2] KOSTURIAK, J.: Taková normální (česká) firma, Moderní řízení, březen 2010, s [3] KAFKA, V.: Světová hospodářská krize a možná východiska pro České slévárny, In sborník 47. slévárenské dny, června 2010, Brno, ISBN , s.11. [4] SUD, J., KAFKA,V., FILA, P., MARTÍNEK, L., SYPTÁK, Z., PALÁN, P., MERTA, P., VAVŘINEC, P., CARBOL, Z.:, Hodnocení nákladovosti vyzdívek elektrických obloukových pecí v českých slévárnách a ocelárnách, OK tavení oceli na odlitky při ČSS, říjen 2008.s.1-58, 16 tabulek, 45 obrázků [5] KAFKA, V., NYKODÝMOVÁ,V., SZMEK, V., LÁNA, I., NOVOBILSKÝ, M., SZMEK, V., MARTIŇÁK, R., FOŠUM, J., DOUPOVEC, D., KNIRSCH, V., JOCHIM, R., NEUDERT, A., VESELÝ, P., ŘEHÁČKOVÁ, K., ŘEHUŘKOVÁ, K., PAZDERKA, J., VOLEK, J.: Rozšířený nákladový model přípravy formovacích-směsí, Závěrečná zpráva, Projekt IX, ČSS Brno, prosinec 2008, s [6] KAFKA, V., MARTINEK, L.: Jak mohou taviči a mistři ve slévárnách přispět k úspoře nákladů tekutého kovu, OK tavení oceli na odlitky,listopad 2009 a Slévárenství 2010, č.3-4, s [7] KAFKA, V.: Vytváření ekonomického povědomí v české metalurgii, Hutnické listy č.6, 2009, s [8] FIGALA, V., ŽITNÍKOVÁ, S., KAFKA, V.: Některé závěry z úvodní nákladové analýzy výroby tekutého kovu v šesti slévárnách, 26. celostátní konference Teorie a praxe výroby a zpracování oceli, , In sborník ISBN , s [9] KAFKA, V., NYKODÝMOVÁ, V., LÁNA, I., NOVOBILSKÝ, M., MARKO, E., DOUPOVEC, D., ŘEHÁČKOVÁ, K., MARTINÁK, R., KNIRSCH, V., HERZÁN, M., VYLETOVÁ, B., PAZDERKA, J., JIŘÍKOVSKÝ, J., VESELÝ, P., ŘEHŮŘKOVÁ, K., HŘEBÍČEK, L., POLOKOVÁ, O., OTÁHALOVÁ, K., DAŇKOVÁ, K.: Metodika nákladového hodnocení výrobní fáze přípravy forem, PROJEKT X, X.seminář, Blansko , ISBN , Vydavatel Česká slévárenská společnost, s.1-90, tab. 570, obr.18. [10] KOLEKTIV, AUTORŮ: XIX. celostátní školení tavičů a mistrů oboru elektrooceli a litiny s kuličkovým grafitem, sborník, 129 s., vydala ČSS Brno, 2009, ISBN , [11] ZÁDĚRA, A., ŠENBERGER, J., ELBEL, T.: Reoxidační pochody při odlévání slitin železa, vydal ČSS Brno, 2010, 135 s., ISBN [12] Čína: už jsme druhá největší ekonomika, Právo, , s.15. [13] Global Trends 2025: A Transferred World 2025, In Moderní řízení duben 2020,s