ÚVOD DO HLEDÁNÍ ZÁVISLOSTÍ TECHNOLOGICKÝCH A NÁKLADOVÝCH CHARAKTERISTIK PŘI TAVENÍ OCELI NA ELEKTRICKÉ OBLOUKOVÉ PECI

Transkript

1 Teorie a praxe výroby a zpracování oceli 2011 ÚVOD DO HLEDÁNÍ ZÁVISLOSTÍ TECHNOLOGICKÝCH A NÁKLADOVÝCH CHARAKTERISTIK PŘI TAVENÍ OCELI NA ELEKTRICKÉ OBLOUKOVÉ PECI Václav Kafka a Lenka Firková b Václav Figala b Veronika Nykodýmová c Pavel Veselý c Pavel Vavrinec c Miroslav Koudelka d František Soukup e a) RACIO & RACIO, Vnitřní 732, Orlová, vaclav.kafka@upcmail.cz b) VŠB Ostrava, FMMI, 17. listopadu 15, Ostrava, ČR, lenka.firkova@seznam.cz, figala@volny.cz c) DSB EURO, s.r.o., Gellhornova 18, Blansko, ČR, pavel.vesely@dsbblansko.cz, pavel.vavrinec@dsbblansko.cz, veronika.nykodymova@dsbblansko.cz d) ORGANIZACE Rychvald, ČR, mirek.leonka@seznam.cz e) ORGANIZACE Kladno, ČR, frsouk@ .cz Abstrakt Posuzování závislostí vychází ze zpracované technicko-ekonomické analýzy výroby oceli v podmínkách DSB EURO, s.r.o. Blansko ukončené v r V ní se kriticky posuzoval používaný tavící proces výroby oceli na elektrické obloukové peci (EOP). Tedy metalurgické a energetické režimy a pracovní postupy vedení tavby a jejich nákladová náročnost. EOP je se zásaditou vyzdívkou a má maximální hmotnost vsázky 7,5 t. Sledování se prováděla na nízkolegované manganové oceli GS20Mn5. Provedená sledování vedla i k seřízení hydraulické regulace pohybu grafitových elektrod u šetřených pecí a k vytvoření a následnému ověření nového energetického režimu vedení tavby. V příspěvku se zaměřujeme na úvodní práce prováděné v oblasti hledání závislostí mezi naturálními (technologickými) a nákladovými ukazateli taveb. Hledání závislostí je ukázáno na příkladu dvou výběrových souborů taveb na EOP č. 1 sázené jedním a dvěma koši s mezitavbovým prostojem do 50 minut. Výběrové soubory měly po 13 tavbách a byly taveny stejnou osádkou na ranní nebo odpolední směně. Zaměřili jsme se zejména na hledání hlavních příčin, které zásadně ovlivňují neúplné vlastní náklady (NVN) provedených taveb. První šetření zkoumala vazbu mezi náklady vyrobené tekuté oceli (tedy NVN tekutého kovu) a vybranými nezávisle proměnnými. Těmi byly v prvé řadě dvě hlavní skupiny tedy náklady na vsázku a přísady a zpracovací náklady. Ve druhém kroku se hledala závislost mezi NVN tekutého kovu a vybranými analytickými položkami. Tedy vsázkou, kovovými a nekovovými přísadami, dobou tavby, spotřebou elektrické energie, hmotností tekutého kovu, tavící předváhou, dobou tavby a tavení. Obdobně se postupovalo i u druhé fáze hledání závislostí, kdy závisle proměnnou byly zpracovací náklady výroby tekutého kovu a nezávisle proměnnými pak stejné proměnné, jak byly uvedeny výše. 1

2 Teorie a praxe výroby a zpracování oceli ÚVOD V současném moderním řízení výroby, financí a obchodu je důležité mít, v zájmu dosažení nejlepších výsledků, kvalitní data a ta umět co nejlépe zpracovat. Právě k tomuto účelu slouží statistika a její nástroje. Hrála důležitou úlohu i v případě aplikace metody technicko-ekonomické analýzy výroby tekutého kovu, která byla zpracována ve slévárně DSB EURO, s.r.o. Tavící proces byl posuzován na základě metod matematické statistiky (testování statistických dat, statistická predikce, aj.) a popisné statistiky (tabulky, grafy, různé funkcionální charakteristiky). Technickoekonomická analýza byla dále rozšířena o hledání a posuzování statistických závislostí v procesu výroby tekutého kovu. Příspěvek lze charakterizovat jako úvod do této problematiky. 2. METODA TECHNICKO-EKONOMICKÉ ANALÝZY [1, 2] Metoda technicko-ekonomické analýzy (TEA) se zabývá stanovením, sledováním a hodnocením nákladů a vybraných technologických charakteristik při výrobě tekutého kovu na elektrických obloukových pecích. Je nástrojem sloužícím k nalézání nákladově úsporných míst v jednotlivých etapách výrobního procesu a jejich analýze. Uvedená metoda probíhá v několika krocích: 1) Vstupní (úvodní) analýza Předcházela komplexní nákladové analýze a byla provedena na 30 tavbách. 2) Stanovení předmětu šetření Základní výběrový soubor 205 hodnocených taveb, pecní agregáty EOP1 a EOP2, jakost tekutého kovu GS20Mn5. 3) Sběr dat z tavebních listů Sledovaly se zde jak nákladové, tak naturální ukazatele taveb. 4) Sestavení nákladového modelu a ocenění jednotlivých taveb Nosným prvkem modelu byly neúplné vlastní náklady (náklady v přímém vztahu k danému procesu). 5) Rozdělení oceněných taveb základního souboru do dílčích výběrových souborů Podle pecního agregátu, počtu košů, doby prostoje před tavbou, tavičů. 6) Statistická analýza dílčích výběrových souborů Posuzování výběrových souborů prostřednictvím statistických ukazatelů a grafického zpracování. 7) Hodnocení výsledků TEA, závěrečná doporučení Detailní hodnocení zjištěných skutečností vedlo k prověření technického stavu tavících agregátů, aplikovaných metalurgických a energetických režimů a používaných pracovních postupů. Z nich pak vzešla doporučení na provedení konkrétních změn ve vedení tavby. Po nákladovém rozboru výroby tekutého kovu, jsme se zaměřili na hledání a posuzování statistických závislostí v tomto tavícím procesu. Následující kapitoly příspěvku seznamují s hlavními pojmy z oblasti statistických závislostí, které byly v práci využity. 2

3 Teorie a praxe výroby a zpracování oceli ÚVOD DO HLEDÁNÍ A POSUZOVÁNÍ STATISTICKÝCH ZÁVISLOSTÍ Pro úvod do oblasti hledání a posuzování statistických závislostí mezi nákladovými a naturálními ukazateli byly vybrány dva výběrové soubory taveb [3]. Jednalo se o soubor jednokošových taveb a soubor dvoukošových taveb, shodně provedených na EOP1, s dobou prostoje před tavbou 0-50 minut. U těchto souborů jsme se zaměřili především na hledání hlavních příčin, které mají zásadní vliv na NVN provedených taveb. 3.1 Kritéria pro hledání, posouzení a rozhodnutí o statistické závislosti a) Regrese - jedná se o statistický nástroj k zjišťování závislosti mezi jednou závisle proměnnou a několika dalšími nezávisle proměnnými. Závislost mezi proměnnými lze vyjádřit pomocí rovnice regresní funkce v bodovém grafu. Může se jednat o lineární nebo o nelineární regresní analýzu. Vedle regresní přímky (lineární regrese) existují další funkce (např. parabola, hyperbola a další). Předpokladem platnosti regrese je, že daný soubor hodnot reziduí má normální rozdělení [4]. b) Hypotézy - při sledování náhodných veličin jsme často nuceni ověřit určité domněnky, vlastnosti pomocí pozorovaných hodnot a přiklonit se k různým závěrům (rozhodnutím) nebo tyto závěry vyvrátit. Ve zjednodušené formě můžeme daný závěr, u kterého testujeme jeho platnost podpořenou matematickými postupy a založenými na teorii pravděpodobnosti, brát jako statistickou hypotézu [5]. H 0 - tzv. nulová hypotéza (představuje určitý rovnovážný stav, =) H A - tzv. alternativní hypotéza (představuje porušení rovnovážného stavu, <, >) Možným způsobem rozhodování o tom, zda nulovou hypotézu zamítáme, či nikoliv, je pomocí stanovení tzv. p-hodnoty. c) p-hodnota - udává nám nejnižší možnou hladinu významnosti pro zamítnutí nulové hypotézy pro danou realizaci náhodného výběru. Nabývá hodnot od 0 do 1. Čím je p-hodnota nižší, tím spíše není nulová hypotéza správná a zamítá se [4]. d) Hladina významnosti α - je předpokládaná pravděpodobnost zamítnutí nulové hypotézy. Vyjadřuje se nejčastěji v procentech a volí se zpravidla 5 % (0,05) nebo 1 % (0,01). Hladinu významnosti stanovíme před započetím zpracování dat. Hlavní kritérium pro rozhodnutí o zamítnutí H 0, nebo potvrzení dané hypotézy H A, rozhoduje srovnání [4]: p-hodnota testu hladina významnosti α zamítáme H 0 a přijímáme H A p-hodnota testu > hladina významnosti α nezamítáme H 0 tzn.: je-li p-hodnota 0,05 mezi porovnávanými ukazateli existuje funkční závislost je-li p-hodnota > 0,05 mezi porovnávanými ukazateli neexistuje funkční závislost e) R-Sq (index determinace) - určuje, jakou část variability sledovaných hodnot je možné vysvětlit daným modelem. Nabývá hodnot z intervalu <0, 1> [4]. Pro vyhodnocení statistických závislostí jsme použili software Minitab 15. Výstupem z tohoto programu je výše zmíněná p-hodnota, dále R-Sq (index determinace) a rovnice regresní funkce, která vyjadřuje závislost mezi zkoumanými proměnnými. 3

4 Teorie a praxe výroby a zpracování oceli Postup při hledání a posuzování statistických závislostí Při prováděném šetření byl dodržen následující postup: 1) Formulace H 0 a H A - H 0 : mezi porovnávanými ukazateli neexistuje závislost, H A : mezi porovnávanými ukazateli existuje závislost. 2) Volba hladiny významnosti - vždy byla volena hladina významnosti = 0,05. 3) Test normality dat - proběhl u všech posuzovaných souborů. 4) Test na odlehlé hodnoty - pomocí krabicového grafu. Nalezené odlehlé hodnoty byly ze souboru odstraněny. 5) Výpočet testovací charakteristiky - rovnice regrese, p-hodnota, R-Sq. 6) Rozhodnutí o přijetí či zamítnutí hypotéz. 3.3 První šetření (závisle proměnná (Y) = NVN) V prvním šetření byly zkoumány vazby mezi NVN tekutého kovu a vybranými nezávisle proměnnými: 1) NVN = f (Materiálové náklady) 2) NVN = f (Zpracovací náklady) 3) NVN = f (Spotřeba el. energie) 4) NVN = f (Hmotnost tekutého kovu) 5) NVN = f (Doba tavby) Neúplné vlastní náklady (NVN) - všechny náklady, které jsou v přímém vztahu k danému procesu a jsou pecní osádkou přímo ovlivnitelné. Jsou tvořeny materiálovými náklady a zpracovacími náklady. Materiálové náklady zahrnují: náklady na vsázku (šrot, kovový odpad a surové železo), náklady na kovové přísady (FeMn, Al, železná ruda atd.), náklady na nekovové přísady (vápno, kazivec, koks). Zpracovací náklady zahrnují: náklady na grafitové elektrody, osobní náklady, náklady na elektrickou energii, náklady na vyzdívku víka, náklady na vyzdívku pece, náklady na analýzu kovu, náklady na měření teploty. Připomeňme, že posuzujeme dva výběrové soubory taveb, provedené na EOP1, s dobou prostoje před tavbou 0-50 minut. První soubor obsahuje tavby sázené jedním košem, druhý soubor obsahuje tavby sázené dvěma koši Posouzení závislosti NVN na materiálových nákladech p-hodnota: 0,000 (1 koš); 0,000 (2 koše) 86,7 % (1 koš); 90,9 % (2 koše) Regresní rovnice: kvadratická v obou případech Jelikož je p-hodnota u obou posuzovaných souborů, a to u taveb sázených jedním košem (Obr. 1a) a taveb sázených dvěma koši (Obr. 1b) menší, než zvolená hladina významnosti (0,05) zamítáme nulovou hypotézu H 0 (o neexistenci závislosti). Lze 4

5 Teorie a praxe výroby a zpracování oceli 2011 říci, že existuje funkční závislost veličiny Y (NVN) na X (materiálové náklady), tzn., že náklady na vsázku, kovové a nekovové přísady ovlivňují výši NVN. R-Sq (index determinace) má velmi vysokou hodnotu 86,7 % (1 koš) a 90,9 % (2 koše), což značí, že materiálové náklady jako faktor, ovlivňují výši NVN z 87 % u jednokošových taveb a z 91 % u dvoukošových taveb Závislost NVN na materiálových nákladech = 0,001299x2-16,74x P-hodnota = 0,000 R-Sq = 86,7% Závislost NVN na materiálových nákladech = - 0,000585x2 + 9,678x P-hodnota = 0,000 R-Sq = 90,9% Materiálové náklady [Kč/t] Materiálové náklady [Kč/t] Obr. 1a: Závislost NVN na materiálových nákladech, 1 koš Posouzení závislosti NVN na zpracovacích nákladech p-hodnota: 0,000 (1 koš); 0,009 (2 koše) 87,6 % (1 koš); 65 % (2 koše) Regresní rovnice: kvadratická v obou případech Obr. 1b: Závislost NVN na materiálových nákladech, 2 koše Z obrázků 2a, 2b je patrné, že p-hodnota je opět menší než zvolená hladina významnosti (0,05) tudíž zamítáme nulovou hypotézu H 0. Konstatujeme, že existuje funkční závislost veličiny Y (NVN) na X (zpracovací náklady), tzn., že zpracovací náklady ovlivňují výši NVN. R-Sq má opět velmi vysokou hodnotu 87,6 % (1 koš) a 65 % (2 koše). Zpracovací náklady jako faktor, ovlivňují výši NVN z 88 % u jednokošových taveb a z 65 % u dvoukošových taveb. Závislost NVN na zpracovacích nákladech = 0,001133x2-6,887x Závislost NVN na zpracovacích nákladech = - 0,002108x2 + 17,63x P-hodnota = 0,000 R-Sq = 87,6% P-hodnota = 0,009 R-Sq = 65% Obr. 2a: Závislost NVN na zpracovacích nákladech, 1 koš Obr. 2b: Závislost NVN na zpracovacích nákladech, 2 koše Posouzení závislosti NVN na spotřebě elektrické energie p-hodnota: 0,000 (1 koš); 0,204 (2 koše) 79,5 % (1 koš); 32,8 % (2 koše) Regresní rovnice: kvadratická v obou případech 5

6 Teorie a praxe výroby a zpracování oceli 2011 U souboru jednokošových taveb (Obr. 3a), kdy p-hodnota 0,05, existuje funkční závislost veličiny Y (NVN) na X (spotřeba el. energie). Náklady na spotřebu el. energie ovlivňují výši NVN téměř z 80 %. U druhého souboru (Obr. 3b) byla zjištěna p-hodnota větší, než zvolená hladina významnosti tudíž nepřijímáme nulovou hypotézu H 0. Konstatujeme, že u tohoto souboru nebyla funkční závislost veličiny Y (NVN) na X (spotřeba el. energie) prokázána. R-Sq má nízkou hodnotu 32,8 %. Tento stav mohl být zapříčiněn např. jinými pracovními postupy, odlišným energetickým režimem, apod. Závislost NVN na spotřebě elektrické energie = 0,04212x2-52,07x Závislost NVN na spotřebě elektrické energie = - 0,2704x ,8x P-hodnota = 0,000 R-Sq = 79,5% P-hodnota = 0,204 R-Sq = 32,8% Spotřeba elektrické energie [kwh/t] Spotřeba elektrické energie [kwh/t] Obr. 3a: Závislost NVN na spotřebě elektrické energie, 1 koš Posouzení závislosti NVN na hmotnosti tekutého kovu p-hodnota: 0,005 (1 koš); 0,117 (2 koše) 65,5 % (1 koš); 20,8 % (2 koše) Regresní rovnice: kvadratická (1 koš), lineární (2 koše) Obr. 3b: Závislost NVN na spotřebě elektrické energie, 2 koše V případě taveb sázených jedním košem (Obr. 4a) můžeme na základě p-hodnoty 0,005 říci, že funkční závislost veličiny Y (NVN) na X (hmotnost tekutého kovu) existuje. Hodnota R-Sq značí, že hmotnost vyrobeného tekutého kovu ovlivňuje výši NVN téměř z 66 %. U taveb sázených dvěma koši (Obr. 4b) existence závislosti nebyla prokázána (p-hodnota 0,117 0,05). Z hodnoty indexu determinace (21 %) je patrné, že hmotnost tekutého kovu není významným faktorem. Závislost NVN na hmotnosti tekutého kovu = 0,000074x2-1,244x Závislost NVN na hmotnosti tekutého kovu = - 0,2343x P-hodnota = 0,005 R-Sq = 65,5% P-hodnota = 0,117 R-Sq = 20,8% Hmotnost tekutého kovu [kg/tav] Hmotnost tekutého kovu [kg/tav] Obr. 4a: Závislost NVN na hmotnosti tekutého kovu, 1 koš Posouzení závislosti NVN na době tavby p-hodnota: 0,166 (1 koš); 0,295 (2 koše) 30,1 % (1 koš); 21,7 % (2 koše) Obr. 4b: Závislost NVN na hmotnosti tekutého kovu, 2 koše 6

7 Teorie a praxe výroby a zpracování oceli 2011 Regresní rovnice: kvadratická v obou případech Jak je z bodových grafů na Obr. 5a, 5b i z p-hodnot obou souborů taveb (0,166;0,295) patrné, závislost mezi NVN a době tavby není prokázána. Taktéž R-Sq (30 %; 22 %) je nízké a signalizuje, že se v případě doby tavby nejedná o ovlivňující faktor. Závislost NVN na době tavby = - 0,1089x2 + 19,50x Závislost NVN na době tavby = 0,9262x2-277,5x P-hodnota = 0,166 R-Sq = 30,1% P-hodnota = 0,295 R-Sq = 21,7% Doba tavby [min/tav] Doba tavby [min/tav] Obr. 5a: Závislost NVN na době tavby, 1 koš Obr. 5b: Závislost NVN na době tavby, 2 koše 3.4 Druhé šetření (závisle proměnná (Y) = zpracovací náklady) Ve druhém šetření byly zkoumány vazby mezi zpracovacími náklady a vybranými nezávisle proměnnými: 1) Zpracovací náklady = f (Materiálové náklady) 2) Zpracovací náklady = f (Spotřeba el. energie) 3) Zpracovací náklady = f (Hmotnost tekutého kovu) 4) Zpracovací náklady = f (Doba tavby) Posouzení závislosti zpracovacích nákladů na materiálových nákladech p-hodnota: 0,011 (1 koš); 0,062 (2 koše) 59,4 % (1 koš); 46,1 % (2 koše) Regresní rovnice: kvadratická v obou případech U prvního posuzovaného souboru taveb (Obr. 6a) je p-hodnota menší než zvolená hladina významnosti (0,05) Zamítáme nulovou hypotézu H 0 o neexistenci závislosti veličiny Y (zpracovací náklady) na X (materiálové náklady). To znamená, že náklady na vsázku, kovové a nekovové přísady ovlivňují výši zpracovacích nákladů. Materiálové náklady jako faktor dle R-Sq, ovlivňují výši zpracovacích nákladů z 59 %. U druhého souboru taveb (Obr. 6b) závislost zpracovacích nákladů na materiálových nákladech nebyla prokázána. Index determinace má vyšší hodnotu, a to 46 % Závislost zpracovacích nákladů na materiálových nákladech = 0,001299x2-17,74x Materiálové náklady [Kč/t] P-hodnota = 0,011 R-Sq = 59,4% Závislost zpracovacích nákladů na materiálových nákladech = - 0,000381x2 + 5,682x Materiálové náklady [Kč/t] P-hodnota = 0,062 R-Sq = 46,1% Obr. 6a: Závislost NVN na materiálových nákladech, 1 koš Obr. 6b: Závislost NVN na materiálových nákladech, 2 koše 7

8 Teorie a praxe výroby a zpracování oceli Posouzení závislosti zpracovacích nákladů na spotřebě el. energie p-hodnota: 0,000 (1 koš); 0,003 (2 koše) 90,8 % (1 koš); 65,1 % (2 koše) Regresní rovnice: lineární v obou případech Závislost zpracovacích nákladů na spotřebě el. energie je zde prokázána u obou výběrových souborů (Obr. 7a, 7b). Obě p-hodnoty jsou menší než zvolená hladina významnosti Spotřeba el. energie u taveb sázených jedním košem ovlivňuje výši zpracovacích nákladů z 91 %. Spotřeba el. energie dvoukošových taveb je ovlivňujícím faktorem z 65 %. Závislost zpracovacích nákladů na spotřebě elektrické energie = 5,357x - 89, Spotřeba elektrické energie [kwh/t] P-hodnota = 0,000 R-Sq = 90,8% Závislost zpracovacích nákladů na spotřebě elektrické energie = 5,647x - 351, Spotřeba elektrické energie [kwh/t] P-hodnota = 0,003 R-Sq = 65,1% Obr. 7a: Závislost zpracovacích nákladů na spotřebě elektrické energie, 1 koš Obr. 7b: Závislost zpracovacích nákladů na spotřebě elektrické energie, 2 koše Posouzení závislosti zpracovacích nákladů na hmotnosti tekutého kovu p-hodnota: 0,006 (1 koš); 0,132 (2 koše) 63,6 % (1 koš); 48,5 % (2 koše) Regresní rovnice: kvadratická (1 koš), kubická (2 koše) Závislost zpracovacích nákladů na hmotnosti tekutého kovu byla prokázána pouze u výběrového souboru jednokošových taveb (Obr. 8a). Na základě p-hodnoty 0,006 byla zamítnuta nulová hypotéza H 0 (o neexistenci závislosti). Hmotnost tekutého kovu ovlivňuje výši zpracovacích nákladů téměř z 64 %. V druhém případě (Obr. 8b) byla zjištěna p-hodnota vyšší než hladina významnosti, a to 0,132. Nelze tedy říct, že v případě dvoukošových taveb, závislost veličiny Y (zpracovací náklady) na X (hmotnost tekutého kovu) existuje. Hmotnost tekutého kovu u dvoukošových taveb ovlivňuje výši zpracovacích nákladů z 49 % Závislost zpracovacích nákladů na hmotnosti tekutého kovu = 0,000070x2-1,030x Hmotnost tekutého kovu [kg/tav] P-hodnota = 0,006 R-Sq = 63,6% Závislost zpracovacích nákladů na hmotnosti tekutého kovu = - x3 + 0,001667x2-10,74x Hmotnost tekutého kovu [kg/tav] P-hodnota = 0,132 R-Sq = 48,5% Obr. 8a: Závislost zpracovacích nákladů na hmotnosti tekutého kovu, 1 koš Obr. 8b: Závislost zpracovacích nákladů na hmotnosti tekutého kovu, 2 koše 8

9 Teorie a praxe výroby a zpracování oceli Posouzení závislosti zpracovacích nákladů na době tavby p-hodnota: 0,334 (1 koš); 0,387 (2 koše) 19,7 % (1 koš); 30,1 % (2 koše) Regresní rovnice: kvadratická (1 koš), kubická (2 koše) Vzhledem k zjištěným p-hodnotám konstatujeme, že závislost zpracovacích nákladů na době tavby nebyla prokázána ani u jednoho výběrového souboru taveb (Obr. 9a, 9b). Vliv doby tavby jako faktoru na výši zpracovacích nákladů je u jednokošových taveb z 20 %, u dvoukošových taveb z 30 %. Závislost zpracovacích nákladů na době tavby = - 0,0914x2 + 20,98x Závislost zpracovacích nákladů na době tavby = 0,02089x3-9,560x x P-hodnota = 0,334 R-Sq = 19,7% P-hodnota = 0,387 R-Sq = 30,1% Doba tavby [min/tav] Doba tavby [min/tav] Obr. 9a: Závislost zpracovacích nákladů na době tavby, 1 koš Obr. 9b: Závislost zpracovacích nákladů na době tavby, 2 koše 4. SHRNUTÍ Předkládaný příspěvek se věnuje oblasti hledání a posuzování statistických závislostí v procesu výroby tekutého kovu. Dosažené výsledky šetření závislosti NVN na nezávisle proměnných jsou shrnuty v Tab. 1. a výsledky šetření závislosti zpracovacích nákladů na nezávisle proměnných v Tab. 2. Tab. 1: Souhrn výsledků šetření závislosti NVN na nezávisle proměnných Nezávisle proměnná Tavby (1 koš) Tavby (2 koše) R-Sq % p-hodnota závislost R-Sq % p-hodnota závislost Materiálové náklady 86,7 0,000 ANO 90,9 0,000 ANO Zpracovací náklady 87,6 0,000 ANO 65 0,009 ANO Spotřeba el. energie 79,5 0,000 ANO 32,8 0,204 NE Hmotnost tek. kovu 65,5 0,005 ANO 20,8 0,117 NE Doba tavby 30,1 0,166 NE 21,7 0,295 NE Jak je uvedeno v Tab. 1, závislost NVN na materiálových nákladech a na zpracovacích nákladech byla nalezena u obou posuzovaných souborů. Výše NVN u jednokošových taveb je závislá také na spotřebě el. energie a na hmotnosti vyrobeného tekutého kovu. U dvoukošových taveb tyto závislosti nebyly prokázány. Mezi dominantní faktory, vedle logicky nalezených materiálových a zpracovacích nákladů, ovlivňující výši NVN pak patří u jednokošových taveb také spotřeba el. energie a hmotnost tekutého kovu. U obou těchto položek přesahuje R-Sq 50 %. 9

10 Teorie a praxe výroby a zpracování oceli 2011 Tab. 2: Souhrn výsledků šetření závislosti zpracovacích nákladů na nezávisle proměnných Nezávisle proměnná Tavby (1 koš) Tavby (2 koše) R-Sq % p-hodnota závislost R-Sq % p-hodnota závislost Materiálové náklady 59,4 0,011 ANO 46, NE Spotřeba el. energie 90,8 0,000 ANO 65,1 0,003 ANO Hmotnost tek. kovu 63,6 0,006 ANO 48,5 0,132 NE Doba tavby 19,7 0,334 NE 30,1 0,387 NE U druhého šetření (viz Tab. 2), byla opět logicky nalezena závislost zpracovacích nákladů na spotřebě el. energie, a to u obou posuzovaných souborů. U jednokošových taveb jsou zpracovací náklady závislé také na materiálových nákladech a hmotnosti tekutého kovu. U dvoukošových taveb se další závislosti neprokázaly. Dominantním faktorem ovlivňující výši zpracovacích nákladů, vedle spotřeby el. energie, je hmotnost tekutého kovu a materiálové náklady, obojí u jednokošových taveb. V předkládaném materiálu, který považujeme za úvod do dané problematiky, jsme uvedli pouze některé zkoumané závislosti. Téma se v současné době podrobně zpracovává. Před vlastní interpretací získaných výsledků, budou provedena další sledování závislostí obdobného charakteru. Bude se jednat kupříkladu o obdobné závislosti pro různé taviče. Dále tavby vyráběné při jiné době prostoje (kupříkladu nad 50 min). Chceme také posoudit možné vazby mezi naturálními veličinami jako je doba tavby, spotřeba elektrické energie, hmotnost tavby apod. Poté zkusíme prošetřit stejné závislosti pro druhou pec EOP2. Potom bychom chtěli dát do souvislostí výsledky sledovaných závislostí s variabilitou sledovaných hodnot. A zejména posoudíme soulad naznačených závislostí s praktickými zkušenostmi. Samozřejmě se budeme muset dotknout skutečnosti, jak dalece mohou být použité výběrové soubory reprezentativní pro naznačení možných závěrů apod. O dalších výsledcích bude odborná veřejnost následně informována. SEZNAM LITERATURY [1] FIGALA, V. Vývoj a aplikace metody technicko-ekonomické analýzy při výrobě tekutého kovu na elektrických pecích. Disertační práce, rukopis, únor 2011, VŠB-TU Ostrava. [2] FIGALA, V., KAFKA, V. Systém technicko-ekonomické analýzy výroby tekutého kovu - cesta ke snižování nákladů. In Sborník 47 Slévárenské dny a 7. Mezinárodní PhD konference, , Brno. Brno: VUT Fakulta strojního inženýrství, s. 45. ISBN CD - ROM. [3] KAFKA, V., FIGALA, V., VESELÝ, P., VAVRINEC, P., KOUDELKA, M., SOUKUP, F., NYKODÝMOVÁ, V., FIRKOVÁ, L. Závěrečná zpráva - Technickoekonomická analýza výroby oceli v podmínkách DSB EURO, s.r.o. [4] KUBANOVÁ, J. Statistické metody pro ekonomickou a technickou praxi. Bratislava: Statis, s. ISBN [5] HENDL, J. Přehled statistických metod zpracování dat: analýza a metaanalýza dat. 1.vyd. Praha: Portál, 2004, 583 s. ISBN