NĚKTERÉ ZÁVĚRY Z ÚVODNÍ NÁKLADOVÉ ANALÝZY VÝROBY TEKUTÉHO KOVU V ŠESTI SLÉVÁRNÁCH. Václav Figala a Sylvie Žitníková b Václav Kafka c

Transkript

1 NĚKTERÉ ZÁVĚRY Z ÚVODNÍ NÁKLADOVÉ ANALÝZY VÝROBY TEKUTÉHO KOVU V ŠESTI SLÉVÁRNÁCH Václav Figala a Sylvie Žitníková b Václav Kafka c a) VŠB-TU Ostrava, FMMI, Katedra slévárenství, 17. listopadu 15, Ostrava Poruba, ČR, figala@volny.cz b) VŠB-TU Ostrava, FMMI, Katedra ekonomiky a managementu v metalurgii, 17. listopadu 15, Ostrava Poruba, ČR, Sylvie.Zitnikova@seznam.cz c) RACIO&RACIO, Vnitřní 732, Orlová, ČR, vaclav.kafka@upcmail.cz Abstrakt V průběhu let byly ve vybraných slévárnách prováděny tzv. úvodní nákladové analýzy výroby tekutého kovu. Příspěvek ve svém úvodu zevrubně nastiňuje metodiku těchto analýz. Jejich cílem je zjistit zda v příslušné tavírně existuje potenciální nákladový prostor pro jejich následnou redukci. Příspěvek poté stručně seznamuje se vstupními podmínkami v jednotlivých slévárnách. Následně se podrobněji věnuje zjištěným skutečnostem. Na závěr jsou shrnuta vybraná zjištění plynoucí z provedených úvodních analýz. 1. ÚVOD Řízení spotřeby nákladů je v současnosti jeden z nejdůležitějších předpokladů vedoucích k úspěšnému hospodaření společnosti. Je zřejmé, že čím jsou náklady podniku nižší, tím vyšších úspor je možné dosáhnout. Tyto přístupy by měly být využívány nejen v době současné krize, kdy jsou firmy k úsporám nuceny, ale měly by být samozřejmostí také v dobách hospodářské stability. Náklady na výrobu tekutého kovu se na úplných vlastních nákladech expedovaného odlitku ve slévárnách podílí největší měrou (cca ze %). Z tohoto důvodu je ve vlastním zájmu každé slévárny zaměřit se na sledování a hodnocení této skupiny nákladů. Na základě těchto skutečností jsme se zaměřili na rozšíření a zpřesnění stávajících mechanismů metodiky hodnocení skutečných nákladů. Výsledkem naší práce by měla být komplexní metodika stanovování a následného statistického hodnocení nákladových a vybraných technologických charakteristik výroby tekutého kovu na elektrických obloukových a indukčních pecích (EOP, EIP), nazývaná také jako technicko-ekonomická analýza. Zmíněná metoda by měla být účinným nástrojem především pro hledání nákladových rezerv a analýzu zjištěných skutečností v dílčích údobích výroby tekutého kovu. K posuzování výroby tekutého kovu metoda využívá především nástrojů statistiky. Komplexní technicko-ekonomické analýze výroby tekutého kovu ve slévárnách a ocelárnách, realizované obvykle na tavbách, předchází tzv. úvodní nákladová analýza, která vychází z řádově menšího počtu taveb (20 40). Úvodní analýza slouží jako nástroj pro tzv. úvodní pohled, který má naznačit, na které oblasti se dále zaměřit. V dalších kapitolách se budeme konkrétněji zabývat úvodní nákladovou analýzou.

2 2. METODIKA ÚVODNÍ NÁKLADOVÉ ANALÝZY Úvodní analýzu lze tedy definovat jako komplexní technicko-ekonomickou analýzu v podstatně menším rozsahu. Principy úvodní nákladové analýzy lze ve stručnosti charakterizovat v následujících bodech. A. ROZHODNUTÍ O PŘEDMĚTU ŠETŘENÍ - před zahájením úvodní analýzy se ve spolupráci se slévárnou volí co, a v jaké míře hodnotit. Tedy na které peci (EOP či EIP), kterou jakost posuzovat, počet šetřených taveb a které taviče a pracovní směny porovnávat. Dále zda porovnávat výsledky v různých dnech v týdnu, jak zajistit srovnatelnost (kupříkladu stejným počtem sázecích košů atd). B. SBĚR DAT Z TAVEBNÍCH LISTŮ DO ELEKTRONICKÉHO FORMULÁŘE - vyvinut elektronický formulář pro sběr údajů z tavebních listů. Tento elektronický formulář je zcela nezbytný, poněvadž následně probíhá veškeré zpracování s pomocí výpočetní techniky; - zajistit jeho vyplnění (kupříkladu osádkou, mistrem apod.). C. SESTAVENÍ NÁKLADOVÉHO MODELU - nákladový model je sestaven na základě kalkulace neúplných vlastních nákladů (NVN). NVN berou v úvahu pouze ty náklady, které bezprostředně souvisí s výrobou tekutého kovu a jsou osádkou přímo ovlivnitelné; - kalkulační jednicí je tuna tekutého kovu; - NVN výroby tekutého kovu se skládají ze dvou základních skupin nákladů, a to z materiálových a zpracovacích nákladů viz obr. 1; Obr. 1 Schéma NVN výroby tekutého kovu - dělení uvedené na obr. 1, umožňuje zjistit např. kolik činí NVN konkrétní jakosti, jaký podíl z těchto nákladů tvoří vsázka, přísady, zpracovací náklady, elektrická energie atp.; - nákladový model je propojen s elektronickým formulářem pro sběr taveb, tzn., po vyplnění aktuálních údajů o tavbě do formuláře, jsou vypočteny náklady dané tavby. To šetří práci i čas a připravuje možnost průběžného sledování nákladů. D. ROZDĚLENÍ NÁKLADOVĚ OCENĚNÝCH TAVEB DO DÍLČÍCH VÝBĚROVÝCH SOUBORŮ - pro provedení statistické analýzy je nutné rozdělit jednotlivé nákladově oceněné tavby do dílčích výběrových souborů. Např. pokud chceme hodnotit práci tavičů, rozdělíme soubor dle tavičů atd. E. PROVEDENÍ STATISTICKÉ ANALÝZY - je nástroj zajišťující potřebnou vypovídací schopnost získaných informací.

3 Umožňuje: - testování odlehlých hodnot (u úvodních analýz se odlehlé hodnoty z hodnocených dílčích výběrových souborů nevypouštějí); - testování normality (zjištění zda posuzovaný výběrový soubor má či nemá normální rozdělení); - výpočet základních statistických charakteristik (stanovení minimální a maximální hodnoty soubor, střední hodnoty, ukazatele variability); - grafické hodnocení (vykreslení histogramů četnosti a intervalů spolehlivosti středních hodnot); - posouzení statistické významnosti rozdílů mezi získanými středními hodnotami (testování hypotéz, f-test, 2t-test, Wilcoxonův test); - výběr a výpočet statistických závislostí. F. HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PROVEDENÉ ANALÝZY G. NÁVRH DALŠÍHO POSTUPU H. ZÁVĚR Podrobnější informace o metodice technicko-ekonomické analýzy jsou publikovány např. v [1] či [2]. 3. ÚVODNÍ NÁKLADOVÁ ANALÝZA V ŠESTI SLÉVÁRNÁCH Výše popsaná metodika byla v průběhu dvou předchozích let využita pro hodnocení nákladů v podmínkách řady sléváren. V této kapitole jsou uvedeny některé ze závěrů uskutečněných analýz v šesti vybraných slévárnách. Vybrané slévárny jsou pro účely této práce označeny A F. V tab. 1 jsou pro každou posuzovanou slévárnu uvedeny základní údaje o počtu hodnocených taveb, jakosti materiálu, tavícím agregátu a o výsledném dělení taveb, podle kterého byly v tomto případě mezi sebou hodnoceni taviči, pece nebo pracovní směny. Jak napovídá schéma NVN výroby tekutého kovu uvedené na obr. 1, posuzovanými oblastmi u všech sléváren jsou především: - neúplné vlastní náklady [Kč/t]; - materiálové náklady (vsázka, kovové a nekovové přísady) [Kč/t]; - náklady na vsázku [Kč/t]; - náklady na přísady (kovové či nekovové) [Kč/t]; - zpracovací náklady [Kč/t]; - spotřeba elektrické energie [kwh/t]; - hmotnost tekutého kovu [kg/tavbu]; - tavící předváha [kg/t]; - doba tavby [min/tavbu]; - doba tavení [min/tavbu]; - vybrané obsahy prvků výsledné analýzy tekutého kovu [%]. Nejprve jsou vždy hodnoceny NVN výroby tekutého kovu. V případě zjištění rozdílu mezi NVN posuzovaných výběrových souborů se dále zaměřujeme na hledání příčin dané odchylky. Nejprve je zjištěný rozdíl hledán v materiálových nákladech a jejich jednotlivých položkách (vsázce, kovových a nekovových přísadách). Po materiálových nákladech je analyzována skupina zpracovacích nákladů a její jednotlivé podskupiny (spotřeba elektrické energie, spotřeba grafitových elektrod, osobní náklady, náklady na vyzdění /vydusání/ stěn, dna či víka pece atd.). Podrobný postup hodnocení je uveden v [1] nebo ve vývojovém diagramu umístěném na [3].

4 Tabulka 1 Základní údaje o hodnocených slévárnách Následující podkapitoly se podrobněji věnují zjištěným skutečnostem ve slévárnách A F. 3.1 Slévárna A Jak vyplývá z tab. 1, pro nákladovou a statistickou analýzu bylo slévárnou A poskytnuto 24 taveb nízkolegované jakosti oceli s přísadami Cr a Mo s označením GS-34CrMo4, které byly taveny na 5 t EOP. Tzn. v případě slévárny A bylo posuzováno 7 taveb taviče A oproti 17 tavbám taviče B. Tabulka 2 Statistické ukazatele neúplných vlastních nákladů slévárny A Výběrový soubor taveb Počet Min. hodnota Max. hodnota Stř. hodn. Ukazatelé variability Interv. spolehlivosti Aritm. průměr Směr. Odchylka Variační rozpětí Variační koeficient Dolní mez Horní mez Jednotky [-] [Kč/t] [Kč/t] [Kč/t] [Kč/t] [Kč/t] [%] [Kč/t] [Kč/t] ř./sl Tavič A , Tavič B , Celkem , NEÚPLNÉ VLASTNÍ NÁKLADY Posouzením NVN mezi taviči slévárny A byly zjištěny následující skutečnosti. Tavič A pracuje s průměrnými NVN ve výši Kč/t tekutého kovu (tab. 2, ř. 1, sl. 5). Naproti tomu průměrné NVN taviče B činí Kč/t (tab. 2, ř. 2, sl. 5). Tzn., že rozdíl v práci

5 tavičů činí Kč/t (tab. 2, ř. 2 ř. 1, sl. 5), což je poměrně závažné zjištění. Při testování významnosti daného rozdílu (pomocí 2t-testu) můžeme navíc konstatovat, že se jedná o statisticky významný rozdíl tzn., že není důsledkem vysoké měnlivosti. Vyjma aritmetických průměrů jsou pro každou posuzovanou položku nákladového modelu, v tomto případě pro NVN, stanovovány další statistické ukazatele (viz tab. 2). Nižší NVN taviče A lze vypozorovat také z histogramů četnosti na obr. 2a a 2b. Tavby taviče A jsou oproti taviči B jednoznačně posunuty více doprava, tzn. k nižším nákladům. U taviče B je navíc patrná vyšší variabilita práce posuzováno variačním koeficientem. Tavič A 5,23 % (tab. 2, ř. 1, sl. 8), tavič B 10,39 % (tab. 2, ř. 2, sl. 8). Obr. 2a: Histogram četnosti neúplných vlastních nákladů, slévárna A, ocel, jakost GS-34CrMo4, tavič A Obr. 2b: Histogram četnosti neúplných vlastních nákladů, slévárna A, ocel, jakost GS-34CrMo4, tavič B Četnost [-] Četnost [-] Intervaly neúplných vlastních nákladů [Kč/t] Intervaly neúplných vlastních nákladů [Kč/t] Obr. 2 Histogramy četnosti NVN, slévárna A, tavič A a tavič B Využitím dalšího statistického nástroje, nazývaného interval spolehlivosti aritmetického průměru, můžeme posoudit, v jakém intervalu se s 95 % pravděpodobností budou pohybovat průměrné hodnoty posuzovaných NVN jiných výběrových souborů. Jinak řečeno, budeme-li posuzovat zcela jiných 10 taveb taviče A, stejné jakosti, tavených na stejné peci, budou se jejich NVN s 95 % pravděpodobností pohybovat v intervalu uvedeném na obr. 3. Z obr. 3 zjišťujeme, že NVN taviče A se s 95% pravděpodobností pohybují v intervalu od Kč/t do Kč/t (tab. 2, ř. 1, sl. 9 10). Naproti tomu tavič B pracuje s NVN s 95 % pravděpodobností v intervalu Kč/t (tab. 2, ř. 2, sl. 9 10). Je tedy zřejmé, že taviči pracují odlišně. Obr. 3: Intervaly spolehlivosti ar. průměrů neúplných vlastních nákladů, slévárna A, ocel, jakost GS-34CrMo4, taviči Neúplné vlastní náklady [Kč/t] Tavič A Tavič B Obr. 3 Intervaly spolehlivosti aritmetických průměrů NVN, slévárna A, tavič A a tavič B Dále jsme se zaměřili na hledání příčiny vzniku výše uvedených rozdílů. MATERIÁLOVÉ NÁKLADY Porovnáním celkových materiálových nákladů, které tvoří přibližně 60 % - 80 % z NVN výroby tekutého kovu, bylo zjištěno, že tavič A pracuje s průměrnými náklady ve výši Kč/t. Naproti tomu u taviče B činí tyto náklady Kč/t. Z hlediska materiálových nákladů je tedy rozdíl mezi taviči Kč/t, což se v podstatě rovná rozdílu zjištěnému mezi

6 NVN. Dále jsme proto analyzovali jednotlivé podskupiny materiálových nákladů, a to náklady na vsázku a přísady. Při posuzování nákladů na vsázku a přísady jsme došli k zajímavým zjištěním. Z hlediska nákladů na vsázku pracuje úsporněji tavič A, a to o Kč/t tekutého kovu. V případě nákladů na přísady je tomu naopak tavič B dosahuje o Kč/t nižších nákladů. Tyto skutečnosti dokresluje rovněž variabilita práce tavičů se vsázkou a přísadami. Dle variačního koeficientu dosahovala až 32 %. Tato zjištění považována za významná a je doporučeno podrobnější prošetření oblasti materiálových nákladů ve slévárně A. Druhou hlavní skupinou nákladů, na kterou se při předběžné analýze zaměřujeme, jsou zpracovací náklady. ZPRACOVACÍ NÁKLADY Zpracovací náklady tvoří cca % z NVN výroby tekutého kovu. Srovnáním jejich průměrných hodnot byl mezi taviči ve slévárně A zjištěn rozdíl ve výši 57 Kč/t tekutého kovu ve prospěch taviče A (tavič A Kč/t, tavič B Kč/t). I když se nejedná o nikterak relativně závratný rozdíl, vždy se dále zabýváme dalšími podskupinami zpracovacích nákladů, abychom zjistili příčinu daného zjištění. Srovnáním průměrných spotřeb elektrické energie, která tvoří % zpracovacích nákladů, jsme došli k následujícím závěrům. Spotřeba elektrické energie taviče A činí 759 kwh/t tekutého kovu. V případě taviče B je to 773 kwh/t. Rozdíl mezi nimi je tedy ve výši 14 kwh/t. Odchylka mezi taviči nebyla nijak závratná. Nicméně členění spotřeb v histogramech četnosti naznačovaly na aplikaci odlišných energetických režimů. Dále, samotné spotřeby blížící se 800 kwh/t jsou vysoké. Pokud se spotřebu nepodaří snížit, je vždy vhodné dostat se alespoň na úroveň lepšího z tavičů. Vyjma nákladů na grafitové elektrody, které vycházejí ze 2/3 ze spotřeby elektrické energie a z 1/3 z doby tavby, je zbývajících % zpracovacích nákladů úměrných době tavby. Proto se dále zaměřujeme především na dobu tavby. Průměrná doba tavby činí v případě taviče A 195 min/tav, což je o 14 min/tav méně, než je tomu u taviče B (209 min/tav). Obdobně je tomu u doby tavení, kdy tavič A dosahuje rovněž příznivějších časů o 8 min/tav (tavič A 135 min/tav, tavič B 143 min/tav). I v tomto případě byly významné výsledky ilustrované v histogramech četnosti. Je třeba dodat, že známe případy, kdy střední hodnoty (kupříkladu aritmetický průměr) jsou u srovnávaných souborů téměř shodné. Ale právě histogramy četnosti mnohdy naznačí, že práce obou subjektů je odlišná. A je třeba problém detailně prošetřit. DALŠÍ SLEDOVANÉ ÚDAJE Dalšími hodnocenými údaji v rámci úvodní analýzy jsou hmotnost tekutého kovu vylitého z pece a tavící předváha (někdy hodnocená tak zvaným propalem). V případě hodnocení průměrných hmotností tekutého kovu docházíme k závěru, že rozdíl mezi taviči činí 46 kg/tavbu ve prospěch taviče A (tavič A kg/tavbu, tavič B kg/tavbu). Z hlediska posouzení tavící předváhy zjišťujeme, že tavič A má v průměru o 23 kg/t tekutého kovu nižší předváhu, než je tomu u taviče B. To je opět významný podnět. SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ÚVODNÍ ANALÝZY VE SLÉVÁRNĚ A Vybrané skutečnosti zjištěné v rámci úvodní analýzy ve slévárně A jsou uvedeny v souhrnné tabulce 3. Z této tabulky vyplývá, že veškeré porovnávané ukazatele vyjma nákladů na přísady hovoří ve prospěch taviče A.

7 Tabulka 3 Vybrané ukazatele úvodní analýzy ve slévárně A Obdobným způsobem jako v případě slévárny A byly hodnoceny i ostatní, v tab. 1 uvedené slévárny. Z důvodu značného rozsahu budou u sléváren B F v rámci této práce uvedeny pouze vybraná výsledná zjištění v souhrnných tabulkách. 3.2 Slévárna B V rámci úvodní nákladové analýzy bylo ve slévárně B hodnoceno 29 taveb uhlíkové oceli s označením A216WCB, tavených na 5 t EOP. V případě slévárny B bylo posuzováno 15 taveb taviče A oproti 14 tavbám taviče B. SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ÚVODNÍ ANALÝZY VE SLÉVÁRNĚ B Veškeré skutečnosti zjištěné v rámci úvodní analýzy ve slévárně B jsou uvedeny v souhrnné tabulce 4. Z této tabulky vyplývá, že z hlediska NVN a materiálových nákladů pracuje mírně příznivěji tavič A. Významněji se liší v nákladech na vsázku o 55 Kč/t ve prospěch taviče A a nákladech na přísady o 56 Kč/t ve prospěch taviče B. V případě zpracovacích nákladů naopak tavič B. 3.3 Slévárna C Pro nákladovou a statistickou analýzu bylo slévárnou C poskytnuto 30 taveb litiny s lupínkovým grafitem (LLG) s označením dle ČSN , tavených na 3 t EOP. V rámci úvodní analýzy slévárny C byly mezi sebou posuzovány jednak taviči, ale také pracovní

8 směny. V tomto příspěvku se budeme věnovat pouze srovnáním pracovních směn. Tzn., je posuzováno 14 taveb ranní směny oproti 11 tavbám odpolední směny a 5 tavbám noční směny. Výsledky zjištěné v rámci úvodní analýzy ve slévárně C jsou uvedeny v tabulce 5. Tabulka 4 Výsledky úvodní analýzy ve slévárně B Tabulka 5 Výsledky úvodní analýzy ve slévárně C 3.4 Slévárna D K úvodní nákladové analýze bylo slévárnou D poskytnuto 18 taveb oceli s označením GX12Cr12. Tyto tavby byly hodnoceny jednak dle tavičů, ale také dle pecí. V rámci této práce se zaměříme na porovnání pecí. Je posuzováno 5 taveb tavených na 0,5 t EIP1, 4 tavby tavené na 0,5 t EIP2 a 9 taveb oceli tavených na 1 t EIP. SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ÚVODNÍ ANALÝZY VE SLÉVÁRNĚ D Skutečnosti zjištěné v případě úvodní analýzy slévárny D jsou zobrazeny v tabulce 6.

9 Tabulka 6 Výsledky úvodní analýzy ve slévárně D 3.5 Slévárna E V rámci úvodní nákladové analýzy ve slévárně E bylo hodnoceno 39 taveb litiny s kuličkovým grafitem (LKG) s označením dle ČSN , tavených na 2 t EIP. Tavby byly hodnoceny jednak podle tavičů, ale také dle pracovních směn. V této práci se budeme věnovat pouze posouzením tavičů. Je hodnoceno 30 taveb taviče A oproti 9 tavbám taviče B. SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ÚVODNÍ ANALÝZY VE SLÉVÁRNĚ E Výsledky zjištěné v rámci úvodní analýzy ve slévárně E se nacházejí v souhrnné tabulce 7. Tabulka 7 Výsledky úvodní analýzy ve slévárně E 3.6 Slévárna F Pro úvodní nákladovou analýzu bylo slévárnou F poskytnuto 30 taveb LLG s označením GH190, které byly taveny na 6 t EIP. V případě slévárny F bylo tedy posuzováno 16 taveb taviče A oproti 9 tavbám taviče B a 5 tavbám taviče C. SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ÚVODNÍ ANALÝZY VE SLÉVÁRNĚ F Skutečnosti zjištěné v případě úvodní analýzy slévárny F jsou zobrazeny v tabulce 8.

10 Tabulka 8 Výsledky úvodní analýzy ve slévárně F 4. SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ PRVOTNÍCH ANALÝZ U ŠESTI SLÉVÁREN U všech provedených úvodních analýz tekutého kovu na tavících pecích byla konstatována existence potenciálního nákladového prostoru, který může být následně alespoň částečně redukován. Analýzy v provedeném metodickém modelu umožňují zjistit možnosti úspor i tam, kde zjištěné průměrné hodnoty (kupříkladu v porovnání výsledků dvou tavičů) jsou téměř shodné. Po dokončení úvodních analýz bylo slévárnám doporučeno provedení komplexní nákladové analýzy, při které se ve spolupráci se specialisty z oblasti metalurgie a energetiky podrobněji zaměřujeme na skutečnosti zjištěné v prvotní analýze. Ve všech případech již provedených komplexních analýz návrhy vedly k doporučením na provedení opatření, jež mají za následek nemalé nákladové úspory. Nejčastějšími problémy, zjištěnými v průběhu úvodních analýz bylo zajištění standardizace průběhu tavby. Dále odlišná skladba vsázky a přísad, odlišné energetické režimy a pracovní postupy. 5. ZÁVĚR Závěrem lze konstatovat, že úvodní nákladová analýza je velice účinný nástroj k redukci nákladů. Při účinné spolupráci se slévárnou (tavírnou) je možné získat výsledky již v týdnech. Zjištěné výsledky jsou často velkým překvapením pro management slévárny. Vedení bývá obvykle přesvědčeno, že u nich je relativně vše v pořádku a nelze očekávat významných úspor. Její provedení můžeme tedy všem tavírnám oceli a litiny a ocelárnám vřele doporučit. LITERATURA [1] FIGALA, V., KAFKA, V.: Východiska technicko-ekonomické analýzy výroby tekutého kovu, In Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava, řada hutnická č. 2/2009, 2009, s , ISBN [2] FIGALA, V., KAFKA, V.: Vývoj metodiky hodnocení nákladů výroby tekutého kovu ve slévárnách, Odborný seminář: Den doktorandů 2009, s.25 26, ISBN [3] , 10:00