Posouzení možnosti informační podpory evidence drah a přejezdů mimo správu SŽDC

Transkript

1 Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky A. Předkladatel garant výzkumné potřeby Název organizace Ministerstvo dopravy Adresa Nábřeží Ludvíka Svobody 12/ Kontaktní osoba Ing. Olga Krištofíková Telefon Fax B. Odborný gestor výzkumné potřeby Název útvaru Ministerstvo dopravy, Odbor ITS, kosmických aktivit a VVI Adresa Nábř. L. Svobody 1222/12 Kontaktní osoba Ing. Zoltán Horváth Telefon Fax zoltan.horvath@mdcr.cz Výzkumná potřeba (budoucí výzkumný projekt) 1. Název Posouzení možnosti informační podpory evidence drah a přejezdů mimo správu SŽDC Hlavní obor výzkumné potřeby: JO Vedlejší obor výzkumné potřeby: DE Další vedlejší obor výzkumné potřeby: IN 2. Stručný popis výzkumné potřeby, která se má řešit STRANA 1 (CELKEM 6)

2 V současnosti dochází k výraznému souběhu několika mezinárodně i národně organizovaných záměrů zkvalitnění legislativních základů, provozně-technické praxe i informační podpory procesů na dopravních sítích. Tyto záměry jsou formulovány v dokumentech Dopravní politika ČR pro období s výhledem do roku 2050, Akční plán rozvoje inteligentních dopravních systémů (AP ITS) v ČR do roku 2020 (s výhledem do roku 2050), Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v České republice do roku 2020 a její akční plán (AP GISTR), realizace Směrnice EU INSPIRE a řada dalších, vč. přípravy novely zákona o dráhách (266/1994 Sb.). V rámci návrhů realizace těchto záměrů byla provedena řada obecných analýz, nalezeny mnohé nedostatky současného stavu a byly stanoveny i různé strategické a speciální cíle. Na formulaci návrhů opatření (záměrů) AP ITS i AP GISTR a realizaci mnoha probíhajících procesů se podíleli (resp. podílejí) i specialisté MD a zástupci podřízených resortních organizací. Pro potřeby tohoto návrhu tak lze, jako dokumenty obsahující značně komplexní výčet potřeb, použít např. návrhy opatření O62 GISTR Konsolidace infrastruktur prostorových dat v resortu dopravy a návrhprojektu P29 Centrální evidence železničních drah. V souhrnu AP ITS a AP GISTR jde o několik desítek dílčích cílů a navrhovaných opatření různého charakteru a významu. Vzhledem k souběhu výše uvedených opatření však nemohly být jejich záměry zcela prointegrovány a dosud nebyla doanalyzována ani různá, zdánlivě okrajovější, témata. Zatím také nebyl čas ani pro konkretizace záměrů v podmínkách činnosti různých orgánů veřejné správy, mezi něž v dotčené oblasti patří drážní správní úřady (DSÚ), jejich specifický reprezentant Drážní úřad (DÚ) a silniční správní úřady (SSÚ). DSÚ a DÚ přitom naplňují obsah platného zákona o dráhách a v jistém rozsahu i zákona stavebního (186/2006 Sb.), SSÚ podobně pracuje v rámci zákona o pozemních komunikacích (13/1997 Sb.). Do jisté míry se to týká i SŽDC s.o. jako státního subjektu zřízeného podle speciálního zákona a ŘSD jako účelové organizace ministerstva dopravy (MD), které plní úkoly jak DSÚ, tak SSÚ. Provedené analýzy ukázaly, že určité mezery, které brání dosažení některých z formulovaných cílů, se týkají především praktických postupů při vytváření jednotné datové základny o dopravních cestách použitelné pro efektivní řešení mnoha úloh krizového řízení, logistiky, investičních a dopravních procesů všech odvětví, především však dopravy železniční a silniční. Komplexním příkladem pak je evidence přejezdů a její praktické použití pro řešení mimořádných událostí (nehod apod.), která v souhrnu zahrnuje všechny druhy pozemních komunikací i kategorií drah. Legislativně a evidenčně nepokrytým tématem pak je prostorový popis drah, speciálně vleček a nově klasifikovaných místních drah, které nejsou zahrnuty v aktuální etapě INSPIRE a nemají ani své vlastní informační systémy a dokonce ani identifikace. Obě témata již byla v minulosti předmětem dílčích projektů. Jejich výsledky však je potřebné aktualizovat podle současných potřeb, provázat je s vývojem ostatních souvisejících oblastí a zejména připravit, především pro potřeby orgánů MD, k certifikaci návrh postupných praktických kroků realizace řady opatření. Počínaje návrhy úprav legislativy a konče návrhy informační podpory pro věcně příslušné orgány veřejné správy. Cílovým zaměřením navrhovaného projektu je proto získání aktuálních podkladů pro uvedený účel, jejich analýza a příprava návrhu postupů vedoucích k dosažení již vládou schválených globálních cílů. 3. Kategorie činnosti (aplikovaný výzkum, experimentální vývoj) Aplikovaný výzkum STRANA 2 (CELKEM 6)

3 4. Vazba na hlavní cíl programu BETA Získání nových poznatků, služeb a informačních produktů, které budou určeny pro výkon státní správy a povedou k vyšší inovativnosti. 5. Vazba na jeden ze specifických cílů programu BETA Zvýšení bezpečnosti a environmentální šetrnosti dopravy s cílem snížení celospolečenských ztrát tím, že se vyvinou nové technické a technologické standardy. 6. Cíl(e) Navrhovaný projekt sleduje 3 hlavní cíle: Analýza procesního a legislativního stavu se zaměřením na: obsah a vazby záměrů již přijatých závazných dokumentů, reálný stav evidencí a prostorového popisu drah všech relevantních subjektů (orgánů veřejné správy a provozovatelů drah - vč. DÚ a SŽDC) a možnosti jejich kvalitativních změn v intencích přijatých závazných dokumentů, reálný stav evidencí přejezdů a možností jeho zkvalitnění Návrh nápravy v rozsahu: hlavních směrů úprav relevantní legislativy, především zákona o dráhách a povinností provozovatelů drah vůči orgánům veřejné správy (vč. IZS), návazně formy a obsahu IS DSÚ a SSÚ v oblasti vydávaných úředních povolení provozování dráhy a evidence přejezdů v průběhu jeho celého životního cyklu, možností napojení analyzovaných IS do okruhu správy prostorových dat vyvíjených paralelně na bázi výsledků AP GISTR a jejich uplatnění při plnění cílů AP ITS. Zpracování metodiky realizace navrhovaných opatření především orgánů DSÚ, SSÚ a DÚ. 7. Potřebnost Základní analýzy, z nichž plyne potřebnost projektu navrhovaného zaměření, byly provedeny již jako podklady pro návrhy opatření uvedených v AP ITS a AP GISTR. Z nich především plyne, že MD, a tedy ani DÚ, ale i SSÚ, v současné době nedisponují prakticky žádnými IS s prostorovými daty jak o železniční síti, tak o pozemních komunikacích jako ucelených systémech dopravních cest, a tedy ani o umístění přejezdů jako podkladu pro evidenci jejich celého životního cyklu. Specializované výjimky tvoří IS NDIC Ostrava s popisy sítí dálnic a silnic až do 3. třídy a SŽDC se svými dílčími agendami popisujícími dopravní sítě celostátní a regionálních drah ve správě SŽDC, odděleně pro potřeby správy železniční infrastruktury a dopravní účely, především sestavu grafikonu vlakové dopravy. Souhrnnější podklad o přejezdech je vytvářen jen na bázi rozhraní SŽDC-HZS. Ten však má v části popisu drah mimo správu SŽDC velmi problematickou úroveň a obsahuje pouze asi cca 30-50% přejezdů na těchto dráhách ležících. Mnohé vlečky přitom vykazují dopravně-provozní charakteristiky srovnatelné s významnými částmi sítě celostátní nebo regionálních drah. Integrovaný přístup v této oblasti přitom vynucuje i skutečnost, že nezanedbatelné množství přejezdů leží na soubězích drah různých provozovatelů a i mnoho drah má vzájemně velmi těsná rozhraní (vč. společných stanic). S ohledem na již velmi zastaralý obsah zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách je připravována jeho novela, která by měla podpořit procesy otvírání přístupu dopravních operátorů (tedy posílení tržních principů), zahrnující mj. i otvírání jejich přístupu na dopravní cesty všech vleček, kromě jejich schválených uzavřených částí. Tento požadavek (resp. potencionální právní spory o řešení kritických událostí nad nedokonalými podklady) povede nepochybně k vyšším nárokům již na STRANA 3 (CELKEM 6)

4 formu a obsah úředních povolení provozování drah (ÚP - ve smyslu jejich mapové a obecně grafické prezentace) a tím i na formulaci záměru P29 AP GISTR vytvoření Centrální evidence železničních drah (CEŽD - obsažené i v návrhu novely zákona) jako GIS. Tato změna formy a obsahu ÚP by mohla napomoci mj. i k jednotnému použití CEŽD v ú rovni GISů krajů a měst, složek a útvarů IZS, dopravních operátorů, investičně zaměřených subjektů atd. Nedostatečně jsou rovněž formulovány i povinnosti provozovatelů drah (kromě SŽDC) v oblasti komunikace s orgány zabývajícími se bezpečností provozu (např. při poskytování dat o přejezdech a jiných částech sítě) zatím nejsou pokryty žádným specifickým legislativním opatřením. Výčet problémů uvedených v dosud schválených dokumentech i souvisejících IS je velmi rozsáhlý a stále se vyvíjí. Jednotlivé záměry jejich autorů (na mezinárodní i národní úrovni a s různým odborným zaměřením) také byly formulovány dosud relativně izolovaně a se svými vlastními specializovanými cíli. Dosud také nebyla možnost je konstruktivně srovnat a formulovat návrhy metodik a konkrétních opatření, které by vycházely ze společných průniků a mohly tak účinně realizaci již schválených postupů napomoci. Navrhovaný projekt by měl napomoci tento problém řešit. 8. Požadované výsledky a předpokládané výstupy N (met) Certifikovaný postup pro zabezpečení informační báze drah mimo správu SŽDC a všech železničních přejezdů. 9. Způsob využití výsledků v praxi Opatření O62 a P29 obsažené v AP GISTR za rezort dopravy jsou vázány na obecně formulované cíle GISTR: Připravit služby veřejné správy pro podporu životních situací využívajících služby informační společnosti v oblasti prostorových informací Připravit podmínky pro služby veřejné správy a služby informační společnosti v oblasti prostorových informací pro podporu rozvoje inovativních služeb a produktů s přidanou hodnotou vytvářených třetími stranami Vytvořit infrastrukturu nově koncipované správy základních prostorových dat Rozvoj prostorových dat veřejné správy Provést komplexní analýzu stávajících právních předpisů pro prostorové informace a potřeb jejich změn Tyto cíle lze kombinovat s návrhy AP ITS (např. o úlohách pracujícími s daty o poloze dopravního prostředku nebo zásahového vozidla IZS, záměry propojení dopravních informačních systémů se systémy krizového řízení, budování přejezdových zabezpečovacích zařízení apod.) a hledat jejich společné průniky a postupové kroky realizace a jejích legislativních a organizačních podmínek. Tyto průniky pak lze dále konfrontovat s realitou a trendy vývoje relevantních IS železniční dopravy (především prostorového popisu drah ve správě SŽDC a dalších, přinejmenším nejvýznamnějších provozovatelů těchto drah. Výsledky analýz, přetvořené (po konzultacích s předpokládanými uživateli) do formy návrhů různých opatření a legislativních změn by měly sloužit ke konkrétním rozhodováním orgánů STRANA 4 (CELKEM 6)

5 odpovědných za realizaci obou uvedených AP a věcně souvisejících dalších procesů. 10. Očekávaný přínos Předpokládané přínosy řešení navrhovaného projektu lze spatřovat ve dvou hlavních oblastech: doplnění a dopracování detailů o prostorovém popisu drah a přejezdů, se speciálním zřetelem k objektům mimo správu SŽDC, do návrhů opatření plynoucích z realizace AP ITS, AP GISTR, případně dalších navazujících a věcně souvisejících agend (např. Registru (železniční) infrastruktury, agend zaměřených na činnosti složek IZS, orgánů veřejné správy na krajích apod.) vypracování doporučení (v konečném důsledku certifikovaných hlavním cílovým uživatelem - MD) k dalšímu postupu a přípravě návazných opatření resp. změn státní a/nebo rezortní legislativy V konečném důsledku mohou (alespoň některé z návrhů) přerůst i v zadání specializovaných SW nástrojů navazujících na GIS veřejné správy a dalších subjektů. Navrhovaný projekt úzce propojuje oblasti vývoje nových technologií a inovací legislativy s vytvářením praktických organizačních podmínek a rozhodovacími procesy řídících orgánů. Míra přínosu jeho výsledků proto závisí na kvalitě a rozsahu součinnosti řešitelů s koncovými uživateli. Proto se předpokládá, že bude organizační stránce postupu prací (konzultacím, projednávání dílčích výsledků apod.) věnována potřebná pozornost, a že realizace doporučovaných kroků bude postupná a řešení se bude průběžně přizpůsobovat výsledkům a přínosům předchozích kroků. 11. Uživatel výsledků, další uživatelé výsledků Rozsah již v současnosti známých opatření AP ITS, AP GISTR, záměrů orgánů KOVIN při realizaci cílů směrnice INSPIRE a dalších věcně souvisejících procesů je značně široký. Proto je široký i úplný rozsah potencionálních uživatelů výsledků řešení projektu. Ty lze rozdělit do 2 skupin podle míry účinku výsledků řešení. První skupinu tvoří subjekty s předpokládaným přímým kontaktem, ve druhé skupině jsou další, věcně navazující (a tedy v první fázi v roli konzultantů praktických důsledků podmínek a předpokládaných dopadů řešení), aktivní až v případě rozběhu některé nově navržené evidence: Ministerstvo dopravy podněty pro tvorbu legislativních změn (zákon, vyhláška o CEŽD). Drážní úřad vymezení přesné koncepce tvorby ICT podpory činnosti Správa železniční dopravní cesty - vymezení přesné koncepce tvorby ICT podpory činnosti Silniční a jiné drážní správní úřady než MD v této roli podpora činnosti, například možnost rušení a zřizování přejezdů (dnes legislativní past). Další uživatelé výsledků: IS IZS - specializovaný inovovaný výstup jednotný za celou ČR Zeměměřický úřad - rozšíření datové základny ZABAGED Krajské úřady a obce dostupnost přesných územně analytických podkladů, podklady pro údržbu komunikací. 12. Předpokládaná doba řešení STRANA 5 (CELKEM 6)

6 Předpokládaná cena Kč 14. Vysvětlení předpokládané ceny Cena odráží náročnost řešení a množství plánovaných výsledků. 15. Kvalifikační předpoklady Odborná znalost železniční infrastruktury ČR a jejího popisu prostřednictvím prostorových dat, znalost principů směrnice INSPIRE a Geoinfostrategie 16. Doplňující informace Datum: Klepněte sem a zadejte datum. Kontaktní osoba předkladatele Klepněte sem a zadejte text. Odpovědná osoba předkladatele Klepněte sem a zadejte text. Podpis kontaktní osoby předkladatele Podpis odpovědné osoba předkladatele STRANA 6 (CELKEM 6)