5.4 Nepotravinářská zemědělská produkce

Transkript

1 Jako třetí v pořadí v oborové struktuře, obdobně jako v roce 2003, se podílem na rozsahu produkce zařadila výroba masa a masných výrobků vč. drůbeže. Nejvýraznější oslabení v této struktuře v roce 2004 vedle výroby nápojů nastalo u mlékárenské výroby. Toto oslabení bylo způsobeno pouze částí této výroby, zatímco některé komodity, zejména konzumního charakteru, jak bylo dříve uvedeno, zaznamenaly růst. 5.4 Nepotravinářská zemědělská produkce Nepotravinářská zemědělská produkce je alternativou pro konvenční zemědělství. Rozlišujeme ji podle návazností na sektor energetiky, dopravy a další odvětví. Nepotravinářská zemědělská produkce v energetice Usnesením vlády č. 211 z 10. března 2004 byla přijata Státní energetická koncepce, která definuje priority a cíle ČR v energetickém sektoru a stanovuje nástroje energetické politiky státu s výhledem do roku 2030 ve vazbě na energetickou politiku EU. Mezi cíli EU s vysokou prioritou je rozvoj užití obnovitelných zdrojů energie (OZE). Státní energetická politika ČR stanovila tyto cíle: v roce 2030 dosáhnout podílu OZE na struktuře primárních energetických zdrojů 15 až 16 %; zajistit podmínky pro naplnění národního indikativního cíle v užití OZE - dosažení podílu těchto zdrojů energie na hrubé spotřebě elektřiny ve výši 5 až 6 % v roce 2005; vytvářet podmínky pro větší uplatnění OZE stanovením a plněním národního indikativního cíle ve výrobě elektřiny z těchto zdrojů - dosažení 8% podílu výroby elektřiny z OZE na hrubé spotřebě elektřiny v roce Jedním z hlavních cílů vládní agrární koncepce na období let je energetická soběstačnost venkova. Spotřeba energie na venkově je o 60 % vyšší než ve městech. Průměrná venkovská domácnost spotřebuje 110,5 GJ, městská 68 GJ. Rezort zemědělství je jednak producentem biomasy pro energetiku, ale i spotřebitelem tepla a elektrické energie z místních zdrojů. Jak národní podpory, tak i opatření v operačních programech strukturálních fondů podněcují vyšší využití obnovitelných energií. Nařízení vlády č. 308/2004 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy a na založení porostů rychle rostoucích dřevin na zemědělské půdě určených pro energetické využití vstoupilo v platnost Nařízení vlády č. 308/2004 Sb. legislativně upravuje HRDP v opatření lesnictví a umožňuje provést bezprostředně závazné předpisy Evropských společenství (Nařízení Rady (ES) č. 1257/1999, ve znění nařízení Rady (ES) č. 1783/2003). V roce 2004 požádalo o zařazení do programu podle NV č. 308/2004 (zalesňování a výsaz RRD) celkem 376 žadatelů. Předpokládaná dotace na tento program je vypočtena na částku cca 61,5 mil. Kč. Výsadba RRD by se měla uskutečnit na ploše cca 70 ha (lesní porosty by měly být vysázeny na ploše cca 540 ha). V roce 2004 nebyly z HRDP poskytnuty žádné platby, na podporu pěstování rychle rostoucích dřevin byly vyplaceny pouze národní podpory podle NV č. 505/2000 Sb., ve znění nařízení vlády č. 500/2001 Sb. a nařízení vlády č. 203/2004 Sb. (tab. T5.4/01). T5.4/01 Čerpání finančních prostředků podle nařízení vlády č. 505/2000 Sb., 12c (tis. Kč) Pramen: MZe - Hodnocení podpor v zemědělství podle nařízení vlády č. 505/2000 Sb. Zpracoval: H. Součková (VÚZE) T5.4/02 Přehled výměr plodin pro energetické využití (ha) Pramen: SZIF, PGRLF Zpracoval: H. Součková (VÚZE) 107

2 Vyšší výměry založených plantáží RRD jsou přímo závislé na podpoře a rozvoji výstavby výtopen využívajících biomasu. Zájem o RRD je lokalizován v Jihočeském kraji a v kraji Vysočina. Poskytování podpor za uvádění půdy do klidu podle nařízení vlády ČR č. 86/2001 Sb., ve znění pozdějších přepisů, bylo ukončeno nařízením vlády ČR č. 306/2003 Sb., k V roce 2004 byly vypláceny podpory na základě Zásad poskytování finanční podpory PGRLF na založení a údržbu porostů bylin pro energetické využití pěstovaných na orné půdě. V rámci podpor PGRLF bylo podpořeno zakládání a pěstování porostů 17 energetických bylin v celkové výměře 994 ha. Nejvyšší zastoupení dosáhl šťovík Uteuša OK 2 na semeno a slámu. V roce 2004 činila dotace 2 tis. Kč/ha. Ze strukturálních fondů prostřednictvím operačních programů byly v roce 2004 podávány převážně žádosti a proveden výběr úspěšných projektů OZE. V OP Zemědělství v podopatření Diverzifikace zemědělských aktivit a aktivit blízkých zemědělství byla ze tří podaných žádostí vybrána k financování kogenerační jednotky (KJ) na bioplyn v celkové částce 875 tis. Kč. V OP Infrastruktura v rámci první výzvy v opatření 3.3.C Využívání OZE bylo rozpočtováno celkem ,5 tis. Kč a schváleno celkem 5 projektů v členění biomasa ,5 tis. Kč, biomasa a bioplyn (KJ) ,0 tis. Kč a tepelná čerpadla 6 125,0 tis. Kč. V OPPP byly podány 4 žádosti v opatření 2.3 Obnovitelné zdroje energie v celkové výši 10,9 mil. Kč. Nepotravinářská zemědělská produkce v dopravě V roce 2004 bylo směsné palivo - bionafta a především methylestery řepkového oleje (MEŘO) nejrozšířenějším alternativním motorovým palivem v EU. Jejich význam se zvyšoval v souladu s přijetím Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2003/30/ES z o podpoře biopaliv nebo jiných obnovitelných paliv v dopravě. V článku 3 (a) členské státy mají zabezpečit, aby na jejich trh byl uveden minimální podíl biopaliv a jiných obnovitelných paliv a pro tento účel byly stanoveny národní indikativní cíle. V článku (b) (i) je stanovena referenční hodnota ve výši 2 %, vypočtená na základě energetického obsahu veškerého benzinu a nafty pro dopravní účely, uvedené na trh do V článku (b) (ii) je stanovena referenční hodnota ve výši 5,75 %, vypočtená na základě energetického obsahu veškerého benzinu a nafty pro dopravní účely, uvedené na trh do Pod pojmem bionafta116 (Biodiesel) se v EU rozumí čisté MEŘO a další estery mastných kyselin. Přehled produkce EU je uveden v tab. T5.4/03. Produkce bionafty narostla meziročně o 34,6 %. Vedoucí zemí v produkci bionafty je Německo s produkcí 715 tis. t v roce 2003 a s nárůstem 58,9 % proti roku Rychlý přírůstek produkce je vysvětlován příznivou legislativou, absencí kvót a nízkou cenou rostlinných olejů společně s vysokou cenou fosilní motorové nafty. Spolková vláda se rozhodla od zavést úplné osvobození od spotřební daně jak pro čistá paliva, tak i pro směsi paliv, pochopitelně ve vztahu k obsahu esterů. T5.4/03 Produkce bionafty ve vybraných státech EU (tis. t) Pramen: Eurobserver EBB 2004 Zpracoval: H. Součková (VÚZE) Nákladovost při výrobě tekutých alternativních paliv je uvedena za rok 2003 ve Francii a porovnání s Brazílií. Ve Francii činí cena za 1 litr MEŘO 0,45 EUR. Cena biolihu je 0,50 EUR/le ve Francii, 0,25 EUR/le v Brazílii a 0,35 EUR/le v USA. Pro porovnání a sledování cen MEŘO a směsného paliva - bionafty je nutné sledovat ceny řepky a zvláště nákladovost při pěstování řepky olejné. Pro porovnání průměrná cena za 1 l MEŘO v roce 2004 činila v ČR 20 Kč. Podpora zpracování řepky olejné na MEŘO a jeho následné uplatnění ve směsných palivech po celé období poskytování i v předpokládaném uplatnění v příštích letech je orientována na zajištění podstatné části odbytu produkce řepky olejné od tuzemských pěstitelů. Podpora pro hospodářský rok 2003/04 vycházela z NV č. 86/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky pro poskytování finanční podpory za uvádění půdy do klidu, a finanční kompenzační podpory za uvádění půdy do klidu a zásady pro prodej řepky olejné vypěstované na půdě uváděné do klidu, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k začlenění ČR k do EU byla platnost NV č. 86/2001 Sb. upravena novelou NV č. 306/2003 Sb. a č. 129/2004 Sb. tak, že pro pěstitele řepky byla ukončena platnost nařízení vlády k a pro zpracovatele řepky - výrobce MEŘO ukončena platnost nařízení vlády k V NV č. 129/2004 Sb. bylo umožněno upravit výši finanční podpory pro výrobce MEŘO, pokud cena řepky, za kterou SZIF nakupuje řepku z půdy uváděné do klidu včetně finanční podpory připadající na tunu dodávané řepky, byla nižší než cena semene řepky olejné zjištěná na zahraniční komoditní burze a zároveň bylo umožněno SZIF zvýšit poskytovanou podporu o prokazatelně vynaložené nezbytné náklady spojené s dovozem semene řepky olejné pro účely výroby MEŘO. Konečná výše finanční podpory na nepotravinářské užití řepky pro 2003/04 byla stanovena na 6 259,50 Kč/t zpracované řepky. Celkem bylo v období leden 2004 až duben 2004 vyplaceno tis. Kč. 108

3 Výrobou MEŘO s uplatněním systémové podpory do se velice významně podařilo stabilizovat tuzemskou produkci řepky olejné. Od do byla pro tuzemský trh zabezpečována výroba MEŘO a směsné motorové nafty s podílem 31 % MEŘO podle NV č. 86/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v rámci podpor spojených s uváděním půdy do klidu a zpracování semene řepky do stanoveného limitu 230 tis. t na MEŘO. Novelizace tohoto nařízení vlády ve sledovaném období vycházela zejména z přetrvávajících problémů nedostatečného nákupu řepky olejné od pěstitelů z půdy uvedené do klidu, zapříčiněné nepříznivými klimatickými podmínkami pěstování řepky olejné v tomto hospodářském roce. Nízká produkce řepky olejné ovlivnila objem dodávky řepky od pěstitelů pro SZIF v režimu uvádění půdy do klidu. Zároveň byl zpracovatelský rok zkrácen se vstupem do EU, tj. do , čímž byl tento model podpory ukončen. Od byla také zrušena snížená sazba DPH pro směsné palivo - bionaftu. Od ledna do konce dubna 2004 bylo vyrobeno smluvními výrobci (kterým byla přiznána SZIF podpora podle podaných žádostí) přibližně t MEŘO, ze kterého bylo vyrobeno tis. l směsného paliva - bionafty (tj t). V tomto období činil odběr řepky od SZIF přibližně t. Dovoz řepky olejné ze zahraničí dosáhl ,45 t. Od se MEŘO pro tuzemský trh nevyrábí. Na čerpacích stanicích v ČR bylo směsné palivo - bionafta k dostání do konce srpna a ojediněle do konce října 2004 ze zásob z 1. čtvrtletí Vysoká kvalita vyráběného MEŘO, výhodné ceny řepky olejné a vysoké ceny motorové nafty umožnily od září 2004 výrobcům vývoz MEŘO. Podle šetření Sdružení pro výrobu bionafty bylo za období září až prosinec 2004 vyvezeno přibližně 30,5 tis. t MEŘO (tab. T5.4/04). K výrobě tohoto množství bylo spotřebováno min. 86 tis. t řepky olejné tuzemských pěstitelů. T5.4/04 Bilance výroby MEŘO a směsného paliva Pramen: Sdružení pro výrobu bionafty Zpracoval: H. Součková (VÚZE) Jako přechodné řešení pro rok 2005 a 2006 byl také vypracován Návrh nařízení vlády o stanovení podmínek pro poskytování dotace na nepotravinářské užití semene řepky olejné pro výrobu MEŘO. Cílem je nepřerušit kontinuitu výroby biopaliv v ČR, naplnit kritéria stanovená EU a zabezpečit výrobu všech druhů biopaliv v ČR. Pokračování podpory se předpokládá realizovat jako národní podpora v působnosti SZIF v návaznosti na státní podporu NV č. 206/2004 z , kterou schválil ČR Generální direktoriát pro konkurenci (hospodářskou soutěž) Evropské komise. Navržený systém přistupuje při rozdělení podpory na část: řešenou úlevou spotřební daně - zde je úleva realizována po uvedení paliva výrobním subjektem na trh (spotřební daň na motorovou naftu je 9,95 Kč/l a 6,866 Kč/l u směsného paliva - bionafty); řešenou dotací, která je realizována výrobcem MEŘO po prokázání, že MEŘO zapracoval do směsného paliva a uvedl na trh, a nebo prodal výrobci směsného paliva, který se čestným prohlášením zavázal, že uvede MEŘO ve směsném palivu na trh; zvolena dotace pro výrobce MEŘO, neboť stále zůstává zásadní podmínkou dotace MEŘO zpracování semene řepky olejné co nejvíce z tuzemských zdrojů. Prodej směsného paliva (bionafty) u čerpacích stanic pohonných hmot byl v ČR 171 mil. l a jeho podíl na celkové spotřebě motorové nafty činil 4,14 %, což představuje podíl 1,34 % MEŘO. Produkce bioetanolu Etanol je nejrozšířenějším biopalivem na světě s produkcí více než 18,3 mil. t v roce 2003 a s nejvyšší výrobou v Brazílii a USA. Brazílie je vedoucí producent ve světě s produkcí 9,9 mil. t v roce 2003 získanou hlavně z cukrové třtiny. V roce 2004 byla produkce zvýšena na plánovaných 11,3 mil. t lihu. Vláda ČR přijala nový podpůrný program Podpora výroby bioetanolu pro jeho přimíchávání do benzínů a nafty pro záměnu metanolu při výrobě MEŘO a MTBE a jako alternativního paliva s podporou jeho uplatnění na tuzemském trhu (dále Program Bioetanol). Program Bioetanol je rozpracován na léta a jeho cílem je do roku 2020 zajistit náhradu 20 % fosilních paliv v sektoru silniční dopravy palivy alternativními. Program je svým rozsahem považován za průřezový a tedy i jeho realizace spadá do působnosti více rezortů. V roce 2004 byl vytvořen a vládou ČR schválen legislativní rámec související s realizací Programu. V roce 2005 se předpokládá dokončení základních právních norem nutných k úspěšné realizaci Programu a dále také schválení postupu jeho realizace Evropskou komisí. Plné fungování Programu se předpokládá od , což pro tuzemské zemědělství znamená, že počínaje tímto datem dojde každoročně k využití více než 600 tis. t obilovin v nepotravinářské sféře. Z hlediska nároku na státní rozpočet je Program založen pouze na aplikování nároku na vrácení spotřební daně na bioetanol zapracovaný do motorových paliv. 109

4 T5.4/05 Produkce etanolu a ETBE ve vybraných státech EU (t) Pramen: Eurobserver EBB 2004, ADEME Zpracoval: H. Součková (VÚZE) Nepotravinářská zemědělská produkce ve farmaceutickém průmyslu Skupina léčivých, aromatických a kořeninových rostlin (LAKR) zaznamenává celosvětově nárůst zájmu, a to jak v oblasti pěstování, tak i ve všech oblastech konečného užití, tj. přes humánní a veterinární medicínu, fytofarmacii, potravinářství, kosmetický průmysl až po produkci látek, extraktů a bioproduktů. Tento trend je znatelný také v tuzemské produkci, kdy je po značném poklesu na konci minulého století znatelný mírný nárůst ploch. V roce 2004 podle ČSÚ dosáhly plochy pěstování LAKR v ČR 11,7 ha s produkcí 7,7 tis. t (bez ploch a produkce makoviny), což proti roku 2003 znamená nárůst ve výměře o 2,9 % a v produkci o 5,8 %. Největší nárůst zaznamenaly pěstitelské plochy léčivých rostlin. V širším pojetí patří mezi LAKR také makovina, která je pro farmaceutické účely v ČR pěstována zhruba na 16 tis. ha s výnosem okolo 0,35 t/ha, a námel pěstovaný na přibližně ha s výnosem 0,9 t/ha. Významné postavení mezi rostlinami LAKR v ČR zaujímají stále kmín, ostropestřec a námel. Nepotravinářská zemědělská produkce pro obnovu krajiny, životního prostředí a spotřebitele Okrasné školkařství a květinářství je příležitostí pro diverzifikaci činností zemědělců. Podle dat ČSÚ vzrostla v roce 2004 produkce květinářství a školkařství (ovocného i okrasného) o 3,5 % ve srovnání s rokem 2003 a dosáhla tak téměř 2% podílu na tuzemské zemědělské produkci, což představuje 2,3 mld. Kč v b. c. roku Produkce květin dosáhla v roce 2004 hodnoty 1,5 mld. Kč, což znamená nárůst o 5,1 % proti předcházejícímu roku. Nejvýraznější nárůst zaznamenává produkce hrnkových a záhonových rostlin. Na rozdíl od většiny zemí EU vykazuje v ČR růst také spotřeba květin, která byla kryta českými produkty téměř ze 41 %. V roce 2004 narostla spotřeba květin meziročně o 9,5 % na hodnotu 7,8 mld. Kč ve spotřebitelských cenách. Výměry pěstitelských ploch květinářství v posledních letech stagnují. Podle odhadu SKF ČR se květiny v roce 2004 pěstovaly na 128 ha krytých ploch a 86 ha volné půdy. T5.4/06 Základní ukazatele okrasného zahradnictví (mil. Kč) 1) Odhad. Pramen: Svaz květinářů a floristů ČR; VÚKOZ Průhonice Zpracoval: H. Součková (VÚZE), Z. Drašnarová (MZe) 5.5 Rybářství Základním právním předpisem, kterým se řídí jak výkon rybářského práva na revírech, tak i hospodaření na rybochovných zařízeních (rybnících, líhních atd.), je zákon č. 99/2004 Sb., o rybářství. V tomto roce byla rovněž vypracována a vydána vyhláška č. 197/2004 Sb., k provedení zákona o rybářství. Za jednu ze zásadních změn, kterou zákon přinesl, je možnost uživatelů rybářských revírů stanovit si přísnější podmínky k rybolovu. Jejich podstata je v možnosti navyšování lovných měr, zavádění doby hájení, možnost dočasného zákazu rybolovu a pod. Zákon se též nově zabývá přestupky a správními delikty. Obdobně jako v zákoně o myslivosti byla přesunuta kompetence k vydávání rybářských lístků na obecní úřady obcí s rozšířenou působností. V ČR je evidováno přes 2 tis. profesionálních rybářů a více než 350 tis. zájmových rybářů. Zájmoví rybáři jsou sdruženi převážně v Českém a Moravském rybářském svazu. Rybáři mohou lovit ryby na více než 50 tis. ha rybářských revírů pstruhového a mimopstruhového charakteru. V roce 2004 zde bylo naloveno přibližně 5 tis. t ryb. V současné době je v ČR evidováno 24 tis. rybníků o celkové ploše 52 tis. ha. Tržní produkce ryb z této plochy v roce 2004 dosáhla 19,4 tis. t, což bylo ve srovnání s rokem 2003 snížení o 1,5 %. Hlavní chovanou rybou u nás je kapr podílející se 87 % na výlovu ryb. V roce 2004 dosáhla produkce kapra 17,0 tis. t a proti předchozímu roku se mírně zvýšila (o 0,4 %). Dalšími rybami byly podle množství produkce ryby býložravé, ryby lososovité, jmenovitě pstruh duhový a siven americký, dále lín, candát, štika, tilapie a další. Jejich podíl na tržní produkci v roce 2004 nepřesahoval 23 %. V roce 2004 bylo exportováno 8,3 tis. t živého kapra za cenu 48,73 Kč/kg ž. hm., z toho 73 % směřovalo do třech evropských zemí (Německa, Slovenska a Polska). 110

5 CZV za kapra tř. I. v roce 2004 dosáhla podle ČSÚ 49,36 Kč/kg ž. hm. a byla nejnižší za poslední čtyři roky. Ve srovnání s rokem 2003 poklesla o 6,2 %. Roční spotřeba sladkovodních ryb mimo samozásobení dosahuje 1 kg na osobu, spotřeba mořských produktů přesahuje 4 kg/osobu. 5.6 Včelařství V roce 2004 byl Evropskou komisí schválený Český program pro zlepšení výroby včelařských produktů a jejich uvádění na trh. Tento program umožňuje na podporu včelařství čerpat v roce 2005 až 468,3 tis. EUR. Stejná částka musí být poskytnuta také z národních zdrojů. Podpora včelařství je věcí veřejného zájmu a MZe poskytuje podpory na vzdělávání včelařů, prevenci chorob a léčení včelstev, šlechtění matek a vývoj nových léčiv. Za prací včelařů je nutné vidět nejen získávání medu a ostatních včelařských produktů, ale hlavně zajištění opylování entomofilních rostlin, a to nejen kulturních, ale i planě rostoucích. Stát hradí rovněž škody vzniklé včelařům v důsledku nucené likvidace chovů v případech výskytu včelího moru. Hlavním problémem, kterému musí naše včelařství čelit, je vysoký průměrný věk včelařů. Vedle toho ztěžuje chov včel trvale vysoká cena cukru, dovoz laciných medů, nejednotnost nabídky medu na vnitřním i zahraničním trhu. Průměrný věk českého včelaře je 60 let a i přes atraktivní podporu státu je dané odvětví této zemědělské činnosti fakticky trvale ohroženo. Svědčí o tom nejen pokles počtu včelařů, ale hlavně pokles stavů včelstev. Jako příklad lze uvést, že v roce 1993 bylo u nás registrováno přes 730 tis. včelstev, zatímco v roce 2003 jich bylo již jen 477 tis. Za dolní hranici počtu včelstev potřebných v našich podmínkách k zajištění opylení entomofilních druhů rostlin lze považovat 700 tis. včelstev rovnoměrně rozmístěných na území republiky. Klimatické podmínky v roce 2004 byly vhodné jak pro produkci medu, tak pro zvyšování celkového stavu včelstev. Podle údajů Českého svazu včelařů (ČSV) bylo v roce 2004 evidováno členů, kteří chovali celkem 547,6 tis. včelstev. ČSV organizoval také 785 zájemců o chov včel bez včelstev. Sdružoval tak 97,2 % chovatelů chovajících 98,4 % včelstev. V roce 2004 vzrostly proti roku 2003 stavy včelstev v ČR o 14,8 %, tj. o 70,6 tis., naopak počet chovatelů se snížil o 831. Současně došlo k nárůstu počtu včelstev chovaných jedním včelařem na 11,11 v roce 2004 proti průměrnému počtu 9,37 v roce 2003, tj. o 18,6 %. Podstatně se zvýšil rovněž počet chovatelů chovajících více než 150 včelstev, a to ze 60 v roce 2003 na 80 v roce Na území ČR bylo v roce 2004 vyprodukováno t medu při průměrném výnosu 14,1 kg na včelstvo. Ve srovnání s rokem 2003 se tak zvýšila celková produkce medu o 22,8 % a průměrný výnos vzrostl o 6,9 %. ČR patřila v roce 2004 k zemím s kladným saldem vývozu medu. Dovezeno bylo t za průměrnou cenu 69,73 Kč/kg, a to zejména ze Slovenska (281 t), Indie (172 t) a Ukrajiny (158 t). Vyvezeno bylo t medu za průměrnou cenu 68,74 Kč/kg. Téměř 62,2 % (1 868 t) medu bylo dodáno do Německa za cenu 66,68 Kč/kg, méně do Dánska, Slovenska a Švédska. Poprvé byl med dovážen za vyšší cenu než vyvážen. Saldo zahraničního obchodu s medem v roce 2004 dosáhlo ve finančním vyjádření 126,6 mil. Kč. 6 CENY A TRHY AGRÁRNÍCH PRODUKTÒ A VSTUPÒ DO ZEMùDùLSTVÍ 6.1 Cenový vývoj na agrárním trhu ČR a EU V roce 2004 došlo v ČR k meziročnímu oživení cen zemědělských výrobců o 8,1 %, které bylo způsobeno nižší produkcí komodit rostlinné výroby ze sklizně roku 2003 v důsledku nepříznivého vývoje počasí. T6.1/01 Meziroční souhrnné cenové indexy Pramen: ČSÚ Ceny zemědělských výrobců, ceny průmyslových výrobců a spotřebitelské ceny potravinářského zboží; Index cen průmyslových výrobců; Index cen dodávek výrobků a služeb do zemědělství. Zpracoval: J. Kreysová, V. Mottl (VÚZE), odbor 2410 ČSÚ Zvyšování cenové hladiny bylo patrné v celé vertikále agrárního trhu již od 3. čtvrtletí roku 2003 a pokračovalo v první polovině roku Obdobně se vyvíjely ukazatele národního hospodářství. Postupný růst inflace započal již ve třetím čtvrtletí roku 2003 a pokračoval v roce 2004, kdy v červenci a srpnu překročil 3,4 %. Průměrná inflace dosáhla v roce 2004 celkem 2,8 %. Rozhodující příčinou zvýšení cen v první polovině roku 2004 u většiny rostlinných komodit (obiloviny, brambory, luštěniny, ovoce) byla nízká produkce ze sklizně v roce 2003 nejen v ČR, ale i v okolních zemích. Pouze meziroční cenový růst cukrovky byl způsoben implementací institucionálních cen v rámci SOT. 111

6 CZV za kapra tř. I. v roce 2004 dosáhla podle ČSÚ 49,36 Kč/kg ž. hm. a byla nejnižší za poslední čtyři roky. Ve srovnání s rokem 2003 poklesla o 6,2 %. Roční spotřeba sladkovodních ryb mimo samozásobení dosahuje 1 kg na osobu, spotřeba mořských produktů přesahuje 4 kg/osobu. 5.6 Včelařství V roce 2004 byl Evropskou komisí schválený Český program pro zlepšení výroby včelařských produktů a jejich uvádění na trh. Tento program umožňuje na podporu včelařství čerpat v roce 2005 až 468,3 tis. EUR. Stejná částka musí být poskytnuta také z národních zdrojů. Podpora včelařství je věcí veřejného zájmu a MZe poskytuje podpory na vzdělávání včelařů, prevenci chorob a léčení včelstev, šlechtění matek a vývoj nových léčiv. Za prací včelařů je nutné vidět nejen získávání medu a ostatních včelařských produktů, ale hlavně zajištění opylování entomofilních rostlin, a to nejen kulturních, ale i planě rostoucích. Stát hradí rovněž škody vzniklé včelařům v důsledku nucené likvidace chovů v případech výskytu včelího moru. Hlavním problémem, kterému musí naše včelařství čelit, je vysoký průměrný věk včelařů. Vedle toho ztěžuje chov včel trvale vysoká cena cukru, dovoz laciných medů, nejednotnost nabídky medu na vnitřním i zahraničním trhu. Průměrný věk českého včelaře je 60 let a i přes atraktivní podporu státu je dané odvětví této zemědělské činnosti fakticky trvale ohroženo. Svědčí o tom nejen pokles počtu včelařů, ale hlavně pokles stavů včelstev. Jako příklad lze uvést, že v roce 1993 bylo u nás registrováno přes 730 tis. včelstev, zatímco v roce 2003 jich bylo již jen 477 tis. Za dolní hranici počtu včelstev potřebných v našich podmínkách k zajištění opylení entomofilních druhů rostlin lze považovat 700 tis. včelstev rovnoměrně rozmístěných na území republiky. Klimatické podmínky v roce 2004 byly vhodné jak pro produkci medu, tak pro zvyšování celkového stavu včelstev. Podle údajů Českého svazu včelařů (ČSV) bylo v roce 2004 evidováno členů, kteří chovali celkem 547,6 tis. včelstev. ČSV organizoval také 785 zájemců o chov včel bez včelstev. Sdružoval tak 97,2 % chovatelů chovajících 98,4 % včelstev. V roce 2004 vzrostly proti roku 2003 stavy včelstev v ČR o 14,8 %, tj. o 70,6 tis., naopak počet chovatelů se snížil o 831. Současně došlo k nárůstu počtu včelstev chovaných jedním včelařem na 11,11 v roce 2004 proti průměrnému počtu 9,37 v roce 2003, tj. o 18,6 %. Podstatně se zvýšil rovněž počet chovatelů chovajících více než 150 včelstev, a to ze 60 v roce 2003 na 80 v roce Na území ČR bylo v roce 2004 vyprodukováno t medu při průměrném výnosu 14,1 kg na včelstvo. Ve srovnání s rokem 2003 se tak zvýšila celková produkce medu o 22,8 % a průměrný výnos vzrostl o 6,9 %. ČR patřila v roce 2004 k zemím s kladným saldem vývozu medu. Dovezeno bylo t za průměrnou cenu 69,73 Kč/kg, a to zejména ze Slovenska (281 t), Indie (172 t) a Ukrajiny (158 t). Vyvezeno bylo t medu za průměrnou cenu 68,74 Kč/kg. Téměř 62,2 % (1 868 t) medu bylo dodáno do Německa za cenu 66,68 Kč/kg, méně do Dánska, Slovenska a Švédska. Poprvé byl med dovážen za vyšší cenu než vyvážen. Saldo zahraničního obchodu s medem v roce 2004 dosáhlo ve finančním vyjádření 126,6 mil. Kč. 6 CENY A TRHY AGRÁRNÍCH PRODUKTÒ A VSTUPÒ DO ZEMùDùLSTVÍ 6.1 Cenový vývoj na agrárním trhu ČR a EU V roce 2004 došlo v ČR k meziročnímu oživení cen zemědělských výrobců o 8,1 %, které bylo způsobeno nižší produkcí komodit rostlinné výroby ze sklizně roku 2003 v důsledku nepříznivého vývoje počasí. T6.1/01 Meziroční souhrnné cenové indexy Pramen: ČSÚ Ceny zemědělských výrobců, ceny průmyslových výrobců a spotřebitelské ceny potravinářského zboží; Index cen průmyslových výrobců; Index cen dodávek výrobků a služeb do zemědělství. Zpracoval: J. Kreysová, V. Mottl (VÚZE), odbor 2410 ČSÚ Zvyšování cenové hladiny bylo patrné v celé vertikále agrárního trhu již od 3. čtvrtletí roku 2003 a pokračovalo v první polovině roku Obdobně se vyvíjely ukazatele národního hospodářství. Postupný růst inflace započal již ve třetím čtvrtletí roku 2003 a pokračoval v roce 2004, kdy v červenci a srpnu překročil 3,4 %. Průměrná inflace dosáhla v roce 2004 celkem 2,8 %. Rozhodující příčinou zvýšení cen v první polovině roku 2004 u většiny rostlinných komodit (obiloviny, brambory, luštěniny, ovoce) byla nízká produkce ze sklizně v roce 2003 nejen v ČR, ale i v okolních zemích. Pouze meziroční cenový růst cukrovky byl způsoben implementací institucionálních cen v rámci SOT. 111

7 T6.1/02 Meziroční indexy cen rostlinných výrobků v ČR Pramen: ČSÚ - Ceny zemědělských výrobců, ceny průmyslových výrobců a spotřebitelské ceny potravinářského zboží Zpracoval: J. Kreysová, V. Mottl (VÚZE) Klimaticky i produkčně příznivý rok 2004 ovlivnil ve své druhé polovině cenový vývoj rostlinných komodit a cenový propad pokračoval i v prvních měsících roku T6.1/03 Meziroční indexy cen živočišných výrobků v ČR Pramen: ČSÚ - Ceny zemědělských výrobců, ceny průmyslových výrobců a spotřebitelské ceny potravinářského zboží Zpracoval: J. Kreysová, V. Mottl (VÚZE) Odlišná situace nastala u živočišných výrobků (s výjimkou vajec), kdy pokles stavu zásob především sušených mlék, mlékárenských výrobků a snížení produkce vepřového a hovězího masa měly vliv na růst CZV. T6.1/04 Cenový vývoj rostlinných komodit ve vybraných zemích EU (EUR/t) 1) Aritmetický průměr z měsíčních obchodních cen. 2) Průměrné ceny na mezinárodních burzách v Hamburku a Matif (Francie) CIF; EUROPE "00" Oil. 3) EU 5: Německo, Francie, Velká Británie, Nizozemsko, Belgie. Pramen: Agra Europe, Potato Market, USDA, Oil World Zpracoval: J. Kreysová, V. Mottl (VÚZE) Vývoj na trhu obilovin v první polovině roku 2004 v zemích EU byl odrazem snížené nabídky ze sklizně 2003 a vedl k poměrně rychlému cenovému růstu. Vysoká produkce ze sklizně 2004 tento růst zastavila a naopak v některých zemích vyvolala cenový propad. 112

8 Vysoká produkce řepkového semene v roce 2004 ve většině evropských zemí měla vliv i na pokles cen na největších mezinárodních trzích v Hamburku (Německo) a na burze MATIF 117 (Francie). Velký cenový propad nastal po sklizni v roce 2004 na trzích brambor v EU 5 (Francie, Belgie, Velká Británie, Německo a Nizozemsko), meziroční cenový pokles činil 89,4 EUR/t. T6.1/05 Cenový vývoj živočišných komodit ve vybraných zemích EU (EUR/100 kg) 1) Ceny výrobců na reprezentativních trzích EU 15. 2) Ceny za mléko s obsahem tuku 3,7 % a obsahem bílkovin 3,4 %. Pramen: OFIVAL, EUROSTAT, Agra Europe, ZMP Zpracoval: M. Abrahamová, V. Mottl (VÚZE) CZV jatečného skotu se v EU 15 v roce 2004 udržely nad úrovní roku Trend vývoje CZV jatečných prasat v EU 15 v roce 2004 byl reakcí na snížení cen v předcházejících letech z důvodů poměrně výrazné nadprodukce vepřového masa. Ceny v jednotlivých zemích EU jsou odlišné od průměru EU a reagují na podmínky jednotlivých regionů. CZV jatečných kuřat v jednotlivých zemích EU 15 v meziročním porovnání stagnovaly. Vývoj CZV mléka v Evropské unii směřuje ke sbližování úrovní členských zemích s trendem vyrovnání se světovými cenami. Podle vývoje cen v hlavních producentských zemích se předpokládá, že meziroční pokles průměrné ceny mléka v EU 15 bude menší než se uvažovalo v důsledku snížení intervenčních cen od Agrární zahraniční obchod Obecná charakteristika základních tendencí v agrárním zahraničním obchodě Výsledky agrárního zahraničního obchodu byly v roce 2004 ovlivňovány řadou faktorů, které buď přímo souvisely se zapojením ČR do rozšířeného trhu EU a projevily se jednorázově, resp. vedly k trvalým změnám, nebo s různou intenzitou ovlivňovaly tento obchod dlouhodobě. Zásadním faktorem, který významně ovlivnil AZO ČR od , byla změna celních sazeb. V důsledku odstranění cel v rámci EU 25 se výrazně zlepšily podmínky vzájemného obchodu, naproti tomu ve vztahu ke třetím zemím (zejména u mimoevropského zboží) jsou uplatňována převážně vyšší cla. Společná obchodní politika EU vůči nečlenským státům otevřela nové možnosti pro ČR. Nad rámec závazků plynoucích z dohod WTO má EU sjednány dohody o volném obchodu (nebo celní unii) s řadou států nebo uskupení zemí. Současně pozbyly platnost dohody uzavřené ČR před vstupem do EU. Mezi faktory, které ovlivnily AZO ČR v roce 2004, patří mj. konjunkturální výkyvy cen komodit na mezinárodním trhu a pohyb kurzu Kč vůči EUR a USD. U některých významných komodit došlo k meziročnímu zvýšení v USD kotujících ročních průměrů cen na mezinárodním trhu (pšenice, kukuřice, rýže, olejnatá semena, rostlinné oleje, skot, prasata, hovězí a vepřové maso apod.). Tato zvýšení byla převážně důsledkem oslabení USD a byla většinou plně kompenzována paralelním posílením Kč ve vztahu k USD. Index světových cen průmyslových surovin a potravin se podle ČSÚ v roce 2004 meziročně zvýšil na 118,9 %. Rozhodující roli v tomto růstu hrál cenový vzestup ropy. Meziroční oslabení Kč v roce 2004 vůči EUR v průměru o 0,2 % a posílení vůči USD v průměru o 9,1 % mělo - s ohledem na měnovou skladbu inkasa - celkově pozitivní dopad na český agrární export. Hodnota agrárního vývozu ze zemí EU 25 činila v letech v průměru ročně 214,3 mld. EUR a hodnota agrárního dovozu do těchto zemí necelých 219 mld. EUR. Bilance agrárního obchodu EU 25 byla tedy poměrně vyrovnaná. Hodnota záporného salda tohoto obchodu v roce 2003 dosáhla 4,4 mld. EUR, z toho schodek EU 15 činil 2,7 mld. EUR a EU 10 zhruba 1,7 mld. EUR. 117 MATIF Marché à Therme International de France (Komoditní termínová burza). 113

9 V letech se ČR podílela na celkovém agrárním vývozu EU 25 v průměru 0,7 % a na celkovém agrárním dovozu 1,1 %. Na celkovém agrárním vývozu EU 10 participovala ČR 14,4 % a na odpovídajícím dovozu 19,3 % (tab. T6.2/01). Odstranění celních bariér souběžně se změnou celních sazeb se v roce 2004 projevilo v meziročním zvýšení obratu AZO ČR o ,1 mil. Kč, tj. o 24,4 % především v důsledku nárůstu dovozu o ,9 mil. Kč (o 24,1 %). Souběžné zvýšení agrárního vývozu činilo ,2 mil. Kč (24,9 %). Pozitivní vliv na celoroční dynamiku AZO měl zejména jeho vývoj po vstupu ČR do EU. Průměrné zvýšení vývozu činilo za květen až prosinec ,4 % a dovozu 25,2 % (za leden až duben 12,5 %, resp. 21,7 %). T6.2/01 Teritoriální skladba světového AZO v letech 2002 a ) EU 10 - nové členské země EU (ČR, Polsko, Maďarsko, Slovensko, Slovinsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Kypr a Malta). 2) Průměrný podíl v letech Pramen: FAOSTAT 2004 Zpracoval: J. Vološin (VÚZE) V důsledku vyššího meziročního nárůstu dovozu v nominální hodnotě v porovnání s vývozem došlo k prohloubení schodku bilance českého AZO z ,6 mil. Kč na ,3 mil. Kč, tj. o 22,3 % (uvedené pasivum je nejvyšší od roku 1993). Přesto se celkový stupeň krytí agrárního dovozu vývozem zlepšil proti roku 2003 z 65,9 % na 66,4 %, z toho stupeň krytí dovozu vývozem v rámci obchodu se zeměmi EU 25 ze 70,5 % na 70,9 % (se státy EU 15 ze 49,1 % na 51,3 % a se státy EU 10 ze 117,7 % na 117,9 %). Podíl agrárního zboží na celkovém zahraničním obchodu ČR se dlouhodobě snižuje. Tento trend zcela odpovídá vývoji komoditní struktury zahraničního obchodu ve většině vyspělých zemí. Proto mírné zvýšení participace agrárního obchodu na obratu celkového zahraničního obchodu ČR v roce 2004 lze považovat za přechodný jev, který souvisí s jeho vyšším vzestupem v porovnání s dynamikou celkového obchodu po vstupu ČR do EU (tab. T6.2/02 a příl. tab. 6.2/01 a 6.2/02). T6.2/02 Podíl agrárního zahraničního obchodu na celkovém zahraničním obchodu ČR (%) Pramen: ČSÚ Zpracoval: J. Vološin (VÚZE) 114

10 6.2.2 Teritoriální skladba agrárního zahraničního obchodu Rozhodujícími obchodními partnery českého agrárního sektoru byly před rozšířením EU země EU 15, po 1. květnu 2004 se jimi přirozeně staly země EU 25. Hodnota agrárního vývozu do EU 25 v roce 2004 činila ,9 mil. Kč (1 621,4 mil. EUR) a meziročně vzrostla o ,1 mil. Kč, tj. o 31,0 %. Hodnota dovozu ze zemí EU 25 (72 581,9 mil. Kč, resp ,0 mil. EUR) se zvýšila o ,4 mil. Kč (29,6 %). Vývoz zemědělských a potravinářských komodit do členských zemí EU 25 se na celkovém agrárním vývozu ČR v roce 2004 podílel 84,9 % a odpovídající dovoz na celkovém agrárním dovozu ČR 79,0 %. V rámci teritoriální skladby agrárního vývozu ČR do EU 25 se hodnota exportu do zemí EU 15 zvýšila proti roku 2003 o 7 213,5 mil. Kč (225,0 mil. EUR), tj. o 38,2 % a hodnota exportu do zemí EU 10 o 5 020,6 mil. Kč (156,1 mil. EUR), tj. o 24,4 %. Agrární dovoz ze zemí EU 15 vzrostl meziročně o ,0 mil. Kč, resp. o 385,8 mil. EUR (o 32,2 %) a hodnota dovozu ze zemí EU 10 o 4 214,4 mil. Kč (131,1 mil. EUR), tj. o 24,1 %. Meziroční nárůst agrárního obchodu se státy EU 15 byl tedy podstatně výraznější než zvýšení obratu s novými členskými zeměmi EU. Participace agrárního vývozu do původního uskupení zemí EU na celkovém českém vývozu zemědělských a potravinářských komodit vzrostla o 4,1 p. b., zatímco podíl zemí EU 10 na tomto vývozu poklesl o 0,2 p. b. Rovněž podíl zemí EU 15 na celkovém agrárním dovozu stoupl meziročně o 3,4 p. b., zatímco podíl zemí EU 10 na odpovídajícím dovozu zůstal nezměněn. Vývoz do zemí EU 15 za období leden - duben 2004 se na celkovém agrárním vývozu ČR podílel 35,3 %, dovoz participoval 50,8 %. Po vstupu ČR do EU, tj. za období květen - prosinec 2004 se zvýšil podíl vývozu agrárních komodit do EU 15 na 45,7 % a podíl dovozu na 57,5 %. Agrární vývoz do zemí EU 10 se v období před vstupem do EU podílel 42,4 %, v období od května do prosince 2004 tento podíl poklesl na 41,9 %, (u dovozu došlo ke zvýšení z 21,5 % na 24,6 % 118 ). V důsledku vyššího meziročního přírůstku dovozu v porovnání s vývozem se prohloubil schodek bilance agrárního obchodu ČR se státy EU 25 meziročně o 4 361,3 mil. Kč (135,7 mil. EUR), z toho bilance obchodu se státy EU 15 o 5 167,4 mil. Kč (160,8 mil. EUR), tj. o 26,4 %. Naproti tomu aktivum bilance agrárního obchodu se státy EU 10 vzrostlo proti roku 2003 o 806,1 mil. Kč (25,1 mil. EUR), tj. o 26,1 %. V rámci teritoriální skladby agrárního vývozu do EU 25 se podíl zemí EU 15 zvýšil meziročně ze 47,9 % na 50,5 % a podíl zemí EU 10 naopak poklesl z 52,1 % na 49,5 %. Participace Slovenska na tomto exportu se snížila z 29,0 % na 28,9 %, Německa z 25,2 % na 22,8 % a Polska z 13,8 % na 10,7 %. Podílové zastoupení zemí EU 15 na agrárním dovozu ze zemí EU 25 se v roce 2004 rovněž zvýšilo z 68,7 % na 70,1 % při souběžném poklesu významu importu ze zemí EU 10 z 31,3 % na 29,9 %. U dovozu z Německa došlo paralelně ke zvýšení jeho podílu na celkovém agrárním importu ze zemí EU 25 z 26,2 % na 28,1 % a u dovozu z Polska z 10,8 % na 12,0 %. Participace Slovenska na tomto dovozu se snížila z 14,2 % na 12,2 %, Španělska z 8,0 % na 6,9 %, Itálie ze 7,5 % na 6,9 % a Maďarska z 5,4 % na 4,8 % (tab. T6.2/03, příl. tab. 6.2/03, 6.2/07, 6.2/08 a příl. grafy 6.2/01-03). Pro český agrární sektor je významný rovněž obchod s rozvojovými zeměmi (RZ), přestože jde o skupinu zemí, která je převážně dodavatelem nekompetitivních agrárních komodit a v daleko menší míře trhem pro české agrární výrobky. Vývoz do RZ se v roce 2004 snížil proti předchozímu roku o 679,8 mil. Kč (21,5 mil. EUR), tj. o 21,1 %. RZ byly destinací pro 4,2 % celkového vývozu agrárního zboží z ČR (6,6 % v roce 2003) a na celkové hodnotě agrárního dovozu se podílely 13,9 %. Jejich participace na tomto importu rovněž meziročně poklesla o 2,6 p. b. i přes zvýšení hodnoty dovozu o 583,6 mil. Kč (17,6 mil. EUR), tj. o 4,8 %. V důsledku tohoto nepříznivého vývoje se bilance zahraničního obchodu s RZ zhoršila o 1 263,4 mil. Kč (39,1 mil. EUR), tj. o 14,1 %. Země SNS byly dalším významným partnerem v AZO ČR. Jejich podíl na celkovém agrárním vývozu ČR vzrostl z 4,0 % v roce 2003 na 4,2 % v roce Hodnota vývozu se zvýšila meziročně o 624,4 mil. Kč (19,4 mil. EUR), tj. o 32,2 %. Dovoz zemědělských a potravinářských produktů ze SNS participoval na celkovém agrárním importu ČR v roce 2004 pouze 0,3 % (0,5 % v roce 2003). Důsledkem bylo zvýšení našeho aktiva v bilanci agrárního obchodu se SNS o 680,1 mil. Kč (21,1 mil. EUR), tj. o 43,1 %. Méně významným partnerem byly země zahrnuté do skupiny Ostatní státy s vyspělou tržní ekonomikou (OSVTE). Export sledovaného zboží do OSVTE vzrostl meziročně o 83,3 mil. Kč (2,6 mil. EUR) při poklesu jeho podílu na celkovém agrárním exportu o 0,4 p. b. Navzdory skutečnosti, že hodnota agrárního importu z této skupiny zemí vzrostla proti roku 2003 o 258,8 mil. Kč (7,9 mil. EUR), její podíl na dovozu se snížil o 0,8 p. b. Pasivní saldo agrárního obchodu s uvedenými zeměmi se meziročně zvýšilo o 175,5 mil. Kč (5,3 mil. EUR), tj. o 6,6 %. Také zahraniční obchod s ostatními zeměmi byl relativně málo významný. Hodnota agrárního vývozu poklesla meziročně o 34,4 mil. Kč (1,2 mil. EUR), hodnota dovozu však vzrostla o 379,8 mil. Kč (11,9 mil. EUR). Participace uvedených teritorií na agrárním vývozu se v roce 2004 snížila z 4,7 % na 3,7 % při souběžném zvýšení jejich podílu na odpovídajícím dovozu z 0,8 % na 1,1 % (příl. tab. 6.2/03 a příl. grafy 6.2/01-03). 118 Jedná se o podíl agrárního obchodu v období od do na celkovém agrárním obchodu (tj. extraobchod + intraobchod). 115

11 T6.2/03 Teritoriální skladba agrárního zahraničního obchodu ČR Pramen: ČSÚ Zpracoval: J. Vološin (VÚZE) Komoditní skladba agrárního zahraničního obchodu V komoditní skladbě AZO došlo v roce 2004 k mírnému zlepšení. Pozitivní změnou bylo meziroční snížení podílu produktů s vyšší přidanou hodnotou na tvorbě celkového bilančního schodku AZO. Zatímco v roce 2003 participovalo bilanční pasivum v obchodě se zbožím s nižší přidanou hodnotou 119 na celkovém schodku AZO 40 %, v roce 2004 se tento podíl zvýšil na 42,6 %. Záporné saldo obchodu s komoditami s vyšší přidanou hodnotou 120, které v roce 2003 činilo 60 % hodnoty celkového bilančního schodku AZO, se na něm v roce 2004 podílelo pouze 57,4 %. Meziroční zvýšení hodnoty dovozu hotových potravinářských výrobků bylo relativně menší než přírůstek hodnoty dovozu živočišných a rostlinných produktů. Navzdory tomu, že podobná strukturální změna nastala i ve skladbě vývozu, vzhledem k vyšším hodnotám dovozu byl celkový dopad těchto změn pro skladbu bilance AZO pozitivní (tab. T6.2/04, příl. tab. 6.2/04, 6.2/05 a 6.2/06). Ve zbožové skladbě agrárního vývozu došlo k pozoruhodnému meziročnímu zvýšení hodnoty zejména u agregací KN 17 (Cukr a cukrovinky o 3 713,5 mil. Kč), KN 04 (Mléko a mléčné výrobky, vejce a med o 2 020,5 mil. Kč), KN 01 (Živá zvířata o 1 805,7 mil. Kč) a KN 02 (Maso a jedlé droby o 1 210,5 mil. Kč). Ze čtyř agregací, jejichž hodnota exportu meziročně poklesla, bylo nejvýznamnější snížení u KN 10 (Obiloviny o 1 807,5 mil. Kč). S ohledem na obvyklé krátkodobé konjunkturální výkyvy mají vyšší vypovídací hodnotu komparace víceletých průměrů. V porovnání s průměrnou roční hodnotou exportu v období byly v roce 2004 vykázány nejvyšší přírůstky ve zbožových skupinách KN 17 (Cukr a cukrovinky o 3 944,9 mil. Kč, tj. o 129 %), KN 01 (Živá zvířata o 1 838,6 mil. Kč, resp. o 129 %), KN 04 (Mléko a mléčné výrobky, vejce a med o 1 689,8 mil. Kč, tzn. o 26 %). 119 Třídy I. a II. nomenklatury, tzn. živočišné a rostlinné produkty, resp. kapitoly 01 až 05 KN a 06 až 14 KN. 120 Třídy III. a IV. nomenklatury, tzn. živočišné a rostlinné tuky a oleje a výrobky potravinářského průmyslu, resp. kapitoly 15 KN a 16 až 24 KN. 116

12 Relativně vysoké zvýšení hodnoty proti uvedenému víceletému průměru bylo realizováno u exportu zboží zařazeného do agregace KN 08 (Ovoce a ořechy o 109 %, resp. o 904,9 mil. Kč), KN 02 (Maso a droby o 53 %, tj. o 920,0 mil. Kč) a KN 16 (Přípravky z masa, ryb, korýšů a měkkýšů o 53 %, tj. o 385,1 mil. Kč). Naproti tomu u vývozu produktů KN 12 Olejnatá semena a plody v porovnání s čtyřletým průměrem došlo v roce 2004 k poklesu o 769,8 mil. Kč, resp. o 18 % (příl. tab. 6.2/04). T6.2/04 Vývoj komoditní skladby agrárního zahraničního obchodu ČR Pramen: ČSÚ Zpracoval: J. Vološin (VÚZE) V komoditní struktuře agrárního dovozu došlo v roce 2004 k nejvýraznější změně u agregace KN 02 (Maso a droby). Meziroční přírůstek hodnoty dovozu dosáhl 3 914,6 mil. Kč, což je změna v historii českého agrárního zahraničního obchodu ojedinělá. Výrazné nominální meziroční zvýšení hodnoty dovozu v roce 2004 bylo vykázáno také u dalších zbožových agregací. Dovoz KN 22 (Nápoje a lihoviny) vzrostl o 1 791,3 mil. Kč, KN 04 (Mléko a mléčné výrobky, vejce a med) o 1 511,6 mil. Kč, KN 24 (Tabák a tabákové výrobky) o 1 361,1 mil. Kč, KN 19 (Přípravky z obilovin, mouky a škrobu) o 1 323,2 mil. Kč, KN 23 (Zbytky a odpady v potravinářském průmyslu a krmiva) o 1 250,0 mil. Kč a KN 08 (Ovoce a ořechy) o 1 170,3 mil. Kč. 117

13 V roce 2004 se zvýšila hodnota dovozu 22 zbo_ových skupin, pouze u dvou došlo k redukci. V zorném úhlu víceletých komparací, tzn. porovnání roku 2004 s průměrem předchozích čtyř let, byla skladba změn podobná. Hodnota dovozu KN 02 (Maso a droby) byla vyšší o 4 511,9 mil. Kč, tj. o 160,1 %, dovoz KN 22 (Nápoje a lihoviny) vzrostl proti průměru let o 2 437,2 mil. Kč, tj. o 61,1 %, import KN 04 (Mléko a mléčné výrobky, vejce a med) byl vyšší o 2 307,6 mil. Kč, tj. o 72,5 %, KN 19 (Přípravky z obilovin, mouky a škrobu) o 1 935,0 mil. Kč, tj. o 44,9 %. Impozantní přírůstek hodnoty dovozu byl vykázán také u KN 06 (Dřeviny a jiné rostliny, hlízy, kořeny, řezané květiny a dekorační zeleň) o 1 149,6 mil. Kč, resp. o 60,1 %, KN 18 (Kakao a kakaové přípravky) o 1 134,5 mil. Kč, tj. o 31,2 %, KN 24 (Tabák a tabákové výrobky) o 1 034,4 mil. Kč, tzn. o 32,4 % a u KN 21 (Různé potravinářské přípravky) o 920,0 mil. Kč, resp. o 12,9 %. Snížení hodnoty dovozu v porovnání s víceletým průměrem bylo vykázáno v roce 2004 pouze u dvou skupin komodit a tento pokles byl zcela nevýznamný. Import zboží zahrnutého do agregace KN 03 (Ryby, korýši a jiní vodní bezobratlí) byl nižší o 63,3 mil. Kč, tj. o 4,1 % a dovoz KN 09 (Káva, čaj, maté a koření) poklesl proti průměru období o 23,0 mil. Kč, tzn. o 1,2 %. S ohledem na požadavky racionalizace výživy a deficit ryb v české národní spotřebě potravin není snížení hodnoty dovozu ryb právě úspěchem navíc za situace, kdy ceny mořských ryb na mezinárodním trhu vzrůstají. Stagnace hodnoty dovozu KN 09 (Káva, čaj a koření) je odrazem konjunkturálního poklesu cen některých položek této zbožové agregace na mezinárodním trhu a výsledkem nasycení poptávky po tomto zboží na domácím trhu (příl. tab. 6.2/05). T6.2/05 Směnné relace v agrárním zahraničním obchodu ČR v letech 2003 a 2004 Pramen: ČSÚ Zpracoval: J. Vološin (VÚZE) 118

14 Ze strukturálních změn zbožové skladby AZO v roce 2004 je nejvýraznější neobvyklý vzestup hodnoty dovozu masa. Bilance českého zahraničního obchodu s masem se meziročně zhoršila o 2 704,1 mil. Kč. Tento komoditní bilanční schodek odpovídá 47,9 % celkového meziročního prohloubení bilančního pasiva AZO v roce Naopak největší zlepšení v bilancích jednotlivých komoditních agregací vykazuje obchod s komoditami KN 17 (Cukr a cukrovinky), kde došlo k meziročnímu přírůstku bilančního aktiva o 2 719,8 mil. Kč (o 208 %) a obchod v rámci KN 01 (Živá zvířata), s přírůstkem aktiva o 1 642,9 mil. Kč, tj. o 163,9 % (příl. tab. 6.2/06). Podrobnější komoditní struktura AZO ČR v letech 2003 a 2004 je uvedena v příl. grafech 6.2/04-6.2/06. Reálné směnné relace se meziročně zlepšily. Při stagnaci průměrné kilogramové ceny vývozu došlo paralelně k poklesu průměrné kilogramové ceny dovozu o 6,29 Kč, tzn. o 31 %. Hlavní příčinou tohoto pozitivního posunu byly uvedené změny proporcí dovozu a vývozu produktů s vyšší přidanou hodnotou. Meziroční zvýšení pasivního salda obchodu s položkami I. a II. třídy KN vykazuje index 129,3, zatímco paralelní vzrůst schodku bilance obchodu se zbožím třídy III. a IV. dosáhl pouze indexu 117,6. Jakkoliv lze tuto změnu označit za pozitivní, byla stále průměrná jednotková cena agrárního vývozu méně než poloviční v porovnání s odpovídající cenou dovozní. Tato disproporce odráží hlavní problém vzrůstajícího schodku bilance našeho agrárního zahraničního obchodu, který je především ve skladbě vývozu. Ta je dosud převážně naplňována produkty s nízkou přidanou hodnotou, zatímco u dovozu je tomu naopak (tab. T6.2/05). 6.3 Cenový vývoj finančních a materiálových vstupů do zemědělství Vývoj cen materiálových vstupů do zemědělství Cenový růst významných surovin na světových trzích (ropa, zemní plyn, kovy) v roce 2004 dosáhl mimořádně vysokých hodnot, přesto dopad do domácích cen dovážených vstupů byl významně tlumen zhodnocením kurzu koruny. I když došlo k nárůstu cen průmyslových výrobců, tento nárůst neměl plošný charakter a rostly pouze ceny výrobců v odvětví zabývajících se zpracování surovin a polotovarů. Ve většině odvětví zpracovatelského průmyslu ceny výrobců rostly mírně nebo meziročně klesaly. Průměrné ceny vstupů do zemědělství v roce 2004 v porovnání s předchozím rokem vzrostly o 6,8 %. K růstu cen vstupů do zemědělství v roce 2004 přispěl především vzestup cen energie a maziv o 14,7 %, kde největší podíl na zvýšení měla motorová nafta o 24,7 %. Ceny pohonných hmot v roce 2004 citlivě reagovaly na vývoj cen ropy na zahraničních trzích, přesto nezaznamenaly výrazný růstový trend. Do ceny nafty a benzinu se promítlo trvající posilování kurzu koruny vůči americkému dolaru, dále ceny uralské ropy, která je hlavním vstupem pro produkci pohonných hmot v ČR. Do ceny se výrazně nepromítla úprava spotřební daně z pohonných hmot z 22 % na 19 %. Vývoj průměrných cen motorové nafty v jednotlivých měsících roku 2003 a 2004 je znázorněn v grafu 6.3/01. Graf T6.3/01 Průměrné ceny motorové nafty v jednotlivých měsících Pramen: ČSÚ Zpracoval: V. Pokorný (VÚZE) V roce 2004 došlo k nárůstu spotřeby elektrické energie dodané do zemědělství proti roku 2003 o 4,9 %. K mírnému zvýšení v roce 2004 v porovnání s rokem 2003 došlo u cen strojů a ostatních zařízení, a to o 0,9 %. Změny cen elektrické energie a strojů a ostatních zařízení pro zemědělství vůči roku 2000 ukazuje graf 6.3/

15 Graf T6.3/02 Vývoj cen elektrické energie a zemědělských strojů pro zemědělství Pramen: ČSÚ Zpracoval: V. Pokorný (VÚZE) Ke zvýšení proti minulému roku došlo také u cen veterinárních služeb o 16,6 % a cen krmiv o 9,0 %. Zvýšení cen v porovnání s předchozím rokem vykázaly osiva a sadba o 8,0 %, ceny hnojiv a půdních zlepšovacích prostředků vzrostly o 7,4 %. Pokles cen byl zaznamenán u pesticidů, kde došlo ke snížení o 2,6 %. Vývoj cen finančních vstupů do zemědělství Graf T6.3/03 Průměrné úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami podle časového hlediska 1) Krátkodobé úrokové sazby splatnost do 1 roku vč. 2) Střednědobé úrokové sazby splatnost nad 1 rok do 5 let včetně 3) Dlouhodobé úrokové sazby splatnost nad 5 let Pramen: ČSÚ Zpracoval: V. Pokorný (VÚZE) 120

16 Úrokové sazby na peněžním trhu v roce 2004 byly výrazně ovlivněny úpravami základních úrokových sazeb ČNB. V červnu a následně v srpnu 2004 ČNB přistoupila ke zpřísnění měnové politiky a to se odrazilo v nárůstu úrokových sazeb. Úrokové sazby začaly postupně klesat až ve čtvrtém čtvrtletí po přehodnocení předcházejícího nárůstu ČNB. Výraznější pokles se projevil u střednědobých úrokových sazeb, jak ukazuje graf 6.3/03. Na stabilitu úrokových sazeb od roku 2003 měl vliv i vývoj úrokových sazeb v eurozóně. Vlivem příznivých úrokových podmínek v odvětví zemědělství došlo k nárůstu celkových úvěrů o 12,6 %. T6.3/01 Průměrné ceny osiv, hnojiv a krmiv prodaných zemědělské prvovýrobě (Kč/t) 1) Kč za výsevní jednotku. Pramen: ČSÚ Zpracoval: V. Pokorný (VÚZE) 7 EKONOMICKÉ V SLEDKY AGRÁRNÍHO SEKTORU 7.1 Celkový ekonomický výsledek zemědělství Celkový ekonomický výsledek odvětví zemědělství je představen Souhrnným zemědělským účtem (SZÚ), počítaným v gesci ČSÚ podle metodiky Eurostat (viz zkrácená forma SZÚ v tab. T7.1/01). Údaje SZÚ za rok 2004 jsou vztaženy k jeho poslednímu odhadu při započtení podpor zemědělství skutečně vyplacených k V této fázi jde o představení oficiálně publikovaného SZÚ na úrovni jeho tzv. 2,5 odhadu. 121

17 Úrokové sazby na peněžním trhu v roce 2004 byly výrazně ovlivněny úpravami základních úrokových sazeb ČNB. V červnu a následně v srpnu 2004 ČNB přistoupila ke zpřísnění měnové politiky a to se odrazilo v nárůstu úrokových sazeb. Úrokové sazby začaly postupně klesat až ve čtvrtém čtvrtletí po přehodnocení předcházejícího nárůstu ČNB. Výraznější pokles se projevil u střednědobých úrokových sazeb, jak ukazuje graf 6.3/03. Na stabilitu úrokových sazeb od roku 2003 měl vliv i vývoj úrokových sazeb v eurozóně. Vlivem příznivých úrokových podmínek v odvětví zemědělství došlo k nárůstu celkových úvěrů o 12,6 %. T6.3/01 Průměrné ceny osiv, hnojiv a krmiv prodaných zemědělské prvovýrobě (Kč/t) 1) Kč za výsevní jednotku. Pramen: ČSÚ Zpracoval: V. Pokorný (VÚZE) 7 EKONOMICKÉ V SLEDKY AGRÁRNÍHO SEKTORU 7.1 Celkový ekonomický výsledek zemědělství Celkový ekonomický výsledek odvětví zemědělství je představen Souhrnným zemědělským účtem (SZÚ), počítaným v gesci ČSÚ podle metodiky Eurostat (viz zkrácená forma SZÚ v tab. T7.1/01). Údaje SZÚ za rok 2004 jsou vztaženy k jeho poslednímu odhadu při započtení podpor zemědělství skutečně vyplacených k V této fázi jde o představení oficiálně publikovaného SZÚ na úrovni jeho tzv. 2,5 odhadu. 121

18 T7.1/01 Souhrnný zemědělský účet odhad k (mil. Kč) 1) Předběžné údaje 2) AWU = Annual Working Unit = 1 přepočtený pracovník s roční pracovní kapacitou hod. Pramen: ČSÚ Zpracoval: T. Doucha, I. Foltýn (VÚZE) Z údajů tab. T7.1/01 je zřejmé, že ekonomické výsledky odvětví zemědělství v roce 2004 ve srovnání s rokem předchozím byly mimořádně příznivé (plné znění SZÚ viz příl. tab. 7.1/01-04). Tzv. důchod z faktorů (čistá přidaná hodnota včetně salda výrobních dotací a daní) meziročně vzrostl o téměř 60 % a v přepočtu na 1 pracovníka 122 (AWU) v zemědělství dokonce o 67 %. Na tomto výsledku se nejvíce podílí meziroční nárůst (zhruba 23 %) zemědělské produkce (oceněné průměrnými ročními CZV zvýšenými o jednotkové přímé platby a bez ohledu na skutečný objem realizované produkce), z toho zejména nárůst rostlinné produkce o více než 40 %. Vzhledem k mírnému meziročnímu nárůstu úhrady externích faktorů (zejména práce o 1,7 %, pachtovného a nájemného o 26,5 %, při zhruba 8% poklesu salda placených a přijatých úroků) se podnikatelský důchod za zemědělství ČR celkem zvýšil ze ztráty 2,4 mld. Kč v roce 2003 na téměř 8,6 mld. Kč v roce Ekonomické výsledky jednotlivých kategorií zemědělských podniků Ekonomické výsledky zemědělských podniků jsou na základě údajů výběrového šetření FADN hodnoceny meziročně a podle jednotlivých kategorií podniků ze dvou přístupů. Za prvé jde o hodnocení celkových podnikových výsledků (tj. zemědělských i nezemědělských činností podniků) zjištěných z údajů účetních závěrek (podniky právnických osob) a údajů daňové evidence (podniky fyzických osob). Za druhé jde o hodnocení podnikových výsledků pouze za jejich zemědělské a přímo navazující činnosti podle standardního výstupu EU, který se do značné míry shoduje s metodikou EU pro zpracování Souhrnného zemědělského účtu za celé odvětví zemědělství. Druhý přístup přímo koresponduje s hodnocením dosavadního zaměření a opatření zemědělské politiky. Údaje za rok 2003 jsou konečné, údaje roku 2004 jsou předběžné 123. Kategorie zemědělských podniků jsou vymezeny podle základních podnikatelských forem, přičemž podniky fyzických osob jsou dále členěny podle výměry obhospodařované zemědělské půdy. Dále jsou vymezeny kategorie podniků všech podnikatelských forem podle jejich vazeb na hospodaření v méně příznivých oblastech (LFA), které slouží pro regionální hodnocení ekonomiky podniků. Souhrnně se jedná o tyto kategorie zemědělských podniků: Podniky právnických osob (PPO): zemědělská družstva (ZD); akciové společnosti (AS); společnosti s ručením omezeným (SRO). 122 Tzv. indikátor A uplatňovaný EU v rámci metodiky SZÚ pro posuzování a mezinárodní srovnávání (mezi zeměmi EU) důchodů ze zemědělství. 123 Údaje za rok 2004 se v období zpracování Zprávy týkají zhruba poloviny podniků z celkového počtu šetřených podniků. Nejsou rovněž zahrnuty veškeré podpory vztahující se k roku

19 Podniky fyzických osob (PFO): podniky do 50 ha z. p. (PFO do 50); podniky s ha z. p. (PFO ) podniky se ha z. p. (PFO ); podniky s více ne_ 300 ha z. p. (PFO nad 300). Podniky právnických a fyzických osob 124 : podniky s více než 50 % z. p. v LFA - horská (H); podniky s více než 50 % z. p. v LFA - ostatní a specifické, pokud nesplňují podmínku pro H (O); podniky se zastoupením LFA, pokud nesplňují podmínky H a O (Z); podniky bez zastoupení půdy v LFA, v tzv. produkčních oblastech (N) Celkové hospodářské výsledky zemědělských podniků Výsledky získané z účetních výkazů a podkladů daňové evidence PFO byly převedeny do ekonomických kategorií odvozených z uspořádání standardního výstupu EU. Jejich meziroční vývoj je uveden v příl. tab. 7.2/01-03 (ukazatel A). Ve výsledcích zemědělských podniků se v roce 2004 odrazily tyto základní vývojové změny: meziroční nárůst hrubé zemědělské produkce ve stálých cenách roku 1989; růst průměrné úrovně indexu CZV proti stejnému období minulého roku o 8,1 %; průměrný nárůst indexu cen vstupů proti minulému roku o 6,8 %; změny v pohybu zboží a služeb spojené se vstupem ČR do EU; změna úrovně dotací a podpor do zemědělství. Přidaná hodnota, výsledek hospodaření Za základní ukazatel charakterizující vývoj úrovně výsledku hospodaření je možno považovat čistou přidanou hodnotu (ČPH). Ve vazbě na výchozí ekonomické kategorie, ze kterých je ČPH složena, lze odvodit základní ekonomický přínos vyplývající z výroby zemědělského podniku (celkové provozní činnosti). Meziroční vývoj ČPH v členění na jednotlivé skupiny podniků, podniky hospodařící v LFA a v průměru za podniky celkem dokumentuje graf 7.2/01. Graf T7.2/01 Čistá přidaná hodnota za souhrn podnikových činností Pramen: Výběrové šetření FADN Zpracoval: M. Vojtíšek (VÚZE) 124 Vymezení dále uváděných kategorií LFA není v roce 2004 zcela shodné s vymezením těchto kategorií v roce Za základ klasifikace podniků podle jejich vztahu k LFA je vzato vymezení kategorií LFA pro rok 2004, s přizpůsobením klasifikace pro rok

20 K růstu čisté přidané hodnoty došlo v roce 2004 ve všech skupinách sledovaných podniků. Průměrné tempo dosáhlo 39,6 % a pohybovalo se v rozpětí 10 % - 67 %. Růst faktorů čisté přidané hodnoty vyplývá z odlišné úrovně ekonomické pozice podniků a oblastí, ve kterých podnik hospodaří. T7.2/01 Meziroční změna faktorů čisté přidané hodnoty za souhrn podnikových činností (%) Pramen: Výběrové šetření FADN Zpracoval: M. Vojtíšek (VÚZE) Výkony PPO zahrnují meziroční změnu stavu zásob vlastní činnosti (nedokončená výroba, výrobky, zvířata) ovlivněnou vyšší zásobou výrobků ve srovnání s rokem 2003 (1 273 Kč/ha z. p. za průměr PPO). Daňová evidence nezjišťuje změnu stavu zásob vlastní činnosti, ale objem zásob PFO je meziročně porovnatelný. Ve vývoji výrobků nastala obdobná situace, i když méně výrazná (přírůstek 496 Kč/ha z. p. za průměr PFO). Meziroční vývoj výkonů a výkonové spotřeby není ve všech kategoriích podniků zcela vyrovnaný. Ekonomický přínos vynaložených materiálových nákladů a služeb lze dokumentovat ukazatelem účinnosti výkonové spotřeby. Graf T7.2/02 Účinnost výkonové spotřeby za souhrn podnikových činností Pramen: Výběrové šetření FADN Zpracoval: M. Vojtíšek (VÚZE) Vývoj účinnosti výkonové spotřeby, tedy zhodnocení vynaloženého materiálu a služeb v provozní oblasti podniků, je obecně pozitivní. Jako výjimku lze charakterizovat nevýrazný pokles u skupiny PFO s výměrou ha z. p., stejně tak jako pokles daného ukazatele za podniky hospodařící v horské oblasti. Průměrná účinnost výkonové spotřeby dosáhla 154,1 % a proti předcházejícímu roku se zlepšila o 5 p. b. Na meziroční pozitivní vývoj čisté přidané hodnoty měly zásadní a přímý vliv dotace provozního charakteru. 124