VÝZNAM A MÍSTO V ČESKÉ EKONOMICE...

Transkript

1 Obsah: OBSAH:... 4 ÚVOD VÝZNAM A MÍSTO V ČESKÉ EKONOMICE DEFINOVÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ VÝZNAM MSP SOCIÁLNÍ A EKONOMICKÝ PŘÍNOS MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ POZICE MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V EU MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY V ČR KONKURENCESCHOPNOST MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ VÝHODY A NEVÝHODY MSP STRUKTURÁLNÍ FONDY EU A PODPORA MSP REGIONY SOUDRŢNOSTI CÍLE REGIONÁLNÍ POLITIKY FONDY EU PROGRAMOVACÍ OBDOBÍ OPERAČNÍ PROGRAMY NA OBDOBÍ OPERAČNÍ PROGRAM PODNIKÁNÍ A INOVACE JEDNOTLIVÉ PROGRAMY PODPORY OPPI INSTITUCE V ČR ZAMĚŘENÉ NA PODPORU MSP ZE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ EU AGENTURA PRO PODPORU PODNIKÁNÍ A INVESTIC CZECHINVEST CZECHTRADE ASOCIACE INOVAČNÍHO PODNIKÁNÍ (AIP) ČESKOMORAVSKÁ ZÁRUČNÍ A ROZVOJOVÁ BANKA REGIONÁLNÍ PORADENSKÁ A INFORMAČNÍ CENTRA PODNIKATELSKÁ INOVAČNÍ CENTRA ANALÝZA PODANÝCH ŢÁDOSTÍ A UDĚLENÝCH DOTACÍ MSP (OBDOBÍ ) OPERAČNÍ PROGRAM PRŮMYSL A PODNIKÁNÍ ANALÝZA PODANÝCH, ZAMÍTNUTÝCH A UDĚLENÝCH DOTACÍ DLE PROGRAMŮ A KRAJŮ ANALÝZA ČERPÁNÍ DOTACÍ A ZVÝHODNĚNÝCH ÚVĚRŮ Z OPPP ANALÝZA DOSAVADNÍCH VÝSLEDKŮ VYUŢITÍ STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ PRO FINANCOVÁNÍ MSP (OBDOBÍ ) ANALÝZA PODPOŘENÝCH PROJEKTŮ OPPI HLAVNÍ DŮVODY ZAMÍTNUTÍ ŢÁDOSTÍ O DOTACE Z FONDŮ EU ZÁVĚR SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY: REJSTŘÍK TABULEK, GRAFŮ, MAP, SCHÉMAT A PŘÍLOH PŘÍLOHY:

2 Úvod Malé a střední podniky (MSP, anglicky SMEs Small and Medium Enterprises) mají v národním hospodářství své důleţité a nezastupitelné místo. V rámci ekonomiky pozitivně ovlivňují velké podniky, zejména pokud se jedná o zvyšování efektivnosti a inovací. Malé a střední podnikání má pro rozvoj národního hospodářství mimořádný výzmam. Významně se podílí se na vzniku nových pracovních příleţitostí a na rozvoji obcí, měst a regionů. Spoluvytvářejí zdravé podnikatelské prostředí a zvyšují dynamiku trhu. Mají schopnost pojmout podstatnou část uvolněných pracovních sil z velkých společností v době strukturálních změnách a tím přispívají ke stabilizaci ekonomického systému. Rozkvět malých a středních podniků je všeobecně povaţován za jeden z důleţitých a hlavních faktorů ekonomického rozvoje. Evropská unie povaţuje za páteř evropské ekonomiky právě MSP, které jsou hybnou sílou zaměstnanosti a sociální integrace. Cílem mé bakalářské práce je na základě dostupných informací analyzovat moţnost vyuţití fondů EU jako zdroj financování MSP. Práci jsem rozvrhla do pěti základních částí, v nichţ se postupně věnuji významu a postavení malých a středních podniků v české ekonomice. Dále uvádím strukturální fondy EU, ze kterých lze čerpat finanční podporu pro malé a střední podniky. Soustředím se hlavně na Operační program Podnikání a inovace, u kterého uvádím podrobnější informace, jakou formou a do jaké výše lze čerpat z jednotlivých programů. Třetí část je zaměřena na instituce v ČR, které se soustředí na pomoc MSP při poskytování finančních prostředků z fondů EU. Ve čtvrté a páté části práce jsou zpracovány analýzy podaných ţádostí a udělených dotací MSP v Operačním programu Průmysl a podnikání za období a dosavadních výsledků vyuţití strukturálních fondů EU, soustředěné na Operační program Podnikání a inovace v období V závěrečné části se věnuji shrnutí poznatků, týkajících se malých a středních podniků, moţnostem čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU, jak pro předchozí tak i pro aktuální programovací období. 5

3 1. Význam a místo v české ekonomice Cílem této kapitoly je vymezit malé a střední podnikání tak, jak je definuje zákon č. 47/2002 o podpoře malého a středního podnikání 1, zjistit postavení firem v podnikatelské sféře ČR a EU. Dále porovnává silné a slabé stránky malého a středního podnikání a zhodnocuje konkurenceschopnost malých a středních podniků v ČR Definování malých a středních podniků Malé a střední podniky (dále jen MSP) jsou významnou součástí kaţdé ekonomiky, neboť tvoří naprostou většinu ze struktury všech podniků. Mají schopnost absorbovat podstatnou část pracovních sil uvolňovaných z velkých společností a jsou stabilizačním prvkem ekonomického systému. Dne 1.ledna 2005 vstoupila v platnost nová definice MSP pro členské země Evropské unie, která je obsaţena v Doporučení Evropské komise (REC 2003/361/EC), dále je součástí Nařízení Komise (ES) č.364/2004. Obecně lze říci, ţe změna nastala ve zrušení platných údajů v korunách (Kč) a došlo k jejich nahrazení hodnotami, které jsou udávané jen v eurech (EUR). Dále došlo k posunu ekonomických hodnot a je brán zřetel na vztahy mezi jednotlivými podniky. Pokud by komise uvaţovala o další aktualizaci definice, měla by být zaměřena dle CEBRE 2 na objemové neţli na kvantitativní ukazatele (týkající se počtu zaměstnanců). Změna by měla reflektovat aktuální ekonomický vývoj a zamezit tomu, ţe někteří podnikatelé s ohledem na extrémní změny obratu v důsledku rostoucích či klesajících cen surovin (ropa, nikl, atp.), jeden den spadají do definice MSP a druhý den nikoliv. V praxi se definice MSP často zjednodušuje - v hlavní roli je pak počet zaměstnanců. Ale nesmíme opomenout změnu hranice aktiv a obratu, i kritérium nezávislosti. 1 Plné znění zákona 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných úředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů naleznete v příloze. 2 CEBRE Česká podnikatelská reprezentace při EU Citace: 6

4 Vymezení pojmu malý a střední podnik a postupy pro zařazení podnikatelů mezi jednotlivé kategorie. 3 Střední podnikatel Zaměstnává méně neţ 250 zaměstnanců v přepočtu na plný pracovní úvazek Hranice obratu 50 milionů EUR (dříve 40 mil. EUR) Hranice aktiv 43 milionů EUR (dříve 27 mil. EUR) Kritérium nezávislosti 25% nebo více kapitálu/hlasovacích práv nesmí vlastnit jeden podnik anebo více podniků, které nesplňují kritéria MSP Malý podnikatel Zaměstnává méně neţ 50 zaměstnanců v přepočtu na plný pracovní úvazek Hranice obratu 10 mil EUR (dříve 7 mil. EUR) Hranice aktiv 10 mil EUR (dříve 5 mil. EUR) Kritérium nezávislosti 25% nebo více kapitálu/hlasovacích práv nesmí vlastnit jeden anebo více podniků, které splňují kritéria MSP Drobný podnikatel (mikro podnikatel) Zaměstnává méně neţ 10 zaměstnanců v přepočtu na plný pracovní úvazek Hranice obratu 2 miliony EUR (dříve nebylo) Hranice aktiv 2 miliony EUR (dříve nebylo) Kritérium nezávislosti 25% nebo více kapitálu/hlasovacích práv nesmí vlastnit podnik či více podniků, které nesplňují kritéria MSP Tabulka č. 1: Definice malých a středních podniků POČET ZAMĚSTNANCŮ OBRAT NEBO AKTIVA ROZVAHY STŘEDNÍ PODNIK Méně neţ 250 Méně neţ 50 milionů Méně neţ 43 milionů MALÝ PODNIK Méně neţ 50 Méně neţ 10 milionů Méně neţ 10 milionů MIKRO PODNIK Méně neţ 10 Méně neţ 2 miliony Méně neţ dva miliony Zdroj: 3 Následující definice je zaměřena pouze na samostatný podnik, nebere v úvahu jak spojený tak partnerský podnik. 7

5 Význam MSP Význam malých a středních podniků v české ekonomice v průběhu 90. let stále narůstal. Změna společenských poměrů u nás vytvořila podmínky pro přeměnu průmyslové struktury - od jedné z nejvíce monopolizovaných ekonomik (s průměrným počtem přesahujícím 2000 zaměstnanců v 1 průmyslovém podniku) na racionální strukturu respektující zájmy obou stran trhu, a to jak nabízejících, tak poptávajících. Jejich potřeby dále určují charakter organizace výroby, pouţívané techniky a technologie, právní formy ekonomických subjektů a dalších. Je přirozené, ţe od 90. let počet malých a středních podniků u nás dynamicky rostl a jejich podíl na počtu všech podniků v roce 2000 v České republice činil 99,8%. Ve stejné době se výrazně sníţil počet velkých podniků. V důsledku toho značně vzrostl podíl malých a středních podniků na zaměstnanosti. Z celkového počtu zaměstnanců v roce 2000 připadalo na malé a střední podniky 59,5 % osob. Jejich podíl na HDP ve stejném roce dosáhl 40,4 %, na celkových výkonech naší ekonomiky se podílely 52,9 % a na přidané hodnotě 52,6 %. V roce 2000 nezanedbatelně přispěly k růstu obratu zahraničního obchodu, kde jejich prostřednictvím bylo realizováno 36,2 % celkového vývozu a 49,4 % celkového dovozu zboţí a sluţeb do naší ekonomiky. 4 Graf č. 1: Vývoj počtu malých a středních podniků v ČR v letech Vývoj počtu MSP v ČR (období ) Počet MSP - právnické osoby Počet MSP - fyzické osoby Počet MSP - celkem Zdroj: 4 Citace: 8

6 V České republice bylo k vydáno 3838 tisíc ţivnostenských oprávnění. Na rozdíl od roku 2005 se celkový počet vydaných oprávnění zvýšil o 2,32%, coţ je cca 87 tisíc. Ke dni vlastnilo ţivnostenské oprávnění jiţ 2031 tisíc podnikatelů. Z toho bylo 257 tisíc právnických osob. Graf č. 2: Demografie podniků Zdroj: Z výše uvedeného grafu vyplývá, ţe počet vzniklých a zaniklých subjektů se relativně nemění. Tento graf je zpracován podle posledních dostupných informací a vypovídá o skutečnosti, ţe počet vzniklých společností je větší neţ počet zaniklých Sociální a ekonomický přínos malých a středních podniků Malé a střední podniky v české společnosti zastávají nezastupitelné místo. Občané mají moţnost se sami rozhodnout, zda budou podnikat a nebo jestli se nechají zaměstnat. V případě neúspěchu osobní obchodní společnosti nebo fyzické osoby riskují mnoho, ručí totiţ veškerým svým majetkem. Vznikají rodinné firmy, obchodní výrobní společnosti, ve kterých má stát určitou jistotu, ţe stabilizují střední společenskou vrstvu, tak zvaný střední stav. MSP se více zapojují do regionů, ve kterých působí a tím podporují sníţení nezaměstnanosti v daném regionu. Ve většině případů podnikatel v regionu sám ţije, tím je méně anonymní a jeho jednání je pod neustálou veřejnou kontrolou. Jedním z nejcennějších charakteristických znaků malých a středních podniků je flexibilita, neboli schopnost se přizpůsobovat měnícím se skutečnostem. Neustálé 9

7 trendy globalizace se také promítají do ekonomického sektoru, kde dochází ke vzniku a rozvoji multinárodních korporací a řetězců. Proti posilování monopolních tendencí bojují MSP. Díky své rychlé přizpůsobivosti na měnící se prostředí a potřeby zákazníka jsou MSP nositeli nesčetných drobných inovací. V oových oblastech trhu, které jsou pro velké podniky méně atraktivní se MSP dokáţí prosadit a působit. V různých zemích se rozsah malých a středních podniků liší, v roce 2007 se sektor MSP v ČR podílel na zaměstnanosti 61,4%, na tvorbě hrubého domácího produktu 34,92%, na výkonech 51,7% a na přidané hodnotě 53,69%. Z celkového počtu podniků sektor malého a středního podnikání pokrýval 99,83%. 5 Tabulka č. 2: Podíl MSP na vybraných makroekonomických ukazatelích UKAZATEL ROK POČET PODNIKŮ 99,77 99,78 99,80 99,81 99,81 99,79 99,81 99,84 99,85 99,84 99,83 POČET ZAMĚST- NANCŮ 59,82 56,35 59,12 59,47 59,73 60,94 62,21 61,48 61,63 61,76 61,41 VÝKONY 52,91 51,73 53,34 52,85 51, ,01 52,29 52,42 52,94 51,70 PŘIDANÁ HODNOTA 57,36 51,35 53,03 52,60 51,33 52,69 52,06 53,02 53,68 55,12 53,69 MZDOVÉ NÁKLADY /BEZ OON/ 1) 1) 54,69 54,67 55,72 55,50 56,18 55,61 55,88 56,03 55,92 INVESTICE 1) 1) 41,66 40,56 37,81 44,52 49,55 55,43 52,57 55,33 54,54 VÝVOZ 36,40 36,25 36,54 36,15 35,74 34, ,3 40,7 45,2 44,8 DOVOZ 48,00 48,84 50,74 49,43 47,12 50,33 49,80 52,5 54,7 56,3 54,4 HDP 1) 1) 34,78 31,74 31,12 32,24 35,22 34,69 34,60 36,68 35,49 1)ukazatel nebyl ČSÚ sledován Zdroj: 5 Citace: 10

8 Graf č. 3: Počet zaměstnanců v MSP ( ) Počet zaměstnanců v MSP Počet zaměstnanců v MSP (v tis.) Zdroj: vlastní zpracování 1.4. Pozice malých a středních podniků v EU Malé a střední podniky jsou v České republice a v zemích Evropské unie vnímány jako páteř národních ekonomik. A to díky jejich flexibilitě, která umoţňuje se rychle přizpůsobit trţnímu prostředí, vytvořit nová pracovní místa, podporovat zdravé konkurenční prostředí a v neposlední řadě přispívá k udrţení hospodářské rovnováhy. V Evropské unii existuje zhruba 18 milionů malých a středních podniků, coţ je cca 99,8 % všech podniků v Evropské unii. MSP tvoří v průměru 55% obratu všech podniků a poskytují 66% pracovních míst na trhu práce. Ve srovnání s velkými společnostmi zaměstnávají více mladých lidí, pracovníků na poloviční úvazek a dokonce více ţen neţ muţů. Naopak úroveň vzdělání a celková stabilita malých a středních podniků je na rozdíl od velkých společností mnohem niţší. Hustota malých a středních podniků napříč Evropskou unií se výrazně mění, jak uvádí níţe uvedený obrázek. Mapa č. 1, uvádí počet MSP na 1000 obyvatel v jednotlivých státech, jejichţ ekonomiky jsou v rámci EU-25 poměrně malé ( Kypr, Malta, Lucembursko). Naopak velké ekonomiky mají niţší hustot MSP. Mapa 2 vykazuje hustotu velkých společností na obyvatel. Zde je zřejmé, ţe nízká hustota je ve státech jiţnějších a naopak vysoká v severnějších státech. Například Itálie, která má jak 11

9 nízkou hustot MSP, tak velkých podniků, se malé a střední podniky podílejí na tvorbě zaměstnanosti a přidané hodnotě výrazně více, neţ činí průměr EU. Mapa č. 1: Hustota MSP a velkých podniků států EU (2003) Hustota MSP na 1000 obyvatel (2003) < 4 4 9, ,9 > = 25 nedostupná data Hustota VP na obyvatel (2003) < 8 8 8,9 9 10,49 > = 10,5 nedostupná data Zdroj: Malé a střední podniky v ČR Pro národní hospodářství jsou malé a střední podniky velice důleţitou sloţkou. V roce 2000 bylo na území České republiky malých a středních podniků, coţ tvoří 99,8% ekonomiky z podnikatelsky aktivních subjektů. MSP mají velký význam pro rozvoj národního hospodářství, dále pro vytvoření nových pracovních míst na trhu práce a v neposlední řadě rozvoj jednotlivých měst, obcí a regionů. Rozvoj MSP je všeobecně povaţován za hlavní faktor ekonomického rozvoje, a to bez ohledu na hospodářskou vyspělost země. Pro Českou republiku jsou MSP jistou moţností a příleţitostí. Jsme malá země ve středu Evropy a jsme nuceni stavět své konkurenční výhody na zásadě lokální autonomie podnikatelských sítí, a ne jako centralizaci makroekonomického diktátu státu a jeho podnikových gigantů. Sítě malých, flexibilních podniků neodvozují své 12

10 úspěchy jen z finančního kapitálu, ale také od schopností, znalostí a hlavně podnikavosti lidské bytosti. Konkurenční výhody ČR je mohou vytvářet pouze tyto individuální a lokální schopnosti. Stěţejní část národního hospodářství České republiky malého a středního podnikání tvoří oblast průmyslu, kde působí jako subdodavatel velkých průmyslových společností. Zajišťují pro ně sluţby jako jsou například marketingové průzkumy, stravování zaměstnanců, reklama, software. Dále působí také v oblasti stavebnictví, sluţeb a dopravě. Graf č. 4: Odvětvová struktura malých a středních podniků ( ) Zdroj: Výše uvedený graf dle poslední statistiky Českého statistického úřadu vypovídá o významných tendencích národohospodářského významu. V posledních letech značně klesá počtu MSP v oblasti obchodu, naopak odvětví průmyslu a sluţeb výrazně stoupá. Graf č. 5: Malé a střední podniky regionální struktura (2005) Malé podniky Stření podniky Mikro 8,7 podniky 11,3 11 9,7 18,7 9,6 9 18,3 17,1 16, ,7 10,7 17,3 10,1 8,7 14 9,4 14,2 11,1 13,9 9,6 11,6 8,8 Praha Střední Čechy Jihozápad Severozápad Severovýchod Jihovýchod Střední Morava Moravskoslezko Zdroj: 13

11 Struktura malých a středních podniků dle tak zvaných regionů soudrţnosti (tedy nikoliv ů), porovnává území s přibliţně stejným počtem obyvatel. Z výše uvedeného grafu je zřejmý odstup Prahy, která má největší zastoupení MSP 18% z celku. Na rozdíl od regionu Severozápadního (Karlovarský a Ústecký ) a Moravskoslezského (Ostravský ), ty mají počet MSP nejniţší pouhých 9% kaţdý region. Oba tyto regiony mají odlišnou velikostní strukturu průmyslu, kdyţ uváţíme vyšší míru nezaměstnanosti, je pak zřejmé, ţe rychlejší rozvoj malých a středních podniků by byl cestou k jejich sníţení Konkurenceschopnost malých a středních podniků Chce-li být podnik v dnešní době konkurenceschopným musí, se znamenitě orientovat v globalizujícím se podnikatelském prostředím. Konkurenceschopnost můţeme chápat jako schopnost podniku střetnout se s většími společnostmi na trhu, obstát a tím zajistit si alespoň střednědobou prosperitu. Podstatou konkurenceschopnosti je tedy úmyslná tvorba a udrţení konkurenčních výhod. Je nezbytné, aby si společnosti hledaly cesty, jak růst a budovat výhody, místo pouhého eliminování nevýhod. Swot analýza konkurenceschopnosti MSP Označení SWOT je sestaveno z prvních písmen anglických výrazů: S W O T Strengths - silné stránky Weaknesses - slabé stránky Oportunities - příleţitosti Threats - hrozby SWOT analýza je nástroj pouţívaný zejména při hodnotovém managementu a tvorbě podnikové strategie k identifikaci silných a slabých stránek podniku, příleţitostí a ohroţení. Silné a slabé stránky podniku jsou faktory vytvářející nebo naopak sniţující vnitřní hodnotu firmy (aktiva, dovednosti, podnikové zdroje atd.). Naproti tomu příleţitosti a ohroţení jsou faktory vnějšími, které podnik nemůţe tak dobře kontrolovat. Ale můţe je identifikovat pomocí vhodné analýzy, konkurence nebo 14

12 pomocí analýzy demografických, ekonomických, politických, technických, sociálních, legislativních a kulturních faktorů působících v okolí podniku. 6 Strenght Flexibilita společnosti na vývoj trhu. Znalost lokálních trhů. Motivace k výkonu u vlastníků společností. Snadná přizpůsobivost pracovních sil. Weaknesess Nedostatečná kapitálová vybavenost, především malých a mikro podnikatelů a samostatně podnikajících fyzických osob. Zastaralé technické vybavení společností. Omezený rozsah znalostí a zkušeností v oblasti managementu a marketingu. Nízká produktivita práce oproti průměru EU. Podniky střední velikosti postrádají tradice firemní značky. Výroba je energeticky náročná. Nedostatek odborných znalostí při ochraně autorských práv. Zaostání v oblasti designu. Nedostatečná orientace při vyuţití čerpání podpory malého a středního podnikání. Opportunities Zvýšení spolupráce podniků v oblastech společného zájmu v rámci nákupních, odbytových kooperačních sítí. Moţnost proniknutí na nové části jednotného evropského trhu. Zavádění a vyuţití společných značek. Rozvoj výzkumu a vývoje ve prospěch MSP. Širší vyuţití prostředků EU. 6 Citace: 15

13 Threats Konkurence velkých společností. Odliv vysoce kvalifikovaných pracovníků do zahraničí. Nedostatek pracovních sil z oblasti technických a řemeslných oborů. Zaostání společnosti v technické a technologické oblasti. Nedostatečná podpora investičních aktivit malých a středních podniků. Má-li být společnost konkurenceschopná, musí se vyznačovat silou, odolností v celistvosti, tzn. integritou, také musí být pruţná v reakcích, tzn. mobilní, a v neposlední řadě musí být suverénní, tzn. svébytná ve své existenci Výhody a nevýhody MSP Malé a střední podniky se vůči velkým společnostem potýkají s řadou nevýhod, ale na druhé straně mají samozřejmě mnoho výhod. Výhody MSP mají díky omezenosti kapitálových zdrojů moţnost pruţně reagovat na změny, například na výkyvy trhu. Tato výhoda je dána tím, ţe MSP nejsou zuţovány rozsáhlým investičním majetkem, a proto mají moţnost produkčního vyuţití. Malé s střední podniky tedy nevyţadují takové velké zásahy do výrobní základny při případných změnách ve výrobním programu. Malé a střední podniky musí vyvíjet inovační kreativitu k nutnému přeţití na trhu. V těchto podnicích je značně více prostoru pro individuální iniciativu a současně méně omezujících organizačních podmínek. V malých a středních podnicích jsou také manageři k inovovaným oblastem mnohem blíţe, a tím jsou do těchto inovací více zainteresováni. 7 Dle statistiky z minulých let zaměstnávaly MSP 61,5% pracujících z celkového počtu ekonomicky aktivních lidí. Vytváření nových pracovních příleţitostí je doménou hlavně malých a středních podniků, protoţe mají na zřízení nového pracovního místa niţší náklady. 7 Citace: Malach A. a kolektiv.: Jak podnikat po vstupu do EU, 2005, str.32 16

14 Malé a střední podniky mají díky pruţnosti reakce na změny, neboli flexibilitě schopnost odolnosti proti hospodářské recesi. V případě hospodářské recese se mnoho velkých společností zbavuje aktivit s nízkým ziskem nebo také ztrátových hospodářských aktivit, a tím dávají moţnost své produkční kapacity malým a středním podnikům. Velké společnosti přijímají rozhodování o změnách pomaleji, jelikoţ mají větší okruh vlastníků. Naopak MSP reagují daleko pruţněji a to jim dává předpoklad rychleji přijímat podnikatelská rozhodnutí. Dále mezi výhody MSP můţeme zařadit: jednoduchá organizační a řídící struktura zaplnění oových oblastí trhu, o které nejeví větší podniky zájem zmírnění negativních důsledků strukturálních změn decentralizace podnikatelských aktivit, které napomáhají rychlejšímu rozvoji regionů, menších měst a obcí osobní kontakt se zaměstnanci, ztráta anonymity a vyšší odborné nasazení vytvoření podmínek pro vývoj nové technologie originalita myšlení českých lidí Nevýhody Hlavním problémem malých, ale i středních podniků je omezená moţnost zaměstnávání odborníků ve správě. MSP podléhají stejně jako velké společnosti stejným zákonům a předpisům, ale často nemají dostatek pracovních sil k naplnění všech zákonů a předpisů. Proto také mají na řídící pracovníky zvýšené odborné a časové poţadavky. Také nesnadná dostupnost k úvěrům a tím menší finanční síla je velkým omezením pro malé a střední podniky. Omezení financí můţe být také bariérou k dalšímu rozvoji společnosti, které bez dostupnosti úvěru nemohou realizovat podnikatelské a inovační záměry. Omezené moţnosti získání výhod v rozsahu produkce vychází z nízké koncentrace menších příleţitostí ve shromaţďování výroby. Malé a střední podniky na rozdíl od velkých společností odebírají potřebný materiál na výrobu pouze v malém mnoţství. 17

15 Uniká jim tak sleva a výhodnější dodací podmínky, které jsou většinou poskytovány jen při dodávkách ve větší kvantitě. Pro malé a střední podniky je obtíţnější ovlivňovat své potencionální zákazníky, protoţe disponují omezenými prostředky na propagaci a reklamu, coţ dále způsobuje bariéry k růstu obratu a k zvyšování velikosti podniku. MPS svou produkci proto mohou umísťovat hlavně na segmentech lokálních trhů. 8 Dále mezi nevýhody můţeme zařadit: velké administrativní zatíţení platební nekázeň, která dále způsobuje druhotnou platební neschopnost konkurence velkých obchodních řetězců oslabená pozice v soutěţi o veřejné zakázky i přes existenci zákona o veřejných zakázkách č. 40/2004 Sb. nízká dostupnost potřebných informací a poradenských sluţeb vysoké náklady na zaměstnance díky sociálnímu a zdravotnímu pojištění neexistence kontroly ve státní správě nedostačující vědecký výzkum a vývoj nefunkční legislativa a justice vysoké nájemné za prostory určené k podnikání (např. ve Švýcarsku se regionální samospráva o malé a střední podniky stará) celkově špatná ekonomická situace v zemi neustálé změny daňového systému omezení v odbytu hotových výrobků na domácím trhu a zvýšené náklady při jeho vývozu Z výše uvedené analýzy vyplývá, ţe nevýhody převaţují nad výhodami. Mezi hlavní existenční problémy MSP je velké administrativní zatíţení, sloţitá daňová soustava a především druhotná platební neschopnost. Jako výhodu MSP je důleţité zmínit moţnost pruţněji reagovat na změny. 8 Citace: 18

16 2. Strukturální fondy EU a podpora MSP Cílem kapitoly je zmapování různých druhů finančních podpor, určené pro malé a střední podniky, popsat nejvýznamnější strukturální fondy Evropské unie. Dále definovat současné programovací období a popsat operační programy, které jsou určené převáţně k podpoře podnikání MSP v České republice. Druhá část kapitoly popisuje průběh vyhlášení jednotlivých programů podpor, implementace operačních programů, výběr ţádostí, hodnocení projektů, ale také postupu při realizaci projektů. V období bude mít Česká republika šanci vyuţít ze strukturálních fondů Evropské unie ohromnou sumu peněz. Půjde zhruba o 26,7 miliard (cca 752,7 miliard CZK). Pro srovnání: výše státního rozpočtu ČR pro rok 2007 je 1 040,8 miliard Kč. Podpora z fondů EU, kterou ČR můţe v období čerpat, pak odpovídá 74 % státního rozpočtu ČR roku Dle návrhů by se měla většina peněz vyuţít na rozvoj dopravy a ochranu ţivotního prostředí Regiony soudrţnosti V České republice směřuje podpora do tvz. regionů soudrţnosti. Jde o sdruţené e, které vytvářejí větší oblasti s přibliţně stejným počtem obyvatel. Kaţdý členský stát Evropské unie má za sebou samostatný vývoj územněsprávního členění, které respektují potřeby státní správy a obyvatel. Z tohoto důvod má EU 27 různých systémů správního členění, coţ znemoţňuje vzájemné ekonomické ale i statistické srovnání regionů. Pro zjednodušení srovnání ekonomické a sociální situace v regionech byla v roce 1998 zavedena nomenklatura územních statistických jednotek (NUTS) 9. Na tomto základě jsou podle počtu obyvatel určeny tři hlavní úrovně regionálního členění území. Tabulka č. 3: Hlavní úrovně regionálního členění území dle počtu obyvatel NUTS ÚROVEŇ DOPORUČENÝ MINIMÁLNÍ POČET OBYVATEL DOPORUČENÝ MAXIMÁLNÍ POČET OBYVATEL NUTS I NUTS II NUTS III Zdroj: 9 Nomenclature of Units for Territorial Statistics klasifikace vyla zavedena Eurostatem a orgány EU. 19

17 Česká republika byla v minulosti jednoduše rozčleněna na e odpovídající úrovni NUTS III, ale po vstupu do Evropské unie byla nutnost zavést mezi stát a e ještě jeden stupeň členění, který odpovídá úrovni NUTS II (coţ jsou regiony soudrţnosti). Právě tato úroveň je určena pro podporu z fondů EU v cíli Konvergence a částečně také Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Mimo tří hlavních úrovní regionálního členění jsou další dvě úrovně niţšího řádu, které nejsou rozhodující pro rozdělení finančních prostředků z fondů EU. Jedná se o tvz. místní administrativní jednotky (LAU) 10 Tabulka č. 4: Regiony klasifikace NUTS ( I, II, III) v České republice NUTS I ČESKÁ REPUBLIKA NUTS II (REGION SOUDRŢNOSTI) PRAHA STŘEDNÍ ČECHY SEVEROZÁPAD JIHOZÁPAD SEVEROVÝCHOD JIHOVÝCHOD STŘEDNÍ MORAVA MORAVSKOSLEZKÝ NUTS III (KRAJ) PRAHA STŘEDOČESKÝ ÚSTECKÝ KARLOVARSKÝ PLZEŇSKÝ JIHOČESKÝ LIBEREC KRÁLOVEHRADECKÝ PARDUBICKÝ VYSOČINA JIHOMORAVSKÝ OLOMOUCKÝ ZLÍNSKÝ MORAVSKOSLEZSKÝ Zdroj: Tabulka č. 5: Regiony klasifikace LAU ( I, II) v České republice LAU I OKRESY PRAŢSKÝCH OBVODŮ LAU II OBCE 6249 Zdroj: 10 Local administrative unit místní správní jednotka 20

18 Tabulka č. 6: Rozloha a počet obyvatel regionů soudrţnosti ROZLOHA (KM 2 ) POČET OBYVATEL (TIS. OSOB, 2001) PRAHA STŘEDNÍ ČECHY JIHOZÁPAD SEVEROZÁPAD SEVEROVÝCHOD JIHOVÝCHOD SEVERNÍ MORAVA MORAVSKOSLEZKO ČESKÁ REPUBLIKA Zdroj: Mapa č. 2: NUTS II (regiony soudrţnosti) a NUTS III v České republice Zdroj: Mapa zobrazuje skladbu 14 ů (NUTS III) v 8 regionech soudrţnosti (NUTS II). Regionální politika EU Jednou ze základních ale důleţitých politik Evropské unie je regionální politika. Dle statistik je EU jednou z nejbohatších částí světa, ale mezi jejími regiony jsou výrazné rozdíly. Z tohoto důvodu je zde regionální politika EU. Jejím cílem je zamezení vzniku a růstu těchto rozdílů, které vedou k sniţování dynamiky rozvoje starého kontinentu. Tato politika prosazuje princip solidarity a soudrţnosti a to jak svým stávajícím tak i 21

19 nově přistupujícím členům. O významu těchto principů v EU svědčí fakt, ţe na regionální politiku jde více neţ třetina rozpočtu. Nejvýznamnější fondy Evropské unie Fondy Evropské unie zahrnují mnoho nástrojů technické, ale hlavně finanční pomoci. Jsou určeny především k podpoře hospodářského růstu členských států EU, sniţování sociálních nerovností, ale také přispívají ke vzdělanosti obyvatel. Některé z nástrojů pomáhají kandidátským zemím při jejich začlenění do EU. Tabulka č. 7: Fondy EU programovací období FONDY EU PROGRAMOVACÍ OBDOBÍ STRUKTURÁLNÍ FONDY (SF) EVROPSKÝ FOND REGIONÁLNÍHO ROZVOJE (ERDF) EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND (ESF) FOND SOUDRŢNOSTI CF EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA (EAFRD) KOMUNITÁRNÍ PROGRAMY NÁSTUP PŘEDVSTUPNÍ POMOCI IPA EVROPSKÝ FOND SOLIDARITY (EUSF) EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND (EFF) FINANČNÍ NÁSTROJE REGIONÁLNÍ POLITIKY JASPERS JEREMIE JESSICA Zdroj: vlastní zpracování Základní část regionální a strukturální politiky tvoří strukturální fondy. Ty se přímo zabývají sníţením rozdílů mezi regiony členských států a pomáhají nejvíce zaostalým regionům, včetně venkovských oblastí. Finanční prostředky jsou čerpány v rámci několikaletých cyklů, programovacích obdobích a na základě definování určitých cílů a priorit. Regionální politika EU od svého vzniku podstoupila řadou změn, které měly vliv na stanovené priority a cíle. Hlavním cílem programovacího období je větší zájem o ekonomický a sociální růst a vytvoření více pracovních míst pro regiony a obce Evropské unie. Regionální rozvoj stojí v současnosti na třech cílech. A to Konvergence, zaměstnanost a evropská územní spolupráce a regionální konkurenceschopnost. 22

20 2.2. Cíle regionální politiky V období bude Česká republika vyuţívat 24 operačních programů, které jsou stanoveny mezi tři cíle. Graf č. 6: Změny ve struktuře cílů finančních nástrojů ZMĚNY VE STRUKTUŘE CÍLŮ A FINANČNÍCH NÁSTROJŮ CÍLE FINANČNÍ NÁSTROJ CÍLE FINANČNÍ NÁSTROJ SOUDRŢNOST FOND SOUDRŢNOSTI CÍL 1 ERDF ESF EAGGF ORIENTAČNÍ SEKCE FIFG KONVERGENCE FOND SOUDRŢNOSTI ERDF ESF CÍL 2 CÍL 3 ERDF ESF ESF REGIONÁLNÍ KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST ERDF ESF INTERREG ERDF URBAN EQUAL LEADER+ ERDF ESF ESGGF -ORIENTAČNÍ SEKCE EVROPSKÁ ÚZEMNÍ SPOLUPRÁCE ERDF ROZVOJ VENKOVA A RESTRUKTURALIZACE RYBOLOVU MIMO RÁMEC CÍLE 1 EAGGF - ZÁRUČNÍ SEKCE FIFG PROBLEMATIKA ROZVOJE VENKOVA A RYBOLOVU NENÍ NADÁLE SOUČÁSTÍ POLITIKY SOUDRŢNOSTI, ALE ŘADÍ SE POD SPOLEČNOU ZEMĚDĚLSKOU POLITIKU. 9 CÍLŮ A INICIATIVY 6 FINANČNÍCH NÁSTROJŮ Zdroj: 3 CÍLE 3 FINANČNÍ NÁSTORJE Cíl konvergence Smyslem tohoto cíle je podpora hospodářského a sociálního rozvoje méně vyspělých regionů a členských států EU, tj. oblastí, jejichţ HDP je menší neţ 75% průměru EU. V České republice to jsou všechny regiony soudrţnosti s výjimkou Hl. m. Prahy. Je uskutečněný pomocí osmi tématických a sedmi regionálních operačních programů. Celkem na tento cíl v ČR připadá 25,89 mld. (cca 730 mld. Kč). 23

21 Osm tématických operačních programů - OP (21, 23 mld., cca 598,62 mld. Kč): OP Doprava OP Ţivotní prodtředí OP Podnikání a inovace OP Výzkum a vývoj pro inovace OP Lidské zdroje a zaměstnanost OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Integrovaný operační program OP Technická pomoc Sedm regionálních operačních programů ROP (4,66 mld., cca 131,38 mld. Kč) ROP NUTS Severozápad ROP NUTS Moravskoslezko ROP NUTS Jihovýchod ROP NUTS Severovýchod ROP NUTS Střední Morava ROP NUTS Jihozápad ROP NUTS Střední Čechy Graf č. 7: Alokace operačních programů za období OP Výzkum a v ýv oj pro inv estice; 7,76% OP Podnikání a inov ace; 11,40% Regionální operační porgramy (7 programů); 17,23% Ev ropská územní spolupráce (7+2 programy ); 2,75% OP Praha (2 programy ); 1,54% OP Techniská pomoc; 0,97% OP Ţiv otní postředí; 18,43% Integrov aný operační program; 5,82% OP Vzděláv ání a konkurenceschopnost; 6,79% OP Doprav a; 21,58% OP Lidské zdroje a zaměstnanost; 6,79% Zdroj: 24

22 Cíl regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Záměrem tohoto cíle je posílení konkurenceschopnosti a přitaţlivosti regionů pomocí inovačních projektů, zlepšením ţivotního prostředí a posílením zaměstnanosti. V České republice se jedná pouze o region Hl. m. Praha se dvěma operačními programy (0,42 mld., cca 10,5 mld. Kč). OP Praha Konkurenceschopnost OP Praha Adaptabilita Cíl Evropská územní spolupráce Cílem je posílení přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráce prostřednictvím společných iniciativ. Ale také se zabývá podporou výzkumu a výměnou zkušeností mezi regiony a zeměmi navzájem. Podporu lze čerpat z devíti operačních programů (0,39 mld., cca 9,75 mld. Kč). OP Přeshraniční spolupráce Česko-Bavorsko OP Přeshraniční spolupráce Česko-Polsko OP Přeshraniční spolupráce Česko-Rakousko OP Přeshraniční spolupráce Česko-Sasko OP Přeshraniční spolupráce Česko-Slovensko OP Meziregionální spolupráce (všechny státy EU, Norsko a Švýcarsko) OP Nadregionální spolupráce (ČR, Rakousko, Slovinsko, Slovensko, Polsko, část Německa, Maďarsko, část Itálie a část Uiny, která ale není členskou zemí EU) Síťový operační program ESPON 2013 (všechny členské státy, Norsko, Švýcarsko, Lichnštejnsko, Island, kandidátské země EU) Síťový operační program INTERACT II (členské země EU) Níţe uvedený graf č.6, je znázorňuje rozdělení finančních prostředků podle jednotlivých cílů. Cíl Konvergence disponuje největším podílem finančních prostředků, celých 81,5%. O zbylých 18,5% se dělí Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a s menším podílem Evropská územní spolupráce. 25

23 Graf č. 8: Rozdělení finančních prostředků dle jednotlivých cílů Rozdělení finančních prosdtředků dle jednotlových cílů Konvergence; 81,50% Regionální konkurenceschopnos t a zaměstnanost; 16% Evropská územní spolupráce; 2,50% Zdroj: Níţe uvedený graf č.6, je znázorňuje rozdělení finančních prostředků podle jednotlivých cílů. Cíl Konvergence disponuje největším podílem finančních prostředků, celých 81,5%. O zbylých 18,5% se dělí Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a s menším podílem Evropská územní spolupráce Fondy EU Programovací období Fondy Evropské unie zahrnují širokou škálu nástrojů finanční a technické pomoci. Slouţí především k podpoře hospodářského růstu členských států EU, sniţování rozdílů mezi vyspělými a méně vyspělými zeměmi, zlepšování vzdělanosti jejich obyvatel. Některé nástroje také pomáhají kandidátským zemím s přípravou na vstup do EU. Následující tabulka zobrazí členění nejvýznamnějších fondů EU. Tabulka č. 8: Rozdělení fondů EU Fondy EU Programové období Rodina fondů Strukturální fondy Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) Evropský sociální fond (ESF) Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond (EAGGF) Finanční nástroj pro řízení rybolovu (FIFG) Programové období Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) Evropský sociální fond (ESF) Fond soudruţnosti (CF) 26

24 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD) Evropský rybářský fond (EFF) Komunitární programy Fondy předvstupní pomoci PHASRE SAFARD ISPA Fond solidarity (EUFS) Finanční nástroje regionální politiky IPA JASPERS JEREMIE JESSICA Zdroj: Strukturální fondy K dosaţení tří cílů regionálního rozvoje v současnosti Evropská unie vyuţívá dva strukturální fondy. Evropský fond pro regionální rozvoj ERDF 11 je nejvýznamnějším a objemem peněz i největším ze strukturálních fondů. Hlavním cílem je modernizace a podpora hospodářství. Přestoţe jsou jeho prostředky určeny pro všechny tři cíle nového programovacího období , jeho zaměření je daleko širší. Napomáhá eliminovat zásadní problémy v méně vyspělých regionech a v upadajících průmyslových oblastech. Podporuje hlavně investiční (infrastrukturní) projekty, jako je například výstavba silnic a ţeleznic, výstavba stokových systémů, úprava koryt řek, odstraňování ekologických zátěţí, podpora inovačního potenciálu podnikatelů, podpora nových podnikatelů, rozvoj a obnova sportovišť vyuţitelných pro cestovní ruch, rekonstrukce kulturních památek, vyuţívání obnovitelných zdrojů energie, výstavba nebo oprava infrastruktury pro poskytování zdravotní péče, posilování spolupráce podnikatelů v příhraničních regionech apod. 11 European Regional Development Fund Evropský fond pro regionální rozvoj 27

25 Evropský sociální fond ESF 12 patří mezi strukturální fondy Evropské unie, je zaměřen na posílení hospodářské a sociální soudrţnosti. Orientuje se především na boj s nezaměstnaností, podporuje celoţivotní vzdělání, pomáhá nezaměstnaným a znevýhodněným skupinám společnosti se začlenit do pracovního procesu. Z ESF jsou podporovány neinvestiční (neinfrastrukturní) projekty, jako jsou například rekvalifikace nezaměstnaných, zlepšení podmínek pro zlepšení vyuţití ICT, rozvoj institucí sluţeb zaměstnanosti. Dále podporuje začínající OSVČ, speciální programy pro osoby se zdravotním postiţením, mládeţ etnické menšiny a další znevýhodněné skupiny obyvatel. Ale také umoţňuje stáţe studentů, profesorů a vědeckých pracovníků v soukromém a veřejném sektoru. Zodpovědným orgánem za řízení pomoci z ESF v ČR je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Objem finančních prostředků z ESF na programovací období pro českou republiku tvoří 3,8 mld. (cca Kč). Pro srovnání programovací období umoţnilo z ESF čerpat 456,98 mil (cca Kč). Základní programy ESF Programy umoţňující čerpání finančních prostředků ESF z oblasti lidských zdrojů na období : OP Lidské zdroje a zaměstnanost OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost OP Praha - Adaptabilita Fond soudrţnosti Fond soudrţnosti, jinak také Kohezní fond poskytuje prostředky na velké investiční projekty v sektorech ţivotního prostředí a dopravy (transevropské dopravní sítě) v členských státech Evropské unie, jejichţ HDP (HNP) v přepočtu na obyvatele je niţší neţ 90% průměru EU a které realizují program hospodářské konvergence. Tyto podmínky Česká republika splňuje (momentálně představuje její HDP na obyvatele asi 61 % průměru EU). Fond soudrţnosti byl zřízen v roce 1993 k poskytování pomoci na národní úrovni vybraným zemím (např. Řecku, Portugalsku, Španělsku a Irsku). Fond 12 European Social Fund Evropský sociální fond 28

26 se specificky nezaměřuje na regionální politiku. Pomoc z tohoto fondu je v praxi doplňující (vzhledem k pomoci, kterou regionům poskytují strukturální fondy). Z hlediska objemu finančních prostředků z EU tvoří cca 1/3 z celé pomoci. 13 Fond soudrţnosti po plynule navázal na nástroje ISPA, 14 jehoţ funkce byla v podstatě analogická. ISPA byl určený ke zlepšení úrovně infrastruktury v sektorech dopravy a ţivotního prostředí. Cíle podpory Projekty, které přispívají k dosaţení cílů v oblasti ţivotního prostředí: ochrana vod nakládání s odpady a obaly ochrana ovzduší staré ekologické zátěţe Projekty, které přispívají k dosaţení cílů v oblasti dopravy: ţelezniční doprava silniční doprava vodní cesty civilní letecká doprava multimodální přepravní systémy Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova EAFRD 15 je nejdůleţitějším finančním nástrojem podpory komplexního rozvoje venkova pro všechny členské země Evropské unie v programovacím období Cílem EAFRD je rozšíření všech dosavadních programů podpor poskytovaných zemědělcům i obyvatelům venkovských regionů v rámci Společné zemědělské politiky Evropské unie. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova se skládá ze čtyř prioritních os: Osa I - je zaměřena na podporu konkurenceschopnosti zemědělství a rozvoje inovací. 13 Citace: 14 The Instrument for Structural Policies Pre-Accession 15 European Agricultural Fund for Rural Development Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova 29

27 Osa II cílem je zlepšení ţivotního prostředí a iny podporou hospodaření s půdou v zájmu udrţitelného rozvoje venkova. Osa III hlavním cílem této osy je tvorba nových pracovních míst a zlepšení podmínek pro ţivot rodin na venkově, dále na zlepšení občanského vybavení a sluţeb ale také ochranu ţivotního prostředí s důrazem na zachování kulturního dědictví venkova. Osa IV cílem je větší zapojení venkovských mikroregionů díky metodě zaloţené na principu evropské iniciativy Leader (tj. partnerství a spolupráce místní samosprávy s podnikatelským sektorem a neziskovými organizacemi zaloţené na podpoře iniciativy zdola nahoru ). Evropský rybářský fond EFF 16 je nástrojem společenské rybářské politiky Evropské unie, nahrazuje v programovacím období finanční nástroj na podporu rybolovu z programovacího období Prioritním cílem fondu je zajištění trvale udrţitelného rozvoje evropského rybolovu a akvakultury. Objem vyčleněných prostředků v rámci EFF na programovací období je 3,8 mld.. EFF pomáhá projektům, které vedou k ochraně ţivotního prostředí a vyšší konkurenceschopnosti. Cílem podpory jsou například programy mořského a vnitrostátního rybolovu, modernizace plavidel, likvidace jiţ nevyhovujících plavidel a dále jsou financovány investice na modernizace zpracovatelského průmyslu. Komunitární programy Tuto specificky zaměřenou skupinu programů vytvořilo Evropské společenství k prohloubení spolupráce a řešení společných problémů členských i kandidátských zemí Evropské unie v oblastech, které přímo souvisejí s politikou společenství. Jsou financovány přímo z rozpočtu EU, a to formou grantů. Podporované projekty jsou z oblasti vzdělání, sociální politiky, podpory malého a středního podnikání, kultury, ţivotní prostředí, Informační společnost, rozvoje dopravy a energetické infrastruktury, zdraví a mnoho dalších. 16 European Fisheries Funds Evropský rybářský fond 30

28 Fondy předvstupní pomoci IPA 17 je nový nástroj předvstupní pomoci v programovacím období Fond nahradil předešlých pět nástrojů finanční podpory (PHARE, ISPA, Sapard, Předvstupní pomoc Turecku, CARDS). Hlavní cíl podpory fondu IPA je především pomoc při přípravě na členství v Evropské unii a také při zavedení evropských norem a legislativy. Fond pomoci se orientuje na pět nejvýznamnějších oblastí a to regionální rozvoj, přechodová pomoc, regionální a přeshraniční spolupráce, rozvoj lidských zdrojů a rozvoj venkova. Přestoţe pomoc IPA není určena pro Českou republiku, mají české subjekty, ať veřejné nebo soukromé, moţnost se zapojit do její realizace v přijímajících zemích. Předvstupní nástroje v České republice jsou určeny k vytvoření podmínek pro co nejrychlejší a nejefektivnější čerpání finančních prostředků z fondů EU. Fond solidarity EUSF 18 byl zaloţen v srpnu roku 2002 po velkých záplavách, které zpustošily území Rakouska, Německa, České republiky a Francie. Úkolem fondu je rychlá flexibilní finanční pomoc členským i přistupujícím státům Evropské unie, které jsou postiţené přírodní katastrofou, při které je odhad škody vyšší neţ 0,6% HDP postiţeného státu. K uvolnění finančních prostředků z EUSF v případě katastrofy dochází na základě dohody mezi EP, Radou a Komisí, jehoţ roční rozpočet je 1 miliarda EUR. Cílem fondu je poskytnutí finanční podpory například na provizorní opravy dopravních tepen, hrazení nákladů na ubytování, ale také na preventivní opatření proti těmto přírodním katastrofám. Finanční nástroje regionální politiky Tři nové nástroje regionální politiky v programovacím období mají za úkol pomoci státům a regionům členských zemí EU zavést řádné a účinné řízení fondů a lépe vyuţívat nástroje různých forem financování včetně přímých dotací. Jde o úzkou spolupráci mezi Evropskou nvestiční bankou, Evropskou komisí a jinými finančními institucemi. 17 Instrument for pre-accession Assistance Nástroj předvstupní pomoci 18 European union solidarity fund Fond solidarity 31

29 Jaspers (John Assistance in Supporing Projects in European Regions; Společná pomoc při podpoře projektů v evropských regionech) Je zaměřena na velké projekty podporované fondy EU, ve větším objemu neţ 25 mil. EUR u projektů zaměřených na ţivotní prostředí a více ne 50 mil. EUR na dopravu a jiné oblasti. Jeremie Join European Resources for Micro-to-medium evropské zdroje pro mikro aţ střední podniky. Enterprices; Společné Společná iniciativa Evropské komise, Evropské Investiční banky a Evropského investičního fondu k rozvoji a financování malých a středních podniků v regionech Evropské unie. Jessica Join European Support for Sustainable Investment in City Areas; Společná evropská podpora investic s dlouhým přínosem do městských oblastí. Společná Evropská podpora udrţení investic v městských oblastích. Podpora nabízí řídícím orgánům moţnost vyuţít výhody externí expertýzy a umoţnění širší přístup k úvěrovému kapitálu pro účely rozvoje městských částí. Pokud nebudou projekty podporovány prostřednictvím grantů, příspěvky budou obnovené ve prospěch fondů městského rozvoje. Příspěvky jsou následně vyuţity k financování úvěrů, poskytovaných fondy městského rozvoje ve prospěch konečných příjemců Operační programy na období Pro vyuţití zdrojů z fondů Evropské unie v letech bylo v ČR vytyčeno celkem 24 operačních programů, které se následně dělí na regionální a tématické, program pro Prahu a programy spadající pod cíl Evropská územní spolupráce. Operační program Podnikání a inovace (OPPI) navazuje na operační program Průmysl a podnikání, který byl vyhlášen po vstupu ČR do EU pro zkrácené programovací období let OPPI je zaměřen hlavně na podporu podnikatelského prostředí v ČR jakoţto jednoho z klíčových atributů budoucího a dalšího úspěšného vývoje české ekonomiky. Dobré podnikatelské prostředí vytváří vhodné podmínky pro vznik a rozvoj konkurenceschopných společností, která následně vytváří nové pracovní příleţitosti a celkově posilují hospodářskou a sociální soudrţnost. 32

30 České podnikatelské subjekty zaostávají za zeměmi Evropské unie svou efektivitou, kvalitou, vybaveností či inovativností. Proto je OPPI orientován právě na odstranění či eliminaci těchto problémů a nedostatků. Tabulka č. 9: OP na období OPERAČNÍ PROGRAMY NA OBDOBÍ PŘIDĚLENÁ FINANČNÍ ČÁSTKA ŘÍDÍCÍ ORGÁN OP podnikání a inovace OP Doprava OP Ţivotní prostředí MPO Ministerstvo dopravy MŢP TÉMATICKÉ OP OP Lidské zdroje a zaměstnanost OP Vzdělání pro konkurenceschopnost 21271,1mil. EUR ( 79,5%) MPSV MŠMT OP Výzkum a vývoj inovace MŠMT Integrovaný operační program MMR OP Technická pomoc MMR ROP NUTS II Jihovýchod Regionální rada Jihovýchod, Brno ROP NUTS II Jihozápad Regionální rada Jihozápad, České Budějovice ROP NUTS II Moravskoslezsko Regionální rada Moravskoslezsko, Ostrava REGIONÁLNÍ OP (ROP) ROP NUTS II Severovýchod ROP NUTS II Severozápad 4659 mil. EUR (79,5%) Regionální rada Severovýchod, Hradec Králové Regionální rada Severozápad, Ústí nad Labem ROP NUTS II Střední Čechy Regionální rada Střední Čechy, Praha ROP NUTS II Střední Morava Regionální rada Střední Morava, Olomouc OP PRAHA OP Praha Konkurenceschopnost OP Praha Adaptabilita 372,4 mil. EUR (1,4%) Magistrát hl. m. Prahy Magistrát hl. m. Prahy OP Mezinárodní spolupráce OP Nadnárodní spolupráce EVROPSKÁ ÚZEMNÍ SPOLUPRÁCE OP Přeshraniční spolupráce ČR Polsko OP Přeshraniční spolupráce ČR Rakousko OP Přeshraniční spolupráce ČR- Sasko OP Přeshraniční spolupráce ČR Slovensko 389 mil. EUR (15%) MMR OP Přeshraniční spolupráce ČR Bavorsko Zdroj: ; vlastní zpracování Základním předpokladem pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie je příprava příslušných dokumentů, a to Národního strategického referenčního rámce a operačních programů. 33

31 Národní strategický referenční rámec (NSSR) by měl garantovat soulad finanční pomoci se strategickými obecnými zásadami Společenství pro soudrţnost, a zohlednit vazbu mezi národním programem členské země a prioritami společenství. NSSR je základní národní programový dokument, který určí finanční alokaci ze strukturálních fondů a fondu soudrţnosti Evropské unie. Znázorňuje vazbu mezi evropskými a národními prioritami politiky hospodářské a sociální soudrţnosti, které jsou následně rozpracovány do jednotlivých operačních programů. Tyto operační programy, které určují podmínky poskytnutí finanční podpory ze strukturálních fondů fondu soudrţnosti EU, podléhají také schválení ze strany Evropské komise Operační program Podnikání a inovace OPPI je hlavním programovým dokumentem realizace hospodářské politiky a sociální soudrţnosti v oblasti průmyslu a důleţitým nástrojem realizace Koncepce rozvoje malého a středního podnikání na období Ve shodě s hlavními rozvojovými cíli Národního strategického referenčního rámce a na základě analýzy stavu podnikatelského prostředí bylo v operačním programu OPPI stanoveno následujících sedm prioritních os, z kterých je šest věcně zaměřených a sedmá osa se orientuje na technickou pomoc při realizaci tohoto operačního programu. Tabulka č. 10: Finanční alokace OPPI na období NÁZEV PRIORITNÍ OSY PŘÍSPĚVEK SPOLEČENSTVÍ NÁRODNÍ ZDROJE CELKOVÉ ZDROJE MÍRA SPOLUFINANCOVÁNÍ 1. VZNIK FIREM % 2. ROZVOJ FIREM % 3. EFEKTIVNÍ ENERGIE % 4. INOVACE % 5. PROSTŘEDÍ PRO PODNIKÁNÍ A INOVACE % 6. SLUŢBY PRO ROZVOJ PODNIKÁNÍ % 7. TECHNICKÁ POMOC % CELKEM % Zdroj: vlastní zpracování 34

32 Tabulka č. 11: specifické cíle, prioritní osy, oblasti podpory OPPI Globální cíl OPPI Specifický cíl prioritní osy Prioritní osa Oblast podpory ZVÝŠIT DO KONCE PROGRAMOVACÍHO OBDOBÍ KONKURENCE- SCHOPNOST ČESKÉ EKENOMIKY A PŘIBLÍŢIT INOVAČNÍ VÝKONNOST SEKTORU PRŮMYSLU A SLUŢEB ÚROVNI PŘEDNÍCH PRŮMYSLOVÝCH ZEMÍ EVROPY Zvyšovat motivaci k zahájení podnikání, zintenzivnit aktivitu MSP a vytvářet podmínky pro vyuţití nových finančních nástrojů pro zahájení podnikání Zvýšit konkurenceschopnost podniků zaváděním nových výrobních technologií, zintenzivnit rozvoj informačních a komunikačních technologií a sluţeb pro podnikání Zvýšit účinnost uţití energií v průmyslu a vyuţití obnovitelných, popř. i druhotných zdrojů energie Posílit inovační aktivity podniků (zavádění inovačních technologií, výrobků a sluţeb) Povzbudit spolupráci sektoru průmyslu se subjekty z oblasti výzkumu a vývoje, zkvalitnit infrastrukturu pro průmyslový výzkum, technologický vývoj a inovace, zefektivnit vyuţití lidského potenciálu v průmyslu a zkvalitnit podnikatelskou infrastrukturu 1. VZNIK FIREM 2. ROZVOJ FIREM 3. EFEKTIVNÍ ENERGIE 4. INOVACE 5. PROSTŘEDÍ PRO PODNIKÁNÍ A INOVACE Podpora začínajícím podnikatelům Vyuţití nových finančních nástrojů Bankovní nástroje podpory MSP Podpora nových výrobních technologií Úspory energie a obnovitelné zdroje energie Zvyšování inovační výkonnosti podniků Kapacity pro průmyslový výzkum a vývoj Platformy spolupráce Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů Infrastruktura pro podnikání Z intenzivnit rozvoj poradenských a informačních sluţeb pro podnikání 6. SLUŢBY PRO ROZVOJE PODNIKÁNÍ Podpora poradenských sluţeb Podpora marketingových sluţeb Vytvořit institucionální, technické a administrativní podmínky pro realizaci operačního programu 7. TECHNICKÁ POMOC TP při řízení a implementaci OPPI Ostatní TP Zdroj: vlastní zpravování 35

33 2.6. Jednotlivé programy podpory OPPI V rámci operačního programu Podnikání a inovace je moţnost čerpat finanční prostředky z 15 programů. Start Progres Záruka ICT a strategické sluţby ICT v podnicích Ekoenergie Inovace Potenciál Spolupráce Prosperita Školící střediska Nemovitosti Poradenství Marketing Start Cílem programu je umoţnit realizaci podnikatelského záměru osobám, které do světa podnikání vstupujících poprvé nebo minimálně po sedmi letech od ukončení předešlé podnikatelské činnosti, a to poskytnutím finanční podpory. Forma a výše podpory Bezúročný úvěr je poskytován aţ do výše 90 % předpokládaných výdajů projektu. Pro fyzickou osobu nebo pro podnikající právnickou osobu s jedním společníkem jsou poskytnuty finanční prostředky do výše 0,75 mil. Kč, a pro podnikající právnickou osobu s více společníky či členy aţ do výše 1,5 mil. Kč. Zvýhodněná záruka s příspěvkem je poskytována jen k úvěrům bank, které mají s ČMZRB 19 uzavřenu smlouvu o podmínkách poskytování záruk. Tato podpora je poskytována aţ do výše 80 % jistiny zaručovaného bankovního úvěru. Zaručovány mohou být úvěry do výše 1,5 mil. Kč s dobou splatnosti delší neţ 3 roky. Příjemce podpory hradí pouze část ceny záruky ve výši 0,1 % p.a. z výše záruky. Progres Program umoţňuje realizace rozvojových podnikatelských projektů malých a středních podniků, které nemají dlouhou historií a pro které je bariérou získání externího 19 Českomoravská záruční rozvojová banka, a.s. 36

34 financování, niţší vlastní kapitálová vybavenost nebo omezená moţnost motivovat tyto podnikatele ke zvýšení zaměstnanosti. Forma a výše podpory Podřízený úvěr do výše aţ 25 mil. Kč se splatností do 11 let a s odkladem splátek aţ na 6 let s pevným úrokem 3% p.a. Podřízený úvěr s finančním příspěvkem ve výši 10% z výše odčerpaného úvěru v případě zvýšení zaměstnanosti s podmínkou jejího udrţení po dobu 2 let. Záruka Program má za cíl usnadnit hlavně realizaci podnikatelských projektů malých a středních podniků zaměřených na investice a zvýšit jejich konkurenceschopnost pomocí zvýhodněných záruk a zvýhodněných záruk s finančním příspěvkem k zaručovanému úvěru. Program je zaměřen hlavně na malé podnikatele z regionů se soustředěnou podporou státu. Forma a výše podpory Zvýhodněná záruka je poskytována malým a středním podnikatelům aţ do výše 80% jistiny zaručovaného úvěru. Podnikatel hradí pouze část ceny záruky ve výši 0,1 0,3% p.a. z výše záruky. Musí ale s poskytnutím záruky je mu dát finanční příspěvek ve výši aţ 4% p.a. z výše záruky k úhradě zbývající části ceny záruky. Rozvoj Program je určen jen pro malé a střední podnikatele, s cílem zvýšit jejich konkurenceschopnost ve fázi růstu, a to v rovinách technické vybavenosti a zlepšení procesů při zavádění vyspělých metod řízení. Důraz je kladen hlavně na projekty s růstovým potenciálem a také projekty přispívající k odstranění regionálních rozdílů. Forma a výše podpory Podpora je poskytována formou dotace, která je určená k úhradě způsobilých výdajů vzniklých v souvislosti s plněním předmětu projektu. Finanční podpora je udělená ve výši 1-20 mil. Kč. maximálně však do výše míry způsobilých výdajů projektu stanovených regionální mapou intenzity veřejné podpory. 37

35 Tabulka č. 12: Regionální mapa intenzity veřejné podpory program Rozvoj REGION NUTS II MALÝ PODNIK STŘEDNÍ PODNIK STŘEDNÍ MORAVA, SEVEROZÁPAD. STŘEDNÍ ČECHY, MORAVSKOSLEZSKO, SEVEROVÝCHOD, JIHOVÝCHOD Zdroj: 60% 50% JIHOZÁPAD % 46% JIHOZÁPAD % 40% ICT v podnicích Tento program realizuje Prioritní osu 2 "Rozvoj firem" Operačního programu Podnikání a inovace. Program je určen jak pro malé, tak i střední podniky a také pro velké společnosti, které ale nesmí být nadnárodní společností nebo její součástí. Jeho cílem je podpořit konkurenceschopnost a růst ICT 20 sektoru v České republice, podpořit nabídku nových informačních systémů a ICT řešení.program je mimo jiné zamřen na rozvoj informační a znalostní společnosti a zvyšováním dostupnosti informací o produktech ITC. Forma a výše podpory Finanční podpora je udělena formou dotace jako procento dle Regionální mapy intenzity veřejné podpory pro ČR na období ze způsobilých výdajů projektu, minimálně však ve výši 1 mil. Kč a maximálně ve výši 100 mil. Kč. Tabulka č. 13: Regionální mapa intenzity veřejné podpory program ICT v podnicích REGION NUTS II MALÝ PODNIK STŘEDNÍ PODNIK VE LKÝ PODNIK STŘEDNÍ MORAVA, SEVEROZÁPAD. STŘEDNÍ ČECHY, MORAVSKOSLEZSKO, SEVEROVÝCHOD, JIHOVÝCHOD 60% 50% 40% JIHOZÁPAD % 46% 36% JIHOZÁPAD % 40% 30% Zdroj: Ekoenergie Cílem programu Ekoenergie je prostřednictvím finančních prostředků stimulovat aktivitu podnikatelů, zejména malých a středních, v oblasti sniţování energetické náročnosti výroby, vyššího vyuţití obnovitelných a druhotných zdrojů a jejich udrţitelný růst. 20 Informační a komunikační technologie; tímto termínem se rozumí hardwarové a softwarové prostředky pro sběr, přenos, ukládání, zpracování a distribuci dat. 38

36 Podpora je poskytována například projektům s cílem: sníţení energetické náročnosti na jednotku produkce při zachování dlouhodobé stability omezení závislosti české ekonomiky na dovozu energetických komodit sníţení spotřeby fosilních primárních energetických zdrojů zvýšené vyuţití obnovitelných zdrojů energie Forma a výše podpory Podřízený úvěr s finančním příspěvkem můţe je určen jen pro malé a střední podnikatele. Podřízený úvěr je poskytován ve výši aţ 50 mil. Kč s pevnou úrokovou sazbou 1 % p.a. Doba splatnosti podřízeného úvěru sjednaná k datu jeho poskytnutí je maximálně 15 let a odklad splátek jistiny úvěru je maximálně 8 let (období podřízenosti). Výše úvěru nesmí přesáhnout 75 % předpokládaných výdajů projektu. Další formou financování je dotace, jejíţ minimální absolutní výše 0,5 mil. Kč. Maximální výše dotace v % způsobilých výdajů je omezena mapou regionální veřejné podpory, nejvyšší absolutní částka dotace můţe činit 100 mil. Kč. Tabulka č. 14: Regionální mapa intenzity veřejné podpory program Ekoenergie REGION NUTS II MALÝ PODNIK STŘEDNÍ PODNIK VE LKÝ PODNIK STŘEDNÍ MORAVA, SEVEROZÁPAD. STŘEDNÍ ČECHY, MORAVSKOSLEZSKO, SEVEROVÝCHOD, JIHOVÝCHOD 60% 50% 40% JIHOZÁPAD % 46% 36% JIHOZÁPAD % 40% 30% Zdroj: Inovace Program je určen pro podnikatele všech velikostí. Velké společnosti mohou vyuţívat této podpory pouze pokud nejsou nadnárodní společností či její součástí. Cílem programu je zvýšení inovačního potenciálu podnikatelského sektoru pomocí dotací na provedení inovace podniků, zejména malé a střední podniky, a na projekty veřejných výzkumných institucí, vysokých škol a MSP k ochraně práv průmyslového vlastnictví. V případě úspěšnosti tohoto cíle dojde k posílení dlouhodobé konkurenceschopnosti, udrţitelného růstu a vyváţeného regionálního rozvoje české ekonomiky. 39

37 Finanční podpora můţe být vyuţita ke zvýšení efektivnosti procesů výroby a poskytování sluţeb, zavedení nových prodejních kanálů, zavedení nových metod ale také na ochranu práv průmyslového vlastnictví a to formou patentů. Forma a výše podpory Podpora je poskytována formou dotace ve výši 1 75 mil. Kč. V případě regionů, které se soustředí na podporou státu je poskytována dotace aţ do výše 150 mil. Kč, maximálně však vţdy ve výši procentních limitů ze způsobilých výdajů stanovených regionální mapou intenzity veřejné podpory (viz níţe). Tabulka č. 15: Regionální mapa intenzity veřejné podpory program Inovace REGION NUTS II MALÝ PODNIK STŘEDNÍ PODNIK VE LKÝ PODNIK STŘEDNÍ MORAVA, SEVEROZÁPAD. STŘEDNÍ ČECHY, MORAVSKOSLEZSKO, SEVEROVÝCHOD, JIHOVÝCHOD 60% 50% 40% JIHOZÁPAD % 46% 36% JIHOZÁPAD % 40% 30% Zdroj: Potenciál Program si klade za cíl zavedení a zvyšování kapacit společností pro realizaci výzkumných, vývojových a inovačních aktivit ale také zvýšení počtu společností, které provádějí vlastní výzkum a vývoj. Dále je program zaměřen na prohloubení spolupráce společností s výzkumnými a vývojovými organizacemi, tvorbu kvalifikovaných pracovních příleţitostí a tím rozvoj ekonomiky, a trvalé zvyšování konkurenceschopnosti české ekonomiky. Finanční podpora je poskytována formou dotace na způsobilé výdaje vzniklé v souvislosti s plněním předmětu projektu. Je poskytována ve výši mil. Kč, maximálně však ve výši procentních limitů ze způsobilých výdajů stanovených regionální mapou intenzity veřejné podpory na léta (viz tabulka). Tabulka č. 16: Regionální mapa intenzity veřejné podpory program Potenciál REGION NUTS II MALÝ PODNIK STŘEDNÍ PODNIK VE LKÝ PODNIK STŘEDNÍ MORAVA, SEVEROZÁPAD. STŘEDNÍ ČECHY, MORAVSKOSLEZSKO, SEVEROVÝCHOD, JIHOVÝCHOD 60% 50% 40% JIHOZÁPAD % 46% 36% JIHOZÁPAD % 40% 30% Zdroj: 40

38 Spolupráce Program podpory vzniku a rozvoje kooperačních odvětvových seskupení (klastrů), a kooperačních projektů na regionální, nadregionální i mezinárodní úrovni, jako nástroje rozvoje konkurenceschopnosti ekonomiky a ekonomického růstu. Za obecný cíl programu se povaţuje kontinuální vytváření příznivého podnikatelského prostředí, zlepšení podmínek pro podnikání, inovaci a rozvoj konkurenční výhody díky zkvalitňování vazeb mezi výzkumem, VŠ a podnikatelskou sférou. Forma a výše podpory Finanční podpora je udělována formou dotace, která je určená k úhradě způsobilých výdajů vzniklých v souvislosti s plněním předmětu projektu a její maximální výše aţ 75 % způsobilých výdajů projektu. Prosperita Cílem programu je podporovat základní a další rozvoj podnikatelských subjektů infrastruktury pro průmyslový výzkum, technologický vývoj a inovace včetně podnikatelských inkubátorů. Dále jsou zaměřeny na podnikatelská inovační centra určených k realizaci nových technologií a konkurenceschopných výrobků a sluţeb. Program je určen jak pro podnikatele právnické osoby, které prokáţou spolupráci s institucí terciárního vzdělání, výzkumným ústavem, apod., tak i pro oblast veřejného sektoru jako třeba obec,, výzkumné ústavy, atd. Forma a výše podpory Finanční podpora je poskytována formou dotace, v případě projektů obsahující stavební práce můţe dotace činit mil. Kč. Pokud projekt neobsahuje stavební práce můţe dotace jen činit 1 30 mil. Kč. Školící střediska Program je určen pro podnikatele bez omezení velikostí, podnikatelským uskupením, odbornýma profesionálním komorám dalším svazům, které sdruţují podnikatelské subjekty. Dotace velkým podnikům bude přidělena pouze v případě, ţe nejsou nadnárodní společností ani její součástí. 41

39 Hlavním cílem programu je budování infrastruktury, která je určená pro vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů podnikatelských subjektů, a tím zlepšení kvality zázemí pro vzdělávání, jeho organizaci a řízení personálních činností a dalších aktivit, které souvisí s rozvojem lidských zdrojů v oblasti průmyslu a podnikání. Forma a výše podpory Podpora je poskytována formou dotace, je určená k úhradě způsobilých výdajů vzniklých v souvislosti s plněním předmětu projektu.uděluje se v min. výši 200 tis. Kč a max. 150 mil. Kč na jeden projekt. Nemovitosti Program je určen pro územní samosprávní celky a jejich svazky a podnikatelské subjekty bez omezení jejich velikosti. Velkým společnostem bude finanční podpora poskytována v případě, ţe nejsou nadnárodní společností nebo její součástí ale také počtem jejich zaměstnanců, který nesmí přesáhnout 1250 osob. Program je zaměřen na podporu projektů realizovaných ve všech hlavních fází ţivotního cyklu nemovitostí, například projektů přípravy, rozvoje rozvoje nemovitosti atd. Dále je program zaměřen na podporu znalostí a informační báze pro rozvoj regionální podnikatelské infrastruktury a na podporu podnikání v oblasti nemovitostí. Forma a výše podpory Podpora je poskytována formou přímé dotace a je řízena regionální mapou intenzity podpory a činí maximálně: Tabulka č. 17: Regionální mapa intenzity veřejné podpory program Nemovitosti REGION NUTS II MALÝ PODNIK STŘEDNÍ PODNIK VE LKÝ PODNIK STŘEDNÍ MORAVA, SEVEROZÁPAD. STŘEDNÍ ČECHY, MORAVSKOSLEZSKO, SEVEROVÝCHOD, JIHOVÝCHOD 60% 50% 40% JIHOZÁPAD % 46% 36% JIHOZÁPAD % 40% 30% Zdroj: ICT strategické sluţby Cílem programu je podpořit pomocí dotace konkurenceschopnost a růst ICT sektoru v České republice, podpořit nabídku nových informačních systémů, nových softwarových produktů a sluţeb. Program je dále zaměřen na rozvoj informační a znalostní 42

40 společnosti a zvyšování dostupnosti informací o produktech ICT. V neposlední řadě si program klade za cíl rozvoj lidských zdrojů a tvorba kvalifikovaných pracovních míst v sektoru sluţeb. Forma a výše podpory Finanční podpora je poskytována formou dotace jako procento dle níţe uvedené Regionální mapy intenzity veřejné podpory pro ČR na období ze způsobilých výdajů projektu. Výše podpory je však omezena minimem 1 mil. Kč a maximem 100 mil. Kč, podpora a činí maximálně: Tabulka č. 18: Regionální mapa intenzity veřejné podpory program ICT strategické sluţby REGION NUTS II MALÝ PODNIK STŘEDNÍ PODNIK STŘEDNÍ MORAVA, SEVEROZÁPAD. STŘEDNÍ ČECHY, MORAVSKOSLEZSKO, SEVEROVÝCHOD, JIHOVÝCHOD VE LKÝ PODNIK 60% 50% 40% JIHOZÁPAD % 46% 36% JIHOZÁPAD % 40% 30% Zdroj: Poradenství Programu je určen ke zlepšení kvality a dostupnosti poradenských, informačních a vzdělávacích sluţeb pro malé a střední podniky. Ke zvýšení konkurenceschopnosti MSP prostřednictvím ucelené koncepce poradenských sluţeb, kde se jednotlivé části programu podporují a navzájem na sebe navazují. Dále program vytváří vhodné prostředí pro analýzy světových i českých rozvojových trendů, které mají vliv na inovační aktivitu ekonomiky ČR a tím i na její konkurenceschopnost. Program má čtyři specifické aktivity: udrţování a rozvoj Národního registru poradců jako zdroje kompetentních poradců schopných poskytovat kvalitní poradenské sluţby podporu poradenských sluţeb pro MSP poskytování dotovaných poradenských a vzdělávacích sluţeb pro MSP analyzování světových i českých rozvojových trendů, které mají vliv na inovační aktivitu ekonomiky ČR a tím i na její konkurenceschopnost. 43

41 Forma a výše podpory Dotace je účelově určená k úhradě výdajů vzniklých v souvislosti s plněním předmětu projektu. Dotace je poskytována ve aţ výši 100 % nákladů projektu. Marketing Program Marketing je zaměřený na rozvoj aktivit českých exportérů na zahraničních trzích a zvýšení vyuţití exportních příleţitostí. V rámci programu je moţnost získat finance například např. získávání marketingových informací v souvislosti se vstupem na zahraniční trhy, prezentace podniku na veletrzích a výstavách v zahraničí a s tím související tvorba propagačních materiálů. O podporu můţe ţádat malý a střední podnik který má uzavřena 2 po sobě jdoucí zdaňovací období nebo seskupení malých a středních podniků. Forma a výše podpory Finanční podpora je poskytována formou dotace ve výši 0,1 2 mil. Kč, maximálně však 50 % způsobilých výdajů podnikatelského záměru. 44

42 3. Instituce v ČR zaměřené na podporu MSP ze strukturálních fondů EU Prostředí permanentních změn ve vývoji ekonomiky vyţaduje, aby podnikatelé reagovali včas a odpovídajícím způsobem na nové instituce, na dynamiku a tendence vývoje. Taková orientace není snadná. Vyţaduje znalost informačních kanálů, udrţení stálých kontaktů, specializovanou přípravu k analýze informací a v práci s nimi. K tomu slouţí v ČR síť podpůrných organizací. Význam podpůrných organizací pro podnikatele spočívá v tom, ţe podnikatel nemá moţnost se obrátit na specializované instituce s poţadavkem na poskytnutí sluţeb, které potřebujete. Při odborném zaměření však není výhodné se jimi zabývat. Tyto sluţby by měly být prostorově dostupné a cenově přijatelné. Některé sluţby, na nichţ má stát zájem, dotuje tak, ţe mohou být poskytovány bezplatně nebo jen s částečnou úhradou. Obsahem těchto sluţeb můţe být informace, co má podnikatel dělat, aby mohl zaloţit ţivnost, informace o podporách, které můţe získat, pomoc při zpracování podnikatelského záměru, pro vyřízení úvěru, porada k daňovým, právním, účetnickým nebo exportním otázkám atd. 21 Schéma č. 1. Struktura podpůrných institucí MSP MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU ČR AGENTURA PRO PODPORU OBCHODU CZECHTRADE AGENTURA PRO PODPORU INVESTIC - CZECHINVEST ASOCIACE INOVAČNÍHO PODNIKÁNÍ REGIONÁLNÍ PORADENSKÁ A INFORMAČNÍ CENTRA PODNIKATELSKÁ INOVAČNÍ CENTRA 21 Citace: Jak podnikat po vstupu do Eu; Antonín Malach a kolektiv; str

43 Zdroj: Vlastní zpracování Státem řízené organizace Podpora podnikání MSP je v zemích Evropské unie součástí stimulace ekonomického růstu.česká republika za tímto účelem vydala zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest Agentura byla zaloţena v listopadu 1992, jejím hlavním cílem bylo podpořit příliv přímých zahraničních investic do České republiky. Svým klientům nabízela informační sluţby, poradenství a napomáhala jim realizovat jejich podnikatelské projekty. Organizace se soustředila na vybrané sektory zpracovatelského průmyslu výrobu automobilů a jejich komponentů, elektroniku a mikroelektroniku, farmacii, přesné strojírenství nebo chemický průmysl. V pozdější době se k těmto oblastem trhu přidal také letecký průmysl, biotechnologie a zdravotnická technika. Trendem západních zemích je narůst projektů v oblasti výzkumu a vývoje a strategických sluţeb. Graf č. 9: Počet pracovních míst zprostředkovaných agenturou CzechInvest dle sektoru za rok 2007 Ostatní; 10% Strojírenský kovozpracující; 9% Automobilový; 25% Technická centra; 3% Chemický, plastikářský, gumárenský; 15% Biotechnický, medicínská technika; 2% Centra strategických sluţeb; 9% Elektronický a elektrotechnický; 25% Dřevozpracující, papírenský, tiskařský; 2% Zdroj: 46

44 CzechInvest se po dobu své činnosti podílel na více neţ 771 investičních projektech v celkové hodnotě 542 mld. korun. Pomocí těchto investicí by mělo postupně vzniknout přes 153 tisíc pracovních míst. Za rok 2007 zpracoval CzechInvest 182 investičních projektů v celkové hodnotě 70,9 mld. korun. Co do počtu projektů to byl nejúspěšnější rok v celé historii agentury. Investoři přislíbili vytvořit za tento rok více neţ 30 tisíc nových pracovních míst, z nichţ je skoro určených pro absolventy vysokých škol. V roce 2007 uzavřely české společnosti pomocí CzechInvestu kontrakty v hodnotě 1,235 mld. Kč, z čehoţ vyplývá, ţe konkurenceschopnost české ekonomiky stále roste a české společnosti jsou na trhu stále úspěšnější. Mimořádně velké investice společnosti Hyundai a jejich dodavatelů sníţily objem přislíbených financí oproti roku 2006, díky níţ statistiky za rok 2006 vystoupaly do rekordních výšek. Největší počet investorů v minulém roce zamířil na jiţní Moravu. Ve 40 nových společnostech za 13 mld. korun bude v nejbliţších letech zaměstnáno lidí. Na pomyslném druhém místě skončil Ústecký se 31 projekty. Shodně po sedmnácti investorech pak přilákal, Olomoucký, Plzeňský a severní Morava. Tabulka č. 19 Investiční projekty získané agenturou CzechInvest za rok 2007 INVESTIČNÍ PROJEKTY ZPROSTŘEDKOVANÉ AGENTUROU CZECHINVEST V ROCE 2007 TYP INVESTICE POČET PRACOVNÍ MÍSTA VÝŠE INVESTICE (MIL. KČ) VÝROBA ,73 SDÍLENÉ SLUŢBY ,15 TECHNOLOGICKÁ CENTRA* 28* ,64* CELKEM** 182** ,00** *) Počet projektů přihlášených do národního programu podpory + počet projektů ţádajících o dotace z Eu. Do celkového počtu pracovních míst nejsou projekty ţádající o podporu z Eu kvůli rozdílné metodice započítány. **) Pro zachování srovnatelnosti výsledků s obdobím před vyhlášením nových programů podpory Eu na roky celková statistika nezahrnuje projekty ţádající o dotace z Eu. Zdroj: 47

45 Tabulka č. 20: Investiční projekty zprostředkované agenturou CzechInvest v letech INVESTIČNÍ PROJEKTY ZPROSTŘEDKOVANÉ AGENTUROU CZECHINVEST V LETECH 1993 AŢ 2007 TYP INVESTICE POČET PRACOVNÍ MÍSTA VÝŠE INVESTICE (MIL KČ) VÝROBA SDÍLENÉ SLUŢBY TECHNOLOGICKÁ CENTRA* 94* CELKEM** 963** *) Počet projektů přihlášených do národního programu podpory + počet projektů ţádajících o dotace z Eu. Do celkového počtu pracovních míst nejsou projekty ţádající o podporu z Eu kvůli rozdílné metodice započítány. **) Pro zachování srovnatelnosti výsledků s obdobím před vyhlášením nových programů podpory Eu na roky celková statistika nezahrnuje projekty ţádající o dotace z Eu. Zdroj: Strategické cíle CzechInvestu Postupně zvyšovat příliv zahraničních investic. Transformovat CzechInvest z marketingové agentury na agenturu rozvojovou, podporující restrukturalizaci českého průmyslu. Maximalizovat pozitivní ekonomické efekty přímých zahraničních investic Trvale aktivně ovlivňovat kvalitu investičního prostředí České republiky pouţitím systému investičních pobídek. Podílet se na rozhodování o průmyslové politice vlády a ů ČR. Součástí agentury je rejstřík průmyslových nemovitostí, který obsahuje podrobné informace o více neţ 200 průmyslových zónách a pozemcích a seznam subdodavatelů. Jako podporu při reinvesticím nabízí moţnosti Sluţeb následné péče pro zahraniční výrobce, kteří v České republice jiţ působí a chtějí zde rozšířit své aktivity CzechTrade Agentura pro podporu obchodu CzechTrade je příspěvková organizace schválená Parlemantem ČR a Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky. Tato česká 48

46 instituce byla zřízena dne 1. května 1997 Rozhodnutím ministra průmyslu a obchodu ČR č. 97/1997, za účelem poskytování informačních, poradenských, vzdělávacích a dalších sluţeb, které jsou určené ke zlepšení výsledků zahraničního obchodu České republiky, k podpoře exportních aktivit českých společností a firem v zahraničí a také k vytvoření vhodného proexportního prostředí v České republice. V roce 2007 CzechTrade uzavřel 339 úspěšných vývozních případů. Zhruba tři čtvrtiny z nich tvoří případy uskutečněné s vyuţitím sluţeb našich zahraničních kanceláří. Zbylých 95 vzniklo na základě exportních příleţitostí uveřejněných na webovských stránkách. Čeští exportéři s Agenturou pro podporu obchodu uskutečnili v roce 2007 vývoz v celkové hodnotě aţ Kč. Většina z tohoto objemu byla uskutečněna prostřednictvím sluţeb zahraničních kanceláří, a to Kč. Agentura zajišťuje zejména: Poradenské a konzultační sluţby Asistenční a podpůrné činnosti pro exportéry Účastní se zpracování analýz a strategií rozvoje zahraničního obchodu Informační sluţby v nejširším moţném rozsahu CzechTrade je společně s dalšími institucemi, hlavně s Českou exportní bankou, a.s. a Exportní garanční pojišťovací společností, a.s. Praha součástí vládního systému podpory vývozu České republiky. Podpora obchodu ve formě poskytování informací a poradenství se v celém světě povaţuje za standardní nástroj hospodářské politiky slučitelný s pravidly přijatými v rámci Světové obchodní organizace (WTO). 22 Na činnost agentury CzechTrade dohlíţí dvanáctičlenná řídící rada, ve které jsou zastoupeni členi Ministerstva průmyslu a obchodu, kteří předsedají radě, dále jsou zde zástupci Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva financí, Ministerstva zemědělství, Hospodářské komory, Svazu průmyslu a dopravy a také Asociace malých a středních podniků ČR. 22 Citace: Jak podnikat po vstupu do EU; Antonín Malach a kolektiv 49

47 3.3. Asociace inovačního podnikání (AIP) AIP je česká nevládní organizace zaloţená v oblasti inovačního podnikání, transferu technologií a vědeckotechnických parků. Jde o občanské sdruţení, které si klade za cíl vytvářet předpoklady pro rozvoj inovačního podnikání v České republice. Účelem inovačního podnikání je vývoj technicky nového produktu, ať jde o výrobek, technologie či sluţby, a jeho úspěšné zavedení na trh. Všechny sluţby AIP jsou zaměřeny na konečného uţivatele, tedy na inovační firmy, transferová pracoviště, pracoviště výzkumu a vývoje. AIP ČR zajišťuje koordinaci činností jednotlivých subjektů, které působí v oblasti inovačního podnikání a vzájemný transfer zkušeností a poznatků tak, aby celkové náklady vynaloţené na tento přenos informací byly při maximálním účinku co nejmenší. Dále zajišťuje součinnost s Hospodářskou komorou ČR, Svazem měst a obcí ČR a dalšími partnery, navrhuje podpůrné programy pro inovační podnikatele, atd. Projekt mohou agentuře podat všechny právnické i fyzické osoby se sídlem v ČR, výzkumné ústavy, univerzity a vysoké školy, mohou se podávat návrhy projektů ze všech vědních oborů, prioritou jsou však přírodovědné a technické obory Českomoravská záruční a rozvojová banka ČMZRB byla zaloţena v roce 1992 a je akciovou společností. Jejími akcionáři jsou Česká republika, která je zastoupená Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem financí a Ministerstvem pro místní rozvoj (72 % akcií), a 28% vlastní Komerční banka, a.s., Česká spořitelna, a.s., a Československá obchodní banka, a.s.. Je řízena pětičlenným představenstvem a devítičlennou dozorčí radou. Sluţby poskytované bankou jsou určeny k podpoře financování a rozvoji malého a středního podnikání v České republice, například k rozvoji bydlení, regionů, měst či obcí. Pro náročné klienty banka nabízí sluţby v oblasti vybraných produktů investičního bankovnictví a depozitní. Českomoravská záruční a rozvojová banky (banky s většinovou účastí státu) poskytuje zvýhodněné záruky a úvěry. Přínos těchto návratných forem podpory není jenom v dalším přímém rozšíření kapitálových zdrojů (podobně jako u dotací), ale i - a moţná především v nepřímém vlivu; usnadňují přístup ke komerčnímu bankovnímu úvěru, a 50

48 to nejenom díky zvýhodněným zárukám, ale v poslední době i pomocí speciálních tzv. podřízených úvěrů. Přitom vynaloţené veřejné prostředky se na rozdíl od dotací vracejí do rozpočtu (po odečtení cca 10 % na plnění závazků banky ze záruk) k opakovanému vyuţití. 23 Graf č. 10: MSP a veřejná podpora (ČMZRB) Zdroj: Zaručené úvěry jsou úvěry komerčních bank poskytnuté mj. na základě zvýhodněné záruky ČMZRB. Zvýhodněné úvěry před rokem 2000 nebyly vůbec poskytovány. Pokles v roce 2005 poukazuje na omezení prostředků veřejné podpory. Dle odvětví jsou záruky poskytovány hlavně podnikům zpracovatelského průmyslu, ti tvoří 60 70%. Oblast sluţeb tvoří %, zbytek tvoří stavebnictví. U zvýhodněných úvěrů se sluţby podílejí v průměru 50 %. Lze se domnívat, ţe je to způsobeno tím, ţe sektor sluţeb malých a středních podniků obtíţněji získává komerční úvěr. Banka se zaměřuje hlavně na: Podporu malým a středním podnikatelům formou záruk a zvýhodněných úvěrů s vyuţitím prostředků státního rozpočtu, strukturálních fondů a ů. Podpory vlastníkům panelových bytových domů při jejich rekonstrukci. Zvýhodněné úvěry pro vodohospodářské projekty. ČMRZB působí také jako finanční manager prostředků, které poskytla České republice na financování rozvoje infrastruktury Regionální poradenská a informační centra 23 Citace: 51

49 Od roku 1992 zakládá Česká republika Regionální poradenské a informační centra (RPIC). Instituce má pod kontrolou činnosti ekonomických a organizačních poradců a vzdělávací činnosti, kteří byli zvoleni po výběrovém řízení k poskytování odborných poradenských, informačních a vzdělávacích činností v oblasti dotovaného poradenství určeného pro sektor malého a středního podnikání. RPIC poskytují dotované poradenské a vzdělávací sluţby pro sektor MSP, koordinované Agenturou pro rozvoj podnikání a investic CzechInvestem. Tyto sluţby jsou podporovány v rámci programů financovaných ze státního rozpočtu Evropské unie. Vybudovaná síť RPIC, včetně satelitních pracovišť a externích pracovníků, pokrývá celé území České republiky. Velmi úzká spolupráce s orgány státní správy i samosprávy, úřady práce a ostatními organizacemi, které mají vazbu na malé a střední podniky Podnikatelská inovační centra V České republice je síť pěti Podnikatelských a inovačních center (BIC)24, které zajišťují fungování evropské sítě místních poradenských společností, tzv. BC-Net 25. Jde s o síť regionálních institucí, které poskytují malým a středním podnikům souhrnný přehled sluţeb za příznivých podmínek, zaměřující se na inovace v průmyslu a sluţbách podporujících průmysl. Pomocí této sítě můţe podnikatel získat informace o společnostech, s kterými by chtěl spolupracovat v jiných regionech nebo zemích EU. Pomocí kontaktů můţe podnikatel získat partnera dle následujících charakteristik: obor podnikání oblast produkce typ poţadované spolupráce adresa Dále BIC poskytují poradenské sluţby a informace pro malé a střední podniky, jako například hledání volných podnikatelských prostor za příznivé cenové podmínky. BIC ve své informační databázi vyhledávají začínající podnikatele, poskytují podporu 24 Zkratka vznikla z anglického názvu Business and Innovation Centre (BIC) 25 Zkratka vznikla z anglického názvu Business Cooperation Network (BC-Net) 52

50 inovačním aktivitám firem, organizují školení podnikatelů a spoluvytváří podmínky k prosperitě firem. 53

51 4. Analýza podaných ţádostí a udělených dotací MSP (období ) Cílem této kapitoly je vymezit předchozí programovací období, statisticky zhodnotit čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů v tomto období a vyhodnotit nejčastěji vyuţívané podpory Operační program Průmysl a podnikání OPPP v období byl základním programovým dokumentem politiky hospodářské a sociální soudrţnosti v oblasti průmyslu podnikání ve zkráceném programovacím období. OPPP byl vyhlášený 12. května 2004 formou výzvy v Obchodním věstníku a inzerátu vybraných periodik. Oblast malého středního podnikání zaujímá v české, ale i v evropské ekonomice velmi důleţité místo. Malý a střední podnikatelé ovlivňují sociální stabilitu a ekonomický rozvoj a tím plní důleţitý úkol pro vytváření nových pracovních moţností. Pod operační program Průmysl a podnikání spadaly programy podpory pro podnikatelskou sféru ve třech prioritách. První priorita byla určena na podporu infrastruktury podnikání, druhá na zvýšení konkurenceschopnosti podnikatelů, hlavně pro malé a střední podnikatele a poslední, třetí na sluţby k rozvoji podnikání. Podnikatelský záměr se musel orientovat na průmyslové, stavební nebo řemeslné výroby, sluţby a obchody, vymezené seznamem odvětvové klasifikace ekonomických činností a také musel splňovat podmínky definice malého a středního podnikání. Všechny podnikatelské projekty musely být uskutečněny na území České republiky. Operační program se skládal z jedenácti podprogramů a na jejich administraci se kromě agentury CzechInvest podílela také Českomoravská záruční a rozvojová banka. Stručný přehled operačních programů uvádí následující tabulka. 54

52 Tabulka č. 21: Popis programů podpory v rámci OPPP PRIORITA OPATŘENÍ PROGRAMY PODPORY 1.Rozvoj podnikatelského prostředí Celkově 50 % Prostředku OPPP. Infrastruktura pro průmyslový výzkum, vývoj a inovace Rozvoj podnikatelské infrastruktury Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů v průmyslu a podnikání Rozvoj informačních a poradenských sluţeb PROSPERITA REALITY ŠKOLICÍ STŘEDISKA KLASTRY Registr poradců (Projekt) Projekt rozvoje informační a poradenských sluţeb pro mezinárodní obchod 2. Rozvoj konkurenceschopnýc h podniků Celkově 46% prostředku OPPP. Zakládání a rozvoj MSP Podpora inovačních výrobků, technologií a sluţeb Sniţování energetické náročnosti vyšší vyuţití obnovitelných zdrojů energie START KREDIT ROZVOJ MARKETING INOVACE ÚSPORY ENERGIE OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE 3. Technická pomoc Technická pomoc při řízení a implementaci programu - Celkově 4% OPPP. Ostatní technická pomoc - Zdroj: Analýza podaných, zamítnutých a udělených dotací dle programů a ů Ke dni byla přiznána dotace 1199 projektům v celkové hodnotě Kč, byly uzavřeny úvěrové smlouvy u 1632 projektů v celkové hodnotě Kč. Statistika přiznaných dotací zahrnuje pouze ty projekty, kterým uţ bylo vydáno rozhodnutí o poskytnutí dotace. Následující analýzy vykazují počet podaných, zamítnutých a vyřazených ţádostí a poslední statistická analýza udává počet přiznaných dotací a zvýhodněných úvěrů podle jednotlivých ů a operačních programů OPPP v období

53 PROSPERITA REALITY ŠKOLICÍ STŘEDISKA KLASTRY ROZVOJ MARKETING INOVACE ÚSPORY ENERGIE OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE START KREDIT CELKEM Tabulka č. 22: Podaných ţádostí dle ů a programů KRAJ / PROGRAM JIHOČESKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ STŘEDOČESKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ VYSOČINA ZLÍNSKÝ KRAJ NEURČENO CELKEM Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů CzechInvestu Celkový počet podaných ţádostí o podpory v operačním programu Podnikání a průmysl byl Podnikatelské subjekty ţádaly nejvíce o program Kredit celých 1234 ţádostí, dále o podporu Start (998 podaných ţádostí). Program Start měl nejvíce podaných ţádostí z Moravskoslezského e, celých 292 ţádostí. Dále program Rozvoj, který byl určen hlavně projektům s růstovým potenciálem, měl vysoký počet podaných ţádostí o podporu, a také program Marketing, o který zaţádalo 661 podnikatelských subjektů. Nepatrný počet ţádostí byl o podporu na Úsporu energie, pouhých 47 ţádostí. Z analýzy vyplývá, ţe nejvíce podnikatelských subjetů, kteří ţádaly o dotace měl Moravskoslezský, dále Jihomoravský. Malá část ţádostí byla z Karlovarského e, jen 106 ţádostí. 56

54 PROSPERITA REALITY ŠKOLICÍ STŘEDISKA KLASTRY ROZVOJ MARKETING INOVACE ÚSPORA ENERGIE OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE START KREDIT CELKEM Tabulka č. 23: Zamítnutých a vyřazených ţádostí dle ů a programů KRAJ / PROGRAM JIHOČESKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ STŘEDOČESKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ VYSOČINA ZLÍNSKÝ KRAJ NEURČENO CELKEM Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů CzechInvestu Výše uvedená analýza uvádí počet zamítnutých a vyřazených ţádostí například pro nesplnění formálních kritérií, odstoupení ţadatele, apod.. Jak uvádí předešlá analýza, nejvíce podaných ţádostí bylo v Moravskoslezském i, coţ ale není podmínkou pro nejvyšší počet zamítnutých ţádostí. Nejvíce zamítnutých či vyřazených ţádostí měl Jihomoravský. Jiţ zmíněný Moravskoslezský byl aţ na druhém místě, pozadu nezůstává ani. Nejméně nepotvrzených ţádostí měl Karlovarský, který ale měl nejmenší počet podaných ţádostí o finanční podpory. Programy podpory Rozvoj a Kredit měly nejvyšší počet zamítnutých ţádostí, naopak nejméně zamítnutých ţádostí měl program Úspora energie, coţ je dáno také malým počtem ţádostí. 57

55 PROSPERITA REALITY ŠKOLICÍ STŘEDISKA KLASTRY ROZVOJ MARKETING INOVACE ÚSPORY ENERGIE OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE START KREDIT CELKEM Tabulka č. 24: Počet přiznaných dotací a zvýhodněných úvěrů dle ů a programů KRAJ / PROGRAM JIHOČESKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ STŘEDOČESKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ VYSOČINA ZLÍNSKÝ KRAJ NEURČENO CELKEM Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů CzechInvestu Analýza udává počet přiznaných dotací a zvýhodněných úvěrů dle ů a programů. Celkový mnoţství uznaných ţádostí o finanční podporu ze strukturálních fondů Evropské unie bylo v období Nejvíce dotací spadlo do Moravskoslezského a Jihomoravského e, celkem 866 dotací pro oba e. Naopak nejméně financí ze státního rozpočtu teklo do Karlovarského a Libereckého e. Nejvyuţívanějším programem byla podpora Start s celkovým počtem 833 udělených dotací. Podpora Kredit měla druhý nejvyšší počet přiznaných dotací či zvýhodněných úvěrů, celých 799. O program Prosperita a Úspora energie nebyl moc velký zájem, jejich celkový počet udělených dotací a zvýhodněných úvěrů byl jen 67 pro oba e. 58

56 4.3. Analýza čerpání dotací a zvýhodněných úvěrů z OPPP Níţe uvedená analýza Operačního programu Průmysl a podnikání z období je zpracována dle statistiky Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvestu, ke dni Rozbor čerpání jednotlivých programů je zaměřen na nejběţnější právní formy podnikání a to na Společnost s ručením omezeným (), Akciovou společnost (AS), Fyzickou osobu nezapsanou v obchodním rejstříku (FNZ) a FJZ ve Středočeském i. Tabulka č. 25: Čerpání dotací a zvýhodněných úvěrů Program Prosperita Podpory EUROSIGNAL, a.s. Ústav jaderného výzkumu Řeţ a.s. VYRTYCH - Technologický park a Inkubátor s.r.o. Právní forma AS AS Kraj sídla Kraj realizace projektu Program Dotace / úvěr Výše podpory Datum přiznání podpory Oblast projektu (OKEČ 26 ) Prosperita dotace Prosperita dotace Zdroj: vlastní zpracování dle údajů CzechInvestu Prosperita dotace Výše uvedené podnikatelské subjekty vyuţily z fondů Evropské unie v rámci programu Prosperita celkem Kč. Dle oblasti projektu byla většina finančních prostředků pouţita na Výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd, zbytek podpory tedy Kč byla vyuţita na oblast zprostředkovatelské činnosti realitních agentur. Tabulka č. 26: Čerpání dotací a zvýhodněných úvěrů Program Reality Příjemce podpory BENEŠ a Lát, slévárna a strojírna a.s. BENEŠ a Lát, slévárna a strojírna a.s. Právní forma AS AS Kraj sídla Zdroj: vlastní zpracování dle údajů CzechInvestu Kraj realizace Dotace / projektu Program úvěr Výše podpory Datum přiznání podpory Oblast projektu (OKEČ) Liberecký Reality dotace Reality dotace Z uvedené tabulky vyplývá, ţe finanční prostředky v celkové hodnotě Kč čerpala společnost BENES a Lát, slévárna a strojírna, a.s., jako jediná v oblasti odlévání lehkých kovů. Dále je z analýzy zřejmé, ţe při podání ţádosti o dotaci není rozhodujícím faktorem realizace projektu, ale sídla společnosti, která o dotaci či zvýhodněný úvěr ţádá. 26 OKEČ Odvětvová klasifikace ekonomických činností 59

57 Tabulka č. 27: Čerpání dotací a zvýhodněných dotací úvěrů Program Školící střediska Příjemce podpory Backaldrin s.r.o. Doosan Bobcat Engineering s.r.o. Ingersoll-Rand Equipment Manufacturing Czech Republic LINET spol. s r.o. Právní forma Kraj sídla Zdroj: vlastní zpracování dle údajů CzechInvestu Kraj realizace projektu Program Dotace / úvěr Výše podpory Datum přiznání podpory Oblast projektu (OKEČ) Školicí střediska dotace Školicí střediska dotace Školicí střediska dotace Školicí střediska dotace České společnosti čerpaly v rámci programu Školící střediska celkem Kč. Většina prostředků z fondu EU bylo pouţito do oblasti Výroby a opravy průmyslových chladicích a vzduchotechnických zařízení. Zbytek dotací v hodnotě Kč bylo vyuţito v oblasti výroby mlýnských výrobků a v oblasti výroby zdravotnických přístrojů a zařízení, chirurgických a ortopedických pomůcek. Tabulka č. 28: Čerpání dotací a zvýhodněných úvěrů Program Start Podpory Andrea Voláková Anna Bílková Barbora Němečková Daniela Krausová, DiS David Velek Ing. Dušan Hazucha Ing. František Bartoš Ing. Pavel Pánek Jan Budka Jan Lev Jana Jiráková Jiří Plachý Jiří Provazník Josef Blahoţ Karel Humpolák Luboš Haas Luděk Sedloň Lukáš Jiránek Michal Opočenský Právní forma Kraj sídla Kraj realizace projektu Dotace / Program úvěr Výše podpory Datum přiznání podpory Oblast projektu (OKEČ) Start úvěr Start úvěr Start úvěr Start úvěr Start úvěr Start úvěr Start úvěr Pardubický Start úvěr Start úvěr Start úvěr Start úvěr Start úvěr Start úvěr Start úvěr Start úvěr Start úvěr Start úvěr Ústecký Start úvěr Start úvěr

58 Milan Veselý Start úvěr Petr Kopřiva Zlínský Start úvěr Petra Hubáčková Start úvěr Radek Hůla Start úvěr René Sekerka Moravskoslezský Start úvěr Robert Krejčík Start úvěr Tomáš Kulovaný Start úvěr Václava Paterová Start úvěr Veronika Hrdá Olomoucký Start úvěr Vít Hrachovský Jihomoravský Start úvěr Zbyšek ONDERKA Start úvěr Zdeněk Máša Start úvěr VYFIKO s.r.o. Start úvěr FIT BULL s.r.o. Plzeňský Start úvěr MUDr. Hana Černá FJN Start úvěr KRAUSOVÁ s.r.o. Start úvěr Multimediální centrum GLADIÁTOR s.r.o. Start úvěr PC-Point CZ, s.r.o. Start úvěr SPORT HOTEL HOUŠTKA s.r.o. Start úvěr VYFIKO s.r.o. Start úvěr Zdroj: vlastní zpracování dle údajů CzechInvestu Výčet poskytnutých dotací v rámci programu Start je velmi rozsáhlý, z toho vyplývá časté vyuţití tohoto programu českými subjekty. Celková výše podpory činila Kč. Přidělené dotace se pohybují většinou do Kč, aţ na podnikatelský projekt společnosti FIT BULL, s.r.o., která získala úvěr v hodnotě Kč na Provoz sportovních areálů a stadionů. Druhý nejvyšší udělený úvěr byl poskytnut v částce Kč na podporu Hotelů a podobných ubytovacích zařízení. Nemalá část finančních prostředků byla poskytnuta do oblasti obchodu, opravy a údrţby 61

59 motorových vozidel, maloobchodní prodej pohonných hmot, kurýrní činnosti jiné neţ činnosti státní pošty a mnoho dalších. Tabulka č. 29: Čerpání dotací a zvýhodněných úvěrů Program Kredit Příjemce podpory 3domy s.r.o. ALMERO spol. s r.o. CANTEEN spol. s r.o. CERKO & BJB, s.r.o. CZECOM, s.r.o. DAPE Kladno, s.r.o. DIKÉ - personální agentura, s.r.o. DUBICKÝ s.r.o. DUVE ČR, s.r.o. ELEKTROMECHANIKA Úvaly, s.r.o. Farní, s.r.o. H-PLAST, s.r.o. JOVI-FERT s.r.o. K@P CZ s.r.o. Kenast s.r.o. KLZ s.r.o. MAX CARS s.r.o. Pečecké sluţby, s.r.o. Proline - body spol. s r.o. Q-PAP s.r.o. REALBAU PLUS, s.r.o. Roţmitálské Benátky, s.r.o. SDS Poděbrady, s.r.o. SEMSTAV spol. s r.o. SOL-PRO s.r.o. Solutos s.r.o. TCL s.r.o. TEBR, s.r.o. UNI Kolín, spol. s r. o. Aleš Urban Bedřich Miller Dušan Křivský Právní forma Kraj sídla Kraj realizace projektu Program Dotace / úvěr Výše podpory Datum přiznání podpory Oblast projektu (OKEČ) Kredit úvěr Plzeňský Kredit úvěr Kredit úvěr Kredit úvěr Kredit úvěr Kredit úvěr Kredit úvěr Kredit úvěr Kredit úvěr Kredit úvěr Kredit úvěr Moravskoslezský Kredit úvěr Kredit úvěr Jihočeský Kredit úvěr Kredit úvěr Kredit úvěr Kredit úvěr Kredit úvěr Jihomoravský Kredit úvěr Kredit úvěr Kredit úvěr Kredit úvěr Kredit úvěr Kredit úvěr Kredit úvěr Kredit úvěr Kredit úvěr Kredit úvěr Kredit úvěr Kredit úvěr Kredit úvěr Kredit úvěr

60 Ivana Jančarová Jan Hubený Jana Koubková Jarmil Chládek Jaroslav Hudec - Lesnickodřevařská správa Jiří Bouška Marie Blechová Mgr. Ivana HORKÁ Miroslav Beran Pavel Doleţal Petra Hubáčková Roman Hanus Stanislav Kazda Tomáš Kraus Valéria Gaţiová Vladimíra Horáková Zdeněk Horák Zdroj: vlastní zpracování dle údajů CzechInvestu Kredit úvěr Kredit úvěr Kredit úvěr Zlínský Kredit úvěr Kredit úvěr Kredit úvěr Kredit úvěr Kredit úvěr Kredit úvěr Kredit úvěr Kredit úvěr Jihočeský Kredit úvěr Vysočina Kredit úvěr Kredit úvěr Pardubický Kredit úvěr Kredit úvěr Kredit úvěr Program Kredit byl v období velmi vyuţívaný, také je z tabulky patrné, ţe společnosti získávali více finančních prostředků neţ-li v programu Start. Je to dáno zázemím jiţ existující společnosti, je méně riziková. V programu Kredit bylo celkem poskytnuto Kč. Společnost REALBAU PLUS, s.r.o. získala nejvyšší dotaci celých Kč na oblast stavebnictví. Hodně dotací bylo uděleno do oblasti maloobchod kromě motorových vozidel, dále na ubytování a stravování, výrobu kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, a ostatní činnosti kam spadají například kadeřnické a kosmetické sluţby ale také pohřební sluţby. Tabulka č. 30: Čerpání dotací a zvýhodněných úvěrů Program Rozvoj Příjemce podpory BAEST, a.s. Colognia press, a.s. CZ TECH Čelákovice, a.s. Lučební závody a.s. Kolín PATRON Bohemia a.s. PCB Benešov, a.s. POLABSKÉ MLÉKÁRNY, a.s. Právní forma Kraj sídla AS AS AS AS AS AS AS Kraj realizace projektu Dotace / Program úvěr Výše podpory Datum přiznání podpory Oblast projektu (OKEČ) Rozvoj dotace Rozvoj dotace Rozvoj dotace Rozvoj dotace Rozvoj dotace Rozvoj dotace Rozvoj dotace

61 Iva Vodáková DURABO Jaroslav Cankař a syn ATMOS Milan Pondělíček ANTICO, spol.s.r.o. BENEŠ a LÁT, s.r.o. BEZNOSKA, s. r. o. BRANALDI, s.r.o. CVP Galvanika s.r.o. CVP Galvanika s.r.o. Druţstevní závody Draţice - strojírna s r.o. FRISCO s.r.o. HOFMANN A SPOL., s. r. o. INPRO Čáslav, s.r.o. J.M.KAPA s.r.o. J.M.KAPA s.r.o. KOV Velim s.r.o. METALKOV, spol. s r.o. MONTANA s. r. o. NAREX BYSTŘICE s.r.o. OPTAGLIO s.r.o. PANFLEX, s.r.o. PROF SVAR s.r.o. Sázavan strojírny, s.r.o. Sázavan strojírny, s.r.o. STACHEMA Kolín, spol. s r.o. STS Olbramovice, spol. s r.o. Tiskárna JISKRA spol. s r.o. TNM PRINT s.r.o. ZEBRA, s.r.o. FJZ FJZ FJZ Rozvoj dotace Rozvoj dotace Rozvoj dotace Rozvoj dotace Liberecký Rozvoj dotace Rozvoj dotace Rozvoj dotace Jihomoravský Rozvoj dotace Rozvoj dotace Rozvoj dotace Rozvoj dotace Rozvoj dotace Rozvoj dotace Rozvoj dotace Rozvoj dotace Rozvoj dotace Rozvoj dotace Rozvoj dotace Rozvoj dotace Rozvoj dotace Rozvoj dotace Rozvoj dotace Rozvoj dotace Rozvoj dotace Rozvoj dotace Rozvoj dotace Rozvoj dotace Královéhradecký Zdroj: vlastní zpracování dle údajů CzechInvestu Rozvoj dotace Rozvoj dotace Celková výše podpory v rámci programu Rozvoj byla Kč, vysoké úvěry byly poskytnuty společnostem Lučební závody a.s., Kolín k výrobě chemických látek, přípravků a léčiv, dále Ivě Vodákové DURABO na vydavatelství a rozmnoţování nahraných nosičů v hodnotě Kč. Dále byly prostředky často vyuţity v oblasti výroby kovodělných výrobků, výroby zdravotnických, optických přístrojů, ale také k výrobě motorových vozidel. 64

62 Tabulka č. 31: Čerpání dotací a zvýhodněných úvěrů Program Marketing Příjemce podpory EUROSUN a.s. KARMA Český Brod a.s. M.A.S.CONSULTING a.s. PINKO a.s. STROS-Sedlčanské strojírny, a.s. ALTIS Kolín s.r.o. BIOPREPARÁTY, spol. s r.o. BIOPREPARÁTY, spol. s r.o. BIOPREPARÁTY, spol. s r.o. BIOPREPARÁTY, spol. s r.o. BOOM TISK, spol. s r.o. BOVA Březnice spol. s r.o. DEEP SKATE s.r.o. DonGemini s.r.o. Druţstevní závody Draţice - strojírna, s. r. o. ELCO Nymburk s.r.o. HPH, spol. s r.o. Hrdlička spol. s r.o. Hrdlička spol. s r.o. HRDLIČKA spol. s r.o. Právní forma Kraj sídla AS AS AS AS AS I. B. C. Praha spol. s r. o. JEES s.r.o. Kamýk Daunen s.r.o. Lach-Ner, s.r.o. Megaink s.r.o. Megaink s.r.o. Megaink s.r.o. MegaInk s.r.o. MegaInk, s.r.o. Olymp, export - import, spol. s r. o. PATRON Bohemia a.s. PATRON Bohemia a.s. PINELLI spol. s r.o. PINELLI spol. s r.o. Rudorfer CZ s.r.o. Kraj realizace projektu Dotace / Program úvěr Výše podpory Datum přiznání podpory Oblast projektu (OKEČ) Marketing dotace Marketing dotace Marketing dotace Marketing dotace Marketing dotace Marketing dotace Marketing dotace Marketing dotace Marketing dotace Marketing dotace Marketing dotace Marketing dotace Marketing dotace Marketing dotace Marketing dotace Marketing dotace Marketing dotace Marketing dotace Marketing dotace Marketing dotace Marketing dotace Marketing dotace Marketing dotace Marketing dotace Marketing dotace Marketing dotace Marketing dotace Marketing dotace Marketing dotace Marketing dotace Marketing dotace Marketing dotace Marketing dotace Marketing dotace Marketing dotace

63 TRIANT, spol. s r.o. VELTEKO s.r.o. VELTEKO s.r.o. VELTEKO s.r.o. VELTEKO s.r.o. ZENIT, spol. s r. o. Zenit, spol. s r.o. Zenit, spol. s r.o. Značky Praha s. r. o. Zdroj: vlastní zpracování dle údajů CzechInvestu Marketing dotace Marketing dotace Marketing dotace Marketing dotace Marketing dotace Marketing dotace Marketing dotace Marketing dotace Marketing dotace Program Marketing byl podnikatelskými subjekty vyuţíván jako druhá nejčastější podpora, přestoţe neposkytla MSP nejvyšší částku ze všech programů. Evropská unie poskytla prostřednictvím tohoto programu částku Kč. Nejvíce finančních prostředků teklo do oblasti Výroby chemických látek, přípravků a léčiv, výroby a opravy strojů a zařízení, a také do oblasti činnosti v oblasti výpočetní techniky. Tabulka č. 32: Čerpání dotací a zvýhodněných úvěrů Program Inovace Příjemce podpory BIOPREPARÁTY, spol. s r.o. Kemwater ProChemie s. r. o. OPTAGLIO s.r.o. PolyComp, a.s. RÜCKL CRYSTAL a.s. SAFINA, a.s. Sklárny BOHEMIA a.s. STROJMETAL KAMENICE, a.s. Ústav jaderného výzkumu Řeţ a.s. VITANA, a.s. VYRTYCH a.s. Právní forma Kraj sídla AS AS AS AS AS AS AS AS Kraj realizace Dotace / projektu Program úvěr Výše podpory Datum přiznání podpory Oblast projektu (OKEČ) Inovace dotace Inovace dotace Inovace dotace Inovace dotace Inovace dotace Inovace dotace Inovace dotace Inovace dotace Jihomoravský Inovace dotace Inovace dotace Inovace dotace Zdroj: vlastní zpracování dle údajů CzechInvestu Zvýše uvedené tabulky je patrné, ţe Evropská unie musela na program Inovace poskytnout velkou částku finančních prostředků přestoţe se jednalo pouze desítku úvěrů. Celková výše podpory činí Kč, největší podíl získali společnosti STROJMETAL KAMENICE, a.s. a Ústav Jaderného výzkumu Řez, a.s., kaţdá celých 66

64 Kč. Dotace směřovali do oblasti výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků a výroby léčiv a prostředků pro zdravotnické účely. Tabulka č. 33: Čerpání dotací a zvýhodněných úvěrů Program Úspora energie Příjemce podpory Právní forma Kraj sídla Kraj realizace projektu Program Dotace / úvěr Výše podpory Datum přiznání podpory Oblast projektu (OKEČ) Hydraulika International, s.r.o. Úspory energie dotace METALIK spol. s r. o. Úspory energie dotace Zdroj: vlastní zpracování dle údajů CzechInvestu Celková výše podpory v rámci programu Úspora energie činila Kč. Jednotlivé podnikatelské záměry byly z oblasti výroby a rozvodu tepelné energie a oblasti všeobecné strojírenské činnosti. Tabulka č. 34: Čerpání dotací a zvýhodněných úvěrů Program Obnovitelné zdroje energie Příjemce podpory MVE - Bakov nad Jizerou s.r.o. R.A. - Znojmo s.r.o. Právní forma Kraj sídla Kraj realizace projektu Ústecký Program Obnovitelné zdroje energie Obnovitelné zdroje energie Dotace / úvěr Výše podpory Datum přiznání podpory Oblast projektu (OKEČ) dotace dotace TARPO spol. s.r.o. Obnovitelné zdroje energie dotace Zdroj: vlastní zpracování dle údajů CzechInvestu Evropská unie prostřednictvím programu Obnovitelné zdroje energie poskytovala českým společnostem celkem Kč. Většina přiznaných dotací byla určena do oblasti výroby elektřiny. Další finanční podpora udělena společnosti MVE Bakov nad Jizerou, s.r.o.ve výši Kč do oblasti výroby elektrických rozvodných a řídicích zařízení. Z výše uvedených analýz je patrné, ţe nejčastěji vyuţívanou podporou z fondu Evropské unie byl v období ve Středočeském i pro zvolené právní subjekty program Kredit, přestoţe neposkytl nejvyšší celkovou částku hodnoty úvěrů. V tomto ohledu byl premiantem Program Rozvoj s celkovou částkou Kč. 67

65 5. Analýza dosavadních výsledků vyuţití strukturálních fondů pro financování MSP (období ) Ministerstvo průmyslu a obchodu poskytuje v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro období celkem 15 programů podpory. Podnikatelské subjekty mají moţnost vyuţít finanční prostředky na spolufinancování podnikatelských záměrů ve zpracovatelském průmyslu a souvisejících sluţbách. Finance pocházejí dílem ze strukturálních fondů EU (85 %) a dílem ze státního rozpočtu (15 %). Z Operačního programu Podnikání a inovace jsou finanční prostředky vypláceny ve formě nevratných dotací, zvýhodněných úvěrů a záruk. Tento program byl pozvolna navázán na Operační program Průmysl a podnikání z období Globálním cílem Operačního programu Podnikání a inovace je zvýšit do konce programovacího období konkurenceschopnost české ekonomiky a přiblíţit inovační výkonnost sektoru průmyslu a sluţeb úrovni předních průmyslových zemí Evropy Analýza podpořených projektů OPPI Níţe uvedená analýza porovnává podpořené projekty Operačního programu Podnikání a inovace , dle statistických údajů Agentury CzechInvest zpracovaných ke dni Analýza podpořených projektů je zaměřena na programy Rozvoj, ICT a strategické sluţby, Eko-energie vyuţití obnovitelných a druhotných energií, Inovace inovační projekt, Potenciál a také program Marketing. Zkoumání jednotlivých programů je zaměřeno na. Tabulka č. 35: Podpořené projekty OPPI program Rozvoj Příjemce podpory Kraj realizace Program Datum podpisu rozhodnutí Hlavní NACE 28 projektu Výše podpory (v Kč) DYNAL, s.r.o. ROZVOJ Výzva I LMT s.r.o. ROZVOJ - Výzva I PINIE Lubná, s.r.o. ROZVOJ - Výzva I QALT Rakovník, spol. s r.o. ROZVOJ - Výzva I TM Jesenice servis spol. s r.o. ROZVOJ - Výzva I Zdroj: vlastní zpracování dle údajů CzechInvestu 27 Citace: 28 NACE Kalsifikace ekonomických činností ( dne 18.září 2007 nahradil OKEČ) 68

66 Celková výše podpory uznaných projektů v rámci programu Rozvoj ke dni je Kč, z čehoţ největší část podpory získala společnost TM Jesenice servis spol, s.r.o., která vyuţila podporu v oblasti výroby kovoobráběcích a ostatních obráběcích strojů. Dále velká část prostředků byla vyuţita na výrobu plastových výrobků pro stavebnictví. Tabulka č. 36: Podpořené projekty OPPI program ICT strategické sluţby Příjemce podpory H.P.L. Systems s.r.o. STROS-Sedlčanské strojírny,a.s. BAEST, a.s. Ing. Rudolf Mašek JIVA-Jirák výroba velkokuchyňského zařízeníspol. s r.o. Josef Havlík KARTEX Lach-Ner, s.r.o. LASAK, spol. s r.o. Lesnická práce, s.r.o. M a v e l, a.s. MANAG a. s. METAL TRADE COMAX, a.s. P L E H A S O, komanditní společnost PATRON Bohemia a.s. PROF SVAR s.r.o. Sázavan strojírny, s.r.o. STS Olbramovice, spol, s r.o. Styrotrade, a.s. TM JESENICE servis, spol. s.r.o. Velplast, a.s. WOODFACE spol. s r.o. Zenit,spol. s r.o. Kraj realizace Program ICT v podnicích Výzva I ICT v podnicích - Výzva I ICT v podnicích - Výzva I CT v podnicích - Výzva I ICT v podnicích - Výzva I ICT v podnicích - Výzva I CT v podnicích - Výzva I ICT v podnicích - Výzva I ICT v podnicích - Výzva I ICT v podnicích - Výzva I ICT v podnicích - Výzva I ICT v podnicích - Výzva I ICT v podnicích - Výzva I CT v podnicích - Výzva I ICT v podnicích - Výzva I ICT v podnicích -Výzva ICT v podnicích - Výzva I ICT v podnicích - Výzva I ICT v podnicích - Výzva I ICT v podnicích - Výzva I ICT v podnicích - Výzva I ICT v podnicích - Výzva I Zdroj: vlastní zpracování dle údajů CzechInvestu Datum podpisu rozhodnutí Hlavní NACE projektu Výše podpory (v Kč) I I I Program ICT v podnicích měl k výše uvedenému datu 23 podpořených programů v celkové hodnotě Kč. Velký podíl z této částky získala společnost H.P.L. Systems s.r.o. a společnost BAEST, a.s., dohromady z Evropských fondů získaly Kč. Většina dotací byla vyuţita v oblasti výroby strojů a zařízení, výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků a také do oblasti výroby počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení. 69

67 Tabulka č. 37: Podpořené projekty OPPI program Eko-energie vyuţití obnovitelných a druhotných energií Příjemce podpory ENERGO-PRO Czech, s.r.o. MVE NEZABUDICE s.r.o. MVE Velký Osek s r.o. SAZEL s.r.o. Kraj realizace Program Eko-energie - Vyuţití obnovitelných a druhotných energií Eko-energie - Vyuţití obnovitelných a druhotných energi Eko-energie - Vyuţití obnovitelných a druhotných energi Eko-energie - Vyuţití obnovitelných a druhotných energi Zdroj: vlastní zpracování dle údajů CzechInvestu Datum podpisu rozhodnutí Hlavní NACE projektu Výše podpory (v Kč) Z výše uvedené tabulky je patrné, ţe na program Eko-energie vyuţití obnovitelných a druhotných energií Evropská unie vyčlenila nemalou částku peněz, celých Kč přestoţe se jedná pouze o čtyři dotace. Společnost ENERGO-PRO Czech, s.r.o. vyuţila podporu ve výši Kč na rekonstrukci malé vodní elektrárny Miřejovice. Nemalou část získala také společnost MVE Velký Osek s.r.o. na výstavbu MVE Velký Osek v hodnotě Kč. Tabulka č. 38: Podpořené projekty OPPI program Inovace Příjemce podpory Kraj realizace Program "A L L E G R O " s.r.o. "STROS- Sedlčanské strojírny,a.s. Aleš Křemen AUSTIS a.s. Autometal, spol. s r.o. Biopreparáty spol s r.o. BOOM TISK, spol. s.r.o. DYNEX TECHNOLOGIES, spol. s r.o. JaP-Jacina, s.r.o. KONTINUA, spol. s.r.o. LASAK, spol. s r.o. Martin Peroutka Miloslav Šorm - EKOCHEM Cosmetics S.P.T. spol.s r.o. TMC CR, s.r.o. Inovace - Inovační projekt - Výzva I Inovace - Inovační projekt Výzva I Inovace - Inovační projekt Výzva I Inovace - Inovační projekt Výzva I Inovace - Inovační projekt Výzva I Inovace - Inovační projekt Výzva I Inovace - Inovační projekt Výzva I Inovace - Inovační projekt Výzva I Inovace - Inovační projekt Výzva I Inovace - Inovační projekt Výzva I Inovace - Inovační projekt Výzva I Inovace - Inovační projekt Výzva I Inovace - Inovační projekt Výzva I Inovace - Inovační projekt Výzva I Inovace - Inovační projekt Výzva I Zdroj: vlastní zpracování dle údajů CzechInvestu Datum podpisu rozhodnutí Hlavní NACE projektu Výše podpory (v Kč)

68 Z analýzy podpořených projektů v rámci programu Inovace bylo z EU poskytnuto celkem Kč. Částky uznaných dotací se pohybují v rozmezí 3 55 milionů, coţ jsou nemalé částky. Například Martin Peroutka čerpal celých Kč na inovaci obalových materiálů. Finanční prostředky byly pouţity také v oblasti výroby chemických látek a chemických přípravků, výroby elektrických zařízení a v oblasti výroby pryţových a plastových výrobků. Tabulka č. 39: Podpořené projekty OPPI program Potenciál Příjemce podpory Clever Technologies, s.r.o. DEKONTA, a.s. EXBIO Praha, a.s. Inovační technologické centrum - VÚK, a.s. KERVAL a.s. LASAK, spol. s r.o. LAVAT a.s. První ţelezářská společnost Kladno, s.r.o. STAVUS, a. s. Vyrtych a.s. L I N E T spol. s r.o. VIDIA spol. s r.o. Kraj realizace Program Potenciál - Výzva I Potenciál - Výzva I Potenciál - Výzva I Potenciál - Výzva I Potenciál - Výzva I Potenciál - Výzva I Potenciál - Výzva I Potenciál - Výzva I Potenciál - Výzva I Potenciál - Výzva I Potenciál - Výzva II Potenciál - Výzva II Zdroj: vlastní zpracování dle údajů CzechInvestu Datum podpisu rozhodnutí Hlavní NACE projektu Výše podpory (v Kč) Dle výše uvedené tabulky je největší podíl podpory poskytován do oblasti výroby základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků. Tato oblast celkem získala od Evropské unie celých Kč, coţ je skoro polovina sumy, kterou získaly ostatní subjekty ( Kč). Celkově bylo poskytnuto ke dni Kč. Finanční prostředky byly dále vyuţívány v oblasti výroby počítačů a optických přístrojů a zařízení, výroby elektrických zařízení, ale také v odvětví shromaţďování a sběru a odpadů, a jejich úprava k dalšímu vyuţití. Tabulka č. 40: Podpořené projekty OPPI program Marketing Příjemce podpory Kraj realizace Program Datum podpisu rozhodnutí Hlavní NACE projektu Výše podpory (v Kč) ANIMA CZ, s.r.o. Marketing - Výzva I ASEKO, spol. s r.o. Marketing - Výzva I AUSTIS a.s. Marketing - Výzva I BAEST, a.s. Marketing - Výzva I BEZNOSKA, s.r.o. Marketing - Výzva I

69 Botanicus,spol.s r.o. Core Net Solutions, s.r.o. ELCO Nymburk s.r.o. Marketing - Výzva I Marketing - Výzva I Marketing - Výzva I Ellements s.r.o. Marketing - Výzva I FV-Plast, a.s. Marketing - Výzva I IGM Bohemia, s. r. o. Ing. Milík Josef jemná mechanika Ing. Vladislav Poulek, CSc. Ing.Rudolf Mašek - Balící a zpracovatelské stroje Ivana Machová- M.I.M. Ivana Machová- M.I.M. Jaroslav Cankař a syn ATMOS M.A.S. Consulting a.s. Marketing - Výzva I Marketing - Výzva I Marketing - Výzva I Marketing - Výzva I Marketing - Výzva I Marketing - Výzva I Marketing - Výzva I Marketing - Výzva I MANAG a. s. Marketing - Výzva I MINIB, s.r.o. Marketing - Výzva I mtec Int. a.s. Marketing - Výzva I NAREX BYSTŘICE s.r.o. Marketing - Výzva I PANFLEX, s.r.o. Marketing - Výzva I PERMON s.r.o. Marketing - Výzva I PINIE Lubná, spol. s.r.o. Pivovar FERDINAND a.s. Sdruţení překladatelů a tlumočníků s.r.o. SeCesPol - CZ, s.r.o. Marketing - Výzva I Marketing - Výzva I Marketing - Výzva I Marketing - Výzva I SICCO s.r.o. Marketing - Výzva I SKOL, s.r.o. Marketing - Výzva I Styrotrade,s.r.o. Marketing - Výzva I tauceti spol. s r.o. Marketing - Výzva I TRONIC CONTROL, s.r.o. VARIEL, a.s. Marketing - Výzva I Marketing - Výzva I Vavex 1990 s.r.o Marketing - Výzva I VELTEKO s.r.o. Marketing - Výzva I VITRUM Praha, spol. s r.o. Marketing - Výzva I VP trend s.r.o. Marketing - Výzva I VUC Services spol. s.r.o. Marketing - Výzva I VYRTYCH a.s. Marketing - Výzva I WASTECH a.s. Marketing - Výzva I Y Soft, s.r.o. Marketing - Výzva I Zdroj: vlastní zpracování dle údajů CzechInvestu 72

70 Program Marketing je jeden z nejvyuţívanějších programů OPPI. Podnikatelské subjekty díky tomuto programu získaly od Evropské unie Kč. Většina dotací se pohybovala, aţ na pár výjimek, okolo půl milionu Kč. Jedna z výjimek je například společnost VELTOKO, s.r.o., které bylo poskytnuto aţ Kč k prezentaci firmy a posilování pozice značky na zahraničních trzích. Většina finančních prostředků teče do oblasti výroby strojů a zařízení. Z uvedených analýz je zřejmé, ţe podnikatelské subjekty ve Středočeském i vyuţívaly z výše uvedených programů ke dni nejčastěji program Marketing. O tento program mělo zájem 42 společností, přestoţe celková hodnota podpořených projektů byla pouze Kč. Nejvíce finančních prostředků bylo Evropskou unií poskytnuto prostřednictvím programu Inovace, celých Kč. Přitom v tomto programu bylo uděleno pouhých patnáct dotací, coţ se s programem Marketing nemůţe rovnat. Za zmínění dále stojí program Eko-energie, který byl poskytnut jen čtyřem podnikatelským subjektům ve Středočeském i, ale na kaţdou společnost přišlo v průměru celých Kč. Zbylé programy v průměru odpovídají dle počtu dotací poskytnuté částce z Evropské unie Hlavní důvody zamítnutí ţádostí o dotace z fondů EU Přípravit úspěšný projekt v ţádném případě není záleţitostí na několik dnů či týdnů. Mnoho času zabere jen vyhledávání a třídění nezbytných informací. Jiţ na začátku projektu je třeba posoudit, zda je nalezená dotace pro ţadatele ta nejvhodnější a nejvýhodnější. Zajímavé je zjištění, ţe o dotace nejčastěji ţádají společnosti, kterým se daří a které si přejí rozšířit výrobu, zvýšit kvalitu produktů nebo sníţit náklady. Další skupinou jsou podniky které dávají zelenou ekologickým projektům, rekonstrukcím nevyuţívaných prostor nebo novým technologiím. Následující kapitola je zaměřena na nejčastější chyby, které se při získávání dotace vyskytují. Některé z nich jsou příčinou niţšího hodnocení projektu, a jiné jsou dokonce příčinou jejich zamítnutí. 73

71 Podcenění časové náročnosti projektu Ţadatelé o dotaci, musí vţdy počítat s časovou rezervou na přípravu projektu. U některých programů sice mohou být výzvy k předkládaní projektů vyhlašovány poměrně často, jindy jde ale o výjimečnou příleţitost, a podnikatelé tak mohou o peníze přijít, protoţe nestihnou svou ţádost podat do příslušného termínu. Nejčastěji se tyto problémy vyskytují v oblasti stavebnictví, kde ţadatelé musí čekat na územní rozhodnutí. Nevhodná volba dotačního programu Špatná volba programu můţe spočívat ve více faktorech. V některých případech program podporuje podnikatele z konkrétních okresů nebo oblastí. Někdy je program určen pro podnikatele se sídlem v určité oblasti, jindy naopak mohou sídlit i v jiném městě, ale projekt musí být realizován v určité oblasti. Dále je důleţité sladit poţadovanou dotaci s maximálním a minimálním limitem zvoleného programu. Podcenění znalosti a dodrţování detailních pokynů pro ţadatele V průběhu sběru projektů mají podnikatelé problémy se změnou jiţ vyhlášených pokynů. Tyto změny se týkají nejčastěji hodnotících kritérií nebo uznatelných nákladů. Nesoulad v údajích u ţádosti a chybné informace Často se také vyskytují administrativní chyby, které však vedou k rychlému zamítnutí ţádosti. Je potřeba, aby údaje byly například ve studii a ţádosti naprosto shodné. Moţným zamítnutím ţádosti můţe být i zaokrouhlení částek ale i špatný podpis. Je samozřejmostí, ţe kaţdý projekt, na který je České republice ţádána dotace z fondů EU, je unikát. Přesto je moţné se zaměřit na nejčastěji se vyskytující chyby, při schvalování ţádostí a pokusit se jim vyvarovat. 74

72 Závěr Malé a střední podniky hrají v ekonomice hlavní roli, díky svému většinovému podílu v rámci všech podniků. Jejich podíl na celkovém počtu podniků v ČR byl v roce 2007 celých 99,83%. Celkový počet zaměstnanců v témţe roce činil 61,41% z celkového počtu zaměstnanců v ČR. MSP výrazně přispívají ke stabilizaci politické situace v jednotlivých zemích, neboť se snaţí vyvarovat jakýmkoliv větším změnám a nestabilitě, které mohou ohrozit jejich existenci. Od mají malí a stření podnikatelé moţnost podávat ţádosti o finanční podporu z fondů Evropské unie pro současné programovací období Česká republika můţe v tomto programovacím období vyuţít ze strukturálních fondů doposud největší objem finančních prostředků, jde zhruba o 26,7 miliard euro, a to prostřednictvím 24 operačních programů, které vycházejí z předem stanovených cílů. Jde o cíl Konvergence, cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a cíl Evropská územní spolupráce. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR pro období vypracovalo Operační program Podnikání a inovace, který je hlavním programovým dokumentem realizace politiky sociální a hospodářské soudrţnosti a také důleţitým nástrojem pro rozvoj malého a středního podnikání. Agentura CzechInvest přijala od března roku 2007 celých registračních ţádostí o dotace z Operačního programu Podnikání a inovace, v celkové hodnotě 66,6 miliard. Ke dni ţádalo nejvíce podnikatelů o dotace z programu Eko-energie, a celých registračních ţádostí v celkové hodnotě 20 miliard korun. Finanční prostředky čerpané prostřednictvím této dotace je moţné pouţít na rekonstrukci vodních elektráren nebo také výstavbu vodních elektráren. Pro dotaci z programu Marketing se rozhodlo poţádat 879 podnikatelů, kteří ho vyuţijí například pro financování propagačních materiálů společnosti a účasti podiku na zahraničním veletrhu, kde má moţnost získat obchodní kontakty. Na třetím pomyslném stupínku byl program ICT v podnicích. Agentura CzechInvest obdrţela celých 840 registračních ţádostí v celkové hodnotě, která přesahuje dvě miliardy korun. Finanční prostředky mohly být vyuţity na rozšíření nebo zavedení informačních a komunikačních technologií a na další související sluţby. Největší počet registračních ţádostí o dotaci z OPPI obdrţela agentura CzechInvest od podnikatelů z Jihomoravského e, dohromady 919 projektů v hodnotě více jak deset miliard korun. Druhou nejaktivnější územím byl Moravskoslezský, který 75

73 zaregistroval 822 projektů, jejichţ hodnota přesáhla sedm miliard korun. Pozadu nezůstal ani se 704 ţádostmi v hodnotě přesahující deset miliard korun. Operační program Průmysl a podnikání na období byl vyhlášený dne Ke dni byla přiznána dotace 1199 projektům v celkové hodnotě Kč a byly uzavřeny úvěrové smlouvy 1632 projektů v celkové částce Kč. Nejţádanějším programem z hlediska počtu podaných ţádostí byl program Kredit, který měl celých 1234 podaných ţádostí, z toho 433 projektů bylo zamítnuto a přiznáno bylo jen 799. Druhým nejvíce vyuţívaným programem byl program Start, s celkovým počtem 998 podaných ţádostí, z čehoţ bylo 107 zamítnuto ale celých 833 schváleno. Následují program Rozvoj, který měl 747 ţádostí a program Marketing, který přesáhl 600 ţádostí. Vzhledem k průtahům se schválením konečného znění operačních programů nemohly být ţádosti včas spuštěny. Teprve v polovině dubna roku 2007 se v Bruselu představil český vyjednávací tým, který měl za cíl dohodnout s Evropskou komisí finální podobu čerpání ze strukturálních fondů EU. Operační program Podnikání a inovace byl schválen aţ 3. prosince 2007, coţ je skoro o rok později. Tato situace nejvíce ovlivnila společnosti, které si do rozpočtu na rok 2007 naplánovali projekt z některých operačních programů na období Problémy s pozdním schválením jednotlivých projektů jsou mimo jiné spojeny s velkým počtem předloţených operačních programů. V současnosti má ČR 24 operačních programů, zatímco Maďarsko jen 14, a jejich schvalování tedy netrvá tak dlouho jako v České republice. Dálším úskalím je sloţitost systému a neznalost informací. Stejně jako v minulém programovacím období ( ) dochází ke změně pravidel pro čerpání finančních prostředků z evropských fondů během stávajícího období. Evropské fondy umoţňují pomoc financování malého a středního podnikání, a tím pomáhají vytvářet kruh sniţování zaměstnanoti, větších plateb daňí státu a podporu celé ekonomiky. Záleţí pouze na podnikateli, zda tuto moţnost vyuţije. Pro sníţení počtu zamítnutých ţádostí, z důvodu administrativních chyb a neznalosti informací, vzniklo v ČR mnoho agentur. Ty jsou připraveny ţadatelům pomoci s agendou nutnou pro podání ţádosti, a tím zefektivnit moţnost čerpání z uvedených fondů. 76

74 Seznam pouţité literatury: Bibliografie: 1. MALACH, Antonín; a kolektiv. Jak podnikat po vstupu do EU. 1. vyd. Praha : Grada, ISBN ŠEVČÍK, P. a kol. Jak získat peníze od státu, bank a EU (1. díl). NEWFINANCES : Praha, ISBN VODÁČEK, Leo; VODÁČKOVÁ, Olga. Malé a střední podniky: konkurence a aliance v Evropské unii. Management press, ISBN Internetové zdroje: Asocieace inovačního podnikání v ČR Agentura pro podporu podnikání a investic BusinessInfo CzechTrade Českomoravská záruční a rozvojová banka Český statistický úřad Československá obchodní banka, a.s. Economic Wizard Europa portál EU EUROSKOP CZ Finance Hospodářská komora ČR Informační systém Masarykovy university IREAS Liberální institut Ministerstvo financí ČR Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo ţivotního prostředí ČR OS NOVINY Regionální operační program NUTS 2 SME UNION ČR Strukturální fondy EU Svaz průmyslu a dopravy ČR Wikipedia

75 Rejstřík tabulek, grafů, map, schémat a příloh Seznam tabulek: Tabulka č. 1: Definice malých a středních podniků... 7 Tabulka č. 2: Podíl MSP na vybraných makroekonomických ukazatelích Tabulka č. 3: Hlavní úrovně regionálního členění území dle počtu obyvatel NUTS.. 19 Tabulka č. 4: Regiony klasifikace NUTS ( I, II, III) v České republice Tabulka č. 5: Regiony klasifikace LAU ( I, II) v České republice Tabulka č. 6: Rozloha a počet obyvatel regionů soudrţnosti Tabulka č. 7: Fondy EU programovací období Tabulka č. 8: Rozdělení fondů EU Tabulka č. 9: OP na období Tabulka č. 10: Finanční alokace OPPI na období Tabulka č. 11: specifické cíle, prioritní osy, oblasti podpory OPPI Tabulka č. 12: Regionální mapa intenzity veřejné podpory program Rozvoj Tabulka č. 13: Regionální mapa intenzity veřejné podpory program ICT v podnicích Tabulka č. 14: Regionální mapa intenzity veřejné podpory program Ekoenergie Tabulka č. 15: Regionální mapa intenzity veřejné podpory program Inovace Tabulka č. 16: Regionální mapa intenzity veřejné podpory program Potenciál Tabulka č. 17: Regionální mapa intenzity veřejné podpory program Nemovitosti Tabulka č. 18: Regionální mapa intenzity veřejné podpory program ICT strategické sluţby Tabulka č. 19 Investiční projekty získané agenturou CzechInvest za rok Tabulka č. 20: Investiční projekty zprostředkované agenturou CzechInvest v letech Tabulka č. 21: Popis programů podpory v rámci OPPP Tabulka č. 22: Podaných ţádostí dle ů a programů Tabulka č. 23: Zamítnutých a vyřazených ţádostí dle ů a programů Tabulka č. 24: Počet přiznaných dotací a zvýhodněných úvěrů dle ů a programů. 58 Tabulka č. 25: Čerpání dotací a zvýhodněných úvěrů Program Prosperita Tabulka č. 26: Čerpání dotací a zvýhodněných úvěrů Program Reality Tabulka č. 27: Čerpání dotací a zvýhodněných dotací úvěrů Program Školící střediska Tabulka č. 28: Čerpání dotací a zvýhodněných úvěrů Program Start Tabulka č. 29: Čerpání dotací a zvýhodněných úvěrů Program Kredit Tabulka č. 30: Čerpání dotací a zvýhodněných úvěrů Program Rozvoj Tabulka č. 31: Čerpání dotací a zvýhodněných úvěrů Program Marketing Tabulka č. 32: Čerpání dotací a zvýhodněných úvěrů Program Inovace Tabulka č. 33: Čerpání dotací a zvýhodněných úvěrů Program Úspora energie Tabulka č. 34: Čerpání dotací a zvýhodněných úvěrů Program Obnovitelné zdroje energie Tabulka č. 35: Podpořené projekty OPPI program Rozvoj Tabulka č. 36: Podpořené projekty OPPI program ICT strategické sluţby Tabulka č. 37: Podpořené projekty OPPI program Eko-energie vyuţití obnovitelných a druhotných energií Tabulka č. 38: Podpořené projekty OPPI program Inovace Tabulka č. 39: Podpořené projekty OPPI program Potenciál

76 Tabulka č. 40: Podpořené projekty OPPI program Marketing Seznam grafů: Graf č. 1: Vývoj počtu malých a středních podniků v ČR v letech Graf č. 2: Demografie podniků... 9 Graf č. 3: Počet zaměstnanců v MSP ( ) Graf č. 4: Odvětvová struktura malých a středních podniků ( ) Graf č. 5: Malé a střední podniky regionální struktura (2005) Graf č. 6: Změny ve struktuře cílů finančních nástrojů Graf č. 7: Alokace operačních programů za období Graf č. 8: Rozdělení finančních prostředků dle jednotlivých cílů Graf č. 9: Počet pracovních míst zprostředkovaných agenturou CzechInvest dle sektoru za rok Graf č. 10: MSP a veřejná podpora (ČMZRB) Seznam map: Mapa č. 1: Hustota MSP a velkých podniků států EU (2003) Mapa č. 2: NUTS II (regiony soudrţnosti) a NUTS III v České republice Seznam schémat: Schéma č. 1. Struktura podpůrných institucí MSP Seznam příloh: Příloha č. 1: Vymezení pojmu drobný, malý a střední podnikatel Příloha č. 2: Seznam CZ-NACE - skupiny činností Příloha č. 3: Alokace pro ČR na roky dle cílů

77 Přílohy: Příloha č. 1: Vymezení pojmu drobný, malý a střední podnikatel Vymezení pojmu drobný, malý a střední podnikatel a postupů pro zařazování podnikatelů do jednotlivých kategorií Článek 1 Drobný, malý a střední podnikatel 1. Za drobného, malého a středního podnikatele1 (MSP) se povaţuje podnikatel, pokud: a) zaměstnává méně neţ 250 zaměstnanců, b) jeho aktiva2/majetek3 nepřesahují korunový ekvivalent částky 43 mil. EUR nebo má obrat/příjmy nepřesahující korunový ekvivalent 50 mil. EUR. 2. Za malého podnikatele se povaţuje podnikatel, pokud: a) zaměstnává méně neţ 50 zaměstnanců, b) jeho aktiva/majetek, nebo obrat/příjmy nepřesahují korunový ekvivalent 10 mil. EUR. 3. Za drobného podnikatele se povaţuje podnikatel, pokud: a) zaměstnává méně neţ 10 zaměstnanců a b) jeho aktiva/majetek nebo obrat/příjmy nepřesahují korunový ekvivalent 2 mil. EUR. 4. Údaje o počtu zaměstnanců a o hodnotě aktiv/majetku, resp. o výši obratu/příjmů zjišťují: - podnikatelé vedoucí účetnictví z údajů uvedených v účetní závěrce sestavené a potvrzené podpisovým záznamem statutárního orgánu za účetní období bezprostředně předcházející období, v němţ je podána ţádost o podporu (dále jen poslední uzavřené účetní období ) a - podnikatelé vedoucí daňovou evidenci z údajů uvedených v přiznání k dani z příjmů podaném za zdaňovací období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, v němţ je podána ţádost o podporu (dále jen poslední uzavřené zdaňovací období ), a to způsobem uvedeným v čl. 2 aţ Malý a střední podnikatel, který zahajuje podnikání, stanoví hodnoty uvedené v bodu 1, 2.a 3. vlastním kvalifikovaným odhadem, a to pro první účetní období, ve kterém bude provozována podnikatelská činnost po dobu alespoň 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, resp. pro první zdaňovací období, ve kterém bude provozována podnikatelská činnost po celé zdaňovací období. 1 ve smyslu 2, odst. (2) písm. a), b) a c) Obchodního zákoníku. 2 z rozvahy u podnikatele, který vede účetnictví 3 z daňové evidence podnikatele, který nevede účetnictví Článek 2 Druhy podnikatelů zohledňované při stanovování počtu zaměstnanců a finančních Částek 1. Samostatným je kaţdý podnikatel, který není klasifikován jako partnerský ve smyslu bodu 2 nebo jako spojený ve smyslu bodu 3. Partnerskými jsou všichni podnikatelé, kteří nejsou klasifikováni jako spojení ve smyslu bodu 3 a mezi kterými je tento vztah: podnikatel vlastní buď výlučně, nebo společně s jedním nebo více spojenými podnikateli ve smyslu bodu 3, 25% aţ 50% kapitálu nebo hlasovacích práv jiného podnikatele. 2. Podnikatel se však můţe povaţovat za samostatného, a tudíţ za nemajícího ţádné 80

78 partnery, i kdyţ tento 25% práh přesáhnou následující investoři za předpokladu, ţe tito investoři nejsou spojeni ve smyslu bodu 3, a to buď jednotlivě nebo společně u dotyčného podnikatele : a) veřejné investiční společnosti, společnosti rizikového kapitálu, jednotlivci nebo skupiny jednotlivců provozující běţně činnost v oblasti investic rizikového kapitálu, které investují do vlastního kapitálu nekótovaných podniků ( obchodní andělé ), za předpokladu, ţe celková investice těchto obchodních andělů v tomtéţ podniku je menší neţ EUR; b) vysoké školy nebo nezisková výzkumná centra (subjekty, jejichţ předmětem činnosti je výzkum a jsou nezisková); c) institucionální investoři včetně fondů regionálního rozvoje; d) samostatné orgány místní samosprávy s ročním rozpočtem menším neţ 10 milionů EUR a s méně neţ obyvateli. 3. Spojení jsou podnikatelé, kteří mají mezi sebou některý z těchto vztahů: a) podnikatel má většinu4 hlasovacích práv akcionářů, společníků nebo členů jiného podnikatele ; b) podnikatel má právo jmenovat nebo odvolávat většinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu jiného podnikatele; c) podnikatel má právo uplatňovat dominantní vliv nad jiným podnikatelem podle smlouvy uzavřené s tímto podnikatelem nebo podle ustanovení v jeho zakladatelské listině nebo zakladatelské smlouvě; d) podnikatel, který je majitelem akcií nebo členem jiného podnikatele, sám kontroluje podle dohody s ostatními akcionáři, společníky nebo členy uvedeného podnikatele většinu hlasovacích práv akcionářů, společníků nebo členů v uvedeném podnikateli. Předpokládá se, ţe ţádný dominantní vliv neexistuje, nejsou-li investoři uvedení ve druhém odstavci bodu 2 sami zapojení přímo nebo nepřímo do řízení dotyčného podnikatele, aniţ jsou dotčena jejich práva jakoţto akcionářů. Podnikatelé, kteří mají některý ze vztahů uvedených pod písm. a) aţ d) tohoto bodu prostřednictvím jednoho nebo více jiných podnikatelů nebo prostřednictvím některého z investorů uvedených v bodě 2, se rovněţ povaţují za spojené. 4 více neţ 50% 2 Podnikatelé, kteří mají jeden nebo více takových vztahů prostřednictvím fyzické osoby nebo skupiny fyzických osob jednajících společně, se také povaţují za spojené, provozují-li svou činnost nebo část své činnosti na stejném5 trhu nebo na sousedních trzích. Sousední trh 6 je povaţován za trh pro výrobek nebo sluţbu, situovaný přímo nad nebo pod relevantním trhem. 4. S výjimkou případů stanovených v druhém odstavci bodu 2 nelze podnikatele ovaţovat za malého a středního podnikatele, jestliţe 25% nebo více kapitálu nebo hlasovacích práv přímo nebo nepřímo kontroluje, společně nebo individuálně, jeden nebo více orgánů státní správy nebo anebo obec. 5. Podnikatelé mohou učinit prohlášení o statusu samostatného podnikatele, partnera nebo spojeného podnikatele, včetně údajů ohledně omezení stanovených v článku 2. Prohlášení lze učinit, i kdyţ je kapitál rozloţen takovým způsobem, ţe není moţné přesně určit, kdo jej vlastní, v kterémţto případě podnikatel můţe v dobré víře prohlásit, ţe můţe předpokládat, ţe není vlastněn z 25% nebo více jedním podnikatelem nebo společně podnikateli spojenými mezi sebou. Článek 3 Údaje pouţívané pro stanovení počtu zaměstnanců a finančních veličin a referenčního období 1. Údaje, které se mají pouţít pro stanovení počtu zaměstnanců a finančních veličin, jsou údaje vztahující se k poslednímu uzavřenému účetnímu/ poslednímu uzavřenému zdaňovacímu období. Je-li poslední uzavřené účetní období/poslední uzavřené zdaňovací období kratší nebo delší neţ kalendářní rok, resp. 12 po sobě jdoucích kalendářních 81

79 měsíců, je nutno údaje o obratu/příjmech přepočíst na období kalendářního roku (údaj o obratu/příjmech se vydělí počtem započatých měsíců a vynásobí dvanácti). Výše obratu se stanoví bez daně z přidané hodnoty (DPH) a bez dalších nepřímých daní. 2. Pokud z údajů za poslední uzavřené účetní období/ poslední uzavřené zdaňovací období podnikatel zjistí, ţe údaje přepočtené podle odst. 1 za dané účetní období/ dané zdaňovací období přesáhly nebo klesly pod stanovené počty zaměstnanců nebo finanční omezení uvedená v článku 1, nevyplývá z toho ztráta nebo nabytí statusu drobného, malého a středního podnikatele, nejsou-li tato omezení překročena nebo naplněna ve dvou po sobě jdoucích účetních nebo zdaňovacích obdobích. 3. Pokud ve dvou po sobě jdoucích uzavřených účetních obdobích/ uzavřených zdaňovacích obdobích jsou stanovené limity v jednom období splněny a v jednom překročeny, jsou rozhodující pro určení toho, zda podnikatel je nebo není drobným, malým a středním podnikatelem, údaje za třetí uzavřené účetní období/ třetí uzavřené zdaňovací období předcházející roku podání ţádosti o podporu. 4.V případě podnikatele se dvěma a méně uzavřenými účetními obdobími/zdaňovacími obdobími jsou rozhodující pro stanovení toho, zda podnikatel splňuje podmínky definice drobného, malého a středního podnikatele, údaje za poslední uzavřené účetní období/ poslední uzavřené zdaňovací období. 5 stejným trhem je trh zboţí, které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného pouţití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němţ jsou soutěţní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území (viz 2 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěţe) 6 o trh sousední (úzce související) ve vztahu k relevantnímu trhu se jedná v případě, ţe zboţí na trhy umístěné je zájemně komplementární anebo je obecně nakupováno stejnou skupinou spotřebitelů ke stejnému konečnému účelu pouţití Článek 4 Počet zaměstnanců Počet zaměstnanců podnikatele odpovídá počtu ročních pracovních jednotek (RPJ), tj. počtu osob, které podnikatel zaměstnával na plný úvazek během celého posuzovaného účetního období/zdaňovacího obdob. Práce osob, které nepracovaly po celé období, práce těch, kteří pracovali na částečný úvazek bez ohledu na dobu trvání, a práce sezónních pracovníků se počítají jako zlomkové hodnoty ročních pracovních jednotek. Za zaměstnance povaţují: a) zaměstnanci; tj. fyzické osoby, které jsou v pracovním poměru k zaměstnavateli, pracují pro zaměstnavatele na základě dohody o pracovním činnosti nebo dohody o provedení práce, b) vlastníci-manaţeři podílející se na řízení jako členové statutárního orgánu podnikatele. Učni nebo studenti pracující v odborném výcviku se smlouvou o učebním poměru nebo o odborném výcviku se nepovaţují za zaměstnance. Doba trvání mateřských nebo rodičovských dovolených se nezapočítává. Článek 5 Stanovování údajů o podniku 1. V případě samostatného podnikatele se údaje, včetně počtu zaměstnanců, stanovují výhradně na základě údajů týkajících se tohoto podnikatele. 2. V případě podnikatelů, které nelze povaţovat za samostatné, se k údajům za dotyčný podnik se přičtou: a) údaje o kaţdém přímém partnerovi dotyčného podnikatele vlastnícím dotyčného podnikatele nebo vlastněném dotyčným podnikatelem. Přičítaná veličina je úměrná 82

80 procentuálnímu podílu na základním kapitálu nebo hlasovacích právech (podle toho, který je vyšší). V případě vzájemného vlastnictví podnikatelů ve formě drţby akcií dvou nebo více společností se uplatňuje vyšší procento. K údajům o přímém partnerovi podniku se před provedením poměrného přepočtu v plné výši přičtou údaje o všech podnikatelích, s nimiţ je spojen( nepřímí partneři), b) údaje o kaţdém podnikateli, který je přímo nebo nepřímo ( prostřednictvím dalších spojených podnikatelů) spojen s dotyčným podnikatelem, a to v plné výši. K údajům za přímo či nepřímo spojené podnikatele se poměrně přičítají údaje o kaţdém jejich partnerovi úměrně procentuálnímu podílu na kapitálu nebo hlasovacích právech (podle toho, který je vyšší). 3. V případě, ţe podnikatel sestavuje konsolidovanou účetní závěrku nebo je zahrnut do konsolidace, mohou se údaje stanovovat na základě konsolidované účetní závěrky. Článek 6 Korunový ekvivalent Korunový ekvivalent se stanoví vynásobením částek uvedených v EUR kursem vyhlášeným Evropskou centrální bankou pro poměr mezi EUR a Kč k roku předcházejícímu roku podání ţádosti o podporu, příp. pro poslední pracovní den předcházející tomuto datu, pokud připadá na sobotu, neděli nebo svátek. Článek 7 Ostatní ustanovení 1. Zdrojem informace o počtu zaměstnanců jsou údaje o počtu zaměstnanců předávané České správě sociálního zabezpečení. 2. Obratem se rozumějí výnosy bez daně z přidané hodnoty a dalších nepřímých daní. Příjmy se rozumějí bez daně z přidané hodnoty a dalších nepřímých daní. 3. Zdrojem informace k ověření údajů o výši obratu je pro subjekty vedoucí účetnictví výkaz zisku a ztráty podnikatelského subjektu. Zdrojem informací pro ověření údajů o výši příjmů jsou pro subjekty vedoucí daňovou evidenci údaje o příjmech a výdajích v daňové evidenci podle 7b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 4. Zdrojem informace k ověření údajů o výši aktiv je pro subjekty vedoucí účetnictví Rozvaha podnikatelského subjektu. V případě subjektů vedoucích daňovou evidenci se jedná o majetek zjištěný z údajů v daňové evidenci podle 7b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 5. Zdrojem informací o vztazích mezi partnerskými a spojenými podniky jsou např. smlouvy uzavřené s daným podnikem, ustanovení v memorandech nebo stanovách. 83

81 Příloha č. 2: Seznam CZ-NACE - skupiny činností Kód Název ekonomické činnosti Rostlinná a ţivočišná výroba, myslivost a související činnosti Lesnictví a těţba dřeva Rybolov a akvakultura Těţba a úprava černého a hnědého uhlí Těţba ropy a zemního plynu Těţba a úprava rud Ostatní těţba a dobývání Podpůrné činnosti při těţbě Výroba potravinářských výrobků Výroba nápojů Výroba tabákových výrobků Výroba textilií Výroba oděvů Výroba usní a souvisejících výrobků Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě náby Výroba papíru a výrobků z papíru Tisk a rozmnoţování nahraných nosičů Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů Výroba chemických látek a chemických přípravků Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků Výroba pryţových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení Výroba elektrických zařízení Výroba strojů a zařízení j. n Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku Ostatní zpracovatelský průmysl Opravy a instalace strojů a zařízení Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Shromaţďování, úprava a rozvod vody Činnosti související s odpadními vodami Shromaţďování, sběr a odstraňování odpadů, úprava odpadů k dalšímu vyuţití Sanace a jiné činnosti související s odpady Výstavba budov Inţenýrské stavitelství Specializované stavební činnosti Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Velkoobchod, kromě motorových vozidel Maloobchod, kromě motorových vozidel Pozemní a potrubní doprava 84

82 Vodní doprava Letecká doprava Skladování a vedlejší činnosti v dopravě Poštovní a kurýrní činnosti Ubytování Stravování a pohostinství Vydavatelské činnosti Činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televizních programů, pořizování zvukových nahrá Tvorba programů a vysílání Telekomunikační činnosti Činnosti v oblasti informačních technologií Informační činnosti Finanční zprostředkování, kromě pojišťovnictví a penzijního financování Pojištění, zajištění a penzijní financování, kromě povinného sociálního zabezpečení Ostatní finanční činnosti Činnosti v oblasti nemovitostí Právní a účetnické činnosti Činnosti vedení podniků; poradenství v oblasti řízení Architektonické a inţenýrské činnosti; technické zkoušky a analýzy Výzkum a vývoj Reklama a průzkum trhu Ostatní profesní, vědecké a technické činnosti Veterinární činnosti Činnosti v oblasti pronájmu a operativního leasingu Činnosti související se zaměstnáním Činnosti cestovních agentur, kanceláří a jiné rezervační a související činnosti Bezpečnostní a pátrací činnosti Činnosti související se stavbami a úpravou iny Administrativní, kancelářské a jiné podpůrné činnosti pro podnikání Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení Vzdělávání Zdravotní péče Ústavní sociální péče Mimoústavní sociální péče Tvůrčí, umělecké a zábavní činnosti Činnosti knihoven, archivů, muzeí a jiných kulturních zařízení Činnosti heren, kasin a sázkových kanceláří Sportovní, zábavní a rekreační činnosti Činnosti organizací sdruţujících osoby za účelem prosazování společných zájmů Opravy počítačů a výrobků pro osobní potřebu a převáţně pro domácnost Poskytování ostatních osobních sluţeb Činnosti domácností jako zaměstnavatelů domácího personálu Činnosti domácností produkujících blíţe neurčené výrobky a sluţby pro vlastní potřebu Zdroj: 85

83 Příloha č. 3: Alokace pro ČR na roky dle cílů Zdroj: 86