Julie Wittmannová. Katedra APA, FTK UP v Olomouci.

Transkript

1 Julie Wittmannová Katedra APA, FTK UP v Olomouci julie.wittmannova@upol.cz

2 Definice (jenom krátké připomenutí) před aktivitou Aktivita drobná Vaše Definice (dokončení) po aktivitě Zásady práce s dětmi Specifika TV Praxe

3 Dříve se užívaly diagnózy LMD (lehká mozková dysfunkce), LDE (lehká dětská encefalopatie) Aktuálně syndrom ADHD, syndrom ADD, případně hyperkinetický syndrom vychází z popisu projevů chování, symptomatiky: ADHD = Attention Deficit Hyperactivity Disorder = porucha pozornosti s hyperaktivitou ADD = Attention Deficit Disorder = porucha pozornosti Termín hyperkinetická porucha, syndrom pak odkazuje na diagnostiku lékařů Speciální pedagogika někdy užívá termín specifické (vývojové) poruchy chování Specifické vývojové poruchy chování a koncentrace

4 KLASIFIKACE WHO (ICD-10) F90 HYPERKINETICKÉ PORUCHY F90.0 Porucha aktivity a pozornosti F90.1 Hyperkinetická porucha chování F90.8 Jiné hyperkinetické poruchy F90.9 Hyperkinet. porucha nespecifikovaná KLASIFIKACE DSM-IV (Diagnostický a statistický manuál duševních nemocí 4. revize) ADHD s převahou poruchy pozornosti ADHD s převahou hyperaktivity a impulzivity ADHD kombinovaný subtyp 6% populace dětské; 3(5): 1 (chlapci: dívky) Symptomy se projevují při požadavku udržení pozornosti, kontrole pohybů a utlumení impulzů (školní úlohy, pobyt v kolektivu, nutnost přizpůsobit se normám, pravidlům).

5 Co vnímáte jako problém ADHD ve výuce obecně / v TV? Co Vás nejvíce trápí za chování žáků směrem k pedagogické práci? Později: Co zvládáte/nezvládáte? Vlastní zdroje?

6 PRIMÁRNÍ CHARAKTERISTIKA Deficit pozornosti, porucha koncentrace Hyperaktivita Impulzivita PŘIDRUŽENÉ PŘÍZNAKY Velká výkonnostní variabilita Zdravotní problémy Poruchy spánku Komorbidní poruchy (emoční poruchy, poruchy chování) Adolescence, dospělost: zneužívání drog

7 Mýtus: Dítě nedává pozor dává pozor, jenže na všechno, i na to, co by nemělo, unaví se, přetíží Dítě věnuje nadměrnou generalizovanou pozornost všem podnětům bez rozdílu, není schopné vybrat ty pro danou chvíli významné, vzniká nesoustředěnost a nepozornost z nadbytku soustředěnosti Každý drobný podnět dítě vyruší a vyvolá nepřiměřenou reakci (vnější/vnitřní) MNOHO FOREM (deficit čilosti, vzrušivosti, výběrovosti podnětů, soustředěné pozornosti, těkavosti, nedostatečný rozsah chápání atp.)

8 nepřiměřená úroveň motorické či hlasové aktivity NEKLID, VRTĚNÍ, NEPOTŘEBNÉ POHYBY TĚLA irelevantní a bezúčelné k zadané úloze PŘI ŠKOLNÍ PRÁCI často mimo lavici, pohyb po třídě bez svolení, při školní práci neustále pohybují rukama, nohama, hrají si s předměty, povídají si s jinými dětmi (skáčou do řeči, berou si slovo, atypické zvuky). Nadměrný řečový projev a komentáře. - Často není schopné relaxace, sedavých aktivit -

9 nedostačivost v útlumu chování NENÍ JASNÉ, KTERÉ ASPEKTY IMPULZIVITY POSTIŽENY rychle reagují bez dokončení instrukcí, co se od nich chce omyly z nepozornosti neschopnost odhadnout riziko, zvýšení rizika úrazovosti Úkoly s odloženou odměnu = problém!! okamžitá odměna, krátké úkoly, musí bavit!!

10 Obraz dětí s ADHD velmi velmi rozmanitý Hloubka poruchy různá, vliv osobnosti, výchovy, zdravotního stavu, denní doby, přidružených problémů Vliv učitele, spolužáků. PROTOŽE KAŽDÝ NA PROBLÉMOVÉ CHOVÁNÍ REAGUJE ODLIŠNĚ NĚKDO VYDRŽÍ VÍCE. NĚKDO MÉNĚ DEFINICE: Problémové chování překračuje očekávané projevy chování vzhledem k věku a k situaci, kontextu, nese v sobě negativní konotace. Jsou tak označovány ty situace, kdy se dítě ve svých projevech opakovaně odlišuje od očekávatelné vývojové a sociokulturní normy chování dané věkové skupiny.

11 Pro jednoho učitele/asistenta určité chování žáka může být bráno jako problémové, pro druhého nikoli. Někteří jedinci mají větší předpoklady ustát výchovu a vzdělávání dětí s ADHD Někteří spolužáci ustojí (usedí) souseda s ADHD, jiní nikoliv Problémového chování žáka jako Výsledek vzájemné interakce učitele, dítěte a rodičů. Projevují specifické rysy osobnosti všech zúčastněných, podmíněné situačním kontextem aj.

12 Dítě nezlobí proto, že vás chce trápit. Nedělá to naschvál. Nedělá to naschvál vám. Dítě zlobí, protože na něco upozorňuje, o něco volá, něco potřebuje. Ačkoliv dítě vypadá, že mu z toho plynou jen samé klady, ani ono není se vším spokojené. Možná to působí tak, že mu to tak vyhovuje, ale nemusí být s tímto stavem vůbec spokojené. Jen pokud je rodič (v našem případě pedagog) ochoten změnit něco i na svém chování, je možné měnit chování dítěte. Neznamená to ale dítěti ustoupit. Nezměníme dítě samé, ani jeho podstatu. Můžeme se pokusit změnit "jen" jeho chování. Špatné není dítě, ale špatné může být jeho chování. To lze modifikovat. Štípek, 2011

13 Žádný obor ani žádná metoda nenahradí kvalitní rodinné prostředí, výchovné působení rodičů a emoční vazby v rodině. Je však řada případů, kdy porucha nebo disharmonický vývoj dítěte může přímo narušit dobře fungující rodinu. (Paclt, 2007, 11) Je třeba zdůraznit, že sebelepší rodina SAMA nezvládne výrazně hyperaktivní dítě.. Taktéž sebelepší pedagog SÁM nezvládne výrazně hyperaktivní dítě Kvalitní výchovně-vzdělávací působení školní je nenahraditelné obrovský kus trpělivosti, nezdolnosti. Techniky zvládání a relaxační techniky pro učitele, supervize; asistent pedagoga, který má představu, do čeho jde.

14 Bývají málo produktivní Ztrácejí nebo zapomínají své domácí úkoly Jejich školní práce je chaotická, dezorganizovaná, Mívají sníženou frustrační toleranci, Chybí jim dostatečná sebekontrola, autoregulace, Často bývají zaměřené na bezodkladné uspokojení svých vlastních potřeb, Potřebují střídání činností krátkodobého charakteru, neustálou podporu kontrolu zpětnou vazbu POZITIVNÍ POKUD JDE hodnocení odměnu. Pro tyto důvody nedosahují požadovaných znalostí.

15 Výhodný: menší kolektiv žáků, učitel snáze přizpůsobí výuku každému žáku; výuka více strukturovaná do kratších časových úseků; jasné a jednoduché instrukce pro školní práci; prostředí s méně rušivými podněty a častějším kontaktem pedagoga Méně vhodný: školní program poskytující velkou volnost Program vyžadující schopnost soustředění a spolupráce s ostatními (např. netradičně uspořádané lavice s prací ve skupinkách, kde mohou dle potřeby odejít od práce) zde se obvykle očekává, že dítě s průměrným či nadprůměrným IQ je současně přiměřeně zodpovědné, schopné plánovat svou činnost a plán dodržet.

16 Zde vycházíme z OBECNÝCH ZÁSAD pro práci s dětmi s ADHD pro učitele/rodiče, zásad vedení dítěte Dítě s ADHD nemá v TV jiné cíle, nemá získat jiné, nižší kompetence, není třeba hledat jiné PA, alternativní pomůcky či náčiní (jako např. u jiných typů postižení ) Nutné přizpůsobení vyučovací hodiny co do organizace, volby metod vedení, práce s dětmi, strukturace aktivit, způsobu prezentace a vysvětlování nových aktivit, her, pravidel Často spojení s opožděním motorického vývoje, nešikovností, dyspraxií (ale nemusí) - potom lehčí forma provedení cviků, jednodušší pravidla

17 Naučit se předvídat problémy, které dítě může mít Opakovat pokyny a trvat na jejich plnění Často dítě chválit a zaměřit se na odměňování Používat okamžité, časté a odpovídající postupy (přijatelné chování posilovat sociálními a hmotnými odměnami, nevhodné chování zastavit nebo potlačit přiměřenými tresty) Předvést platná pravidla Rozdělit úkoly do menších celků - tak, aby je dítě zvládlo Poskytnout únikovou cestu (např. klidné místo) Udržet přiměřenou hladinu stimulace Spolupráce s rodinou (Valenta & Müller, 2003)

18 Zajistit ohraničené prostory, aby děti měly kde samy zvládnout své chování - mějte takových míst více, abyste nevyvolali dojem diskriminace Stanovte úkoly tak, aby vyhovovaly délkou k individualitě koncentrace, oznamte dokončení a v případě Důležité zastoupení dostatečných činností k obměně Stanovení jednoduchých a jasných pravidel, které dostatečně vysvětlíte a ověříte, zda je pochopily Zadávejte krátké úkoly hodnocení, ohodnoťte hned Snažte se napomínat a kritizovat chování žáka a ne žáka Delší úkoly rozdělte do více úseků Na začátku hodiny vymezte a oznamte program hodiny Nevšímejte se drobných problémů v chování Snažte se dítě naučit, aby více přemýšlelo nad činností, než něco udělá Snažte se častěji obměňovat činnosti Soustředění Impulzivita

19 Zde máme v TV drobný problém (z literatury) a) Varianta volby - vhodné aktivity pomalé, zklidňující, relaxační. rychlé, stimulační, vybití, unavení, prevence agresivity? b) Rozpor aktivity co nezvládají, mají v nich deficit, je třeba na nich pracovat. aktivity přiměřené úrovni pohybových dovedností a zdatnosti, deficitům ADHD aby zvládly a zažily pocit kompetentnosti, vítězství, pochvaly.

20 TV ve vhodný čas (ne až odpoledne) vkládat i další pohybové chvilky během dne, možnost hodin ZTV Dítě odpočaté, NAJEDENÉ nestíhá se najíst, odbíhá od svačiny, pitný režim cukr/energie I JÁ UČITEL jsem najedený, v pohodě, nevběhnu jen tak do hodiny, klid a vím, co budu dělat. pokud se nezadaří pokusím se si vytvořit zásobník osvědčených aktivit, které zaberou

21 Menší kolektiv, aktivity, kde se dlouho nečeká Osobnost cvičitele (přístup k dětem, chování, řešení konfliktů) Hodně úkolů za sebou vhodná stanoviště, proudové cvičení Vhodné motivační prostředky (pestrost, tolerance, radost z pohybu, hudba apod.) Střídat činnosti (atraktivní, zábavné); V průběhu zařazovat krátká relaxační cvičení. Čekání až na mě přijde řada Hry s pravidly Sestava prvků - problematické Někdy jemná/hrubá motorika opoždění Procvičovat to, co neumí, je v činnosti slabší Zažít pocity úspěchu, zvládnutí činnosti v nichž vyniká, zjednodušování (větší pomůcka/pomalejší ) PRO VŠECHNY

22

23 Cvičení z oblasti ZTV, psychomotorická cvičení a hry zaměřené na rozvoj koordinace a rovnováhy, smyslového vnímání, vnímání rozdílu svalového napětí a uvolnění, jemné motoriky, rozvíjení sebedůvěry a společenských kontaktů. Bojové sporty (ne u dětí s vyšší mírou agresivity) Individuální plavání, potápění, tenis, atletika, šerm, gymnastika, jízda na koni. různé formy turistiky, zimní sporty v přírodě Kolektivní hry prováděné zábavnou formou nejsou monotónní, jsou intenzivní... ale kolektiv, pravidla Trampolining

24 Špatná rovnováha Nedostatečná vizuálně-motorická a bilaterální koordinace Nízká úroveň jemné motoriky Opoždění percepčně-motorického vývoje Perseverace - ulpívání Problém v motorickém plánování Pravolevá orientace, členění prostoru, tělové schéma Koordinace a harmonie pohybu, souhra, cílené pohyby

25 Každé dítě je jiné, třeba otestovat, připravit individuální plán Střídání činností, strukturovaný prostor, strukturovaná výuka: a) Na začátku hodiny učitel seznámí s cíli, programem, b) stanovují se pravidla TV vhodné i obrázková forma c) klidné, nerušivé prostředí, žák poblíž učitele, vhodné značky d) udržení žákovy pozornosti: oční kontakt, gesto, jméno, opakování instrukcí a pravidel e) změna činnosti při nepozornosti f) využití dospělé osoby, spolužáka

26 Rozklad úkolů na dílčí kroky s návodnými pokyny. Kooperativní učení žáci pracují společně vhodné přiřadit, určit všem úkoly Zařadit rušnou část

27 Aktivity pro: zlepšení tělového schématu zlepšení prostorové a pravolevé orientace vnímání a reprodukci rytmu zlepšení pohybové a vizuomotorické koordinace zlepšení koncentrace, udržení pozornosti a volní ovládání těla a pohybu Relaxační cvičení Aktivační, na vybití se

28 Vybíjená, přehazovaná, ringo Problém pozornosti! Pravidla zjednodušit! Dát činnost/pravidlo - povinný dotek před vybitím všichni/ voláme jménem/ V menších skupinkách / všichni proti všem?

29 Psychomotorika ml Kooperace, důvěra ve skupině Létající koberec Pavouk Koordinace, odhad prostoru, času Co nejpomaleji přejít odněkud někam Rytmus Vyťukává učitel, žák obměny rytmu obměny pohybu

30 Zombie CO nejpomaleji Napětí uvolnění

31

32

33 Cvičení v menším počtu dětí, hodina klidná, vychází z jógových cvičení. Je zaměřena na zklidnění těla, harmonizaci vnitřního prostoru a celkové učení se ovládat. 1. Jógové zdravení (pozdraví ostatní jako zvíře, předvede, ostatní napodobí) 2. Celková stimulace těla dupáním do podložky, 3. Opičí dráha, kterou děti absolvují velmi klidným tempem. Jde o to, aby postupně zapojily velké množství svalových skupin. Válejí sudy, překračují židličky, plazí se jako hadi a převalují se přes velký míč. Následuje krátká relaxace na podložkách. 4. Postřeh a koordinace. Vedoucí skupinky určuje části těla, které má dítě zdvihnout. Pokud ji řekne jednou, dítě tu část zvedne, podruhé, dítě ji položí zpět na podložku. 5. Děti zavřou oči a cvičitelka nepatrně změní prostředí, kde právě cvičí. Např. přinese doprostřed knihu apod. Děti zkoumají, co se v změnilo. Pak si role mění a každý vždy nějak obmění prostor. 6. Děti chodí v malém vymezeném prostoru a nesmí do sebe narazit. Na pokyn se zastaví a vytvoří sochu a zbytek skupiny hádá, co svým postojem vyjadřuje. 7. Závěrečná relaxace. Děti leží na podložce a představují si, že jsou na klidném místě někde daleko od civilizace. Učitel/ka, co na tom místě mohou dělat nebo vidět (fantazie). 8. Dechová relaxační cvičení. Velmi důležité je u všech pohybových aktivit časté střídání činností, aby dítě dlouho nezůstávalo v jednom cviku a neztratilo koncentraci.

34 Jde to, aby dítě dostalo veškerou svoji přebytečnou energii ze sebe pryč. Hyperaktivní děti potřebují stále nějakou činnost, něco tvořit, zajímat se o něco apod. Proto je velmi důležité u zvolených aktivit při bubnování střídat rytmy, polohu dětí (mohou chodit dokola, ležet, střídat nohy při chůzi do rytmu aj.). U bubnování sedí děti na židlích v kroužku, aby na sebe viděly a mohly se navzájem kontrolovat. Nejdříve se vydýchají, uklidní a připraví se na cvičební hodinu. Dále následuje procvičení prstů a rukou k bubnování. Nácvik bubnování Děti zkouší každou rukou vykonávat jiný pohyb. Jednou si dokola hladí břicho a druhou si poklepávají na temeno hlavy. Bubnování Rozehřátí provádíme např. střídavým bubnováním pravou a levou rukou. Dále následuje vybubnovávání různých rytmů s obměnami začínající ruky. Další obměny Děti si sednou blíže k sobě, aby dosáhly na buben souseda, a při bubnování v určitém okamžiku jednou udeří do cizího bubnu, měníme změnu stran, na kterou padne cizí úder. Jednou rukou dítě klepe do bubnu a druhou jezdí po bláně nahoru a dolů. Chvíli bubnuje pravá a levá klouže a chvíli naopak. V hodinách využíváme i jiné hudební nástroje a ozvučné pomůcky, jako například akustické misky, šamanský bubínek, přesýpací tyč, Tyto a podobné aktivity jsou vhodné jak pro hyperaktivní děti, které si tak mohou vybít svoji přebytečnou energii, tak pro děti hypoaktivní.

35 Ivo Paclt a kol. Hyperkinetická porucha a poruchy chování (Grada, 2007) Petr Štípek Dítě na zabití (Portál, 2011) Michal Goetz, Petra Uhlíková ADHD porucha pozornosti s hyperaktivitou Příručka pro starostlivé rodiče a zodpovědné učitele (Praha: Galén, 2009) Ivana Drtílková, Omar Šerý et al. Hyperkinetická porucha / ADHD (Praha : Galén, 2007) Taylor, J. F. Jak přežít s hyperaktivitou a poruchami pozornosti: rádce pro děti s ADHD a ADD. (Praha: Portál, 2012).

36 Auger, M-T., & Boucharlat, Ch. (2005)Učitel a problémový žák. Praha: Portál. Jucovičová, D. & Žáčková, H. (2007). Máte neklidné, nesoustředěné dítě? Metody práce s dětmi s LMD (ADHD, ADD) především pro učitele a vychovatele. Praha: D+H. Kyriacou, CH. Řešení výchovných problémů ve škole. Praha: Portál, Munden, A., & Arcelus, J. (2008). Poruchy pozornosti a hyperaktivita. Praha: Portál. Ptáček, R. (2006). Poruchy chování v dětském věku. Praha: Vzdělávací institut ochrany dětí. Reifová, S. F.(1999). Nesoustředěné a neklidné dítě ve škole. Praha: Portál. Train, A. (2005). Nejčastější poruchy chování dětí. Praha: Portál. Vágnerová, M. (2004). Psychologie problémového dítěte školního věku. Praha: Karolinum. AJ. Kirbyová, A. (2000). Nešikovné dítě. Dyspraxie a další poruchy motoriky. Praha: Portál.

37 Často neklidně hýbe rukama i nohama, vrtí se na židli. Dělá mu potíže klidně sedět, i když je k tomu vyzván. Snadno ho roztěkají vnější podněty. Má potíže s vyčkáváním, až na něj dojde řada ve hrách nebo skupinových situacích. Často vyhrkne dovyslovena. odpověď na otázku ještě dříve, než byla otázka vůbec Dělá mu potíže sledovat instrukce, které mu dávají jiní (a to nikoliv z důvodu opozičního chování či nedostatku chápavosti, atd.) a selhává v dokončování úkolů. Mívá potíže s udržováním pozornosti při práci ale i v mezních činnostech. Často přeskakuje od jedné ještě nedokončené činnosti ke druhé. Dělá mu potíže hrát si potichu. Často povídá až příliš. Přerušuje jiné nebo jim skáče do řeči, nebo se plete do her jiným dětem. Často se zdá, že neposlouchá, co se mu říká. Ztrácívá věci, které jsou nezbytné k práci nebo k činnostem ve škole či doma. Pouští se do fyzicky nebezpečných činností, aniž by bralo v úvahu možné následky (a nedělá to proto, že by jen vyhledávalo napětí pro napětí), např. vbíhá do vozovek, aniž by se rozhlédlo.

38 MKN-10: F82 Specifická vývojová porucha motorických funkcí - vážné poškození vývoje motorické koordinace (bez MR nebo neurologického onemocnění. (klinické vyšetření ukáže zřetelné známky vývojové nervové nezralosti a jiné současné motorické poruchy včetně známek postižení jemné a hrubé motorické koordinace). Motorická neobratnost je obvykle spojena s určitým stupněm poškození výkonu při vizuálně prostorových kognitivních úkolech. Syndrom neobratného dítěte Vývojová koordinační porucha Dyspraxie Možné obtíže: Porucha jemné motoriky Porucha hrubé motoriky Porucha laterality (často nevyhraněná), nedostatek bilaterální integrace Poruchy zrakového a sluchového vnímání Zhoršené vnímání vlastního těla (kinestezie) Zhoršená propriorecepce Změny (autistické sklony.?)