Financování obcí zprávy 3/2009

Transkript

1 Financování obcí zprávy 3/2009 Obsah: 1. Mezitímní účetní závěrka III. čtvrtletí Pořizovač výkazů, mezivýkazové vazby 3 3. Zřízené neškolské příspěvkové organizace obcemi (městysy, městy) v roce Slevy na pojistném Legislativní rámec Uplatňování a vykazování slev na pojistném Uplatnění slevy na pojistném územními samosprávnými celky Slevy na pojistném v účetnictví obce 8 5. Příprava rozpočtu obcí na rok Brno, Krajský úřad, 30. září 2009

2 1. Mezitímní účetní závěrka III. čtvrtletí 2009 Na základě vyhlášky Ministerstva financí č. 16/2001 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a rozpočtů územních samosprávných celků, ve znění vyhlášky č. 535/2002 Sb., č. 544/2004 Sb., č. 22/2007 Sb. a č. 377/2008 Sb., DSO, města i obce čtvrtletně předkládají za sebe i za své příspěvkové organizace jako zřizovatelé prostřednictvím krajského úřadu výkazy - Rozvahu, Výkaz zisku a ztráty a Přílohu. 1.1 Výkazy za obce, města a DSO Rozvaha, Příloha a v případě hospodářské činnosti i Výkaz zisku a ztráty, sestavené za období od do , se elektronickou cestou nebudou předávat. Města, obce a DSO měsíčně přes program Automat předávají obraty účetnictví, požadované výkazy si tedy krajský úřad vygeneruje z programu účetnictví sám. V souladu s metodickým pokynem k předkládání účetních a finančních výkazů obcemi a DSO v roce 2009 požadujeme pouze výkazy v písemné podobě a to v korunách a haléřích. 1.2 Výkazy za neškolské příspěvkové organizace zřízené obcemi Tyto výkazy předkládají pouze obce a města, která jsou zřizovateli těchto příspěvkových organizací neškolského charakteru, tj. Rozvahu, Výkaz zisku a ztráty a Přílohu, sestavené za období od do Způsob předložení výkazů je dle vyhlášky stanoven tak, že příspěvkové organizace odevzdávají obcím zřizovatelům - výkazy sestavené na tisíce Kč a na dvě desetinná místa velektronické podobě a opis v písemné podobě schválený ředitelem příspěvkové organizace. Obce je následně předávají na krajský úřad elektronickou poštou a písemný opis poštou. Nevylučuje se ani takový způsob, při kterém obec zkontroluje jako garant za správnost výkazy příspěvkové organizace a výkazy elektronicky i poštou odešle příspěvková organizace přímo na krajský úřad. V tomto případě by obec měla poslat zprávu se seznamy příspěvkových organizací, za které odesílá výkazy obec a se seznamem příspěvkových organizací, které si výkazy budou odesílat samy. Pokud budou výkazy chybné, budou vráceny zpět na obce k zajištění správnosti výkazů. 1.3 Předávání výkazů příspěvkových organizací se dělí takto: - výkazy školských příspěvkových organizací se předávají stejným způsobem jako doposud, informace odbor školství JMK Ing. Jaroslav Chalupník, tel.č výkazy neškolských příspěvkových organizací se budou předávat přes odbor ekonomický JMK, dle okresů přes pracovníky oddělení financování obcí OE JMK, informace Ing. Antonín Špaček, tel.č Způsob předávání výkazů neškolských příspěvkových organizací v elektronické podobě bude následující: a) elektronickou poštou na ovou adresu: po.obce@kr-jihomoravsky.cz b) výjimečně na disketě opatřené štítkem s názvem PO a jménem souboru Jihomoravský kraj používá ekonomický software Gordic a pro sumarizaci dat výkazů jeho funkci AUTOMAT. Po nahrání výkazů na Automat budou odesílány zpětné protokoly, v případě chyb bude zaslána zpráva o chybách. Rozhraní pro elektronický přenos dat, které je nutno dodržet, je uvedeno v příloze č.1. V příloze č.2 jsou uvedeny příklady pro předmět zprávy či textový soubor automat.sub

3 V případě, že PO používá jiný účetní software než je Gordic, je nutné kontaktovat příslušného dodavatele software a předat mu požadované rozhraní. Všechny tři druhy výkazů jedné příspěvkové organizace posílejte v jednom u. Termíny předložení výkazů v elektronické podobě: v písemné podobě: za III. čtvrtletí roku 2009 od do do Příloha č. 1 Rozhraní pro komunikaci s funkcí AUTOMAT prostřednictvím elektronické pošty nebo přenosného media Pro jednoznačnou identifikaci příchozích dat používá program AUTOMAT přesně specifikovanou hlavičku (identifikátor obsahu dat). Tuto hlavičku je nutno zadávat: při předávání dat elektronickou poštou jako: předmět (subject) zprávy, jeden může obsahovat data právě jedné účetní jednotky, vlastní data jsou nekomprimované (kromě GORDIC komprimace) soubory uložené v příloze zprávy. při předávání dat přenosným mediem jako: jednoduchý textový soubor s libovolným názvem (v konvenci MS DOS) a příponou SUB, jedna disketa může obsahovat data právě jedné účetní jednotky. název souboru doporučujeme například AUTOMAT.SUB Struktura textu je následující (max. délka je 255 znaků): WinXXXtt_mm/rrrr_datum_čas_IIIIIIIIII_nnnnnnnnnnnnnnnnnnn.. XXX tt mm rrrr datum čas je zkratka aplikace zpracovávající načítání a sumarizaci UCR pro datový výstup (tt=21,24) VYK pro vstupy výkazem (tt=25) typ dat: 20 data jiného typu 21 dávka 5,6,x 22 dávka GZx 23 dávka GZx XML 24 binární data UCR (archiv) 25 výkaz 45,46,47 26 výkaz 45,46,49 27 výkaz GVx 28 výkaz GVx XML 29 binární data VYK (archiv) aktuální období (měsíc) aktuální období (rok) den vytvoření dávky dat ve tvaru dd.mm.yyyy dd den mm měsíc yyyy rok okamžik vytvoření dávky dat ve tvaru hh:mm:ss hh hodina mm minuta ss sekunda IIIIIIIIII IČO organizace na 10 míst zleva, doplněné mezerami vpravo nnnnn. název organizace v libovolném kódování české diakritiky (nepovinný údaj, délka údaje omezená celkovou délkou věty 255 znaků) znak _ znamená mezeru - 2 -

4 Příloha č. 2 Příklady pro předmět zprávy či textový soubor automat.sub pro čtvrtletní (1-9 měsíc) výkazy zasílané pomocí věty 45,46,47 : pro upřesnění: WinVYK25 09/ :15: Domov důchodců Sokolnice datum musí být u měsíců i dnů na 2 místa tzn pro 5. říjen 2009 čas musí být u hodin, minut i sekund na plný počet míst tzn. 08:15:10 pro osm hodin, patnáct minut a deset sekund IČO je potřeba uvádět na 10 míst tzn. pokud uvádíte do deseti míst je potřeba dát ještě 2 mezery, pokud uvádíte je potřeba dát 4 mezery, pak následuje mezera a za ní teprve název příspěvkové organizace jedním em můžete posílat všechny výkazy jedné organizace (v jednom souboru či ve třech souborech) nebo co to jeden výkaz předmět zprávy musí obsahovat pouze deklarovanou hlavičku text zprávy ( u) Automat nezpracovává, nebere se na něj ohled, je ignorován upozornění: Pokud se posílají y s výkazy těsně za sebou, tak je možné, že se při cestě ke zpracovateli předběhnou. Automat při vstupu provádí přesnou kontrolu na datum a čas a pokud přijde odesílaný jako první ke zpracovateli později než odesílaný jako druhý, nebude první odesílaný zpracován. Doporučujeme odesílat výkazy jedné organizace v jednom u. 2. Pořizovač výkazů, mezivýkazové vazby Městům, obcím a příspěvkovým organizacím je možno na vyžádání zaslat excelovskou aplikaci Pořizovač výkazů. Tato aplikace, určená pro organizační složky státu, územní samosprávné celky a příspěvkové organizace, byla vytvořena pro usnadnění práce při pořizování dat účetních výkazů definovaných ve vyhlášce MF č. 505/2002 Sb., následný převod dat do formátu Automatizovaného rozpočtového informačního systému - ARIS dle vyhlášky MF č. 535/2002 Sb. Aplikace POŘIZOVAČ je určena pro organizace, které nemají možnost jinak pořídit data ve formátu ARIS. Pokud tedy vykazující organizace používá základní ekonomický a účetní program, který je k převodu dat (z uvedených výkazů) do formátu ARIS uzpůsoben, nemusí již tuto aplikaci používat. Bližší informace a na vyžádání tento pořizovač elektronicky pošle Ing. Antonín Špaček, spacek.antonin@kr-jihomoravsky.cz, telefon Z dosavadní praxe používání této pomůcky vyplynula ta chyba, že po napořizování dat se tyto výkazy pouze uložily a ve formátu.xls byly odeslány na sumarizaci příspěvkových organizací či referentovi účetnictví. To však není správné: po napořizování dat je nutno v menu, po provedení kontroly mezivýkazových vazeb, provést uložení ve formátu ARIS /tj. ve formátu věty 45,46,47/ a teprve potom tento soubor odeslat jako přílohu na výše uvedenou adresu. Aktuální verzí tohoto pořizovače je verze 1.96, ve které je doplněna kompatibilita s aplikací Excel (resp. Office)

5 Pro úplnost dodáváme základní vnitro- a mezivýkazové vazby v účetních výkazech pro příspěvkové organizace: - rovnost aktiv a pasiv v obou sloupcích rozvahy, - rovnost ř. 152 Rozvaha s ř. 62 Výkaz zisku a ztráty, tj. rovnost výsledku hospodaření v Rozvaze a ve Výkazu zisku a ztráty, - rovnost ř. 57 Výkaz zisku a ztráty (sl ) s ř (sl. 2), tj. rovnost provozní dotace ve Výkazu zisku a ztráty a v Příloze, - rovnost ř. 184 v Rozvaze na ř. 54 v Příloze v obou sloupcích těchto účetních výkazů. Přehled veškerých vnitro- a mezivýkazových vazeb účetních výkazů jak pro příspěvkové organizace, tak pro územní samosprávné celky, je uveden v tabulkové podobě v materiálu Zprávy financování obcí 1/ Zřízené neškolské příspěvkové organizace obcemi (městysy, městy) v roce 2009 I nadále dochází ke zřizování příspěvkových organizací neškolského charakteru. Předpokládáme, že takto zřízené příspěvkové organizace začnou prakticky realizovat činnosti, ke kterým byly zřízeny. To také znamená, že budou předávat v souladu s platnými pokyny (tj. ve stanoveném formátu a ve stanovených termínech) účetní výkazy krajskému úřadu, který zabezpečuje sumarizace těchto výkazů a jejich předání do systému ARIS. Pokud činnost nevykonávají, pak je třeba zvážit důvody tohoto zřízení a z dlouhodobého hlediska ukončení (zánik, zrušení) takové příspěvkové organizace v registru RES. MF ČR tyto registry pravidelně vzájemně porovnává a rozdíly požaduje vysvětlit a dořešit (pokud příspěvková organizace, která činnost, pro kterou byla zřízena, nevykonává, tudíž ani nepředává účetní výkazy, není ani v registru RARIS zavedena). Aby toto předání výkazů mohlo probíhat a bylo řádné zabezpečeno, je nutné nahlásit zřízení (vznik) neškolské příspěvkové organizace do registru RARIS správci registru na krajském úřadě. Správcem registru RARIS na KrÚ JMK je Ing. Antonín Špaček, tel.č Změny se provádí na formuláři RARIS, který je součástí metodického pokynu k předkládání účetních a finančních výkazů, ke zpracování a předkládání rozpočtu a k předkládání upraveného rozpočtu, obcemi a dobrovolnými svazky obcí v roce Tento je zveřejněn na metodických listech, jeho součástí je i internetový odkaz na webové stránky MF ČR, kde je možné si prohlédnout aktuální výpis zvolené organizace podle IČa, což výrazně ulehčí vyplnění formuláře (nově zřízená příspěvková organizace zde samozřejmě není, ulehčení při vyplnění může přinést výpis obce - zřizovatele)

6 4. Slevy na pojistném 4.1 Legislativní rámec Zdroj následujícího textu: S účinností od je novelizován zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen zákon o pojistném), který v novém 21a stanoví možnost uplatnění slevy na pojistném zaměstnavatelem, a to za každého zaměstnance: který je účasten nemocenského pojištění, který má vyměřovací základ nižší než 1,15 násobek průměrné mzdy zaokrouhlený na celé stokoruny směrem nahoru pro rok 2009 se jedná o vyměřovací základ nižší než Kč, jehož zaměstnání trvalo po celý kalendářní měsíc, jehož zaměstnání mělo trvat déle než 3 kalendářní měsíce a který nevykonává zaměstnání malého rozsahu (i když je z titulu tohoto zaměstnání účasten nemocenského pojištění). Sleva na pojistném se týká i těch zaměstnanců, kteří v kalendářním měsíci dosáhli nižšího příjmu, než sjednaného, například proto, že v průběhu kalendářního měsíce v něm pobírali náhradu mzdy a dávky nemocenského pojištění, měli neplacené volno, rodičovskou dovolenou apod. a z tohoto důvodu mají nižší vyměřovací základ. Za zaměstnance účastného nemocenského pojištění se též považuje fyzická osoba, které v době přerušení nemocenského pojištění (viz 10 odst. 9 zákona č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění) byly zúčtovány příjmy z tohoto zaměstnání, které jsou započitatelné do vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Při výkonu více zaměstnání u téhož zaměstnavatele se považuje pro účely slevy na pojistném tento zaměstnanec za jednoho zaměstnance, to znamená, že se pro tyto účely sčítají všechny vyměřovací základy ze všech zaměstnání zakládajících účast na nemocenském pojištění, vyjma zaměstnání malého rozsahu, pokud alespoň v jednom z nich jsou splněny podmínky nároku na slevu. Překročí-li úhrn započitatelných vyměřovacích základů tohoto zaměstnance 1,15 násobek průměrné mzdy (tj. v roce ,- Kč), sleva na pojistném nenáleží. Sleva na pojistném nenáleží od kalendářního měsíce, v němž: byla doručena výpověď z pracovního poměru, nebo dohody o pracovní činnosti zaměstnanci, nebo zaměstnavateli, byla uzavřena dohoda mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem o rozvázání pracovního poměru, nebo zrušení dohody o pracovní činnosti, byl zaměstnavatel, nebo zaměstnanec vyrozuměn o zrušení pracovního poměru ve zkušební době. Nárok na slevu na pojistném nemá zaměstnavatel: který vstoupil do likvidace nebo, vůči němuž bylo vydáno pravomocné rozhodnutí o prohlášení konkursu na jeho majetek, a to od prvního dne kalendářního měsíce, kdy tyto skutečnosti nastaly

7 Sleva na pojistném: náleží za kalendářní měsíc, činí 3,3 % rozdílu mezi 1,15 násobkem průměrné mzdy zaokrouhleným na celé stokoruny směrem nahoru a vyměřovacím základem zaměstnance, se poskytuje do maximální výše 25 % vyměřovacího základu zaměstnance, se zaokrouhluje za jednotlivé zaměstnance na celé koruny směrem nahoru. Sleva na pojistném náleží poprvé za kalendářní měsíc srpen 2009 na období do konce roku 2010 a naposledy tedy náleží za prosinec Zákonem, kterým je novelizován zákon o pojistném, se dále stanoví, že za kalendářní měsíc nabytí účinnosti tohoto zákona náleží zaměstnavatelům mimořádná sleva na pojistném, která se stanoví jako součet úhrnu slev na pojistném za jednotlivé kalendářní měsíce roku 2009 přede dnem účinnosti tohoto zákona (tedy za měsíce leden až červenec 2009). Tyto slevy na pojistném za jednotlivé kalendářní měsíce se stanoví podle 21a zákona o pojistném a náleží za zaměstnance, jejichž zaměstnání trvalo k poslednímu dni kalendářního měsíce, v němž tento zákon nabyl účinnosti, to znamená k , přičemž se však u těchto zaměstnanců přihlíží ke všem zaměstnáním, která trvala v těchto kalendářních měsících. 4.2 Uplatňování a vykazování slev na pojistném Zaměstnavatel úhrn slev na pojistném za kalendářní měsíc odečte z částky odváděného pojistného a odečet provede ještě před odečtem ½ zúčtované náhrady mzdy a před odečtem vyplacených dávek nemocenského pojištění. Zaměstnavatel uplatňuje úhrn slev na pojistném na předepsaném tiskopisu, kde uvede úhrn slev na pojistném, který mu za kalendářní měsíc náleží, a údaj o počtu zaměstnanců, za které mu sleva na pojistném náleží. Úhrn slev na pojistném lze uplatnit jen do dne splatnosti pojistného za kalendářní měsíc, za který sleva na pojistném náleží (tj. do 20. kalendářního dne), a slevu na pojistném nelze uplatnit zpětně. Pokud je z částky pojistného odečten úhrn slev na pojistném ve vyšší částce, než mohl být odečten, považuje se částka, o kterou bylo pojistné takto zkráceno, za dluh na pojistném. Pokud je z částky pojistného odečten úhrn slev na pojistném v nižší částce, než mohl být odečten, nedoplatek na slevě na pojistném nevzniká, neboť slevu na pojistném (a to i její část) nelze uplatnit zpětně. Mimořádnou slevu na pojistném zaměstnavatel odečte od pojistného za kalendářní měsíc srpen 2009, a to až po odečtu slevy na pojistném náležející podle 21a zákona o pojistném za kalendářní měsíc srpen 2009, a přednostně před ostatními odečty od pojistného (před odečtem ½ náhrady mzdy a před odečtem vyplacených dávek nemocenského pojištění). Pokud je částka mimořádné slevy na pojistném vyšší než pojistné za kalendářní měsíc srpen 2009, popř. než rozdíl mezi pojistným za tento kalendářní měsíc a slevou na pojistném podle 21a zákona o pojistném, požádá zaměstnavatel o úhradu rozdílu. Za žádost o úhradu tohoto rozdílu se považuje podání tiskopisu Přehled o výši pojistného a vyplacených dávkách za měsíc srpen 2009 a přílohy k tomuto Přehledu s rozpisem výše slevy na pojistném za jednotlivé kalendářní měsíce leden až červenec Není-li nárok na mimořádnou slevu na pojistném uplatněn do dne splatnosti pojistného za kalendářní měsíc srpen 2009, tj. do , nárok na tuto mimořádnou slevu na pojistném zaniká

8 Pokud je z částky pojistného odečtena mimořádná sleva na pojistném ve vyšší částce, než měla být odečtena, nebo byla-li OSSZ požádána o úhradu rozdílu a požadovaný rozdíl byl uhrazen, avšak zaměstnavateli náležela tato úhrada v nižší částce nebo nenáležela vůbec, považuje se částka, o kterou bylo pojistné takto zkráceno, za dluh na pojistném. Na Přehledu o výši pojistného a vyplacených dávkách bude za měsíc srpen 2009 uvedena jak výše slevy na pojistném za tento měsíc, tak i mimořádná sleva na pojistném v samostatných řádkách. V příloze k tomuto tiskopisu bude výše mimořádné slevy na pojistném rozepsána v úhrnu za všechny zaměstnance podle jednotlivých měsíců od ledna do července a u každého měsíce bude uveden počet zaměstnanců, na které byla sleva na pojistném v těchto jednotlivých kalendářních měsících uplatněna. Na Přehledech za další kalendářní měsíce od září 2009 bude již uplatňována pouze sleva na pojistném za tyto kalendářní měsíce. Nový tiskopis Přehled o výši pojistného a vyplacených dávkách (tiskopis ČSSZ ) včetně pokynu k jeho vyplnění a tiskopis Příloha k Přehledu za kalendářní měsíc srpen 2009 (tiskopis ČSSZ ) k uplatnění mimořádné slevy na pojistném za kalendářní měsíce leden až červenec 2009 s možností vyplnění na PC je umístěn na webových stránkách ČSSZ v sekci Tiskopisy. Nový tiskopis se používá pro platby pojistného od kalendářního měsíce srpna Pro uplatnění slevy na pojistném (mimořádné slevy na pojistném) je nutné použít tyto nové tiskopisy. Další změny Zákon o pojistném je dále novelizován takto: v ustanovení 9 odst. 2 se pro účely odečtu ½ zúčtované náhrady mzdy zpřesňuje a doplňuje náhrada mzdy i o náhradu platu, náhradu odměny a o sníženou odměnu a v ustanovení 20 odst. 5 se doplňují situace, kdy se neplatí penále, o dobu reorganizace podniku. V souvislosti se zavedením slevy na pojistném podle ustanovení 21a zákona o pojistném je také novelizován zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, v tom, že se 6 doplňuje tak, aby bylo jednoznačně vyjádřeno, že slevy na pojistném včetně mimořádné slevy na pojistném se týkají pouze zaměstnavatelů a nikoliv zaměstnanců. Základem daně u zaměstnanců zůstává nadále superhrubá mzda a k hrubé mzdě zaměstnance se připočte pojistné, které platí za zaměstnance zaměstnavatel, nesnížené o slevy na pojistném. Slevy na pojistném tedy nemají žádný dopad na stanovení superhrubé mzdy jako základu pro daň z příjmu 4.3 Uplatnění slevy na pojistném územními samosprávnými celky V době nabytí účinnosti příslušné novely probíhala poměrná velká diskuse k tomu, zda obce mohou tyto slevy vůbec uplatňovat. Na některých školeních bylo prezentováno, že organizace, "které odměňují platem", nemohou tyto slevy vůbec uplatňovat. Další argument pro neuplatňování vedle obav z případného chybného uplatnění a následných sankcí, byl shledáván v usnesení vlády č. 967 ze dne 20. července 2009, kterým bylo uloženo členům vlády a vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy zajistit, aby v rámci jimi řízených resortů a organizačních složek státu, které řídí, nebyly uplatňovány slevy na pojistném na sociální zabezpečení podle zákona č. 221/2009 Sb., kterým se mění zákon č

9 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů. Podstatné je tučně uvedené, ze kterého vyplývá, že se toto usnesení nedotýká územních samosprávných celků. Postupným upřesněním výkladů se došlo k názoru, že obce tyto slevy uplatnit mohou a také tak činí. Byly taktéž upraveny příslušné softwary pro zpracování personální agendy. Nicméně tato věta je pouze sdělením, nikoli závaznou informací, krajskému úřadu nepřísluší provádět výklady v této specifické oblasti. Podobně je nám známo stanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí ve věci slevy na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, nicméně nám opět nepřísluší v této věci poskytovat výklady a odkazujeme na příslušné úřady práce, které podle této normativní instrukce budou postupovat. 4.4 Slevy na pojistném v účetnictví obce Protože se jedná o slevu na sociálním pojištění zaměstnavatele, byl sjednocen názor, že o těchto slevách se bude účtovat kompenzačním způsobem, jejich předpis bude účtován na vrub MD příslušného analytického účtu Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění a ve prospěch D účtu Služby a náklady nevýrobní povahy, tedy obráceným (mínusovým) zápisem, kterým se standardně účtuje předpis tohoto sociálního pojištění zaměstnavatele. Rozúčtování při platbě odvodu se potom provede v rámci rozpočtové skladby takovým způsobem, aby na příslušné rozpočtové skladbě (tj. příslušném paragrafu a položce Povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti) byla zachycena taková částka, která odpovídá uhrazenému sociálního pojištění zaměstnavatele za daného zaměstnance, popř. snížená o tuto slevu. Také mimořádná sleva na pojistném se účtují stejným způsobem, tj. kompenzačně na položce 5031 a příslušném paragrafu dle zaměstnance, za kterého je uplatněna (i v případech, kdy je vyšší než vypočtené pojistné a rozdíl je OSSZ vrácen). 5. Příprava rozpočtu obcí na rok 2010 V tomto období se bude většina obcí a měst věnovat přípravě návrhu rozpočtu na rok Oddělení financování obcí bude zveřejňovat informace, které mohou obce či města využít pro sestavení návrhu rozpočtu na následující rozpočtový rok. Informace budou zveřejněny na webových stránkách Jihomoravského kraje pod odkazem: Krajský úřad» Dokumenty odborů krajského úřadu» OE Odbor ekonomický» Příprava rozpočtu obcí na rok K zde jsou zveřejněny tyto dokumenty: Vyhláška č. 276/2009 Sb., o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů Příloha k vyhlášce č. 276/2009 Sb. Daňová predikce na rok 2010 Hlavní makroekonomické indikátory - 8 -

10 Postupně zde budou zveřejňovány veškeré další informace týkající se přípravy rozpočtu na rok 2010, především rozpis dotací poskytovaných obcím ze státního rozpočtu v rámci souhrnného finančního vztahu. Aby zde tyto informace mohly být uveřejněny, je třeba, aby návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2010 schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR v prvním čtení, jelikož v prvním čtení zákona bude zakotven celkový objem příjmů a celkový objem výdajů státního rozpočtu a také finanční vztahy vůči obcím a krajům. Zákon neobsahuje povinnost územního samosprávného celku schválit rozpočet až po schválení rozpočtu vyššího stupně (státního rozpočtu nebo rozpočtu vyššího územního samosprávného celku), což znamená, že obce a města mohou schválit rozpočet i v případě, že není schválen rozpočet státu nebo kraje. Má však povinnost po schválení rozpočtu vyššího stupně neprodleně odstranit rozdíly v dotačních příjmech (tzn. např. zapojit do svého rozpočtu stanovený objem dotací poskytovaných v rámci souhrnného finančního vztahu státního rozpočtu k rozpočtu obcí