ÚVOD MĚSTO HABARTOV OBYVATELSTVO BYDLENÍ...25

Transkript

1 PROFIL MĚSTA HABARTOV STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA HABARTOV

2 OBSAH ÚVOD MĚSTO HABARTOV Poloha Přírodní podmínky Historie města Právní forma Městský úřad Habartov ADMINISTRATIVNÍ VÝZNAM MĚSTA HABARTOV Okres Sokolov Karlovarský kraj OBYVATELSTVO Historický vývoj městské populace Současný stav populace města Pohyb obyvatel v období let 2003 až Budoucí vývoj populace Věková struktura populace města Obyvatelstvo podle stupně vzdělání Národnostní původ a náboženské vyznání Romská menšina v Habartově Dojížďka do zaměstnání BYDLENÍ Struktura domácností Domovní fond Bytový fond Plánovaný rozvoj bydlení ve městě Habartov Bydlení pro sociálně slabé PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ Struktura podle odvětvové klasifikace ekonomické činnosti Struktura podle právní formy Struktura podle velikosti firmy Vývoj průměrné mzdy v kraji Živnostenská oprávnění TRH PRÁCE Vývoj nezaměstnanosti města Habartov ve srovnání s okresem Sokolov Volná pracovní místa

3 Vzdělanostní struktura nezaměstnaných v Habartově Věková struktura nezaměstnaných Průměrná doba evidence uchazečů na úřadě práce Vývoj nezaměstnanosti v okrese Sokolov Míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost v okrese Sokolov Volná pracovní místa OBČANSKÁ VYBAVENOST Vzdělávání Předškolní vzdělání Základní vzdělávání Základní umělecká škola Habartov Základní škola praktická a Základní škola speciální Zdravotní zařízení a péče Sociální zařízení a péče KULTURA, SPORT, VOLNÝ ČAS Kulturní zařízení a zázemí ve městě Městské kulturní středisko Habartov Městská středisková knihovna Muzeum města Habartov Sportoviště Volnočasová zařízení a zázemí Dům dětí a mládeže Sportovně zaměřené spolky CESTOVNÍ RUCH Zajímavosti v Habartově Projekt Medard Cíle výletů v blízkém okolí Habartova Ubytování Propagace města DOPRAVA Silniční doprava Plánovaná výstavba nových komunikací Cyklistická doprava Železniční a letecká doprava Dopravní obslužnost

4 12. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Odkanalizování Zásobování vodou Vodní toky Zásobování pitnou vodou Zásobování teplem Zásobování plynem Zásobování elektrickou energií Spojová zařízení Spojové sítě a zařízení Územně plánovací dokumentace města ZEMĚDĚLSTVÍ OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ochrana ovzduší Ochrana proti hluku a vibracím Ochrana vod Ochranná pásma Chráněná oblast přirozené akumulace vod Ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů Ochrana přírody Významné krajinné prvky: Přechodně chráněná plocha Odpadové hospodářství Komunální odpad Směsný komunální odpad a tříděný odpad DOKUMENTY VYŠŠÍCH ÚZEMNÍCH CELKŮ...66 SEZNAM TABULEK...67 SEZNAM GRAFŮ...68 SEZNAM OBRÁZKŮ...69 PŘÍLOHY

5 ÚVOD Strategický plán města Habartov vytyčuje základní směry budoucího vývoje města na období a umožňuje městu Habartov komplexní identifikaci hlavního potenciálu rozvoje ve střednědobém období. Tento dokument se skládá ze tří na sebe navazujících částí. Tvoří jej analýza současného stavu v podobě Profilu města, z kterého následně vychází SWOT analýza a Akční plán. Profil města Habartov analyzuje vývoj a aktuální stav klíčových odvětví ve městě a regionu. Je výchozím dokumentem pro definování vlastní vize města na příštích šest let. SWOT analýza přináší souhrnné hodnocení vnějších a vnitřních faktorů, které působí na jednotlivá odvětví ve městě, identifikované v Profilu města. Vyhodnocení SWOT analýzy je určující pro vymezení globálních cílů rozvoje města a definování předpokladů, potřebných k jejich naplnění, ve formě konkrétních projektových záměrů. Strategickým plánem přejímá město Habartov základní principy procedur regionální politiky EU. Jedním z těchto základních principů je princip programování. Principem programování je soustředění pozornosti na dosažení střednědobých a dlouhodobých cílů zainteresovanými subjekty na vymezeném území. Střednědobé a dlouhodobé cíle jsou stanoveny v rozvojových dokumentech, jako je např. Strategický plán města. Celý dokument je výsledkem spolupráce pracovní skupiny města Habartov, složené ze zástupců města a zájmových skupin a společnosti AQE advisors, a. s. Strategický plán vychází z potřeb města Habartov jako územního celku a akceptuje hlavní směry rozvoje, priority a cíle vyšších územních celků a bude hlavním dokumentem města pro účast v jednotlivých programech vyhlašovaných EU. 5

6 2. MĚSTO HABARTOV 2.1. Poloha Město Habartov je součástí NUTS II Severozápad. Nachází se na území Karlovarského kraje ve vzdálenosti 7 km západně od okresního města Sokolov a 20 km jihozápadně od krajského města Karlovy Vary. Poloha Habartova je ve středu významné lázeňské oblasti (Mariánské Lázně, Karlovy Vary, Františkovy Lázně ). Blízkost státních hranic se SRN (cca 20km) poskytuje ideální podmínky pro přeshraniční spolupráci s německými sousedy. Město Habartov se rozkládá z větší části na mírném svahu severozápadního okraje sokolovské hnědouhelné pánve. Původně stávala obec Habartov více na jih od současné polohy. S postupující těžbou zbyla ze staré zástavby jen malá část a nové město vznikalo na současné lokalitě. Do 1. dubna 1976 bylo město tvořeno novým sídlištěm, zbytkem staré zástavby a dvěma místními částmi Kluč a Úžlabí. Od roku 1976 náleží k Habartovu i obec Lítov a osady Na Rovince a Horní Částkov. Město je situováno hlavně podél silnice, která směřuje ze Sokolova do Lítova a pak dále na území chebského okresu. Územní rozvoj města je do značné míry limitován polohou na okraji vlastního katastru. V jižní části správního území města Habartov probíhala několik desítek let povrchová těžba hnědého uhlí, která na jihozápadě směrem k Lítovu po sobě zanechala 2 menší lomy a na jihovýchodě 1 rozsáhlý lom Medard- Libík. Dnes, kdy prakticky končí těžba uhlí v okolí, provádí SUAS (Sokolovská uhelná, právní nástupce a.s.) rozsáhlé technické i biologické rekultivace lítovské výsypky a vytěženého lomu Boden, které jsou plánovány až do roku Díky rozsáhlé rekultivaci okolí se Habartov stane součástí obnoveného území s vysokým potenciálem dalšího rozvoje. Téměř celý svah až k obci Chlum Svaté Máří bude zalesněn. Dále se zde buduje nová cesta spojující Habartov a Chlum. V lomu Boden vznikla dvě jezera o velikosti asi 20 ha a rekreační plochy, čímž se krajina v severní části katastru opět mění, tentokrát k lepšímu. 6

7 Obrázek č.: 1 Geografická poloha města Habartov Přírodní podmínky Území města Habartova se nachází na příkopové propadlině Českého masivu, která patří vůbec k nejaktivnějším částem. Přestože zásadní vulkanické činnosti utichly před pěti milióny lety, jejich projevy jako vývěry termálních vod nebo seismické aktivity lze i nadále pozorovat. Díky vulkanické činnosti byly vytvořeny četné a rozsáhlé zásoby nerostného bohatství především v podobě hnědého uhlí, keramických surovin, rud a drahých kovů nebo vzácných kovů či minerálních pramenů. Bohatost nerostných surovin a vysoký výskyt minerálních pramenů určily směr vývoje hospodaření v regionu. V současné době po vyčerpání zásob hnědého uhlí došlo k ukončení důlní činnosti. Její realizace zásadním způsobem ovlivnila ráz krajiny i přírodních podmínek. Vysoká koncentrace minerálních pramenů naopak podpořila rozvoj lázeňství a následně i cestovního ruchu v okolních městech. Z geografického pohledu je město Habartov situováno v Sokolovské pánvi. Ze severozápadu se velice mírně zvedají kopce Krušných hor. Z jihu a jihovýchodu jsou pánve rámovány Slavkovským lesem. V území jsou registrovány dva významné krajinné prvky Přirozený skalní útvar - bludný balvan a Mokřad. V území se nachází přechodně chráněna plocha Kamenné pařezy. Území protíná nadregionální biokoridor, regionální biokoridor a biocentrum. Územím prochází ochranné pásmo II.stupně II.B přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Františkovy Lázně. Do severozápadní časti území zasahuje vodní zdroj Horka a jeho ochranné pásmo I. stupně a II.stupně. Území spadá do chráněné oblasti přirozené akumulace vod - Krušné hory, Chebská pánev a Slavkovský les. 7

8 Na lomu Habartov probíhala do roku 2000, v rámci plnění plánu technické likvidace lomu Medard Libík, selektivní těžba uhlí ze závěrných svahů o celkovém objemu 76 tis. t za rok. Plocha hydrické rekultivace, tedy zaplavení vodou, na bývalém velkolomu Medard - Libík při provozní hladině v úrovni 401 m n.m. bude mít výměru 501,4 ha a na ostatní rekultivované plochy připadne 499,12 ha. U další zbytkové jámy na území Habartova (lom Boden) již hydrická rekultivace proběhla a v současnosti slouží nové jezero k rekreaci Historie města Habartov vznikal s největší pravděpodobností jako kolonizační osada hřebenské (hartenberské) kolonizační oblasti. Nové osadníky nelákala jen možnost získání pozemků a určitá úleva v poddanských povinnostech, ale řada míst dnešního Sokolovska byla velmi přitažlivá svým rudným bohatstvím. Poprvé se o Habartově zmiňuje v roce 1339 držba jistého Jana Prisnera. Habartov 14.století byl nepatrnou osadou s několika poddanými a rytířským dvorem. Habartov byl původně v držení Jana Prisnera (stal se saským lénem). Přes saské vévody, Perglary z Perglasu a Štolce ze Simsdorfu se v roce 1668 dostal Habartov do držení Nosticů, kteří jej připojili k sokolovskému panství. Počátkem 18. století koupili Habartov Pisnicové a připojili ho k hartenberskému panství. Tehdy také začíná větší rozvoj Habartova - projevilo se to například v roce 1766, kdy byla postavena kaple sv. Anny, o dvacet let později zvětšená a přestavěná na kostel (svaté Anny), který byl v 50. letech 20. stol. zbořen. Ve druhé polovině 18.století se zemědělská vesnička pomalu rozrůstala. Habartov měl již 42 popisných čísel, zámek a kapli. Začátkem 19. století se už začala obec pomalu, ale jistě měnit v průmyslovou vesnici a zemědělství bylo odsouzeno k ústupu. Uhlí se v blízkém okolí obce dolovalo již koncem osmnáctého století. Nejdříve se zde dobývalo uhlí, ale protože v něm byla obsažena řada minerálních složek, byl postaven minerální závod. Minerální závody, cihelna, sklárna, koželužna a zvláště doly v celém okolí potřebovaly velké množství pracovních sil. Zemědělská vesnička, která měla na konci 18.století sotva 70 čísel, se začala rozrůstat. V tomto období se vytvářejí místní části obce, které neplánovitě živelně vznikají v okolí průmyslových podniků a dolů. V pozdějším období se tu pak staví i typické dělnické a hornické kolonie, jejichž pozůstatky jsou ještě na Kluči a v Úžlabí. Zemědělství sice ještě stále zůstávalo hlavním zdrojem obživy převážné části obyvatelstva, ale stále více lidí bylo současně zapojováno i do průmyslu. Od poloviny devatenáctého století roste závratně spotřeba uhlí, mocnou injekcí pro rozmach důlní činnosti se stala železnice. Nejvýznačnější úlohu v důlním podnikání na Habartovsku však sehrálo Citicko-habartovské těžařstvo, které vzniklo v osmdesátých letech devatenáctého století. Růst obce pokračoval i ve druhé polovině 19. století. Habartov počátku 20.století byl obcí s výrazně průmyslovým charakterem. Dolování v bezprostřední blízkosti obce přecházelo pomalu, ale jistě na lomovou těžbu. I v letech první republiky obec rostla. V roce 1923 začala důlní společnost stavět byty pro horníky (dnešní dvojdomky a trojdomky ve staré části Habartova). Do nové kolonie se stěhovali nejen místní, ale i přespolní zaměstnanci dolů. Řada malých domků byla stavěna i v oblasti Kluče. Výstavba byla opět živelná, často bez plánů. Po válce musela stará část obce ustoupit dolové činnosti. Do roku 1952 trvala demolice a až do roku 1963 výstavby nového Habartova. Ten se v roce 1960 stal městem a od roku 1975 má také svůj znak. Původně stála obec Habartov (do poválečného období) jižněji, ale dnes z ní zbyla jen malá část. Do r.1976 tvořilo město sídliště se zbytkem staré obce a dvě místní části Kluč a 8

9 Úžlabí. Od r byla k Habartovu připojena obec Lítov s osadou Na Rovince a Horní Částkov Právní forma Město Habartov je veřejnoprávní korporací, má právní subjektivitu a má vlastní majetek. Dle zákona č. 128/2000 Sb. o obcích, je Habartov územně samosprávným celkem. Město Habartov vede podvojné účetnictví v souladu s platnými právními předpisy. Habartov je zřizovatelem šesti příspěvkových organizací a čtyř organizačních složek. Městské zastupitelstvo má celkem 21 členů. Předmět činnosti vyplývá ze zákona č. 128/2000 Sb. Výbory Zastupitelstva města Habartov Výbor finanční Výbor kontrolní Komise Rady města Habartov Komise pro výchovu a vzdělávání Komise pro sport a kulturu Sbor pro občanské záležitosti Komise pro územní plánování a investice Komise výstavby Komise pro projednávání přestupků Příspěvkové organizace Města Habartov 2x mateřská škola Základní škola Základní škola praktická a Základní škola speciální Základní umělecká škola Dům dětí a mládeže Organizační složky města Habartov Technické služby Habartov Městská středisková knihovna Dům s pečovatelskou službou Městské kulturní středisko 2.5. Městský úřad Habartov Záležitosti města Habartova jsou spravovány prostřednictvím městského úřadu. Městský úřad je na základě převažujících činností dále členěn. 9

10 Členění Městského úřadu Habartov Kancelář starosty města Tajemník úřadu Finanční oddělení Matrika, evidence obyvatel Bytové záležitosti Pozemky, rybářské lístky Sekretariát, školství, podatelna Výstavba Stížnosti, přestupky Tabulka č.: 1 Základní informace o městě Habartov Adresa: Městský úřad Habartov Nám. Přátelství Habartov Tel.: Fax.: muhabartov@mestohabartov.cz Oficiální www Kontaktní údaje IČ: Tabulka č.: 2 Základní charakteristika města Habartov Stručná charakteristika města Počet obyvatel: Rozloha: ha Hustota osídlení: 251 obyv / km 2 Počet místních částí: 5 Výčet místních částí: Habartov, Horní Částkov, Kluč, Lítov, Úžlabí 10

11 3. ADMINISTRATIVNÍ VÝZNAM MĚSTA HABARTOV Z hlediska struktury osídlení spadá město Habartov mezi sídla trvalého významu s přirozenou spádovostí k městu Sokolov. Město Habartov usiluje o uspokojování základních potřeb svých obyvatel jako je např. trvalé bydlení. Město se snaží rozvíjet podmínky v oblasti rekreace, vybavenosti, výroby, služeb a sportu. Samostatnou částí města Habartov je lokalita Kluč, sloužící převážně pro trvalé bydleni. Správní území města Habartov zahrnuje 3 katastrální území: - katastrální území Habartov 1270 ha - katastrální území Lítov 503 ha - katastrální území Horní Částkov 343 ha Sídla Lítov a Horní Částkov mají funkci převážně trvalého bydlení. Z hlediska struktury osídlení spadají mezi území trvalého významu s přirozenou spádovosti k městu Habartov. Vazby vytváří hlavně síť technické infrastruktury a dopravy. Město Habartov bylo jedním z iniciátorů vzniku místní akční skupiny (MAS) MAS Sokolovsko, o. p. s., která po formulaci vize a cílů v klíčovém dokumentu Integrovaná strategie rozvoje MAS, zahájila realizaci několika společných projektů především v oblasti podpory cestovního ruchu. Město Habartov je mimo jiné i členem mikroregionu Pod Chlumem. Habartov je iniciátorem vzniku nového mikroregionu Medard, který má sdružovat obce kolem nově vznikajícího stejnojmenného jezera, a usiluje o pozici leadera oblasti s cílem prosazovat zájmy této oblasti ve spolupráci se silnějšími partnery Sokolov a Karlovy Vary Okres Sokolov V okrese Sokolov žilo k celkem obyvatel, jeho rozloha je 754 km 2 a je tak nejmenším okresem v Karlovarském kraji, zaujímá 22,7% jeho celkové rozlohy, hustota osídlení je 124 obyv./km 2. Celkem je v okrese Sokolov 38 obcí, z toho 10 obcí má statut města. Průměrná rozloha obce v okrese je 20 km 2 a průměrný počet obyvatel připadající na jednu obec byl osob. Na území okresu se nachází velké bohatství přírodních surovin. Těžba četných ložisek vzácných a užitkových rud probíhá již od středověku. V minulosti se jednalo převážně o cínové rudy. V současnosti má rozhodující význam těžba hnědého uhlí v Sokolovské pánvi, která řadí okres Sokolov mezi přední průmyslová centra. V okrese Sokolov se nachází několik významných průmyslových podniků, jako je například elektrárna Vřesová, která je ale také hodnocena jako jeden z největších znečišťovatelů ovzduší v celé republice. Z celkových emisí ( t) vyprodukovaných v roce 2004 v Karlovarském kraji jich připadá 86,5% právě na sokolovský okres. Sokolovský okres jako celek je okresem vysoce průmyslovým. Z odvětví průmyslu je nejpočetněji zastoupen průmysl paliv. Dále je zde rozšířen strojírenský, chemický a textilní průmysl a dále průmysl skla, keramiky a porcelánu. Zemědělství oproti průmyslu nemá na Sokolovsku podstatnější význam. Díky rozsáhlé důlní činnosti není půdní fond příliš vhodný k zemědělskému obdělávání. Zemědělská půda zaujímá zhruba 27,2% z celkové výměry okresu a orná půda pouze 6,5%. Nižší je i bonita půdy. 11

12 V ekonomice okresu proběhly za posledních deset let výrazné strukturální změny. V roce 2006 bylo v RES (Registr ekonomických subjektů) zaregistrováno celkem subjektů, z toho fyzických osob. Nárůst ekonomických subjektů celkem proti roku 2005 činil 1,4%. Životní prostředí okresu je nejhorší v kraji. Na jeho kvalitu negativně působí rozsáhlá průmyslová činnost, zejména těžba a následné zpracování hnědého uhlí. Všechny škodlivé látky jdoucí do ovzduší, zejména při překračování nejvýše přípustných koncentrací, výrazně znehodnocují životní prostředí. Vytěžené lokality nelze navíc uvést do původního stavu ihned po skončení důlní činnosti. Dříve narušené životní prostředí nebylo příliš vhodné k rekreaci. Z toho plyne, že ani cestovní ruch neměl významnější přínos do ekonomiky sokolovského okresu. S postupující rekultivací území se tento stav ale zlepšuje a v budoucnu by se měl cestovní ruch stát významným zdrojem příjmů území dříve zatížených těžbou Karlovarský kraj Kraj je tvořen třemi okresy: chebským, karlovarským a sokolovským. Celkem se zde nachází 132 obcí. Svou rozlohou se Karlovarský kraj řadí k těm nejmenším, zaujímá pouze 4,2% území ČR. V kraji je 28 měst, nejvíce na území sokolovského okresu (10). K žilo v Karlovarském kraji obyvatel. Strategie regionálního rozvoje České republiky specifikuje Karlovarský kraj jako region s nejnižší průměrnou mzdou, nejnižším počtem průmyslových podnikatelských subjektů a nejnižšími výdaji v oblasti vědy a výzkumu. K dalším problémům kraje patří špatná dopravní situace a nadprůměrná úroveň míry nezaměstnanosti. Naopak za pozitivní efekt podporující regionální ekonomiku lze považovat vysoký podíl přenocování zahraničních hostů. V Karlovarském kraji patří odvětví cestovního ruchu mezi nejvýznamnější. Největší podíl na tom má lázeňství. V souvislosti s lázeňským cestovním ruchem je na území Karlovarského kraje i dostatečná nabídka kulturních zařízení a památkových zón. Pro Karlovarský kraj je typická vysoká zásoba nerostného a přírodního bohatství. Intenzivní těžba zásob hnědého uhlí značně negativně ovlivnila ráz krajiny a v současné době si zpětně vynucuje investice do asanace a rekultivace. Naopak výskyt minerálních a léčivých vod vytváří mnoho příležitostí pro poskytování kvalitních lázeňských služeb. 12

13 4. OBYVATELSTVO 4.1. Historický vývoj městské populace Vývoj počtu obyvatel v Habartově je ve sledovaném časovém úseku klesající. V období od roku 1970 do roku 1991 došlo k výraznému poklesu z na obyvatel města. I po roce 1991 dochází každoročně dále k mírnému poklesu populace. Ke konci roku 2006 bylo ve městě evidováno obyvatel. Graf č.: 1 Vývoj počtu obyvatel v období 1970 až počet obyvatel rok Zdroj: ČSÚ 4.2. Současný stav populace města Na počátku roku 2007 mělo ve městě Habartov hlášeno trvalý pobyt osob. Od posledního Sčítání lidu, domů a bytů 2001 (dále jen SLDB 2001), kdy žilo na území města 5390 obyvatel, došlo k poklesu o 68 obyvatel. Z celkového počtu obyvatel tvoří ženy 51%, je jich o 54 více než mužů. Dohromady bylo ve městě Habartov evidováno k celkem mužů a žen. Vyšší zastoupení žen je obecně dáno skutečností dožití vyššího věku žen ve srovnání s muži. V Habartově je dlouhodobý poměr mužů a žen relativně vyrovnaný. Index feminity (počet žen na 1000 mužů) má v Habartově k hodnotu Průměrný index feminity v letech 2000 až 2006 je v Habartově Na jednoho muže tedy v průměru připadalo 1,009 ženy. Město Habartov se potýká s odlivem ekonomicky aktivních obyvatel ze sídelní části, kde následně zůstávají pouze obyvatelé důchodového věku, sociálně slabí a sociálně nepřizpůsobiví. 13

14 Graf č.: 2 Podíl mužů a žen ve městě Habartov ( ) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% ŽENY MUŽI 30% 20% 10% 0% rok Zdroj: ČSÚ 4.3. Pohyb obyvatel v období let 2003 až 2006 Celkový pohyb populace se skládá ze dvou základních složek, z přirozeného pohybu a mechanického pohybu obyvatel. Vývoj v letech je znázorněn v následující tabulce. Rok Tabulka č.: 3 Pohyb obyvatelstva města Habartov v letech Počet obyvatel Narození Zemřelí Přirozený přírůstek Migrační saldo Celkový přírůstek Zdroj: ČSÚ Přirozený pohyb obyvatel, označovaný jako přirozený přírůstek, charakterizuje přirozenou změnu populace v důsledku vývoje porodnosti a úmrtnosti na daném území. Ve městě docházelo ve sledovaném časovém období k mírnému kolísaní porodnosti, v průměru se rodilo 53 dětí ročně. Od roku 2003 se v Habartově narodilo celkem 212 dětí. Nejvíce dětí se ve sledovaném období narodilo v roce 2003 (62 dětí), nejméně v roce 2004 (46 dětí). V uvedených letech byla populace žen vysoce zastoupena výjimečně silnými populačními ročníky z poloviny sedmdesátých let 20. století. V následujících letech budou mít na přirozený vývoj obyvatelstva vliv již populačně slabší ročníky. Podobně jako porodnost, kolísá v Habartově i úmrtnost. V průměru umíralo 39 osob ročně. Od roku 2003 zemřelo v Habartově celkem 157 osob. Největší úmrtnost byla v roce 2004, kdy došlo zároveň i k nejnižší porodnosti. Důsledkem těchto dvou jevů byl v tomto 14

15 roce zaznamenán nejnižší přirozený přírůstek za sledované období. Ve stejném roce se odstěhovalo relativně více osob a v konečných číslech klesl počet obyvatel města Habartov o 23 osob ve srovnání s rokem V dalších letech je již přirozený přírůstek vždy vyšší než migrační saldo a celkový počet obyvatel tak slabě roste. Kolísavý vývoj kladného přirozeného přírůstku je zachycen i na následujícím grafu. 70 Graf č.: 3 Vývoj porodnosti a úmrtnosti v období 2003 až rok Narození Zemřelí Zdroj: ČSÚ V následujícím grafu jsou porovnány přirozené přírůstky města Habartov, okresu Sokolov, Karlovarského kraje a České republiky. Pro vzájemnou srovnatelnost jsou přirozené přírůstky vyjádřeny procentní změnou stavu obyvatel důsledkem přirozeného přírůstku v jednotlivých území. Ze srovnání vyplývá, že nejlepší situace je v okrese Sokolov, který vykazuje ve srovnání s celou Českou republikou opačný trend a přirozený přírůstek je zde kladný. Město Habartov vykazuje od roku 2003 každoročně kladný přirozený přírůstek, rodí se tady více dětí než kolik obyvatel umírá. 15

16 Graf č.: 4 Vývoj přirozeného přírůstku obyvatelstva v letech ,70% 0,60% 0,50% 0,40% přirozený přírůstek 0,30% 0,20% 0,10% 0,00% ,10% -0,20% -0,30% rok Zdroj:ČSU město Habartov okres Sokolov Karlovarský kraj ČR Z vývoje přirozeného přírůstku obyvatel v jednotlivých okresech Karlovarského kraje je patrné, že jediný okres, který vykazuje trvale kladný přirozený přírůstek, je okres Sokolov. V okrese Cheb nabýval přirozený přírůstek střídavě kladných a záporných hodnot, v okrese Karlovy Vary pouze hodnot záporných. V Habartově je přirozený přírůstek od roku 2003 stále kladný. Přirozený přírůstek za celou ČR dosahoval záporných čísel až na rok 2006, kdy poprvé zaznamenal kladnou hodnotu. Tabulka č.: 4 Vývoj přirozeného přírůstku v okresech Karlovarského kraje Přirozený přírůstek (promile) okres Cheb 0,07-0,36 0,56-0,51-0,20 0,51 1,29 Karlovy Vary -1,80-1,64-0,82-1,95-1,12-1,34-0,07 Sokolov 1,09 1,08 0,28 1,60 0,80 0,41 1,58 ČR -1,98-1,77-1,67-1,52-1,72-0,93 0,10 Zdroj: ČSÚ Ke změně počtu obyvatel města může mimo přirozeného přírůstku docházet i mechanicky. Mechanickým pohybem populace je míněno stěhování obyvatel, při kterém jsou překračovány hranice území města. Jde o odstředivé i dostředivé působení. Pro charakterizování procesů spojených se změnou trvalého bydliště v daném městě se používá tzv. migrační saldo. Migrační saldo je výsledkem protisměrného působení dvou základních faktorů - působení imigrace a emigrace. Migrační saldo je rozdíl mezi počtem nově přistěhovalých a odstěhovaných obyvatel za časové období. Vypovídá tak o atraktivitě daného místa z pohledu bydlení a trvalého žití. 16

17 Během let 2003 až 2006 převyšují počty odstěhovaných obyvatel ve městě Habartov počty obyvatel, kteří se přistěhovali. Migrační saldo tak dosahuje stále záporných hodnot a mechanickou cestou dochází k odlivu obyvatel. Tento trend se však postupně zpomaluje a zatímco počet přistěhovalých každoročně roste, počty odstěhovaných klesají a migrační saldo dosahuje vyšších hodnot, i když stále ještě záporných. Graf č.: 5 Přistěhované a odstěhované osoby v městě Habartov počet osob Přistěhovali Vystěhovali rok Zdroj: ČSU Ze všech tří okresů v Karlovarském kraji došlo vlivem mechanického pohybu od roku 2000 k nárůstu obyvatel pouze v okrese Cheb. V ostatních dvou okresech převažoval počet těch, kteří se rozhodli daný okres opustit a přestěhovat se jinam. Tabulka č.: 5 Vývoj migračního salda v okresech Karlovarského kraje Migrační saldo okres Cheb Karlovy Vary Sokolov Zdroj: ČSÚ V následujícím grafu jsou tentokrát porovnány celkové přírůstky ve městě Habartov, okrese Sokolov, Karlovarském kraji a celé České republiky. Ze srovnání s předchozími grafy je patrné, že ve srovnávaných lokalitách má na celkový přírůstek obyvatel největší vliv právě migrační saldo. U míry celkových přírůstků počtu obyvatel ve srovnávaných lokalitách nelze vysledovat v letech 2000 až 2006 žádný jednoznačný trend. Největší míra úbytku byla zaznamenána v roce 2001, pak nabývá míra celkového přírůstku častěji kladných hodnot. 17

18 Vliv migrace na celkový přírůstek obyvatel je dobře patrný především u okresu Sokolov v roce 2001, kde i přes kladný přirozený přírůstek došlo celkově k úbytku obyvatel. Město Habartov zaznamenalo největší úbytek obyvatel v roce 2002, kdy došlo k zápornému přirozenému přírůstku obyvatel a vysokému úbytku obyvatel v důsledku migrace. Graf č.: 6 Vývoj celkového přírůstku ve vybraných lokalitách v letech ,40% 0,20% 0,00% celkový přírůstek -0,20% -0,40% -0,60% -0,80% rok město Habartov okres Sokolov Karlovarský kraj ČR Zdroj: ČSÚ Město má možnost svými zásahy částečně korigovat, ať již kladně či záporně, celkový přírůstek počtu obyvatel. Mezi přímé zásahy patří např. budování volných kapacit pro bydlení ve městě, posílení image města z pohledu trvalého žití apod. K nepřímým zásahům patří např. podpora rozvoje podnikatelských aktivit, které s sebou nesou vznik nových pracovních míst, tedy navýšení pracovního kapitálu ve městě. Mezi další nepřímé zásahy patří i zlepšení dopravní obslužnosti s velkými městy, které bude vytvářet trvale lepší podmínky dostupnosti do zaměstnání, za kulturou, sportem aj Budoucí vývoj populace Predikce vývoje celkového počtu obyvatel v budoucnu je zachycena v publikaci Českého statistického úřadu Projekce obyvatelstva v krajích a oblastech ČR do roku 2050 (kód ), která byla vydána v roce V této publikaci se pro Karlovarský kraj předpokládá spíše negativní vývoj. Do budoucna lze očekávat, že bude docházet nejen k poklesu celkového počtu obyvatelstva Karlovarského kraje, ale i ke změně věkové struktury populace, kdy bude přibývat starších občanů a bude docházet k celkovému stárnutí populace. 18

19 4.5. Věková struktura populace města Populace města Habartov se vyznačuje progresivní věkovou strukturou. Nejvýznamnější zastoupení v populaci města má především produktivní věková kategorie obyvatel. Tento stav je však dočasný, předpokládá se, že bude docházet ke stejným změnám, které postihují celou ČR, a bude ubývat osob v předproduktivním věku a růst počet starších obyvatel. Změna věkové struktury obyvatelstva v celém Karlovarském kraji v budoucnu bude spojena s očekávaným celkovým úbytkem populace a bude tak docházet k přibývání občanů v poproduktivním věku a tedy ke stárnutí populace. Všeobecný přehled struktury populace dle hlavních věkových skupin ve městě Habartov podává následující graf. Graf č.: 7 Věková struktura obyvatel města Habartov (stav k ) 71% 12% % Zdroj: ČSÚ Věková struktura obyvatel města Habartov, jak je patrné z následující tabulky, se začíná postupně měnit. Srovnání dostupných hodnot let 2001 a 2005 ukazuje, že dochází k růstu podílu nejstarší věkové kategorie na úkor kategorie nejmladší, zatímco podíl produktivní kategorie se nemění. Z tohoto srovnání je dobře patrné stárnutí populace. Podobný vývoj má i věková struktura populace v celém okrese Sokolov. Tabulka č.: 6 Věková struktura populace v letech 2001 a 2005 Habartov okres Sokolov Karlovarský kraj ČR rok ,6% 71,4% 9,0% ,6% 71,6% 11,8% ,4% 71,9% 9,7% ,3% 72,1% 11,6% ,7% 71,4% 11,9% ,2% 71,9% 12,9% ,8% 69,4% 13,8% ,6% 71,1% 14,2% Zdroj: ČSÚ 19

20 Z následujícího grafu je názorně patrné zestárnutí populace Habartova mezi lety 2001 a Došlo k poklesu podílu nejmladších ročníků a zároveň k nárůstu podílu nejstarších ročníků. Graf č.: 8 Porovnání věkové struktury obyvatel Habartova (rok 2001 a 2005) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% % 20% 10% 0% Zdroj: ČSÚ Srovnáme-li věkovou strukturu celého Karlovarského kraje a jeho jednotlivých okresů je patrné, že nejstarší strukturu obyvatel má okres Karlovy Vary a nejmladší okres Sokolov. Tabulka č.: 7 Podíl obyvatel okresů Karlovarského kraje k Karlovarský v tom okresy: Věk kraj Cheb Karlovy Vary Sokolov ČR ,9% 14,8% 14,1% 15,8% 14,6% ,0% 72,5% 71,4% 72,2% 71,1% ,2% 12,7% 14,4% 12,0% 14,2% Zdroj: ČSÚ 20

21 Současný stav věkové struktury celého okresu Sokolov, včetně rozdělení na muže a ženy, ukazuje následující graf, který vychází z hodnot ke konci roku Graf č.: 9 Strom života (stav k ) ženy muži Zdroj: ČSÚ Index stáří, který udává počet osob v poproduktivním věku (více jak 65 let) na sto obyvatel v předproduktivním věku (0-14 let), dosahoval v Habartově v roce 2001 hodnoty 75,8. Hodnota indexu stáří města je v porovnání s ČR (87,2) výrazně nižší. Průměrný věk populace města byl v roce ,3 let, což je v porovnání s průměrem ČR (39 let) nepatrně nižší věk. 21

22 4.6. Obyvatelstvo podle stupně vzdělání Struktura obyvatelstva v Habartově z hlediska dosaženého vzdělání odpovídá převažujícímu hornickému průmyslu, který je orientován na dělnická pracovní místa a který tak nevyžaduje vyšší stupeň vzdělání. Ze SLDB v roce 2001 vyplývá, že největší část populace města Habartov jsou vyučení a se středním odborným vzděláním bez maturity (41%). Základní vzdělání mělo 37% obyvatel. Vysokoškolské studium měla ukončeno necelá 2% obyvatel města, což je o 2 procentní body méně než byl průměr v okrese Sokolov. Ve srovnání se strukturou podle úrovně vzdělání v ČR je úroveň dosaženého vzdělání v Habartově v průměru o 7 procentních bodů nižší. Tabulka č.: 8 Obyvatelé města Habartov podle vzdělání (dle SLDB 2001) muži ženy celkem % % (ČR) bez vzdělání ,29% 0,44% základní a neukončené základní ,74% 23,03% vyuč. a střední odborné bez maturity ,18% 37,96% úplné střední s maturitou ,91% 24,90% vyšší odborné a nástavbové ,45% 3,45% vysokoškolské ,87% 8,89% nezjištěné vzdělání ,57% 1,32% 4.7. Národnostní původ a náboženské vyznání Zdroj: SLDB 2001 Národnostní skladba obyvatelstva ve městě Habartov není výrazněji strukturovaná. Žádné národností menšiny zde nejsou významněji zastoupeny. Z SLDB v roce 2001 vyplývá, že největší podíl obyvatelstva (87,2%) tvoří Češi. Z cizích národností jsou nejpočetněji zastoupeni Slováci (5,9%) a Němci (5,5%). Národnostní struktura města Habartova odpovídá národnostní struktuře celého sokolovského okresu, ve kterém bylo při SLBD v roce % občanů české národnosti. Z cizinců zde byli nejčastěji zastoupeni Slováci (5,3%) a Němci (4,6%). Obyvatel, kteří se řadí mezi věřící, bylo v Habartově dle SLDB z roku 2001 celkem 20%. Největší počet (17% obyvatelstva) se hlásil k římskokatolické církvi (86% věřících). Druhou nejpočetnější církví byla Českobratrská církev evangelická, ke které se hlásilo 4,4% všech věřících ve městě Habartov Romská menšina v Habartově Výraznější zastoupení ve městě Habartov, ač statisticky nepodchycené, má romské etnikum a to i přesto, že k romské národnosti se při sčítání přihlásilo jen 0,3% obyvatelstva (14 osob). Nepřesná statistická evidence romské menšiny je dána obecně nedůvěrou Romů ke sčítání. Romská menšina je v Habartově, podobně jako v celém Sokolovsku, postižena zvýšenou mírou sociální vyloučenosti. U Romů v Habartově se vyskytuje ve větší míře nezaměstnanost, závislost na sociálních dávkách, apatie, zvýšená kriminalita, drogy, krádeže kovů, prostituce a úvěrové podvody. 22

23 Město Habartov v této oblasti zatím nevyužívá možností terénních sociálních pracovníků ani poskytovaných dotací např. z Úřadu vlády ČR. Do města občas vyjíždí pracovníci občanského sdružení Khamoro z Chodova a Romského občanského sdružení (ROSkv) z Karlových Varů. Zatím chybí i komunikace mezi zástupci národnostních menšin a města Habartov Dojížďka do zaměstnání Blízká vzdálenost Habartova od okresního města Sokolov je důvodem, že mnoho lidí dojíždí za prací mimo území města. Jak vyplynulo ze SLDB 2001, za zaměstnáním mimo město Habartov dojíždělo 1416 obyvatel. Z toho 92% cestovalo za prací v rámci sokolovského okresu. Z Habartova do Sokolova je zavedena přímá autobusová linka, kterou cesta trvá cca 20 minut. Je potom patrné proč dle SLDB 2001 trvala cesta do zaměstnání nejčastěji minut. Mimo město Habartov dojíždělo do škol celkem 275 žáků a studentů (cca 30%). Cesta jim trvala nejčastěji, podobně jako pracujícím, minut. Většina žáků a studentů (65%) dochází do škol v rámci města Habartov. Tabulka č.: 9 Vyjíždějící do zaměstnání a škol zaměstnaní žáci a Vyjíždějící, doba cesty muži ženy celkem studenti Vyjídějící celkem v rámci obce v rámci okresu v rámci kraje do jiného kraje vyjíždějící denně mimo obec celkem z toho doba cesty: do 14 minut minut minut minut a více minut Zdroj: SLDB

24 Následující graf znázorňuje počty obyvatel Habartova podle doby, kterou stráví při dojíždění do zaměstnání a škol mimo území svého města. Nejvíce žen, mužů i studentů trávilo cestou do zaměstnání či školy minut, což je dáno již výše zmiňovanou blízkou vzdáleností okresního města Sokolov. 450 Graf č.: 10 Doba cesty do škol a zaměstnání počet obyvatel do 14 minut minut minut minut 60 a více minut doba dojížění Zdroj: SLDB 2001 muži ženy žáci a studenti 24

25 5. BYDLENÍ 5.1. Struktura domácností Při SLDB v roce 2001 bylo zjištěno, že na území města je bytových domácností. Většina bytových domácností je jednomodelová, tzn., že jsou tvořeny jen jednou hospodařící domácností (rodinou). Takto hospodaří 92% bytových domácností. Ve 169 bytových domácnostech (8% všech bytových domácnostech) hospodaří dvě domácnosti současně. Hospodařících domácností bylo celkově ve městě Habartov 2 292, z tohoto pak tvořily 98% tzv. jednocenzové domácnosti (tzn. např. úplná nebo neúplná rodina atd.) Ostatní dvě procenta tvořila hospodařící domácnost s více cenzovými domácnostmi (kombinace neúplné rodiny a domácnosti jednotlivce apod.). Ve struktuře cenzových domácností převládají úplné rodiny (viz. následující graf). Druhou největší kategorií jsou pak domácnosti jednotlivců. Většinu úplných rodin tvoří dvě osoby bez závislých dětí (54%). Nejvíce úplných rodin (53%), které mají závislé děti, tvoří čtyři osoby. U kategorie neúplných rodin převažují ty, které ještě vychovávají děti (37%). Graf č.: 11 Struktura cenzových domácností ve městě Habartov k % 1% 52% 15% úplné rodiny domácnosti jednotlivců neúplné rodiny nerodinné domácnosti Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ 5.2. Domovní fond Na území města Habartov se v roce 2001 nacházelo celkem 568 domů. Dvě třetiny z nich (360 domů) mělo podobu rodinných domů, jež obývalo 19% obyvatelstva města. V jednom bytovém domě bydlelo v roce 2001 v průměru 24,2 osob. Ze všech registrovaných domů bylo trvale obydleno 539 (95%), bytové domy byly ve městě trvale obydleny na 100%. 180 bytových domů vytváří prostor pro bytů, které jsou trvale obydleny na 96%. Využití domovního fondu je ve městě Habartov vyšší než jaké je průměrné využití v ČR (82,8%). Ve městě převládá relativně mladší domovní výstavba, kdy většina domů (56,6%) byla postavena po druhé světové válce. Největší počet rodinných domů byl postaven v průběhu let 1920 až Nejvíce bytových domů bylo stavěno mezi lety 1946 a 1980, což 25

26 koreluje s růstem obyvatel města především v sedmdesátých letech minulého století. Průměrné stáří domů bylo 51,9 let z toho rodinné domy 57,6 let a bytové domy 40,8 let. Bytové domy ve většině případů dosud neprošly komplexní rekonstrukcí, avšak u poloviny již bylo provedeno vnější zateplení fasády a výměna oken za plastová, což přináší jejich uživatelům energetickou úsporu. Graf č.: 12 Podíl domovního fondu k dle období výstavby 7% 10% 13% 30% 40% do Zdroj: SLDB 2001 Napojení domů na technickou infrastrukturou je na velmi dobré úrovni, což odpovídá podmínkám, které jsou pro města obvyklé. Všechny obydlené domy jsou napojeny na městský vodovod, tzn., že je zajištěna kvalitní dodávka pitné vody téměř pro veškeré obyvatelstvo města. Téměř 70% domů je napojeno na plyn a 73% je napojeno přípojkou na kanalizační síť. K vytápění většiny domů (83%) se využívá ústřední topení. 26

27 5.3. Bytový fond V roce 2001, v době sčítání, bylo na území Habartova celkem bytů ve 180 bytových domech, ve kterých žilo osob (81% obyvatelstva města). Většina obydlených bytů se nachází v bytových domech (82% obydlených bytů), zbylých 18% obydlených bytů pak připadá na rodinné domy. Z 66 bytů, které nebyly obydleny trvale, sloužilo 29 k přechodnému pobytu, 1 k rekreaci, 11 bylo přestavováno a 4 byly nezpůsobilé k bydlení. Z členění podle právního vztahu uživatele k bytu je nejčastější formou vtah nájemní (50%). V soukromém vlastnictví bylo evidováno 33% trvale obydlených bytů. Graf č.: 13 Právní vztah k bytu (k ) 17% 33% 50% sokromé vlastnictví nájemní družstevní Zdroj: SLDB 2001 Ve městě Habartov připadalo průměrně na jeden byt 2,58 osob. Na jednu osobu pak připadalo 16,1 m 2 obytné plochy bytu. Z toho plocha na jednu osobu v rodinných domech byla průměrně 23,4 m 2, zatímco v bytových domech 14,3 m 2. Od roku 2000 bylo ve městě Habartov vydáno 15 stavebních povolení pro stavbu rodinných domů. V roce 2007 byly zkolaudovány 2 rodinné domy. 27

28 5.4. Plánovaný rozvoj bydlení ve městě Habartov V Habartově je počítáno s rozvojem nového bydlení, díky kterému by se mohl zvrátit proces úbytku obyvatel v důsledku odstěhování. V následující tabulce je zachycena plánovaná výstavba nových rodinných domů v Habartově. Nejaktuálnější je výstavba 31 rodinných domů v lokalitě pod benzinou, v rámci které by zde měl být postaven i supermarket PLUS. U posledního záměru v lokalitě nad hřištěm je v úvaze ještě varianta, kdy by místo rodinných domů byly postaveny bytové domy s cca 80 byty. Tabulka č.: 10 Výhled výstavby rodinných domů počet RD lokalita vlastník připravenost možnost výst. 31 pod benzinou soukromý bude úplná cca směr Dukla město bude úplná cca zvl. škola město bude úplná cca Uhelná soukromý bude částečná - cca 2009 ihned bez kanal Národní soukromý není ihned 5 Sokolovská město není po jednotlivě město částečná podle místa po nad hřištěm město není po Bydlení pro sociálně slabé Zdroj MÚ Habartov V Habartově jsou sociální byty v ulici Bukovanská. Přízemní budova č. 803 obsahuje 7 jednopokojových bytů a 4 dvoupokojové, je zde 1 prádelna. Budova čp. 819 obsahuje 3 byty jednopokojové a 4 byty dvoupokojové, je zde prádelna a společná sprcha. Byty jsou vytápěny kamny na tuhá paliva, sociální zařízení WC je mimo byt. V budově je pouze studená voda. Každý byt má podružný elektroměr. V Habartově jsou k dispozici holobyty, které slouží jako přístřeší pro neplatiče nájemného z bytů I. kategorie, a jiné sociálně potřebné občany. V holobytech je celkem 16 místností o výměře 15m 2, kde jsou kamna na tuhá paliva PETRY. V budově je pouze studená voda, sociální zařízení je společné. Elektřina byla z důvodu černých odběrů odpojena. Při pokusech o instalaci jiných zařízení docházelo k opětovným krádežím ze strany skupin nepřizpůsobivých občanů, kteří si tak přilepšují v nezaměstnanosti, která je ve městě relativně vysoká. 28

29 6. PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ Ve městě Habartov je k registrováno na 833 podnikatelských subjektů a jejich počet má mírně rostoucí tendenci. Z celého sokolovského okresu připadá na území Habartova 4,7% zaregistrovaných ekonomických subjektů. Nejvýznamnější podnikatelské subjekty Habartova jsou uvedeny v příloze na konci tohoto dokumentu Struktura podle odvětvové klasifikace ekonomické činnosti Z celkového počtu 833 ekonomicky aktivních podnikatelských subjektů, které byly evidovány ve městě Habartov k , se jich nejvíce zabývá poskytováním služeb spojených s obchodní činností, prodejem spotřebního zboží a pohostinstvím (36,6%). Druhou nejčastější oblastí bylo stavebnictví, kterému se věnovalo 18,9% podnikatelských subjektů. Další činnosti, které jsou významněji zastoupeny v městě Habartov, je průmysl (11,5%) a ostatní obchodní služby (16,3%). Mezi lety 2004 a 2006 došlo k celkovému nárůstu počtu podnikatelských subjektů, které byly v městě Habartov zaregistrovány. Celkový počet se zvýšil z 821 v roce 2004 na 833 subjektů v roce Největší nárůst zaznamenala oblast ostatních veřejných, sociálních a osobních služeb (o 7 subjektů) a oblast obchodu, prodeje a oprav motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství (o 7 subjektů). Naopak největší pokles zaznamenal průmysl, kde došlo ke snížení počtu o 4 subjekty. podle převažující činnosti Tabulka č.: 11 Počet podnikatelských subjektů dle odvětví Zemědělství, lesnictví, rybolov 25 3,05% 24 2,88% Průmysl ,18% 96 11,52% Stavebnictví ,37% ,85% Doprava a spoje 38 4,63% 38 4,56% Obchod, prodej a opr.mot.voz. a spotř. zboží a pohostinství ,30% ,61% Ostatní obchodní služby ,96% ,33% Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění 1 0,12% 2 0,24% Školství a zdravotnictví 17 2,07% 16 1,92% Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 52 6,33% 59 7,08% Počet podnikatelských subjektů celkem Struktura podle právní formy Zdroj: Městská a obecní statistika 2004, 2006 V Habartově tvoří naprostou většinu podnikatelských subjektů podnikatelé - fyzické osoby. Na konci roku 2006 jejich podíl tvořil 83% ze všech registrovaných ekonomických subjektů na území města Habartov. K druhé nejčetnější právní formě patřily obchodní společnosti (4,2%) a svobodná povolání (podnikání podle jiného oprávnění než živnostenského (4,1%). Na území města není registrována žádná akciová společnost ani družstevní organizace. 29

30 podle právní formy Tabulka č.: 12 Počet podnikatelských subjektů města Habartov dle právní formy Státní organizace 6 0,73% 6 0,72% Akciové společnosti Obchodní společnosti 32 3,90% 35 4,20% Družstevní organizace Podnikatelé - fyzické osoby ,04% ,95% Samostatně hospodařící rolníci 12 1,46% 8 0,96% Svobodná povolání 30 3,65% 34 4,08% Ostatní právní formy 51 6,21% 58 6,96% Počet podnikatelských subjektů celkem Struktura podle velikosti firmy Zdroj: Městská a obecní statistika 2004, 2006 Dle údajů statistik bylo v roce 2005 ve městě registrováno 242 podnikatelských subjektů, přičemž 186 z nich byly samostatné subjekty nezaměstnávající žádnou osobu. Nejčastěji ve městě působí firmy, které poskytují pracovní místa v rozsahu 1 9 zaměstnanců (mikropodniky). S počtem do 50ti zaměstnanců provozuje svou podnikatelskou činnost na 43 subjektů. 4 subjekty mají počet pracovních pozic v rozsahu zaměstnanců. Zaměstnavatel nabízející práci více jak 250 osobám ve městě registrován není. Graf č.: 14 Počet podnikatelských subjektů dle počtu zaměstnanců bez zaměstnanců 1-9 zaměst. 18% 4% 2% zaměst zaměst. 76% Zdroj: Regionální informační servis 30

31 Vývoj průměrné mzdy v kraji V porovnání s ostatními kraji, dosahuje průměrná mzda v Karlovarském kraji nejnižších hodnot. Průměrná měsíční hrubá nominální mzda fyzické osoby dosahovala v prvním pololetí 2007 v Karlovarském kraji Kč, což bylo o 7,2% více oproti roku Výše mzdy je o Kč nižší než byla výše průměrné mzdy v celé České republice ( Kč). Výše průměrné mzdy okresu Sokolov dosahuje zpravidla nejvyšších hodnot v kraji. Oproti roku 2005 vzrostla průměrná mzda v roce 2006 v Karlovarském kraji z Kč o Kč. Ve srovnání s mírou růstu celorepublikové průměrné mzdy, byl nárůst v Karlovarském kraji téměř totožný, když průměrná mzda v ČR rostla o 6,5% a v Karlovarském kraji o 6,3% Živnostenská oprávnění Počet podnikatelských subjektů v Habartově sice mírně roste, ale počet platných živnostenských oprávnění naopak klesá. Vývoj nově vydaných živnostenských oprávnění se v posledních sedmi letech zhoupl a nyní má mírně rostoucí tendenci. Z celkového hlediska však dochází téměř ve všech letech k převisu počtu přerušených nebo zrušených oprávnění nad nově vydanými. 300 Graf č.: 15 Vývoj živností v letech počet živností nové přerušené zrušené rok Zdroj: MU Habartov 31

32 Živnostenská oprávnění jsou v Habartově vydávána především pro fyzické osoby, kterých je 82% podnikatelských subjektů. V letech 2000 až 2007 docházelo k růstu počtu přerušených živností, kdy nejvíce živností bylo přerušeno v roce Tehdy došlo k zavedení minimálního základu daně z příjmů podnikajících fyzických osob a mnoho živnostníků svoje oprávnění raději pozastavilo, než aby platili daň z neexistujících příjmů. Tabulka č.: 13 Živnostenská oprávnění ve městě Habartov ( ) živnost Fyzické osoby nové přerušené zrušené Právnické osoby nové přerušené zrušené Celkem nové přerušené zrušené Zdroj: MU Habartov V případě rozdělení živností na koncesní, vázané, volné a řemeslné je většina evidovaných žádostí o živnost volnou a následně o živnost řemeslnou. Naprostá většina žádostí o vydání živnostenských oprávnění je podávána ze strany fyzických osob. Tabulka č.: 14 Počet evidovaných žádostí o živnostenské oprávnění ( ) živnost konces FO PO vázaná FO PO volná FO PO řemeslná FO PO Zdroj: MU Habartov 32

33 7. TRH PRÁCE Nezaměstnanost je jedním z klíčových faktorů vymezující ekonomickou úroveň regionu. Ve městě Habartov dosahovala v roce 2007 (k 31.8.) míra nezaměstnanosti 10%. Je to mírně vyšší hodnota než jaká byla v celém sokolovském okrese Vývoj nezaměstnanosti města Habartov ve srovnání s okresem Sokolov Míra nezaměstnanosti v Habartově od roku 2000 rostla až do roku 2004, kdy činila 16,4%. Od roku 2004 dochází k jejímu poklesu až na hodnotu 13,2% (k ). Míra nezaměstnanosti v Habartově má nyní klesající tendenci. Při srovnání s okresem Sokolov, vykazovala míra nezaměstnanosti v Habartově v průměru o 1,34 procentních bodů vyšší hodnoty. Graf č.: 16 Míra nezaměstnanosti v letech roční míra nezaměstnanosti (%) rok Habartov okres Sokolov Karlovarský kraj ČR Zdroj: Úřad práce Sokolov Od roku 2005 tvoří ženy většinu z evidovaných uchazečů o práci. V roce 2006 tvořily 53% nezaměstnaných. V roce 2006 vykazovaly ženy vyšší nezaměstnanost poprvé i v celém okrese Sokolov. Sestupné tendence v míře nezaměstnanosti a počtu registrovaných nezaměstnaných je výsledkem uplatňování zákona č. 435/2004 o nezaměstnanosti, který změnil pravidla v poskytování podpory v nezaměstnanosti, zpřísnil pravidla pro zařazení a vedení v evidenci uchazeče o zaměstnání a zpřísnil podmínky pro zprostředkování zaměstnání úřady práce. 33