Katedra obchodního práva. ZALOŽENÍ A VZNIK AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI (zejména založení a vznik akciové společnosti splynutím) Diplomová práce PETR BENEŠÍK

Transkript

1 M A S A R Y K O V A U N I V E R Z I T A P r á v n i c k á f a k u l t a Katedra obchodního práva ZALOŽENÍ A VZNIK AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI (zejména založení a vznik akciové společnosti splynutím) Diplomová práce PETR BENEŠÍK BRNO 2006

2 2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a jen s využitím pramenů uvedených v seznamu literatury, které ve všech případech řádně cituji v souladu s příslušnou směrnicí a citačními zvyklostmi. V Brně dne

3 3 OBSAH ÚVOD ZALOŽENÍ A VZNIK AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI Založení akciové společnosti na základě veřejné nabídky akcií Zakladatelská smlouva Prospekt Veřejná nabídka akcií Úpis akcií Ustavující valná hromada Založení společností bez veřejné nabídky Vznik akciové společnosti Jednání jménem společnosti mezi založením a vznikem Jiné možnosti vzniku akciové společnosti CHARAKTERISTIKA FÚZE Právní účinky sloučení Právní účinky splynutí Přípustnost fúze společností s různou právní formou FÚZE AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI SPLYNUTÍM Smlouva o fúzi Zvláštnosti smlouvy o fúzi jako právního úkonu Forma právního úkonu Platnost, účinnost a neplatnost smlouvy o fúzi Odstoupení od smlouvy o fúzi Náležitosti smlouvy o fúzi splynutím Výměna akcií a transfer jiných hodnot s tím spojený Výměnný poměr akcií Výměna akcií Doplatky Valná hromada o splynutí Orgán rozhodující o splynutí Informační povinnosti související s konáním valné hromady Pozvánka na valnou hromadu Průběh a rozhodnutí valné hromady o splynutí Časové aspekty splynutí Ochrana věřitelů Zápis splynutí do obchodního rejstříku ZALOŽENÍ A VZNIK EVROPSKÉ SPOLEČNOSTI Právní úprava Obecné znaky evropské společnosti Založení evropské společnosti Přínos ZVLÁŠTNÍ PROBLÉMY Odkup akcií nástupnickou společností Základní podmínky odkupu akcií Právní úprava veřejného návrhu na odkup akcií Způsob uzavření smlouvy na základě veřejné nabídky Cena Veřejný návrh Zvláštnosti odkupu kótovaných akcií...51

4 Sankce za porušení povinnosti při veřejném návrhu Zvláštní problematika Splynutí akciové společnosti a současné zvýšení základního kapitálu...52 ZÁVĚR...56 RESUMÉ...58 LITERATURA...60 Články...60 Knižní publikace...61

5 5 ÚVOD Akciové právo je oblastí práva velmi širokou, ale také velmi zajímavou. Ve své dosavadní praxi, ač nikterak dlouhé, jsem měl možnost se s touto oblastí práva blíže seznámit, což mělo velký vliv na výběr tématu mé diplomové práce. Konkrétní téma Založení a vznik akciové společnosti, zejména pak splynutím jsem si zvolil proto, že bych se rád v budoucnu této problematice věnoval. Přes veskrze osobní pohnutky, jež mne vedly ke zpracování této problematiky, doufám, že má práce nebude přínosem jen pro mě samotného. Práce nese název Založení a vznik akciové společnosti s dovětkem zejména pak splynutím, což by se mohlo zdát na první pohled poněkud úsměvné, protože v teorii jsou přeměny obchodních společností chápány především jako zánik společnosti bez likvidace. Ve své práci jsem se však zaměřil hlavně na vznik nového subjektu, který je vždy výsledkem úspěšného procesu splynutí, přičemž jsem nejprve učinil obecný výklad o vzniku akciové společnosti jako takovém. Následně jsem popsal rozdíly obou typů fúze, tedy sloučení a splynutí, a vymezil obě formy vůči sobě. Hlavní část práce jsem věnoval procesu splynutí. Předposlední kapitola je věnována evropské akciové společnosti, zejména jejímu založení a vzniku, který je možný právě při netradičních procesech pro založení společnosti, jako je fúze splynutím apod. V závěru jsem se zamýšlel nad zvláštními problémy s fúzí souvisejícími, přičemž jsem se snažil poukázat na určité nedostatky právní úpravy fúzí. Jak jsem již naznačil a jak plyne z dovětku v názvu, stěžejní kapitola mé práce je věnována fúzi splynutím. Nejprve je pojednáno o smlouvě o fúzi, jež je základním dokumentem celého procesu. Zde jsem se zpočátku zaměřil na tento akt obecně jako na právní úkon a poté podrobně probírám její náležitosti. Následně je popsáno stanovení výměnného poměru akcií a samotné výměny akcií zanikajících společností za akcie nástupnické společnosti, kde jsem se snažil učinit praktický návod, jak je možné tento proces technicky provést. Dále se věnuji valné hromadě o splynutí, kde se zaměřuji jak na její průběh, tak na povinnosti orgánů splývajících společností a práva akcionářů s tím související. V subkapitole nazvané Časové aspekty splynutí je mým cílem přiblížit časový průběh celého procesu a zároveň jej popsat z širší perspektivy. Následně se do centra mé pozornosti dostala problematika ochrany věřitelů. V závěrečné části této kapitoly jsem se soustředil na dovršení procesu splynutí, tedy na zápis splynutí do obchodního rejstříku. Při samotné práci mi byl na překážku zejména nedostatek literatury, která by byla speciálně zaměřena na procesy přeměn s podrobným rozpracováním jejich institutů. Musím konstatovat, že jediným zdrojem, ve kterém nalézáme komplexně zpracovanou oblast fúzí, je

6 6 Dědičův komentář k Obchodnímu zákoníku. Většina autorů jak komentářů k obchodnímu zákoníku, tak jiných odborných publikací na něj v této oblasti velmi často odkazují. Naopak četné jsou publikace zabývající se evropskou společností. Články z odborných právnických časopisů k tomuto tématu jsou převážně zastaralé a lze je využít jen omezeně. Významným přínosem mi byla má dosavadní krátkodobá praxe.

7 7 1. ZALOŽENÍ A VZNIK AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI V českém právním řádu je právní úprava vzniku právnických osob, a tudíž i akciové společnosti, postavena na principu normativním, který je také nazýván principem legality. 1 Obecnou právní úpravou pro založení a vznik akciové společnosti, jakož i pro ostatní obchodní společnosti, jsou ustanovení 57 až 64 ObchZ a zvláštní úpravu potom nalezneme v ustanoveních 162 až 175 ObchZ. Ustanovení 56 odst. 1 stanovuje výjimku pro akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným, když umožňuje, aby tyto společnosti byly založeny za jiným účelem než podnikatelským, i když se v běžné praxi s takovou kapitálovou společností setkáme jen velice zřídka. V určitých případech podnikatelského záměru je možné založit jedině akciovou společnost. Setkáme se s tím zejména v oblasti bankovnictví, pojišťovnictví, kolektivního investování a burzovního sektoru. Založit akciovou společnost mohou jak osoby právnické, tak i osoby fyzické, popřípadě i jejich různé kombinace. Na rozdíl od osobních společností je možné, aby akciová společnost byla založena i jednou osobou, musí se však jednat o osobu právnickou. Může se také stát, že se časem soustředí všechny akcie akciové společnosti v rukou jediné fyzické osoby, nemá to však za následek neplatnost společnosti a ani to není důvodem pro zrušení společnosti. V praxi lze jen stěží rozlišit a prokázat skutečnosti, jejichž cílem je obcházení zákona v podobě zakládání akciové společnosti jedinou fyzickou osobou. Jistě bychom našli případy, kdy se společník jako fyzická osoba ve společnosti s ručením omezeným dohodne s ostatními společníky na založení akciové společnosti a na poměru rozložení akcií 99:1. Český právní řád však obsahuje vůči obchodnímu zákoníku další speciální normy, které jsou daleko přísnější v podmínkách týkajících se počtu zakladatelů při zakládání akciové společnosti. Je tomu tak například v případě založení burzy cenných papíru, kde je nejnižší počet zakladatelů stanoven na deset. 1 Dle tohoto principu je právnická osoba je založena soukromoprávním aktem, jestliže tento akt splní zákonem stanovené podmínky. Okamžik vzniku je však vázán na akt veřejnoprávní moci. Právnická osoba vzniká podle českého právního řádu ve dvou etapách, které musíme od sebe zásadně oddělit. Smysl takového postupu je odůvodněn potřebou určité veřejné kontroly a následné možnosti ochrany třetích osob. Zatímco akt soukromoprávní vyjadřuje vůli zakladatele právnické osoby organizovat se do určitého útvaru, rozdělit kompetence a vyjádřit vztahy, kterými se tato osoba má řídit, akt veřejnoprávní má ověřit, zda je tento soukromoprávní akt v souladu se zákonem. Jestliže soukromoprávní akt splňuje zákonem stanovené podmínky, vznikne potom právní nárok na zápis do zákonem stanovené evidence.

8 8 K možnosti založení akciové společnosti jedním zakladatelem je třeba uvést i některé důsledky, které to přináší. Např. dle ustanovení 36 písm. d) ObchZ se tento jediný zakladatel zapisuje do obchodního rejstříku, působnost valné hromady dle ustanovení 190 odst. 1 ObchZ vykonává tento jediný akcionář a představenstvo společnosti nemusí být tříčlenné ( 194 odst. 3). Obchodní zákoník zná dva základní způsoby založení akciové společnosti. První z nich je pojmenován jako založení bez veřejné nabídky akcií, v teorii též simultánní založení. K založení dojde podepsáním zakladatelské smlouvy, jejíž součástí je definitivní znění stanov. Druhým, zajímavějším způsobem je založení na základě veřejné nabídky akcií, v teorii též nazývané sukcesivní Založení akciové společnosti na základě veřejné nabídky akcií V případě založení akciové společnosti na základě veřejné nabídky akcií má postup několik samostatných kroků: o uzavření zakladatelské smlouvy, resp. sepsání zakladatelské listiny ve formě notářského zápisu; o zpracování prospektu akcií, vyžaduje-li jej zákon podle 163 odst. 2 a 164 odst. 4 ObchZ, 34 an. PKT a vyhl. č. 263/2004 Sb.; o schválení prospektu Komisí pro cenné papíry, pokud se prospekt vyžaduje podle 34 an. PKT; o uveřejnění prospektu, vyžaduje-li se podle 34 an. PKT; o uveřejnění veřejné nabídky akcií podle 164 odst. 2 až 4 ObchZ; o upisování akcií zápisem do listiny upisovatelů podle 165 odst. l ObchZ; o splacení části emisního kursu akcií podle 165 odst. 3 a 168 odst. l ObchZ; o svolání ustavující valné hromady podle 169 ObchZ; o konání ustavující valné hromady podle 170 a 171 ObchZ; o přijetí rozhodnutí na ustavující valné hromadě podle 171 ObchZ Zakladatelská smlouva Právnická osoba a stejně tak i akciová společnost se zakládá soukromoprávním aktem. Dle ustanovení 54 ObchZ ve spojení s 162 odst. 2 ObchZ je podle počtu zakladatelů tímto aktem zakladatelská smlouva nebo zakladatelská listina. Rozdíl mezi zakladatelskými akty - společenskou smlouvou, jíž se zakládají ostatní obchodní společnosti, a zakladatelskou

9 9 smlouvou, resp. zakladatelskou listinou je v jejich funkci. Společenská smlouva nejen společnost zakládá, ale obsahuje také pravidla pro vnitřní vztahy během trvání společnosti. Zatímco zakladatelská smlouva, resp. listina vede jen k založení společnosti. Dokumentem obsahujícím pravidla pro vztahy uvnitř společnosti jsou stanovy. Povinnými náležitostmi zakladatelské smlouvy, resp. zakladatelské listiny podle 163 odst.1 jsou následující informace: a) firma, sídlo a předmět podnikání (činnosti); b) navrhovaný základní kapitál; c) počet akcií a uvedení jejich jmenovité hodnoty, podoby, v níž budou akcie vydány, jakož i určení, zda akcie budou znít na jméno nebo na majitele, popřípadě kolik akcií bude znít na jméno a kolik na majitele; mají-li být vydány akcie různých druhů, jejich název a popis práv s nimi spojených, popřípadě údaj o omezení převoditelnosti akcií na jméno; d) kolik akcií který zakladatel upisuje, za jaký emisní kurs, způsob a lhůta pro splacení emisního kursu a jakým vkladem bude emisní kurs splacen; e) splácí-li se emisní kurs akcií nepeněžitými vklady, i určení předmětu nepeněžitého vkladu a způsobu jeho splacení, počet, jmenovitá hodnota, podoba, forma a druh akcií, jež se vydají za tento nepeněžitý vklad; f) alespoň přibližná výše nákladů, které v souvislosti se založením společnosti vzniknou; g) určení správce vkladu podle 60 odst. 1; h) má-li být alespoň část akcií vydána na základě veřejné nabídky akcií, i údaje uvedené v 163 odst. 2; i) návrh stanov. V případě bodu a) je nutné: Kromě firmy, sídla a předmětu podnikání zákon též požaduje alternativně uvedení předmětu činnosti společnosti, je-li společnost založena za jiným účelem, než podnikáním. 2 Dle ustanovení 154 odst. 2 ObchZ musí firma obsahovat i označení akciová společnost, nebo zkratku akc. spol., nebo a. s. Co se týká bodu b) základní kapitál akciové společnosti musí být alespoň Kč, resp Kč v případě, že je akciová společnost zakládána na základě veřejné nabídky akcií. Zvláštní zákon pak může stanovit jinou výši základního kapitálu, jak je tomu např. v případě bank, jejichž minimální základní kapitál je podle opatření České národní banky Kč. 2 DĚDIČ, J., KŘÍŽ, R., ŠTENGLOVÁ, I. Akciové společnosti. 5. vyd. Praha: C. H. Beck, 2003, s. 45.

10 10 Pokud jde o bod d) a e) jistý počet akcií musí zakladatelé upsat v zakladatelské smlouvě, i když se společnost zakládá na základě veřejné nabídky akcií. Nic ale nebrání tomu, aby upsali další akcie na základě veřejné nabídky akcií. U bodu f) je Nezbytnou náležitostí zakladatelské smlouvy [ ] i uvedení alespoň přibližné výše nákladů, které v souvislosti se založením společnosti vzniknou. Těmito náklady jsou např. náklady na odměnu advokáta za právní pomoc při založení společnosti, soudní poplatek za zápis do obchodního rejstříku, správní poplatek za vydání živnostenského oprávnění, odměna znalce za zpracování znaleckého posudku apod. Účelem tohoto ustanovení je orientačně určit pro zakladatele výši nákladů, i když není celkem jasné, s jakou tolerancí je nutno určit výši těchto nákladů, a zda budou mít zakladatelé, popřípadě upisovatelé, právo na úhradu vynaložených nákladů od společnosti. 3 Má-li být alespoň část akcií vydána na základě veřejné nabídky akcií (ad h), musí zakladatelská smlouva nebo zakladatelská listina obsahovat další náležitosti, jimiž podle 163 odst. l písm. h) a 163 odst. 2 a) až g) ObchZ jsou: a) místo a doba upisování akcií, která nesmí být kratší než dva týdny; b) postup při upisování akcií, zejména zda účinnost upisování akcií při dosažení nebo překročení navrhované výše základního kapitálu bude posuzována podle toho, kdy k upsání akcií došlo, popřípadě zda bude možno krátit jednotlivým upisovatelům, kteří upíší akcie ve stejné době, počet upsaných akcií podle poměru jmenovitých hodnot jimi upsaných akcií; c) připouštějí-li zakladatelé upisování akcií převyšující navrhovaný základní kapitál, postup při takovém upsání; d) určení, že zájemci mohou splácet emisní kurs akcie pouze peněžitými vklady; e) místo, dobu, popřípadě účet u banky pro splacení emisního kursu; f) emisní kurs upisovaných akcií nebo způsob jeho určení; emisní kurs nebo způsob jeho určení musí být pro všechny upisovatelé stejný, nestáno ví-li zákon jinak; g) způsob svolání ustavující valné hromady a místo jejího konání. K návrhu stanov (ad i) můžeme dodat, že při sukcesivním založení je součástí zakladatelské smlouvy zatím jen návrh stanov, protože ustavující valná hromada může stanovy změnit, zatímco u simultánního založení z logiky věci vyplývá, že se zakladatelé musí dohodnout na konečné verzi. 3 DĚDIČ, J., KŘÍŽ, R., ŠTENGLOVÁ, I. Akciové společnosti. 5. vyd. Praha: C. H. Beck, 2003, s. 46.

11 11 V souvislosti s uzavíráním zakladatelské smlouvy se v právní praxi vyskytla otázka, zda je možné uzavřít tuto smlouvu v zastoupení. Ustanoveni 57 odst. 2 připouští, aby společenská smlouva byla uzavřena zmocněncem vybaveným zvláštní plnou mocí s úředně ověřenými podpisy, ovšem již nemluví o zakladatelské smlouvě. Štenglová ve svém komentáři k Obchodnímu zákoníku uvádí, že zmíněné ustanovení se vztahuje i na zakladatelskou smlouvu. Ta spolu se stanovami tvoří společenskou smlouvu akciové společnosti a úředně ověřených podpisů na plné moci je třeba, protože to odpovídá požadavku úředně ověřených podpisů na zakladatelské smlouvě Prospekt Při sukcesivním založení akciové společnosti musí po sepsání zakladatelské smlouvy následovat zpracování prospektu, schválení Komisí pro cenné papíry a uveřejnění prospektu. Ustanovení 164 odst. 4 ObchZ vyžaduje uveřejnění prospektu cenného papíru podle zvláštního zákona. Tímto zvláštním zákonem je zákon č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu, který ve svém ustanovení 35 odst. 1 ukládá osobě, která hodlá veřejně nabízet cenné papíry, povinnost nejpozději v okamžiku veřejné nabídky uveřejnit prospekt, nebo užší prospekt cenného papíru. Veřejnou nabídkou se podle ustanovení 34 odst.1 rozumí jakékoli jednání, kterým se sděluje širšímu okruhu osob dostatek informací o nabízených cenných papírech a podmínkách pro jejich nabytí. Ustanovení 35 odst. 2 veřejnou nabídku cenných papírů vymezuje negativně. Prospekt musí schválit Komise pro cenné papíry ( 35 odst. 1) Veřejná nabídka akcií Veřejná nabídka akcií je veřejná výzva k podávání návrhů na uzavření smlouvy. 4 Povinností zakladatelů je podle ustanovení 164 odst. 2 ObchZ tuto veřejnou nabídku vhodným způsobem uveřejnit. V zákoně není blíže specifikováno, co se míní vhodným způsobem uveřejnění. V praxi bude asi nejčastějším způsobem uveřejnění v denním tisku a doplňkově bude využíván internet, televize a rozhlasu bude využíváno spíše výjimečně. Při uveřejnění veřejné nabídky akcií je třeba dodržet omezení vyplývající z ustanovení 164 odst. 4 posl. věty, které zakazuje uveřejnit veřejnou nabídku akcií před schválením prospektu cenného papíru Komisí pro cenné papíry. S ohledem na to, že je nezbytné zabezpečit shodné 4 DĚDIČ, J., KŘÍŽ, R., ŠTENGLOVÁ, I. Akciové společnosti. 5. vyd. Praha: C. H. Beck, 2003, s. 51.

12 12 podmínky pro všechny případné investory jako upisovatele z důvodu jejich ochrany, zákon požaduje v 164 odst. 2 ObchZ, aby se obsah veřejné nabídky vůbec nezměnil. 5 Dle ustanovení 163 odst. 2 jsou obsahem veřejné nabídky akcií údaje obligatorně uváděné v zakladatelské smlouvě, ale také další údaje vztahující se k upisování akcií a na něj navazující kroky Úpis akcií K upsání akcií dochází podle ustanovení 165 odst. 1 zápisem upisovatele do listiny upisovatelů. K tomu, aby byl zápis účinný, je potřeba, aby zahrnoval: počet, jmenovitou hodnotu, formu, podobu, popřípadě druh upisovaných akcií, emisní kurz upsaných akcií, lhůty pro splacení upsaných akcií, firmu a sídlo právnické osoby nebo jméno a bydliště fyzické osoby, která je upisovatelem a podpis. K účinnému upsání je třeba také splnit povinnost dle ustanovení 165 odst. 3, a to splatit případné emisní ážio a alespoň 10% jmenovité hodnoty upsaných akcií v určité době a na účet u banky. Doba pro splacení a účet, na nějž má být placeno, musí být určena ve veřejné nabídce akcií. Upisovatelé jsou povinni splácet upsané akcie ve lhůtách určených v listině upisovatelů, ovšem případné emisní ážio a alespoň 30% jmenovité hodnoty akcií je upisovatel povinen splatit v každém případě nejpozději do zahájení ustavující valné hromady, neboť to vyplývá z ustanovení 168 odst. 1. Upisování akcií může probíhat a zpravidla probíhá na několika místech zároveň. V takovém případě musí zakladatelé zajistit, aby doba pro upisování začala na všech místech zároveň a aby byla všechna tato místa technicky propojena. Technická propojenost upisovacích míst musí být zajištěna z důvodu přesného určení okamžiku upsání navrhovaného základního kapitálu a určení posledního upisovatele. Zajištění těchto údajů je důležité, neboť zakladatelé - a pokud tak neučiní oni, tak valná hromada - mohou v souladu s 166 ObchZ další upisování nad rámec navrhovaného základního kapitálu odmítnout, nestanoví-li zakladatelská smlouva jinak. Odmítnout je však možné jen ty upisovatele, kteří upsali akcie až po okamžiku úpisu navrhovaného základního kapitálu. Dle ustanovení 169 odst. l ObchZ se ustavující valná hromada musí konat do 60 dnů ode dne, kdy byl upsán navrhovaný základní kapitál, z toho tedy plyne požadavek na přesné zjištění tohoto okamžiku. Samotná doba pro upisování akcií nesmí být kratší než dva týdny, ale směrem nahoru není nijak limitována ( 163 odst. 2 písm. a). Dle ustanovení 163 odst. 2 písm. b) je postup při upisování akcií jednou z podstatných náležitostí smlouvy. Zejména je nutné upravit, zda účinnost upisování akcií při 5 Tamtéž, s. 52.

13 13 dosažení nebo překročení navrhované výše základního kapitálu bude posuzována podle toho, kdy k upsání akcií došlo, popřípadě zda bude možno krátit jednotlivým upisovatelům, kteří upíší akcie ve stejné době, počet upsaných akcií podle poměru jmenovitých hodnot jimi upsaných akcií. Toto pravidlo je dalším, které klade důraz na technické zvládnutí řešení, jež by umožňovalo zjištění skutečnosti, kteří upisovatelé ve stejné době upsali příslušný počet akcií Ustavující valná hromada Jak jsme se již zmínili, ustavující valná hromada musí být svolána tak, aby se konala do 60 dnů ode dne, kdy bylo dosaženo účinného upsání navrhovaného základního kapitálu, jinak je úpis akcií neúčinný ( 169 ObchZ). Co se týče svolání ustavující valné hromady, zákon nestanoví žádný způsob, jak má být svolána. Avšak podle ustanovení 163 odst. 2 písm. g) ObchZ musí způsob svolání ustavující valné hromady a místo jejího konání obsahovat zakladatelská smlouva i veřejná nabídka akcií. Jestliže se upisovaly akcie na jméno, je možné zaslat pozvánku každému zakladateli a upisovateli, jinak bude nejvhodnější oznámení v denní tisku, popřípadě v rozhlase a televizi. Dalšími podmínkami konání ustavující valné hromady jsou: o přítomnost upisovatelů, již účinně upsali alespoň polovinu upsaných akcií, kteří mají právo účastnit se ustavující valné hromady dle 169 odst. l ObchZ a právo hlasovat na ní; o přítomnost notáře, protože ustanovení 171 odst. 5 ObchZ vyžaduje notářský zápis osvědčující průběh ustavující valné hromady a zápis o rozhodnutí ustavující valné hromady o schválení stanov; o splacení alespoň 30% jmenovité hodnoty akcií a případné emisní ážio tak, jak to požaduje ustanovení 170 odst. 1 ObchZ. Ustavující valnou hromadu při jejím zahájení řídí zakladatel nebo zakladatel zmocněný k tomu ostatními zakladateli u společností s více zakladateli, anebo jeho zástupce, a to až do zvolení předsedy ustavující valné hromady ( 170 odst. 2 ObchZ). Ustavující valná hromada rozhoduje souhlasem prosté většiny hlasů přítomných upisovatelů, kteří mají právo se účastnit ustavující valné hromady ( 170 odst. 3 ObchZ). Rozhodnutí schválené touto prostou většinou může stanovit, že k určitému dalšímu rozhodnutí bude vyžadována jiná většina nebo souhlas všech přítomných upisovatelů, jenž jsou oprávněni k hlasování. Od zakladatelské smlouvy nebo zakladatelské listiny se však ustavující valná hromada ze zákona může odchýlit s výjimkou zvýšení základního kapitálu

14 14 jen se souhlasem všech přítomných upisovatelů ( 171 odst. 4). Jelikož návrh stanov je součástí zakladatelské smlouvy, ustavující valná hromada může prostou většinou hlasů stanovy schválit, nebo neschválit, měnit je může pouze souhlasem všech přítomných upisovatelů oprávněných hlasovat. Rozhodnutí, které ustavující valná hromada musí učinit vždy, jsou podle ustanovení 171 odst. 1: o rozhodnutí o založení společnosti; o schválení stanov společnosti; o volba orgánů společnosti, jenž je podle stanov oprávněna volit valná hromada. Důležitým okamžikem pro život akciové společnosti je chvíle, kdy jsou všechna tato rozhodnutí učiněna, neboť teprve tehdy je společnost úspěšně založena. V opačném případě k založení společnosti dojít nemůže. Ustavující valná hromada může dále rozhodovat podle ustanovení 171 odst. 2, že připouští upsání akcií nad navrženou výši základního kapitálu, v tomto případě musí rozhodnout také o jeho výši. Jestliže některý ze zakladatelů upsal nepeněžitý vklad, ustavující valná hromada schvaluje dle ustanovení 171 odst. 3 v souladu s posudkem znalce předmět nepeněžitých vkladů, počet, jmenovitou hodnotu, podobu, formu a druh akcií, které mají být jako protiplnění na ten který vklad vydány Založení společností bez veřejné nabídky Jak již bylo zmíněno v úvodu předchozí kapitoly, založit akciové společnosti je možné také bez veřejné nabídky akcií. Tento způsob je též označován jako simultánní založení společnosti a konkrétně je upraven v ustanovení 172 ObchZ. Základním předpokladem dle ustanovení 172 odst. 1 je dohoda zakladatelů v zakladatelské smlouvě, že v určitém poměru upíší akcie na celý základní kapitál společnosti. Pak se nevyžaduje veřejná nabídka akcií ani konání ustavující valné hromady, protože v souladu s ustanovením 172 odst. 2 QbchZ právní postavení ustavující valné hromady mají zakladatelé. Z toho plyne, že zakladatelé musí tak jako ustavující valná hromada přijmout rozhodnutí o založení společnosti, schválit stanovy, zvolit orgány společnosti a schválit předmět nepeněžitých vkladů, má-li se vklad splácet nepeněžitým vkladem ( 171 odst. l a 3 ObchZ). V ustanovení 172 odst. 3 se pak uvádí, že rozhodnutí, které jinak přijímá ustavující valná hromada, musí být obsažena v zakladatelské smlouvě.

15 15 K obsahu zakladatelské smlouvy je třeba poznamenat, že v souladu s ustanovením 163 odst. 2 ObchZ se při simultánním založení společnosti nebudou uvádět údaje v tomto ustanovení obsažené. Znění zákona není v tomto ohledu úplně přesné, přesto však lze logickým a systematickým výkladem k tomuto závěru dospět. Z výše uvedeného plyne, že k založení společnosti bez veřejné nabídky akcií postačí uzavření zakladatelské smlouvy ve formě notářského zápisu nebo pořízení zakladatelské listiny ve formě notářského zápisu, jež musí obsahovat i rozhodnutí přijímaná jinak na ustavující valné hromadě. Nevyžaduje se ani zvláštní notářský zápis o rozhodnutí zakladatelů nahrazující rozhodnutí ustavující valné hromady Vznik akciové společnosti Zákon odlišuje vznik společnosti a založení společnosti. Společnost může být založena oběma výše popsanými způsoby, avšak vzniká až dnem, ke kterému byla zapsána do obchodního rejstříku ( 62 ObchZ). Rejstříkovému soudu podává návrh na zápis představenstvo, jehož všichni členové jej musí podepsat ( 175 odst. 2). Maximální doba pro podání návrhu je stanovena dle 62 odst. l ObchZ na 90 dnů od založení společnosti nebo od doručení průkazu živnostenského či jiného podnikatelského podnikání. Není-li v této lhůtě návrh podán, nelze již na základě průkazu podnikatelského oprávnění podat návrh na zápis do obchodního rejstříku. Před zápisem do obchodního rejstříku přezkoumá rejstříkový soud, zda jsou splněny všechny podmínky pro zápis. Dle ustanovení 175 odst. 1 rejstříkový soud povolí zápis společnosti do obchodního rejstříku, je-li prokázáno, že v souladu s obchodním zákoníkem: a) se řádně konala ustavující valná hromada, je-li její konání předepsáno; b) upisovatelé upsali celou výši základního kapitálu, splatili případné emisní ážio a alespoň 30% jmenovité hodnoty všech akcií, jejichž emisní kurs je splácen peněžitými vklady, a zcela splatili nepeněžité vklady; c) byly schváleny stanovy společnosti; d) byli zvoleni všichni členové představenstva a dozorčí rady; e) stanovy společnosti ani založení společnosti nejsou v rozporu se zákonem; f) byla uveřejněna veřejná nabídka akcií a prospekt nebo užší prospekt v souladu se schválením Komisi pro cenné papíry, jde-li o společnost založenou s veřejnou nabídkou akcií. Obchodní zákoník v ustanovení 32 odst. 2 požaduje, aby byl návrh na zápis do obchodního rejstříku doložen listinami o skutečnostech, které mají být do obchodního

16 16 rejstříku zapsány, a listinami, které se zakládají do sbírky listin. Ustanovení 175 odst. 3 ObchZ konkrétně uvádí nejnutnější listiny, jež se musí přiložit k návrhu na zápis akciové společnosti do obchodního rejstříku. Těmito listinami jsou: a) zakladatelská smlouva nebo zakladatelská listina; b) veřejná nabídka akcií, stejnopis notářského zápisu osvědčujícího konání ustavující valné hromady a stejnopis notářského zápisu o rozhodnutí o schválení stanov, jestliže byla společnost založena na základě veřejné nabídky akcií; c) prospekt cenného papíru schválený Komisí pro cenné papíry, je-li společnost založena na základě veřejné nabídky akcií a vyžaduje-li se podle zvláštního právního předpisu; 6 d) posudek znalce nebo znalců na ocenění nepeněžitých vkladů, jestliže byl emisní kurz akcií splacen nepeněžitými vklady; e) další listiny osvědčující skutečnosti, které mají být zapsány do obchodního rejstříku. Zejména půjde o listiny uvedené v ustanovení 37, jimiž se má prokázat, že společnosti vznikne nejpozději dnem zápisu do obchodního rejstříku živnostenské nebo jiné podnikatelské oprávnění, právní titul pro užívání místností, do nichž je umístěno sídlo společnosti a u zahraniční fyzické osoby jako člena představenstva je nutno doložit i povolení k pobytu v České republice. V případě, že akciová společnost bude vykonávat činnosti, které mohou provozovat jen k tomu oprávněné fyzické osoby, bude muset doložit smlouvu uzavřenou s osobou, s jejíž pomocí bude tato činnost provozována, popřípadě jiný doklad osvědčující splnění uvedeného předpokladu. Podle ustanovení 38i odst. 2 se ukládají podpisové vzory členů představenstva a dozorčí rady do sbírky listin, z čehož plyne, že tento dokument se bude muset být také přiložen k návrhu na zápis do obchodního rejstříku. Podle ustanovení 32 odst. 1 je možné podat návrh jen na formuláři, který je stanoven vyhláškou Ministerstva spravedlnosti (vyhláška č. 250/2005 Sb.) Tento předpis také ve své příloze přehledně vyjmenovává seznamy příloh, které se přikládají k návrhům na zápis do obchodního rejstříku Jednání jménem společnosti mezi založením a vznikem Založená akciová společnost nemá právní subjektivitu, a tudíž nemůže být vázána z právních úkonů, dokud nevznikne, tj. není zapsána do obchodního rejstříku. Obchodní zákoník dovoluje, aby v této fázi za společnost jednal kdokoli, avšak s tím, že z tohoto jednání bude sám vázán. Jestliže valná hromada (dle 187 odst.1 písm. l) toto jednání schválí 6 Tímto zvláštním právním předpisem je zákon o podnikání na kapitálovém trhu.

17 17 do tří měsíců od vzniku společnosti, platí, že z těchto jednání byla společnost vázána ex tunc ( 64 odst. 1). Stávající úprava obchodního zákoníku neomezuje možnost činit úkony před zápisem do obchodního rejstříku pouze na úkony týkající se založení společnosti, ani je nespojuje s nějakými odkládacími podmínkami. 7 Valná hromada schvaluje jednání učiněné mezi založením a vznikem společnosti na základě seznamu, který jsou povinni vypracovat a předložit v tříměsíční lhůtě zakladatelé. Pokud by zakladatelé tuto povinnost nesplnili, potom by společně a nerozdílně odpovídali za škodu, která by v důsledku toho věřitelům vznikla ( 64 odst. 2). O schválení jednání účastníky závazkových vztahů informuje již představenstvo společnosti, nikoliv zakladatelé ( 64 odst. 3) Jiné možnosti vzniku akciové společnosti Obchodní zákoník zná také jiné postupy pro založení a vznik společnosti, než výše popsané, kdy společnost vzniká jako tabula rasa. Jedná se o některé postupy, které jsou v teorii chápány spíše jako zrušení obchodní společnosti bez likvidace a zákon je označuje jako přeměny společností, výsledkem je však vždy nová obchodní společnost. Konkrétními způsoby přeměn, při nichž dojde k založení společnosti, jsou jednak fúze splynutím, jednak rozdělení společnosti se založením nových společností nebo kombinací rozdělení sloučením a rozdělení se založením nových společností. Odlišnost takto založených subjektů od klasicky založené společnosti je mimo jiné také v tom, že na ně ex lege přecházejí závazky jejich předchůdce, resp. jejich předchůdců. Také z tohoto důvodu přichází v úvahu založení společnosti přeměnou při situacích zcela odlišných od klasického založení a vzniku společnosti. V převážné většině se bude jednat, ostatně jako při všech přeměnách společností, o zásadní řešení hospodářské situace, což také naznačuje ustanovení 69 odst. 6 ObchZ, které připouští fúzi i v době, kdy je společnost v úpadku nebo na její majetek byl již podán konkurs nebo bylo povoleno vyrovnání. 7 DĚDIČ, J., KŘÍŽ, R., ŠTENGLOVÁ, I. Akciové společnosti. 5. vyd. Praha: C. H. Beck, 2003, s. 72.

18 18 2. CHARAKTERISTIKA FÚZE Fúze jsou obecně chápány jako způsob zániku společnosti bez likvidace, v určitém případě však bude jejím výsledkem vždy nová akciová společnost. Fúze má dvě formy, a to sloučení a splynutí. Obchodní zákoník upravuje fúze spolu s ostatními přeměnami obchodních společností, v obecné úpravě obchodních společností definuje základní pojmy a právní účinky přeměn. Detailní právní úpravu se nachází v rámci právní úpravy akciové společnosti. U ostatních obchodních společností pak nalézáme jen odchylky, zjednodušení a odkazy na tuto úpravu. Zásadní rozdíl mezi oběma formami spočívá v tom, zda dojde ke vzniku nové společnosti či nikoliv. Zatímco při fúzi sloučením nová společnost nevzniká, při dokonání procesu fúze splynutím ke vzniku nové společnosti dojde. Další rozdíl mezi sloučením a splynutím můžeme spatřovat v tom, že při sloučení jsou zúčastněnými společnostmi jak společnosti zanikající, tak společnost nástupnická, takže jmění zanikající společnosti přechází na existující společnost. Sloučení je tedy spojeno se zánikem jedné nebo více právnických osob, avšak nová právnická osoba nevzniká. Z výše uvedeného vyplývá, že se sloučení musí zúčastnit minimálně dvě společnosti, přičemž jedna z nich je společnost zanikající a jedna nástupnická. Při splynutí jsou zúčastněnými společnostmi pouze zanikající společnosti, takže jmění zanikajících společností přechází na jimi nově založenou právnickou osobu (společnost). I v tomto případě je minimální počet zúčastněných společností jsou dvě, tentokrát jsou však obě zanikající. Z předvětí 69 odst. l ObchZ vyplývá, že zanikající i nástupnické společnosti musejí mít sídlo v České republice Právní účinky sloučení Pro formu fúze sloučení platí, že zanikající společností je společnost, která rozhodla o svém zrušení bez likvidace s přechodem jmění na určeného již existujícího právního nástupce. Nástupnická společnost je existující společnost, která rozhodla, že převezme jmění určené zanikající společnosti. Zanikající i nástupnická společnost jsou zúčastněnými společnostmi. Z ustanovení 38e odst. 3, 69a odst. l a 4 ObchZ vyplývá, že právní účinky sloučení, jež nastávají zápisem sloučení do obchodního rejstříku, jsou tyto: a) zaniká jedna nebo více zanikajících společností; b) jmění zanikající společnosti přechází na nástupnickou společnost; c) práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů, jejichž účastníkem byla zanikající společnost, přecházejí na nástupnickou společnost;

19 19 d) společníci zanikající společnosti se stávají společníky nástupnické společnosti, nestanoví-li zákon jinak; e) zástavní právo k obchodnímu podílu, zatímním listům nebo akciím či poukázkám na akcie zanikající společnosti přechází na obchodní podíl, zatímní list, akcie nebo poukázky na akcie nástupnické společnosti, jež nabude majitel zastaveného obchodního podílu, zatímního listu či akcií nebo poukázek na akcie. Účinky sloučení uvedené pod body a) a b) musí nastat vždy a jsou bezvýjimečné. Pro bod c) platí, že se jedná nejen o práva a povinnosti z existujících pracovněprávních vztahů, ale i z pracovněprávních vztahů zaniklých. V případě bodu d) je třeba poznamenat, že v zákonem stanovených případech se společník zanikající společnosti nestává společníkem právního nástupce. Toto ustanovení je kogentní, a proto nelze dohodou výčet těchto případů ani rozšiřovat, ani zužovat. Kdy se společník zanikající společnosti nestává společníkem právního nástupce, stanoví výslovně pouze 220g odst. l až 3 ObchZ. Jde o tyto případy: o nástupnická společnost byla společníkem zanikající společnosti; o zanikající společnost byla společníkem nástupnické společnosti; o zanikající společnost byla společníkem jiné zanikající společnosti; o společník se vzdal práva účasti na nástupnické společnosti Právní účinky splynutí Zanikající společností je společnost, která rozhodla o svém zrušení bez likvidace s přechodem jmění na určeného právního nástupce, který v době rozhodnutí ještě neexistuje a na jehož založení se zanikající společnost účastní. 8 Z ustanovení 38e odst. 3 a 69a odst. 2 a 4 ObchZ vyplývá, že právní účinky splynutí, jež nastávají zápisem splynutí do obchodního rejstříku, jsou tyto: a) zanikají alespoň dvě zanikající společnosti; b) vzniká nástupnická společnost; c) jmění zanikajících společností předchází na nástupnickou společnost; d) práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů, jejichž účastníkem byly zanikající společnosti, přecházejí na nástupnickou společnost; e) společníci zanikající společnosti se stávají společníky nástupnické společnosti; f) zástavní právo k obchodnímu podílu, zatímním listům nebo akciím či poukázkám na akcie zanikající společnosti přechází na obchodní podíl, zatímní list nebo akcie či 8 DĚDIČ, J. Obchodní zákoník. Komentář. 1. vyd. Praha: Polygon, 2002, s. 602.

20 20 poukázku na akcie, jež nabude majitel zastaveného obchodního podílu, zatímního listu či akcií nebo poukázek na akcie. Právní účinky splynutí uvedené pod body a) až c) se vyznačují bezvýjimečností. Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů přechází na nástupnickou společnost obdobně jako u sloučení jak z existujících, tak i ze zaniklých vztahů. Z ustanovení 220n a jeho odkazu na 220g odst. l až 3 ObchZ vyplývají případy kdy se společník zanikající společnosti nestává společníkem právního nástupce, konkrétně jde o situace, kdy : o zanikající společnost byla společníkem jiné zanikající společnosti; o společník se vzdal práva účasti na nástupnické společnosti. Vydala-li nástupnická společnost listinné akcie na jméno, na které má přejít zástavní právo, je také povinna na nich toto zástavní právo zaznamenat. Záznam obsahuje ty náležitosti, které požaduje ustanovení 40 odst. 2 ZCP pro zástavní rubopis. Zástavní rubopis musí obsahovat doložku k zastavení" nebo slova stejného významu, označení osoby zástavního věřitele a podpis majitele akcie. Podle ustanovení 69a odst. 4 ObchZ je podpis majitele nahrazen podpisem člena nebo členů představenstva, kteří jsou oprávněni k datu emise jednat jménem nástupnické společnosti. V případě, že nástupnická společnost vydala zaknihované akcie, příkaz k registraci zástavního práva (podle 220g odst. 6 ObchZ) bude muset obsahovat náležitosti podle 42 odst. 3 ZCP. Při splynutí jsou všechny zúčastněné společnosti, tedy všechny zanikající akciové společnosti povinny nechat ocenit své jmění posudkem znalce. Důvodem nařízení ocenění jmění v uvedených případech je to, aby nástupnická společnost nevydala nové akcie nebo zatímní listy či obchodní podíly pro společníky dané zanikající společnosti anebo nezvýšila základní kapitál pro společníky při postupu podle 153a odst. 11 a 220g odst. 3 ObchZ ve vyšší jmenovité hodnotě nebo s vyššími vklady do základního kapitálu, než kolik odpovídá čistému obchodnímu majetku dané zanikající společnosti. 9 Podle prof. Dědiče ocenění jmění je třeba provést, i když to zákon výslovně nestanoví, ke dni předcházejícímu rozhodný den fúze DĚDIČ, J. Obchodní zákoník. Komentář. 1. vyd. Praha: Polygon, 2002, s Tamtéž, s. 609.