SCHŮZE SEVEROČESKÉ POBOČKY ČESKÉ SPOLEČNOSTI ORNITOLOGICKÉ Schůze se uskutečnila v klubovně VMG v České Lípě v čase 10:00-14:00 hod.

Transkript

1 SCHŮZE SEVEROČESKÉ POBOČKY ČESKÉ SPOLEČNOSTI ORNITOLOGICKÉ Schůze se uskutečnila v klubovně VMG v České Lípě v čase 10:00-14:00 hod. Schůze se zúčastnili: P. Benda, J. Brožek, J. Círl, J. Čejka, M. Honců, M. Horák J. Hrouzek, Z. Jahoda, T. Korytář, P. Kurka, P. Lumpe, L. Malý, M. Malý, J. Myška, K. Novotný, M. Pudil, M. Půlpán, Zd. Vitáček, P. Vonička. Hosté: Zd. Vermouzek, R. Kopecký Omluveni: L. Greguš, St. Chvapil, M. Podhrázský, K. Šrubař, R. Švec, M. Rohlík, Z. Táborská, M. Ticháčková Schůzi zahájil předseda pobočky P.Lumpe přivítáním účastníků. Protože vypršel čtyřletý mandát starého výboru pobočky, byla schůze připravena jako volební. Ustanovena volební komise ve složení M. Pudil (předseda), L. Malý a Z. Jahoda. Volební lístky byly zaslány členům pobočky s předstihem poštou, takže členové mohli volit buď korespondenčně, nebo přímo na místě. Na volebním lístku bylo představeno 6 kandidátů z toho 5 z nich se volilo do výboru. Připravena volební urna, volba proběhne o přestávce, komise sečte hlasy a vyhlásí výsledek voleb. Přehled činnosti pobočky v r P. Lumpe Pobočka se drží standartních činností, osvědčených programů či projektů. Nejdůležitější činností pobočky v r bylo mapování hnízdního rozšíření ptáků, které finišuje a r je posledním rokem kdy bude ještě příležitost doplnit chybějící údaje. Mapování zaměstnává řadu členů na plný úvazek. V rámci pobočky byly pokryty téměř všechny kvadráty, podrobné zhodnocení mapování provede v samostatné přednášce M. Pudil. Odborná činnost byla zaměřena na kroužkování a to buď sledováním jednoho určitého druhu, které např. provádějí manželé Jahodovi kroužkováním labutí, nebo kroužkování v širším spektru druhů v projektech v rámci RAS nebo CES. Oblíbené jsou akce pro veřejnost, které proběhly na jaře v rámci Vítání ptačího zpěvu, na území pobočky na 10 místech z celkových 125 v republice, resp. ptačí festivaly, které proběhly v pobočce na 5 místech. Nábor nových členů při těchto akcích je diskutabilní. Často se hlásí lidé s okrajovým zájmem o ptáky, kteří zase brzy odejdou. Probíhá pravidelná kroužkovací akce na Jizerce, v r to byl již dvanáctý ročník. Akci navštěvují kroužkovatelé i nekroužkovatelé, během let se ustálila základna, řada lidí sem jezdí opakovaně, občas akci navštíví někdo nový. Zájemce přitahuje atraktivní poloha místa uprostřed Jizerských hor. Pravidelně se kroužkuje rovněž na rybníku Zrcadlo na Kopidlnsku.

2 Specifické je kroužkování čápů bílých i černých, které provádí St. Chvapil, ten se vyznačuje i značnou přednáškovou aktivitou, vyzdvižena aktivita skupiny z okolí Bíliny a Duchcova a to nejen kroužkovací činností ale i pořádáním akcí pro veřejnost. Finanční zpráva za r M. Pudil Uzavřený je rok 2015, který vykazuje příjmy sestávající z podílu členských příspěvků ve výši 5170 Kč a 1000 Kč za zakázky. Výdaje v r činily 1873 Kč Stav účtu k byl Kč, na konci roku Kč. V r byl vykázán příjem Kč, výdaje činily Kč. Stav na účtu vykazuje částku Kč. Jsme v plusu díky tomu, že jsme schopni nakopírovat Kominíčka na náklady jiné organizace, pak zbývá pro nás platit výdaje za poštovné spojené s rozesíláním Kominíčka. Je na diskusi co s Kominíčkem dále, zda jej nechat v tištěné podobě nebo v podobě elektronické. Vzhledem k tomu že náklady na jeho výrobu neustále stoupají a že se stále hůře daří zajistit pomoc jiné organizace je jedním z nápadů, že Kominíček bude rozesílán ve formátu.pdf a v papírové podobě bude zasílán jen na výslovné požádání. P. Lumpe upozornil na to, že problém je složitější, při naplňování obsahu zpravodaje se naráží na nedostatek příspěvků, poslední číslo Kominíčka mělo jen 16 stran. Asi nejsme schopni naplnit a financovat vlastními silami 2 čísla během roku, proto přichází v úvahu realizovat během roku pouze 1 číslo ale za to v lepší kvalitě. Vzhledem k nepřítomnosti šéfredaktora I. Svobody, který by jistě měl ke Kominíčkovi co říci, byl problém ponechán bez závěru k volné diskusi. Zprávy z Ptačích oblastí PO Českolipsko (Dokeské pískovce a mokřady) M. Honců Monitoring jeřába popelavého se provádí v jarním termínu společně, se srazem na Břehyni, kterého se zúčastnilo ve dnech , 20 lidí, během roku pak pokračuje individuálně, zhodnocení se provádí zpravidla ke konci roku resp. začátkem roku následujícího. V r prokázáno v PO Českolipsko 11 párů jeřábů, v celé oblasti kolem 20 párů. Nejbohatší lokality jsou r. Břehyně se 4 páry jeřábů, resp. Novozámecký r. se 3 páry, ostatní lokality v PO mají po 1 páru. Monitoring lelků v r proběhl se srazem na Břehyni, resp. na Strážově, podle metodiky ve dvou termínech. V červnovém termínu zjištěno 16 teritorií lelků, v červencovém 18 teritorií lelků. Většina monitorovaných ploch se nachází v prostoru bývalého VVP Ralsko, kácením či polomy vznikají nové paseky což je pro lelka pozitivní. Negativní je, že tradiční lokality - Vrchbělská střelnice resp. okolí Hradčanského letiště intenzivně zarůstají náletem stromů

3 Monitoring motáka pochopa prokázal v PO výskyt 11 párů, nejbohatší lokalitou je Novozámecký r. s 5 páry, r. Břehyně a Heřmanický r. mají po 2 párech. Monitoring slavíka modráčka se v r neprováděl. Velikost populace se dá odhadnout podle výsledků CES prováděného na Novozámeckém r. Předpokládá se, že populace modráčka zde dosahuje 20 párů. Rovněž skřivan lesní se v roce 2016 nemonitoroval, podle dílčích pozorování došlo k poklesu populace v PO až o 50%, takže se dá odhadnout asi na 10 párů. Z ostatních druhů jsou zajímaví orli mořští, kteří se na Českolipsku vyskytují ve 4 párech (potvrdil P. Kurka) a vzestup populace bukačů velkých, který byl v PO prokázán na třech lokalitách ve 4 teritoriích. PO Labské pískovce P. Benda Monitoring sokola stěhovavého prokázal 11 obsazených teritorií, 1 pár byl neúspěšný, 1 pár se nepodařilo najít. Vyvedeno 22 juv. což je jeden z nejlepších výsledků v poslední době. Na jednom z komínů v Děčíně mimo PO bylo v r instalováno hnízdo pro sokoly a umístěna webová kamera, v r zde vyvedena 3 juv. sokola které mohla veřejnost pozorovat v přímém přenosu. Z dalších druhů jsou v PO zjištěni výři velcí v 14 teritoriích, žluny šedé v 12 teritoriích a datlové černí ve 106 teritoriích. V r nalezeno v území hnízdo pisíka obecného a pro PO zjištěn nový druh břehule říční, která se za podobných okolností vyskytuje v Děčíně na několika místech. Z dalších ptačích oblastí příspěvky nezazněly, z oblasti Nechranickě přehrady či z východní části Krušných hor nebyli přítomni zástupci. PO Jizerské hory nebyla představena. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v severních Čechách. M. Pudil V úvodu M. Pudil pochválil podklady zveřejňěné na webu CSO které mu usnadnily přípravu přednášky a analýzu. Pochválil i severočeské ornitology, v obsazení kvadrátů jsme na tom jako pobočka dobře ve srovnání se situací v jiných oblastech. Z území pobočky zůstal neobsazený 1 kvadrát u Chomutova, 1 kvadrát v Českém ráji a 2 kvadráty u Litoměřic. Počty druhů ve čtvercích jsou vysoké. Dost druhů bylo zjištěno i ve čtvercích přímo neobsazených. Horší je situace v hodinovkách. Hodinovky nejsou u řady obsazených čtverců provedeny. Bude zapotřebí doplnit v r Rád by zvýšil kategorii průkaznosti hnízdění, zejména ve skupině B a C i u běžných druhů ptáků. P. Benda oznámil, že na loňský popud M. Pudila provedla skupina ornitologů z regionu monitoring neobsazeného kvadrátu u Krompachu, kde zjistili 70 druhů ptáků a že tam již někdo působil, takže hlásí splnění

4 slibu. M. Pudil poděkoval P. Bendovi a přiznal, že k monitoringu kvadrátu u Krompachu přiměl p. Černého z Liberce, který navíc působil v rovněž v neobsazeném čtverci v Českém ráji. Vznikla diskuse kolem hodinovek a jejím významu pro mapování. Význam hodinovek vysvětlil Z. Vermouzek. Připomněl, že v předchozích mapováních byla bomba v tom, že se v území vůbec povedlo zachytit hnízdící ptáky. Dnes je již jiný přístup a vidíme to zejména u německých atlasů, kde se používá matematického modelování (zaměřuje se na výskyt a početnost). Česko je ornitologická velmoc, koordinuje např. Evropský atlas, takže si nemůže dovolit tuto záležitost podcenit, musí udělat svůj atlas dobře. Monitoringem se můžeme přiblížit skutečnosti, nikdy však nedosáhneme v prokazování druhů 100% úspěšnost. Jsou druhy, které se zřetelně ozývají jako pěnice či pěnkavy, ale také druhy nenápadné, které se málo ozývají, nebo jsou slyšet na krátkou vzdálenost. Řada ornitologů nepozná druhy, jako je např. budníček zelený nebo lejsek malý, takže unikají pozornosti. Hodinovkou se prokáže, jaké úsilí bylo při zkoumání kvadrátu vynaloženo a dá se na základě matematického propočtu prokázat pravděpodobnost, zda v kvadrátu druh je, i když nebyl přímo pozorován. V r pronikl s několika lidmi z pražské kanceláře do výsostného území Severočeské pobočky a v kvadrátu pod Bezdězem u hájenky Pankrác provedli monitoring i hodinovku, zjistili zde druhů ptáků. Doporučuje v r zaměřit se na podhodnocené čtverce. Dělá to více skupin v republice, např. Moraváci resp. Východočeši podnikáním víkendových exkursí do neobsazených či málo prozkoumaných čtverců Diskuse M. Horáka o rozdílu mezi rákosníkem zpěvným a rákosníkem pokřovním zjištěným V od Prahy. Během mapování nejsme schopni některé druhy zaznamenávat. Měla by být zachována možnost doplňovat údaje do systému i po skončení mapování tak, aby údaje byly zaznamenávány kontinuálně nejen do Avifu. Má obavu z toho, že po skončení mapování budou údaje v systému smazány a další mapování se bude provádět znovu od nuly. Z. Vermouzek odpověděl, že se vedou diskuse o tom jak se s tím vypořádat. Bude se bezpochyby prohlubovat řada údajů v Avifu, takže mapování bude kontinuální. No, a pokud někdo bude mít dost peněz, může zpracovat určitý časový úsek, např Zprávy z ústředí CSO Zd. Vermouzek Ředitel CSO v úvodu prohlásil, že Severočeská pobočka je poslední z poboček, které navštívil. Poděkoval za pozvání a oznámil svou premiéru. Představil činnost CSO. V r proběhla oslava 90 leté existence CSO na konferenci v Mikulově, které se účastnilo 250 lidí. Byl zde zvolen nový výbor na období , předsedou se stal

5 J. Flousek, místopředsedou J. Kodet, Severočeská pobočka je zastoupena M. Pudilem. Členské příspěvky zatím zůstávají ve výši 500 Kč, snížené pro studenty a důchodce ve výši 300 Kč. Časem dojde k plošnému zvýšení příspěvků, zatím není stanoveno kdy. Oblíbené jsou členské exkurse, které CSO pořádá pro své členy prostřednictvím cestovní kanceláře Prima tour. V únoru byla plánována návštěva pobřeží Baltu Helská kosa ve dnech Je to jiný typ ornitologie, než na který jsme zvyklí. Exkurze byla již zrušena pro nedostatek účastníků. V květnu se uskuteční návštěva Černé hory, exkurze je zaměřená na mapování hnízdního rozšíření ptáků do Evropského atlasu. Má se navštívit Skadarské jezero atd. Černá Hora má nedostatek vlastních ornitologů, proto uvítají naši pomoc. V květnu se připravuje návštěva Poodří, což je jarní víkendová exkurze na mokřady Ostravsko-Karvinska včetně Bartošovických rybníků. V říjnu se plánuje návštěva střední Moravy, Tovačovská jezera a rybníky, Záhlinické rybníky, Hostýnské vrchy, ornitologická stanice v Přerově, námět i termín se upřesňuje. V listopadu se připravuje návštěva Ománu. Jedná se o klidnou a bezpečnou zemi. Dále vyzval členy, kteří jsou toho schopni, aby při svých zahraničních cestách zejména do JV Evropy pomohli s mapováním ptáků do Evropského atlasu. Před 2 lety byly zavedeny únorové vycházky do přírody v rámci mezinárodního dne ochrany mokřadů. Dosud se málo využívá. Představil některé ornitologické projekty. CSO se věnuje problematice úhynu ptáků na elektrickém vedení. V ČR se jedná o mnoho tisíc km elektrických vedení a asi 10 milionů sloupů. Nikdo neví, ani zástupci ČEZ kde sloupy mají, podrobná mapa jejich rozmístění neexistuje. Odhady úhynu ptáků na drátech se pohybují v té spodní hranici na ex. v horní hranici až ex. za rok. Ptáci hynou na všech typech sloupů. Vymýšlejí se proto způsoby jak těmto úhynům zabránit. Ptáci hynou 2 způsoby, buď dosednutím na dráty či konsoly a dotykem křídly či tělem s vodičem a způsobením zkratu, nebo nárazem na dráty za letu. Při přímém nárazu do drátů se dá dělat málo, zejména za mlhy či v noci. Ideální by bylo zakopat vedení do země. ČEZ je tomuto způsobu nakloněn, zamezilo by to pády stromů na vedení čí námrazy. Problémem jsou však peníze, opatření je příliš drahé. L. Viktora a V. Hlaváč z AOPK se věnují této problematice, zúčastňují se jednání na nejvyšší úrovni. Důležitá jsou pozorování, jakým způsobem pták dosedá, jak sedí či vzlétá důležitá je fotografická dokumentace.

6 Z toho vycházejí konsoly typu Pařát, které by měly být opatřeny bidlem 1 m dlouhým. ČEZ používá typ Delta s bidlem 60 cm dlouhým, umístěným blíž ke konsole. Ptáci však sedají na konsolu, kloužou, dotknou se vodiče křídly a hynou. Fotografie by se měly zveřejňovat na Avifu, pravidelně je vyhodnocuje L. Viktora. Josefovské louky Z. Vermouzek v r koupeno přes 6 ha, vybralo se na to přes Kč. Pokračuje odpor 1 zemědělce, připravuje se vybudování ptačníku, je projektovaný profesionálně - není pro ryby, je hodně mělký. Je to bezodtoková záležitost, nemá žádné stavidlo a celkovou rozlohu přes 3 ha. Na ptačník se připravuje výběrově řízení, otázka je, zda se povede realizovat ještě před sezónou. Počítá se i s pozorovatelnou na okraji luk. Dotaz P. Bendy na vlastnictví pozemků. V území jsou všechny typy vlastnictví jak státní, církevní, tak i soukromé. Někdy se majitel neví. V tomto případě se musí počkat 10 let, pak parcela připadne státu. Stát si pozemek nechá zaplatit 2x. Od státu se požadovaný pozemek nedá koupit, dá se jen vyměnit. V příštích letech se nákupy pozemků na Josefovských loukách zpomalí, protože se vyčerpají snadněji získatelné pozemky, zůstanou jen pozemky problematické Členské výhody pro členy ČSO Z. Vermouzek K disposici jsou čepice, nášivky, hrnky, tričko s dropem resp. s myší, resp. oranžová trička s kulíškama. Slevy na dalekohledy zn. Meopta. Budky a krmítka s kamerou se prodávají za cca Kč. Ale i nové knížky, např. Kam za ptáky v ČR. Terénní stanice na Blatné a na Tisém. Nová je stanice v Ratiči u Sedlčan kterou CSO dostalo v závěti od jedné paní. Stanice se pronajímají za 20 Kč za noc, využívat je může kdokoliv ze členů ČSO. Dary CSO rostou i formou závětí, výbor rozhoduje o tom, jak se využijí. Záchranný program na sýčka obecného Z. Vermouzek Dlouhodobě se jím zabývá Martin Šálek. V r zpracoval podklady, zda usilovat o záchranu sýčka, výzkum pokryt z norských fondů. Sýčkům se věnuje v širší oblasti Ústecka. Dochází k prudkému poklesu populace tohoto druhu. V 70 letech při hnízdním rozšíření pokryl ještě ¾ čtverců a odhad velikosti populace se pohyboval v rozmezí párů, v ČR to bylo tehdy, celoplošné pokrytí. V 80 letech klesl výskyt na polovinu čtverců, snížení zaznamenáno v celé ČR. Dnes zbytková populace 94 ex., max. odhad 130 párů a jsou jen lokálně na Ústecku a Litoměřicku, možná se zbytky na severní Moravě. Zmizela populace žijící v dutých stromech či v hlavatých vrbách na jižní Moravě. Mění se podmínky hnízdění a klesá i úspěšnost hnízdění.

7 2 hlavní příčiny úbytku: 1. Změna hospodaření, vykácení starých stromů, zarůstání otevřených ploch. V době hnízdění potřebuje nižší, sešlapané či posekané porosty kde může lovit. Potravou pro sýčka jsou bezobratlí, větší hmyz, střevlíci, krtonožky, žížaly. Nemají dostatek potravy, létají v době hnízdění na krátkou vzdálenost m od hnízda, při větších vzdálenostech klesá úspěšnost hnízdění. 2. Vysoký je podíl predace přímo na hnízdě, pomůže speciální budka s oplechováním, aby se tam kuna nedostala. Mláďata sov opouštějí hnízdo před dosažením vzletnosti. Protože se nemají kam schovat, padnou za oběť čemukoliv. Je zapotřebí hladká vysoká stěna aby mladí sýčci nemohli z hnízda vylézt. Experimentálně na 5 místech zkoušena opatření které sýčkovi pomohou. Bylo to po dohodě s místními zemědělci. Sýčky nejde chránit bez lidí. P. Kurka vznesl dotaz, zda je známo, že sýčkové hnízdí v České Lípě. V posledních pěti letech zde zaznamenal 3 páry. Zjistil rovněž trhaniště sýčka na 2 místech v lesích. Odpověď Z. Vermouzka byla v tom smyslu, že za posledních 5 let došlo k zániku spousty lokalit a že konkrétní situace v Č. Lípě mu není známa, ale může být známa M. Šálkovi. Byl vznesen dotaz co dělat aby se zamezilo pískání sýčků na sídlištích. Odpověď Z. Vermouzka byla, že v případě sýčka nic a že to byli nejspíš kalousi ušatí, kteří dokážou sedět a celou noc pískat, u sýčků je zapotřebí počkat 14 dní, pak to přestane. Sýčkové obsadili velká města, zůstaly jen populace hnízdící ve větracích otvorech na panelácích. Po roce 2000 zaznamenán pokles početnosti sýčků vlivem zateplování panelových domů. Projekt Birdlife zaměřený na ptačí kriminalitu Z. Vermouzek Na projektu se podílí Maďaři, Rakušané, Slováci, my Jedná se o trávení a další ptačí kriminalitu a je zaměřen na evropsky významné druhy ptáků orla královského a raroha velkého. Ví se, že v asijském areálu je na tom raroh špatně, proto se naděje vkládají do panonského areálu, snaha udržet raroha alespoň zde. Celá záležitost je nastavena na vyhledávání uhynulých ptáků a návnad pomocí cvičených psů. V Maďarsku mají cvičeného psa, jmenuje se Falco a má zkušenosti několika let. Uveden srovnávací graf cesty, jež při hledání návnad či kadaverů vykoná člověk a cesta, jež vykoná pes. Pes je několikrát výkonnější než člověk, u psa je významně zapojen zrak i čich, proto pes je schopen najít i kusy zahrabané v zemi. Strážce NP našel na určité ploše 3 pochopi, pes našel na stejné ploše 13 pochopů, 1 poštolku a 1 káni lesní. V tabulce byl uveden přehled otrav v číslech, v letech zjištěno v Maďarku přes 250 případů otrav, do roku 2014 nebyl žádný případ vyřešený, v r byly 4 případy vyřešené

8 a potrestané, v r jsou až dosud vyřešené 3 případy. Tímto opatřením klesl v Maďarsku podstatně počet otrav. Pro boj s ptačí kriminalitou na území ČR se připravuje výběrové řízení. Pro tuto činnost se hledá člověk, který má zkušenosti v práci se psem, měl by to být nejspíš ornitolog a měl by umět vystupovat na veřejnosti. Dotaz P. Bendy - myslivecká stráž může volně pobíhajícího psa zastřelit, jaké s tím mají Maďaři zkušenosti. Odpověď pes musí být pod dohledem, musí být vycvičen a nesmí si líznout, jinak výcvik končí a nutno shánět nového psa. Myslivecká stráž nesmí psa zastřelit, nejdříve musí upozornit majitele, pak může střílet. Dotaz na způsob trávení: Odpověď celá Evropa používá karbouran 90 až 95%. V jižní Evropě se jím tráví supi a šakali, šakali se šíří rovněž k nám, zatím nejsou ve velkých počtech, vyhovuje jím průběh počasí v posledních letech, dá se očekávat zvýšený počet otrav i u nás. P. Lumpe vrátil diskusi ke Kominíčkovi, protože se však do diskuse nikdo nepřihlásil, bylo přikročeno k vyhlášení výsledků voleb. Výsledky voleb oznámil předseda volební komise M. Pudil. Celkem bylo odevzdáno 36 lístků, všechny byly platné. Do výboru pobočky byli zvoleni: P. Lumpe, M. Horák, M. Honců, I. Svoboda a J. Čejka. T. Korytář zůstal těsně za branami na nevolitelném místě. P. Lumpe poděkoval starému výboru za činnost, slíbil aktivitu nového výboru, aby pobočka byla bohatší a nadále se vyvíjela. Navrhl, aby se nový výbor sešel po schůzi v předsálí a nastínil plán práce na r Dokončit mapování hnízdního rozšíření ptáků. Organizovat víkendové výjezdy k mapování kvadrátů. Zavést na webových stránkách aktuální informace s třínedělním předstihem. Organizovat akce pro veřejnost Vítání ptačího zpěvu, ptačí festivaly. Pokračovat v práci v odborných skupinách dravci, sovy, jeřábi. Přednáška o ptactvu střední Ameriky. M. Pudil Měl možnost v r navštívit 2x střední Ameriku, Panamu a ostrov Guadalupe v Malých Antilách. Obě lokality jsou od sebe vzdáleny mnoho tisíc kilometrů, přesto fauna obou lokalit je podobná. V Panamě byl na 3 místech 1. Panama city, tj. hlavní město Panamy a jeho bezprostřední okolí. 2. Indiánská vesnice Itepi ve východní části Panamy 3. Druhá strana Panamy při pobřeží Atlantiku okolí městečka Cagiola Nejlepší oblast Panamy je oblast Darienu na hranicích s Kolumbií, Dá se tam bezpečně dostat, ale nikoliv zpátky. V oblasti jsou mafie a partyzáni

9 a je vysoká pravděpodobnost padnout do zajetí. Od návštěvy bylo proto upuštěno. Řekne-li někdo Panama, představí si každý Panamský průplav. Průplav je velmi starý, začíná na pacifické straně, prochází jezerem, u města Colon se napojuje na Atlantik. Na ochranu průplavu byly z vojenskostrategických důvodů ponechány lesy, jsou to jediné nížinné lesy v Panamě, bohaté na zvířata. Při druhé cestě navštívil ostrov Guadelupe. Východní část je nížinná, západní část dosahuje asi 1400 m. Jsou tam strmé kopce, zachovalé lesy. Nejzajímavější jsou korálové útesy a mangrovové porosty. Oblast č.1 - Gamboa, nížinný prales který je mnohopatrový, dole houštiny z kterých vyčnívají stromoví velikáni, ostrov uprostřed jezera s výzkumnou stanicí. Zde se ozývali nejvíce vřeštani kteří dělají neskutečný rachot. Ptáci se vyskytují v korunách a mnoho jich vidět není. Oblast navštěvují cestovky, potkal džíp s asi 10 ameckými birdwatchery, kteří si odškrtávali pozorované druhy ukázané průvodcem. Chodil a vyhledával si ptáky sám. Nejčastěji se setkával s kolibříky, jež vynikali velkou barevností. Potkal vlhovce velkého, méně běžný je datel černolící a pouze jednou pozoroval vzácnou káni bílou, jež nebyla plachá. Jeden z cílů bylo najít tukany, jediného však viděl v zoo. Vlhovec aztécký byl očividně menší než tukan, nádherný pták, hojnější byl vlhovec chocholatý. Místní ikonou je harpyje a Quetzal, které v terénu nenašel Itepi vesnice na východě Panamy kde byl ubytován ve veřejném domě. Indiáni zde byli pohodoví, vstřícní, mluvili španělsky. Z dotace, kterou dostali od bohatších regionů, si postavili uprostřed vesnice záchod, který však neužívají. Za vesnicí mají pastviny s koňmi a kravami, dále od vsi jsou lesy, odkud těží a tahají dřevo, a kde si část území vyklučili pro zahrádky, kde pěstují ovoce a zeleninu. Zde pozoroval Trogona asenova. Kondor krocanovitý je téměř všude, živí se odpadky a mršinami, jsou tu ale i drobní ptáci tangary, např. tangara modrá, vice druhů tyranů kteří zastávají funkci našich ťuhýků. Dravci poštolka vrabčí velikosti našeho dřemlíka loví hmyz, tyran žlutobřichý žije na pastvinách a okrajích lesů. Z vodních ptáků potkal volavku modrošedou, která lovila u tůnky v lese žáby, patří mezi hojnější druhy. U horských říček je vzácný zimující vodouš žlutonohý, toho potkal na více místech, dále je tu volavka bílá, rybařík holoprsý. Centrum Panama city je pro pozorování ptáků nevhodné, po několika stanicích cesty metrem navštívil staré město, u kterého se nachází parádní záliv a kde pozoroval další vodní druhy volavku zelenavou, pisíka amerického a kolihu americkou, resp. ibise bílého. Na chodníku při pobřeží potkal čejku jižní, při pobřeží potkal pisíky a pelikány rudé. Volavka rusohlavá je vysazená, není zde původní druh. Potkal i okroužkovaného kamenáčka pestrého, který zde zimoval, kroužkovaný byl zřejmě na východním pobřeží USA.

10 Na ostrově Guadelupe navštívil mangrovové porosty, zde potkal fregatky vznešené. Ze savců zde žijí lenochodi hnědobradí, často v mangrovových porostech nad vodou. Občas se jím to nevyplácí, spadnou do vody a utopí se, jednoho našel uhynulého. Staří lenochodi visí nehnutě a půl hodiny jim trvá, než vystrčí hlavu, mláďata jsou čilejší. Na plážích se rozmnožuje několik druhů karet, ty však nepotkali. V ústí řeky Sansa river se vyskytují kapustňáci středoameričtí. Pro možnost pozorování zde průvodci připravují kapustňákům na krmelišti banánové listy zavěšené nad vodou. Na kapustňáka čekali 4 hod., ale mnoho toho neviděli, kapustňák připlul, strhl pod vodou banánový list z jedné strany, druhý z druhé strany a odplul. Viděli jen jakýsi flek pod vodou, představující jejich nos. V lesích je běžný nosál americký. Jde o erbovní zvíře. Zúčastnil se výletu na moře za vorvani a velrybami organizovaný místní cestovkou, na lodi sice měli sonar, ale viděli jen delfíny. Aguti jsou v Panamě v nížinných lesích běžní. Fotografoval zástupce plazů např. Anolise resp. baziliška a z obojživelníků různé žáby, ale i zástupce hmyzu, např. velké modré motýli r. Morpho. Zapsal Miroslav Honců